My lovely typefaces tumblr

» Vojtěch Kollert «

N apiš text, ve kterém představíš svoje oblíbená písma. Rozsah textu na jedno písmo je 800—2000 znaků. Výstupem bude tiskovina shrnující My lovely typefaces v Ateliéru grafického designu 2 na Favu VUT v Brně.

AGD2 FAV U V U T V BR NĚ

V ezmi svá dvě oblíbená písma, jedno bezserifové, druhé serifové. Obě písma důkladně prozkoumej, sepiš si seznam jejich charakteristických rysů (dobrých i špatných). Na ateliérovém setkání 15. 4. obě písma představ ostatním tak, aby pochopili, proč jsou tvá oblíbená. Pak napiš textový plakát formátu b2, kde použiješ obě písma. Pouze ruční práce, černou tuší na bílý papír. Psací nástroj a téma plakátu libovolné.

» Mikuláš Macháček «

» Tereza Hejmová «

OP E N SPACE NO 2 3 —25

M Y L OV E LY T Y P E FACE S

L A R ISH NE UNE A R I A L

P ísmo používám v každé své práci co

vytvářím. Je to vlastně první fáze mého

postupu práce s textem. Všechny texty

na začátku sázím tímto fontem, abych

věděl, jaký rozsah bude mít daná práce.

Potom podle vymyšlené koncepce

přemýšlím a zkouším další písma, která

použiji na sazbu. Můj pracovní postup ale

není jediný důvod k výběru tohoto písma.

Arial je podle mě naprosto univerzální

bezpatkový typ písma a lze ho použít pro

jakoukoliv sazbu. Hlavní plus vidím v tom,

že je základní součástí balíku písem jak

u Microsoft Windows, tak už i u Mac OS X.

Možná jsem si ho vybral kvůli tomu, že

spoustě grafických designérů se nelíbí

a říkají, že je špatnou napodobeninou

Helvetiky. Je pravda, že Arial měl být

konkurentem Helvetiky, ale Helvetika

vychází z Akzidenz-Grotesku, zatímco

Arial je ve skutečnosti založen na písmu

Monotype Grotesque. Arial byl navržen pro

písmolijnu Monotype jako moderní sans

serif v roce 1982 Robinem Nicholasem

a Patricií Saundersovou. Písmo je více

zaoblené než Helvetica, má měkčí, plnější

křivky. Zakončovací tahy jsou ukončeny

diagonálně, což dodává řezu mírně

mechanický charakter. Písmena, jako c, e,

g a S, jsou u Helvetiky ukončeny v úhlu.

L arish Neue je serifové písmo, které

navrhl Radim Peško a které je k dostání

na RP Digital Type Foundry. Design

tohoto písma vychází z Radimova fontu

Larish Alte, který je inspirovaný z tisků

a knih rakouského designéra Rudolfa

von Larisch z počátku dvacátého století.

Předběžná verze písma Larish Alte byla

původně navržena pro vizuální identitu

prostoru současného umění secese

ve Vídni v roce 2006. Larish Neue je

aktualizovaná verze Larish Alte a je

výsledkem pokusu o vytvoření moderně

vypadajícího serifového písma. Důvodem,

proč jsem si toto písmo vybral, byl čistě

osobní zájem. Písmo nevlastním, ale

líbí se mi jeho kresebnost. Má mnoho

charakteristických znaků v kresbě, jako

jsou například patky, které jsou tvrdě

napojené na písmo a mají nepatrný rádius.

U mínusek je nejzajímavější písmeno g,

které má neobvykle řešený chvost.


B A Ř IN A K A R E L 2— 3


P T SE R IF DIN

D IN 1451 — font nemeckých diaľníc,

identifikačných čísel automobilov

a verejných nápisov — navrhol

a publikoval v roku 1931 Ludwig Goller.

Geometrické bezpätkové písmo kreslené

v striktnom gride malo byť dobre

čitateľné z väčšej vzdialenosti (cestné

značenia) a zároveň malo byť ľahko

reprodukovateľné ručne (technické

dokumentácie). Všetky ťahy písma majú

rovnakú šírku. Písmo malo pôvodne

dva rezy Engschrift (kondenzovaný)

a Mittelschrift. DIN nebol určený na

používanie v grafickom dizajne, reklame

či umení. O jeho estetických kvalitách

sa pochybovalo a diskutovalo. V roku

1990 Linotype spolu s Adobe uviedli na

trh prekreslenú a digitalizovanú verziu.

Odstránili z písma niektoré neprirodzené

geometrické ťahy. DIN sa začal objavovať

v tvorbe experimentálnych grafických

dizajnérov. Používala ho napríklad

April Greiman alebo priekopník grunge

typografie David Carson. Neskôr sa

DIN stal používaným a populárnym

sanserifovým písmom. V rokoch 1995 —

2009 pracovala pismolijna FontFont na

novej verzii fontu — FF DIN. Na rozdiel

od pôvodného písma malo mierne

zaoblené zakončenia a otvorenejšie

tvary. Geometria však zostala zachovaná.

V roku 2011 zaradila MoMa New York font

FF DIN do svojej kolekcie architektúry

a dizajnu. DIN bol prekreslený viacerými

písmolijnami (Linotype, Parachute)

a dnes má mnoho podôb a rezov (od

kondenzovaného cez kurzívu až po

„rounded” verziu). Mám rada DIN kvôli

čistote tvaru, variabilite a vývinu. Zaujal

ma tiež atmosferický rozdiel medzi

pôvodným fontom DIN 1451 a súčasnými

verziami. Zatiaľ čo DIN1451 Engschrift

pôsobí tvrdo, na opačnom konci je DIN

Rounden LT Pro, ktorý vo svojom tučnom

reze pripomína skôr zábavné písmo

vhodné na produkty určené malým deťom.

P T Serif vznikol pre projekt Public

Type of tge Russian Federation. Bol

navrhnuthe a publikovaný písmolejárňou

ParaType v roku 2010. Rodina má 6

rezov. Pätkový font bol nakreslený

špeciálne na používanie v azbuke

a obsahuje znaky všetkých variácií

cyriliky minoritných jazykov v Rusku.

Zároveň má však aj detailne doladenú

latinskú abecedu. Písmo má veľkú

x-výšku, je dobre čitatelné aj v malých

veľkostiach. Zároveň pôsobí dobre aj ako

titulkové alebo plagátové písmo, vďaka

svojim špecifickým klinovým pätkám

a trojuholníkovým zakončeniam, ktoré

vyniknú pri použití vo väčšom rozmere.

Spolu s PT Serif boli navrhnuté aj písma

PT Sans a PT Mono, ktoré majú rovnako

harmonizovanú proporciu a metriku.

Všetky tri písma sú dostupné zdarma

prostredníctvom Google Fonts. V roku

2011 PT Serif a PT Sans získali bronz

v súťaži European Design Award. PT Serif

je podla mňa jeden z najkvalitnejších

súčasných serifových fontov. Páčia sa

mi jeho lomené tvary a špecifické pätky.


DE MOV IČOVÁ B A R BOR A 4 — 5


NHL P HOE NI X NHL CHIC AGO

P ri výbere „obľúbených“ fontov som sa

inšpiroval tematikou, ktorá ma dlhodobo

zaujíma, a tj. estetika športových,

obzvlášť hokejových klubov. Rozhodol

som sa pre dvojicu typických dresových

fontov. U bezserifového fontu padla

voľba na písmo NHL klubu Chicago

Blackhawks. Charakteristikou fontu je

jeho kondenzovaný vzhľad a geometrická

kresba znakov — v miestach zaoblenia je

hrot písmena lomený. Je na mieru kreslené

tak, aby dokonale pôsobilo na dresoch

hráčov, bolo čitateľné z veľkej vzdialenosti,

v linke, v čierno-bielej variante alebo aj

rôznych farebných podkladoch. V sade

znakov dominujú najmä číslice, ktoré

majú zľahka iný výraz než zbytok písma.

Slab-serifový vzhľad číslic v pomere k

verzálkam pôsobí viac sofistikovane

a na dresoch je dominantnejšie.

U serifového písma bol výber ťažší.

Nakoniec som našiel serifový dresový

font, ktorý používajú Coyots Phoenix

z Arizony. Pätky písma pôsobia veľmi

jemne oproti masívnemu drieku.

Písmo má vďaka svojmu kontrastu

a kondenzovanému vzhľadu väčšiu

stabilitu a na dresoch pôsobí dominantne.

Na fonte ma zaujala odlišná kresba

číslic od zbytku znakov. Číslice majú na

rozdiel od serifového vzľadu písmen

sans-serifový vzhľad. Oproti decentným

verzálkam pôsobia číslice výstrednejším

dojmom. Číslice i napriek zmene kresby

nestrácajú svoju identickosť a vďaka

dotiahnutým detailom a duktusu si

zachovávajú povahu jedného (a toho

istého) titulkového písma. Oba fonty,

s ktorými pracujem, nie sú originály,

ale dôveryhodne prekreslené repliky

s drobnými technickými chybami.

Oficiálne rodiny fontov sú namieru

vytvorené (alebo aspoň upravené)

pre kluby. Avšak drobná nedokonalosť

a limitovaný počet znakov dodáva fontu

jasnú autenticitu a špecifický look.


H AT L A S JUR A J 6 —7


ME T RONIC SL A B N A R RO W SOF I A P RO

S ofia Pro je moje první písmo, které

jsem si koupila. Vybrala jsem si ho

pro prezentaci My lovely typefaces,

protože k němu kvůli tomu mám citovou

vazbu. Vybrala jsem si ho pro svou

bakalářskou práci, která se věnovala

dětské stolní hře. Font jsem si koupila,

protože jsem měla a mám v plánu hru

vydat. Teď po roce už to vypadá na

dobré cestě, takže to možná nebyla

zbytečná investice. Hledala jsem

bezpatkové písmo, které by působilo

přívětivě a trochu hravě, prostě aby se

hodilo k dětské hře. Nakonec jsem si

pohrála i s písmem samotným. Protože

se moje hra jmenuje Gigurky, písmeno

g pro mě bylo stěžejní. Chtěla jsem

nějaké jiné — zvláštnější, tak jsem si

vyrobila své, ale tak, aby zapadalo do

Sofia Pro písmové sady. Písmo Sofia Pro

má v současné době 16 řezů, takže je z

čeho vybírat. Je to dílo francouzského

designera Olivera Gourvala (stejně jako

první písmo, které jsem si vybrala),

který si v roce 2004 založil vlastní

studio Mostardesign. Tvorba písma

není jeho hlavní náplní práce, studio se

zabývá také tvorbou značek a ilustrací.

Není to žádný super známý typograf.

Možná proto se mi jeho písma tolik líbí,

možná nejsou technicky dokonalá, ale

přijdou mi tak nějak lidská a baví mě!

T oto písmo, stejně jako Sofia, pochází z

dílny francouzského typografa Olivera

Gourvala. Byla to celkem zvláštní

náhoda, jak jsem na tohle písmo narazila.

Jednou jsem hledala písmo na jeden

svůj projekt a narazila na tohle. Chtěla

jsem ho koupit a zjistila jsem, že je od

Olivera. To pro mě bylo velké překvapení,

nějak mě to asi pořád táhne k výtvorům

onoho designera. Písmo jsem nakonec

nekoupila, protože je tak nějak divné,

ale to mě k němu asi táhne. Písmo

je hodně zvláštní. Přijde mi, že z něj

vyzařuje nějaká dobová atmosféra,

ale nedokáži určit jaké doby. Možná

je trochu retro, nebo není? Nevím. V

něčem se mi líbí a vlastně se mi taky

hodně nelíbí. Nedovedu si říct, na co

bych ho použila, ale baví mě se na něj

dívat. Písmo Metronic Slab Narrow je

zhuštěnou verzí Metronic Slab rodiny.

Na serverech prodávajících písmo se o

něm píše, že je určeno pro prostorově

úspornou typografii s vysokou čitelností.

No, o tom si dovolím pochybovat. Jak

jsem řekla, písmo mi přijde zajímavé,

ale spíše do nějakých titulků než

pro dlouhý text v malé velikosti.


K A L INOVÁ NIKOL A 8 — 9


F OR T E SCUE F E DR A S A NS

P ísmo Fedra sans sa mi páčilo, od kedy

som pracoval pre klienta, ktorý ho používa

ako hlavné písmo svojej identity. Páčilo

sa mi množstvo rezov — celkovo ich je

10, a že práca s ním bola rovnako dobrá

pre tlač aj pre display, čo sa cení hlavne

pri klientskej, ktorý používa rovnaké

množstvo online a offline prezentácie

a potrebuje si zachovať vizualitu. Po

zadaní My lovely typefaces, som si ho

vybral a začal hľadať kto ho designoval.

Na moje veľké prekvapenie to bol

slovenský typograf a grafický designer

— Peter Biľak. Vedel som, že Fedra sa

používa často, no nevedel som, že je to

písmo Európskej únie, že sa používa ako

písmo pre americké a škandinávskej

Biblie a dokonca aj ako písmo gréckej

teroristickej skupiny. Podporuje 148

jazykov a 2545 glyphov a taktiež 8

rôznych použití číslic glyphov — hororové

množstvo práce, ktoré realizoval (určite

nie sám) človek pochádzajúci z tej istej

krajiny ako ja. A to je enormne motivujúce.

P ísmo Fortescue som si nevybral cielene.

Pred zadaním som ho vôbec nepoznal.

Aby som splnil zadanie, musel som

si vybrať okrem sans-serifovej fedry

ešte jedno serifové písmo. Kedže som

dovtedy neriešil písmolejárne, nechal

som si poradiť od islandskej spolužiačky

Grety. Ukázala mi písmolejáreň (čo je

fakt prekrásne slovo) Colophon foundry.

Hneď ma zaujalo množstvo pekných

písiem a aj otázka, ako to tí dizajnéri

čo stihnú. Ako odpoveď sa mi zjavila

pasáž prezentácie Erika Spiekermanna

— „I don’t do all work, I got my slaves.”

Vybral som si Fortescue, ktoré sa mi páči

kvôli ostrej kresbe verzáliek chvostu

k, r — vyzerá ako čepeľ kuchynského

noža — a tiež ostrej kresbe serifov.

V sadzbe pôsobí dobre vyseknuto.

A mínuska g vyzerá ako vtáčik! Navyše

písmo vzniklo ako identita pre umelca

Jake Spicera, a tak som zároveň

s objavením novej písmolejárne

a fontu objavil super kresliča.


KOCUR P E T E R 10 —1 1


S TA NL E Y P X GRO T E SK

V ždy sa mi páčili geometricky

konštruované fonty, založené na

mriežke. V mnohých prípadoch ale

vyzerajú dosť kostrbate. Práve preto

som si vybrala písmo PX Grotesk, ktoré

je síce geometrické, no s nádychom

humanizmu. Snaží sa držať mriežku

a zároveň je jedným z pionierov webových

písiem. Jeho screen verzia reflektuje

skôr vizualitu prvých počítačov. Písmo

bolo vyvinuté pre monografiu Carstena

Nicolaia, kde perfektne odzrkadľuje jeho

dielo, a spája v sebe vedu a umenie.

Pre PX Grotesk je podľa mňa najviac

charakteristické písmeno o. To dokonale

vykresľuje konštrukciu v mriežke, no

oblúky sú v polovici písmena horizontálne

rozšírené, a táto charakteristika

vytvára zaoblenie a zjemnenie písmena.

Ďalšími zaujímavými písmenami sú a,

f, j, r, y a číslovka 1, v ktorých sa dolná

doťažnica vždy lomí v uhle 90° doľava.

N a font Stanley som narazila na stránkach

písmolejárne Optimo. Zaujal ma hneď,

keď som ho videla použitý vo Freilager

Zeitung. Je inšpirovaný písmom Times

New Roman. Vďaka maximálnemu

kontrastu je dobre čitateľný a super

zaujímavá je aj kresba jeho verzáliek,

ktoré sa od mínusiek dosť líšia. Písmo

je citlivo nakreslené a malé drobnosti,

napr. napájanie sa drieku na pätky, sú

veľmi zaujímavo riešené. V Bold verzii sa

napr. chvost y alebo r správa úplne inak

ako v Regular verzii. Zaujímavá je ale aj

verzálka p, kde sa ťah bruška v dolnej

časti vôbec nedotýka drieku. A už

nehovorím o verzii Poster, ktorá začína

pripomínať lomené písma. Dá sa povedať,

že som sa doňho zamilovala rovnako ako

do PX Grotesku. Výhodou ich spojenia

je, že sa k sebe perfektne hodia a mať

dobre zaplatenú zákazku, určite by

som ich použila. Pre tento účel som sa

ale rozhodla spojiť ich a urobiť z nich

logo pre novovzniknuté štúdio Kocúr.


KOL E S Á ROVÁ L UCI A 12—13


GL E T SCHE R T OP OL

T ento font jsem si vybral, protože jej

často používám díky jeho vlastnostem.

Je kreslený do výšky — narrow, od toho

je i odvozen název „Topol”. Díky tomu,

že je kreslený do výšky, šetří v sazbě

hodně místa. Jeho kresba je krásně

čitelná i v menších bodech písma,

proto skvěle funguje v sazbě. Zároveň

se dá dobře použít i v titulkových

nadpisech díky jeho precizní kresbě.

Dále oceňuji jeho diakritiku, která je

velká a pěkně čitelná. Především tečka

nad i. Písmo má několik zajímavých

znaků, jako je mínuska g, která je

zajímavě zúžená ve spodní dotažnici,

nebo znak @, kde je mínuska a dvakrát

obtočená dokola. Font navrhl pražský

type label Heavyweight (Jan Horčík

a Filip Matějíček). Font lze zakoupit

v light, regular a bold řezu. Písmo

má ještě jeden speciální řez, který je

neprodejný a to Topol Sport. Tento

řez byl speciálně udělaný pro projekt

„Prkýnka”. Řez je inspirovaný sk8

kulturou a má tak ve své sadě znaků

několik náhrad za písmena s, k, a, t, e.

S erifový font jsem si vybral od

pražského type labelu Heavyweight

(Jan Horčík a Filip Matějíček). Jedná se

zatím o jejich jediný serifový font. Na

písmu se mi líbí právě patky u verzálek.

Serify jsou didotovské, ale místo

zaobleného přechodu do duktusu

písma mají ostrou přímku. Vypadají

jako by byly propojené trojúhelníkem

(vrcholkem ledovce). Od těchto ostrých

patek je i odvozen název Gletscher

— ledovec. Písmo má díky patkám

ozvláštňující charakter a skvěle

funguje v titulkových nadpisech.

Kresba mínusek je opět precizně

provedená a písmo lze bez jakýchkoliv

potíží použít do sazby v menších

bodech písma. Oceňuji diakritiku

písma, která je velká a pěkně čitelná.

Písmo má dvě varianty verzálky r. Dále

se mi na fontu líbí radikální zužování

a rozšiřování duktusu u verzálky

q & r a mínusky y. Nejvíce se mi líbí

mínuska g, která má zajímavý chvost

na dotažnici a číslice 2, která má

ve spodní části kresby prapodivný

archaický výběžek směrem dolů. Font

je k zakoupení pouze v regular řezu.


KOL L E R T VO J T Ě CH 1 4 —15


VOL L KOR N OS WA L D

N a tomto fontu mě nejvíce zaujaly

serify. Při bližším zkoumání a častějším

používání jsem si všimla, že „spoj” mezi

písmenem a serifem je zakulacený,

vrchní část je jemně konkávní a konce

patky jsou šikmě seřízlé, ale ne natolik,

aby upoutaly veškerou pozornost.

Patří mezi klasické serifové fonty, ale

má v sobě pro mě něco energického,

něco neklidného. Velice dobře se mi

s ním pracuje v rámci delších textů.

Písmo se mi příjemně čte, protože

poměr mezi výškou a šířkou je dobře

vyvážený. Plusem pro mě je, že jde

kombinovat i s jinými fonty, navíc

se toto písmo dá bez problému psát

ručně, což je pro mě velice důležité

v rámci výroby divadelních kulis a věcí

spojených s festivalem. Vollkorn

má 8 řezů, nejčastěji používám

medium a semibold. Vollkron vzniklo

v roce 2010 ve studiu FRiTZe.

T ento font jsem si vybrala z toho důvodu,

že patří k mým nejpoužívanějším. Jsem

velký příznivec fontů ve stylu Vae nebo

Bebas Nueve, a jelikož Oswald má velice

podobné rysy, bylo jasné, že se brzo

zařadí mezi mé stálice. Nejvíce mě na

něm zaujala jeho protáhlá, vyšší a úzká

stavba, která podle mě zaujme na první

pohled. Je pro mě dobře čitelné, i když

má užší povahu. Další plus, které toto

písmo má, je to, že se mi velice dobře

kombinuje i s ostatními fonty, bez

ohledu na to, jestli se jedná o serifové,

či bezserifové. Z toho důvodu jej nejvíce

používám na plakáty a do časopisů.

Je to pro mě font, se kterým jsem si

vždy jistá, že neudělám chybu, když jej

použiji. Oswlad má 15 řezů a osobně

nejvíce používám regular a heavy,

jelikož je nejvýraznější a vynikne v každé

barvě, což je pro mě vělice důležité.

Písmo vyšlo v roce 2012 z dílny Vernona

Adamse a od té doby prošlo úpravou

a přidáním řezu Stencil Regular.


Ř ÍM A NOVÁ E L IŠK A 16 —1 7


VA L UE A K K UR AT

V alue is a contemporary family of two

typefaces. Value Sans and Value Serif

were drawn in response to conversations

centered on notions of cultural and fiscal

exchange; The Sans was drawn first by

The Entente design duo; the Serif was

drawn shortly after, by Benjamin Critton.

Each borrows their geometries from

the other, and nuances were finalized

by all parties as Colophon Foundry.

Value Serif is available only in the roman

form, in one weight; as opposed to the

three weights and the italic form in the

case of Value Sans. I chose Value Serif

because of its eccentric and clean

design. The lowercase f and j have

small blobs on the ends, and the curves

at the uppercase q and lowercase

t feel like rollercoasters. The upper

serif on the i and l look like a roof.

A kkurat was designed by Laurenz

Brunner and released in 2004 by the

Lineto font foundry. He was working

for a design studio in London in 2002

when he started drawing it. The studio

focused on illustrative and expressive

fonts, and as an anti-thesis to this

he developed Akkurat, a utilitarian,

functional, clean and crisp font.

I chose Akkurat, because despite being

simplistic, it is not without quirks,

which adds an interesting visual

element. For example, the doodle at

the end of the lowercase g feels like

a river, or I picture this intricate web of

intersecting roads, flyovers and what

have you. The lowercase l reminds

me of the Allen hex key that comes

with IKEA furniture. For my poster,

I decided to merge the eccentricities

of both Value and Akkurat, and create

a new typeface. Therefore, the poster

presents two typefaces, as well as

neither of them, at the same time.


Þ OR K E L SDÓ T T IR GR E TA 18 —19


F F T IS A GO T H A M

J ak to vzniklo? Bezpatkový typeface

jsem zvolil Gotham, pro jeho tvarovou

jednoduchost, geometrickou konstrukci

a příjemné proporce. Je to můj starý

známý a oblíbený font. Navrhnutý

americkým designérem Tobiasem Frere-

Jonesem v roce 2000. Samotné glyphy

jsou inspirované architektonickým

značením v New Yorku (informační,

směrové, identifikační, bezpečnostní

a regulační), populárním zejména

v polovině 20. století. Písmo vzniklo

pro magazín GQ, jehož redaktoři hledali

bezpatkové písmo s „geometrickou

strukturou“, které by působilo „mužsky,

nově a čerstvě“. Hlavní inspirací pro

vznik fontu se stal nápis na průčelí

autobusového terminálu „Port Authority“

na osmé Avenue. „It’s not the kind of

letter a type designer would make.

It’s the kind of letter an engineer would

make. It was born outside the type

design in some other world and has

a very distinct flavor from that.“

C o se týče patkových fontů, oblíbenec se

hledal těžko, a tak jsem vybral font mně

neznámý, který mě něčím zaujme. Byla

to právě Tisa, která mě oslovila svým

zajímavým tvarem serifů, současným

vzhledem a perfektní použitelností

v tisku i na webu. Font je dílem

slovinského typografa Mitji Miklavčiče

vytvořeným mezi lety 2008 a 2010. Tato

rodina vznikla jako pokus o vytvoření

současné verze „woodtype“ písma

z 19. století a vyznačuje se především

dobrou čitelností u delších textů. Tisa je

překvapivě čitelná i v malých velikostech

a funguje i v náročných podmínkách

reprodukce. Ačkoli byla Tisa vytvořená

především pro časopisy, může být velmi

úspěšně použitá i v dalších médiích,

jako jsou noviny, výroční zprávy,

webové stránky, mobilní aplikace atd.

FF Tisa obdržela ocenění TDC2 (Type

Directors Club of New York / Type Design

Competetion) 2007. Plakát je výsledkem

zkoumání rozdílů či podobností těchto

písem, seznámením se s kresbou obou

fontů a snahou ji co nejpřesněji dodržet

a aplikovat (po vzoru rukou přepisovaných

knih). Vše začalo napsáním písmene

a Gothamem a Tisou, následovalo

překrytí písmenem b a zastavilo mě až

písmeno z. Máme zde tedy k porovnání

dvě kompletní anglické abecedy.

Plakát je vytvořen pomocí technického

pera na tuš, mikrotužky a pravítka.


VOBOR NÍK VO J T Ě CH 20 —2 1


ROCK W E L L V E R DA N A

R oku 1996 vytvořena Matthewem

Carterem pro Microsoft Corporation

s účelem udělat písmo, které bude dobře

čitelné na monitorech. Je to taková

guilty pleasure, kterou ráda používám

např. při psaní esejí do školy, a vlastně

už od doby, co jsem začala víc pracovat

s počítačem. Nikdy jsem ji ale nepoužila

pro účely grafického designu a přišlo

mi jako dobrá příležitost to zkusit

v rámci úkolu My lovely typefaces. Není

to dokonalý font, nicméně pro ni mám

slabost. Často si jí, bohužel, všímám ve

výlohách obchodů a na různých letáčcích,

kde působí jako pěst na oko. Naopak se

mi ale líbí např. její kritizované použití

jako doplňkového písma Ikey. Nepůsobí

tam hrubě, jen výrazně a vypadá dobře

na známých kartonových krabicích,

ačkoliv ji údajně začala Ikea používat

hlavně díky dobré dostupnosti a možnosti

použití na digitálních zařízeních.

V roce 1934 ho vyvinul MonotypeKlasický

geometrický slab serif. Stejně jako

Verdanu jsem ho zatím pro grafické účely

nepoužila. Tady se mi ale hodilo dosadit

ho do úkolu jako serifový font. Nemám

ráda písma, kde jsou velké šířkové

rozdíly. Na Rockwellu se mi líbí, jak působí

výrazně dominantně a elegantně zároveň.

Působí trochu jako sans serif, kterému

někdo „přilepil“ na konce velké obdélníky.

Některé znaky jsou díky tomu podobné

těm ve Verdaně, hlavně v tučném řezu

— např. verzálka i. Tyto podobnosti 2

rozdílných písem jsem také využila ve

výsledném plakátu. Překryla jsem 2

slova napsaná každé jedním písmem

a překryvy vybarvila — tím vznikl nový

font, který jsem nazvala Rockdana.

Při překrývání jsem nijak neměnila

defaultní prostrkání, což způsobilo

různý vzhled stejných znaků. Znaky

Rockdany díky tomu zřídkakdy vypadají

stejně a může je použít kdokoliv, kdo má

nainstalovanou Verdanu i Rockwell.


V R Z Á KOVÁ B A R BOR A 2 2—2 3

v edení Macháček Mikuláš, Hejmová Tereza texty Bařina Karel, Demovičová Barbora, Hatlas Juraj, Kalinová Nikola, Kocur Peter, Kolesárová Lucia, Kollert Vojtěch, Řimanová Eliška, Þorkelsdóttir Greta, Voborník Vojtěch, Vrzáková Barbora korektury Demovičová Katarína, Hořínek Matouš, Vondráčková Elena fotografie Bařina Karel, Kollert Vojtěch grafická úprava Kollert Vojtěch písmo Vafle Light, Vafle Bold tisk

A teliér grafického designu 2 FaVU VUT v Brně úkol 5 My lovely typefaces letní semestr 2015 agd2.cz facebook.com/AGD2FaVU mimoagd2.tumblr.com Rybářská 125/13/15, 603 00 Brno, místnost č. 414


SE R IF S A NS SE R IF

Documents

My lovely typefaces tumblr