2
Tak tedy Vaneþ. Je to malá osada ve znaþnČ þlenitém terénu na TĜebíþsku, kraj Vysoþina. Kousek od Ná- mČštČ nad Oslavou, kousek od Tasova, statut má jako osada obce Pyšel, vzdálené kus na jih. ěeka Oslava jí protíná od západu k východu. Nebo tak nČjak. Byl jsem tam právČ pĜed chvílí, udČlal nČjaké fotky a zavzpomínal na doby, kdy jsem zde pobýval velmi þasto, jak u kamaráda Romana Podraž- ského, tak ve mlýnČ rodu Dobrovolných, to je prastarý rod, mlynáĜi byli vždycky vzdČlaní lidé, písmáci a þasto jediná gra- motná rodina v šírém okolí. Mlýn ten založili páni z Lomnice už ve století tĜi- náctém, tedy bude pĜibližnČ tak stár, jako jsou nedaleké rozvaliny hradu Tassenber- ga. Však tudy také kráþely dČjiny a mlýna se to týkalo zatracenČ. Obec sama je však starší, alespoĖ tedy podle prvního zápisu, který je z roku 1104. Což by zna- menalo, že je zdaleka nejstarší obcí v okolí. Název Vanþ je pravdČpodobnČ odvozenina od jména vlastního - Evan, tedy Ivan. To je dle odborníka PhDr. Fran- tiška Dvorského, vlastivČdce. Z hlediska územní správy byla Vaneþ v letech 1869–1880 pod názvem Vanec osadou obce Pýšelec v okrese TĜebíþ, v roce 1890 pod názvem Vanþ osadou obce Pyšelo, v letech 1900–1930 jako obec v tomtéž okrese, v roce 1950 pak v okrese Velká Bíteš, a koneþnČ od roku 1961 opČt v okrese TĜebíþ. No, podíváme se na dnešek. Minulosti bylo dosti. Mlýn, k tomu ještČ chci dodat, že sem velice rád jezdil se svojí rodinou, ba pojal mlýn jako své letní sídlo þeský básník Jaroslav Durych. Za ním sem pĜijíždČli další významní umČlci té doby, pĜipomenu snad jen Jakuba Demla, z Tasova to muž ten nemČl daleko. TĜi kilometry. Dnes je zde vinárna U Hastrmana. Znám. Velice dobĜe a léta. Pár fotek z mé minulosti hovoĜí za vše. Také zde mívají doþas- ný azyl úþastníci jízd veteránĤ a nejen váleþných, když projíždČjí touto þástí vysoþiny, je zde pro nČ nachystáno obþerstvení, kdysi jsme tady s Václavem Kudrnou, tasovským to mistrem kuchaĜským, vaĜili celou noc obrovský kotel hovČzí polévky pro tyto jezdce. Vašek dnes jezdí s autobusem, no a já pro vás píšu, moji milí þtenáĜové. Vaneþ a její okolí, to je vskut- ku skvost. Tak mČ napadlo: Vanþ (rusky ȼɚɧɱ) je Ĝeka v Tádžikistánu. Jakpak to sou- visí s naší Vanþí? Kdo ví. Nad obcí je rybník Podkova, kdysi to bylo takové diluviální lesní jezero a dnes je z nČj slušný rybník. Protéká jím potok Podkovák (nebo je to TĜebČnec?), jenž pak vtéká pĜímo v obci do Oslavy, nad Pod- kovou, smČrem ke Kamenné tyþí se obrov- ská hora 743 metrĤ vysoká a Ĝíká se jí Na Sekerkách. SmČrem po toku Ĝeky pak kopec Chlumy - 451 metrĤ a pĜes Ĝeku na severovýchod ýikovská doubrava a nad ní Horní doubrava, tak ko- lem 430 metrĤ to mĤže mít. Ale paráda, to vám povím. V zimČ v létČ, byla to krása, když jsme ko- lem pĤlnoci z Tasova táhli s kama- rády na Vaneþ, opivnČni þi oliho- vČni z té nejkrásnČjší hospody svČta, od ProkšĤ, v tom tĜeskutém mrazu, þlenitou krajinou po silniþ- ce jako mlat…a v létČ nemluvČ. Kdo tudy šel, ví. Ne jel, to nic není. Šel. A kdo tudy ani nešel, ani nejel, tak sem jde nebo jede. Nebudete litovat, moji milí þtenáĜové, já vím, o þem mluvím. Pro houbaĜe ráj, vodáci, to i ti by mohli být mís- ty spokojeni, turisté všeho druhu, bylinkáĜi, samotáĜi, básníci – ne nadarmo to tady miloval Durych, BĜezina, Nezval… Slov nemám a srdce se mnČ svírá z tČch nekoneþných vzpo- mínek na þasy, které jsem tady prožil. V mém milovaném Taso- vČ a milované Vanþi. Na lidi a lidiþky, kteĜí zráli na stromČ mého mládí…na holky z mČst, které sem jezdily na chaty, na pivní mázd- ry v lahváþích, kterých jsme si nevšímali, proto- že bysme se nenapili, na to neskonalé štČstí, které se jmenuje mládí. Tak se podí- váme na souþasnost. Hasiþi mají svoji zbroj- nici v kulturním domČ. Lid je zde kulturní, nejen podle toho, že má kulturák, ale podle toho, co všechno se zde poĜádá. Pohádkové lesy, dČtské dny a zábavy taneþ- ní, alkoholické to akce, to je samozĜejmČ, ale originální je, což jsem se dozvČdČl, poĜádají se zde i velkolepé oslavy Zahájení topné se- zóny, což bych Ĝekl, že je to originální. ChtČl bych jen dodat, že to, co se nevejde sem, milí Vaneþáci, to dodáme do knihy, v níž toto vy- právČní bude. Vaneþ má Zoo. Ptaþí Zoo. Je to na konci dČdiny, nebo na jejím zaþátku. Pro- stČ od Tasova první stavení vpravo. Pár fotek vám pĜináším a nČjaké to vysvČtlení: Pan So- bČslav Požár je majitelem rozsáhlého chovu vodního ptactva. 5 tisíc metrĤ þtvereþních se sys- témem vodních kanálĤ, 80 druhĤ ptactva. Dá to fušku se o to postarat, ale není na to sám. NČkteré druhy se musejí zazimo- vat. Když pČknČ požádáte, pustí vás tam. TĜeba. MnČ tam pustili. A tak pustí i vás. Když budete potĜebovat vyro- bit nebo opravit strunný hudeb- ní nástroj, tak je tady na to od- borník. Tovaryš houslaĜství pan Mgr. Pavel Celý. Jablko nepadá daleko od stromu. Vyuþen je ve ZlínČ houslaĜským mistrem Ing. Pavlem Celým. Svým otcem. Není sice rodákem vaneþským, ale žije zde a to, jak je tady krásnČ vnímá dokonale. Má zde svoji rmu, o které vám povím, že oni nevyrábí jen klasické strunné a smyþco- vé nástroje, ale i kopie historických nástrojĤ jako je napĜí- klad dula (stĜedovČký nástroj, pĜedchĤdce dnešních houslí) a violy da gamba. Tyto nástroje jsou vyhledávány hudebními soubory, které se zabývají autentickou inter- pretací hudby stĜedovČku, renesance a baroka. VČtšina této zakázkové produkce míĜí do zahraniþí. Pavel mladší se právČ takovou hudbou zabý- vá a nejen že hraje, ale vychová- vá i další generace houslaĜĤ. Jak mnČ ondyno Ĝekl: „Jsem aktivní amatérský hudebník. Hraju od mala na housle a kytaru, od gymnázia jsem hrál ve smyþco- vém kvartetu a Kyjovském ko- morním orchestru. V minulosti jsem také hrál na dulu a violy da gamba v historické hudební skupinČ Weytora a Gaudi z Brna. Momen- tálnČ se vČnuji hudbČ jen obþas, hraji na dulu se stĜe- dovČkou hudební skupinou Alternus, zpívám ve Svato- michalské gregoriánské schole a pĜíležitostnČ hraji s Michaelem Pospíši- lem a jeho hudební skupinou Ritornello. KromČ houslaĜiny nabízím v rámci své nové r- my prodej smyþcových hu- debních nástrojĤ levnČjší tĜí- dy, což jsou továrnČ vyrábČ- né školní nástroje a manu- fakturnČ vyrábČné student- ské nástroje þeské výroby a kytar se to taky týþe. Svým klientĤm nabízím špiþkové struny Pirastro a Thomastik, veškeré hudební pĜíslušen- ství, þili pouzdra, povlaky, školní, koncertní i mistrov- ské smyþce, notové pulty, ramenní opČrky, podbradky, struní- ky, kolíþky, kobylky. MomentálnČ nabízím opravy na Vysoþi- nČ, moji klientelu tvoĜí pĜedevším uþitelé a žáci základních umČleckých škol a konzervatoĜí. Pro opravy si nejþastČji jez- dím do škol a zase je rozvážím. Pokud si nČkdo objedná stru- ny, školní nástroj, pĜíslušenství, zasílám zboží poštou 608 513 213, to je telefon, na který mnČ mĤžete zavolat a taky se podívat na moje webové stránky, staþí, když si ve vyhledavaþi zadáte dílna Vaneþ, ono vás to navede.“ No já jen doufám, že ho také nČkdy uslyšíme tady a ne jen v katedrálách. A nyní na výlet. Když se dostanete do Vanþe a podíváte se na Zoo, ne- cháte si opravit housle a naladíte se velepĜíjemnČ U Hastrma- 2 www.info-expres.cz NAŠE VYSO é INA: VANE é KAPLIéKA VE VANéI V DRUŽNÉ ZÁBAV÷ SPLAV NAD VANéÍ VANEé LEDOVÁ OVCÍ TADY BÝVALO... na U min úþas pr n s k ho jez m k ȼ v P jez poto p k e tu a ek od Ná- tut má jako a zde vinárn fotek z mé ný azyl ú o- ás s. ERB RODU DOBROVOLNÝCH VANEéSKÁ PEéEċ KULTURNÍ DčM PTAéÍ ZOO k lem r o e - romČ e tá ob do HASIéI VANEé VANEé V HISTORICKÝCH OBRAZECH MLÝN RODU DOBROVOLNÝCH

NAŠE VYSOéINA: VANE

  • Upload
    others

  • View
    6

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: NAŠE VYSOéINA: VANE

Tak tedy Vane . Je to malá osada ve zna n lenitém terénu na T ebí sku, kraj Vyso ina. Kousek od Ná-m št nad Oslavou, kousek od Tasova, statut má jako osada obce Pyšel, vzdálené kus na jih. eka Oslava jí protíná od západu k východu. Nebo tak n jak. Byl jsem tam práv p ed chvílí, ud lal n jaké fotky a zavzpomínal na doby, kdy jsem zde pobýval velmi asto, jak u kamaráda Romana Podraž-

ského, tak ve mlýn rodu Dobrovolných, to je prastarý rod, mlyná i byli vždycky vzd laní lidé, písmáci a asto jediná gra-motná rodina v šírém okolí. Mlýn ten založili páni z Lomnice už ve století t i-náctém, tedy bude p ibližn tak stár, jako jsou nedaleké rozvaliny hradu Tassenber-ga. Však tudy také krá ely d jiny a mlýna se to týkalo zatracen . Obec sama je však starší, alespo tedy podle prvního zápisu, který je z roku 1104. Což by zna-menalo, že je zdaleka nejstarší obcí

v okolí. Název Van je pravd podobn odvozenina od jména vlastního - Evan, tedy Ivan. To je dle odborníka PhDr. Fran-tiška Dvorského, vlastiv dce. Z hlediska územní správy byla Vane v letech 1869–1880 pod názvem Vanec osadou obce Pýšelec v okrese T ebí , v roce 1890 pod názvem Van osadou obce Pyšelo, v letech 1900–1930 jako obec v tomtéž okrese, v roce 1950 pak v okrese Velká Bíteš, a kone n od roku 1961 op t v okrese T ebí . No, podíváme se na dnešek. Minulosti bylo dosti. Mlýn, k tomu ješt chci dodat, že sem velice rád jezdil se svojí rodinou, ba pojal mlýn jako své letní sídlo eský básník Jaroslav Durych. Za ním sem p ijížd li další významní um lci té doby, p ipomenu snad jen Jakuba Demla,

z Tasova to muž ten nem l daleko. T i kilometry. Dnes je zde vinárna U Hastrmana. Znám. Velice dob e a léta. Pár fotek z mé minulosti hovo í za vše. Také zde mívají do as-

ný azyl ú astníci jízd veterán a nejen vále ných, když projížd jí touto ástí vyso iny, je zde pro n nachystáno ob erstvení, kdysi jsme tady s Václavem Kudrnou, tasovským to mistrem kucha ským, va ili celou noc obrovský kotel hov zí polévky pro tyto jezdce. Vašek dnes jezdí s autobusem, no a já pro vás píšu, moji

milí tená ové. Vane a její okolí, to je vskut-ku skvost. Tak m napadlo: Van (rusky

) je eka v Tádžikistánu. Jakpak to sou-visí s naší Van í? Kdo ví. Nad obcí je rybník Podkova, kdysi to bylo takové diluviální lesní

jezero a dnes je z n j slušný rybník. Protéká jím potok Podkovák (nebo je to T eb nec?), jenž

pak vtéká p ímo v obci do Oslavy, nad Pod-kovou, sm rem ke Kamenné ty í se obrov-ská hora 743 metr vysoká a íká se jí Na Sekerkách. Sm rem po toku eky pak kopec

Chlumy - 451 metr a p es eku na severovýchod ikovská doubrava a nad ní Horní doubrava, tak ko-lem 430 metr to m že mít. Ale paráda, to vám povím. V zim v lét , byla to krása, když jsme ko-lem p lnoci z Tasova táhli s kama-rády na Vane , opivn ni i oliho-v ni z té nejkrásn jší hospody sv ta, od Prokš , v tom t eskutém mrazu, lenitou krajinou po silni -ce jako mlat…a v lét nemluv . Kdo tudy šel, ví. Ne jel, to nic není. Šel. A kdo tudy ani nešel, ani nejel, tak sem jde nebo jede. Nebudete litovat, moji milí tená ové, já vím, o em mluvím. Pro houba e ráj, vodáci, to i ti by mohli být mís-

ty spokojeni, turisté všeho druhu, bylinká i, samotá i, básníci – ne nadarmo to tady miloval Durych, B ezina, Nezval…Slov nemám a srdce se mn svírá z t ch nekone ných vzpo-

mínek na asy, které jsem tady prožil. V mém milovaném Taso-v a milované Van i. Na lidi a lidi ky, kte í zráli na strom mého mládí…na holky z m st, které sem jezdily na chaty, na pivní mázd-ry v lahvá ích, kterých jsme si nevšímali, proto-že bysme se nenapili, na to neskonalé št stí, které se jmenuje mládí. Tak se podí-váme na sou asnost. Hasi i mají svoji zbroj-nici v kulturním dom . Lid je zde kulturní, nejen podle toho, že má kulturák,

ale podle toho, co všechno se zde po ádá. Pohádkové lesy, d tské dny a zábavy tane -ní, alkoholické to akce, to je samoz ejm , ale originální je, což jsem se dozv d l, po ádají se zde i velkolepé oslavy Zahájení topné se-zóny, což bych ekl, že je to originální. Cht l bych jen dodat, že to, co se nevejde sem, milí Vane áci, to dodáme do knihy, v níž toto vy-práv ní bude. Vane má Zoo. Pta í Zoo. Je to na konci d diny, nebo na jejím za átku. Pro-st od Tasova první stavení vpravo. Pár fotek vám p ináším a n jaké to vysv tlení: Pan So-b slav Požár je majitelem rozsáhlého chovu

vodního ptactva. 5 tisíc metr tvere ních se sys-témem vodních kanál , 80 druh ptactva. Dá to fušku se o to postarat, ale není na to sám. N které druhy se musejí zazimo-vat. Když p kn požádáte, pustí vás tam. T eba. Mn tam pustili. A tak pustí i vás. Když budete pot ebovat vyro-bit nebo opravit strunný hudeb-ní nástroj, tak je tady na to od-borník. Tovaryš housla ství pan Mgr. Pavel Celý. Jablko nepadá daleko od stromu. Vyu en je ve Zlín housla ským mistrem Ing. Pavlem Celým. Svým otcem. Není sice rodákem vane ským, ale žije zde a to, jak je tady krásn vnímá dokonale. Má zde svoji Þ rmu, o které vám povím, že oni nevyrábí jen klasické strunné a smy co-vé nástroje, ale i kopie historických nástroj jako je nap í-

klad Þ dula (st edov ký nástroj, p edch dce dnešních houslí) a violy da gamba. Tyto nástroje jsou vyhledávány hudebními soubory, které se zabývají autentickou inter-pretací hudby st edov ku, renesance a baroka. V tšina této zakázkové produkce mí í do zahrani í. Pavel mladší se práv takovou hudbou zabý-vá a nejen že hraje, ale vychová-vá i další generace housla . Jak mn ondyno ekl: „Jsem aktivní amatérský hudebník. Hraju od mala na housle a kytaru, od gymnázia jsem hrál ve smy co-vém kvartetu a Kyjovském ko-morním orchestru. V minulosti jsem také hrál na Þ dulu a violy

da gamba v historické hudební skupin Weytora a

Gaudi z Brna. Momen-táln se v nuji hudb jen ob as, hraji na Þ dulu se st e-dov kou hudební skupinou

Alternus, zpívám ve Svato-michalské gregoriánské schole a p íležitostn

hraji s Michaelem Pospíši-lem a jeho hudební skupinou Ritornello. Krom housla iny nabízím v rámci své nové Þ r-

my prodej smy cových hu-debních nástroj levn jší t í-dy, což jsou továrn vyráb -né školní nástroje a manu-fakturn vyráb né student-ské nástroje eské výroby a kytar se to taky tý e. Svým klient m nabízím špi kové struny Pirastro a Thomastik, veškeré hudební p íslušen-ství, ili pouzdra, povlaky, školní, koncertní i mistrov-

ské smy ce, notové pulty, ramenní op rky, podbradky, struní-ky, kolí ky, kobylky. Momentáln nabízím opravy na Vyso i-n , moji klientelu tvo í p edevším u itelé a žáci základních um leckých škol a konzervato í. Pro opravy si nej ast ji jez-dím do škol a zase je rozvážím. Pokud si n kdo objedná stru-ny, školní nástroj, p íslušenství, zasílám zboží poštou 608 513 213, to je telefon, na který mn m žete zavolat a taky se podívat na moje webové stránky, sta í, když si ve vyhledava i zadáte dílna Vane , ono vás to navede.“ No já jen doufám, že ho také n kdy uslyšíme tady a ne jen v katedrálách. A nyní na výlet. Když se dostanete do Van e a podíváte se na Zoo, ne-cháte si opravit housle a naladíte se velep íjemn U Hastrma-

2 www . i n f o - e x p r e s . c z

NAŠE VYSO INA: VANE

KAPLI KA VE VAN I

V DRUŽNÉ ZÁBAV SPLAV NAD VAN Í

VANE LEDOVÁ

OVCÍ TADY BÝVALO...

na Uminú as

prnskhojez

mk

vP

jezpoto

pk

etua

ek od Ná-tut má jako a

zde vinárnfotek z mé

ný azyl ú

o-áss.

ERB RODU DOBROVOLNÝCH

VANE SKÁ PE E

KULTURNÍ D M

PTA Í ZOO

k lem

r

o e-

rom

e táobdo

A

HASI I VANE

VANE V HISTORICKÝCH OBRAZECH

MLÝN RODU DOBROVOLNÝCH

Page 2: NAŠE VYSOéINA: VANE

na, pak se p jdete podívat na rybník Podkovu, to je, když vy-jdete z mlýna nebo odbo íte u eky Oslavy sm rem na jihozá-

pad. Nebo naopak, p jdete proti toku eky po levém b ehu. Uvi-díte ondatry, které se jako kužel-ky pohupují ve vlnkách eky, v t ních íhají na své ko isti šti-ky a kap i se vysmívají naivním rybá m. Kupte si mapu a nebu-dete tápat, Chodím tamtudy skoro t icet let a ješt jsem se nenabažil, ješt mn nezvšedn l ani jediný pohled. Pohanské ob tišt na ekou, prý Keltské, kdo ví, ale pro ne. Keltské ob -tišt , to je p ece romantika, lidi. V lesích jsou zde i kolomazné kameny. Kde se va ila ze smoly kolomaz, erná to hmota, pách-noucí, ale užite ná. V okolí taso-vácí po ádají letní tábory pro vaše d ti, pohoda, ne? A pak tudy vede trasa jarního Tasov-ského vejšlapu. Jo. Vane áci si asi eknou, že jsem blbec, pro-tože jsem o Van i vlastn nic

nenapsal. Pro m je Vane pocit. A o tom jsem napsal. Ale do kni-hy toho bude skute n víc. Zima je na krku, ale to neznamená, že zalezete do nor a budete na íkat, jaké je to zlé. Cho te na pivo a povídejte si s bližními, nezávi te si, stejn je majetek k ni emu,

protože obt žuje. A m jte se rádi, protože láska a pivo, to má smysl i jednotliv . Láska k pivu taky, tak p kný podzim, moji milí tená ové. Mohl jsem toho napsat víc, ale musím jít na pivo, protože mám podzimní žíze .

Napsal: Radomil Frolek

3www . i n f o - e x p r e s . c z

GAUDI

PAVEL CELÝ st. a ml.

VSTUP DO VINÁRNY

CESTA KE ŠT STÍ