NBOENSK PLURALISMUS V USA

NRST NBOENSK DIVERZITY V 19. STOLETRLB 270 Nboenstv v USA, PS 2011

Dsledky 2. nboenskho probuzen2. nboensk probuzen (2NP) s sebou pineslo zsadn pekreslen nboensk mapy USA, a to zejmna z nsledujcch dvod:1) Postupn sniovn vlivu a pozice tradinch nb. skupin (kongregacionalist, luterni, episkopalist, apod.) a nstup ne-tradinch skupin vychzejcch z evangelikalismu a spojench s mylenkou re-born christianity (probuzeneck kesanstv) (baptist, metodist)2) Vznik relativn velkho mnostv novch nboenskch hnut, asto velmi synkretistickch (LDS, Kesansk vda, Theosofie apod.), resp. nstup specifickch kesanskch proud (adventist)Dsledky 2. nboenskho probuzenVedle 2NP se na pekreslen nb. mapy USA podlely dal socio-ekonomick faktory. Zejmna pokraujc demografick zmny spojen s nrstem migrace, ekonomick rozmach a pokraujc expanze na Zpad:1) Vlivem rostouc migrace dochz k posilovn nboenskch skupin mimo dominantn nb. tradici (protestantismus), zejmna katolicismu a judaismu, kter je doprovzeno jejich vnitn diverzifikac2) Z podobnch dvod dochz i k pchodu nebiblickch nboenskch systm, zejmna buddhismu a nskch nb. systm

Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamuEtos nboenskho probuzen vedl k drazu na nboensk aktivismus a s nm spojen nov pojet misie (kadodenn ivot je misi), pietismu a nboenskho individualismuTmto poadavkm odpovdalo zaloen nkterch nboenskch skupin, zejmna metodistMETODISTICK RA:Metodistick zpsob misie i organizovn nboenskho ivota se stal pevldajc formou americkho protestantismuEvangelikalismus: od alternativy k mainstreamuNa metodistick tos (mission mind) doplnn o millenianismus a vru v konen vykoupen (restorianismus) navzaly dal nboensk skupiny, kter v tto dob zavaj velk rozkvt (baptist) nebo vznikaj jako nezvisl a nov denominace (Uednci Krista /Disciples of Christ/)Tyto skupiny asto navazovaly na arminskou teologii, kter vce odpovdala jejich intencmEvangelikalismus: od alternativy k mainstreamuBaptist:Pvod celho hnut se klade na zatek 17. stolet, kdy skupina angliknskch separatist vedench Johnem Smythem (1570 1612) pijala mylenku ktu dosplch.Na nj navzal Thomas Helwys (1550 1615), kter zaloil prvn baptistickou kongregaciEvangelikalismus: od alternativy k mainstreamuSmyth i Helwys pijali teologick pohled Jacoba Arminia (1560 1609), podle kterho je spsa nabdnuta vem a nikoli jen skupin pedem vyvolench (kalvinistick predestinace)

Veobecn baptismus Partikulrn baptismusEvangelikalismus: od alternativy k mainstreamuZakladatelem baptistick tradice v Sev. Americe byl Roger Williams, kter v roce 1638 zaloil prvn baptiskou crkevSm Williams, ale tuto crkev nakonec opustil

Souasn budova prvnho baptistickho sboru v Providence (RI)Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamuCentrem baptismu se ale stv Pennsylvnie, kde je v roce 1707 vlivn Philadelphia Baptist Association (PBA)A do 1. velkho probuzen vak baptismus zstv spe okrajovou zleitostK prvnmu dramatickmu nrstu dochz mezi lety 1770 a 1790, kdy se poet baptistickch sbor zvyuje z 254 (13.817 len) na 978 (67.320 len)Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamuPrvn polovina 19. stolet pinesla dal expanzi baptismu na n se podlely nsledujc tyi faktory:1) Odmtn formlnho vzdln kazatel2) Akceptovn baptistickch mylenek nebylo nutn spojovno s opoutnm dosavadnch crkevnch struktur3) Baptismus byl v souladu s politickm etosem nov vzniklho sttu4) Draz na dobrovoln lenstv spojen s vnitnm obrcenm seEvangelikalismus: od alternativy k mainstreamuTo ve vedlo k dal vrazn expanzi baptismu v letech 1800 a 1850Baptismus se pitom il pedevm v nov osidlovanch zpadnch teritorichEvangelikalismus: od alternativy k mainstreamuPodobn jako v 1NP baptistit kazatel nehrli dnou vznamnj roli ani v 2NP, nicmn samotnho hnut se s jeho mylenkami vrazn ztoovaloPedevm pak s drazem na vnitn obrcen se a aktivn nboensk ivot asto spojovan s explicitn misijn a pastoran innostPrv v dsledku toho byla v roce 1814 zaloena prvn celosttn baptistick organizace General Missionary Convention of the Baptist Denomination in the United States for Foreign Missions (Triennial Convention)Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamuPodpora misijn innosti a s n spojen aktivity (nap. podpora vzdlvn mision a duchovnch) zaala naret na odpor nkterch sbor, zejmna v jinch a zpadnch sttech USAMisionsk baptismusPrimitivn/antimisijn baptismusEvangelikalismus: od alternativy k mainstreamuPrimitivn/antimisijn baptismus stavl pedevm na kritice vi centralizaci baptistickho hnut, kter byla spojen s vytvenm celosttnch struktur, kter se vyadoval proces zefektivovn misijn innosti. Podle jeho zastnc toti tento trend ohrooval autonomii jednotlivch sborDalm dvodem bylo pimknut se k tradin kalvinistick teologii spsy a odmtn arminstvEvangelikalismus: od alternativy k mainstreamuMnohem vnj konflikt se objevil ve 40. letech 19. stolet, kdy uvnit baptistickho hnut vrcholil spor o abolicionismusProgresivistick sbory ze severu USA, asto podpotujc aktivity Triennial Convention byly vrazn pro-abolicionistickV kvtnu 1845 proto jin sbory zaloily Southern Baptist Convetion (SBC), kter reprezentovalo konzervativn z antimisijnho baptismu st hnut spojovan ped obanskou vlkou i s podporou otroctvEvangelikalismus: od alternativy k mainstreamu

23 55 %12 22 %7 11 %1 6 %Procentuln zastoupen baptist v americk populaciEvangelikalismus: od alternativy k mainstreamuKristovi uednci (Disciples of Christ):Jde asi o nejvznamnj restorianistick hnut vznikl v rmci 2NP, kter mezi lety 1830 a 1860 zskalo vce ne 200.000 lenZkladem hnut byl draz na budovn Novozkonn crkve, odmtnut formalizovanho vyznn a zdrazovn kongregacionalistick struktury

Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamuHnut vzniklo spojenm dvou pvodn nezvislch skupin Uednk zaloench Bartonem W. Stonem a Kesansk Asociace zaloen Alexandrem Campbellem

Alexander Campbell (1788 1866)Barton W. Stone (1772 1844)Dal alternativa: adventismusJednm z nejvznamnjch produkt 2NP je bezesporu adventistick hnutTo navazuje na pomrn irok hnut tzv. premilenialismu (=oekvn, e k druhmu pchodu Krista dojde jet ped rokem 2000), typickho svm drazem na doslovn vklad Bible a silnm drazem na przentn eschatologii a apokalyptick vnmn konce svtaVliv tohoto hnut se odr nap. i v teologii LDSDal alternativa: adventismusZa duchovnho otce adventismu je povaovn William Miller (1782 1849), farm a baptistick kazatel, kter pedpovdl 2. pchod Krista na obdob mezi 21.3. 1843 a 21.3.1844 (pozdji posunuto na 22.10.1844)

William Miller (1782 1849)Dal alternativa: adventismusObdob, kter nastalo po nenaplnnm proroctv bylo oznaovno jako Velk zklamn a vedlo k velkmu poklesu vrohodnosti premilenialismust stoupenc hnut pijala interpretaci Hirama Edsona, podle kter konec svta zaal vstupem Krista do nebesk velesvatyn

Hiram Edson (1802 1882)Dal alternativa: adventismusNa edsonovskou interpretaci 2. pchodu Krista (adventu) navzala skupina Millerovch stoupenc, kter se ji ped Velkm zklamnm odliovala od ostatnch svcenm soboty jako dne klidu (sabatarini)Tato skupina veden Josephem Batesem, Ellen G. Whiteovou a Jamesem Whitem se stal dominantn formou adventismu a z jejho jdra vznikla Crkev adventist sedmho dne (7DA) Vznik 7DA je spojen s tzv. Konferenc v Albany (1845), kde se z post-milleritskho hnut vytvoily 4 skupiny Evangelikln adventist, Unie ivot a advent, Advent kesansk crkev (1860) a 7DA (1863)Dal alternativa: adventismus

Prominentn postaven zskala Ellen G. Whiteov (1827 1915), kter tvrdila, e mla sedm vidn cesty k Novmu JeruzalmuEllen G. Whiteov(1827 1915)Dal alternativa: adventismusNa zklad viz E. Whiteov se zaala formovat dogmatika nov se utvejcho hnut, kter se krom tradinch premilenialistickch draz zamovala i na takov otzky jako vchova dt, vzdlvn mision, crkevn struktura a pedevm otzky zdrav a reformy vivy (zkaz alkoholu, tabku, aje, kvy a masa, pedevm vepovho)Vztahy 7DA s okoln spolenost byly velmi napjat (vlda USA byla nap. identifikovna s besti z Apokalypsy)Dal alternativa: adventismusJednou z dalch skupin, kter navzala na adventistick hnut byla Biblick a trakttn spolenost Strn v, zaloena v roce 1880 Charlesem T. RusselemV roce 1931 se tato skupina pejmenovala na Svdky Jehovovi

Charles T. Russel (1852 1916)Diferenciace americkho protestantismuProtestantKalvinist /reformovan/AnabaptistMennonitAmiovKvakeiBaptistMileritAdventistJinSevernPresbyteriniUednci KristaKongregacionalistUniti Spojen crkev KristovaLuterniMissouri synodELCAnglikniEpiskopalist MetodistPentekostlnZa obzor kesanstv: nov nboensk hnut2NP dalo vznamn impetus i cel ad nboenskch skupin a hnut, kter svm charakterem vznamn peshla rmec kesanstvNejvznamnjm z nich byla LDS a jeho rzn rozrody (viz pedchoz pednka)Krom LDS vznikaj i dal hnut a skupiny, kter navazuj jednak na nkter americk mylenkov proudy (nap. Nov mylenka) i na kulturn odlin tradice (buddhismus, hinduismus)Za obzor kesanstv: nov nboensk hnutMezi takov skupiny pat zejmna Kestansk vda a TheosofieKrom nboenskho synkretismu jsou ob tyto skupiny charakteristick specifickou antropologi, drazem na holistick vklad svta a lovka, stejn jako specifickm vkladem moudrosti a na n zaloen intrepretaci kesanstv, ppadn dalch nb. tradicZa obzor kesanstv: Kesansk vdaZakladatelkou hnut byla Mary Baker Eddyov, kter pochzela z kongregacionalistckho prostedRozhodujc vliv na n mlo setkn s Phineasem P. Quimbym (1802 1866), kter byl znmm litelem vychzejcm z kombinace mesmerismu a nkterch mylenek transcendentalismu

Mary Baker Eddy(1821 1910)Za obzor kesanstv: Kesansk vdaVsledkem setkn s Quimbym bylo zsadn pehodnocen dosavadnho pohledu na lovka, kter Eddyov pedstavila v knize Vda a zdrav (1875)Ta je vedle Bible povaovna pznivci Eddyov za posvtn textV relativn krkt dob si Eddyov zskala celou adu nsledovnk a v roce 1879 vznik Kristova crkev, Scientist pozdji znm jako Kesansk vdaZa obzor kesanstv: Kesansk vdaEddyov byla pesvdena, e Bo zjeven je kontinuln proces, kter neskonil pchodem JK, ale je dostupn i kadmu jedinciDky tomu je schopen objevit svoji skutenou podstatuJK byl pro n pedevm osobou, kter pln pochopila podstatu lidsk bytosti jakoto Syna Boho a ml by se tak stt pkladem nsledovn Pochopit a vyut skryt (Bo) potencil, kter je ptomn v kadm lovkuZa obzor kesanstv: Kesansk vdaV tomto kontextu je Bh vnmn spe metafyzicky jako univerzln princip, kter je ptomen v lidsk mysliFalen poznn vede nejen k zkreslen pedstav svta, ale m za nsledek i existenci zla, hchu a nemoc Odstrann falenho poznn vede nejen k odstrann zla ale i k len nemoc nemoc je mentln zleitostZa obzor kesanstv: Kesansk vdaKesansk vda je jednm z nejvznamnjch pedstavitel tzv. metafyzick tradice (J. Butler, C. Albanese)Anticipuje celou adu fenomn, kter ovlivn americk mylen a americkou nboenskou scnu ve 20. stolet:- pozitivn mylen- New Age

Posilovn diverzity: transformace americkho katolicismuKatolicismu byl v USA ptomen od potk americk historieNa zem pozdjch USA se dostv ze t zdroj:1) panlsk misie (Florida, Kalifornie, Nov Mexiko) zamuje se pedevm na pv. obyvatelstvo2) pronikn z francouzskch koloni (Nov Anglie, Illinois) - zamuje se pedevm na pv. obyvatelstvo3) anglick katolicismus (Maryland)Posilovn diverzity: transformace americkho katolicismuFrantiknsk misie v Santa Barbae (CA) pklad vlivu panlskho katolicismuKatedrla Nanebevzet Panny Marie v Baltimore (MD) prvn katolick katedrla v USA

Posilovn diverzity: transformace americkho katolicismuA do poloviny 19. stolet tvoili katolci spe mal skupiny bez vtho vlivu na sv okol a byli roztroueni po celm zemJi v tto dob maj mnoh katolick komunity silnou vazbu na etnick pvod svch len:Nmci PennsylvnieIrov Nov AnglieAnglian Maryland

Posilovn diverzity: transformace americkho katolicismuK zsadn promn zan dochzet ve 40. letech 19. stolet, kdy vlivem hladomoru odchz do USA velk irsk diasporaJde vtinou o velmi chud vrstvy, kter jsou chpny jako problematick nzk vzdlanost, jin kulturn zvyky, velk vliv katolickho klru

Katedrla sv. Patrika v New Yorku symbol irskho katolicismuPosilovn diverzity: transformace americkho katolicismuI pes vraznou diskriminaci vliv irskch katolk narst pedevm dky vraznmu nrstu jejich potu kolem roku 1850 jich byl ji 1.000.000Dlouhou dobu se u nich projevovala tendence k izolacionismu, poslen nejen napjatm vztahem k okol, ale systmem kolstv, kter bylo pln v rukou irsk katolick crkvePosilovn diverzity: transformace americkho katolicismuDal vznamnou etnickou skupinou spojenou s katolicismem byli Nmci, jejich ptomnost byla v polovin 19. stolet vrazn poslena (cca 500.000)Vzhledem k nzkmu socilnmu statutu irskch katolk se ale od nich vrazn distancovali Cahenslyismus (podpora etnicky organizovan crkevn struktury)Byli rovn sociln a ekonomicky mnohem spnj (velkou roli zde sehrlo jejich dobr vzdln) hrli vznamnou roli v oblasti Midwest a Cincinnati, St. Louis a MilwaukeePosilovn diverzity: transformace americkho katolicismuK dal migran vln katolk dochz po konci obansk vlky, kdy do USA pichz velk skupiny katolk zejmna z Polska (cca 3.000.000) a Itlie (cca 3.000.000)

Katedrla sv. Stanislava v Scrantonu (PA)Kostel sv. Ignce v San Francisku (CA)Posilovn diverzity: transformace americkho katolicismuI polsk katolicismus s sebou nesl jist specifikaZejm ze vech nejvce v sob spojoval nacionalismus a zkou vazbu na institucionln struktury katolick crkvePolci nebyli rovn spokojeni se svm zastoupenm v hierarchii katolick crkve, co vystilo v roce 1904 ke vzniku Polsk nrodn katolick crkve

Posilovn diverzity: transformace americkho katolicismuNa rozdl od polsk i nmeck katolick komunity se italsk komunita spe distancovala od oficilnch struktur katolick crkvelo o dsledek politick situace v Itlii proces tzv. Risorgimenta (sjednocen Itlie)Posilovn diverzity: transformace americkho katolicismu

Procentuln zastoupen katolk v americk populaci (2000)Posilovn diverzity: promny idovsk Ameriky idovsk osdlen na zem USA sah a do poloviny 17. stolet, kdy se na zem nizozemsk kolonie Nov Amsterodam (New York) usadila skupina sefardskch idSkupina se asem pesdlila do tolerantnjho Rhode Island, do msta Newportlo ale o relativn mal skupiny (kolem roku 1800 celkem cca 5.000 lid)Posilovn diverzity: promny idovsk Ameriky Zde byla v roce 1692 postavena nejstar synagoga v USA (Touro)Nkte id, nap. Haym Solomon (1740 1785), se aktivn zapojili do vlky o nezvislost

Touro synagoga kongregace Jeshuat Israel, Newprot (RI)Haym Solomon (1740 1785) jeden z bank americk nezvislostiPosilovn diverzity: promny idovsk AmerikyK zsadnmu obratu dochz po roce 1820, kdy zanj do USA masov pichzet akenzt id ze stedn a vchodn EvropyTato pisthovaleck vlna vrchol na pelomu 19. a 20. stoletPosilovn diverzity: promny idovsk Ameriky Vedle vraznho nrstu potu idovskch obyvatel a promny jejich nboensko-kulturnho backgroundu dochz vlivem americkho prosted i k vrazn diferenciaci uvnit samotnho judaismuVznik novch forem judaismu:Reformovan judaismusKonzervativn judaismusPosilovn diverzity: promny idovsk Ameriky

Procentuln zastoupen id v americk populaci Yazebeck, Y. Smith J. I. Esposito, J. L. (eds.), Religion and Immigration, Walnut Creeck: Altamira Press 2003, s. 33 53, s. 105 159 OToole, J. M., The Faithful. History of Catholics in America, Cambdridge (MA): Harvard University Press 2008, s. 11 145 Diner, H. R., Jews in America, Oxford: Oxford University Press 1999, s. 11 - 51Doporuen literatura k tmatu