Návrh nových nařízení pro politiku soudržnosti

Doc. RNDr. Jiří Blažek, Ph.D.,katedra sociální geografie a

regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK

Brno, 28. 11.2011

2

Měnící se kontext• 1) krize eurozóny – tlak na rozpočty mj. i čistých

plátců---posílení snahy o omezení rozpočtu EU, zejm. na úkor politiky soudržnosti (špatný image)

• 2) dlouhodobá rel. ztráta pozice EU (Čína, Indie, Turecko…)

• Existují 2 zákl. strategie konkurenceschopnosti firem:

• high-road (neustálé inovace) • vs. low-road (nízká cena)• EU ani ČR nemůže dlohodobě konkurovat nízkou

cenou --- proto důraz na inovace

3

Současné přístupy k podpoře konkurenceschopnosti:

• V současnosti existují 2 základní přístupy k podpoře konkurenceschopnosti:

• 1) regionální inovační systémy (RIS)

• 2) teorie globálních produkčních sítí, resp. globálních hodnotových řetězců, (GPN, resp. GVC).

• společné je přesvědčení, že aktivita aktéra (např. firmy nebo VaV instituce) a její výsledky jsou ovlivněny okolním prostředím.

4

„okolní prostředí“ • V případě regionálních inovačních systémů je

okolní prostředí chápáno především jako uznání role prostorové blízkosti a geografické koncentrace aktérů (firem, VaV institucí apod.)

• tj. široce chápané aglomerační výhody• Základní myšlenka RIS: • cílená podpora konkurenceschopnosti firem a

zlepšování jejich pozice na trhu prostřednictvím RIS

• je podstatným doplňkem existujících spontánních synergických efektů vyplývajících z aglomeračních výhod.

5

Struktura RIS• V RIS lze rámcově rozlišit dva základní

subsystémy, které jsou zapojeny do interaktivního učení:

• 1) subsystém tvorby znalostí (podpůrná infrastruktura - veřejné i soukromé výzkumné instituce, VŠ, centra pro TT, specializované vzdělávací instituce apod.).

• 2) subsystém znalosti ekonomicky zhodnocující, tj. výrobní základna regionu, tvořená především firmami.

• Klíčová je nejen kvalita těchto subsystémů, ale i způsob jejich propojení

6

Globální produkční sítě (GPN/GVC)

• Zatímco RIS apod. zdůrazňují především význam vazeb v rámci regionu

• teorie GVC/GPN explicitně zdůrazňují význam nadlokálních, resp. přímo globálních vazeb.

• Teorie GVC/GPN vycházejí mj. ze skutečnosti, že mnoho výrobků je vyráběno prostřednictvím spolupráce mnoha firem.

7

• Výrobu řídí vedoucí firmy, kterými jsou zpravidla velké nadnárodní firmy.

• Tyto vedoucí firmy si pak organizují a řídí řetězec či síť subdodavatelů různých typů.

• Zastánci GPN proto tvrdí, že hlavní podněty pro rozvoj firmy přicházejí od odběratelů příp. i dodavatelů působících v rámci daného řetězce či sítě, přičemž tyto firmy se často nacházejí mimo region.

8

Základní struktura GPN• Vedoucí firmy stojí buď na vrcholu produkční

pyramidy (Ford či Volkswagen) • nebo na konci odbytového řetězce (v případě

nákupem řízených GPN; (Tesco či Ahold).• Různé úrovně dodavatelů:• Dodavatel 1. stupně dodává celé složité funkční celky,

např. přístrojovou desku a řídí dodavatele nižších stupňů

• dodavatel 2. stupně (např. tachometr)• dodavatel 3. stupně dodává jen jednoduché dílčí

komponenty, např. spojovací materiál (extrémní cenový tlak).

• Častá výrazná mocenská asymetrie - vedoucí firma např. specifikuje nejen parametry výrobku, ale často i výrobní proces, nastavení kontrolních mechanizmů i formu balení a uspořádání dodávky).

9

• Typ mocenské asymetrie v rámci GPN výrazně ovlivňuje možnost upgradingu (tj. zlepšování pozice) na úrovni jednotlivých zapojených firem, případně i celých regionů.

• Upgrading - mimořádně velký potenciál pro praxi. • Hlavní typy upgradingu:• 1. aplikace efektivnějších metod výroby (procesní

upgrading) („vždy a všude“), (a lá Toyota) • 2. zvyšování kvality výrobků (produktový upgrading),

(časté)• 3. rozvoj funkcí s vyšší přidanou hodnotou (funkční

upgrading) (žádoucí, ale těžké, Panasonic)• 4. mezisektorový upgrading (využití znalostí pro

výrobu jiného produktu s vyšší přidanou hodnotou) Karsit

• Ex. také downgrading (např. odběratel požaduje již jen surovinu a sám si jí zpracuje, Čína)

10

Nová Nařízení - úvod

• Jedná se jen o návrh prostor pro změny – zřetelný vývoj, viz někt. změny provedené „na poslední chvíli“

• Řada nových prvků

• Relativně málo velkých překvapení

• Silná vazba na Agendu 2020 (inovace, ŽP a soc. soudržnost) x tradiční zaměření politiky soudržnosti (zejm. infrastruktura)

11

Hlavní změny

• 1) Tematická koncentrace v rámci ERDF i ESF (viz dále)

• 2) Kondicionality (ex ante, makroek, ex post)

• 3) Měřitelnost výstupů i výsledků

12

Některé dílčí změny• Capping zatím 2,5% HDP ČS• Velké projekty (50 MEUR+) se nebudou

započítávat do N + 2• DPH nemá být uznatelná pro infrastrukturní

projekty (de facto snížení míry spolufinancování)• Požadavek předložit návrhy velkých projektů

současně s OP• + soubor indikátorů (může vést k výrazné

koncentraci v rámci tématických cílů, někt. indik. vágní, např. kapacita podpoř. zdrav. služeb, v někt. sférách indikátory chybí, např. vzdělávání, inkluze)

• Zavádí 5% výkonnostní rezervu • Křížové financování jen 5% dané prioritní osy

(čl. 88 (2))

13

Některé další změny• Joint Action Plan• „malý OP“ v rámci OP, schvaluje EK• Podobná struktura jako OP, mohou být i

prioritní osy• Návrh bud současně s OP nebo i později,

schválen může být nejdříve s daným OP• Může být financován i z více než 1 OP• Příjemcem je veř. subjekt• Min. velikost 10 MEUR nebo alespoň 20%

OP

14

Joint Action Plan (čl. 93)• Řídící výbor (min 2x ročně), složení dle partnerství• Smysl - dosažení předem definovaných výstupů a výsledků

schválených EK • - Náročná příprava i reporting (tj. složité na řízení)• + Velmi jednoduché pro konečné příjemce (platba dle

jednotkových nákladů či paušálů def. EK) bez dokladování výdajů a bez fin. limitů

• Nepodléhá auditu ani kontrole EK• ? Témata• ? 1 region nebo i pro 1 typ území• ? Max. počet na OP (25?)• EK připraví modelový JAP, • především pro ESF (vysloveně vylučuje infrastrukturní

projekty, ale teor. by šlo pro podporu podnikání)

15

Podpora lokálního rozvoje (zejm. čl. 28 – 31 Společného Nařízení)

• Strategie pro městské či jiné regiony (a lá LEADER, založeno na MAS)

• z jednoho nebo více OP, • z 1 nebo více fondů• Přesně def. obsah strategií i zodpovědnost MAS• ČS musí definovat kritéria pro výběr lok. strategií • Výběr- komise zřízená ŘO příslušných OP• Až 25% může jít na náklady na admin. a řízení

16

Integrované investice do území (ITI) čl. 99

• Pro rozvoj měst či jiných území, které vyžadují integrovaný přístup podporou z více než 1 prioritní osy 1 nebo více OP

• Řídit může 1 nebo více ZS (obec, RRA,…)

• Relevantní OP musí identifikovat plánované ITI, včetně plánované alokace pro každý ITI.

17

Některé klíčové problémy: 1. Tématická koncentrace

• u méně vysp. regionů 50% ERDF na 3 určené oblasti, v případě vyspělých regionů (Praha) 80%, a to na:

• 1) R&I (výzkumná a inovační infra, TT, klastry, proof of concept fund atd. )

• 2) konkurenceschopnost MSP (vznik nových firem, internacionalizace atd.)

• 3) nízkouhlíková ekonomika (OZE, úspory energie u MSP, veř. budov a bytů atd.).

• Otázkou je zda neponechat např. volbu, na které 3 priority z 11 uvedených by se daný podíl koncentroval (tj. 50% či 80%)?

18

2. „Opentličkování“ fin. prostředků

• – tj. stanovení min. podílů na různé typy aktivit, alespoň 3 dimenze:

• i) z různých fondů (např. min. 25% pro Cíl 1 z ESF, 52% pro Prahu)

• ii) na různé typy aktivit (min. 6% / 20% na energ. úspory a OZE) (viz tématická koncentrace)

• iii) pro různé typy příjemců (5% pro int. plány měst)

• X různé regiony mají nepochybně různé potřeby, tato preskripce je v rozporu s partnerstvím, programováním i bottom-up přístupy).

19

3. Poměrně malý důraz na zjednodušení systému i procedur

• A) zjedndušení:• - např. příjmy generované projekty se mají brát v

potaz až od projektů s celk. náklady přes 1 MEUR• dotace na projekt (nebo její část) může mít povahu

jednorázové částky ve formě lump-sum ve výši do 100 tis. EUR, bez nutnosti vyúčtování nákladů

• příp. možnost použít standardní jednotkové náklady• Toto zjednodušení je u ESF povinné u projektů do

50 tis. EUR• Projekty do 100 tis. EUR mají být kontrolovány

auditními orgány max. 1x, větší projekty max. 1x ročně.

• U ESF může být použita flat rate až 40% osobních nákladů.

20

Zjednodušení či zesložitění?

• b) Naopak mnoho nových požadavků a pravidel (kondicionality, integrované plány, koordinace mezi fondy i OP, reporting…),

• c) zjednodušení je požadováno po členském státě, resp. po každém ŘO OP.

21

4. Zavedení „milestones“ pro r. 2016 a 2018,(cíl 2022)

• Racionální, ale velmi obtížné• Nebezpečí - přetížení ŘO a ZS novými

požadavky na počátku prog. obd. (kondicionality, reporting atd.)

• a přitom dosažení milestones vyžaduje oproti současnosti dosti jiný strategický přístup.

• Stanovení „milestones“ těžké, jiná pravidla i měnící se vnější podmínky

• Možnost tvrdých sankcí….

22

Některé dílčí poznámky• 1. OP mohou být předloženy jen najednou a jen

s Partnerskou smlouvou a současně i s příslušnými ex ante hodnoceními (1 OP tak může blokovat vše).

• 2. Každý OP (kromě OP TP) musí stanovit indikativní objem prostředků zaměřených mj. na změnu klimatu

• 3. Podstatné rozšíření záběru ex ante hodnocení přitom některé sféry externí experti mohou jen obtížně hodnotit (posouzení admin. kapacity ŘO a IB řídit OP, procedury pro monitorování atd.). X akreditace

• 4. Bydlení? Z Nařízení není příliš jasné za jakých podmínek a jakou formou bude možno podporovat bydlení. Physical and ec. regeneration of deprived urban and rural communities?

23

Někt. dílčí poznámky

• 5. Urban development platform? • Poněkud násilná forma shora řízené kooperace. • 6. Daleko větší důraz kladen na fin. nástroje –

u firem a u projektů generujících příjem se předpokládá dominantní využití fin. nástrojů.

• 7. Všechny evaluační zprávy mají být veřejné, ale v případě ročních implementačních zpráv jen „shrnutí pro občany“. Proč?

24

8. Snížení míry spolufinancování ze strany EU

• Kontroverzní bod, nakonec návrh zachovává vysokou míru spolufinancování, tj. 85% v Cíli Konvergence,

• 75% v případě Evropské územní spolupráce• razantní pokles na 50%v případě vyspělých

regionů (Praha) • - větší tlak na veř. rozpočty

• - Nemalou admin. zátěží tak bude zatížen větší počet projektů

• + větší tlak na hospodárnost a potřebnost projektů, když se zvýší podíl požadovaných „vlastních“ zdrojů

• + vyhoví se většímu počtu žadatelů (férovost)

25

Hl. výzvy pro budoucí politiku soudržnosti v ČR

• 1. Jak zajistit efektivnost nemalých prostředků? (výběr strategického zaměření, hodnocení potřebnosti dané intervence a jejího reálného přínosu, souvisí mj. i s tématickou koncentrací),

• důležitá otázka je i koncentrace podpory v rámci tématických cílů, mj. i na projekty vhodné velikosti

• 2. Jak zajistit férovost? (x korupce) • 3. Jak systém zjednodušit? (pro příjemce i pro

pracovníky IS)…

26

Závěry• Před zahájením rozvojové strategie nutná: • 1) velmi dobrá znalost problémů hlavních

aktérů různých typů• 2) uvědomění si pozice v národním i

mezinárodním systému osídlení i image regionu/města (i státu!)

• 3) realistické uvědomění si možností, jak pozici regionu zlepšovat

• 4) identifikace klíčových aktérů a lídrů, kteří jsou schopni realizaci strategie podpořit, resp. zajistit a získání jejich podpory

• na míru šitá regionální rozvojová strategie..

27

• Děkuji za pozornost!