Dva karDioobory – jeDen pacientg Dobrým příkladem je součinnost kardiologie a kar-diochirurgie, která zintenzivnila poté, co na pozici pri-máře Kardiologického oddělení vystřídal doc. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, svého předchůdce, zakla-datatele kardiologického oboru v NNH profesora Pe-tra Niederleho. „Profesor Niederle se velkou měrou zasadil o vybudování a ustanovení kardiochirurgie v této nemocnici. Bez úsilí, které vynaložil, by tu dnes tento obor nebyl,“ zdůrazňuje primář kardiochirur-gie MUDr. Štěpán Černý, CSc., a jeho slova potvrzu-je i docent Táborský: „Určitě nejde o nějakou změnu kurzu zcela jiným směrem, spíš o navázání na to dob-ré, co se tu v uplynulých patnácti letech podařilo udě-lat. Myslím, že je rozhodně na čem stavět.”

g Společným cílem nového primáře Kardiologické-ho oddělení doc. Táborského a „staronového” pri-máře Kardiochirurgického oddělení MUDr. Černého je vybudování Kardiocentra coby organizační jednot-ky sdružující oba tyto obory. „Jde o to zamezit zbyteč-ným duplikacím určitých vyšetření, sjednotit postupy a léčebné protokoly apod. Vše především s ohledem na prospěch nemocného,“ říká primář kardiochirur-gie Štěpán Černý.

g Podle něj je stále těsnější prolínání obou oborů, kardiologie a kardiochirurgie, zcela nevyhnutelným a logickým trendem. „Obor zájmu – srdce – je u obou oborů shodný a kardiochirurgický pacient se od to-ho kardiologického liší jen jizvou na hrudníku po ope-raci. Jinak se potýká se stejným typem zdravotních problémů,“ říká MUDr. Černý. „Během vývoje své-ho onemocnění projdou tito pacienti oběma odděle-ními,“ vysvětluje. V kardiochirurgii se také stále více

uplaňují miniinvazivní výkony v rámci operační léč-by. „Častěji se tak bude na operačním či katetrizač-ním sále potkávat kardiolog s kardiochirurgem,“ mí-ní MUDr. Černý.

g Další integrace kardiologie a kardiochirurgie je ne-zbytná i z čistě pragmatického hlediska, a to s ohle-dem na budoucnost obou oborů v kontextu systé-mu poskytování zdravotní péče v Praze. „Toto spojení je do jisté míry svatbou z rozumu,“ potvrzuje primář Táborský. „Coby silná jednotka jsme schopni přežít v pražské konkurenci,“ vysvětluje. „Ministerstvo zdra-votnictví, které je naším zřizovatelem, chystá optima-lizaci zdravotnické péče v Praze tak, aby nedocháze-lo k duplikaci pracovišť superspecializované medicíny v některých oborech. Naším cílem je zajistit, abychom toto pole nemuseli opouštět,“ dodává.

g I v rámci Kardiocentra zůstanou kardiologie a kar-diochirurgie dvěma suverénními pracovišti. K urči-tým změnám ale dojde. „Samozřejmě bude nutné se vzdát určitých privilegií z jedné i druhé strany, roz-hodně to vše ale bude ku prospěchu věci,“ říká pri-mář Černý. „Kardiologie a kardiochirurgie dobře spo-lupracovaly již v minulosti, tato spolupráce měla ale své limity dané respektováním klasického rozdělení sfér vlivu obou oddělení. Pokud se chceme posunout dál, nezbývá nám nic jiného než ještě těsnější integra-ce,“ vysvětluje.

cévní chirurgové společně s raDiologyg Radiodiagnostické oddělení začalo od nového roku rozvíjet užší spolupráci s Oddělením cévní chirurgie. „Řadu let se tu už rozvíjí úspěšný společný program

pokračování na str. 3

homolka Zpravodaj 1

homolka ZpravodajPrevence nosokomiálních infekcí str. 2 Spolupráce NNH a 1. LF UK str. 3 Investice za 170 milionů str. 3 Jak fungují regulační poplatky str. 4

1/2008

čestné uZnÁní pro proF. hyÁnka

Prof. MUDr. Josef Hyánek, DrSc., obdržel čestné uznání od České společnosti pro aterosklerózu a od MED PED projektu ČR za dlouhodobou a úspěšnou činnost v oblasti vyhledávání, diagnostiky a léčby dětí s familiární hypercholesterolemií, které se pod jeho vedením věnoval kolektiv a spolupracovníci regionál-ního centra pro diagnostiku a léčbu hyperlipoproteinemií v Nemocnici Na Homolce.

Nový rok ve znamení změnDo nového roku vstoupila klinická pracoviště NNH již pod vedením primářů, kteří vzešli z uskutečněných  výběrových řízení. Noví primáři z řad stávajících zkušených lékařů plánují další rozvoj svého oboru a také  rozvoj mezioborové spolupráce.

uDÁlost

100 cévNícH oPerací Na robotovI

g Nový primář Oddělení cévní chirurgie MUDr. Pe-tr Štádler, PhD. (viz foto), provedl na konci ledna jubilejní stou robotickou operaci cév. Před svými českými i zahraničními kolegy má velký náskok – nejdále jsou holandští cévní chirurgové se 30 ope-racemi, v USA dosud nebyly publikovány ani tři desítky výkonů.

g První robotickou operaci cév uskutečnil doktor Štádler v listopadu 2005. I když zpočátku přistupo-val k uplatnění robotických systémů v cévní chi-rurgii s jistou nedůvěrou, dnes v robotické chirur-gii spatřuje budoucnost svého oboru. „Již první výkony na robotu mě přesvědčily, že tato techno-logie posouvá cévní chirurgii do zcela jiné dimen-ze,“ vzpomíná MUDr. Štádler. „Délky výkonů jsou srovnatelné s klasickou otevřenou cévní chirurgií, ovšem při zachování všech výhod minimálně inva-zivního přístupu.“

g V současné době se na Oddělení cévní chirurgie dělá roboticky (s ohledem na kapacitní možnosti robotického sálu) 5–8 % operací. Nejčastěji se jed-ná o jednostranné rekonstrukce mezi aortou a ste-henní tepnou (tzv. jednostranný aortofemorální by-pass) a o oboustranné aortobifemorální bypassy, tedy rekonstrukce mezi aortou a oběma stehenní-mi tepnami.

g Primář Štádler má na svém kontě několik světo-vě unikátních operací, přednáší na mezinárodních kongresech a jezdí školit své kolegy do zahraničí. V budoucnu by rád roboticky provedl například re-konstrukci mezi sestupnou hrudní aortou a stehen-

ní tepnou či nějaký hybridní výkon na viscerálních tepnách, tj. tepnách odstupujících z aorty a zásobu-jících orgány. Blahopřejeme a přejeme hodně štěs-tí do další stovky výkonů!

1. PražSKý deN robotIcKé cHIrUrgIeg Centrum robotické chirurgie Nemocnice Na Ho-molce a Společnost robotické chirurgie pořádají 3. dubna 2008 v Kongresovém sále NNH celostátní multidisciplinární konferenci „1. Pražský den robo-tické chirurgie“ s tématem Současné trendy & ino-vace v robotické chirurgii.

g „Cílem konference je prezentace možností ro-botické chirurgie širší odborné veřejnosti, zejména s důrazem na mezioborovou spolupráci, a součas-ně vytvoření platformy pro pravidelná setkává-ní a předávání si zkušeností mezi operačními týmy využívajícími robotické systémy,“ uvádí zástup-ce koordinačního výboru konference MUDr. Da-niel Struppl z Oddělení gynekologie NNH a dodá-vá, že počty robotických výkonů provedených v ČR již umožňují srovnání s aplikacemi těchto postupů v zahraničí i diskusi o limitech, úskalích a vlastních zkušenostech. „Naší snahou je prezentovat před-nášky dokumentující operační techniky v jednot-livých odbornostech včetně tipů, triků a vlastních zkušeností z praxe.“

g POZOR: Akce je zařazena do kreditního systému celoživotního vzdělávání!

Nová SLožeNí KomISíg Komise pro kvalitu a bezpečnost funguje od 2. led-na 2008 v novém složení. Aktuální seznam členů ko-mise naleznete na intranetu v sekci Řízení kvality.

g V listopadu loňského roku došlo také ke změ-nám ve složení Etické komise NNH. Seznam členů komise k 12. 11. 2007 najdete rovněž na intranetu v sekci Zdravotnické informace.

PřIJďte voLIt do výborU odborůg Ve dnech 17.-19. března 2008 proběhnou vol-by do výboru Odborové organizace NNH. Členové odborů mohou přijít volit denně od 8 do 14 hodin do místnosti v 1.NP, v níž běžně probíhají jedno-rázové prodejní aktivity. Další podrobnosti a jmé-na dvaceti nominovaných kandidátů se dočtete na úvodní stránce intranetu NNH.

–ih–

kaleiDoskop

V dialyzačním centru dojde po převzetí firmou B. Braun Avitum k investicím, vedoucím zřejmě k inovaci technologie pro akutní i chronicky nemocné pacienty

2 homolka Zpravodaj

Pravidla a postup při ztrátě pacienta

reakreditace se blíží

Ztráta pacienta je vždy riziková situace. Nyní je v NNH vypracován přesný postup, jak se v takovém případě zachovat. 

g Ztratí-li se pacient v Nemocnici Na Homolce, vedoucí sestra směny nejprve zajistí, aby by-ly důkladně prohledány všechny prostory oddě-lení. Jestliže pacient není objeven, zavolá sest-ra na strážní službu (linka 2338 nebo 2339), uvede základní informace o nemocném a požádá velín o vyhlášení rozhlasem, že se pacient má okamži-tě vrátit na oddělení. „Toto opatření je velmi účin-né. V naprosté většině případů se pacient brzy sám přihlásí,“ uvádí zkušenosti z praxe krizový mana-ger NNH Josef Cetkovský.

HLedáNí v ceLém areáLUg Jestliže po 20 minutách stále není známo, kde pacient je, kontaktuje vedoucí sestra směny opět strážní službu a požádá ji, aby prohlédla areál ne-mocnice včetně venkovních a technických prostor. Je přesně dáno, která místa prochází požární pre-ventista ve službě a která pracovníci ostrahy. Sou-časně velín vyhlásí pokyn pro sestry na ostatních lůžkových odděleních, aby zkontrolovaly počet ne-mocných a zda hledaný pacient není na jejich pra-covišti. V době provozu polikliniky zdravotníci zjišťují i tam, zda ztracený pacient není mezi čeka-jícími.

Za HraNIcemI NNHg Uvedená celková kontrola se opakuje znovu po dvou hodinách. Jestliže ani druhé systematické hledání nevede k úspěchu, požádá vedoucí sestra směny strážní službu, aby nahlásila ztrátu pacien-ta Policii České republiky. „Na přípravě tohoto po-stupu jsme spolupracovali s nejbližší policejní slu-žebnou. S tamními policisty máme velmi dobrou zkušenost, i pokud jde o řešení jiných problémů, například při vyšetřování drobných krádeží, kterým se žádná z nemocnic nevyhne. Jsou tedy připrave-ni na to, že podobná žádost o pomoc může přijít,“ uvádí Josef Cetkovský.

rycHLé a PřeSNé INFormaceg Urychlit postup policie by měla vedoucí sestra směny tím, že připraví potřebné informace o paci-entovi, a pokud pacient na oddělení zanechal do-klady, připraví také ty. Na intranetu bude v brzké době k dispozici elektronický formulář Pátrání po pohřešované osobě, který mohou zdravotníci vyplnit ještě před příchodem policistů nebo s poli-cistou, aby se urychlila nutná agenda spojená s pá-tráním. „Klíčová je informace o tom, zda nemoc-ný je, nebo není přímo ohrožen na životě. To má samozřejmě pro další postup policistů velký vý-znam,“ říká Josef Cetkovský. Zdravotníci tedy musí například zkontrolovat, kdy pacient dostal poslední medikaci, uvést, zda je zmatený a podobně.

HLášeNí PoLIcIIg Dokud pacient není nalezen, zaznamenává ve-doucí sestra směny do jeho dokumentace, kdy do-šlo k jednotlivým krokům při pátrání. Vždy také in-formuje příslušného lékaře. Pokud se pacient sám vrátí nebo ho zaměstnanci naleznou či v případě zjištění dalších relevantních informací, vždy je nut-né vyrozumět místní oddělení Policie ČR v Košířích (telefon 257 321 243 nebo 974 855 710). Až dosud stačily k nalezení pacientů ztracených v budově NNH vlastní síly. „To ale neznamená, že se to stát nemůže. Musíme být na takovou situaci připrave-ni,” upozorňuje Josef Cetkovský.

–lo–

žádNá FormaLItag „Zkušenosti z ÚVN, která prošla reakreditací v listopadu, potvrzují, že šetření v již akreditova-ných nemocnicích jsou mnohem přísnější, roz-hodně to nebude žádná formalita,“ upozorňuje vedoucí Oddělení kontroly kvality Mgr. Barbora Va-culíková. V rámci vrcholících příprav na blížící se reakreditaci se mění dosavadní systém provádění interních auditů. „Až dosud prováděli tyto audity interní auditoři na přidělených pracovištích. Nyní si primáři zvolili pověřené osoby pro akreditaci pří-mo z řad „svých“ lidí na svých primariátech. Tito pověřenci budou provádět vnitřní audity na vlast-ních odděleních a ponesou osobní odpovědnost za přípravu oddělení k reakreditaci,“ vysvětluje Mgr. Vaculíková.

Po StoPácH PacIeNtag Změnou prošly i externí audity. Nově probíha-jí metodou “Stopař”, při které auditoři sledují indi-viduální průchod pacienta napříč celou nemocnicí. „Metoda je založená na sledování stopy pacien-ta v nemocnici. V chorobopisu pacienta prověřu-je auditor činnost nemocnice ve všech oblastech, se kterými se pacient v nemocnici jakkoli setkal – od příjmu přes laboratorní vyšetření až po stravo-vací provoz a propuštění,“ popisuje Mgr. Vaculí-ková. Přestože hlavním předmětem zkoumání je dokumentace daného pacienta, mohou být infor-mace v dokumentaci konfrontovány v rozhovoru přímo s pacientem či personálem. Nová podoba externích auditů se blíží těm skutečným, které bu-dou obsahem reakreditace. Cílem externích audi-

tů není „nachytat“ zaměstnance nemocnice, audity nebudou mít podobu přepadové kontroly. „Nehle-dáme chyby způsobené selháním konkrétních jed-notlivců, hledáme chyby způsobené nedostatky v nastavení systému,“ vysvětluje Mgr. Vaculíková.

Staré ZNámé NedoStatKyg První externí audity v nové podobě už proběhly. „Nepříjemným zjištěním bylo, že odhalené nedo-statky jsou stejné, jaké už známe z předchozích let. Jde např. o nedostatečnou čitelnost a přehlednost záznamů v dokumentaci, nedostatky v identifika-ci a podpisu zdravotníků, nedostatky ve struktuře a četnosti lékařských vizit, nálezy expirovaných lé-ků, zdravotnická technika bez evidenčních a kon-trolních štítků atp.,“ vypočítává Mgr. Vaculíková. „Naopak překvapivě dobře dopadla kontrola hy-gienické dezinfekce rukou, kterou většina testova-ných provedla správně,“ dodává.

UděLeJme I drUHý KroKg Činnost auditorů je mnohdy vnímána jako obtě-žující, bez ní se ale příprava k reakreditaci neobe-jde. „Zkušenosti z externích auditů potvrzují, že li-dé na odděleních si řadu nedostatků v důsledku provozní slepoty ani neuvědomují, pohled zvenčí je nutný,“ potvrzuje Mgr. Vaculíková. „Všichni za-městnanci této nemocnice už pro akreditaci udělali hodně, a byla by proto škoda neudělat další nutný krok k jejímu obhájení,“ míní. Navíc je třeba podle ní vidět v požadavcích daných standardy kvality víc než „jen“ způsob, jak dosáhnout na mezinárodní certifikát. „Na akreditaci se tu svádí řada věcí, kte-ré po nás ve skutečnosti nepožaduje JCI, ale česká legislativa,“ vysvětluje Vaculíková. „V podstatě se jen snažíme v souladu s akreditačními standardy naplnit zákony České republiky. Vážné zjištění je, že jsou mezi námi stále spolupracovníci, kteří tyto po-vinnosti rozporují a snaží se je obejít,“ dodává.

–rp–

PreveNce INFeKcí

Jak na prevenci nosokomiálních infekcíPříSNá PravIdLa Pro rUceg Nejčastějším vektorem přenosu nosokomiál-ních infekcí jsou ruce zdravotníků, a právě na to klade platná norma největší důraz. Ruce musejí být volné – bez prstenů, bez náramků a i bez ho-dinek. „Chápeme, že sestra se bez hodinek jen těžko obejde. Usilujeme o to, aby sestry dosta-ly hodinky speciálně vytvořené pro ně – dezinfi-kovatelné, které se připevňují k oblečení. Stejně tak jsou nepřípustné umělé nehty. Bylo jedno-značně prokázáno, že veškeré umělé materiály přispívají k šíření infekcí. Nehty musejí být krát-ké, prostor pod dlouhými nehty je obtížně pří-stupný hygieně,“ vysvětluje G. Kapounová.

g Pokud lékař, sestra nebo sanitář pracuje pří-mo s pacientem, musí mít předloktí buď zcela holá, nebo zakrytá empírem s elastickou manže-tou, to aby nebylo možné například infikovat rá-nu volným tkalounem určeným k zavázání ruká-vu empíru.

NěKteré šPerKy JSoU PovoLeNég Naopak větší volnost nyní panuje kolem ostat-ních šperků. „Z hlediska prevence nosokomi-álních infekcí nelze nic namítat proti řetízkům a náušnicím, samozřejmě pokud nepřesáhnou rozumnou velikost. Jejich zákaz nám v prevenci přenosu infekcí nepomáhá,“ uvádí Gabriela Ka-pounová.

SměNNé PrádLo SamoZřeJmoStíg Samozřejmostí je nosit pouze směnné prádlo určené pro konkrétní pracoviště. Zá-měrně je prádlo pro intenzivní péči barev-ně odlišené. „Není možné na ARO, JIP ne-bo JIMP používat přes směnné prádlo plášť nebo empír pro udržení tepelného kom-fortu při poskytování ošetřovatelské péče. Plášť je určen jen jako krycí vrstva pro situ-aci, kdy lékař, sestra nebo sanitář opouštějí své pracoviště. Pokud některý z nich bude přecházet po chodbě v tom samém plášti, ve kterém chodí k pacientům, může způso-bit přenos nosokomiálních infekcí.

g Aby se sestry i v zimě cítily příjemně, dostaly vestičky. I ty je ale třeba při prá-ci přímo u pacienta odložit. Pokud by by-la sestrám chladno, mohou si pořídit ter-moprádlo pod pracovní oděv, s tím určitě nikdo mít problém nebude. Toto citlivé té-ma bude ještě diskutováno se staničními a vrchními sestrami,“ doplňuje sestra Ka-pounová.

g Při manipulaci s biologickým či jakkoli kontaminovaným materiálem musí mít se-stra rukavice a empír nebo zástěru – to te-dy platí například pro toaletu pacienta ne-bo kontakt s použitým prádlem.

NeJde JeN o SeStryg Lékař, který má službu na ARO, JIP ne-bo JIMP, musí mít směnné prádlo rovněž. Pokud sem lékař přichází pouze na vizitu, musí odložit plášť a obléci si jednorázo-vý empír nebo použít jednorázově empír látkový. Pro větší komfort je ale také mož-no jednorázově obléci halenu směnného prádla. Jestliže provádí u lůžka výkony, při kterých přichází do styku s biologic-kým materiálem, i on si musí vzít přes ha-lenu empír. PřeZoUváNí NeNí NUtNég Volnější je přístup k ochraně obuvi. Při přechodech mezi pracovišti není nutné se přezouvat a ani návštěvy nemusejí pou-žívat návleky. „To může být dokonce kon-traproduktivní, protože při jejich navléká-ní na boty snadno dojde ke kontaminaci rukou. Daleko účinnější prvkem preven-ce je edukace návštěv ohledně provedení hygienické desinfekce rukou před i po ná-vštěvě pacienta. Na JIP a ARO, už ne na intermediární péči, by si návštěvy měly obléci jednorázový empír nebo by měly jednorázově použít empír látkový,“ uzaví-rá rozpravu o preventivních opatřeních G. Kapounová.

–lo–

KvaLIta a beZPeČNoSt

Od 1. února platí v NNH upravený postup prevence infekcí PPI 09 – Bariérová ošetřovací technika. Jak říká epidemiologická sestra Bc. Gabriela Kapounová, při jeho úpravě šlo o maximální omezení šíření nosokomiálních infekcí, a přitom o poskytnutí volnosti zdravotnickému personálu všude tam, kde to jde.

Pravidelné interní i externí audity jsou v NNH samo-zřejmostí od dob přípravy na mezinárodní akreditaci JCI v roce 2005. S novým rokem však dostaly trochu jinou podobu. Změna souvisí s blížící se reakredita-cí, která proběhne letos v létě. 

dodržUJme ZáKaZ KoUřeNí!g Přestože v NNH platí již několik měsíců zákaz kouření, stále se setkáváme se zaměstnanci, kte-ří jej porušují. Přitom kde jinde než ve zdravotnic-kém zařízení bychom měli jít příkladem a zákaz re-spektovat s odkazem na ochranu nejen vlastního zdraví, ale též zdraví našeho okolí. Kromě tohoto pádného důvodu samozřejmě existují i další, na-příklad prevence před vznikem požáru z nedopal-ku a zvýšení produktivity práce. V této souvislosti je důležité upozornit zaměstnance, že zákaz kouře-ní v NNH platí v celém areálu nemocnice a ani pře-vlek do civilu nemá na tento zákaz žádný vliv. Pra-vidla jsou nově upravena v pracovním řádu NNH ORG 13/2007.

g „Pokud je zaměstnanec přistižen při porušení to-hoto zákazu, jedná se o porušení povinnosti stano-vené právními předpisy vztahujícími se k vykonáva-né práci se všemi vyplývajícími důsledky. Konkrétně tedy - zaměstnanec je písemně formou vytýkacího dopisu upozorněn na tuto skutečnost,” říká vedou-cí personálního odboru NNH Bc. Václava Hlaváčko-vá a dodává: „Každé další porušení znamená další vytýkací dopis a již od druhého vytýkacího dopisu je zaměstnavateli umožněno dát zaměstnanci výpověď pro porušení shora uvedených předpisů.”

g Dodržování pravidel závisí na každém z nás, společně nám však jde o to, aby Homolka byla špičkové zdravotnické zařízení ve všech ohledech. Kuřáci jistě nejsou v jednoduché situaci, ale řešení je jediné: pojďme všichni respektovat daná pravi-dla a dodržujme zákaz kouření! –red–

aPeLUJeme

PoStUP ve ZKratce

1 – důkladné prohledání prostor nemocni-ce, vyhlášení rozhlasem

2 – prohledání venkovních a technických prostor

3 – opakování pátracího postupu znovu po 2 hodinách

4 – nahlášení ztráty pacienta Policii ČR

„Musíme být na ztrátu pacienta připraveni,“říká Josef Cetkovský

Ruce musejí být volné – bez prstenů, bez náramků i bez hodinek

homolka Zpravodaj 3

INveStIceUdáLoSt - doKoNČeNí Ze Str. 1

Investice za 170 milionůI v roce 2008 se bude v NNH investovat. „Letos ještě dobíhají některé investiční akce z loňského roku, chystají se i nové projekty,“ říká náměstek pro léčebnou a preventivní péči MUDr. Michal Toběrný. Celkový objem letošních investic je vyčíslen zhruba na 170 milionů korun.

magNetIcKá reZoNaNceg Jedním z projektů, které byly nastartovány ješ-tě v loňském roce a promítnou se v investicích pro rok letošní, je instalace peroperační magnetic-ké rezonance na neurochirurgickém operačním sá-le. „Jde o největší investiční akci letošního roku, která i s nutnými stavebními úpravami bude stát v celkovém součtu téměř sto milionů korun,“ ko-mentuje náměstek Toběrný. Zařízení bude sloužit přímo na operačním sále pro zpřesnění neurochi-rurgických výkonů a mimo operace i ke kontrolám hospitalizovaných pacientů bez dyskomfortu pře-vážení na vyšetření MR do jiné budovy. „Řešíme tím i přetížení stávajících přístrojů a dlouhé objed-nací doby,“ dodává MUDr. Toběrný.

g Dalších 35 milionů bude stát obměna stávající magnetické rezonance Siemens Magnetom Expert se sílou magnetického pole v hodnotě 1.0 Tesla za novou, o síle magnetického pole 1.5 Tesla. Vý-měna magnetické rezonance už je nutná. „Stáva-jící přístroj již ztratil i servisní podporu, takže jaká-koli porucha by ho zcela vyřadila z provozu, tomu chceme včas předejít,“ vysvětluje MUDr. Toběr-ný. V současné době je vypsáno výběrové řízení na dodavatele přístroje.

PřeStavba cHIrUrgIcKé JIP a IKtová JedNotKag Mezi akce, které se přelily z loňského do letošní-ho roku, patří i přestavba JIP pro chirurgii v 5. pa-tře hlavní budovy nemocnice za 5 milionů korun. „Ve hře je také projekt vybudování iktové jednot-ky. Náklady na jeho realizaci jsou vyčísleny před-běžně na 20 milionů korun,“ říká MUDr. Toběr-ný. Zatím ale není rozhodnuto o realizaci projektu. „Podmínkou je, že budeme mít volné prostory, a záleží také na tom, jak dopadnou jednání s po-jišťovnami o úhradách,“ podotýká náměstek To-běrný.

PatoLogIe PodLe PředPISůg Mezi velké investiční akce letošního roku patří také rekonstrukce a přestavba patologie, která vy-jde zhruba na 25 milionů. „Jako v každé nemoc-nici byla patologie dlouhou dobu stranou zájmu a dlouhou dobu se do ní neinvestovalo. V součas-né době jsou ale už investice do přestavby nezbyt-né. Stávající stav neodpovídá z hygienického hle-diska akreditačním standardům ani předpisům Evropské unie,“ vysvětluje MUDr. Toběrný.

Které ProJeKty maJí ZeLeNoU?g Ne všechny projekty, které se objevily v návr-zích na zařazení do investičního programu pro le-tošní rok, nakonec získaly zelenou v podobě peněz na svou realizaci. „Investovat lze jen to, co je po-kryto investičními zdroji,“ komentuje ekonomic-ko-technický náměstek NNH Ing. Jan Attl, Ph.D. „Jejich rozsah je poměrně přesně dán a možnos-ti jejich navýšení jsou velmi omezené. Nemocnice má tak na investice k dispozici přibližně stále stej-ný objem peněz. Jde jen o to, najít pro ně optimál-ní využití. V dlouhodobém horizontu by investice měly pokrývat celou nemocnici a směřovat do pri-oritních oblastí. To lze však na příkladu jednoho roku jen obtížně posuzovat,“ dodává. –rp–

g „Na stupni vývoje, kterého jsme v NNH dosáhli, se ukazuje, že potřebujeme zázemí v podobě expe-rimentálních laboratoří. Zahraniční zařízení srov-natelná s naší nemocnicí je běžně mají. Velmi zře-telně to vidíme například u německých kolegů. I my potřebujeme před vstupem do praxe nové metody ověřit a optimalizovat na zvířecím mode-lu,“ říká doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC, z Kar-diologického oddělení NNH. „V situaci, kdy boju-jeme o každý čtvereční centimetr, ale není reálné, že bychom něco takového vybudovali přímo v ne-mocnici,“ dodává.

UNIverZItNí SPoLUPráceg Jako perspektivní řešení tohoto problému se ukázala spolupráce s univerzitními instituce-mi. „Nejvstřícnější a nejprůchodnější komunika-ce v tomto směru pro nás byla s 1. lékařskou fakul-tou UK v Praze. Ostatně zde nezačínáme na zelené louce, už například probíhá velmi úspěšný program hluboké mozkové stimulace u Parkinsonovy ne-moci, na kterém participují Oddělení stereotaktické a navigační neurochirurgie NNH a Neurologická kli-nika 1. LF UK. Vytvořili jsme tedy s fakultou smlou-vu o spolupráci, která je podle mého názoru výhod-ná pro obě strany,“ uvádí docent Neužil.

Laboratoř SrdeČNí eLeKtroFyZIoLogIeg Zcela hmatatelným výsledkem této kooperace je společná Experimentální laboratoř srdeční elek-trofyziologie, která je umístěna ve fyziologickém ústavu v univerzitním areálu na Albertově. Prosto-ry pro ni poskytla fakulta, vybavení dodala NNH, působí tam jak lékaři NNH, tak studenti a jejich školitelé z 1. LF UK.

g „V létě jsme zahájili její pilotní provoz, nyní již pracuje zcela standardně. Od listopadu tu proběh-lo šest standardních pokusných projektů. Vidíme, že je to životaschopný program,” říká docent Neu-žil a doplňuje: „Nástup nových postupů do praxe se jednoznačně zrychluje. Můžeme tu odzkoušet nové postupy a metody na zvířecím modelu, kon-krétně pracujeme na praseti. Jedná se například o zkoušení adhezivní elektrody pro epikardiální stimulaci, endoskopické zobrazení síňového sep-ta a podobně. Nejde ale jen o tato přímo na pra-xi orientovaná zadání, můžeme rozvíjet i vlastní vědeckou práci: Aktuálně se například věnujeme zkoumání vlivu stimulace na brániční nerv. Jsme v laboratoři jednou týdně a tento čas považuji za smysluplně strávený.“

ProStor Pro PoStgradUáLNí StUdeNtyg Spolupráce je také příležitostí pro větší zapoje-ní postgraduálních studentů do programů NNH.

„Máme zájem spolupracovat se špičkovými zdra-votnickými pracovišti nejen v oblasti výzkumu, ale též umožnit našim studentům seznámit se s vy-branými moderními diagnostickými a terapeutic-kými přístupy,“ přibližuje děkan 1. lékařské fakulty UK prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc. „Společná vý-zkumná kardiologická laboratoř ukazuje vzájemné doplnění obou institucí, kdy fakulta má velmi sil-né a kvalitně vybavené zázemí teoretických ústavů s možností experimentálních modelů. Jsem pře-svědčen, že v budoucnu budou vznikat další úspěš-né společné projekty mezi našimi institucemi.“

g Docent Neužil k tomu dodává: „Naše nemocni-ce je exkluzivní klinické pracoviště, není však kon-cipována jako akademická instituce. Vidíme kolem sebe perspektivní témata a zajímavé soubory pa-cientů. Kvůli obrovskému náporu nemocných je ale nejsme schopni zpracovávat a dotáhnout k pu-blikaci, zatímco na fakultě se nosná témata vždy uplatní. Pro postgraduální studenty je zde obrov-ský prostor. Formálně je už vyřešeno, aby se moh-li po NNH pohybovat a pracovat tady. Z jejich řad můžeme získat nadějné kolegy, kteří chtějí a mo-hou něco dokázat. Homolka poroste a spokojená bude i fakulta. Rozčiluje mě, když se někdy o NNH říká, že její zaměření je čistě komerční. Spolupráce s 1. LF UK je sice pro nás výhodná, ale má také vý-razné prvky filantropie,“ uzavírá docent Neužil.

–lo–

NNH a 1. LF UK – spokojenost na obou stranáchNemocnice Na Homolce je specifická svou orientací na technologicky náročné obory. Ne vždy se však lze při přebírání nových technologií a postupů spoléhat na zkuše-nosti ostatních pracovišť či informace od výrobce. I proto vznikla spolupráce NNH a 1. LF UK v oblasti experimentálních laboratoří.

dokončení ze str. 1endovaskulární chirurgie. V minulosti se ale obje-vily u obou oborů tendence chránit si své pole pů-sobnosti, které vytvářely určitou komunikační ba-riéru. Ta však již padla,“ říká nový primář Oddělení cévní chirurgie MUDr. Petr Štádler, Ph.D.

g Nově by měl po vzájemné dohodě vzniknout stabilní multidisciplinární tým pro endovaskulární chirurgii. „Implantace aortálních stentgraftů se ne-obejde bez úzké spolupráce cévního chirurga a ra-diologa,“ vysvětluje nový primář Radiodiagnos-tického oddělení doc. MUDr. Josef Vymazal, D.Sc. „V endovaskulárním týmu budou stabilně zastou-peni dva radiologové a dva cévní chirurgové,“ do-plňuje MUDr. Štádler.

g Cílem je, aby byli všichni tito lékaři vzájemně zástupní a mohli pacientům nabízet tzv. nonstop servis. „Lékaři z Oddělení cévní chirurgie se začí-nají školit v nově vzniklém základním oboru inter-venční radiologie, kde se naučí vše potřebné z ob-lasti angiografie, implantace stentů a stentgraftů. Jde o cévní chirurgy, kteří již mají v oblasti endo-vaskulární chirurgie určité zkušenosti, jež tak mo-hou dále zdokonalovat. Jeden z cévních chirur-gů již prošel klinickým endovaskulárním školením v zahraničí a další školení budou následovat. Za-hraniční kolegové ze Skotska pak byli přítomni při implantacích nových typů stentgraftů na cév-ní chirurgii,“ říká primář Štádler. Podle něj je úzká spolupráce radiologů a cévních chirurgů nezbyt-ná. „Tyto dva obory se stále více potkávají, do bu-doucna počítáme i s rozšířením spektra společ-ných hybridních výkonů, při kterých by se mohl uplatnit i robotický systém da Vinci,“ dodává. Pod-le primáře Vymazala směřuje k užší mezioborové spolupráci celá medicína. „Doby, kdy si jednotli-vé obory úzkostlivě chránily své pole působnosti, jsou už pryč. Budoucnost medicíny je v multidis-ciplinárních týmech,“ tvrdí. „Radiologie je navíc obor, který má tuto spolupráci přímo v popisu prá-ce, protože prakticky všichni naši pacienti jsou re-

ferováni z jiného pracoviště,“ dodává. Pro něj samotného je mezioborová spolupráce samozřej-mostí – kromě dvou atestací z radiologie má i dvě atestace z neurologie. „Stejným způsobem, jako se rozvíjí spolupráce s cévní chirurgií, už funguje nesmírně úzká spolupráce radiologie s neurologic-kými obory, například na poli funkční magnetické rezonance,“ podotýká docent Vymazal.

Změny na DialýZeg Bez personálních změn ve vedení, ale s novým or-ganizačním uspořádáním začal provoz na dialyzačním centru. Péči o chronicky dialyzované pacienty převza-la včetně veškerého personálu dialyzačního střediska NNH firma B. Braun Avitum, která patří k předním ev-ropským poskytovatelům dialyzační léčby. Pracoviš-tě však kromě péče o chronicky dialyzované pacienty zajišťuje i péči o akutní pacienty, kteří jsou dialyzová-ni dočasně. „Jde o pacienty, kteří leží na různých jed-notkách intenzivní péče v nemocnici, dočasně ztratili funkci ledvin a dialyzační služby jim poskytovalo prá-

vě naše pracoviště,“ vysvětluje vedoucí lékař Dialy-začního střediska B. Braun Avitum – Homolka MUDr. Lukáš Svoboda.

g „Tuto péči zajišťujeme pro hospitalizované paci-enty NNH i nadále, a to v rámci Oddělení eliminač-ních metodik, které jako nová organizační součást oddělení ARO NNH působí od 1. ledna 2008,“ po-pisuje MUDr. Svoboda a dodává: „Jde pouze o or-ganizační změnu, která se nijak nedotkne kvality a kontinuity péče o dialyzované pacienty.“

g Co by se naopak mělo v souvislosti se vstupem firmy B. Braun Avitum změnit, je technologické vy-bavení dialyzačního pracoviště. „Vzhledem k tomu, že se společnost B. Braun Avitum zavázala investo-vat v nemocnici poměrně velkou částku, dojde zřej-mě k inovaci technologie pro akutní pacienty a měly by se objevit i nové přístroje pro dialýzu chronických pacientů,“ potvrzuje MUDr. Svoboda.

–rp–

doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC

Nové metody a postupy se v laboratoři zkouší na praseti

Neurochirurgové ocení možnost přímého zobrazení patologického ložiska v průběhu operace

SPoLUPráce

homolka ZpravoDaj 1/2008vyDavatel: Nemocnice Na Homolce, Roentgenova 2, Praha 5 výroba: Boomerang Publishing, Poděbradská 110/1, Praha 9kontakt: jitka.kalouskova@homolka.cz, l. 3056 reDakce: PhDr. Jitka Kalousková, MUDr. Petr Kolouch, MUDr. Michal Toběrný, Mgr. Iveta Havlíčková, Ing. Lydie Zbuzková, Bc. Václava Hlaváčková, Eva Kuříková, Hana Kuklíková, Mgr. Barbora Vaculíková,Barbara Suchánková, (redakční rada), Roman Peterka, Lucie Ondřichová (novináři) Foto: D. Pajer, F. Řehák vychÁZí: 6. 3. 2008Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.

vZděLáváNí

Konference věnovaná ambulantním sestrám

regulační poplatky: jak fungují a kde o nich najdete informace

eKoNomIKa

dárce

4 homolka Zpravodaj

g Žádné větší problémy při zavádění regulačních poplatků nenastaly. „Poplatky se vybírají teprve krátce, i tak však lze říct, že se nenaplnily strašli-vé předtuchy některých spoluobčanů mocně šíře-né médii o tom, co všechno hrozného se stane,“ říká PhDr. Anna Párová, vedoucí Oddělení doku-mentace a archivace NNH.

NevybíraJí aUtomaty, aLe LIdég Zatímco některé nemocnice kvůli výběru po-platků investovaly do nákupu automatů, Na Ho-molce zajišťují výběr poplatků lidé. „Poplatky za ošetření se vybírají všude tam, kde pacient při-chází do prvního kontaktu s nemocnicí – na cen-trální kartotéce a na recepcích jednotlivých od-dělení,“ popisuje PhDr. Párová. Poplatek za hospitalizaci platí pacient až při propouštění z ne-mocnice, účet mu vystaví sekretariát daného od-dělení. „S určitým časovým odstupem fungování systému vyhodnotíme a samozřejmě není vylou-čeno, že dojde k nějakým organzačním změnám,“ podotýká Anna Párová.

Práce Navíc Je ZvLádNUtág Výběr poplatků zatím podle ní funguje bez pro-blémů jak na straně vybírajícího personálu, tak pacientů. „Obě strany k této povinnosti přistou-pily jako k faktu – bez nějakých zvláštních emo-cí, pacienti ukázněně platí a k žádným zvláštním roztržkám nedochází,“ tvrdí. „Určitě ale výběr po-platků znamená pro lidi v kartotéce či na recep-cích práci navíc,“ dodává.

INFormace JSoU Na tabULícH a INtraNetUg Informace o systému výběru regulačních po-platků v NNH mohou pacienti najít na informač-ních tabulích rozmístěných po nemocnici a také na webových stránkách nemocnice. Zaměstnan-

aNKetaZePtaLI JSme Se:

1) Jak přistoupili pacienti k placení poplatků?2) Zkomplikoval vám výběr poplatků hodně práci?

věra FraNZová zástupce vedoucí centrální kartotéky

1) Výběr poplatků lidem nevadí. Vadí jim ale dlou-hé fronty, které se tu tvoří.

2) Určitě, protože kromě výběru poplatků musí-me zajistit také naši běžnou práci, jako je vyhledání dokumentace apod., takže se prodloužily doby po-třebné na odbavení jednotlivých pacientů. Bývají tu takové fronty, že není možné projít halou.

oLga coUFaLová a JaNa KUKLíKová sekretariát všeobecné chirurgie

1) Lidé jsou vstřícní, až nás to překvapilo. Nemáme zatím jediného neplatiče.

2) O. Coufalová: Chápu, že zákony je nutné dodr-žovat, ale uvítala bych jiné řešení výběru poplatků. Argumentace, že automaty jsou zbytečnou investi-cí, je pro mě nepochopitelná. Registrační poplatky podle mého názoru zrušeny nebudou, protože ne-odporují ústavě – nejde o placené ošetření – nao-pak na základě tlaku soukromých lékařů se možná ještě zvýší. Proto bych uvítala instalaci automatů, jako je tomu i v jiných menších nemocnicích. My asistentky bychom se opět mohly věnovat své prá-ci pro nadřízené, lékaře a oddělení, jak máme uve-deno v pracovní smlouvě, a ne přepočítávat peníze za vybrané regulační poplatky.

J. Kuklíková: Nemáme tu navíc ani vyhovující pod-mínky pro výběr peněz.

INg. JoSeF vrabecpacient

Jaký je váš názor na regulační poplatky ve zdravotnictví?

Určitě souhlasím s po-platkem za hospitaliza-ci, protože doma taky jím, a souhlasím i s po-platkem za ošetření či vyšetření u lékaře. Jen si myslím, že děti by platit neměly a mohl by být raději o něco vyšší poplatek pro dospělé.

–rp–

Do NNH přichází až tisíc ambulantních nemocných denně. Každý z nich má své specifické potřeby a očekávání. Zdůraznit nezastupitelnost zdravotních sester v různých ambulancích, jejich odborný, a pře-devším lidský přístup k pacientům bylo cílem konfe-rence „Práce sestry v ambulantních složkách“. 

Začátkem roku 2008 se rozběhla reforma českého zdravotnictví a s ní placení regulačních poplatků. Ze strany zdravotnických zařízení panovaly před startem „poplatkové“ reformy obavy, zda zvládnou nastavit fungující systém výběru těchto poplatků a nakolik je pacienti budou ochotni platit. Jak jsme se s novinkou vypořádali Na Homolce?

g Konference se konala 30. ledna v Kongresovém centru NNH a připravila ji a moderovala Mgr. Jitka Vernerová z Oddělení vzdělávání a rozvoje NNH. „Na důležitost a složitost práce sester v ambulan-cích se občas zapomíná. Jejich odbornost je někdy neprávem podceňována. Teď aktuálně bych chtě-la všem těmto sestrám poděkovat, že změny spo-jené s vybíráním poplatků proběhly hladce. Je to především jejich zásluha, že jsme tento obrovský nápor administrativy zvládli a všechno klape tak, jak má,“ uvedla na začátku akce hlavní sestra NNH Mgr. Eva Holá.

g Málokdo si uvědomuje, jak náročná je prá-ce sester v ambulancích, pokud jde o požadav-ky na komunikační schopnosti. „A nejde jen o ko-munikaci s obrovským množstvím pacientů, velmi často není jednoduchá ani komunikace s lékaři,“ uvedla při této příležitosti Libuše Budská, která ny-ní své dlouholeté zkušenosti v pozici hlavní sestry využívá jako specialistka kvality NNH.

g Aby byl zachován širší úhel pohledu, který po-kryje větší škálu poskytovaných ambulantních služeb, byli k vystoupení na konferenci přizváni i odborníci z jiných zdravotnických a sociálních za-řízení. Např. PhDr. Martina Venglářová informova-la o náročné práci psychiatrických sester v terénu, přímo v domácnostech pacientů s psychotickým onemocněním. O specifické skupině nemocných, kterou tvoří bezdomovci, promluvil Bc. Ladislav Varga – koordinátor pro tuto oblast z Městské čás-ti Praha 1.

ceNNá výměNa ZKUšeNoStíg Těžiště odborného programu však bylo v re-žii nelékařských zdravotnických pracovníků NNH. Mluvilo se i tom, co by se mohlo a mělo zlepšit – příkladem může být sdělení pracovnic laboratoře „Chyby při odběru a označování vzorků pro labo-ratorní vyšetření”.

g Především ale sestry představovaly své ambu-lance a seznamovaly kolegyně se specializovaný-mi diagnostickými a terapeutickými výkony, které buď samy, nebo ve spolupráci s lékařem provádě-jí. „Takováto výměna zkušeností je vždy velkým přínosem pro lepší pochopení práce jiných. Ohla-sy na naši akci jsou pozitivní,“ říká Mgr. Jitka Ver-nerová. Konference by nemohla být realizována bez pomoci Nadačního fondu Homolka a společ-nosti Stylmed H. Za finanční přispění jim patří dík.

–lo–

Mezi nejvýznamnější dárce Nadačního fondu Homol-ka a NNH patří mobilní operátor T-Mobile, který při-spěl částkou 1 100 000 Kč na magnetickou srdeční navigaci Niobe.

ProFIL SPoLeČNoStIg Společnost T-Mobile Czech Republic byla zalo-žena v roce 1996 (tehdy nesla název RadioMobil) a v tomtéž roce začala nabízet služby mobilní ko-munikace pod názvem Paegas. Roku 2002 došlo ke změně značky a poté i názvu společnosti. T-Mo-bile je operátorem veřejné mobilní komunikační sítě standardu GSM a je oprávněn provozovat síť třetí generace UMTS. K 31. prosinci 2006 obsluho-val celkem 5,049 milionu zákazníků.

g Vedle tarifních programů nabízí T-Mobile služby pro majitele předplacených karet pod značkou Twist či služby šité na míru firemní klientele i veřejným

institucím. Zákazníci využívají kromě hlasových slu-žeb a textových zpráv v čím dál větší míře nehla-sové služby, jako jsou datové přenosy prostřednic-tvím technologií GPRS, Wi-Fi, EDGE a UMTS. Velké oblibě se těší i zprávy MMS či multimediální služby na mobilním portálu t-zones. Síť T-Mobile dnes po-krývá přes 99,7 % české populace.

g Přední pozici T-Mobile v oblasti inovací a je-ho přínos k rozvoji mobilního trhu v minulosti po-tvrdila řada domácích i mezinárodních ocenění. Od svého založení přitom společnost klade důraz na kvalitu nabízených služeb.

děkujeme t-mobile czech republicmotto: „Pár vLídNýcH SLov a úSměv Je NěKdy LePší Než KrabIČKa LéKů, a Především PrvNím KroKem K úSPěšNémU LéČeNí PacIeNta. JSme tU Pro NěHo...“

JaK to vIdí vedeNí NNH

„Systém výběru regulačních poplatků v NNH byl před 1. 1. 2008 vedením nemocnice velmi podrobně projednáván a byly zhodnocovány organizační, administrativní i finanční dopady všech navrhovaných variant. Po této diskusi byl zvolen model vytvoření sítě pokladních míst, a to především ze dvou důvodů. Prvním důvodem byl nízký objem investičních nákladů, druhým možnosti pružné reakce na budoucí vývoj (úprava legislativy apod.). Systém výběru regulačních poplatků je od 1. 1. 2008 pravidelně sledován a vyhodnocován a jsou přijímána opatření k jeho zlepšo-vání. V průběhu měsíce ledna to byl nový systém výběru regulačních poplatků pro hospitalizace a možnost bezhotovostních výběrů. Stejně tak je vyhodnocován i podíl jednotlivých pokladních míst a konkrétních pracovníků na výběru regulačních poplatků a na to navazující motivační systém. Že se jedná o systém úspěšný, dokazuje i objem vybraných regulačních poplatků v NNH za období ledna 2008, a to ve výši cca 1,3 mil. Kč.”

ci je pak najdou na intranetu. „Zde jsou k dispo-zici velmi podrobné informace, které nejsou jen otrockým přepisem brožury ministerstva zdravot-nictví, ale jsou aplikovány na situaci v naší ne-mocnici,“ říká Anna Párová.

–rp–

Na přelomu ledna a února proběhla kompletní rekonstrukce čekárny a vstupních prostor dětského oddělení, kterou realizovala Nadace Archa Chantal podle výtvarného návrhu Kristiny Kolářové. Děti i jejich rodiče nyní přivítá příjemnější a veselejší prostředí v duchu dětského světa „Park”.

Jitka Ledvinová (vlevo) vystoupila na konferenci, na fotce s hlavní sestrou NNH Mgr. Evou Holou

Na PedIatrII JaKo v ParKU