Nenechte.sebou.manipulovat Bbb7

7/22/2019 Nenechte.sebou.manipulovat Bbb7

1/134

Knihu vnuji sv matce,Lilian a Dr. Alainu Vanetovi.

A.

I S A B E L L E N A Z A R E - A G A

Nenechtesebou

manipulovat


2/134

KATALOGIZACE V KNIZE - NRODN KNIHOVNA R

Nazare-Aga, IsabelleNenechte sebou manipulovat / IsabelleNazare-Agov ; [z francouzskho originlu ...peloila Hana Prouskov]. - Vyd. 1. - Praha :Portl, 1999. - 264 s.Originl: Les manipulateurs sont parmi nousISBN 80-7178-256-4

316.628*316.47* 159.947 manipulace (psychologie) interpersonln vztahy populrn-naun publikace

esk peklad lektoroval a pedmluvu napsal PhDr. Ji Rika.

Pvodn francouzsk vydn:

Les manipulateurs sont parmi nous 1997, Les Editions de I'Homme, une division du groupe Sogides

esk vydn:Portl, s.r. o., Praha 1999Translation Hana Prouskov, 1999

ISBN 80-7178-256-4

OBSAH

Pedmluva k eskmu vydn 9

vod 13

PRVN STKdo jsou manipulujc osobnosti 17

1. Za jakmi maskami se skrvaj ti,kdo s lidmi manipuluj? 192. Charakteristick znaky vztahovho manipultora 363. Psychologick a somatick pokozen 594. Navozovn viny 705. Manipultor a zodpovdnost 826. Manipultor a komunikace 917. Zasvn svru 1118. Manipultor a devalorizace 1249. Chudk manipultor! 138

10. Zmna nzor a chovn podle situace 14111. Pehlen poteb druhch 147

DRUH STJak se chrnit ped manipulac 159

12. Jak zat 160

13. Truchlen nad ideln komunikac s manipultorem 16414. Cvite se v kontramanipulaci 16715. Umt se prosadit 21016. Dal opaten 237

Zvr 242Dodatky 244

[5]


3/134

Kad t vid, jak se jev,jen mlokdo vnm, jak skuten jsi.

Machiavelli(Vlada)

Podkovn

Chtla bych podkovat svm pacientm a astnkm vcvik,kter jsem vedla, za etn ivotn pbhy, je vyprvli. Zejmnabych zde uvedla Patricka, Claire, Georgettu, Nadine, Valrii, Ba-trice, Ccile, Sylvii a Karine. Vichni pispli ke vzniku tto knihy.

Rovn dkuji Sylvii Breugetov a Marie-Laure Bruillardovza hodiny, kter strvily pepisovnm rukopisu. Dky jejich pozor-nmu sledovn textu a poznmkm k nmu jsem mohla provstnkter zmny, je pisply k lep srozumitelnosti.

Nesmrn jsem ocenila, jak prost mi reisr Pierre Granier-Deferre dokzal vyprvt o svch osobnch zkuenostech, kter mu

napomohly pesn vylit postavy jeho filmu Podivn zleitost.Pi prci m povzbuzoval mj ptel Alain Houel, autor knihy

Jak elit problematickm lidem.Konen musm vyjdit svj dk a vdnost tak tem pte-

lm odbornkm - Carole Ollerdissenov, Ludovicu Jeanovi a Flo-rence Hernandezov. Svm zpalem a obtavost pispli ke ko-nen form rukopisu.

[7 ]


4/134

PEDMLUVA K ESKMU VYDN

Nenechte sebou manipulovat, tentokrt ve francouzskm vydn.S libost konstatuji, e se text etl lehce a snadno. Je zajmav apln ivotem inspirovanch ukzek. Autorka se nikterak netaj, na stran barikdy s frankofonnm temperamentem stoj a kterstrana j jde na nervy. Mnohokrt jsem se pistihl pi zpytovn svdom a obas jsem si pipadal jako bdk manipulant. Pipomnlo

mi to studentsk lta, kdy pi studiu patologie a psychopatologiejsme my studenti s hrzou zjiovali, e trpme vemi popsanmineduhy, nemocemi a chylkami, z eho ns teprve as a i ivotvyvedl. Tak sugestivn doke pan Isabelle Nazare-Aga pst. Proto se, ven teni, do etby zano, ale nezapome se vynoita nechat vtinu dkaz o tom, e jsi manipulant, provit asemi vlastnm soudnm rozumem. etba o manipulaci je urit uiten a pro ivot potebn. Kdyby pinesla jen vt vnmavostk vlastnm manipulativnm sklonm, vsledek by byl bjen.

Pro tene, kter m rd souvislosti, jsou ureny dky nsledujc.

V osmdestch letech zpopularizovali nkte amerit psychologov psychoterapii zaloenou na teorich uen svmi pracemio asertivit. Uili sv ky obran proti lidem, kte ovldaj druhzvltnm druhem lstivost, toti manipulac. Manipulovat znamen vyuvat nevdomosti, nejistot, dobromyslnosti, naivity, strachu, slunosti i dalch cit a vlastnost lid k uskuteovn vlastnch, zpravidla skrytch zjm a cl. Ty mohou bt nevinna malichern, ale stejn tak me jt o naprost podmann lovkai celch nrod.

O schopnostech manipulovat se v od nepamti. Teprve pozkuenostech s moc manipulace a jejmi dsledky v masovm m-

[9]


5/134

tku a se veobecn rostoucm vdomm lidskch prv zaali lidhledat inn rozpoznvac i obrann metody. Ochrana lidskchprv, svobody a nezvislosti, kterch se nm dostv historickmpokrokem, je vc kadho jednotlivce. Nelze je vnmat pouze jako

vc prvn nebo politickou, kter se ns bnch oban tk jenvzdlen, ale je teba ji chpat jako kadodenn kol. Psychologov si vimli, e k ochran proti manipulacm je teba splnit nkolikpodmnek.

1. Rozpoznat a urit manipulativn nebezpe.2. Nauit se postupm, jak se snahm o manipulaci brnit.3. Mt vybudovan pevn a koat j", jeho soust je jasn v

dom vlastnch prv.

O prvnch dvou podmnkch pojednv tato publikace. Ke tetpodmnce bych rd pipojil dlouholetou klinickou zkuenost s vukou antimanipulativnch dovednost.

Lid s naruenm sebevdomm, nevyvenmi vztahy k druhm lidem i k sob sammu, zkostn nebo nedvivci, lid s malou sebectou a nzkm vdomm dstojnosti, prost ti z ns, ktemme dui zmtanou kivdami, nerealistickmi nroky, pocity

viny, zkostmi, obavami a neukojitelnmi vnmi, kte jsme poramoceni lhostejnost nebo necitlivost nejblich, nedozrl svmu vku, potebujeme naped zapracovat na svm ,j". Sousttakov pe o dui je realistick osvojovn a narovnvn vdomlidskch prv. Jednm z nejznmjch prkopnk obrany protimanipulacm, americk psycholog M. J. Smith, v vodu sv knihyWhen I say no, I feel guilty" (Kdy eknu ne, ctm se provinile)

vyjmenovv prva, kter mus mt lovk zvnitnn, chce-li semanipulacm inn brnit. Myslm, e s ohledem na nae pomry

bude uiten si pipomenout nkter z prv i povr, kter se problmu tkaj. M. J. Smith k, e nejdleitj je uvdomit si,e nmi nkdo manipuluje a manipulaci si nechceme a nemusmenechat lbit, a to i tehdy, chceme-li zstat slunmi lidmi. Jednouz nejastjch zbran bv obava odmtnout to, co nechceme. Lid

[10]

zamuj situan odmtnut se zavrenm nebo znehodnocenmdruhho. Mte dojem, e se muste za sv iny zodpovdat druhmu? Pokud ano, jste snadnou koist manipulant. Domnvte se,e rzn instituce nebo prvn nebo morln systmy jsou nedotknuteln a vy jim jste vydni na milost a nemilost? Domnvte se,e oni" jsou chytej, vzdlanj, mocnj a dokonalej ne vy?Nebo ijete v pesvden, e pokud zmnte nzor, postoj nebopesvden, e jste zkonit nespolehliv a nedvryhodn? Ob

vte se, e kdy nkter vae nzory nebudou shodn s nzory vtiny, ztratte pze a lsku? Nebo chcete vechny sv motivyi dvody chovn a jednn druhch ovldat rozumem a logikou?

Pokud ano, jste vystaveni nebezpe, e nkdo vae pesvdenvyhmtne a manipulativn zneuije. Takov postoje vak tak zakldaj vae manipulativn tendence. Je zejm, e manipulace

je bnou soust socilnho chovn. Nejvce jsou mu vystavenydti, kter jet nemaj schopnosti se jim inn brnit. Manipulacm vak jsme vystaveni i my dospl. Za nejmocnj zdroj jsouzcela prvem povaovna masmdia. Televize, tisk, rozhlas, potaov informan a virtuln st a reklama. Autorka tto knihy vy

jmenovv manipultorovy manipulativn masky. Jej vet i charakteristiky jsou velmi pesvdiv a vstin. Hod se nejen na

jednotliv lidi, ale i na instituce a mediln systmy. Myslm,e v budoucnu bude teba se zabvat nejen antimanipulativn obranou proti jednotlivm lidem nebo institucm, ale tak proti masmdim a potaovm nebo virtulnm mgm, kte pro masovoumanipulaci velmi sofistikovan a inn kombinuj reklamu s dovedn kamuflovanm ovldnm a vyuvnm lid. Samozejm,

e jde v prvn ad o penenky uivatel, ale tak o pocit moci,kterou zskvaj. Kniha je skvlou ppravou i pedpolm k tomuto

ji dnes tak potebnmu kroku.

PhDr. J. Rika

[11]


6/134

VOD

U se vm stalo, e jste pili do novho zamstnn, podniku,rodiny nebo okruhu ptel a nhle jste museli elit potm v mezilidskch vztazch, s nimi jste se nikdy pedtm nesetkali?

Jste si jisti sami sebou i svmi odbornmi schopnostmi.Poznenhlu se vak objevuj pochybnosti. Dostvte se do stre

su. Njak lovk z vaeho okol vm stle le v hlav a astoo nm hovote. A pli asto... Pro asi? Jak vliv na vs ten lo

vk m? Jako by jeho vztah k ostatnm byl destruktivn, ale pitomjde spe o v pocit ne o racionln vysvtlen. Vztah s touto osobou m na vs devastujc inky, kter se u vs zanaj projevovat ztrtou sebedvry. Stle se vracej pochybnosti o vlastnchschopnostech, odbornch znalostech a lidskch kvalitch. Objevu

je se pocit mncennosti. Mte dojem, e u nedokete komunikovat. Pozdji nastvaj i pote fyzick, jako nespavost, dchacpote, vyrky, bolesti hlavy i bicha. Dostavuj se tak deprese.

Tma, jemu je vnovna tato kniha, nen pli znm. Bohuel se vak manipulace asto objevuje v kadodennm ivot a zpsobuje mnohm z ns rzn pote a traumata. Kniha hovo o manipultorech, jejich polem psobnosti jsou mezilidsk vztahy.

Nezmiujeme se zde o profesionlnch manipultorech, s nimi se setkvme v reklam, pi prodeji nebo v politice. Takov

profesionlov pouvaj technik ovlivovn a pesvdovn, ktermi se zabv psychosociologie, a sleduj jedin cl (prodat zbo,zvit obrat nebo zskat vt poet voli). Vbec se zde neuplatuj vy city. Ty naopak tvo strategickou zkladnu manipultora psobcho v mezilidskch vztazch. Ji nkolik let ns jak piterapii, tak pi veden kurz znovu a znovu pekvapuje astvskyt situace, kdy lid provajc velmi patn vztah s nkm

[13]


7/134

ze svho okol nhle zjist, e dotyn osoba je manipultor nebomanipultorka.

Ve Francii terapeuti, a se ad k jakmukoli smru, neprolikolenm, pi nm by byly pesn definovny charakteristickrysy manipultora. Proto nejsou schopni patin brt v vahu,do jak mry tento stresor pispv k labilit nkterch pacient. Ana nkolik lnk se tmto tmatem, kter je pitom v ivot kadho z ns nesmrn vznamn, zabvalo ve Francii jen velmimlo odbornch publikac. Statistiky vak jasn dokazuj, e se bhem ivota kad z ns s manipultorem setk. Tato kniha je tedyurena jak odbornkm na duevn zdrav, tak bnmu teni.Poskytuje jim nezbytn informace, aby dokzali manipultora po

znat a chrnit se ped nm. Nabz tak cestu k dalmu zkoumn,kter by dosplo k lepmu pochopen tohoto jevu a k nalezen dalch zpsob, jak se ped manipultorem chrnit.

Obvykle se u nkolik zpsob zvldn stresu: sociln dovednosti, zmna nazrn na situaci (tk se to zejmna iracionlnch nebo mylnch mylenek, pesvden a systm hodnot), relaxace a rozvren asu. K tomu pistupuje vznam spnku, sexu,vivy, sportu atd. Zjistili jsme vak, e vechny tyto techniky nejsou pli inn v ppad, kdy je stresorem (stresovm faktorem)blzk osoba. Vyeit takov problm nen snadn. V 90 % ppadmly osoby v podobn situaci co init se skutenm manipultorem. een problmu by mlo probhat ve tech etapch:

1. Seznmit se s manipulativnm zpsobem jednn.2. Rozpoznat manipultora.3. Chrnit se ped nm.

O co vlastn jde? Naruuje se chovn, poznvn, emoce i vztahy.Tuto situaci popeme na zklad proitk obt manipultor. Budeme hovoit o tom, jak ten, kdo nkm manipuluje, komunikuje,navozuje pocit viny, svaluje zodpovdnost na druh, zav svr,

jedn s despektem, stav se sm do role obti, mn sv postoje; jakje lhostejn k potebm druhch, i kdy tvrd nco zcela jinho.

[14]

Nejde o to dobrat se psychoanalzou nebo hlubm zkoumnm nevdomch motivac manipultora, akoli se o nkterch takovchaspektech zmiujeme, abychom jeho chovn lpe objasnili.

Lid, kte se stali obt manipultor a nyn je dokou rozpoznat, vyprvli mnoho phod a ivotnch pbh. Ty jsou v knizevrn vyleny a pomohou nm seznmit se s manipulanmi taktikami. Zmnna byla jen jmna osob. V neposledn ad tato knihanabz cestu k jinm technikm, kter nm umon utvrzovat se vesvm jednn a zvldat zkost nebo stres, abychom mohli svobodn jednat, myslet a t.


8/134

PRVN ST

Kdo jsou manipulujcosobnosti


9/134

1. kapitola

ZA JAKMI MASKAMI SESKRVAJ TI, KDO S LIDMIMANIPULUJ?

Manipultoi se obvykle se skrvaj pod rznmi maskami. Plat zaprav mistry v mnn kraboek podle toho, jak se jim to prvhod - podle lid ve svm okol, podle situace nebo podle cle, k nmu smuj.

TAKZVAN SYMPATICK MANIPULTOR

Tato maska, kter se vyskytuje nejastji, je zejm nejnebezpenj, protoe dokonale skrv jeho hru. Takov lovk me btusmvav, pvtiv, vesel a chvlemi doke bt i pozornk ostatnm. Je hovorn a snadno navazuje kontakt. Pronik snadno

do prostoru druhch a okamit si ho pisvojuje. Jev se jako mil,vyrovnan lovk, jemu bychom se rdi podobali a jeho nklonnost by ns tila.

Proces manipulace je do t mry nenpadn, e tm zanikmezi mnoha ostatnmi postoji, kter jsou zpravidla zcela pijatelnnebo se tak pinejmenm jev.

[18]

Vimli jste si, e snze vyhovme pnm a potebm osoby,kter se projevuje sympaticky? Obvykle tak obtnji nco odmtneme pteli ne neznmmu lovku. Proto tak vtinamanipultor doke vyut tento fakt k poslen vlivu na ostatn. Stejn jevse vyskytuje u zvat. Napklad nkter druhy dravch ryb napodobuj mrumilovn druhy, aby snze doshly svho cle.

Vezmme si teba istie slizouna. Nejdv se vak podvmena pyskouna pavho, rybu istc velkou rybu jinho druhu. Nazvse pidruen" ryba. istc a itn se dorozumvaj nkolikazvltnmi pohyby, kter mezi nimi vytvej jaksi dorozumvackd. Navzjem si dvuj, a tak velk ryba beze veho nech pyskouna pavho piplout a k sob. Avak isti slizoun (Aspidontus

taeniatus) dokonale pyskouna pavho napodobuje - doke se pohybovat pesn jako on, akoli takov pohyby vbec nejsou proryby jeho eledi typick. Takto maskovan isti slizoun oklamesvou koist (velkou rybu) a ukousne j kus ploutve nebo aber.

Projevy vzbuzujc sympatiiJak nkdo me bt druhm sympatick? Pispv k tomu nkolikfaktor. Sociologov, kte studuj tento problm, zjistili, e plnneznm lid z ns dokou vymmit souhlas za nkolik minutpouze proto, e se nm zdaj sympatit. To je teba ppad spnch prodejc. V sociologickch vzkumech se ukazuje, e napklad vzhled, podobnost (nco spolenho s kupujcm), pjemnosobn poznmky, lichotky, pozitivn asociace spjat s uritmikontakty (narky na slavn osobnosti, kter oba znaj, apod.)maj na vtinu lid zaruen vliv, kter vak psob na rovni ne

vdom.Znan st manipultor (asi 60 %) se d ve svm chovn

zsadou, e je poteba navzat co nejrychleji ptelsk vztahy (hlavn v ist profesionln oblasti) nebo se chovat tak, aby v ostatnchokamit vzbudili sympatie. Jsou usmvav, pozorn, td a obta

v (dvaj dreky nebo ochotn pro druh nco dlaj) a s oblibouse uchyluj k lichotkm.

[19]


10/134


11/134

neschopnost. Vtinou se takov otzka nevyno a do chvle,kdy si druz eknou co je moc, to je moc.

Vrame se vak k opravdu dobrm vlastnostem manipultoras maskou sympatickho lovka. Obvykle je extrovert, vesel (ne

vdy, zle na publiku"), hovo nenucen a asto pli mnoho,obas je pozorn k ostatnm, mil, inorod, iv a usmvav. Jevse jako pracovit, schopn a inteligentn lovk. Bv velmi podn, vynalzav, mv dobr vkus a vborn npady, obvykleum vten vait a kdeco opravit. Vechny tyto kvality, kter doke bjen uplatnit, zcela zakrvaj pavuinu, kterou ve skrytu

vytv. Ani bychom mu jeho nesporn kvality uprali, musmekonstatovat, e mu nijak v manipulaci nebrn, naopak se mu v

born hod. Prv sympaticky psobc manipultor doke dokonale zakrt sv postupy zcela pijatelnm, a dokonce doucmchovnm v jakmkoli ptelskm, drunm, velm nebo dvrnm vztahu.

Jeho hlavnm clem je na kadho dobe zapsobit. Chov sek lidem velmi pjemn. Neet chvlou, v n pozdji poznme li-chotky. Zprvu se dky drobnm gestm, kter ho ve skutenosti nestoj mnoho nmahy, jev jako ochotn lovk. Potom vs pod odrobn laskavosti, kter mu s radost prokete. Rychle vytvo d

vrn, ptelsk a vesel ovzdu, poskytujc pocit bezpe. Projevuje sv dobr vlastnosti, kter jsou pzniv vytvoen normlnhoptelskho vztahu. Do tto chvle se jev vechno pln v podku. V tomto stadiu by nedvra z va strany nebyla opodstatnn.

A za nkolik msc zjistte, e jste svzni psychologickoua (nebo) materiln zvislost (dotyn lovk doke dvat velkdrky nebo pjovat znan stky), kter vm brn zcela svobodn jednat. Zd se, e manipultor m mnoho ptel, ale ti se kaddva nebo ti roky mn. Nevad, najde si klidn nov. Vae zjitn,e jde o manipultora, se upesn poznatky a postoji vylenmi

v cel tto knize.Znovu se zamyslete nad obecn pijatou pedstavou, e sympa

tick lovk vm neme ublit. Dejte si vak pozor, abyste nepo-

[22]

dezvali kadho sympatickho jedince. Miliony lid se mile chovaj, ani by tm rafinovan sledovaly sv egocentrick cle. Vtina manipultor nastavuje sympatickou tv a jejich vystupovn

je vldn. Na druh stran to vak neznamen, e by lovk odpovdajc tmto vlastnostem byl manipultor. Vezmme si napkladpolitiky - vtina z nich jsou muskho pohlav, co ale neznamen, e by se v kadm mui nutn skrval nadjn politik!

OKOUZLUJC MANIPULTOR

Okouzlujc manipultor je obvykle pitalivho zevnjku. M to,emu se k arm". Obleen, doplky, perky, teba i auto pisp

vaj k celkovmu dojmu. Okouzlujc manipultor se dv lidempmo do o, klade jim otzky, kter je mohou zaskoit, a sm pitom na dotazy odpovd vyhbav, co mu umouje zachovvatkolem vlastn osoby tajemstv. Od ostatnch si bere, co chce, alenedv nic krom lichotek. Poklony, kter vtinou nemysl vn,pedstavuj pro nj innou zbra k dobvn druhch. Dokonaleovld vechny postupy, jak se lidem zalbit a okouzlit je, ba dokonce je pmo fascinovat.

Od okouzlen k manipulaci: Markv ppad

Jako mal dt byl Marek pmo rozkon", jak k jeho matka.Lid v jeho okol si vimli, jak odmt jakkoli trest, jakkoli pokrn. Aby se takovm nepjemnm situacm vyhnul, zvykl si okamit poslechnout a pidat k tomu lbezn smv. Byla to reakceu dtte ponkud neobvykl. Vynikal ve kole i jinde, rodie a jindospl v jeho okol jm byli zcela uneseni. Byl ochotn, a pehnan se snail kadho okouzlit.Stal se mazlkem vech a lid ho doslova zboovali. Pokad,kdy jeho sestra Dana potkala sousedy, tzali sej: Jak se m bratr?Je tak roztomil !" Dana svho bratra nekonen obdivovala. Jelikobyla sp pasivn, prokazovala mu etn sluhy, jakmile ji o n podal. (Pozdji piznala, e se j zdlo nemon odmtnout mu dtvlastn kapesn. Byla pesvden, e mu prvem nle.) Marek

[23j

l


12/134

ml velk nroky" a beze veho utrcel i sestino kapesn. Danasi vzpomn: Vdy jsem mu dvala cel kapesn. Stle jsem muustupovala a vbec jsem si nepipustila, e i j mm sv poteby. kala jsem si, e on penze potebuje vc ne j. Vichni z nho bylicel pry." Rodie se rozvedli, kdy mu bylo deset let. Od t dobyse Marek zaal chovat k matce autoritativn. U si to tak spn

vyzkouel na sv estilet sestice. Te jsem hlavou rodiny j,"oznmil jednoho dne. V t dob matka, kterou rozvod zdrtil, astoplakala, a tak Marek vyuil jej slabosti a pokusil se zaujmout v rodin dominantn msto. Matka mu vak odpovdla: Ty hlavou rodiny nejsi. Jsi sice jedin chlapec, ale jsi stle jen chlapec. Jsi mjsyn a hlavou rodiny jsem j." Marek svj poadavek znovu nevznesla choval se zase poslun.

V dob dospvn doshl Marek nejvyho stupn manipulace tm,jak vyuval citov rozhranosti rodi k dosaen vlastnch cl. Vetrncti letech piel za matkou s poadavkem, e chce jet na przdniny do Anglie. Matka to z finannch dvod odmtla. Marek odmtnut neunesl a vmetl j do tve: Tatnek by mi to dovolil! A abysvdla, tak hned za nm jdu! " Kdykoli Marek nedostal, co poadoval, na nkolik dn se vytratil k otci. Matka jeho jednn vnmalajako vydrn. Marek dokzal velmi dobe hrt na ob strany - odchzel k otci a vracel se, jak chtl nebo poteboval. V obdob od trncti do osmncti let pobval pevn u otce, kter mu vc vc do

volil a nebyl tak psn. Navc se otec znovu oenil s velmi mladouenou, kter bezmezn svho nevlastnho syna obdivovala. Markovokouzlo psobilo dostaten, take Marek u sv nevlastn matky doshl veho, eho se mu zachtlo. Vyuval kad pleitosti, abys lidmi ve svm okol manipuloval. Dobe vdl, e kdy zstanedlouho u otce, matka ho bude netrpliv oekvat a pivt ho s otevenou nru. Nechval ji ekat a pi nvratu se mu dostvalo krlovskch" poct a sluh.

Marek se stal obchodnm editelem a dky finann pomoci rodi

si postavil dm. V roce 1985 otec zemel a nastaly problmy s ddictvm. Marek si o tom promluvil s nevlastn matkou u v den pohbu. Ta mu odpovdla, e mal ddictv poslou k financovnstudi jejch dvou dt, kter v t dob byly nezletil a studovaly.Danu pobouilo bratrovo nevhodn jednn. Marek vak nalhal, alenevlastn matka mu dala podruh najevo, e o tom nehodl hovoit.Marek proto zakzal seste, aby v budoucnu nevlastn matku a jejdti navtvovala. Dana poznamenv: Mon mi to nebudete vit,

bylo mi toti u osmadvacet let, ale j jsem ho poslechla. Monkvli tnu, jm mi dal ten hanebn pkaz. Ale opravdu jsem ses bratkem a sestikou od roku 1985 do roku 1988 nesetkala!"

Ani by cokoli vysvtlil, Marek se u s rodinou sv nevlastn matkynevidl. Ze strachu ped bratrem o sob nedala vdt ani Dana.Kdy zemel ddeek, zddila Markova a Danina matka dm navenkov, kter prodala, protoe sama u dm mla. Protoe se plinevyznala ve finannch operacch a jednnch na adech, nechalase v tto zleitostech zastupovat Markem. Ten vyuil pleitosti,aby ji donutil koupit byt u moe. Pesvdovn probhalo postupna zludn. Bylo by dobr, kdybys koupila byt. Mohla by sis ut

vnuek (jeho dcer). Dana by ho tak mohla uvat a jezdila by za tebou astji."

Markova matka se nechala pesvdit a zaplatila byt, kter syn nechal napsat na sebe a na sestru. Tvrdil, e tak to bude pro matku vhodn kvli danm. Ode dne, kdy se stal vlastnkem bytu, u nikdymatku nenavtvil, akoli bydlela blzko. Kdy mu to Dana vytkala,odpovdl j, e to pro nj znamen pli velkou ztrtu asu.Marek doshl veho, co chtl, take se u nemusel dl namhat.Matka pila o vechno. Nevidla, jak vnuky rostou, a syn ji nikdydo bytu nepozval. Zaala na vci nahlet jinak a ekla si: Musela

jsem nkde udlat chybu, e to vechno dolo a sem a e jsem si vyslouila nco takovho." Nkolik let pemtala o tom, co asi zpso

bilo, e se k n syn chov takovm zpsobem. V jejch pedstavchMarek stle zstval mil, ochotn, inteligentn... Nedokzala siuvdomit i po vem, co se stalo, e by syn mohl mt dvoj tv.Nkolik let po roztrce s rodinou nevlastn matky si Dana uvdomila absurditu situace a znovu navzala kontakt se svmi nevlastnmisourozenci. V t dob ani ona jet nechpala, k emu vlastn dolo.Nyn s rodinou otcovy druh eny udruje vborn vztahy.Dana a jej matka nakonec pily na to, e Marek je okouzlujc manipultor. Jeho hlavnm clem bylo vylkat od len rodiny penze

a zskat finann vhody od dalch osob. Dosahoval toho okouzlujcm, milm chovnm, a to u od dtstv. Dana i matka tm velmitrply a a po dlouhm vhn s manipultorem peruily vekerstyky.

Manipultor vyvolv rznmi zpsoby pocit, kter je mnohemrafinovanj a nebezpenj ne obdiv - lidi ve svm okolokouzluje, ba pmofascinuje. Vraz fascinovatpochz z latinsk-

[25]


13/134

ho fascinare, co znamen oarovat", ale i uhranout, uknout".Okouzlujcmu manipultorovi nedokou odolat lid citliv na nkter strnky jeho osobnosti, kter um uplatnit. Napklad libozvun hlas, pjemn pohyby, krsa, inteligence, znalosti, nesmrn mil chovn, dvornost... Pozor vak, fascinace ns omezuje,nikdy nepispv k naemu rstu!

ALTRUISTICK MANIPULTOR

Altruistick manipultor nm vechno d, vechno pro ns udl,vechno nm koup, ani bychom ho o to museli dat. Pitom vak

oekv, e plat zaveden spoleensk zsada - princip reciprocity. Zkrtka d nm vechno, ale potom mu nelze nic odmtnout. Jetak mil, pece mu nemu odept pomoc." A to i kdy nerad dlm to, co po mn manipultor chce, nebo m pinut nco udlat,ani by m o to vslovn podal.

Patrik je svobodn estaticetilet mu. ije v Pai, zatmco jehorodie si poklidn uvaj dchodu na jihu Francie. Jeho otec nedvno onemocnl a nyn se ji pomalu uzdravuje. Patrik se tedy rozhodne rodie navtvit, i kdy se mu zjevn pli nechce.Nedlouho po pjezdu vezme otec Patrika na obhldku domu. Na trmech po celm obvodu stechy opadv barva. Nechme dle hovoit Patrika: Vdl jsem, e otec tu prci dlat neme. Otec si svjzdravotn stav velmi dobe uvdomoval, a tak m vmanvroval dosituace, kdy u mi nezbylo ne mu nabdnout, e ntry udlm. Velmi obratn mi naznaoval, e on je dlat neme. Nakonec se m zeptal, jestli si mu vzt dovolenou koncem kvtna."Syn nen otcovmi plny vbec naden, navc dobe v, e rodiemaj dost penz na to, aby se obrtili na njakou mstn firmu, kter

ntry provd. Patrik se ct provinile, jakmile jen pomysl na monost, e by odmtl. k: Otec mi dal najevo, e by to bylo jako neposkytnut pomoci osob v ohroen ivota, kdybych se toho neujal;tko se mi pak odmt, i kdy natrnm strvm st dovolen.K tomu jsem si jist, e mi zaplat zpten letenku, d mi odmnu zaprci a ekne jako vdycky, e m pece nechce vykoisovat."

[26]

Patrik skuten pijede z Pae na celou dovolenou, aby devnsti stechy natel. Nakonec mu otec vystav ek na sumu, kter je

ve srovnn s vdaji na dopravu a s mnostvm prce smn.To je tak na st tu za telefon," ekne Patrik doten.

. Jestli to nen dost, jen ekni, j ti vystavm jin," odpov otec pvtiv.Patrik se styd podat o dal ek, a tak za vystaven ek podkuje.Pi louen na letiti otec podotkne: Vdy jsme pece tady, abychom si navzjem pomhali."

Jde o dobrovolnou pomoc druhmu, nebo o ustupovn jeho poadavkm?

Zsada reciprocityPodle zsady reciprocity, kterou ti, kdo s nmi chtj manipulovat,dobe znaj, je nutn oplatit blinmu kadou prokzanou laskavostnebo sluhu. Jak v ivot prochzme rznmi etapami zaleovn do spolenosti, nabv pro ns toto pravidlo stle vt dleitosti. Amerit antropologov Lionel Tiger a Robin Fox se domnvaj, e se jedn o adaptan mechanismus lovka, na jehozklad se odehrv smna zbo, ale souasn se rovn vytvpevn sociln vazba. Zsada tedy m v lidsk spolenosti i pozitivn strnky. Kad z ns se ostatn tomuto pravidlu, kter se tktak spoleenskch povinnost, uil u od dtstv. Jeho nedodrovnm si vysloume postih v podob obecnho odsouzen, kdy nans druz budou pohlet jako na nezdvoka, nevdnka a prosp-che, a to pokad, kdy bereme, ani bychom se snaili nco dtna opltku.

Jeliko nechceme, aby ns ostatn odsuzovali, hrajeme tuto hru

tm stle. Snadno pak upadneme do lky manipultor, kte sesna tit z naeho pocitu dluhu".Ve Spojench sttech ukzaly mnoh studie z oboru sociln

psychologie, jak je zsada reciprocity siln. Uplatuje se i ve vztahu k lidem, k nim dn sympatie nechovme. Pocit dluhu obasmme i v ppad, e se nm dostane neho, o co jsme vbec ne-

[27]


14/134

dali. Zsada reciprocity ns sice zavazuje, abychom oplceli, jevak snadno zneuiteln vzhledem k povinnosti pijmat. Manipultor tedy vytv asymetrickou situaci. Kdy napklad prv potebujete penze a manipultor vm je pj, je pozdji schopen vspodat o laskavost" - o dvojnsobek stky, kterou vm pjil.Znamen to, e dobu a zpsob splacen dluhu si vol on. Odmtnout je potom tk. Kdy to udlme, uplatn bez vhn povstnou zsadu reciprocity: Kdy jsi poteboval ty, j jsem ti pomohl." Vtinou se sname takovou tivou situaci vyeit, tuds nmi osoby, kter ns nut pistoupit na nerovnou smnu, mohousnadno manipulovat.

Altruistick manipultor je schopen vnovat nm mnoho asu,dvat nm drky nebo nm pedkldat logick nvrhy, kter nmv dan chvli vyhovuj. Bude vak poadovat pmo nebo oklikou,abychom vyvinuli sil i my, a to sil ve skutenosti podstatn vt.

Takov typ manipulujcho lovka ns ohrouje zejmna tm,e si neuvdomujeme, jak mechanismy pouv. Vytv vztah z

vislosti na sob. A my se do jeho pvtiv" pasti nechme snadno lapit...

VZDLAN MANIPULTOR

Manipultor se nkdy skrv v neobyejn vzdlanm mui (neboen). Dv najevo lehk pohrdntmi, kte nemaj stejn vdomosti jako on, a podivuje se neznalosti ostatnch pi hovoru o zcespecializovanch tmatech, o nich mlokdo nco v. Vyjaduje sek nim, jako by lo o plnou samozejmost. Cituje jmna, data a

msta bez jakhokoli bliho vysvtlen. Ponech ns na nejistot, i kdy bychom se rdi pouili. Zpsob a tn jeho ei ukazuje navelmivzdlanho lovka. Pokldme ho za nesmrninteligentnho a neodvaujeme se ho na nic zeptat. Kdybychom se pece jenk otzce odhodlali, zareaguje pekvapen, podrdn nebo i vyhbav. Jestlie se opravdu v dan vci vyzn (zdn klame, nebv

[28]

tomu vdycky tak), zmocn se slova na dlouhou dobu, aby pedneslplnou pednku o svm vdnm oboru". Dl pitom vborndojem, zejmna kdy najde hojn posluchastvo. Hovo-li vako tmatu, kter znte velmi dobe, brzy zjistte, e se v nkterchbodech ml nebo prost le. Pokud vak vdomosti o danm tmatu nemte, nebude vm nic npadn.

Vimnte si, m se li manipultor od zajmavho, vzdlanho lovka: ten vm nikdy nebude dvat najevo, e jste nevzdlanhlupk s nzkou inteligenc. Manipultor spolh na neznalostiostatnch a uplatuje prvky, kter zvyuj jeho autoritu: dosaenvzdln, spoleensky cenn povoln, vk nebo zkuenosti.

cta k autoritmm to je, e na ns urit jedinec tak zapsob? Profesor psychologie Stanley Milgram, kter je vedoucm vzkumu na newyorskuniverzit, charakterizuje tento jev jako pocit cty k autorit.Mnoh studie ukzaly, e automaticky reagujeme pzniv na velmiuznvan autority. Pirozen ns vbec nenapadne pochybovato vrocch osob, jejich povolnm je vdn". Pochybujete snado tom?

Uvedu zde nesmrn zajmav pokus s pekvapivmi vsledky,kter profesor Milgram uskutenil na Yaleov univerzit (New Haven, Connecticut). Byl proveden na tyiceti tlesn i duevnzdravch osobch (jejich zdravotn stav byl proven).

Pi pokusu vdec v blm plti se jmenovkou prezentuje situaci jako zkoumn inku trestu na uen a pam". Pokusn osoba zvan instruktor" m dvat kovi" elektrick oky o zvyuj

c se intenzit pokad, kdy se k splete (k je jin astnk,jeho instruktor nezn). Ped pokusem se m k nauit seznamdvojic slov. Jakmile instruktor ekne njak slovo, k m rychleodpovdt slovem tvocm pslunou dvojici. Na kovu pai sepipevn elektrody. Vdec dc pokus mu ped zahjenm vysvtl, e elektrick oky pi stoupajc intenzit sice mohou psobit

[29]


15/134

velkou bolest, ale nezanechvaj trval pokozen". Vdec a instruktor se usad ve vedlej mstnosti, ale mohou ka slyet pessklennou pepku. Instruktor sed u ovldacho panelu a pi kad patn odpovdi zasad kovi elektrick ok. Pi kad chybinstruktor zvyuje napt o 15 volt.

Pokus zan. Na potku jsou elektrick oky nepjemn, alenepsob bolest. Od 75 do 105 volt k stn bolest. m vcek trp, tm mn je schopen soustedit se a dl vce chyb. Instruktor pokrauje. Pi 120 voltech k ki, e ho to opravdu bol.Pi 150 voltech k snan pros, aby pestali, a chce jt pry. Pokusdospv k velmi znepokojujcm vsledkm: instruktor (85 % ze 40astnk) na prosby vbec nedb a pt se dle. Pi 165 voltech kadon: Pestate! Puste m ven! Puste m ven, prosm vs!Necht m jt pry!" Avak instruktor pokrauje ve vslechu"(v tomto stadiu zanech pokusu jedin instruktor). Nyn jsou elektrick oky tak siln, e k ki a svj se bolest. Zjevn neoblomn instruktor dle klade otzky a postupn dojde na 195, 210,225 volt... asto se stv, e kdy instruktor vh, zda m dt kovi elektrick ok, obrt se na vdce s otzkou, jestli m pokraovat. Ten pouije jedno ze slovnch povzbuzen", kter maj instruktora udret na mst. Jedn se o tyto vty (jsou uvedeny

v poad, jak maj bt pouity):

1. Pokraujte, prosm vs."2. V zjmu pokusu muste pokraovat."3. Je nezbytn, abyste pokraoval."4. Nemte na vybranou, muste pokraovat."

Vdec pitom hovo rozhodn a zdvoile.k zoufale vol na instruktora, aby mu pomohl uniknout. Aleinstruktor na pobdnut vdce pokrauje v pokusu. Elektrick okydospvaj a ke 300 volt. k ki, e nebude na otzky odpovdat. Instruktor povauje odmtnut za patnou odpov a utdkovi dal oky. Elektrick napt nemilosrdn roste. Vdy pedsputnm elektrickho oku instruktor nahlas oznamuje napt.

[30]

k u nen schopen kiku ani pohybu. Instruktor spout pkamiproud a do nejvy hodnoty - 450 volt.

Pokus kon.Vsledky pokusu jsou ohromujc: ani jeden ze 40 astnk -

instruktor (jsou to zcela normln lid) nepestal plnit svj kol,kdy ho ob snan prosila, aby pokusu zanechal, a to ani tehdy,kdy u nebyla schopna odpovdat. Pi 300 voltech pestal jedinastnk. Nejstralivj na tom je, e dv tetiny pokusnch osobdovedly kol a do konce (450 volt).

Vsledky odporovaly vem oekvnm tehdejch odbornk(vdc a psychiatr). Ti odhadovali (ped uskutennm pokusu),

e do konce dovede pokus 1-2 % pokusnch osob (instruktor), 39psychiatr se dokonce domnvalo, e jen 0,1 %. Nyn musme prozradit, e ka pedstavoval herec. To ovem instruktor nevdl.Jak si tedy vysvtlit, e obyejn lovk je schopen psobit nevinn obti takov utrpen? dn z nich, podotkm znovu, nebylzvrhl nebo duevn nemocn. Jejich reakci vysvtluje p0tomnostvidce, kter mu dval pokyny. Pro vech 40 astnk pedstavo

val autoritu - toho, kdo v, co dl. Pokusn osoby instinktivnjeho postaven nezpochybovaly. Lze tedy pochopit, e se Hitlerovi podailo zmanipulovat masy, ani by se proti nmu vytvoilaskuten opozice.

Profesor Milgram* provedl dal vzkumy, aby tuto domnnkupotvrdil. Pi tomto pokusu vak vdec zaujal msto ka - role seobrtily. V tto situaci 100 % astnk odmtlo zasadit jedin dal elektrick ok, kdy o to dal pouze k z pedchzejcho pokusu. Vdec pipojen na elektrody se ocitl v kritick situaci. In

struktor rozhodn odmtal v pokusu pokraovat. V dal verzipokusu vdec podal instruktora, aby pokus peruil, i kdy obchtla pokraovat. Instruktor poslechl okamit a u se pek nedotkl. Jin varianty pokus tohoto druhu potvrzuj, e se pokusn

Stanley Milgram, Soumission V autorit/Podzen autorit/. Paris, EditionsCalmann-Lvy, 1995.

[31]


16/134

osoby podizuj pkazm autorit. Rdi bychom vak ukonili tutost vyprvnm o vsledcch pokusu, kter zaujmou zejmna tene pracujc ve zdravotnictv. Byl proveden v jedn nemocnici veSpojench sttech a zastnilo se ho 22 zdravotnch sester z chirurgickho, dtskho a psychiatrickho oddlen. Vzkum provdl tm lka a zdravotnch sester, kte hodlali studovat problm,

jak se lovk podizuje autoritm pi zvan chyb v pedpiselku. Chtli se rovn dovdt, jak by psobilo, kdyby obvyklouautoritu nahradil neznm hlas v telefonu, kter se pedstav jakodoktor". Vdycky na zatku pokusu zavolal vedouc vzkumu naoddlen a ohlsil se jako lka pracujc v nemocnici. Podal sest

ru, aby podala 20 miligram lku (Astrogenu) pacientovi, kter bylhospitalizovn v oddlen, kde sestra pracovala.Sestra mla v t chvli zat o pkazu pochybovat ze ty ob

jektivnch dvod:

1. Rd nemocnice nepovoluje pedepisovn lk po telefonu.2. Pouit lku nen v nemocnici povoleno. Nen k dispozici po

volen k jeho uveden na trh. Lze ho vak dostat v centrlnlkrn nemocnice.

3. Pedepsan dvka je pli vysok a nebezpen. Maximlndvka udvan na obalu lku je 10 miligram, tud polovinamnostv, kter pikazuje podat lka" po telefonu.

4. Sestra nikdy pedtm tohoto lkae nevidla, ani s nm telefonicky nehovoila.

Vsledky byly pekvapiv - v 95 % ppad se sestra vydala do nemocnin lkrny, kde vybrala urenou dvku Astrogenu, a zam

ila do pacientova pokoje, aby mu lk podala. V tu chvli ji zastaviljeden z organiztor a vysvtlil j, e se jednalo o pokus.Pozoruhodn na tom je, e organiztoi vzkumu se pedem

zeptali jinch sester, co by dlaly, kdyby se jim nco takovho pihodilo. Vechny odpovdly, e by nikdy neuposlechly a takovpkaz neprovedly! Nen to zajmav?

[32]

Pokus byl proveden ve Spojench sttech. Vechny francouzsk zdravotn sestry, jim jsme tuto phodu vyprvli, prohlsily,e nco takovho by se na jejich oddlen stt nemohlo a e by sevzepely. Bylo by zajmav provst podobn pokus tak ve Francii.

Jak jsme zjistili, nen to, e se lovk podizuje autoritm nebosymbolm autority (titul, obleen, doplky atd.), vbec vdom.Pokus, kter jsme vylili, objasuje a ukazuje moc manipultora,kter m jistou formu autority (by iluzorn). Je schopen ns ovldat a donutit k pijet toho, co chce on.

Takov vliv psob, ani bychom si ho uvdomovali. Mnohdyjsme stejn citliv na symboly autority jako na autority skuten.

NESML MANIPULTOR

Nesmlho, mlenlivho manipultora lze poznat jen velmi obtn, a to i proto, e se vyskytuje jen zdkakdy.

Nesml manipultor sv snahy obvykle skrv za pedstranou nesmlost, dr se v pozad a mnoho toho nenamluv. Soudns mlenm a pohledy, ani by vyslovil svj nzor ve chvli, kdybychom to potebovali. Jeho ptomnost nkdy pociujeme jako tivou, nebo naopak na ni chvlemi dokeme zcela zapomenout.Nesmlm manipultorem bv zpravidla ena, kter se na veejnosti projevuje nenpadn, nebo dokonce nejist. Ke sdlen nzoru nebo kritiky osob, na ni se zamuje, vyuv manela nebokolegu z prce. Bere na sebe podobu eny slab, zraniteln a podzen, kter pmo vol po ochran.

Nesml manipultor se li od bnho nebo pasivnho mani

pultora zpsobem, jak lidi odsuzuje jakoby po stran, nepmo,a tm vn mezi n svr a nedvru. Tvrd o sob, e konflikty pmo nesn, a pitom je obratn vyvolv. Jen zdkakdy si dokeme uvdomit, e nepjemnou atmosfru zpsobuje prv on.

[33]


17/134

MANIPULATOR-DIKTATOR

Dikttor je druhem manipultora, kterho snadno poznme. Obvykle se chov prudce, oste kritizuje a slovn napad lidi ve svmokol. Potebuje-li nae sluby, uchyluje se k lichotkm, ale dobemnn, zaslouen komplimenty od nj neuslyme. asto bvnepjemn, agresivn a autoritativn. Lid v jeho okol se ho boj.Pesto se mu da doshnout veho, co chce. Velkou roli pi tomhraje strach, kter vzbuzuje. Lid o nm obvykle mluv jako o lo

vku s podivnou povahou, s nm lze jen obtn vyjt, ale na manipulaci nepomysl. Dikttorsk manipultor bv zvrcen, tudsi vtinou jasn uvdomuje sv cle a svou svrchovanou autoritu.

Morln mu to pli nevad. Je pesvden, e podlhn citm jevada zcela nemysliteln v profesionlnch nebo osobnch vztazch.Ani nznak jakhokoli citu se nesm objevit v pracovnch vztazcha ovlivnit smovn k vytenm clm. Pouh zdvoil pozdravnebo chvilka u kvy o pracovn pestvce jsou pro nj vyloenztrty asu. Stejn je tomu s prosm" i dkuji", ppadns upmn mnnm komplimentem. Proitky, pocity a mylenkydruhch ho vbec nezajmaj. Podle nj lovk nem podlhat citm nebo pocitm a mus se dokonale ovldat. Jestlie to nedokenebo projev slabost, me se jen stydt.

Dikttorsk manipultor rozhodl (o vlastn vli!), e jeho zsady plat pro vechny lidi v jeho okol. A to nejen v zamstnn, alei v rodin a ve vekerm styku s dalmi lidmi. Jako kad skuten manipultor se d svmi pravdami" jen do urit mry. Bezeveho vm vyte, e jste nelidt, neuviteln sobci, nejste-liochotni splnit kad jeho pn, kdy onemocn nebo ho postihnenjak velmi smutn ztrta. Na rozdl od sympatickho, nesmlhonebo altruistickho manipultora lze takovou formu terorismu"

v mezilidskch vztazch snadno poznat. Stejn vak je pro kolegy,podzen a rodinu kadodenn souit s nm nesmrn obtn (tento druh manipultora si vol zamstnn nebo pracovn msto, kdeme porouet). Pes psychologick nsledky chovn jakhokoli

[34]

manipultora je pece jen pjemnj pracovat denn s nkm, kdozdrav, po p ros a podkuje, kdo se ns zept, jak se mme,

a usmje se na ns. Odehrv se to vechno pouze v rovin chovn ale my pece vnmme u ostatnch jejich vnj projevy stejniako jejich povahu. Pimen, pozitivn sociln chovn nen nikdy k zahozen. Od dikttorskho manipultora se ho vak nedokme.

[35]


18/134

2. kapitola

CHARAKTERISTICK ZNAKYVZTAHOVHO MANIPULTORA

Za vnjmi projevy se skrv lovk. Jak jsme ji vidli, mohouna sebe manipultoi brt rzn podoby - masky. Ty jim slou kesnaz manipulaci s lidmi a pod jejich maskami nen snadn je odhalit. Sympatick manipultor je sympatick jen do jist mry. Jakmile se dotkneme jeho moci nebo jeho teritoria, okamit se zmn. Jakmile mu nco odmtneme, zane bt ironick, sarkastick,nalhav, dokonce i zl. Nesn poznmky a vitky jako kad

jin manipultor. Abychom byli schopni manipultora odhalit,mli bychom velmi pesnpoznat charakteristick znaky jeho jednn, jimi se li od jinch lid.

TICET CHARAKTERISTICKCH ZNAKLze urit ticet charakteristickch znak; tyi z nich vyplvajz ostatnch estadvaceti. V jednn jedince, jeho oznaujeme jakomanipultora, poznme pinejmenm deset charakteristickch

znakz tohoto seznamu:

[36]

i. Navozuje u ostatnch pocit viny a dovolv se pitom rodinnch vztah, ptelstv, lsky, profesionln zodpovdnosti atd.

2. Pen zodpovdnost na druh nebo se ze sv zodpovdnostisna vykroutit.

3. Nesdlujeyowe sv dosti, poteby, city a nzory.4. Obvykle odpovd neurit.5. Mn sv nzory, chovn a city podle situace nebo osoby, s n

je ve styku.6. Sv dosti zakrv logickmi dvody.7. Dv druhm najevo, e nesmj nikdy mnit nzor, mus bt

dokonal, vechno vdt a reagovat okamit na dosti i otz-

ky.8. Zpochybuje kvality, schopnosti a osobnost druhch, nenpadn druh kritizuje a soud, hovo o nich s despektem.

9. Nechv sv vzkazy vyizovat jinmi lidmi nebo se uchylujek nepmmu sdlen (msto osobnho rozhovoru telefonuje,nechv vzkazy psemn).

10. Zav nevr, podncuje podezravost, rozdluje, aby mohllpe panovat, a je schopen rozvrtit manelstv.

11. Doke ze sebe dlat ob, aby ho ostatn litovali (pehn zvanost nemoci, stuje si na nesnesiteln lidi ve svm okol,na pracovn peten apod.).

12. Nedb na dosti druhch (i kdy tvrd prav opak).13. Vyuv morlnch zsad druhch k naplnn vlastnch poteb

(k jeho oblbenm pojmm pat lidskost, milosrdenstv, rasismus, hodnocen dobr" nebo patn" matka apod.).

14. Skryt vyhrouje nebo zcela oteven vydr.

15. Neomalen mn tma uprosted hovoru.16. Vyhb se pracovnm schzkm a poradm, utk z nich.17. Zamuje se na neznalosti druhch a sna se vyvolat dojem,

e m navrch".18. Le.19. Hls le, aby se dovdl pravdu, pekrucuje a interpretuje v

roky druhch.

[37]


19/134

20. Je egocentrick.21. Zvid teba i partnerovi nebo vlastnm dtem.22. Nesn kritiku a doke poprat zcela zejm fakta.23. Nedb na prva, poteby a pn druhch.24. Velmi asto d, vydv pokyny a nut druh jednat na po

sledn chvli.25. Jeho slovn projev zn logicky a koherentn, avak jeho posto

je, iny nebo zpsob ivota svd o pravm opaku.26. Uv lichotek, aby se zalbil, dv dreky nebo neekan

prokazuje drobn sluhy.27. V jeho ptomnosti se lid ct nepjemn a nesvobodn.28. Jde za svmi cli velmi dsledn, ale na kor druhch.

29. Pimje ns dlat vci, kter bychom pravdpodobn o vlastnvli nedlali.

30. Lid, kte ho znaj, o nm stle hovo, i kdy nen ptomen.

JSME SNAD VICHNI MANIPULTOR!?

Po peten pedchzejcho seznamu se tato otzka obvykle vyno. Pozorovn vlastnho chovn vm pome na ni odpovdt.

Prvn rozdl, kter je nutn zdraznit, je rozdl mezi dlata bt.Jestlie obas nkomu zvidte, zalete, chcete, aby vs lid litovali kvli malikosti, nemete bt kvli tomu povaovni za zvis-tivce, lhe nebo vnou ob. Takov rozliovn je nesmrn dleit, protoe velmi asto pi posuzovn sebe samchzeveobecujeme. Je to vak zcela chybn postup. Vtinou mme

tendenci posuzovat se celkov podle svho chovn v jednotlivchsituacch. Neznamen vak, e jste sobec, kdy jste si napklad

jednou vzali posledn bann z msy s ovocem, ani byste se zeptaliostatnch, zda ho nkdo nechce. Z toho, e nco udlte, nutn ne

vyplv, e njakjste. Pokud ovem veker vae chovn lzecharakterizovat stejn (napklad sobeck), mohli byste se celkov

[38]

povaovat za sobce. Napklad takzvan dynamit" lid se projevuj dynamicky tm stle.

Druh rozdl, jm je nutn se zabvat, zce souvis s prvnm,o nm jsme se zmnili: nelze obecn stanovit rozdl mezi manipulovat(obas) a bt manipultor. Nen vylouen, e u sebe zjisttejeden, dva, ti, ba i tyi charakteristick znaky, kter jsme vyjmenovali, ale to z vs nein manipultory. Sebeobviovn se toti

vyskytuje velmi asto u mnoha z ns. Vychzte-li ze seznamu ticeti charakteristickch znak, polote si pedem nsledujc otzky: Sdlujete vzkazy prostednictvm nkoho jinho? Jste vyhba

v, pohrdav, jednte s druhmi s despektem? Vyuvte je?Nedbte na dosti ostatnch lid? Vytvte mezi nimi napt a ro-

zetvvte je? Jste zvistiv, egocentrit, lhi? Uchylujete se k zludnmu vydrn? Odpov hledejte sami. Jestlie si stle nebudete jisti, zeptejte se nkoho ve svm blzkm okol, ale postupujteobjektivn.

Manipultor nebo manipultorka nen lovk Jako kadz ns". Obas se nm stane, e se uchlme ke lsti, abychom neho doshli. Jedn se tedy o asov omezenou strategii, kterou pouijeme vdom v urit konkrtn situaci a ve vztahu k jedn osob. Napklad rodi me pimt dt, aby dojedlo, tm, e ekne:No tak, jez. Udlej mamince radost." I vydrn bv bnm postupem: Koupm ti zmrzlinu, a si nape koly." Dt zase matku, kter mu nechce koupit bonbony vystaven ve vloze cukrrny,plcne s plativmi slovy:Ty jsi ale okliv!"

Normln rodi, kter nen manipulativn osobnost, s takovmvydrnm nebo navozovnm pocitu viny pestane, jakmile dtzane dospvat. Doke respektovat osobnost vlastnho potomka,

jakmile ten dojde k samostatnmu a zodpovdnmu mylen i chovn. Rodi se sm s narstajc samostatnost dtte a zdr seuplatovn moci spojen s autoritou a vdnm.

Hlavn nelze zamovat manipulaci jako pechodnou formuchovn s projevy manipulativn osobnosti. Manipultor manipulu

je, protoe neme jinak. Jedn se u nj o obrann systm, kter je

[39]


20/134

mnohdy nevdom. Manipultor se nechov asertivn, jak bychomse mohli domnvat. Asertivn lovk je schopen vyjdit jasna upmn sv nzory, poteby, dosti, pocity i odmtnut, ani bydruhho ponioval, a to s vdomm rizika, kter to obn. I kdyse to nezd, manipultoi nemaj mnoho sebedvry. My vakmme dojem, e vtinou dobe vd, co dlaj; psob na ns jakoasertivn jedinci.

Manipultor neme existovat bez ptomnosti druhch lid.Vdycky definuje sm sebe srovnvnm s druhmi, ale do takovho srovnn vn neblah prvek pro lidi, s nimi je v kontaktu: despekt, znehodnocovn. Nerespektuje druh. Poteby, prva, dos

ti nebo odmtn ostatnch lid pro nj zhola nic neznamenaj.Urit vm bude tvrdit prav opak, pokud byste se snad odvilio tom zmnit. Doke slovy dokonale pesvdit ostatn, e jevskutku takov, jak by se chtl jevit. Potebuje vechny lidi zesvho profesionlnho, osobnho i spoleenskho okruhu, stejn

jako topc se lovk potebuje zachrnce. Kdy se nkdo top a dostane se pod vodu, zmocn se ho panika pi pocitu, e kles ke dnu,przdnu a smrti. Sna se zachytit zachrnc, i kdyby je ml sthnout tak pod hladinu. Vichni lenov zchrannch hldek namoi to vd a chovaj se obezetn. Manipultor by se dal pirovnat k lovku, kter se top. Jeho okol je jen nstroj, kter mu pomh dostat hlavu nad hladinu. Me dchat, pet, existovat, jenkdy se opr o hlavy druhch. Tm, jak druh znehodnocuje a navozuje u nich pocit viny, zskv sm na hodnot a zbavuje se zodpovdnosti. Sm si pedstavuje, e je lep ne ostatn, a je o tomdokonce pevn pesvden.

Jeho vdomm nebo nevdomm clem je pesvdit ns podle situace, e je inteligentnj, lechetnj, schopnj, altruistitj, informovanj, vzdlanj atd. Jakou taktiku vol? Pozoruje,zkou a sna se zjistit nae slabosti a chyby. Domnv se, e takbude sm vypadat lpe. Kdy ns nenpadn upozoruje na naesobectv, nutn pece mus bt jin - tedy lechetn a tdr. Takse nechme nachytat na zcela chybnou logiku, kter se vak nemi-

[40]

ne inkem. Psychologov tento jev zvanprojekce dobe znaj.Manipultor vyt druh osob chyby a nedostatky, kter m sm.Mn jist, zda je neznal osoba schopna tento mechanismus odhalit Jedn se o bn logick postup, kter ns pivd k vahmtypu: Vytk-li mi, e jsem takov, znamen to, e on takovnen." Vnmat realitu sprvn nm brn emoce. Musme chpat, ev mylence - vytk-li mi, e jsem takov, znamen to, e on takov nen" -je pojtko mezi obma vtami myln. Ale prv takov myln pesvden ns nejsnze oklamou a destabilizuj.

Pro se nkdo stane manipultorem?

lovk se stane manipultorem vlivem obrannho systmu, kterse vytv od dtstv. Manipultorem se nestaneme, kdy si o tomto tmatu peteme knihu. Manipulative osobnost jedn z psychologickho hlediska zvltn. Jde tu o obrann mechanismus, kterobas uplatujeme vichni. Nkte z ns si vytvo napklad tako

v, e se chovaj agresivn pokad, kdy to povauj za nutn, abysi uchovali svou psychickou integritu pi jakkoli agresi, kterou

v ivot utrp. Jin lid, teba nesml, unikaj z reality tak, e sesthnou. Jin zase zapomenou (vytsn) sti vlastnho ivota. Dal obtn situace zesmuj nebo humornm nhledem systematicky petvej. Konen nkte lid nechtj v kritick situaci vidt realitu takovou, jak skuten je, a zstvaj u svho obvyklhovechno v podku, jen klid, nic se nedje". To bylo jen nkolikobrannch mechanism, s nimi se obas setkvme.

Obrann mechanismus manipultora se li tm, e systematicky uv manipulace jako prostedku k peit. Mechanismus se

postupn zautomatizuje. Stv se jedinm monm zpsobem jednn i komunikace. Manipultor vytv svou osobnost a zpsobkomunikace s druhmi od dtstv. Setkala jsem se s rodii, kterznepokojovala manipulativn osobnost jejich ptiletho dtte. Ne

jedn se o obvyklou manipulaci uplatovanou dtmi vi rodima ostatnm dtem. Manipulativn dt h na citov slabiny zranitelnjho rodie a potom ho trp navozovnm viny nebo dalmi

[41]


21/134

postupy z onch ticeti, kter jsme uvedli. Dt zhy zjist, e inek takovho postupu mu poskytuje moc. Uchyluje se ke zpso

bm manipulace, kter jsou mnohem rafinovanj a chytej nepouh: To je ale okliv, e kou.". ekne sp: Co kdyby se tatnek dovdl, e jsi dnes odpoledne kouila...?" Vta tohoto typupedstavuje vlastn zvrcen vydrn. Provzej ho jet neverbln projevy, kter dokou matku zcela vyvst z mry (pohled kosem, potmil smv, tiv mlen, aby poznmka jet vc vynikla). U jako mal dt manipultor um pozorovat. Dokonce

velmi dobe. Vynik ve schopnosti odhalovat u ostatnch zranitelnmsta, aby mohl uplatovat moc, kter mu poskytuje jistotu.

Z dosti velkho potu ppad vyplv, e rodie obvykle povauj manipulativn dti za chytej ne jejich sourozence. Manipulative dti vak bvaj sp vychytral. Zpsobuj mnohem as-tji ne ostatn dti konflikty mezi rodii, ani by si to ovemrodie uvdomovali. Doshnou od dosplch ve svm okol veho,co chtj. Ti u nevd, kudy kam, nebo dtti zcela podlhaj. Jedn se obvykle o dti vychovvan jako princtka a pehnan rodiiobdivovan (teba i potaj). Kolem tvrtho roku na nich je ncozvltnho, co fascinuje dospl v jejich okol. Dvodem bezmez-nho obdivu bv teba krsa, velk vzrst, vjimen nadn, vborn vyjadovac schopnosti a bohat slovn zsoba. Nezskvajmoc nad ostatnmi svou odlinost od stejn starch dt, ale tm,

jakfascinuj nkter dospl, kte se k nim pak nevdomky nechovaj tak, jak by se chovali k jinm dtem tho vku.

Jsme obklopeni manipultory?

V mnostv lid, v jejich blzkosti jsme se od dtstv pohybovali,se vyskytovalo vztahovch manipultor velmi mlo. Jestlie sepokusme odhadnout poet jedinc, s nimi jsme se asto setkvaliv dob dospvn a dosplosti (ptele i znm), snadno dospjemek potu vtmu ne 300 osob. Avak skuten manipultory bychom mezi nimi spotali na prstech. Nebude jich vc ne 2-3 %(podle naeho pozorovn). Manipultor tud nen mnoho.

[42]

Tato kniha se zamuje zejmna na. psychologick ,kod\kter mohou manipulator napchat na jedincch ve svm okol.

Manipulator se sice vyskytuj jen zdkakdy, ale o to jsou nebezpenj, protoe se objevuj v jakkoli spoleensk vrstv neboprosted - to znamen, e mohou bt v naem rodinnm prosted(otec, matka, manel, manelka, bratr, sestra, vagr, vagrov,tchyn, tchn atd.), ve spoleenskm prosted (ptel, nejlep ptel znm) i v zamstnn (kolega, bezprostedn nadzen, podzen, klient, pacient atd.). Manipultor je pedevm neviditeln.

A za del dobu, kdy se s nm astji stkme, dokeme rozpoznat jeho obrann mechanismus. Pi setkn s dal osobnost tohoto typu nm to u nebude trvat tak dlouho.

Podle naich poznatk zskanch od lid, kte maj manipultora ve svm okol, nelze ci, e by existovalo vce manipultormezi mui nebo mezi enami. Jejich charakteristick rysy jsou zcela shodn, a se jedn o mue, nebo eny.

Statisticky by se tm 100 % z ns mlo za ivot s njakmmanipultorem setkat. Znamen to, e ti, kte dosud dnho nepoznali, s nejvt pravdpodobnost pinejmenm jednoho dokonce ivota potkaj.

Uvdomuje si manipultor sv jednn?Podle naich zznam si je uvdomuje piblin 20 % manipultor a t se ze sv moci. Zamuj ji za inteligenci. Takov lid jsouvlastn zvrcen - s potenm se chovaj nemorln, nepjemna destabilizuj ostatn. Vtina manipultor vak nemanipuluje vdom. Alespo ne zcela vdom. Napklad rozhodnut v jejichprospch nebo njak jednn, z nho maj zisk pouze oni, si ma-nipultoi vykldaj jako dkaz lsky, ptelstv a respektu ostatnch nebo jako psoben sv autority. Neuvdomuj si, jak dsledky to pedstavuje pro jejich blin: pocit ztrty vlastn hodnoty,pokles sebedvry, stsnnost, vysokou mru stresu, dokonce i psychickou destrukci s fyziologickmi i fyzickmi nsledky.

[43]


22/134

Opravdu nelze tvrdit na zklad vdeckho zkoumn, e simanipultoi na sto procent uvdomuj nebo neuvdomuj neblahdsledky svho jednn. Vtina skutench manipultor by se

v naem popisu nepoznala. (Nebo to jen pedstraj?) Jak rychlevak ve svm okol zjist, e nkdo m rysy manipultora! Montak zareaguj halasnm prohlenm: Vichni jsme pece manipultoi!" Asi erpaj jistotu z pomylen nebo z namlouvn druhm, e podobnm zpsobem funguj vichni". Sami sebe ujiu

j, e takovou neblahou osobou nejsou -jsou toti pesvdeni, eostatn se chovaj stejn, take si nemaj co vytat.

Obrann postoj u manipultora je obdobn jako u paranoika.Charakteristika paranoidn osobnosti se odvozuje od psychzy,kter se vyznauje peceovnm vlastn osoby, podezravost,

vztahovanost a agresivitou. Paranoik pit chyby druhm a bojse, e ho pronsleduj. Manipultor o sob tak nepochybuje. Do

jak mry si tedy sv jednn uvdomuje?Dosud jsme se setkali jen s pti lidmi, kte se chtli svch ma-

nipulativnch tendenc zbavit. Dva z nich to o sob prohlsili veejn a z vlastnho popudu (na semini o komunikaci). Prvn z nich

byl uitelem. Ml v ruce seznam, v nm si zatrhl est postoj, kter jet mus zmnit, aby ji manipultorem nebyl. Jeho zpsob nazrn a poctivost byly na manipultora dost nezvykl. Onen muupadl po rozchodu se enou do tk deprese a na radu lkae zaelk psychoterapeutovi. Bhem psychoterapie, kter trvala tyi roky,terapeut zjistil destruktivn nsledky klientova jednn s druhmilidmi a pomohl mu nalzt sebedvru blahodrn psobc na jehookol. Pouval jsem manipulaci na vechny, v prv ad na dti

ve kole. Vbec jsem si nevil, ale nikdo to nevdl. Byl to prom jedin zpsob, jak se ctit siln. Nemohl jsem se tomu ubrnit.Zmnit se bylo nesmrn tk. Sice jsem u zskal sebedvru, ale

jet jsem neskonil. Zbv mi zbavit se esti znak, o nich dobevm. Opravdu to nen snadn."

Druh osoba byla mlad ena, jej matka byla rovn manipu-ltorka. Pi ten charakteristickch znak okamit poznala sama

[44]

sebe a souasn i matku. Jednou veer dala seznam charakteristickch znak manipultora" manelovi a zeptala se ho, zda v o nkom, kdo odpovd popisu. Jet ne doetl, ztratil posledn pochybnosti: To jsi pece pesn ty. Je to a neuviteln! Vdyjsem ti to kal, ale tys mi nevila!" V t dob se mlad ena astnila v zamstnn semine o asertivit. Pi pehrvn rol (inscenaci situac, kter dokreslovaly uveden poznatky a teorii) byl kad z jejch projev manipulativn. Jej dosti byly nejasna skrvaly se v nich lky; odmtnut nebyla oprvnn a obvykleobsahovala li, jej kritick vroky hluboce zraovaly. Tato ptadvacetilet ena se iv zajmala o manipulaci v mezilidskch

vztazch a charakteristiky jednotlivch rys doplovala pklady

z vlastnho ivota. Pochopila, e ji matka do t mry destabilizovala a trpila u v dtskm vku, e si kolem osmho roku nala zpsob, jak tomu elit. Od t doby zaujmala stejn postoje jako matkaa postupn objevovala veker vhody, kter j z toho plynuly. Jejreakce byla instinktivn. Bohuel se vak chovala stejn i ke svmuokol. Nyn vak o jejch upmnch pohnutkch nebylo pochyb.dn skuten manipultor se ke svm sklonm nepizn takrychle a u vbec ne na veejnosti. Tato ena pak s nmi hovoilao svch nejskrytjch mylenkch, o vech lstech, kter j slouilyk dosaen vytench cl. Pitom si uvdomovala, e tento zpsobchovn a mylen j nen vlastn. Pijala ho jako innou strategii,kter j umoovala unikat z matinch spr. Pochopila, jak psychologick kody me sama napchat na svm okol, a proto serozhodla pokraovat v terapii zamen na asertivitu. Dokonce podala manela, aby tam chodil s n.

Na jinm pkladu si ukeme, jak je takov obrat opravdu vjimen. Potvrzuje to asi padestilet mu, s nm jsem se setkalapi odbornm kurzu (viz tak st vnovanou tlesnm projevm -str. 52. Za pouhou tvrthodinu se u nj dalo vypozorovat a v kari-kovan podob veker neverbln chovn typick pro manipultora. Moje domnnka se v dalch dnech potvrdila. Kdy jsme

v jedn sti kurzu hovoili na tma kontramanipulace (viz 14. ka-

[45]


23/134

pitolu), piel za mnou zcela klidn, s smvem na rtecha s rukama v kapsch. Lehce se pohupoval, hledl mi pmo do oa zeptal se m: Nejsem j tak trochu manipultor?" Otzkou m

jen testoval. Byl manipultor a do morku kosti, velmi dobe si touvdomoval a jako by se pynil, e je schopn na druh vyzrt.Odpovdla jsem mu podle zsad kontramanipulace: A co sio tom myslte vy?" Otzku jsem nijak dle nekomentovala. Hledli jsme si do o, usmvali se na sebe - dokonale jsme si v t chvliporozumli. Bohuel mu tato situace nedala nezbytn podntk tomu, aby se chtl zmnit. Jednalo se tedy o vzcn ppad vdomho manipultora, kter vbec nehodl ani uvaovat o zmnsvch postoj.

Zvrem bychom mohli konstatovat, e a na pr vjimek simanipultoi sv devastujc postoje neuvdomuj. Je lpe se domnvat, e tomu tak je, pokud nemme k dispozici pesnj daje.Radji si budeme myslet, e matka nebo otec, kte jsou manipultoi, nepchaj kody na osobnosti svho dtte mysln. Manipultor je toti tak egocentrick, e tato vlastnost sama o sob pravdpodobn sta, aby si neuvdomoval pocitydruhch.

Njak pravidlo tedy neexistuje. Nkte manipultoi si svpostoje uvdomuj a v takovm ppad to hrani se zvrcenost.Jin jako by vbec netuili, jac ve skutenosti jsou. My se nicmn nesmme nechat ovlivnit tm, zda si manipultor je, nebo nen

vdom svho ponn. Musme se ped nm chrnit a nesmmejeho jednn pli omlouvat. Nepotebujeme chpat a studovatpsychologick motivace zdivoelho medvda, abychom dolik zvru, e pi setkn s nm se nejlpe zachrnme co nejrychlejm tkem. Znamen to, e ve styku s manipultorem budemeuplatovat rzn strategie, abychom mu mohli elit a souasn se

ped nm chrnili. Tolerance, empatie a porozumn nezmohou vbec nic, neochrn ns, ba dokonce se stanou zdrojem jet vthotrpen.

Pokusme-li se hovoit s manipultorem o jeho manipulativ-nch postojch, okamit op: Ale kdy s tm souhlas, tak ses

[46]

k tomu asi rozhodl sm." Tm nm podsouv, e nco dlme

0 vlastn vli. Odvme-li se odmtnout, nesporn tm pispjemek zachovn vlastn integrity. Prv odmtnut pat k hlavnm prostedkm, jak se brnit manipultorovu jednn.

Ve skutenosti se manipultor postar o to, aby se odmtnouttm nedalo. Sna se navodit pocit viny a odvolv se na morlnprincipy, jako by lo o veobecn platn pravdy. Aby napklad doshl svho, ani by to vypadalo jako prosba nebo poadavek, eknekamardovi:

To je otrava, zase se mi rozbilo auto. Minul tden to byla baterie.Natst mi n soused nabdl, e mi ho oprav. Je tak hodn a obtav. Konec koncuje pece normln, e si kamardi navzjem pomhaj!"

A potom dojde na vysloven dosti:Nemohl bys mi dnes pjit auto?

V tto souvislosti kamard okamit souhlas. Nkte z tch, kte sect provinile, ani na dost neekaj. Jet dve nabdnou sv slubysami, i kdy teba auto v onen den potebuj. Budou povaovni zahodn" a obtav" jako onen soused. Alespo tak to manipultorv t chvli mn. Jeho nzory na ostatn se vak mohou nhle zmnit.

Samotn obti manipultora pitaj svou ochotu spe sv dobrvli ne zmru lovka, kter je vyuv. Sociln psychologievysvtluje tento jev jako touhu po koherenci. I kdy ns toti manipultor pimje, abychom jednali proti sv vli, u pouh skutenost, e jsme na to pistoupili, v ns vzbuzuje touhu bt a jevit se

jako koherentn, abychom si sv jednn zdvodnili. Kdybychomse obt z uvedenho pkladu zeptali, pro druhmu sluhu prokzaly, urit by odpovdly, e chtly, e jim to dlalo poten nebo

ze je pece normln" laskavosti prokazovat. V takov situaci sitoti radji myslme, e. se rozhodujeme zcela svobodn.

Manipultor a etikaManipultorovi chyb hlub etick ctn. Pitom vak nkdy vykonv povoln, u nho bychom si takov nedostatek vbec ne-

[47]


24/134

dokzali pedstavit. Vdy nkte lid u z titulu sv profese dvaj zruku ctyhodnosti a my jen dost obtn meme pochybovato jejich lechetnosti a altruismu. Vytvoili jsme si o takovm povoln pedstavu, e je vykonvaj lid, kte zasvtili (obtovali" -

jak s oblibou sami kaj) ivot svm blinm. Jednoduchou logickou vahou dospjeme ke zkratkovitmu zvru, e takov lid

jsou do hloubi due altruist, a vbec by ns nenapadlo, e mmeco init s manipultory. Pitom se vak zjistilo, e pekvapiv vysok poet manipultor se skrv za spoleensky uznvanm postavenm. Mohl by si pekupnk drog zvolit lep zstrku ne po

voln policisty z protidrogovho oddlen? Manipultor astovyuv svho socilnho statutu, aby ped nmi skryl stinn strnky sv osobnosti. Hls urit vci jako pravdy, akoli je jen interpretuje, a my tomu uvme. Reagujeme zcela automaticky a normln, protoe u od dtstv nm sociln schmata diktuj postoje,kter se zavedou a petrvvaj. O zbytek se postar automatism us,kter nm nedovoluje podezvat autoritu. Obvykle je to v podku. Pedstavte si, e byste museli stle pochybovat o svch uitelch, lkach, knzch nebo terapeutech!

Vtinou je nae dvra oprvnn. Stv se vak, e za ctyhodnmi" profesemi se skrvaj velc manipultoi. Takov lid svmoci zneuvaj. Neodhalte je najednou, protoe potebujete njak as, aby se vm poten podezen potvrdila. Muste si dvatpozor a netrvat na myln pedstav, e ctyhodn povoln zast

v vdycky ctyhodn lovk".

Obvykle zanme o lidech pochybovat, kdy vyjdou najevourit nenormln skutenosti. Manipultoi nemus bt tak schopn, jak se o nich tvrd, i kdy se pyn titulem a zastvaj vysok po

staven. Nkte zachzej tak daleko, e vydvaj za sv dlo zprvy nebo texty, kter napsali jejich spolupracovnci. Ti teba zjist,e jejich parafu nadzen (manipultor) zamazal blm opravova-cm lakem a ped pednm editeli podepsal sm. Pirozen

v och editele je dotyn vedouc velmi schopn a podv vborn pracovn vkony.

[48]

jak nkte takov nekompetentn manipultoi (i kdy se neschopn nezdaj) dokou plhat stle v a udret si msto? Vdydky ostatnm. Jejich sekretky a spolupracovnci napravuj kodydve, ne vyplavou na povrch. Je to i v jejich zjmu: jednak neutrp povst oddlen nebo podniku, jednak se vyhnou vtkm, kterch by se od vedoucho-manipultora pirozen dokali. I kdy jevedouc zodpovdn za chod oddlen, s oblibou svaluje vlastnchyby na podzen, aby nepokodil vlastn povst. Vol pitom slo

va a vty, kter st pravdy zakrvaj.

Vedouc (manipultor) teba ekne sekretce:Nen divu, e jsem ten spis zapomnl podepsat! Tak jste m dnesrno rozzlobila s tou va dost o zmnu termnu dovolen! Mla

jste mi to pi pomenout!"Kdy se o opomenut hovo takovm zpsobem, vina se svaluje nasekretku, kter opomenut dajn zapinila. K tomu j manipultor jet dv najevo, e jej dost nebyla oprvnn nebo byla podna v nevhodnou chvli. Pocit viny, kter tm u sekretky navod,

je jen logickm dsledkem procesu manipulace.

NEVERBLN CHOVN MANIPULTORA

Pi dorozumvn obvykle pouvme slova a gesta. Slova se vztahuj k obsahu" sdlen. Jedn se o verbln" komunikaci. Gesta,mimika, postoj, pohled, tn hlasu se vztahuj k form" sdlen atvo neverbln" komunikaci.

Obvykl zprva autora (Petra) pjemci (Pavlovi) se tud skld z obsahu a formy. Vte, do jak mry ovlivuje neverbln slo

ka komunikaci mezi lidmi? Z celch 80 %. Znamen to, e 80 %dobr nebo patn komunikace probh prostednictvm gest, tnuhlasu (hlasitosti, rychlosti, intonace), upenho nebo vyhbavhopohledu, vrazu o, tlesnho postoje, svalovho napt, vyuitprostoru, dchn (povzdech) a velmi malch pohyb. Nkte odbornci hovo dokonce o 93 %.

[49]


25/134

Lze si nkoho vit, i kdy s nm nesdlme mylenky, nzory,vkus nebo city. City vyjden s ctou, s doprovodem pslun neverbln sloky (neagresivn) nezmenuj sympatii a ptelstv, kter k dotynmu lovku chovme. Stane se vak, e zakusme pra

v opak: nectme se dobe s nkm, jeho mylenky nm jsoublzk; nco tam nesed. patn pocity obvykle vyplvaj z neverbln sloky, jej vliv si pln neuvdomujeme, zejmna pokud nejsme odbornci.

Pozorovnm se dosplo k pesnj charakteristice neverblnho chovn manipultor. Porovnme je s neverblnm chovnmasertivnho lovka.

A. Pohled je uhbav nebo pnovit. Zle na okolnostech a namasce, kterou v dan situaci zvolil. Naproti tomu u asertivnholovka pohled pispv k dobrmu kontaktu, tud petrvvpo 60 % doby rozhovoru nebo asu, po kter je dotyn ptomen. Asertivn lovk neuhb pohledu druhho ani na nj pli dlouho upen nehled.

B. Manipultor m ve zvyku naslouchat zpsobem, kter by se dalcharakterizovat jako naslouchn s patrnou nechut. Znamen to, e se dv jinam, kdy s nm hovome, nebo dl nco

jinho. Svou nechu k hovocmu dv zeteln najevo - ne-zdvihne hlavu ani ji neoto na pozdrav. Takov zpsob pijetnvtvnka je agresivn. Pchoz je tm vyveden z mry a upad do rozpak. Nem chu dl hovoit, ct se nesvj a obtnse vyjaduje. Manipultorv postoj mnohdy vzbuzuje pocit

mncennosti. Autor zprvy si teba ekne: Vdy m vbecneposlouch. To, co mu km, ho nezajm. Nejsem pro njdost dleit." Naslouchn s viditelnou nechut je vak formapjmu zprvy, kterou obas pouvme vichni. Mnohdy sedomnvme, e zskvme as, kdy se vnujeme dvma innostem souasn: sledujeme televizi a pitom poslouchme,

jak se nm ptel svuje se svmi milostnmi problmy. Ale

[50]

vsledek je stejn: nesoustedn naslouchn vyvol u ptelenepjemn pocit. My chceme, aby nm nkdo naslouchal, ze

jmna vak, aby nm pjemce dal najevo, e naslouch. Kdyk nkomu hovome, potebujeme, aby se na ns dval. Pi komunikaci je dleit, aby nm pjemce v neverbln rovin dalnajevo, e naslouch.Kad z ns obas bezdky naslouch druhmu zpsobem,kter by se dal oznait jako naslouchn s viditelnou nechut.

Avak pro manipultora pedstavuje hlavn zpsob komunikace, jeho strategii. Chce vm dt najevo, e vae sdlen nen

vbec zajmav, e vae osoba nen dleit. Pi vaem pchodu ani nezdvihne hlavu, nhle zane mluvit o nem pln jinm ne vy, jev vt zjem o nco jinho nebo o j in lidi, ppadn se pono do dol korespondence, zatmco na njmluvte. inek je zcela zaruen. Zskte dojem, e vae ptomnost ho pli nezajm nebo ho nezajm vbec.Uvedeme pklad (jedn se o skuten pbh).

Filip se s Davidem nesetkal u rok. David je takzvan sympatickmanipultor (28 charakteristickch znak ze 30). Kdy Filip vejdedo bytu bvalho kolegy z prce, ten hraje v obvacm pokoji s n

jakm ptelem achy. Neodpov na Filipv radostn pozdrav a anik nmu neoto hlavu. Filip tedy pozdrav nkolik dalch lid v obvacm pokoji a nakonec pijde k Davidovi. Ten zdvihne hlavu, usmje se, pod mu ruku na pivtanou a okamit se zase pono do hry.Filipv pchod by ml bt pro Davida radostn udlost, ale Daviddv najevo, e tomu tak nen.

C. Sla hlasu. Manipultor hovo bu hlasitji, nebo tiejineostatn. Obvykle je ve skupin lid slyet jen jeho. Smje sehlasit. Mv ve zvyku pebrat ostatnm slovo a skkat jim doei. Jindy zas vyvolv dojem, e je nn, slab, zranitelnnebo nemocn, protoe hovo velmi tlumenm hlasem (leckdy st slyitelnm). Stv se, e chce vytvoit dvrnou, bai spikleneckou atmosfru, podle toho, jak cl sleduje. Asertiv-

[51]


26/134

n lovk sice obvykle m siln hlas, ale pirozen adaptovanhlasitosti projevu lid ve svm okol. Pizpsobuje se hlasitostiprosted. Manipultor vak hovo pli silnm nebo plislabm hlasem podle toho, jak chce vyvolat inek u partnera nebo partner v hovoru. Pouvan tn je nositelem kdovanch neverblnch sdlen, kter dokou dokonale dekdovatlid se stejnm vzdlnm hovoc tm jazykem. Na papr

vak intonaci slovnho projevu pesn zaznamenat nelze. Uvedeme v tto souvislosti pbh, kter vyprvl Vilm.

Strek studoval na vysok crkevn kole a po absolvovn zstalhorlivm katolkem. Oenil se s enou o devt let star. Jeho man

elka je manipultorka. Pvodn si strek ml vzt jej ptelkyni.Jeho souasn ena se s tm tehdy nemohla vyrovnat a psahala mu,e spch sebevradu, jestli se s jej ptelkyn oen. Strc byl v tdob v Africe soudcem a ona tam vyuovala. Mohla mu zmait profesionln kariru a hrozbou sebevrady, kterou pro sv nboenskpesvden zsadn odmtal, snadno doshla svho.Teta, kter u je v dchodu, se vnuje jinm lidem a je inn v katolick organizaci poskytujc pomoc potebnm. Prohlauje o sob, echce stle pomhat blinm. Nikdo by ji z nieho nepodezval, krom len rodiny. Podob se ledovci, z nho vidme jen piku, jenebezpen a tko snesiteln.

Pokad vak, kdy ji poprosm o pomoc nebo nco nevm, pronesedrazn: Copak ty to nev? "

Prv kdy slym draz na onom copak, propadm se studem, jakobych byl opravdu ignorant. Teta sdluje vtky na neverbln rovniani ne tak tm, co lidem k, ale zpsobem, jak s nimi mluv."

Tlesn projevy se obvykle li od tlesnch projev jinch

lid, a to zejmna ve skupin. Manipultorse prosazuje nebo senaopakdr v stran. Roli hraje tak svalov napt. Napklad

je jedin, kdo obvykle zaujm na samm potku seminezcela uvolnnou pozici: nohy m nataen ped sebe a zken ve vi kotnk, pnev openou o pedn st idle a ramenyse dotk opradla. Chyb u jen ruce v kapsch. Takov pozi

ce je sama o sob znakem uvolnn a pohody. Instinktivn jizaujmme postupn, jakmile nm atmosfra ve skupin dovol dvrnj a nedbalej chovn. Vme tak, e za nkterchokolnost je vzhledem ke spoleenskm zvyklostem nebo k zsadm zdvoilosti takov pozice neppustn, protoe se mezdt znevaujc nebo vyjadovat naprostou lhostejnost. Z ctyk druhm se nenucenho chovn vysthme, zejmna kdy senepohybujeme ve svm prosted.Jak tedy bvaj typick tlesn projevy manipultor napklad na kurzech? Manipultoi neznaj kolitele ani vtinuostatnch len skupiny rozsazench do plkruhu. Manipultor

se obvykle usad pmo proti koliteli a okamitzaujme uvolnnou pozici. A pliuvolnnou vzhledem k tomu, e se jedn o prvn setkn skupiny. Pozice ostatnch astnk je ponkud jin - sed na idli vzpmen, kolena u sebe, chodidla nazemi, ppadn maj nohy zken. Cel skupina zaujm vcelku stejnou pozici a na jedinou vjimku - manipultora. Ten seze skupiny vydluje rovn tm, e si u na samm potkusedne na pravou nebo na levou stranu idle, boky pitom smuj ven z kruhu. Mnohdy pozici dopluje loket open o opradlo idle.Manipultoi maj ve zvyku zaujmout okamit tu nebo onunekonformn" pozici a navc v n zstvajpo celou dobu(i nkolik hodin). Odlin pozice od ostatnch len skupiny jetedy neverbln prvek, kterho si snadno vimneme.Manipultor si nedl poznmky, i kdy to ostatn povauj zanutn. Zd se, e u vechno v nebo m fenomenln pam.

Zejmna nechce vyvolat dojem, e by se od druhch mohlnco uit.

Dejme si vak pozor, abychom si nkter projevy nevykldalichybn: z toho, e nkdo ve skupin zaujme uvolnnou pozici,nemusme nutn usuzovat na manipulativn chovn. Je normln, e se ctme dobe a chovme se nenucen ve skupin,

[53]


27/134

kterou dobe znme, ale nen pln obvykl chovat se tak veskupin, kter se setkv poprv.

Meme v tto souvislosti uvst vzpomnku na prvn den kolen provedouc pracovnky velkho podniku. Prci skupiny sloen z lid vevku 25-32 let peruil svm pchodem asi padestilet mu. Neomluvil se za pozdn pchod, posadil se do kruhu a okamit zaujal

jinou pozici ne ostatn astnci. Nedbale se uvelebil na idli sezkenmi paemi a nataenma nohama (prvn pznak manipultora). Dv astnice sedc ped nm ho pozdravily pokvnutm hlavy a nznakem smvu. Zhy se objevil druh pznan postoj manipultora. Vichni ptomn si dlali poznmky (seity nebo paprypoloen na kln, protoe pi semini nepouvme stoly) kromnov pchozho, kter si poznmky nedlal. Pitom vak tma,

o nm se v tu chvli hovoilo, nebylo zcela samozejm ani pro vedouc pracovnky. Zmocnil se m nejasn pocit, e se teba jedno nkoho z editelstv, kter se piel podvat na prbh semine(pravdpodobn m ovlivnil vkov rozdl mezi nm a ostatnmiastnky). V t chvli nelo si domnnku ovit. O pestvce se kontroloval seznam pihlench a ten lovk jakoby nhodou sv jmno v seznamu nenael. Jeho prvn reakce byl pedstran hnv napracovnky, kte maj v podniku na starost dal vzdlvn personlu. Jsou opravdu k niemu! Volal jsem jim tikrt, aby m urit zapsali. To jsem si mohl myslet. Ti tam nahoe jsou pln neschopn!..." Zashla jsem, abych situaci zklidnila, a nechala jsem ho, abyse dodaten zapsal. Zanala jsem chpat, s km mm tu est. Vyburcoval m souhrn jeho tlesnch projev a je ho zdrcujc kritikaoddlen, kter podle mho nzoru pracovalo vborn. To, co nsledovalo, jen potvrdilo m podezen, e se jedn o manipultora. Pocel tyi dny zaujmal stle stejnou pozici a jen zdkakdy si dlalpoznmky. Tak se nedokzal zdret neustlch tichch poznmekke svm sousedm vpravo a neustle odvdl jejich pozornost. Snail se ertovat, asto pouval m vlastn vrazy a obmoval je

slovnmi hkami (bohuel nepli vtipnmi) nebo je zesmoval.Vimla jsem si, e svou ptomnost ru celou skupinu a vyvd jiz mry, i kdy vzbuzuje sympatickdojem. Faloval vsledky procviovn ve tlennch skupinkch a obracel se na m s lichotkami,kter podle mho nzoru nebyly opodstatnn (napklad chvlil mjkabt). Dal drobnosti spojen se znaky, o nich bude jet zmnka,m utvrzovaly v nzoru, e se jedn o manipulativn osobnost. Jeli-

[54]

ko jsem rychle rozpoznala druhou tv dotynho pna, zaujalajsem takov postoje a jednala jsem tak, abych mu neposkytovalaprostor k vnen nepokoje do skupiny.Nedvala jsem se na nj tak asto jako na ostatn leny skupiny,abych mu mysln dala najevo, e zdaleka nen tak dleit, jak byse mohlo zdt. Projevovala jsem zjem o jeho slova, pouze kdy sepmo vztahovala k tmatu, o nm se prv hovoilo. Nenechvala

jsem se vyvst z mry jeho nevhodnmi poznmkami, pouze jsem sepousmla a dle jsem pednela. Obas jsem konfrontovala metodou logickch otzek (obsaench v Racionln emon strategiiuveden na konci tto knihy) nkter z jeho zeteln interpretativ-nch projev. Iracionln proces se pak zablokoval a vechno zasebylo v podku. Po skonen prvnho dne kolen jsem se dovdlav oddlen zabvajcm se dalm vzdlvnm pracovnk, e tento

pn je nechvaln znm velkmi potemi, kter psob v oddlen,kde pracuje. Svou neschopnost si vyslouil postaven mimo slubu". Jinmi slovy ho platili za to, aby do prce nechodil. Tm se takvysvtlilo, pro mu podnik nehodlal kolen zaplatit.

Je zajmav, jak dojem ve mn tento pn vyvolal ji v prvnchminutch: Bude to asi nkdo z editelstv"! Pitom v padestiletech zaujmal postaven, kterho ostatn doshli ve ticeti.Psobil vak zcela opan. Svmi postoji a chovnm nm toti manipultor obvykle vnukne pedstavu, e je lep ne my.Dsledn vyhledv takov msto, kde ho ostatn vid a vnma

j jako stedn osobu (pokud si nenasad masku uboh nesml obti). S oblibou se usad v ele stolu nebo se uveleb v nejirm a nejpohodlnjm kesle. Pi pohledu na nj se nkdyneubrnme dojmu, e v cizm dom je pnem on.Asertivn lovk tak vyhledv pohodl, ale s radost je dopv i druhm.Uvedeme dal pklad.

Vedla jsem kurz pro deset vedoucch pracovnk, zejmna editele,nmstky editel a dal vysoce postaven zamstnance jednohovelkho podniku. Kurz se zabval neurolingvistickm programovnm, metodou, kter se tk krom jinho nevdomch a neverblnch strnek komunikace. Hned na zatku se krsn, ale chladn

[55]


28/134

ena, kter se jen zdkakdy usmla, usadila na idli nezvyklm zpsobem. Nohy, kolena, pnev a hru smovaly k sousedovi napravo,pouze hlava open o zpst byla otoena smrem do stedu kruhu.Loktem se ena oprala o opradlo idle. Zstala v tto pozici (natoena doprava nebo doleva) est a pl hodiny denn, a to pt dn, piem mezi jednotlivmi dny kolen byla tdenn pestvka. enanezvykle mlela - nedvala najevo souhlas s mmi vroky ani s tm,co kali ostatn. Jej pohled nevyjadoval nic. Nelo vak o mlen,s jakm se setkvme u nesmlch lid. Poslouchala ostatn (poslouchala je vak skuten?), ale o sob dnou informaci nepodala.Kdy se ocitla ve tlenn skupince, nikdy o sob nemluvila, ale vybzela ostatn, aby se odhalili". Nakonec jsem sej zeptala, k emuj vechny ty postehy budou. Otzka ji uvedla do rozpak.

Pipomeneme si, jak se chov ve skupin lovk, kter se nect dobe (ale nen manipultor). V 95 % ppad se hlavn ze

skupiny nevyleuje. Kolena smuj do stedu kruhu, jsouu sebe nebo jsou nohy pekeny. Zbvajcch 5 % lid obvykle hled kryt u stolu, kter se nachz vn kruhu. Vimnmesi vak, e to dl jen velmi mlo lid a maj k tomu pdn d

vod. Vznik toti skupinov dynamika - kad astnk semus zalenit, a tedy nejednat od samho potku odlin odostatnch, protoe se obv vydlen ze skupiny. Neznme-lileny skupiny, jejho vedoucho (kolitele, profesora, pednejcho), ani tma, jemu se skupina bude vnovat, zaujmemeneutrln postoj odpovdajc okolnostem. Chovaj se tak i lid,kte pociuj rozpaky, jsou nesml nebo se ct nesv v ptomnosti osob, kter povauj za vznamn.Manipultor se vak zane okamit chovat uvolnn a tento

postoj si zachov po celou dobu. Krajnm ppadem je lovk,kter vs pijme ve sv kanceli s nohama zkenma na stole, a pitom vs nezn vbec nebo jen letmo. Stv se tak, ese manipultor okamit sthne do sebe a setrv v stran.

V obou ppadech neuznv normy chovn a chce se od ostatnch odliovat.

[56]

E. Manipultor pouv irokou klu gest. Projevuje se souhlasn, pasivn nebo agresivn podle toho, jak m silnho partneraa jak chce zapsobit.

Nkdy gesta vyjaduj ubezpeovn a vztahuj se ke slovnmu projevu. Napklad pi setkn manipultor podrpartnerovu ruku o nco dle a provz to pehnan laskavmi slovy na pivtanou. Manipultoi vtinou dokousladce hovoit a chovat se pokrytecky (smv, ruka poloen druhmu kolem ramen nebo na rameno).

Jin gesta jsou naopak neptelsk a vhrun: bouchnutpst do stolu, prst namen na druhho. Takovmi gesty

chce manipultor ostatn zastrait. Nkte manipultoi nejsou schopni zvldat zkost; chvle

mi a tak podle toho, s km hovo, se projevuj gesty apehnan, nebo je zcela potlauj. Zalamuj si prsty, odka-lvaj, zakrvaj si sta, stahuj vkac svaly - lze to pozorovat zejmna u mu - a celkov psob nejist.

F. Vraz oblieje. Manipultor dv najevo jen to, co chce. Ne-odhaluje sv cle a zd se, e je schopen se usmvat, i kdy sedostv do velmi kritick situace. Pedstr, e na nj nic neme udlat dojem ani ho zastrait. Navenek se jev jako oso

ba, kter je dokonale pnem situace. Asi jste u nkdy ke svmu divu vidli v televizi, jak se nkter nechvaln znmosoby namoen a po krk do podezelch soudnch sporokzale usmvaj pi odchodu ze soudn budovy!

Manipultor se vskutku sna dokonale ovldat fyzick projevyemoc. Nechce projevovat sv skuten city, a jsou negativn(hnv, zvist, zkost, rozpaky, stud, strach), nebo pozitivn (radost,naden, uspokojen).

Ze zpsob vyjden cit a pocit lze nejsnze kontrolovatmimiku. Obliejem dokeme dokonale lht a umme to vichni.Teba se usmjeme na nevtanho hosta a ekneme mu: To je ale

[57]


29/134

pekvapen! Jsem rd, e jsi k nm zael! Tlo vak obvykle prozrad pocity, kter hlas a obliej skrvaj. Stv se toti, e pchozho sice vtme, ale vty nemaj odpovdajc intonaci, ruku mustiskneme vlan, nebo naopak dsledkem vzteku pli siln. Znamen to, e dotyn lovk vnm smv a slova na pivtanou

jako projevy radosti a poten. Nepijde mu na mysl, e ns ru,pokud pozorn nesleduje i neverbln projevy, kter neklamou.Otzka vak je, zda si jich vimne...

Ti, kte ij v blzkosti manipultora doma nebo v zamstnn,mohou odliit tento posun mezi skutenm citem a vnjm proje

vem. Vraz oblieje se mn ve chvli, kdy se za nvtvnkem za

vou dvee. Usmvajc se tv (ped neznmmi nebo nvtvou)se v rodinnm kruhu zachmu a potemn. Host, kte prv odeli,to pirozen netu, a dokonce povauj hostitele za velmi sympatickho lovka.

[58]

3. kapitola

PSYCHOLOGICK A SOMATICKPOKOZEN

O manipulative osobnosti se ble zajmme kvli psychickmkodm, kter zpsobuj na svm okol.

Kad m prvo na existenci se svmi obrannmi systmy, alenikdo nem prvo na destrukci svho blinho. Iluze pjemn existence, kterou si manipultor vytv svm typickm jednnm, jezcela neppustn. Tma tto kapitoly se nejvc tk lid, kte trpniivmi nsledky manipultorova chovn.

Manipultoi nm bezesporu oderpvaj energii. Za ob jimpadne 90 % z ns. Zbvajcch 10 % se po citov strnce projevuje

ve styku s manipultory lhostejn a vad jim pouze obtn komunikace s nimi, ppadn jejich zneuvn moci. Netrp se tm

vak, a to je dobe.Co se ale dje s vtinou z ns?

tve m."Jako by ze m oderpval vekerou energii."U ty jej ei nemu poslouchat."Odjela jsem na tden na dovolenou a ctila jsem se vborn, aleu veer ped nstupem do prce po dovolen mi nebylo dobe.

A pitom mm svou p rci t ak rda." Kdy s nm telefonuji a i potom, kdy zavsm, ctm se patn a jsem v depresi. Pokad jeto stejn..."

[59]


30/134

Takov vroky, kter asto slchme, by ns mly varovat. Jestliese s lovkem ze svho okol nectte dobe, pak se ve vztahu vyskytuje njak dysfunkce, jej pinou vak nemuste bt vy.

Abyste se takovch patnch pocit zbavili, polote si pslunotzky, kter vm pomohou situaci pochopit. Neprodlen si ovte,zda m dotyn osoba rysy manipultora (viz 30 znak uvedench

ve 2. kapitole). Je-li tomu skuten tak, pak se vs tkaj nsledujc poznatky.

Dlouhodob souit s manipultorem v ns stle astji vyvolv pocity viny, agresivitu, zkost, strach nebo smutek. Jak ubhajmsce a roky, t ns tyto pocity vc a vc. Uzavraj nm cesty k

spchu a osobnmu rozvoji. Omezuj nai psychickou svobodui svobodn jednn. Organick dsledky zpornch emoc se obje

vuj stle astji: bolesti hlavy, migrny, zavac pote, pocit tev aludku, knedlk" v krku, svalov napt, nechutenstv nebo naopak chorobn chu k jdlu. Veer po nvratu dom (jestlie se manipultor vyskytuje v zamstnn) stle pemtme o tom, co se bhem dne stalo, a probrme to s partnerem. Rostouc zkost

vyvolv poruchy spnku. Ztrcme nladu a chu do ivota. Trvali takov situace del dobu, pichzej i nemoce, kter zpsobujneobvykle astou neptomnost na pracoviti.

Nejastj nemoc, kterou me zpsobit pravideln kontakts manipultorem, je deprese. Dokonce jsou znmy ppady totlndestrukce, kter st v sebevradu. Uvedeme zde ppad eny, kter vyprvla o sebevrad svch t sourozenc (jejich matka bylamanipultorka, v jejm chovn bylo vech 30 kritri).

Kdy se ve stavu beznadje i tato ena chystala k zoufalmu inu,ekla j jej posledn ijc sestra: Snan t prosm, nedlej to. J u

jsem ztracen. Ale ty se mus odpoutat od maminky a chodit napsychoterapii. Jet se z toho me dostat!" Rozumn rada j umonila sebevrad uniknout (podstoupila psychoterapii).

Jde o nejzvanj dsledky manipulace, s nimi se lze setkat. Natst vtina manipultor nedohn ostatn a k sebevrad. Stres,

[60]

kter zpsobuj, vak me vyvolat depresi nebo pivst ob doordinace psychiatra.

STRES

Pro vtinu z ns pedstavuj manipultoi nejvznamnj zdrojstres ve vztazch (stresory). Stresory mohou souviset s vnjmifaktory (napklad dopravn zcpa, poplenina, manipultor...)nebo s vnitnmi (starost, iracionln mylenky a pesvden, nedostatek sebedvry atd.).

Stresory lze zvldat rznmi zpsoby. Clem je vyhnout se jejich neblahm nsledkm. K tomu tak smuj ncviky zvldnstresu. Potvrdila se innost rznch postup, kter se vol v konkrtnch ppadech: relaxace, sofrologie, ncvik asertivnho chovn, konfrontace mylnch mylenek, pesvden nebo zsad, kter

vyvolvaj zkost, plnovn asu a spnku, sport, drobn radostia zdrav viva. Akoli je pstup mnoho, pi zvldn souits manipultorem by se mlo zat ncvikem asertivnho chovn,co ovem nesta. Musme se nauit manipultora poznat. Mnozz ns u jsou asertivn, vyrovnan a klidn, plnovn asu jim taknepsob problmy. Avak pi kontaktu s manipultorem pociujobrovsk stres. Obvykle ani netu, e se jedn o manipultora,a zanou teba pochybovat o sob a pociovat neobvykl a negativn emoce.

Ze stresu lze onemocnt

Stres nen jen pocit tlaku, nervozity, zkosti nebo strachu. Stres jereakce organismu na novou situaci. Organismus se sna pizpsobit. Kdy je vak adaptace pli obtn, objev se pznaky reakce organismu. m je stres intenzivnj, tm jsou psychologicka somatick reakce i zmny chovn vznamnj. Proces vdyckyzan vyluovnm hormon hypothalamu, hypofzy a nadledvi-nek. Nadledvinky vyluuj adrenalin (krom dalch stresovch

[61]


31/134

hormon) a glukokortikoidy. Vechny tyto ltky psob na srdeninnost, dchn, krevn tlak, svaly, jtra, uvolovn glukzy atuk, trven atd. Vechno se tedy neodehrv jen v hlav. Stresvyvolv skuten fyziologickou reakci. Reakce je nespecifick -nezvis na povaze stresoru.

Stresovou situaci si vlastn uvdomme dky pznakm, kterse objev. Tyto pznaky jsou u kadho lovka jin.

A. Psychologick rovina - meme pociovat zkost, depresi, nechu do jakkoli innosti, navu (70 % navy nen organickhopvodu), pokles sebevdom, ztrtu sebedvry, podrdnost.

B. Somatick rovina - objevuje se mnoho poruch, napklad:

poruchy spnku (probouzen uprosted noci, pote s usnnm);

pote s trvenm (knedlk" v krku, tha v aludku, bolestibicha, aluden vedy apod.);

svalov napt(zda, krk, ramena, elisti atd.); lunkov obte (bolesti vpravo pod ebry, nevolnosti, na

dmn, gastritida, prjmy); kon poruchy (opary, erven pupnky, svdni, lupenka,

nhl vypadvn vlas apod.); sexuln problmy (pokles apetence, nedostaten erekce

atd.); gynekologick pote (nepravideln menstruace, snen

plodnost atd.); kardiovaskulrn pznaky (dchac pote, zven krevn

ho tlaku, poruchy srdenho rytmu, buen srdce, bolestiu srdce atd.);

bolesti v kloubech (artrza, periartritida ramennho kloubuatd.).

C. Chovn - stresovan lovk je agresivn nebo naopak v tlumu. U nkterch jedinc lze pozorovat zvenou konzumaci

[62]

alkoholu nebo silnj kouen; poruchy pjmu potravy (buli-mii, anorexii*), dle neklid, hyperaktivitu a hypotonii (nedbalost), kter je typick pro osoby v depresi.

D. Vkony - nejastji lze pozorovat obtn soustedn, vpadky pamti, zpomalenou innost zpsobenou neschopnost sepro nco nadchnout a snenou vkonnost.

U jedince, kter je ve styku s manipultorem, se tedy mohou snadno projevit nkter z uvedench pznak. m je kontakt astj,tm jsou symptomy silnj. Stv se, e lid, kte mli pli dlouho co init s manipultorem, onemocn zvanmi chronickmichorobami.

Jiste se ve vaem okol vyskytuj lid, s nimi lze jen obtn vyjt. Ale jen mlo z nich me zpsobit takov stres s dalekoshlmi nsledky jako manipultor (a na zvltn vjimky). Kad z vs asi zn njakho negativn naladnho, zkostnhoa pesimistickho lovka. Proili jste kvli nmu obdob zkosti,neustlho pemtn o tom, co se stalo, ztrty sebedvry nebo nespavosti? Nen-li onen lovk manipultor, pak asi ne. Takov jedinci jsou protivn, navn, nepjemn, ale nezpsobuj destrukcilid ve svm okol.

Dlouhodob kontakt s manipultorem je zvan zleitost,protoe se jedn o velmi siln stresor.

ZAJDTE SI K LKAI

Manipultor vs asto posl, abyste si li lit nervozitu, depresi,jinou nemoc nebo sexuln problmy. Take nemocn jste vy! Vsmaj lit a uzdravit. sten je to pravda. Opravdu jste onemocnli. Vme o nkolika ppadech en hospitalizovanch na psychiatrii, kter zniil jejich manel-manipultor (nebo o rodich, kte

* Bulimie - chorobn chu k jdlu; anorexie - ztrta chuti k jdlu.

[63]


32/134

sv dt na prahu dosplosti dohnali a na uzaven psychiatrick

oddlen).

Meme uvst ppad tyictnice, kter byla hospitalizovna napsychiatrii. Pan C. se vyjadovala, e se tam dostala neprvem.Kdy jsme spolu byly samy, svila mi, e jej manel, povolnm lka, si nechal vystavit ptelem, tak lkaem, dost o jej pijet napsychiatrick oddlen. Po nkolik let ji pozvolna psychicky deptal -ponioval ji, nadval j, obvioval ji, dval j najevo sv pohrdn.Niilo ji to, take se u n po urit dob objevila zkostnost, nervozita a velmi nejist vystupovn. Dostavovaly se tak prudk vbuchy hnvu, kter pak poslouily jako zminka k hospitalizaci. PanC. byla oznaena za pacientku trpc hysteri. Mon, e skuten

hysterick byla. Ale v prv ad byla umlkyn. Nechci tm ci, eby umlkyn byly hysterick, ale jsou schopny chovat se nespouta-nji ne jin eny. Pan C. se oblkala ponkud vstedn a potrplasi na klobouky. Zleelo j na jejm zevnjku. Dobe si uvdomovala, co se s n dje. Dokonce se omlouvala, e neme dobe artikulovat, protoe m sucho v stech po kadodenn dvce lk. Hovoilajasn a koherentn. Vbec nebyla choromysln. Sdlila mi, e manel m ji nkolik let milenku, ale nechce se rozvdt. Pan C. bylatoti bohat a dky n manel zskal ve mst, kde bydleli, vznamnspoleensk postaven. Jeho povst byla bez poskvrnky. Pan C. hodnotila sama sebe jako naivn a pli hodnou" na to, aby byla schopna elit takovmu lovku. Kdy jsem j navrhla, aby si o tom promluvila s psychiatrem na oddlen, odpovdla, e to u udlala, alenevil j. Navc opravdu propadla depresi a byla velmi zraniteln,coj obranu neusnadovalo. Dodala jet: Vy se domnvte, e bysi v tak malm mst dovolili popt diagnzu dvou koleg?"Manipulaci provdnou tak rafinovan me zcela pehldnouti psychiatr. Nelze mu to zazlvat, lze toho jen litovat. Poznat rafino

vanou manipulaci nen toti snadn. Kdy jsem se setkala s pan C,

nemla jsem ani pont o manipultorech a netuila jsem, co mohouzpsobit. Ale vdla jsem, ctila jsem, e mluv pravdu, e nele.. Kdy jsem se pokusila o pmluvu u jedn ze sester, odpovdla mi:

Ale co vs vede, pan C. je hysterka. Tak to je. Je prost hysterka!"Ten pbh z dvnch dob ve mn zanechal hlubok stopy, snad kvli mmu pocitu pln bezmoci. Pan C. nebyla podle mho nzoru

jen hysterka; stala se obt intrik. Ani j, ani nkdo jin na psychiatrickm oddlen vak nebyl schopen tyto intriky pojmenovat.

[64]

Podvme se nyn na ppad, kdy se manelka snaila svalovat zodpovdnost za vlastn selhn na manela.

Ped njakm asem se na odbornka zamenho na behaviorlnterapii obrtil sedmaticeti lety inenr M. R., aby mu pomohl vy

Documents

Nenechte.sebou.manipulovat Bbb7