časopis zaměstnanců Skupiny ČEZleden 2014

Nákupní proces hrou

slovo ředitele

Milé kolegyně, vážení kolegové,rád bych vás přivítal v novém roce 2014 a stručně vám představil hlavní úkoly, které nás letos čekají.

V oblasti Bezpečnosti budeme dbát na naplnění Politiky bezpečnosti a ochrany životního prostředí a zaměříme se na jednotný přístup k bezpeč-nosti našich zaměstnanců a zaměstnanců našich dodavatelů, na požadavky na zvyšování bezpečnosti provozu jaderných elektráren i dlouhodobé zvyšo-vání bezpečnosti nejaderné oblasti činností Skupiny ČEZ. V oblasti Finanční stability je trvalým cílem zejména maximalizace tvorby provozního cashflow a dodržení stanovených nákladů a termínů investic.

V rámci priority Nové jaderné zdroje se soustředíme na zajištění podmí-nek ekonomické proveditelnosti nových bloků Jaderné elektrárny Temelín a stanovení dalšího postupu. Čeká nás zajištění Dlouhodobého provozu Jaderné elektrárny Dukovany, především plnění kritérií a podmínek Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jejichž splněním je podmíněno získání licence pro provoz elektrárny za projektovou životnost.

Hlavním úkolem Konsolidace zahraničí bude definovat cílovou strukturu vlastnictví zahraničních aktiv a zahájit kroky ke snížení naší expozice ve vybraných zemích s cílem maximalizo-vat peněžní toky do ČEZ. V rámci Orientace na zákazníka se budeme v letošním roce věnovat plnění zákaznických očeká-vání a zlepšení obrazu Skupiny ČEZ v očích veřejnosti. Úko-lem Nové energetiky je nastartovat podnikání společnosti ČEZ Nová energetika. U priority Výkonnost a podnikavost nám jde především o posílení podnikavosti a výkonnosti zaměstnanců, podporu týmové spolupráce a o efektiv-ní finanční řízení podporující iniciativu všech segmentů v zájmu růstu hodnoty Skupiny ČEZ. Na plnění tohoto strategického programu a zejména části, která se týká Programu manažerského růstu a rozvoje zaměstnanců, se hodlám osobně podílet a navázat tak na úspěšný start této iniciativy v loňském roce.

Regulace evropské energetiky určuje vývoj hodnoty Skupi-ny ČEZ stále více na úkor tržních faktorů, i proto došlo v prosinci ke zvolení Iva Hlaváče řádným členem představenstva ČEZ.

V březnu nás čeká hodnocení zaměstnanců se smluvní mzdou, v rámci kterého budou poprvé novým způsobem stanoveny roční odměny. Budou záviset také na splnění hlavního společ-ného úkolu útvaru a vyhodnocení výkonového kódu divize či společnosti. Vedle individuálního výkonu bude tedy navíc nově zohledněn týmový výkon.

Všichni sportovní fanoušci nejen z ČEZ se jistě už těší na 7. února. V tento den se opět rozhoří olympijský oheň, začnou XXII. zimní olympijské hry v Soči. I letos bude Skupina ČEZ bojovat spolu s našimi sportovci jako generální partner České-ho olympijského týmu.

Nejen našim sportovcům, ale i nám všem přeji, abychom do nového roku dobře odstartovali a vydrželi běžet se stejným nasaze-ním až do jeho konce.

Přeji vám hodně osobních i pracovních úspěchů do roku 2014!

Daniel Benešpředseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s.

Z obsahu

svět ČEZ

rozhovor

4

8

Ladislav ŠtěpánekProdloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany, finišující obnova klasických elektráren, paroplyn, teplárny či obnovitelné zdroje. Témat na rozhovor s ředitelem divize výroba Ladislavem Štěpánkem bylo víc než dost.

Zlepšujeme nákupní procesDivize správa do nového roku připravila nový nákupní proces, ale žádné obavy, je to prosté a přehledné.

téma 15

ČEZ NEWS 1/2014 časopis zaměstnanců Skupiny ČEZVYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 3/1444, 140 53 Praha 4 ŠÉFREDAKTORKA Marika Klíčová REDAKCE Ondřej Vichnar, Pavla Kreuzigerová ADRESA REDAKCE ČEZ NEWS, Duhová 3/1444, 140 53 Praha 4, e-mail: ceznews@cez.cz, tel.: 211 042 459 NÁKLAD 12 530 výtisků. Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz GRAFICKOU ÚPRAVU, DTP A TISK pro společnost ČEZ, a. s., zajistil Boomerang Publishing s. r. o., www.bpublishing.cz UZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 10. 1. 2014 UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA 15. 2. 2014 ČÍSLO REGISTRACE MK ČR: 6395, ISSN: 1801–0350

naše principy

Vaše energie vyhráváČEZ je opět partnerem českých olympioniků. Do kampaně jsme ale zapojili běžné lidi, a ne sportovní celebrity.

ZOH Soči 20

energetika 28Reaktory čtvrté generaceV ÚJV Řež se možná rodí budoucnost energetiky. A nejen té domácí, ale rovnou světové. V rámci projektu ALLEGRO tady totiž s odborníky z jiných států spolupracují na vývoji reaktoru čtvrté generace.

NADACE

V loňském roce jsme v rámci projektu Vaše vol-ba vybrali téma společensky prospěšného projek-tu Nadace ČEZ – osvětlování rizikových přecho-dů. První přechod byl osvětlen již koncem loňského roku v Olšanech v okrese Šumperk. Pokračova-li jsme přechodem přes velmi vytíženou Unhošť-skou ulici v Kladně. Nadace na jeho večerní a noční zviditelnění věnovala 220 tisíc korun. Slavnostního přestřižení pásky se za asistence kladenského pri-mátora Dana Jiránka ujali patroni z řad hokejových Rytířů Petr Tenkrát a Jiří Kuchler. Na další upravené přechody se mohou těšit například obyvatelé stře-dočeské Březnice či Benešova nebo vršovičtí a smí-chovští Pražané.Pavla Kreuzigerová

Nadace ČEZ osvětluje přechody

Fotoeditorial

Rozzářili jsme Chrám svatého Víta

Díky Skupině ČEZ bylo realizováno nové vnitřní osvětlení Chrámu sva-tého Víta. Úsporné žárovky nejen sníží spotřebu energie, ale umož-ní také změnu osvětlení pro nejrůz-nější typy akcí, které se zde kona-jí. Poprvé se chrám rozzářil v novém kabátě již dva dny před loňskými Vánoci při slavnostním adventním koncertu.

svět ČEZ

foto archiv, Shutterstock

Kompletní seznam všech 35 přechodů naleznete na www.cezregiony.cz.

30,744 TWhelektřiny vyrobily dohromady obě jaderné elektrárny Skupiny ČEZ za dvanáct měsíců roku 2013. Na rekordním výsledku se podílely 15,679 TWh Dukovany, 15,065 přidal Temelín.

Číslo měsíce

4

únor / 2013 ▸▸▸ listopad / 2013

NOVÁ PRODEjNA

ROZVODNA

Skupina ČEZ vy-chází vstříc zákaz-

níkům z řad viet-namské komunity

žijícím v České republice. V polo-vině prosince loň-

ského roku pro ně otevřela part-nerskou prodej-nu s vietnamsky hovořícím perso-nálem. Prodejnu, která nabízí sjednání dodávek elektřiny a plynu, najdete ve známé tržnici SAPA. „Velké procento našich vietnam-

ských zákazníků řeší jazykovou bariéru. Možnost poradit se v rod-ném jazyce jim velmi ulehčí volbu správné produktové řady. Poro-

zumí smlouvě a s obsluhou nové prodejny mohou řešit i další svoje požadavky z oblasti dodávek energií,“ říká Pavel Hlavinka, generál-

ní ředitel ČEZ Prodej. redakce

Nejrychleji postavená transformovna v západních Čechách fun-guje od prosince v Holýšově na Domažlicku. „Slavnostní otevře-

ní se konalo téměř rok od chvíle, kdy jsme začali stavět. Vzhle-dem k počasí sice první práce začaly až v únoru, ale stavbu

jsme dokončili už 15. listopadu,“ přiblížil rychlost výstavby ředi-tel úseku Obnova a údržba ČEZ Distribuce Karel Kohout. Pro široké okolí města, které je tradičním uzlem elektrifikační sítě, znamená nová rozvodna stabilnější zásobování, možnost dal-

šího rozvoje a také ekologický přínos – snížila totiž přenoso-vé ztráty. Ke zlepšení kvality dodávek v oblasti přispívá také eta-pová rekonstrukce rozvodny 400 kV v Přešticích, z níž je mimo

jiné napájena i rozvodna Holýšov. Martin Sobotka

Otevřeli jsme prodejnu pro vietnamskou komunitu

Holýšovská rozvodna vyrostla jako z vody

LYžE

ZÁKAZNICKÉ SLUžBY

ČEZ má k běžeckému lyžování dlouhodobě blízko. Kromě úspěš-ného projektu Oranžová stopa, v rámci něhož pomáháme udr-žovat některé tratě, jsme se letos stali generálním partnerem 7. ročníku SkiTour. Sérii šesti závodů, nabízejících možnost změ-řit síly na tratích od 20 do 50 kilometrů, letos poněkud naruši-lo extrémně teplé lednové počasí. Pokud se chcete některého z klání zúčastnit, sledujte aktuální informace pořadatelů na webu www.ski-tour.cz.Milan Mika

Společnost ČEZ Zá-kaznické služby kaž-doročně odměňuje nejlepší zaměstnan-ce za aktivity nad rá-mec standardní prá-ce, podporu a ochotu pomáhat svým kole-gům a za aktivní při-stup k úkolům nebo

změnám. „Velice si cením vynikajících pracovních výsledků na-šich zaměstnanců, které významnou měrou přispívají ke stabiliza-ci, výkonnosti a rozvoji společnosti ČEZ Zákaznické služby,“ řekl generální ředitel Aleš Kubík. Pětadvacet šampionů roku 2013 strávilo společný večer na palubě Green Yacht Clubu, kde všich-ni převzali poděkování a drobný dárek od Aleše Kubíka a úseko-vých ředitelů Michala Kovaříka a Igora Šmucra. Alena Němcová

Skupina ČEZ generálním partnerem SkiTour

Šampioni roku 2013

Termíny nejbližších závodůOrlický maraton 1.–2. únoraKašperská 30 15.–16. únoraJellyman 22.–23. února

5

GRAF

KALENDÁŘ

svět ČEZ

= Customer Satisfaction, celkové hodnocení zákaznické spokojenosti, podíl odpovědí „velmi spokojen“ na všechny otázky ankety

= First Call Resolution, podíl odpovědí „ano“ na otázku „Postačilo vám k vyřešení vašeho požadavku jediné kontaktování Skupiny ČEZ?“

Obě jaderné elektrárny Skupiny ČEZ rozdáva-ly lidem, kteří bydlí v jejich okolí, dvouleté ha-varijní kalendáře. V oblasti Dukovan to bylo celkem 40 tisíc kusů, 14 tisíc výtisků zamíři-lo do okolí Temelína. Pro tentokrát se elek-trárny rozhodly pro stolní typ kalendáře. Platí na roky 2014 a 2015 a jeho součástí jsou in-formace, jak se chovat v případě mimořádné události. Zopakovány jsou základní pokyny k ukrytí, požití jodových tablet nebo evakuaci. Novinkou je přehled evakuačních tras a se-znam příjmových míst, která by evakuovaným lidem poskytla zázemí. Dukovanský kalen-dář oživily obrázky nakreslené žáčky ze Spe-ciální školy pro děti se zdravotním postižením v Ivančicích, temelínský svými kresbami ozdo-bily děti ze sedmi škol z okolí elektrárny.Petr Spilka, Václav Brom

Vývoj zákaznické spokojenosti za rok 2013

jaderky rozdávaly dvouleté kalendáře

Před třemi měsíci uvedla Skupina ČEZ na trh vlastního mobilního operátora. Díky jednoduchým flexibilním službám a příznivým cenám si okamžitě získal pří-

zeň zákazníků. „Myslím, že lze bez nadsázky hovořit o úspěchu. Více než 35 tisíc zákazníků za tři měsíce – to je velmi slušný výsledek,“ říká Alan Svoboda, ředitel divize obchod, který stál u zrodu Mobilu od ČEZ. „Netajíme se tím, že naší ambi-cí je být největším alternativním mobilním operátorem v České republice,“ dodá-

vá. Do konce letošního roku plánuje Skupina ČEZ získat přes 100 tisíc zákazníků služby Mobil od ČEZ.

Pavla Kreuzigerová

Mobil od ČEZ je na trhu čtvrt rokuMOBIL

lede

n

únor

břez

en

dube

n

květ

en

červ

en

červ

enec

srpe

n

září

říjen

listo

pad

pros

inec

100 %

95 %

90 %

85 %

80 %

75 %

70 %

CSF

FCR

Temelínská móda v Českých Budějovicích

PŘEHLÍDKA

Dynamická hudba spolu se světelnými a kouřovými efek-ty provázela netradiční mód-

ní přehlídku, která se v zá-věru listopadu uskutečnila

v Českých Budějovicích. Bě-hem dvacetiminutové show

se představilo čtrnáct druhů oblečení, s nimiž se můžeme

setkat v Jaderné elektrárně Temelín. K vidění byly napří-

klad žluté pracovní kombiné-zy pro pohyb u reaktoru, ob-

lečení pro operátory nebo uniformy, které nosí ostraha

největší české elektrárny.Marek Sviták

6

RUMUNSKO

aktuality

Oldřich jiroušekTechnolog oddělení péče o zařízení – kotelna a odsíření, Elektrárna Počerady

perný měsíc

SVÁTEČNÍ ČAS ADVENTU NEZASTAVIL ANI VýROBU ELEK-TŘINY ANI DALŠÍ PRÁCE. V POČERADSKÉ ELEKTRÁRNĚ PROBÍHALA BĚHEM VÁNOČNÍCH DNÍ OPRAVA SPALINO-VÉHO VENTILÁTORU NA BLOKU 6.

„Oběžné kolo ventilátoru bylo značně opotřebované, již delší dobu jsme měli problém s hydraulickým natáčením lopatek, což snižovalo možnost regulace výkonu tohoto výrobního bloku,“ vy-světlil Oldřich Jiroušek a doplnil: „Bylo tu i riziko havárie, proto jsme rozhodli o bezodkladné opravě.“

Poptávka u rakouského výrobce původního dílu ukázala, že jeho cena a dodací lhůty jsou da-leko za předpoklady počeradské elektrárny. Proto ve spolupráci s dceřinou společnos-tí ČEZ Energetické služby a dodavatelskou firmou Fans Group vznikl návrh konstruk-ce nového oběžného kola s pevnými lopat-kami a regulační klapkou, a to dokonce za poloviční cenu, než výrobce pů-vodně nabízel. Výrobu nového kola zvládli v rekordním čase a montéři z Elna Servis pra-covali i v noci a mrazu, aby ho brzy zprovoznili. „Mu-sím říci, že to bylo pro všechny zúčastněné ná-ročné, zejména na orga-nizaci a koordinaci prací. Nicméně od 28. prosin-ce je šestý blok v provozu a ventilátor běží jako úplně nový stroj,“ konstatoval spo-kojeně Oldřich Jiroušek.

Zcela nově vyrobené oběhové kolo spalinového ventilátoru jsme pořídili za poloviční cenu a zprovoznili v rekordním čase

Součástí rumunského portfolia Skupiny ČEZ je kromě největší-ho pevninského parku v Evropě i soustava čtyř přehradních nádrží a čtyř malých vodních elektráren na řece Barzava Superioara poblíž rumunského města Resita (vyslovujeme Rešica). Soustava vod-ních elektráren prošla náročnou modernizací s cílem zvýšit instalo-vaný výkon z původních 18 na 22 MW. Celá akce trvala téměř dva roky. „Vodní elektrárny jsou velmi důležitou součástí našeho portfo-lia. V této hornaté oblasti Rumunska jsou navíc velmi efektivní, pro-to pro nás bylo smysluplné investovat do jejich modernizace tak, aby se o pětinu zvýšila jejich účinnost,“ vysvětluje Tomáš Pleskač, ředitel divize distribuce a zahraničí. Hodnota projektu přesahuje 30 milionů eur. Modernizace 100 let staré soustavy mikroelektráren, postavené ve velmi těžko dostupných horských oblastech, byla nutná – původ-ní zařízení bylo velmi opotřebené.Lucie Ehrlichová

Modernější Resita

ČEZ ICT Services nabízí od listopadu 2013 možnost zasílat vyúčto-vání za benefitní program Zaměstnanecké mobilní telefonie v elek-

tronické podobě. Elektronická faktura může být uživatelům do-ručena na služební nebo jinou kontaktní e-mailovou adresu, zaslání je bezplatné. Ti, kteří žádnou e-mailovou adresu neuvedli, dostáva-

jí vyúčtování standardně v tištěné podobě. Elektronickou fakturaci si můžete objednat prostřednictvím Service Desku.

Markéta Froňková

Využijte elektronickou fakturu za mobilní telefonii

ICT SERVICES

připravil Ondřej Vichnar

foto WWA

Divize výroba, vedená Ladislavem Štěpánkem, aktuálně řeší řadu důležitých projektů, mezi nimiž vyniká především strategický program Prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany. Výroba ale samozřejmě není jen jádro. Klasické elektrárny finišují obnovu, řeší se paroplyn, teplárny či obnovitelné zdroje.

Ladislav Štěpánek

Výroba se mění podle požadavků trhu

rozhovor

8

9

jakým způsobem se aktuální situace v ener-getice projevuje na nasazování výrobních zdrojů? Doba, kdy musely jet všechny zdroje na maxi-mum, je pryč. Dnes je důležitá připravenost vyrá-bět podle požadavků trhu. Proto úzce spolupra-cujeme s divizí obchod, abychom byli schopni reagovat na jednotlivé příležitosti co nejpružněji.

Původní strategickou iniciativu Nový jaderný zdroj představenstvo ČEZ rozdělilo na dva pro-gramy. jedním z nich je LTO EDU, tedy Pro-dloužení provozu Dukovan minimálně do roku 2025. Proč je pro nás tento krok tak důležitý? Dukovany pro nás jsou klíčové. Patří ke zdrojům s nejnižšími výrobními náklady a jsou velice spo-lehlivé. Proto je chceme provozovat dál, jejich udr-žení v portfoliu považujeme za zásadní. Prodlou-žení životnosti je navíc významné pro celý region, což si uvědomují i komunální politici. Nejen sa-motný provoz, ale také skutečnost, že elektrárna zaměstnává téměř dvanáct stovek lidí, kteří své příjmy utrácejí u místních firem, významně podpo-ruje ekonomiku celé oblasti.

Naše druhá jaderná elektrárna se chystá na důležité výměny technologií…V Temelíně připravujeme výměnu nízkotlakých dílů turbín na obou blocích. Původní díly už jsou na konci své životnosti, navíc vykazovaly dílčí technické nedostatky. Od výměny si slibujeme zvýšení účinnosti a spolehlivosti turbosoustrojí. Ze zkušeností víme, že turbíny patří k nejchou-lostivějším součástem technologie, a věříme, že dodavatel Škoda Power naplní naše kvalitativní očekávání.

Naše jaderky prošly po Fukušimě zátěžovými testy. V jakém stavu je zavádění opatření, je-jichž potřebu testy ukázaly? Naše aktivity směřují k tomu, abychom byli schop-ni garantovat, že obě elektrárny dokážeme bez-pečně provozovat i v extrémních klimatických podmínkách. Pravděpodobnost jejich výskytu sice není v našich podmínkách vysoká, ale zcela vyloučit je nelze. V praxi to znamená zajistit diverz-ní zdroje napájení pro případ totálního black outu v lokalitě, dostatečný počet dieselgenerátorů, chlazení reaktoru při ztrátě chladicích věží, zodol-

nění stavebních konstrukcí a podobně. Chystáme se i na případné havarijní stavy, abychom měli při-pravena nejen příslušná organizační opatření, ale i personál, který by na danou situaci dokázal ade-kvátně reagovat. Celý program je součástí Národ-ního akčního plánu schváleného Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Jsme tedy pod dvojí kontrolou, protože kromě SÚJB vše hlídá i Evrop-ská unie.

Loni na podzim prošel ČEZ korporátní misí OSART. Dá se s odstupem několika měsíců hovořit o konkrétních výsledcích?Přiznávám, že jsme byli trochu nervózní, proto-že s tak komplexní prověrkou neměl nikdo z nás zkušenost. Musím říci, že všechny zainteresova-né divize a útvary přistoupily k přípravě velmi zod-povědně, a myslím, že výsledky vyznívají příznivě. Mise samozřejmě identifikovala i některé oblas-ti ke zlepšení. V užším týmu připravíme nápravná opatření a následně projdeme tzv. follow-up misí, která ověří jejich plnění.

V polovině prosince začala komplexní zkouška našeho prvního paroplynového cyklu v Počera-dech. Zároveň se ale hovoří o tom, že paroplyn nyní nemůže být rentabilní… Ceny jsou takové, že vyrábět elektřinu z plynu teď nedává ekonomicky smysl. Nepotkalo to jen nás, stejný problém řeší provozovatelé plynových elek-tráren v celé západní Evropě. O výstavbě paroply-nu se rozhodovalo za zcela jiných ekonomických podmínek, navíc se očekávaly rostoucí ceny povo-lenek CO2 a paroplynový zdroj je z tohoto pohle-du čistý. Dnešní stav na trhu nás dovedl do fáze, kdy řešíme převedení tohoto zdroje do zálohy.

Naše aktivity směřují k tomu, abychom byli schopni garantovat, že obě jaderné elektrárny dokážeme bezpečně provozovat i v extrémních klimatických podmínkách

rozhovor

10

ČEZ, a. s. K tomu kroku ale nakonec nedošlo. jaký je současný stav tohoto projektu?Nechali jsme prověřit možnosti, kam můžeme Ob-novitelné zdroje začlenit tak, aby to Skupině při-neslo co největší efekt. Byly zpracovány tři varian-ty, fúze do a. s., do ČEZ Energetické služby a do společnosti Martia. Na základě hodnocení se jako nejvhodnější ukázala poslední varianta. Licence ale nadále zůstávají ČEZ OZE, majetek je ve Fon-du kvalifikovaných investorů. Martia, dceřiná spo-lečnost ČEZ Teplárenské, bude zajišťovat provoz a údržbu malých vodních a fotovoltaických elekt-ráren, které jsou součástí OZE.

Požadavky na ekologizaci, zejména zpřísně-né emisní limity, znamenají neustálé investice do všech výrobních zdrojů. jaké jsou v tomto ohledu priority na tento rok? Pro nás je teď nejdůležitější, co přinese revize do-kumentu BREF, tedy zpřísněné požadavky Evrop-ské unie v této oblasti. Jejich první verze pro nás byla opravdu jen těžko přijatelná, protože by zna-menala masivní investice do většiny zdrojů, kte-ré jsou při současné situaci na trhu neobhajitelné. Věříme, že rozum zvítězí nad ekologickým funda-mentalismem a dojde ke zreálnění požadavků. Podle dostupných informací obdržela komise asi devět tisíc připomínek, kterými se bude muset za-bývat. Právě v Bruselu se v souvislosti s ekologic-kými požadavky bude rozhodovat o budoucnos-ti energetiky.

Co dělá divize výroba pro bezproblémové zvlá-dání „generační obměny“, která je v některých provozech velmi aktuální?Úzce spolupracujeme s personalisty i útvarem PR. Řešíme projekty, které mají přitáhnout mla-dé lidi do energetiky. Myslím, že se nám daří pre-zentovat energetiku jako zajímavý a perspektivní obor. Velmi intenzivně řešíme nedostatek kvalifiko-vané pracovní síly například v Dukovanech. Velká část zaměstnanců sem přišla již v době výstavby, což znamená, že jsou dnes v důchodovém věku a s ohledem na jejich zkušenosti je nalezení ade-kvátní náhrady obtížné. Musíme zajistit nejen pro-stou obměnu, ale i to, abychom s jejich odcho-dem neztratili cenné know-how. V tomto ohledu se nám velice osvědčilo sdílení znalostí mezi zku-šenými a mladšími kolegy.

jaká je budoucnost centrálního inženýrin-gu v divizi výroba? V této souvislosti zazně-la zkratka KIK, která znamená konsolidaci in-ženýrských kapacit. Co si pod tímto spojením můžeme představit? Obnova vybraných klasických elektráren poma-lu končí – otázkou je, kolik inženýrských kapa-cit a v jaké profesní struktuře bude Skupina ČEZ v budoucnu potřebovat. Chceme pochopitelně udržet ty nejlepší, proto jsme se rozhodli vytvo-řit jednak dceřinou společnost Inženýrské služ-by pro oblast klasických elektráren, kam pře-vedeme významnou část příslušných kapacit, a v rámci divize výroba pak zformovat skupinu technologů-specialistů tak, abychom byli schop-ni ve spolupráci s nově vznikající společností řídit rozvoj technologie jednotlivých zdrojů. Z proce-su restrukturalizace jsme vyjmuli inženýrské ka-pacity jaderných zdrojů, které jsou klíčové nejen pro realizaci akcí spojených se závěry stress tes-tů, ale i bezpečné provozování našich jaderných elektráren.

Ve Skupině momentálně vzniká nová koncep-ce teplárenství. Můžete ji přiblížit?Spíše jde o soubor opatření, která mají stabilizovat provoz a vrátit teplárenství odpovídající ziskovost. Jedná se o zdroje, které byly primárně koncipo-vány pro výrobu elektrické energie a zásobová-ní průmyslových podniků teplem, tedy zcela ji-nou strukturu výroby, než jakou realizujeme dnes. Nejsme proto schopni využít potenciál předi-menzovaných zdrojů. Například v Hodoníně, kde prů myslový odběr představoval více než 50 % ob-jemu výroby, téměř všechny firmy zanikly. Připra-vujeme opatření, jejichž cílem je snížení nákladů, efektivní využití personálu nebo obsloužení zákaz-níků s nižšími ztrátami. Ne všechna opatření bu-dou přijímána pozitivně, ale buď je uskutečníme a elektrárny budou provozovány rentabilně, nebo je budeme muset uzavřít. Ve spolupráci se společ-ností ČEZ Teplárenská řešíme, jakým způsobem zajistit dodávky tepla pro obyvatelstvo a komunál-ní sféru, protože tohoto trhu se nechceme vzdát. Prioritou je teplárenství zachovat, musíme však vrátit zdrojům potřebnou minimální ziskovost.

Podle původního plánu se měla loni na podzim uskutečnit fúze ČEZ Obnovitelné zdroje do

LaDISLaV ŠTěPáNEK a MaNažER ÚTVaRU INžENýRING KLaSICKýCH ELEKTRáREN JaN žIžKa PřI ZáVěREČNéM SPOLEČENSKéM SETKáNí MISE OSaRT V PRažSKéM KLáŠTERNíM PIVOVaRU Na STRaHOVě

DOTAZNÍK PRO

LADISLAVA ŠTĚPÁNKA

PROČ ČEZ? LáKALA Mě TECHNICKá PRá-CE NA VYSOCE KVALIFIKOVA-Né ÚROVNI.

KTERýCH VLASTNOSTÍ SPOLUPRACOVNÍKů SI VÁžÍM? UPŘíMNOSTI A ODBORNOSTI.

CO SE MI V ČEZ NEjVÍC POVEDLO? VZPOMíNáM NA PROJEKT PŘE-PRAVY VYHOŘELéHO JADER-NéHO PALIVA ZE SLOVENSKA DO DUKOVAN. BYL TO PRVNí VELKý ÚKOL, ZA KTERý JSEM ZODPOVíDAL.

NEjVĚTŠÍ DILEMA? ZDA PŘIJMOUT NABíDKU NA FUNKCI ŘEDITELE DIVIZE Vý-ROBA. OD ŘEDITELE ÚTVA-RU TO BYL POMěRNě ZNAČNý SKOK V MíŘE ZODPOVěDNOSTI. KLADL JSEM SI OTáZKY, JEST-LI JSEM NA TU ZMěNU PŘIPRA-VEN, JESTLI JI ZVLáDNU, JAK Mě PŘIJMOU KOLEGOVé…

NEjVĚTŠÍ VýZVA PRO LETOŠNÍ ROK? ABY NAŠE ZDROJE OBSTáLY VE VELMI NáROČNýCH PODMíN-KáCH ENERGETICKéHO TRHU. TO ALE NENí VýZVA JEN PRO Mě, ALE TAKé PRO VíCE NEž ČTYŘI TISíCE ZAMěSTNANCů DIVIZE VýROBA.

11

narozeniny

Přesně před rokem, v lednu 2013, vznikl ve Skupině ČEZ útvar, který dostal na první

pohled tajemné jméno Public affairs. Pod vedením Iva Hlaváče sjednotil veškeré

činnosti v oblastech vztahů se státní správou i Evropskou unií, legislativy, licencování

a regulace. První narozeniny jsou dobrou příležitostí představit jeho práci.

12 měsíců Public Affairs

ren, respektive na její podporu ze strany České republiky. Partnery obou útvarů jsou instituce jako Evropská komi-se, Rada Evropské unie či Evropský parlament. Na úrov-ni České republiky je evropská agenda v kontaktu se stát-ní správou.

Legislativa a řízení licencíVyhodnocování dopadu připravované národní legislati-vy na Skupinu ČEZ jak v oblasti životního prostředí, tak strategické a ostatní legislativy je hlavním úkolem útva-ru legislativa a řízení licencí. Vzhledem k provázanos-ti s EU spolupracuje legislativa a řízení licencí velmi úzce s evropskou agendou. Ta zprostředkovává důležité „bru-selské“ informace, jež mohou mít vliv na české zákono-dárství. Mezi interní klienty patří především divize výro-ba, strategie, správa či finance a také Severočeské doly. Mimo Skupinu je důležitá komunikace s veřejnou sprá-vou, které útvar zprostředkovává stanoviska společnosti a naopak přináší informace získané. Útvar legislativa a ří-zení licencí také zodpovídá za regionální agendu, tedy za Public Affairs v krajích a regionech České republiky.

Legislativa a regulaceÚtvar má v náplni nastavení pravidel tržního prostředí pro úspěšné podnikání Skupiny ČEZ. Z našich obchodních aktivit má primárně na starosti oblasti obchodu s elektři-nou a její dopravy a částečně také oblast výroby energie. Jde především o výrobu elektřiny z obnovitelných zdro-jů a o kombinovanou výrobu elektřiny. Novinkou je – v ná-vaznosti na start Mobilu od ČEZ – pečlivý monitoring te-lekomunikačního sektoru. Ze strategických dokumentů, kterými se útvar zabývá, stojí rozhodně za zmínku Stát-ní energetická koncepce a surovinová politika. V případě legislativy se útvar věnuje energetickému zákonu, záko-nu o podporovaných zdrojích energie a zákonu o hospo-daření energií. Předmětem jeho zájmu jsou ale i další „ne-energetické“ normy, zejména nový občanský zákoník.

Směrem ke všem osobám a institucím, které mají se Sku-pinou ČEZ něco společného (tzv. stakeholdeři), je hlav-ním úkolem devatenáctičlenného týmu Public Affairs chránit společnost a její hodnoty, tedy sdělovat odborný názor na aktuální témata a hájit zájmy Skupiny na regio-nální, národní i evropské úrovni. Kolegové z Public Affairs ale zároveň fungují jako interní podpora pro útvary a divi-ze Skupiny ČEZ.

„Pečlivě sledujeme připravovanou a aktuálně schvále-nou legislativu. Pracujeme na tom, aby protistrana dob-ře znala naše názory na relevantní témata, organizujeme jednání se stakeholdery a komunikujeme s veřejnou sprá-vou. Děláme prostě všechno pro dobrou reputaci Skupi-ny,“ vypočítává některé konkrétní činnosti ředitel Public Affairs Ivo Hlaváč, jenž má pod sebou celkem tři útvary – evropskou agendu, legislativu a řízení licencí a legislati-vu a trh.

Evropská agendaVzhledem k tomu, že regulace energetiky ze strany Evropské unie je stále významnější, roste i důležitost útva-ru evropské agendy. Od loňského dubna navíc funguje přímo v Bruselu reprezentační kancelář ČEZ.

Evropská agenda a reprezentační kancelář mají na starosti sledování a ovlivňování evropské legislativy ve fázi jejího schvalování, zastupování Skupiny ČEZ v Bruse-lu a řešení konkrétních problémů Skupiny na úrovni EU. Z hlediska legislativy jde aktuálně například o návrh revi-ze směrnice o jaderné bezpečnosti nebo návrh revize EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí). Konkrétní problé-my reprezentují třeba stížnosti, které Skupina ČEZ podala proti Bulharsku nebo Rumunsku.

Oba útvary se zabývají také strategickými záležitostmi, především nastavením unijní energetické politiky pro pří-ští roky, reformou systému obchodování s emisními po-volenkami nebo těmi pokyny Evropské komise, které by mohly mít dopad zejména na výstavbu jaderných elektrá-

připravil Ondřej Vichnar

foto WWA

12

Dolní řada zleva: adriana Palánová, Petra Langmajerová, Ivo HlaváčDruhá řada zleva: Jiřina Králová, Eva Šeinerová, Ondřej BorešTřetí řada zleva: Martin Červenka, Veronika Vohlídková, Miluše Peterková, Daniel BrixHorní řada zleva: Přemysl Šašek, Jiří Horák, Jan Prášil

13

Sedm otázek pro Iva Hlaváče, ředitele útvaru Public AffairsMůžete zhodnotit dosavadní existenci Public Affairs ve Skupině ČEZ?řekl bych, že to bylo úspěšných dvanáct měsí-ců. Museli jsme našemu novému útvaru vymezit základní mantinely, ukotvit ho ve struktuře Skupiny, nastavit komunikaci s ostatními útvary i fungování naší kanceláře v Bruselu. Povedlo se nám zavést fungující systém ve vztahu mezi Skupinou ČEZ a všemi důležitými institucemi v ČR i EU.

Jak útvar funguje?Naším hlavním úkolem je správně identifikovat a analyzovat veškerá rizika, která jsou spojená s podnikáním Skupiny ČEZ. Jde především o rizika spojená s platnými nebo navrhovanými zákony v rámci České republiky i Evropské unie. Tyto zákony ovlivňují nebo v budoucnu mohou ovlivnit naše podnikání zásadním způsobem. Stejně jako regulační zásahy, kterých je v Evropě i u nás víc než dost. Snažíme se hovořit se zástupci státní správy i samosprávy, s představiteli Evropského parlamentu i Evropské komise. Vysvětlujeme jim své postoje k zásadním problémům, jimiž se za-bývají oni i my. Jde například o cíle v oblasti OZE, o emisní limity a podobně. Navrhujeme i konkrétní způsoby, jak bránit společnost proti neoprávně-ným zásahům zahraničních regulátorů a jak tako-vým zásahům účinně předcházet. Obecně řečeno se tedy snažíme předem odhalit a správně řešit problémy a rizika, která nás mohou na evropském energetickém trhu poškodit.

V čem vidíte hlavní přínos Public Affairs pro Skupinu?Především v tom, že úkoly, které jsem už popsal, se nám daří plnit. Jsme realisté a navrhujeme kon-struktivní řešení, což naši čeští i evropští partneři často vnímají a oceňují. Tím pádem se nám daří formulovat a prosadit takové regulatorní podmín-ky v energetickém sektoru, za kterých můžeme úspěšně podnikat.

Mnozí lidé si vás představují jako soubor lobbistů…Slova lobby a lobbista nemám rád. Jsme skupina právníků, environmentálních odborníků, specia-listů na regulaci, expertů na evropskou proble-matiku. Zkrátka lidí, kteří kvalifikovaně a otevřeně formulují stanoviska Skupiny ČEZ k zásadním problémům a rizikům, která nám v našem podni-kání hrozí. Jsme korektní, otevření a konstruktivní, protože víme, že jen tak dosáhneme toho, že

celá Skupina ČEZ bude vnímána jako korektní, otevřená a konstruktivní. U nás i v Evropě. Pokud si někdo představuje zákulisní pikle, tajemné ovlivňování osob či tajné konspirativní schůzky v temných zákoutích v mlhavém počasí před půlnocí, byl by zklamán.

Co se vám v uplynulém roce nejvíce povedlo?Získali jsme podporu české vlády pro backloading, vyjednali jsme dobré podmínky regulace pro ob-last distribuce elektřiny a tepla a v zahraničí jsme nepochybně zlepšili image a postavení ČEZ mezi energetickými společnostmi. Podpora backloadin-gu je pro nás z ekonomického hlediska zásadní, aktivní postoje v evropských energetických inicia­tivách zase přinášejí silnější postavení na evrop-ském energetickém trhu, což pro nás znamená i silnější pozici v Bruselu, kde koneckonců vzniká téměř veškerá regulace.

Jakým způsobem funguje naše zastoupení v Bruselu a proč je tak důležité?V byznysu dnes platí, že kdo není aktivní v Bruselu, jako by nebyl vůbec. Můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak jediné, co s tím můžeme dělat. Funkč-ní a aktivní zastoupení v hlavním městě EU je pro společnost, jako je ČEZ, klíčem k úspěchu. Právě tam se v dobrém i zlém formuluje energetická budoucnost EU. Je proto nezbytné být aktiv-ním hráčem a snažit se pozitivně ovlivnit návrhy budoucí evropské legislativy. V Bruselu nás dnes reprezentuje silný tříčlenný tým. Diplomat Karel Kovanda, Eva Boudová a nově také renomovaný ekonom Petr Zahradník.

Prozradíte nejbližší plány Public Affairs?Rok 2014 bude v mnoha ohledech zásadní. Budou se formulovat nové klimaticko­energetické cíle do roku 2030, a to jak v oblasti úspor CO2, tak v oblasti obnovitelných zdrojů. Evropská komise přijde s dokumenty, které pravděpodobně umožní vznik kapacitních trhů a podstatně tak ovlivní celý energetický trh v Unii. Na pořad dne přijde i nová legislativa v oblasti jaderné bezpečnosti a pojištění jaderných rizik. Důležité také bude udržovat a roz-víjet dobré vztahy s partnerskými energetikami a potvrdit to, co se nám v uplynulém období dařilo: že umíme formulovat kompromisy a jsme schopni je prosadit i ve složitých jednáních. Na domácí půdě se kromě nových temelínských bloků bude řešit i nová legislativa, která bude přímo či nepřímo ovlivňovat naše podnikání.

Ivo Hlaváčvystudoval Univerzitu Palackého v Olomouci, doktorandské stu dium absolvoval na Fakultě so-ciálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Ve Sku-pině ČEZ už jednou pů-sobil jako specialista v útvaru evropská agen-da. Za sebou má práci pro ministerstvo pro míst-ní rozvoj, ministerstvo ze-mědělství a ministerstvo životního prostředí, před návratem do Skupiny byl Senior Managerem pro energetiku v poradenské společnosti Deloitte.

PROFIL

14

téma

připravila redakce

foto archiv

Zlepšujeme nákupní proces Máme tu začátek roku 2014, a to je dobrá příležitost říct si, co nového nám přinese a co můžeme očekávat. Už dnes za sebou máme všichni velkou změnu v podobě nového občanského záko-níku, na kterou musí zareagovat celá Skupina ČEZ. Divize správa připravila řadu změn, které jednak odrážejí potřeby nového ob-čanského zákoníku, zároveň ale také požadavky na vyšší flexibilitu nákupního procesu a jeho transparentnost.

Již v prosincovém čísle ČEZ News v rozhovoru s ředitelkou divize sprá-va Michaelou Chaloupkovou zazně-lo, že nákup ve Skupině ČEZ čekají velké změny. Dnes se na ně podívá-me detailněji a hlavně prakticky. Na následujících stránkách najdete sou-hrn hlavních změn v nákupním pro-cesu, přehledný popis všech kroků, které je nutné učinit, aby se nákup-ní požadavek změnil v dodávku po-třebného materiálu nebo služby, a další důležité informace, které vám pomohou zorientovat se ve změ-nách souvisejících s novým občan-ským zákoníkem.

jAKÉ jSOU HLAVNÍ ZMĚNY

V NÁKUPNÍM PROCESU

U PODLIMITNÍCH ZAKÁZEK?

1V případě nekompletního nebo pozdě předloženého nákupního požadavku bude požadavek zamítnut na straně di-vize správa a žadatelem bude nutno vy-tvořit nový nákupní požadavek

2Soutěž v informačním systému SaP SRM je hlavním objektem výběrové-ho řízení a nahrazuje mimo jiné papí-rový dokument Rozhodnutí o způso-bu obchodního zajištění. Schvalování Soutěže v SRM je zjednodušeno, ne-schvaluje se až do podpisové úrov-ně. Schvalování provádí pouze žadatel a jeho přímý nadřízený, tím se přenáší větší odpovědnost na útvar žadatele

3žadatel, případně ve spolupráci se svým nadřízeným, vyhodnocují technic-kou část výběrového řízení a zodpoví-dají za ni. Při vyhodnocení může žada-tel využít další útvary jako technickou podporu

4Útvar žadatele nemá přístup k ceno-vým částem nabídek dodavatelů

5Po vyhodnocení výběrového řízení za-loží nákupčí Objednávku nebo Kon-trakt v informačním systému SaP SRM. V Objednávce nebo Kontraktu v SRM jsou obsaženy informace o prů-běhu výběrového řízení a přílohou je návrh smlouvy

15

Dvě otázky pro jindřicha Řezáčemanažera útvaru nákup služby pro logické celky jaderné elektrárny

jak se projeví nový nákupní proces v interní dokumentaci ČEZ? Současně s tvorbou nového nákupního procesu jsme museli provést také aktualizaci řídicích a pracovních dokumentací. V rámci těchto úprav dochází zároveň k aktualizaci dokumentace dle nového občanského zákoníku. V současné době na těchto změnách v interní dokumentaci intenzivně pracujeme a očekáváme jejich brzké dokončení.

jak jste se připravoval na nový občanský zákoník?Stejně jako řada jiných lidí i já jsem s velkým zájmem sledoval přípravu nového občanského zákoníku, který nahradil letitou právní úpravu a na jehož přípravě se pracovalo mnoho let. I ČEZ se jako další velké firmy a instituce na změny řadu měsíců připravoval. Kromě studia nových právních předpisů a odborných školení, kterými jsme prošli, byly připraveny i upravené vzorové dokumenty a formuláře se zapracovanými změnami, které reagují na nový občanský zákoník.

Nákup hrou1

Kde vytvořím nákupní požadavek

INTERNÍ PORTÁL PTP – ZÁLOžKA SRM

Zajišťování nákupu materiálu a služeb ve všech případech kromě níže uvedených => vytvořením nákupního koše (NK).

APLIKACE AS6 (PůVODNĚ PASSPORT)

Zajišťování služeb pro oblast výroby => vytvořením požadavku na kontrakt (PNK).

Zajišťování materiálu pro oblast výroby => vytvořením žádanky na materiál (žNM).

APLIKACE SAP LOGON – SYSTÉMY R4P/R5P

Zajišťování nákupu investic => vytvořením požadavku na objednávku (POBJ).

Zajišťování skladovaného materiálu => vytvořením rezervace.

2jaké informace musím vložit

do nákupního požadavkuCO CHCI KOUPIT

Vybrat vhodný kmenový záznam materiálu/služby nebo zvolit položku z dodavatelského katalogu.

Vybraný kmenový záznam materiálu nebo položku upřesnit v textu, případně vložit související přílohy.

Vyplnit rozsah s odhadovanou cenou, respektive maximální akceptovanou cenu (s ohledem na rozpočet).

Z ČEHO TO ZAPLATÍM

Doplnit controllingový objekt (například nákladové středisko, SPP prvek, PM zakázka atd.).

KDY MÁ BýT DODÁNO

U materiálu se jedná o termín dodání.

U služeb o termín plnění od–do.

OD KOHO CHCI NAKOUPIT

V případě existence rámcových smluv vybrat z možných dodavatelů, které nabízí systém.

Dále je možno navrhnout požadované dodavatele nebo uvést zdůvodnění v případě požadavku

přímé volby jediného dodavatele.

3jaké jsou lhůty pro zajištění nákupního

požadavkuTermín zajištění nákupního požadavku

je závislý na způsobu výběru dodavatele a dodací lhůtě dodavatele.

Lhůty nutné pro provedení výběrového řízení jsou specifikovány v řídicí

dokumentaci (metodika ČEZ_ME_0745

a ČEZ_ME_0753).

STARTANEB KDYž NĚCO CHCI,

TAK MUSÍM VČAS A SPRÁVNĚ POžÁDAT

KONEC

4Kdo schvaluje

nákupní požadavekPřímý nadřízený a dále dle finančních

limitů a podpisového či kompetenčního řádu dané společnosti.

Schvalovatelé mohou požadavky zamítat nebo je vracet

k přepracování – zpět na políčko 2.

5Co se stane, když

nákup obdrží neúplný nákupní požadavek

Při vytvoření nekompletního nákupního požadavku nebo požadavku, který nesplňuje předkládací lhůty, bude požadavek zamítnut a bude nutno

vytvořit zcela nový nákupní požadavek – zpět na

políčko 1.

6jak zkontroluji stav

svého nákupního požadavkuInterní portál PTP – záložka SRM – záložka Nákup

pro mne – Kontrola statusu. Po zadání čísla nákupního koše je možno vyhledat, v jakém stavu se nákupní

požadavek nachází.

aplikace aS6 (původně Passport) – po propadnutí nákupního požadavku do SRM dojde ke změně statusu požadavku na nákup na „SaP“ a zároveň se vygeneruje

jméno nákupčího na záložce kontakty.

aplikace SaP logon – systémy R4P/R5P – v detailu položky je záložka Data zákazníka, ve které je uvedeno

číslo nákupního koše. Pro zjištění stavu vyřízení nákupního požadavku slouží systém SRM, kam

je nutné vložit toto číslo. Po zadání čísla nákupního koše je možné ověřit jeho

status.

7Součinnost žadatele při

výběrových řízeníchžadatel a případně jeho nadřízený jsou zodpovědní za technickou/odbornou část dokumentace výběrového řízení a připomínkují všechny dokumenty

výběrového řízení.

žadatel je odpovědný za technické hodnocení

nabídek.

8jaké jsou výstupy výběrového řízeníVýstupem výběrových řízení je uzavřená smlouva, v systému

reprezentována dokladem objednávky či kontraktu.

Na základě takto uzavřené smlouvy může dodavatel

plnit.

9Příjem plnění

Kromě formálního převzetí plnění způsobem sjednaným ve smlouvě musí žadatel/příjemce

zpracovat příjem plnění v informačním systému:

Požadavky vytvořené v SRM se přijmou v SRM formou potvrzení k objednávce.

Příjem k požadavku na nákup v aS6 probíhá na základě pracovního příkazu prostřednictvím

autorizace.

Skladovaný materiál se přijímá pouze v systému MM (R4/R5). žadateli je následně

materiál vydán obsluhou skladů.

Zakládání požadavků v systémech

Nový občanský zákoníkNový občanský zákoník (NOZ) vstoupil v účinnost 1. ledna 2014. Divize správa společně s právním útvarem připravila několik doporučení, kterými by se zaměstnanci Skupiny ČEZ měli řídit při jednání s externími subjekty.

18

Zásoba práce nákupčích

Objednávka Kontrakt

Nákupní koš

SRM

SRM

Požadavek na kontrakt

žádanka na materiál

AS6 (Passport)

žadatelé – výroba

Nákupní koš

Požadavek na objednávku

R4P / R5P

žadatelé – investice žadatelé

1 Ústní dohoda o hlavních parametrech spoluprá-ce (rozsah, cena) může být považována za uzavřenou smlouvu. Ústnímu uzavření smlouvy můžete zabránit například podepisováním prezenčních listin, na kterých je uvedeno, že smlouvu lze uzavřít pouze písemně a při jednání k jejímu uzavření nedošlo.

2 Písemnou formu smlouvy lze přerušit formou ústní. To pro současné smlouvy znamená, že zaměstnanec Skupiny ČEZ může slovně změnit znění písemné smlouvy uzavřené před 1. lednem 2014 a změnit tak například termíny dodávek nebo rozsah díla. Opět je důležité vyvarovat se jednání, které by mohla protistrana považovat za změnu smlouvy.

3 Nevhodně formulovaná e­mailová odpověď na nabídku dodavatele může být dodavatelem považová-na za uzavření smlouvy. Jako opatření proti možnosti uzavřít takto smlouvu bude do e­mailových zpráv vkládán přednastavený text, který ve zkratce říká, že e­mailovou komunikací nedochází k uzavření smlouvy. Za odeslání e­mailu včetně nebo bez této přednastavené informace odpovídá vždy žadatel. Doporučujeme předávat veškeré nabídky dodavatelů (zejména nevyžádané) divizi správa, kde dojde k jejich vyřízení.

4 Jednání zaměstnanců společnosti dostává vyšší váhu, protože může být externími subjekty považováno za vyjádření vůle společnosti nehledě na to, má­li zaměstnanec interně přiděleny patřičné pravomoci. Proto mějte vždy na mysli, že:▯ Nákupní smlouvu může uzavřít pouze divize správa

na základě schváleného nákupního požadavku.▯ Jednáním o podmínkách smlouvy je pověřen ná-

kupčí divize správa, nikoli útvar žadatele. ▯ žadatel nesmí dodavateli zadávat práci před písem-

ným uzavřením smlouvy.

téma

Nevíte si rady?Najdete nás na stránce intranet.cez.cz/nakup

Upozorňujeme, že jednání v rozporu s výše uve-denými pravidly může být považováno za poru-šení pracovních povinností a v případě vzniku škody může mít zaměstnanec trestněprávní od-povědnost za vzniklé škody.

Slovníček

KNTR Kontrakt

KZM Kmenový záznam materiálu

MRP Materials Requirement Planning (dispoziční běh) – nástroj na automatické vyhodnocení nákupních potřeb

NK Nákupní košík

OBJ Objednávka

aS6 Systém pro řízení prací (původně Passport)

PNK Požadavek na kontrakt (aS6)

POBJ Požadavek na objednávku vytvářený v ERP

R4P, R5P Produktivní systémy SaP ERP ve Skupině ČEZ

SRM Nákupní systém SaP (Supplier Relationship Management)

žNM žádanka na materiál (aS6)

PTP Interní portál ČEZ na platformě SaP

Hodnocení nákupčích

Zpětná vazba divize správa, díky které mohou žadatelé hodnotit spokojenost se zajištěním

nákupu.

Hodnocení se týká vždy pouze první verze Objednávky či Kontraktu, hodnotitel obdrží žádost

o hodnocení po schválení dokladu.

Z hodnocení jsou vyloučeny automaticky vznikající objednávky (např. office depot) a objednávky na

skladovaný materiál.

V případě, že hodnotitel neprovede hodnocení do deseti dnů, dojde

k automatickému uzavření hodnocení s volbou

nehodnoceno.

Co udělám, když nevím

Pokud si nejste jisti, můžete kontaktovat nákupčího, který je uveden u kmenového

záznamu materiálu. Příslušného nákupčího najdete také na nákupním požadavku v polích

Skupina nákupu.

V případě, že nákupčího neznáte, se můžete obrátit na nakup@cez.cz.

Dále je možné kontaktovat příslušnou osobu dle kontaktní matice, která

je uvedena na intranetu divize správa.

Zakládání požadavků v systémech Vychytané Tušimice aktuálně nejmodernější česká uhelná Elektrárna Tušimice má za sebou více než rok provozu po komplexní obnově. Rozsáhlá modernizace umožnila naplnit vysoké ekologické i ekonomické požadavky, ale jako každá změna takového rozsahu přinesla i komplikace. Protože projekt Obnovy byl koncepčně postaven na vysokých parametrech páry pro dosažení maximální účinnosti – a s touto technologií jsme neměli my ani dodavatelé dostatečné zkušenosti – bylo zapotřebí po uvedení elek-trárny do provozu „vychytat“ některé nedostatky. a tak vznikl Program stabilizace Elektrárny Tušimice po komplexní obnově.

„Ukázalo se, že podobné potíže měly mnohé nově postavené elektrárny v Evro-pě. Dostali jsme se totiž na mnohem vyšší technologickou úroveň a s řadou věcí jsme neměli zkušenosti. Proto vznikl tým lidí, kteří museli nejprve pochopit princip některých provozních potíží a následně najít vhodné řešení,“ vysvětluje Jiří Hampl, vedoucí odboru péče o zařízení ETU.

Program stabilizace zahrnoval množ-ství dílčích úprav, především bylo nutné odstranit chvění rotorů turbín a porucho-vost výstupních přehříváků kotlů. Tyto neočekávané potíže způsobily vyšší, subkritické parametry páry použité pro zvýšení účinnosti výroby elektřiny. Teplota páry se po modernizaci zvedla přibližně o padesát stupňů na 580 stupňů Celsia. Vyšší parametry páry s sebou přinesly i problém parní oxidace materiálu na vnitř-

ním povrchu trubek výstupního přehříváku a současně i potíže v průtočné části turbín. Tým Programu stabilizace ETU problém řešil použitím jiných materiálů a speciální úpravou vnitřního povrchu trubek výstupní-ho přehříváku a mezipřehříváku. Současně došlo také na konstrukční úpravy turbín tak, aby byly v maximální možné míře eliminová-ny detekované problémy. „Na dvou blocích již máme kompletně hotovou výměnu výstupních přehříváků vysokotlaké páry a realizujeme potřebné úpravy na turbínách. Tím je jejich stabilizační program naplněn a jejich disponibilita odpovídá stanovenému cíli, tedy 93 %. Úpravy dalších dvou bloků právě chystáme. Letos v dubnu a následně v červnu začne plánovaná odstávka bloků B a a, při které postupně uskutečníme zbývající akce ze stabilizačního programu,“ doplňuje Jiří Hampl.

Otakar TučekřEDITEL ORGaNIZaČNí JEDNOTKy

ELEKTRáRNy TUŠIMICE a PRUNéřOV

Projekt komplexní obnovy Elek-trárny Tušimice hodnotím jako vysoce efektivní. Například v eko-logických parametrech dosahu-jeme výrazně nižších hodnot, než bylo původně projektováno. Také účinnost je vyšší a měrné pro-měnné náklady elektrárny se při-bližují k jaderným elektrárnám. Naše zařízení je schopno spa-lovat uhlí s podstatně horší kva-litou (obsahem popelovin nad 42 % a obsahem síry přesahují-cím 3 %) než v minulosti. Klesa-jící kvalita uhlí je způsobena po-stupem těžby do horších lokalit. Po obnově se rovněž významně zvedla estetika prostředí a hygie-na provozu. Naše elektrárna je nyní opravdu elektrárnou 21. sto-letí. Na druhou stranu jsme lo-gicky museli projít fází jistých „dětských nemocí“. To, co jsme se naučili v Tušimicích, se nyní promítá do komplexní obnovy v Prunéřově, kde po modernizaci očekáváme ještě lepší výsledky. Vše se ostatně ukáže již v závě-ru letošního roku, kdy uvedeme do provozu první dva obnovené prunéřovské bloky.

projekt

připravila Marta Ctiborová

foto archiv

jak to vidím já

19

Vaše energie znovu na prvním místěI během letošní olympiády jsme partnery Českého olympijského týmu. Pod-pora olympioniků je opět vděčným tématem image kampaně Skupiny ČEZ. Zatímco hrdiny předešlých olympijských kampaní byli naši přední sportovci, v té letošní si zahráli běžní lidé. Vždyť naši zákazníci a jejich energie jsou pro nás na prvním místě!

Pomáháme i paralympionikůmSportovní fanoušci se dočkali. Zimní olym-pijské hry v Soči jsou zde. Začnou už 7. února. I letos se česká výprava může spo-lehnout na podporu Skupiny ČEZ. Již od roku 2001 jsme generálním partnerem Čes-kého olympijského týmu a naší podpoře se těší i čeští paralympionici. Veřejnost takovou pomoc oceňuje, partnerství nám pomáhá posilovat sympatie ke značce ČEZ.

Při přípravě letošní kampaně jsme před kameru postavili nikoliv profesionální spor-tovce, ale energii našich zákazníků. Navá-zali jsme tak na nový komunikační koncept a předešlou kampaň se sloganem „Naše energie stojí až na druhém místě, protože na prvním je ta vaše“.

Fandíme nadšeným sportovcůmI nyní dáváme energii lidí – našich zákazní-ků pokorně na první místo. Reklamní spot se skládá z minipříběhů těch, kteří svo-

ji energii dávají do pohybu, aby na sněhu či ledu dokázali a prožili něco úžasného. Chceme tím říci, že olympiáda neni jen sle-dování zápasů a fandění, ale je i svátkem a inspirací pro všechny, kteří mají rádi sport.

Režisér televizního spotu Karel Janák po-skládal mikropříběhy lidí, kteří se rozhod-nou užít si sport po svém a dokázat něco nevšedního. Rodinka hraje hokej na zahra-dě, babička s dědečkem provětrají stařič-ké saně, holčička brzy ráno piluje brusle-ní, parta chlapíků se po noční projede na běžkách… Energie i emoce gradují, když si všichni naplno užívají radost z toho, co dokázali.

Vaše energie dokáže úžasné věciSloganem kampaně, která začala 20. ledna a trvá do konce února, je „Vaše energie do-káže úžasné věci, naše tomu ráda pomáhá“. Skupina ČEZ totiž podporuje nejen olym-pijský a paralympijský tým, ale i tisíce nad-

ZOH Soči

připravila Šárka Samková

foto archiv

20

KAREL jANÁK

(*1970)

NEž SE ZaČaL VěNOVaT FILMOVé REžII, STaČIL KaREL JaNáK Na PRažSKéM ČVUT VySTUDOVaT FaKULTU JaDERNOU a FyZIKáLNě INžENýRSKOU. až POTé SE VRHL Na STUDIUM FaMU.

ZPOČáTKU TOČIL ZEJMéNa REKLaMNí SPOTy, Za KTERé ZíSKaL NěKOLIK MEZINáRODNíCH OCENěNí.

PRVNí CELOVEČERNí FILM NaTOČIL V ROCE 2002 a ByLa JíM DěTSKá KOMEDIE VETřELCI V COLORaDU.

VELKéHO DIVáCKéHO ÚSPěCHU DOSáHL O DVa ROKy POZDěJI, KDy VSaDIL Na TEENaGERy. ZIMNí KOMEDIE SNOwBOaRďáCI PřILáKaLa DO KIN Už BěHEM PRVNíHO VíKENDU NEUVěřITELNýCH 50 TISíC DIVáKů a DOSUD JI VIDěLO 650 TISíC LIDí. V ROCE 2004 TaK TVůRCI ZíSKaLI ČESKéHO LVa Za DIVáCKy NEJÚSPěŠNěJŠí FILM.

Za DaLŠí DVa ROKy PřIŠLI LETNí RaFťáCI, VE KTERýCH, STEJNě JaKO VE SNOwBOaRďáCíCH, ZaBODOVaLO ÚSPěŠNé DUO JIří MáDL a VOJTa KOTEK.

VE STEJNéM ROCE NáSLEDOVaL ROC(K) PODVRaťáKů a V ROCE 2009 ať žIJí RyTířI! ZaTíM POSLEDNíM JaNáKOVýM POČINEM JE POHáDKa DVaNáCT MěSíČKů Z ROKU 2012.

šených amatérských sportovců. Podporuje-me sportovní kluby, haly nebo hřiště. Energii všech, kdo mají rádi sport, chceme rozhý-bat i během olympiády. Podstatnou součás-tí kampaně jsou desítky sportovních akcí po celé republice.

Akce na sněhu i leduPomyslný společný trénink na olympiá-du probíhá ve vybraných zimních středis-cích, městských stadionech nebo běžkař-

ských amatérských závodech, které v rámci Ski Tour sponzorujeme. Nebudeme chybět v olympijském parku na Letné. Návštěvnost akcí podporujeme soutěžemi. Týdně jsou ve hře ceny ze speciální olympijské kolekce. Budeme rádi, když se přidáte. I vaše ener-gie dokáže úžasné věci!

Kde olympijskou kampaň uvidíte

Televize ■ reklamní spoty ■ sponzorské vzkazy

u sportovních přenosů■ ČEZ Point studio

s Jaromírem Bosákem v České televizi

Tisk ■ denní tisk■ magazíny

Internet ■ bannery propagující

akce a soutěž na www.spolecnaenergie.cz

Rádio ■ sponzoring olympijského

zpravodajství ■ pozvánky na akce pro

veřejnost

Venkovní reklama ■ autobusové zastávky ■ prostředky MHD

v krajských městech

Kino ■ reklamní spoty v kinech

po celé ČR

Termíny a místa akcí najdete na webových stránkách kampaně www.spolecnaenergie.cz.

21

změny

připravila redakce

foto archiv, Shutterstock

Distribuce je štíhlejší, z nákupu se stala správaZačátek roku přinesl změny jak v organizaci jednotlivých divizí, tak v některých manažerských pozicích. Novinky se dotkly divize distribuce a zahraničí, divize finance či divize nákup, která se po sloučení s personalistikou přejmenovala na divizi správa.

DIVIZE DISTRIBUCE a ZaHRaNIČí

Divize distribuce a zahraničí zásadně zeštíhlila. Od 1. ledna 2014 má dva centrální útvary: řízení zahraničních majetkových účastí a řízení výkonnosti. ředitel divize Tomáš Pleskač má kromě nich na starosti zahraniční akvizice Skupiny ČEZ MOL na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Turecku a v albánii, kde pokračujeme v arbitráži.

řízení zahraničních majetkových účastí sloučilo aktivity ně-kolika zrušených útvarů. Nově odpovídá také za technickou standardizaci a technickou podporu zahraničních aktivit a částečně zastřeší i aktivity rozvoje OZE v zahraničí. Práva a povinnosti útvaru výkonnost distribuce byly převedeny do společnosti ČEZ Distribuce s cílem výrazného snížení práv-ních rizik v oblasti distribuce. Centrální útvar fúze a akvizice se přesunul do divize finance. Jeho nové začlenění a sou-časně sloučení s útvarem majetkové účasti zabezpečí orga-nizační propojení souvisejících procesů a aktivit.

PřEDSTaVENSTVOV průběhu roku 2013 skončilo čtyřleté funkční období v představenstvu ČEZ, a. s., Peteru Bodnárovi, který nadále zůstává ředitelem divize investice. Na uvolněné místo v představenstvu zvolila dozorčí rada Iva Hlaváče, ředitele Public affairs. Na další čtyřleté funkční období byli potvrzeni předseda představenstva Daniel Beneš a Tomáš Pleskač, ředitel divize distribuce a zahraničí.

DIVIZE DISTRIBUCE A ZAHRANIČÍ

(ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

1. 1. 2014)

ŘÍZENÍ ZAHRANIČNÍCH MAjETKOVýCH

ÚČASTÍ

ZAHRANIČNÍ AKVIZICE

BULHARSKO

ZAHRANIČNÍ AKVIZICE

RUMUNSKO

ZAHRANIČNÍ AKVIZICE POLSKO

ZAHRANIČNÍ AKVIZICE TURECKO

ZAHRANIČNÍ AKVIZICE ALBÁNIE

ŘÍZENÍ VýKONNOSTI

ZAHRANIČNÍ AKVIZICE MOL

22

lidé

DIVIZE FINaNCEV divizi finance došlo k vytvoření no-vého útvaru fúze, akvizice a majetko-vé účasti, který vzniká spojením útva-ru majetkové účasti a útvaru fúze a akvizice. Cílem sloučení činností je využití synergií a omezení duplicitních činností. ředitelem útvaru je andrzej Martynek, který doposud zastával po-zici ředitele útvaru fúze a akvizice v di-vizi distribuce a zahraničí.

Zároveň došlo v divizi finance ke změně v řízení ICT – Vítězslav Bogač nyní zastává jak pozici generálního ředitele společnosti ČEZ ICT Services, tak CIO Skupiny ČEZ (Chief Information Officer).

(STaRO)NOVá DIVIZE SPRáVaK 1. lednu 2014 se původní divize nákup spojila s útvarem persona-listika. Vedení Skupiny ČEZ se roz-hodlo vrátit k názvu divize správa, protože takové označení lépe odpo-vídá činnostem, které bude zastře-šovat. ředitelkou divize správa je Michaela Chaloupková.

SPOLEČNOST ČEZ PRODEJOd 1. ledna došlo ke zrušení ma-nažerské úrovně exekutivní ředitel, konkrétně neobsazené pozice exe-kutivního ředitele segmentu Busi-ness a pozice exekutivního ředite-le pro segment Retail a SME. Nově vznikl úsek rozvoje podnikání – bu-siness development. Ten má za úkol připravovat nové podnikatelské pro-jekty ČEZ Prodej. Cílem všech změn je snížit počet stupňů řízení a zvýšit efektivitu fungování firmy.

Zahraniční majetkové účasti povede jaroslav Macek

Jaroslav Macek působí ve Skupině ČEZ čtyři roky, do funkce ředitele útva-ru řízení zahraničních majetkových účastí přichází z pozice country mana-žera ČEZ albánie. Vystudoval informati-ku na Matematicko­fyzikální fakultě Uni-verzity Karlovy. Po absolutoriu působil více než sedm let jako konzultant v Pri-ce waterhouse Coopers, tři roky pra-coval pro francouzskou banku BNP Paribas na Ukrajině. Jaroslav Macek nahradil Martina Pacovského.

Petr Maralík v čele vodních elektráren

Vodní elektrárny vede od 1. ledna Petr Maralík, do-savadní předseda představenstva a generální ředitel společnosti MaRTIa, člena Skupiny ČEZ. Petr Ma-ralík absolvoval VUT Brno, fakultu podnikatelskou, obor ekonomie řízení strojírenské výroby. První zku-šenosti získal v Jaderné elektrárně Dukovany, kde od roku 1995 pracoval v útvaru zabezpečení údrž-by. V letech 2000–2009 zastával různé pozice v ná-kupu. Své manažerské zkušenosti naposledy uplat-nil ve společnosti MaRTIa jako obchodní ředitel a od roku 2010 jako generální ředitel a předseda představenstva.

Petr Zlámal šéfem centrálního inženýringu

Na pozici ředitele útvaru centrální inženýring divize výroba nastoupil Petr Zlámal, dosavadní ředitel útva-ru řízení dodavatelského systému. Centrální inžený-ring zajišťuje zejména technické řešení a realizaci akcí pro bezpečný a efektivní provoz elektráren.

23

tým

připravil Roman Peterka

foto jiří Hroník

10

11

12

5

6

1

9

3 8

7

4

2

1 Vítězslav Bogač generální ředitel, ČEZ ICT Services

2 jiří Šulc vedoucí odboru Podpora řízení rozvoje, ČEZ ICT Services

3 jiří Bíbus vedoucí odboru Technická infrastruktura, ČEZ ICT Services

4 Lenka Gruberová asistentka kanceláře generálního ředitele, ČEZ ICT Services

5 Martin Ďoubalík vedoucí oddělení Podpora řízení služeb a reporting, ČEZ ICT Services

6 Michal Drápala generální ředitel, Telco Pro Services

7 Pavel Hejduk vedoucí oddělení řízení bezpečnosti ICT, ČEZ ICT Services

8 Ondřej jaroš ředitel úseku Rozvoj, ČEZ ICT Services

9 Milan Dorko ředitel úseku Delivery, ČEZ ICT Services

10 jan Cenkr ředitel úseku Provoz infrastruktury, ČEZ ICT Services

11 Martin Kobrle vedoucí odboru Controlling, plán a kalkulace cen, ČEZ ICT Services

12 Ondřej Dvořák ředitel úseku Finance a Správa, ČEZ ICT Services

24

Krizový štáb ICT v ostrém nasazeníVánoce za dveřmi, diskové pole v datovém centru v Temelíně po havárii mimo provoz, nefungují kritické aplikace… Přesně tento katastrofický scénář se stal šest dnů před Štědrým dnem loňské-ho roku realitou. Centrální krizový štáb společnosti ČEZ ICT Services byl ale na podobnou kata-strofu dobře připraven. Zhruba měsíc předtím si řešení podobné situace vyzkoušel nanečisto.

Náplň práce Centrálního krizového štábu i jeho složení určuje řídicí dokumentace. „Lidé jsou do něj jmenováni – s určitou pozicí v rámci ČEZ ICT Services zkrátka souvisí i automatic-ké členství v krizovém štábu,“ vysvětluje gene-rální ředitel ČEZ ICT Services Vítězslav Bogač. Krizový štáb už naostro zasahoval začátkem roku 2012, kdy se musel vypořádat s výpadkem „er čtyřky“ – systému, na kterém závisí činnost call center pro obsluhu zákazníků. „Úkolem štá-bu je zajistit koordinaci, efektivní řešení mimo-řádných situací a komunikaci, to vše má vliv na dodávku ICT služeb pro případy, kdy hrozí ne-bezpečí významného dopadu na naši společ-nost nebo na zákazníky,“ říká ředitel úseku Deli-very Milan Dorko.

Listopadová generálkaOd doby, kdy krizový štáb řešil pád „er čtyřky“, se ale jeho složení hodně proměnilo. „Někteří lidé změnili pozici ve Skupině nebo odešli úplně a přišli noví, kteří sice věděli, že jsou v krizovém štábu, neměli ale žádnou zkušenost s tím, co tato role obnáší,“ objasňuje Milan Dorko důvody, které vedly k naplánování listopadového cvičení. Ve chvíli, kdy v ČEZ ICT Services dávali dohro-mady scénář hypotetické krizové situace, ale ani netušili, jak brzy budou řešit tu skutečnou.

„Cvičení pro nás bylo velmi užitečné a uká-zalo, že i když máme precizně vypracovanou metodiku pro obdobné případy, je ještě pořád co vylepšovat. Pracujeme v oblasti, kde musí-me s technickým selháním počítat každý den,“ říká vedoucí oddělení řízení rizik ICT Jaroslav Puchta.

„Veselé“ VánoceVe středu 18. prosince v 17.23 hodin došlo v te-melínském datovém centru ke kritické poruše na diskovém poli XVI. Navzdory několikanásob-nému zálohování nebylo možné kvůli povaze závady provoz úložiště obnovit v běžně akcep-tovatelném čase. Především zaměstnanci úse-ků Provoz infrastruktury a Delivery pracovali na

zprovoznění služby 24 hodin v kuse – marně. Ve čtvrtek 19. prosince proto byla vyhlášena krizová situace a celá společnost ČEZ ICT Services pře-šla do režimu krizového řízení. „Úloha krizového štábu se v podstatě neliší od způsobu koordi-nace mimořádných událostí v Integrovaném zá-chranném systému. Místo lidí však zachraňuje-te data,“ upozorňuje vedoucí oddělení Podpora řízení služeb a reporting Martin Ďoubalík, který plnil roli administrátora štábu. „Prvotním úko-lem je v této fázi zejména koordinace všech již rozběhnutých aktivit a rozdělení úkolů k dalším krokům. Byli jsme si plně vědomi, že uživate-lé dotčených systémů potřebují v závěru roku fi-nalizovat mnohé činnosti, a tak čekají na pokyn, kdy budou moci systém, byť omezeně, využívat,“ popisuje více než měsíc starou situaci generální ředitel ČEZ ICT Services Vítězslav Bogač.

NonstopZatímco krizové týmy se všemi silami snaži-ly zajistit řešení incidentu, krizový štáb organi-zoval plán obnovy. Přes den i v noci, v pracovní dny i o vánočních svátcích probíhaly koordinač-ní schůzky specialistů provozu, krizových týmů a telekonference se zákazníky. Týmy řešitelů pracovaly doslova nonstop jako dobře namaza-ný stroj. Den před Štědrým dnem se podařilo obnovit kritické systémy SAP, ECM a Portálová řešení – v systémech ale stále chyběla historická data. Obnova pokračovala i na Štědrý den. Ti, kterým končila směna, si alespoň odskočili oba-lit kapra nebo ozdobit stromeček. „Aktivity kri-zových týmů jsme na 24. prosince plánovali tak, abychom alespoň večer nechali pracovat pou-ze stroje,“ vzpomíná ředitel úseku Provoz infra-struktury Jan Cenkr. Až po téměř 280 hodinách od vzniku incidentu bylo možné konstatovat, že většina systémů funguje tak, jak má. „Pro celé ICT to byla významná zkušenost. Uznání a podě-kování patří všem kolegům, kteří se na zvládnutí situace podíleli, i našim zákazníkům, kteří s námi velmi efektivně spolupracovali a projevili znač-nou dávku tolerance,“ uzavírá Vítězslav Bogač.

Náš zákazník

Prosincový výpadek ICT služeb znamenal pro náš útvar především následné testování obnovené funkčnosti, ověřová-ní úplnosti dat a jejich konzis-tence, zejména u systémů H5P a JDS. Někteří kolegové museli zrušit dovolenou, abychom do-stáli závazkům vůči internímu zákazníkovi. Tak rozsáhlý výpa-dek sice nikdy není příjemný, přišel však v relativně klidnou dobu, tedy mimo výpočet mezd, respektive přípravu na něj. Zásadní služby tak byly ovlivněny minimálně. Musím říci, že komunikace i řešení po-tíží ze strany ICT Services byly na velmi profesionální úrovni. Pozitivně vnímám také obnovu dat, vcelku jsme neutrpěli žádné ztráty.

PETR KOTOUČ, VEDOUCÍ ÚTVARU ANALýZY A PODPORY PROCESů, ČEZ, A. S.

25

10 otázek

připravil Ondřej Vichnar

foto WWA

Aleš johnS Jadernou elektrárnou Dukovany spojil aleš John velkou část svého profesního života, v její blízkosti i bydlí. Proto neváhal, když jej zástupci sdružení Energoregion 2020 oslovili s tím, že by se mohl stát členem Občanské bezpečnostní komise. Ta funguje jako nezávislý kontrolní orgán zajišťující úzké a dobré vztahy mezi elektrárnou a lidmi žijícími v okolních obcích.

jaký je pohled Aleše johna jako občana na jadernou elektrárnu Dukovany a její vliv na okolí? Vliv na okolí se překvapivě změnil. Počát-kem devadesátých let jsme bojovali o pře-žití a nikdo nás tu nechtěl. Dnes už lidé v okolí vědí, že bez elektrárny by zde bylo pusto a prázdno. Nyní zaznívají spíše oba-vy, co bude, protože provoz nelze prodlužo-vat donekonečna.

Občanská bezpečnostní komise (OBK) pracovala už v době, kdy jste v Dukova-nech působil na pozici technického ředi-tele. jak jste tehdy vnímal její roli a uži-tečnost? Byl to jiný pohled, než jaký máte dnes?Tehdy – a to se vracíme někam do ro-ku 1995 – jsme skutečně museli přesvěd-čovat obyvatelstvo v okolí, že provoz EDU je bezpečný a bez vlivu na životní prostře-dí. Nápad, že vyškolíme pár přemýšlivých lidí s přirozenou autoritou z okolních obcí a dáme jim veškeré informace včetně mož-nosti podívat se do provozu, se ukázal být správný. Můj pohled na OBK se nezmě-nil. Komunikace a vztahy mezi elektrárnou a obyvateli v okolí se musí neustále udržo-vat, opečovávat a budovat.

Co vás přivedlo ke vstupu do komise?V jaderné energetice jsem získal technic-kou, komunikační i manažerskou zkuše-nost. Když se mne zástupci Energoregio-nu 2020 začátkem roku 2013 zeptali, jestli nechci být jedním z jejich reprezentantů v OBK, moc jsem neváhal. Vidím v tom pří-ležitost, jak smysluplně zúročit své znalos-ti a praxi. Mými „zákazníky“ jsou obyvatelé 128 obcí z okolí dukovanské elektrárny, kte-

rým musím tlumočit jejich jazykem to, co je zajímá a co chtějí vědět.

Smyslem existence Občanské bezpeč-nostní komise je snaha o posílení vzá-jemné důvěry mezi občany a elektrár-nou. Co všechno komise dělá?Jako členové OBK jsme pravidelně infor-mováni o tom, co se v EDU děje, máme schůzky s vedením elektrárny, můžeme se sami do elektrárny podívat, promluvit si se zaměstnanci. To vše pomáhá k tomu, aby-chom si vytvořili názor o úrovni bezpečnosti provozu a tento názor potom tlumočili oby-vatelstvu. Cílem komise je nezávislý kont-rolní dohled nad bezpečnostními výsledky provozování jaderné elektrárny.

jak funguje spolupráce mezi součas-ným vedením jaderné elektrárny Duko-vany a OBK?Pro mne zatím skvěle. Léta znám své part-nery ve vedení elektrárny, rozumíme si a ne-vidím žádný problém, na němž by se spolu-práce zadrhla.

V jaderné energetice se pohybujete už řadu let, účastnil jste se i mezinárodních projektů, máte v oboru bezpočet kontak-tů. Budou vám tyto kontakty a zkušenos-ti užitečné i při práci komise?Nepochybně. Vím, jak to vypadá v podob-ných elektrárnách ve světě, mohu porovná-vat a mohu některé kontakty prodloužit i do Dukovan.

Co považujete za svůj hlavní úkol v rám-ci činnosti OBK?Přesvědčit ostatní kolegy v komisi k vět-

ší aktivitě, nastavit standardní komunikační kanály, jako jsou web či Facebook, pravidel-ně přispívat do místních periodik a v přípa-dě potřeby a zájmu besedovat s občany.

jaderná elektrárna Dukovany patří k vý-znamným zaměstnavatelům v rámci re-gionu. jak vnímají obyvatelé okolních obcí blízkost jaderné elektrárny? Lidé v okolí se nebojí, že elektrárna „vy-buchne“, naopak se začínají obávat, že jednou skončí a nebude mít následovní-ka. V širokém okolí je to jediný prosperující velký podnik. Odstavení elektrárny by byla ekonomická katastrofa pro region, což si začínají uvědomovat i někteří politici.

Patříte k předním českým odborníkům na jadernou energetiku, je s ní prová-zán celý váš profesní život. jak moc vás „ničí“ různé laické názory na jadernou energetiku a rizika s ní spojená typu „ja-derná elektrárna ozařuje okolí“?Ozařování je takový folklor. Co mi ale za-číná vadit, jsou úvahy typu „absolutní bez-pečnost“, tedy nějaké zázračné projektové řešení, které by garantovalo, že nikdy nedo-jde k sebemenší nehodě. Věčné vymýšle-ní nových a nových, byť naprosto neuvěřitel-ných katastrofických scénářů a jejich řešení je cesta do pekel.

Původně jste vystudoval lékařskou elektroniku. Co vás přivedlo k jaderné energetice?Lékařská elektronika není jen EKG a EEG, ale je to i rentgen, nukleární medicína a te-rapeutické ozařovače. Od záření je jen kou-sek k radiační bezpečnosti a od ní zase není daleko k jaderné energetice.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

26

VZDĚLÁNÍ

■ VUT BRNO, ELEKTROTECHNIKA (SPECIALIZACE NA LÉKAŘSKOU ELEKTRONIKU)

■ UNIVERZITA j. A. KOMENSKÉHO V BRATISLAVĚ (jADERNÁ ENERGETIKA A EKOLOGIE, POSTGRADUÁLNÍ STUDIUM)

■ PRAžSKÁ MEZINÁRODNÍ MANAžERSKÁ ŠKOLA PŘI VŠE (MBA)

KARIÉRA

■ OD 1973: OÚNZ TŘEBÍČ

■ OD 1980: SKUPINA ČEZ

■ OD 1998: jE DUKOVANY, ŘEDITEL

■ OD 2005: FORATOM BRUSEL

■ OD 2008: ÚjV ŘEž, GENERÁLNÍ ŘEDITEL A PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA

RODINA

■ žENATý, DVA SYNOVÉ, 4 VNOUČATA

KONÍČKY

■ GOLF, CESTOVÁNÍ

Aleš john

Více informací o Občanské bezpečnostní komisi najdete na www.obkjedu.cz

27

Spolu s kolegy z ÚJV Řež a výzkumníky ze Sloven-ska, Maďarska a Francie pracuje Ladislav Bělov-ský na projektu ALLEGRO. Pod tímto názvem se skrývá projekt heliem chlazeného reaktoru na bázi tzv. rychlých neutronů, jehož cílem je demonstrovat funkčnost, bezpečnost a efektivitu technologie GFR (Gas Fast Reactors). „Zatím žádný takový reaktor ni-kde na světě fyzicky neběží – i ten náš existuje za-tím jenom na papíře,“ vysvětluje Ladislav Bělovský. Zároveň ale jde o jednu z možných podob vzdále-né budoucnosti jaderné energetiky – IV. generace jaderných reaktorů.

Dlouhá cestaTyto reaktory mají své kořeny už v experimentál-ních prototypech z dob počátků jaderné energeti-ky. „V 50. a 60. letech dvacátého století se zkouše-la celá řada možných technologických řešení, až se v průběhu 70. a 80. let spektrum zúžilo na ně-kolik typů reaktorů s tepelným spektrem neutronů, zejména lehkovodních, které nyní tvoří drtivou vět-šinu zdrojů elektřiny vyráběné z jádra,“ potvrzuje Ladislav Bělovský. Rychlé množivé typy reaktorů se tak octly v pozadí – přestože nabízely možnosti, jak vyčerpat z paliva mnohem více energie, než umož-ňují „klasické“ lehkovodní reaktory (a pomoci tak s řešením dlouhodobého problému, co dál s vyho-řelým jaderným palivem).

Důvod byl jednoduchý – kupecké počty. „Po-čáteční strach, že nebude dostatek uranu, a bude proto nutné provozovat rychlé reaktory, jež umožňu-jí zjednodušeně řečeno vyčerpat z paliva maximum energie, se nenaplnil. Nalezišť bylo dost, uran byl a zatím stále je poměrně levný a tyto reaktory, které umožňují záchytem neutronů z izotopu uranu 238 vytvářet další palivo v podobě plutonia, se ukázaly jako příliš drahé, a tudíž z ekonomického hlediska nekonkurenceschopné,“ říká Ladislav Bělovský. Co

energetika

připravil Roman Peterka

foto Michal Matyáš

Budova divize Jaderná bezpečnost a spolehlivost v areálu ÚJV řež, a. s. (dříve Ústav jaderného výzkumu řež), člena Skupiny ČEZ, není na první pohled ničím zajímavá. ani kancelář Ladislava Bělovského, vedoucího skupiny reaktorů IV. generace, není sama o sobě nijak mimořádná. Právě tady je však jedno z míst, kde se rodí možná podoba budoucnosti jaderné energetiky.

Budoucnost jaderné energetiky se rodí i v řeži

ale není, může být. Jakmile zásob uranu výrazně ubyde nebo se jeho cena na trhu z jakéhokoli jiné-ho důvodu výrazně zvýší, stanou se rychlé reaktory nutností. „Jde o výzkum, kde musíme být schopni dívat se mnohem dál než do nejbližších deseti let,“ konstatuje Ladislav Bělovský.

Hledání optimálního modeluV současné době se výzkum reaktorů IV. genera-ce ubírá několika směry. Jednou z technologií jsou právě rychlé reaktory chlazené tekutými kovy (so-díkem nebo olovem) nebo plynem (heliem), které umožňují kromě jiného též spalovat minoritní aktini-dy z jaderného odpadu, právě tu složku, která má velmi dlouhý poločas rozpadu.

Odlišnost je v použitém chladivu – zatím nej-dál je výzkum rychlých reaktorů chlazených sodí-kem. Tuto technologii v současné době též používá

TaDy SE RODí REaKTOR ČTVRTé GENERaCE. PřED SEBOU Má JEŠTě DLOUHOU CESTU

28

PRO LaDISLaVa BěLOVSKéHO JE PROJEKT aLLEGRO OBROVSKOU MOžNOSTí PODíLET SE Na NáVRHU JaDERNéHO REaKTORU ZCELa OD POČáTKU

Výzkum reaktorů IV. generace se ubírá několika směry

jediná komerčně využívaná jaderná elektrárna to-hoto typu na světě – Bělojarská jaderná elektrárna BN600 v Rusku. Mezinárodní projekt ALLEGRO, na němž se výraznou měrou podílí i ÚJV Řež, se sou-středí na demonstraci technologie rychlých reakto-rů chlazených heliem. „Každé ze zmíněných chladiv má své výhody i úskalí, která je nutné vyřešit – dnes se nedá říct, které chladivo je optimální a které je naopak slepou uličkou, pokud to skutečně nevy-zkoušíme,“ objasňuje Ladislav Bělovský.

Na ose Paříž–Řež–Trnava–BudapešťProjekt ALLEGRO je zatím stále v „plenkách“ – dalo by se dokonce říct, že dosud v prenatálním

stadiu. Do jeho „porodu“ v podobě postavení de-monstrátoru vysokoteplotního rychlého reaktoru chlazeného heliem ještě zbývá dlouhá cesta. „Ve Francii v CEA se vývojem heliem chlazeného rych-lého reaktoru začali zabývat paralelně se sodíkem chlazenými reaktory už v roce 2001,“ říká Ladislav Bělovský. „Výzkum probíhal na obou větvích sou-běžně až do roku 2009, pak ale přišla globální fi-nanční krize, na výzkum bylo rázem méně peněz a ve Francii museli volit, kterému projektu dají před-nost – volba padla na sodík,“ dodává.

Zahodit osm let výzkumu technologie GFR (včet-ně demonstrátoru ALLEGRO) a stovky milionů pro-investovaných eur by však byla příliš velká škoda. Francouzská strana nabídla, aby v projektu demon-strátoru ALLEGRO pokračovaly země střední Ev-ropy za předpokladu pomoci CEA a zdrojů EU. V roce 2010 bylo podepsáno memorandum o vzá-

jemné spolupráci mezi ÚJV Řež, VUJE Trnava (hlav-ní jaderný výzkumný ústav na Slovensku) a KFKI, dnes MTA-EK, Budapešť (hlavní jaderný výzkum-ný ústav v Maďarsku), jehož konečným cílem je de-monstrační jednotku ALLEGRO postavit. I když… „Zatím je cílem do roku 2020 vytvořit dokumenta-ci, na jejímž základě bude možné rozhodnout, zda má skutečně smysl tento demonstrátor začít kon-struovat a postavit, nebo ne,“ upřesňuje Ladislav Bělovský. Otázka bezpečnosti je zde klíčová. „Jako všude platí, že papír snese vše, Francouzi se v do-savadním výzkumu soustředili hlavně na fyzikální část, už příliš neřešili konstrukční uspořádání celé demonstrační jednotky. A zejména o to se teď sna-

žíme my v rámci Asociace V4G4 Centrum of Ex-cellence, založené výše uvedenými subjekty v roce 2013.“

Podle Ladislava Bělovského je projekt ALLE-GRO pro českou jadernou energetiku obrovskou možností podílet se na návrhu jaderného reakto-ru zcela od počátku: „Jsme nyní v podobné situaci, jako byli kdysi ti, kteří se podíleli na budování reak-toru A1 v Jaslovských Bohunicích. Ten sám o sobě nepředstavoval optimální technologii a musel být předčasně odstaven – ale právě z takto získaných zkušeností se zrodila generace dnešních techniků naší jaderné energetiky a kultura jaderné bezpeč-nosti, jaká nyní panuje v našich jaderných elektrár-nách. Díky této zkušenosti dnes jaderné elektrárny Temelín a Dukovany provozujeme velmi efektivně a na špičkové bezpečnostní úrovni. Tady se nám otevírá podobná možnost.“

jaderné generaceJako první generace jaderných reaktorů jsou označovány jednotlivé prototypy, kte-ré byly sestrojeny v počátcích experimentování s možnostmi využití energie uvol-něné štěpením uranu k výrobě elektřiny. Jejich úkolem bylo především ověřit mož-nosti energetického využití jádra.

Lehkovodní tlakové reaktory, které v současné době tvoří základ technologie větši-ny na světě provozovaných jaderných elektráren (včetně našich Dukovan a Teme-lína), patří k reaktorům druhé generace. Jde o klasické reaktory pracující s mode-rovanými (zpomalenými) tepelnými neutrony – neutrony vznikající štěpnou reakcí jsou moderovány grafitem.

Navazují na ně reaktory třetí generace, které neznamenají žádnou revoluci, ale jsou spíše evolucí – je tu snaha o další zvýšení bezpečnosti (důraz je kladen hlav-ně na pasivní bezpečnostní prvky) a intenzivnější využití paliva. Představují trend, který bude určovat nejbližší budoucnost jaderné energetiky.

Zároveň ale už řadu let probíhá výzkum alternativních podob jaderných reaktorů, z něhož vykrystalizovala představa o tom, jak by asi mohly vypadat reaktory čtvr-té generace.

29

Vozy pro hasičeVozový park požár-ních automobilů v jaderných elek-trárnách průběžně prochází obmě-nou. Vyřazená, ale stále velmi dobře použitelná auta pak putují k hasič-ským záchranným sborům v jižních Čechách a na Vy-sočině. Ty tak už „zdědily“ několik specializovaných vozů.

Naposledy loni v listopadu přenechali energetici z Jaderné elektrárny Dukova-ny hasičům Kraje Vysočina požární cis-ternu TATRA – TERNO, která byla v Du-kovanech využívána jako náhradní. Stala se tak celkově sedmým požárním vo-zem, který ČEZ hasičům předal. Kromě cisterny to byla také plošina nebo ně-kolik nákladních a malých dopravních automobilů.

Hasičské sbory na Vysočině plánují využívat novou cisternu při zásazích v ka-tastru Hrotovice, a to při likvidaci požá-rů, následků živelních pohrom a mimo-řádných událostí, stejně jako při zajištění školení a výcviku hasičů. „To bude plus i pro jednotku Hasičského záchranného sboru Jaderné elektrárny Dukovany, pro-tože Požární stanice Hrotovice v případě požáru působí jako pomocná jednotka hasičů z elektrárny,“ řekl vedoucí útva-ru Požární ochrany Jaderné elektrárny Duko vany Josef Čapek.

O vozy se dělí nejen Dukovany, ale i TemelínJihočeští hasiči zase od ČEZ nedávno získali na podvozku Tatra vysokozdviž-

nou požární plošinu s dosahem do dva-ceti sedmi metrů. Požární plošina bude určena pro zásahy při požárech výško-vých budov a umístěna bude ve stani-ci v Písku.

„Nová Tatra přispěje k udržení akce-schopnosti jednotky umístěné na této stanici tím, že zde nahradí automobilo-vou plošinu značného stáří a nevyho-vujících taktických i technických mož-ností. Předáním této techniky pokračuje úspěšná dlouholetá spolupráce mezi ji-hočeskými hasiči a společností ČEZ,“ uvedl Lubomír Bureš, ředitel jihočeských hasičů.

Požární Tatra 815 do té doby slouži-la především v areálu Jaderné elektrárny Temelín. „Za třináct let provozu elektrár-ny jsme s vozidlem k požáru vyjíždět ne-museli. Plošinu jsme využívali ke shazo-vání sněhu a rampouchů při námrazách nebo například k čištění izolátorů elek-trického vedení. I proto má najeto pouze čtyři tisíce kilometrů,“ řekl velitel temelín-ských hasičů Radek Vymazal.

Energetici na jihu Čech tak darovali už třetí požární auto a celkově už jedna-dvacátý užitný automobil.

pomáháme

připravila Pavla Kreuzigerová

foto archiv

řEDITEL DOPRaVNíCH SLUžEB ČEZ KORPORáTNí SLUžBy RaDaN BENEŠ PřEDaL KLíČKy OD POžáRNí PLOŠINy LUBOŠI BROULIMOVI, řEDITELI PíSECKýCH HaSIČů

30

ke kávě

ČESKÉ BUDĚjOVICE

13. 12.

HRADEC KRÁLOVÉ

29. 11.

TŘEBÍČ6. 12.

Svátky světla podruhéV prosinci jsme vám slíbili druhé ohlédnutí za loňskými Svátky světla. Podívejte se na fotky z Hradce Králové, Třebíče a Českých Budějovic.

31

VAŠE ENERGIE DOKÁŽE ÚŽASNÉ VĚCI, NAŠE TOMU RÁDA POMÁHÁ

S RADOSTÍ PODPORUJEME OLYMPIJSKÝ A PARALYMPIJSKÝ TÝM I VŠECHNY NADŠENÉ SPORTOVCE

Fandíme všem, kteří svou energii dávají do pohybu. Proto pomáháme českým olympionikům i amatérským sportovcům, podporujeme sportovní kluby, haly, hřiště. Energii všech, kdo mají rádi sport, chceme rozhýbat i během olympiády.

Přidejte se a soutěžte na www.spolecnaenergie.cz.

CEZ_ZOH_Cez_news_210x270_rodina.indd 1 13.1.14 12:35