6

Čeští vojáci pod akropolí

Z historie olympijských

her

NovověkStarořecký ideál harmonického rozvoje těla a ducha byl na dlouhou dobu zapomenut a tr-valo téměř 1500 let, než nastalo jeho znovuvzkříšení. Tělesnou výchovu a sport jako ne-dílnou součást výchovy začali v protikladu ke středověkému „pohrdání tělem“ prosazovat

humanisté, mezi nimi i Jan Ámos Komenský, který ve své proslulé Didaktice označil tělesnou výchovu za základní podmínku rozvoje duchovního.Osobností, jejíž jméno bude navždy spojeno se zrodem novodobých olympijských her, je francouzský pedagog a historik baron Pierre di Fredi de Coubertin, který poprvé vyslovil myšlenku na jejich obnovení v roce 1892. Nepřišel s ní zdaleka první, ale byl první, kdo ji dokázal také usku-tečnit. V roce 1894 uspořádal na pařížské Sorbonně mezinárodní kongres pro obnovu olympijských her, na kterém byl zároveň založen Meziná-rodní olympijský výbor, jehož byl nejdříve generálním sekretářem a poté až do roku 1926 předsedou. Coubertin požadoval, aby novodobé hry měly ryze světský a světový charakter, aby se konaly pravidelně, aby napomáhaly

vzájemnému poznávání, sbližování, přátelství a spolupráci všech národů a aby se účast na olympijských hrách stala cílem všech mladých lidí.

Čeští (českoslovenští) sportovci na olympijských hráchPřestože podle původní Coubertinovy představy se měly první obnovené hry konat až v roce 1900 v Paříži, nadšení pro novou myšlenku bylo nakonec tak veliké, že se usku-tečnily už v roce 1896 a od té doby se s výjimkou let 1916, 1940 a 1944 konají každý čtvrtý rok, od roku 1924 se pak konají i samostatné zimní olympijské hry.Uspořádáním prvních novodobých her bylo pověřeno Řecko, nejdříve se uvažova-lo přímo o Olympii, ale kvůli značné zaostalosti města bylo pořadatelství nakonec svěřeno Aténám. Pozvánky na Hry I. olympiády v Aténách byly rozeslány do čtyřiatřiceti zemí světa. Pozvánku obdržela i Praha, ale Česká obec sokolská, která jediná mohla tehdy zajistit českou reprezentaci, účast odmítla a její negativní postoj bohužel přetrvával určitou dobu i v budoucnu, přestože zakladatel Sokola Miroslav Tyrš byl antickými vzory nad-šen. Jediným zástupcem Čech na obnovených olympijských hrách tak byl Dr. Jiří Guth--Jarkovský, kromě jiného nadšený propagátor sportu, náš první zástupce v 12členném Mezinárodním olympijském výboru a zakladatel Českého olympijského výboru (1899), jehož byl až do roku 1929 předsedou.

7

ATÉNY 2004

Z historie olympijských her

Hry I. olympiády, Atény 1896Hry I. olympiády slavnostně zahájil král Jiří I. v podvečer 6. dubna 1896 (podle původního juliánského kalendáře 25. března) před 60 000 diváky, a protože datum připadlo na 75. výročí vzniku boje Řeků za samostatnost, bylo ná-rodní nadšení Řeků obrovské. Her se podle statistik zúčast-nilo 245 mužů ze 14 zemí, kteří soutěžili v devíti sportech ve 43 disciplínách. Závodníků se však pravděpodobně sešlo více, než se uvádí, protože na programu her bylo i veslování a jachting, které se však kvůli rozbouřenému moři nekonaly.Prvním vítězem novodobých her se už v den jejich zaháje-ní stal výkonem 13,71 metrů v trojskoku americký student klasických jazyků Harvardské univerzity James Brendan Connolly, který na olympijské hry dorazil až v den jejich za-hájení, protože zapomněl na platnost juliánského kalendáře a plavbu na moři nastoupil pozdě. Zatímco v Aténách se mu dostalo patřičného uznání a slávy, z univerzity, kde nestihl podat žádost o prodloužení mimořádných prázdnin, byl pro svévolné porušení kázně vyloučen ze studií. Satisfakce se mu dostalo až v 81 letech, kdy mu, už jako známému spisovateli dobrodružných romá-nů z námořnického prostředí, udělila univerzita čestný doktorát.Z technických otázek zaujal zejména dnes běžný nízký start amerického sprintera Tho-mase Burkeho (poprvé ho použil jeho krajan Charlie Chevil v roce 1890), diskem se pod-le Myrónovy sochy Diskobola stojícího na podstavci házelo z vyvýšeného pódia, jedinou míčovou hrou zařazenou do programu Her I. olympiády byl tenis. Plavání mělo čtyři dis-ciplíny a ve dvou z nich – v závodě na 100 m a 1200 m – zvítězil mistr Evropy z roku 1895, osmnáctiletý Maďar Alfréd Hájos. Maďaři jako jedni z prvních pochopili význam rodících se olympijských her a poslali soutěžit stejně jako Velká Británie osm závodníků. Navíc vzbudili pozornost obecenstva jednotnými dresy a stejnými slaměnými klobouky, takže je lze označit za průkopníky dnes obvyklého jednotného oblečení olympijských výprav. Na obnovené olympijské premiéře získali podle dnešního hodnocení celkem pět medai-lových míst (v Aténách se medaile udělovaly jen za první dvě místa; vítěz byl odměněn olivovou ratolestí a stříbrnou medailí, za druhé místo se udělovala vavřínová ratolest a bronzová medaile). O jedno z nich, třetí místo ve sprintu na 100 m se zasloužil atlet

slovanského původu Alojz Sokol, rodák z Hronce nedaleko Banské Bystrice, který však startoval v barvách Uherska. Triumfem Řeků se stal maratonský běh, který byl do programu olympij-ských zařazen jako připomínka legendárního výkonu řeckého bojovní-ka, jehož z Marathónu do řecké metropole vyslal vojevůdce Miltiadés, aby předal zprávu o jejich vítězství nad Peršany.Jedním ze sedmnácti závodníků, kteří se 10. dubna 1896 vydali z pro-slulého Marathónu na 40 km dlouhou trať do Atén, byl domácí vytrvalec Spiridon Louis, do té doby neznámý čtyřiadvacetiletý pastýř ovcí (pod-le jiných pramenů rolník či listonoš), který nikdy neprošel žádným bě-žeckým tréninkem a k účasti v závodě ho vyzval jeho bývalý velitel, jenž zastával funkci startéra maratonského běhu. Čtyři kilometry před cílem Spiridon zaútočil na vedoucí pozici a nakonec v čase 2:58:50,0 hod. zvítězil a stal se tak historicky prvním vítězem maratonu. Druhý doběhl se ztrátou více než sedmi minut další Řek – Vasilakos, třetí byl Maďar Kellner. Spiridon Louis se rázem stal nejznámější osobností olym-pijských her, národním hrdinou a velmi zámožným člověkem, a i když už se na atletické dráze nikdy neobjevil, navždy se proslavil a ještě v 65 letech se jako čestný host účastnil XI. olympijských her 1936 v Ber-

8

Čeští vojáci pod akropolí

Z historie olympijských

her

líně. Za nejuniverzálnějšího a zároveň nejúspěšnějšího jednotlivce Her I. olympiády 1986 je považován německý sportovec Carl Schuhmann, který v zápase a v gymnastických soutěžích celkem čtyřikrát zvítězil a nastoupil také ke skoku do dálky. Nejúspěšnějšími zeměmi byly Spojené státy americké s 11 prvními, 6 druhými a 2 třetími mís-ty, následovaly Řecko s 10 prvními, 19 druhými a 18 třetími místy a Německo se 7 prvními, 5 druhými a 3 třetími místy.

Hry II. olympiády, Paříž 1900Historicky první olympijskou výpravu Čechů přivezl na II. olympijské hry v roce 1900 Jiří Guth-Jarkovský. Tvořili ji tři atleti – běžci Karel Nedvěd a Ondřej Pukl a diskař František Janda-Suk, který výkonem 35,25 m obsadil druhé místo (v Paříži ani na další olympiádě se medaile ještě neudělovaly), a gymnasta František Erben. Samostatně se k olympijským hrám dostavili ještě cyklista František Hirsche a pražská tenistka Hedviga Rosenbaumo-vá, která vybojovala ve dvouhře i čtyřhře dvě třetí místa. Olympijské hry v Paříži byly zařazeny do programu Světové výstavy a pro-bíhaly průběžně pět měsíců. Účastnilo se jich 24 zemí, soutěžilo se v 18 sportech a Češi se s jedním druhým a dvěma třetími místy umístili v pořadí národů na 20. místě. František Janda-Suk se tu proslavil novým vynálezem – diskařskou otočkou. Nejmladším vítězem se stal neznámý devítiletý chla-pec, který jako náhradník kormidloval veslařskou posádku Nizozemska.

Hry III. olympiády, Saint Louis 1904Na III. olympiádě v americkém Saint Louis výprava Čechů chyběla, Evro-pu zde reprezentovalo pouze 42 sportovců z Maďarska, Německa, Norska, Rakouska, Řecka, Švýcarska a Velké Británie, protože město Saint Louis nesplnilo svůj slib vypravit pro evropské sportovce zvláštní loď. Novinkou na těchto olympijských hrách se stalo společné ubytování sportovců ve vel-kém dřevěném srubu, v programu se objevily tři nové sporty – box, v Ame-rice populární zápas ve volném stylu a u nás neznámá hra roque. Jediným českým účastníkem byl stejně jako v Aténách roku 1896 Jiří-Guth Jarkov-ský, který zde zastupoval Mezinárodní olympijský výbor.

Po nepříliš vydařených olympijských hrách v Saint Louis byly v roce 1906 v Aténách uspořádány tzv. olympijské mezihry. Českou výpravu tvořilo 26 sportovců, dvě bronzové medaile získali tenisté Zdeněk a Ladislav Žemlovi. Do olympijských sportů byl poprvé zařazen hod oštěpem a atletický pětiboj.

Hry IV. olympiády, Londýn 1908Olympijských her v Londýně se účastnilo 22 zemí, soutěžilo se ve 23 spor-tech a naposled byly součástí Světové výstavy. Poprvé se zde udělovaly medaile, poprvé se běžel maratonský běh na dnes oficiální trati o délce 42 195 metrů, v němž startoval i zástupce Čech Arnošt Nejedlý, a poprvé byl do programu zařazen i jeden zimní sport – krasobruslení. Češi starto-vali v atletice, gymnastice, šermu, tenisu a zápasu a se dvěma bronzovými medailemi, které vybojovalo družstvo šermířů ve složení Vilém Goppold, Jaroslav Tuček, Otakar a Vlastimil Ladovi, Bedřich Schejbal a Viliam Tvrz-ský v šavli družstev a Vilém Goppold v šavli jednotlivců, skončili v hodno-cení národů na 17. místě.

9

ATÉNY 2004

Z historie olympijských her

Hry V. olympiády, Stockholm 1912Na V. olympijské hry do Stockholmu odjela výprava 45 českých sportov-ců vedená Josefem Rösslerem-Ořovským, spoluzakladatelem Českého olympijského výboru (později jeho tajemníkem) a nadšeným propagá-torem sportu a olympismu. Češi startovali v atletice, sportovní gym-nastice (tehdy nářaďový tělocvik), cyklistice, tenisu, zápasu a šermu. Domů však odjížděli bez medaile, k nejlepším umístěním patřila dvě čtvrtá místa tenistů a čtvrté místo šermířů v šavli družstev.Do programu soutěží byl z iniciativy Pierra de Coubertina oficiálně zařa-zen moderní pětiboj, dále jezdectví a rovněž umělecké soutěže v literatu-ře, hudbě, malířství, architektuře a sochařství. Premiéru zde měla i ofici-ální výprava Spojených států (na předchozích hrách startovali američtí sportovci za univerzity) sestavená Americkým olympijským výborem. Zajímavostí je, že na pátém místě v pětiboji skončil americký nadporučík George Smith Patton, který na konci 2. světové války, už jako generál americké armády, osvobodil Plzeň.

Hry VII. olympiády, Antverpy 1920Pořádání VII. olympijských her bylo jako první oběti německého milita-rismu v roce 1914 svěřeno belgickým Antverpám, které se pořadatelských povinností zhostily výborně, přestože na přípravu měly pouhý rok. Popr-vé zde byla při zahajovacím ceremoniálu vztyčena olympijská vlajka s pě-ti barevnými vzájemně propojenými kruhy, poprvé v historii sportovci skládali slavnostní slib a olympijskou premiéru zde měl i nový suverénní stát Československo. První olympijskou medaili našeho samostatného státu vybojovali hokejisté, kteří obsadili třetí místo, další bronzovou medaili získali tenisté – přísluš-ník čs. armády Ladislav Žemla a jediná žena v naší výpravě, Milada Skrbková ve smíšené čtyřhře. Nejstarším medailistou se stal 72letý Oscar Swahl, který byl členem švédského stříbrného družstva v dvojstřelu na běžícího jelena.

Hry VIII. olympiády, Paříž 1924K nejvážnějším kandidátům na pořádání VIII. olympijských her patřilo Nizozemsko (mezi kandidáty se krátce objevila i Praha), které v roce 1920 ustoupilo Antverpám, nakonec se však olympijské hry přičiněním Pierra de Coubertina ko-naly opět v Paříži. Československo získalo zásluhou gymnasty Bedřicha Šupčíka, který zvítězil ve šplhu na laně bez přírazu, svou první zlatou olympijskou medaili a poprvé tak na olym-pijských hrách zazněla československá hymna. Dalších osm medailí – čtyři stříbrné a čtyři bronzové – vybojovali rovněž gymnasté. Tři stříbrné, za cvičení na kruzích, na bradlech a ve víceboji, vybojoval Robert Pražák, další stříbrnou Jan Koutný za přeskok. Dvě bronzové získal Ladislav Vácha za cvi-čení na kruzích a ve šplhu na laně, další Bohumil Mořkovský za přeskok a Bedřich Šupčík ve víceboji. O pátou bronzovou se v kategorii do 67,5 kg zasloužil vzpěrač Bohumil Durdis. Na VIII. olympijských hrách byly poprvé vedle olympijské vlajky vztyčeny i vlajka pořadatelské země, vlajka kolébky olympijských her Řecka a vlajka příští pořadatelské země.

10

Čeští vojáci pod akropolí

Z historie olympijských

her

Hry IX. olympiády, Amsterdam 1928Po třech neúspěšných kandidaturách Nizozemska (v letech 1916, 1920, 1924) se IX. olympijské hry konečně konaly v ni-zozemském Amsterdamu. Reprezentovat přijeli sportovci ze 46 zemí, včetně 69 československých, mezi nimiž byla je-diná žena – šermířka Jarmila Chalupová. Na IX. olympijských hrách byl poprvé zapálen olympijský oheň, přibyly soutěže v atletice a ve sportovní gymnastice. Zlaté medaile pro Československo vybojovali gymnasta Ladi-slav Vácha za cvičení na bradlech a štábní kapitán čs. armády – jezdec František Ventura ve skoku, stříbrné medaile získalo družstvo gymnastů, jehož členem byl i armádní gymnasta Josef Effenberger, v jednotlivcích gymnasté Ladislav Vácha na kruzích a Emanuel Löffler v přeskoku, zápasník Jindřich Maudr v řeckořímském zápasu v kategorii do 58 kg a boxer Jan Heřmánek v kategorii do 72,5 kg. Bronzové medaile

vybojovali Emanuel Löffler ve cvičení na bradlech a vzpěrač Jaroslav Skobla v kategorii nad 82,5 kg.

Hry X. olympiády, Los Angeles 1932Na X. olympijské hry byla od roku 1900 vyslána vůbec nejmenší českosloven-ská výprava. Tvořilo ji pouze sedm sportovců, kteří nakonec mohli odcesto-vat jen díky veřejným sbírkám. I přesto však čeští reprezentanti dokázali při-vézt čtyři medaile. Vzpěrač těžké váhy Jaroslav Skobla získal zlatou medaili, o stříbrné medaile se zasloužili vzpěrač Václav Pšenička v těžké váze a Josef Urban v řeckořímském zápasu v kategorii nad 87 kg, bronzovou medaili vybo-joval František Douda ve vrhu koulí. Novinkou na X. olympijských hrách byla první oficiální olympijská vesnice, postavená z 500 švédských domků, v nichž byli ubytováni pouze muži, využití cílových fotografií v případě těsných výsledků a stupně vítězů při předávání medailí.

Hry XI. olympiády, Berlín 1936 Na XI. olympijské hry odcestovala do té doby nejpočetnější česko-slovenská výprava – reprezentovat odjelo 179 sportovců, mezi ni-miž bylo 13 žen –, která přivezla tři zlaté a pět stříbrných medailí. O zlaté medaile se zasloužili gymnasta Alois Hudec za volnou sestavu na kruzích, armádní kanoista Jan Brzák-Felix ve dvojici s Vladimírem Syrovátkou v závodě na 1000 m a Zdeněk Škrland s Václavem Mottlem v závodě kánoí dvojic na 10 000 m. Stříbro získalo družstvo gym-nastek, kanoista Bohuslav Karlík v závodě na 1000 m, vzpěrač Václav Pšenička v těžké váze a zápasníci Jozef Herda v řeckořímském zápasu v lehké váze a Josef Klapuch ve volném stylu těžkých vah.Před berlínskými hrami se poprvé běžela štafeta – z řecké Olympie přes Bulharsko, Jugoslávii, Maďarsko, Rakousko a Československo do Berlína – s olympijskou pochodní, jejíž oheň byl zažehnut v Dio-vě chrámu. Nejmladší olympijskou vítězkou se stala 13letá Majorie Gestringová ve skocích do vody.

11

ATÉNY 2004

Z historie olympijských her

Hry XIV. olympiády, Londýn 1948 Hry se konaly po dvanáctileté přestávce zapříčiněné 2. světovou válkou. Naši sportovci na nich vybojovali celkem šest zlatých, dvě stříbrné a tři bronzové medaile. O tři zlaté medaile se zasloužili armádní sportovci – atlet Emil Zátopek v běhu na 10 000 m, boxer Július Torma v kategorii do 67 kg a kanoista Franti-šek Čapek v závodě na 10 000 m. Další zlaté vybojovali kanoisté Jan Brzák-Felix s Bohumilem Kudrnou v závodě dvojic na 1000 m, na stejné trati v závodě jed-notlivců Josef Holeček, o šestou se zasloužilo družstvo gymnastek. Stříbrné medaile získali Emil Zátopek v běhu na 5000 m a dvojice kanoistů Václav Havel a Jiří Pecka na trati 10 000 m, tři bronzové vybojovali gymnasté Zdeněk Růžička za prostná a za cvičení na kruzích a Leo Sotorník za přeskok.

Hry XV. olympiády, Helsinky 1952Her XV. olympiády v Helsinkách se účastnil dosud rekordní počet zemí a sportovců, v 19 sportovních odvětvích se utkalo téměř pět tisíc sportovců ze 69 zemí světa. Naši reprezentanti zde získali sedm zlatých, tři stříbrné a tři bronzové medaile a co do počtu získaných medailí patří olympijské hry v Helsinkách k našim nejúspěšnějším. Hrdinou olympijských her se stal armádní atlet Emil Zátopek se třemi zlatými medailemi, které vybojoval v běhu na 5000 m, 10 000 m a v maratonu. Armádní sportovci slavili úspěch i v dalších sportech – zlatou medaili získal boxer Ján Zachara, bronzovou kanoista Alfréd Jindra v závodě na 10 000 m. Další zlaté medaile získali kanoista Josef Holeček na trati 1000 m, oštěpařka Dana Zátopková, která výkonem 50,47 m zároveň vytvořila nový olympijský rekord, a čtyřka s kormidelníkem ve složení Karel Mejta, Jiří Havlis, Jan Jind-

ra, Stanislav Lusk a kormidelník Miroslav Koranda. O stříbrné medaile se zasloužili atlet Josef Doležal v chůzi na 50 km, dvojice kanoistů Jan Brzák-Felix s Bohumilem Kudrnou v závodě na 10 000 m a Josef Růžička v řeckořímském zápasu těžkých vah. Další dvě bronzové medaile získalo družstvo gymnastek a Mikuláš Athanasov v řeckořímském zápasu lehkých vah.

Hry XVI. olympiády, Melbourne 1956Z XVI. olympijských her v Melbourne přivezla naše výprava jednu zlatou, čtyři stříbrné a jednu bronzovou medaili. Zlatou medaili získala konečným výkonem 53,69 m diskař-ka Olga Fikotová, stříbrné vybojovali střelec Otakar Hořínek a gymnastka Eva Bosáko-vá za cvičení na kladině. O další medaile se zasloužili armádní sportovci – dvě stříbrné vybojovali cyklisté Ladislav Fouček v závodě na 1 km s pevným startem a Václav Machek s Ladislavem Foučkem v závodě tandemů, bronzovou získal syn olympijského vítěze ve vzpírání z roku 1932 v Los Angeles – koulař Jiří Skobla. Úspěchem našich atletů bylo rovněž 5. místo Martina Řeháka a 6. místo Stanislava Jungwirtha v běhu na 1500 m.

Hry XVII. olympiády, Řím 1960 Olympijských her v roce 1960 v Římě se účastnilo 83 států a poprvé zde byli ve větší míře zastoupeni afričtí sportovci. Naše výprava se se třemi zlatými, dvěma stříbrnými a třemi bronzovými medailemi umístila v konkurenci 82 zemí na desátém místě. O zlatou medaili se zasloužil armádní veslař Václav Kozák spo-lečně s Pavlem Schmidtem v závodě dvojskifů, boxer Bohumil Němeček ve wel-terové váze a gymnastka Eva Bosáková za cvičení na kladině. Stříbrnou medaili vybojovala oštěpařka Dana Zátopková, pro kterou to byla v pořadí již čtvrtá olympiáda, a družstvo gymnastek, v němž poprvé startovala i Věra Čáslavská, v osmiboji. Na bronzových stupních skončili boxer Josef Němec, Bohumil Kubát v řeckořímském zápasu a posádka osmy, jejímiž členy byli i čtyři armádní veslaři – Bohumil Janoušek, Jiří Lundák, Václav Pavkovič a Luděk Pojezný.

12

Čeští vojáci pod akropolí

Z historie olympijských

her

Hry XVIII. olympiády, Tokio 1964Na XVIII. olympijské hry do Tokia vyslalo 93 států více než pět tisíc sportovců, z toho 107 jich reprezentovalo naši republiku. Výsledkem byl zisk pěti zlatých, šesti stříbrných a tří bronzových medailí. Tři zlaté – v osmiboji, na kladině a v přeskoku – získala gymnastka Věra Čáslavská, další vzpěrač Hans Zdraži-la v trhu a armádní cyklista Jiří Daler ve stíhacím závodě. O stříbro se v běhu na 1500 m zasloužil armádní atlet Josef Odložil, druhé místo vybojovali i Ludvík Daněk v hodu diskem, Jiří Komárník v řeckořímském zápasu v kategorii do 87 kg, družstvo gymnastek a družstva našich volejbalistů a fotbalistů. Na úspěchu vo-lejbalistů se podíleli i dva armádní sportovci – Karel Paulus a Václav Šmídl, další armádní sportovci – Jan Brumovský, Karel Knesl a Ján Geleta – byli členy stříbrné-ho družstva fotbalistů. Bronzové medaile vybojovali Lubomír Nácovský ve střelbě rychlopalnou pistolí, dvojskif ve složení Vladimír Andrs – Pavel Hofman a posádka osmy, jejímž členem byl i armádní veslař Petr Čermák.

Hry XIX. olympiády, Mexico City 1968Na olympijských hrách v Mexico City byla naše výprava rovněž velmi úspěšná – sportovci získali celkem třináct medailí – sedm zlatých, dvě stříbrné a čtyři bronzové.Největší úspěchy zde slavila gymnastka Věra Čáslavská, která v os-miboji, v přeskoku, na bradlech a v prostných čtyřikrát triumfovala, s družstvem a za cvičení na kladině získala stříbro. Další zlaté medaile vybojovali armádní střelec Jan Kůrka ve střelbě libovolnou malorážkou vleže, výškařka Milena Rezková a Milena Duchková ve skocích z věže. O bronzové medaile se zasloužili Ludvík Daněk v hodu diskem, zápas-níci Miroslav Zeman a Petr Kment v řeckořímském zápasu a družstvo volejbalistů, jehož členy byli i dva armádní sportovci – Josef Smolka a Lubomír Zajíček.K největším novinkám na XIX. olympijských hrách patřily povinné dopingové zkoušky, dále tzv. sextex, kterému se k prokázání genetické ženskosti musely podrobit všechny závodni-ce, pokrytí atletických drah a skokanských sektorů pružnou tartanovou vrstvou a časomíra schopná měřit s přesností na setiny sekundy.

Hry XX. olympiády, Mnichov 1972Jubilejních XX. olympijských her v Mnichově se účastnilo více než 7000 sportovců ze 121 zemí, mezi nimiž exceloval se sedmi zlatými medailemi americký plavec Mark Spitz. Olympijskou premiéru zde měla házená mužů a vodácké disciplíny na divoké vodě – slalom mužů a žen, jako ukázkové sporty byly zařazeny badminton a vodní lyžování. Naši sportovci získali dvě zlaté, čtyři stříbrné a dvě bronzové medai-le. Olympijskými vítězi se stali Ludvík Daněk v hodu diskem a Vítězslav Mácha v řeckořímském zápasu, o stříbrné medaile se zasloužila dvojka s kormidelníkem bratři Oldřich a Pavel Svojanovští s kormidelníkem Vla-dimírem Petříčkem, Milena Duchková ve skocích z věže a družstvo házen-kářů, jehož základ tvořili čtyři házenkáři Dukly – Ivan Satrapa, Ladislav Beneš, Jiří Kavan a Jaroslav Škarvan. Čtvrtou stříbrnou medaili vybojo-val ve střelbě rychlopalnou pistolí Ladislav Falta, rovněž armádní sporto-

vec. Na bronzových příčkách se umístila dálkařka Eva Šuranová a čtyřka s kormidelníkem ve složení Otakar Mareček, Karel Neffe, Vladimír Jánoš, František Provazník a kormidel-ník Vladimír Petříček.

13

ATÉNY 2004

Z historie olympijských her

Hry XXI. olympiády, Montreal 1976 Z XXI. olympijských her přivezla naše výprava dvě zlaté, dvě stříbrné a čtyři bronzové medaile. Zlaté vybojovali armádní cyklista Anton Tkáč v cyklistickém sprintu a střelec Josef Panáček ve skeetu, stříbrné zápas-ník Vítězslav Mácha a družstvo pětibojařů ve složení Bohumil Starnovský z Dukly Praha, Jiří Adam a Jan Bártů, který získal i bronz v jednotlivcích. Další bronzové medaile přivezli veslaři bratři Oldřich a Pavel Svojanovští s kormidelníkem Vébrem, koulařka Helena Fibingerová a párová čtyřka složená z armádních veslařů – Jaroslava Hellebranda, Zdeňka Pecky, Václava Vochosky a Vladka Laciny.Novinkou na těchto olympijských hrách byly informační tabule umístě-né na stadionu, které přenášely televizní obraz a umožňovaly tak opa-kované sledování sportovních výkonů.

Hry XXII. olympiády, Moskva 1980 Na XXII. olympijských hrách v Moskvě dosáhli největších úspěchů naši fotbalisté, v jejichž vítězném družstvu byli zastoupeni i spor-tovci Dukly – Luděk Macela, Ladislav Vízek, Oldřich Rott, František Štambacher, František Kunzo a Jaroslav Netolička, který však nako-nec do bojů o medaili nezasáhl. Druhou zlatou medaili pak vybojoval vzpěrač Ota Zaremba. Stříbrné medaile získali armádní diskař Imrich Bugár, Jarmila Kratochvílová v běhu na 400 metrů a družstvo po-zemních hokejistek. O devět bronzových olympijských medailí se za-sloužili armádní veslaři Zdeněk Pecka a Václav Vochoska na dvojski-fu, družstvo cyklistů-stíhačů ve složení Alipi Kostadinov a armádní cyklisté Martin Penc, Jiří Pokorný, Igor Sláma a Teodor Černý ve stí-hacím závodě družstev, další armádní sportovci – džudista Vladi-mír Kocman a cyklisté Jiří Škoda, Michal Klasa a Vlastibor Konečný v silničním závodě družstev na 100 km. Bronz vybojovali i boxer Ján Franek, gymnasta Jiří Tabák, vzpěrač Dušan Poliačik v těžké váze a zápasníci ve volném stylu Dan Karabin a Július Strnisko.

Hry XXIII. olympiády, Los Angeles 1984 Olympijských her v americkém Los Angeles v roce 1984 se českoslovenští sportovci ne-účastnili, naši tehdejší političtí představitelé rozhodli připojit se k bojkotu olympijských her, který vyhlásil bývalý Sovětský svaz.

14

Čeští vojáci pod akropolí

Z historie olympijských

her

Hry XXIV. olympiády, Soul 1988 Na olympiádu v Soulu přijel rekordní počet účastníků – reprezentovat přijelo 159 výprav s devíti a půl tisíci sportovců. Po 64 letech byl do programu olympijských her opět zařazen stolní tenis a tenis. Našim tenistům se zde podařilo získat hned tři medaile. Miloslav Mečíř se stal olympijským vítězem ve dvouhře, s Milanem Šrej-brem vybojoval bronz ve čtyřhře, o stříbrné medaile se zasloužily tenistky Jana No-votná s Helenou Sukovou ve čtyřhře žen. Dalšími našimi olympijskými vítězi se stali i dva armádní sportovci – atlet Jozef Pribilinec v chůzi na 20 m a střelec Miroslav Varga ve střelbě libovolnou malorážkou vleže. Stříbrnou medaili získal rovněž ar-mádní oštěpař Jan Železný a střelec Miroslav Bednařík v trapu, druhou naši bron-zovou medaili vybojoval zápasník Josef Lohyňa ve volném stylu středních vah.

Hry XXV. olympiády, Barcelona 1992Olympijských her v Barceloně se opět účastnil rekordní počet sportovců – ze 172 států jich přijelo soutěžit deset a půl tisíce – a pro Čechy a Slová-ky to byla poslední olympiáda, kdy reprezentovali společný stát. Získali čtyři zlaté, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. O největší překvapení a zlatou medaili se zasloužil armádní atlet Robert Změlík, který zvítězil v desetiboji, další zlaté medaile vybojovali armádní oštěpař Jan Železný, který si vítězství zajistil novým olympijským rekordem (86,66 m) hned v prvním pokusu, stře-lec Petr Hrdlička v trapu a kanoista Lukáš Pollert ve vodním slalomu, který byl po dvaceti letech znovu zařazen do programu olympijských her. Sportov-ci Dukly byli úspěšní i v dalších disciplínách – stříbrné medaile získali skifař Václav Chalupa, Miroslav Šimek (ve dvojici s Jiřím Rohanem) v závodě kánoí dvojic, bronzovou medaili vybojoval Luboš Račanský ve střelbě na běžící terč.

Hry XXVI. olympiády, Atlanta 1996 Na XXVI. olympijské hry vyslalo 197 zemí 12 800 sportovců, mezi nimiž bylo 117 re-prezentantů České republiky. Naši sportovci získali čtyři zlaté, tři stříbrné a čtyři bronzové medaile, což byl od olympijských her v roce 1980, kdy však Češi a Slováci startovali ještě společně, náš nejlepší výsledek. Olympijskými vítězi se stali rychlost-ní kanoista Martin Doktor, který získal zlaté medaile v závodě na 500 m i 1000 m, kajakářka Štěpánka Hilgertová a oštěpař Jan Železný, obhájce titulu z Barcelony. O tři stříbrné medaile se zasloužili vodní slalomář Lukáš Pollert, armádní kanoista Miroslav Šimek, opět ve dvojici s Jiřím Rohanem, a tenistky Helena Suková a Jana Novotná ve čtyřhře. Čtyři bronzové vybojovali armádní atlet Tomáš Dvořák v dese-

tiboji, další armádní sportovec – střelec Miroslav Januš ve střelbě na běžící terč, Šárka Kašpárková v trojskoku a tenistka Jana Novotná ve dvouhře žen.

Hry XXVII. olympiády, Sydney 2000Na olympijských hrách v Sydney, které Juan Antonio Samaranch označil za do-sud vůbec nejlepší olympiádu v novodobé historii, získali čeští sportovci dvě zlaté, tři stříbrné a tři bronzové medaile. Jan Železný podruhé obhájil vítězství a stal se tak trojnásobným olympijským vítězem v hodu oštěpem, své prvenství ve vodní slalomu obhájila z předcházejících olympijských her i kajakářka Ště-pánka Hilgertová. Na stříbrných stupních stanuli desetibojař Roman Šebrle, boxer Rudolf Kraj a střelec Petr Málek ve skeetu. O tři bronzové se zasloužili Martin Tenk ve střelbě z libovolné pistole, kanoisté Marek Jiras a Tomáš Máder ve vodním slalomu a Jan Řehula v triatlonu, který byl do programu olympij-ských her zařazen poprvé.