Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 · Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 Verze předložená vládě na jednání

Kontakt na zpracovatele: Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Úřad vlády České republiky http://drogovapolitika.vlada.cz

1

Národní strategie protidrogové politiky

na období 2010 až 2018 (znění předložené na jednání vlády dne 10. 5. 2010)

Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 Verze předložená vládě na jednání dne 10. 5. 2010

2

1. Preambule

Užívání návykových látek a nezákonné zacházení s nimi je nejenom v naší zemi, ale v celém světě vnímáno jako vážný problém, který stále představuje ohrožení zdraví, bezpečnosti, sociální pohody a prosperity obyvatel, zejména mládeže. Podemílá udržitelný rozvoj, politickou stabilitu a demokratické instituce, ohrožuje bezpečnost států a vládu práva, přináší útrapy jednotlivcům i rodinám a vede ke ztrátám lidských životů. Česká republika si tato nebezpečí uvědomuje a pokládá za svou povinnost aktivně provádět a podporovat na svém území i v mezinárodní spolupráci důslednou protidrogovou politiku s cílem zajistit lidské společnosti zdraví, důstojnost a bezpečí. Proto vláda České republiky již v roce 1993 položila základy národní protidrogové politiky, které dále rozvíjí a aktualizuje. Vláda se svojí protidrogovou politikou hlásí mimo jiné k mezinárodním úmluvám Organizace spojených národů (dále jen „OSN“) o drogách, k Politické deklaraci o základních principech snižování poptávky po drogách Zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN z června 1998, k Politické deklaraci a Akčnímu plánu o mezinárodní spolupráci vedoucí k vytvoření komplexní a vyvážené strategie v rámci boje proti světovému problému drog (Komise pro narkotika OSN, březen 2009), k závěrům Dublinské konference o podobě budoucí protidrogové strategie Evropské unie – Cesta vpřed z května 2004 a k programu Světové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny v 21. století. Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 (dále jen „Národní strategie 2010-2018“) navazuje na cíle a opatření Protidrogové strategie EU (2005-2012) a Protidrogového akčního plánu EU na období 2009-2012. Zejména souvislosti s protidrogovou politikou EU a jejích členských států jsou pro Českou republiku v tomto období významné. Potvrzuje se, že všechny členské státy EU vycházejí ze stejných základních zásad: uplatňují vyvážený přístup ke snižování nabídky drog a poptávky po drogách a ve své protidrogové politice upevňují hodnoty, na kterých je Unie založena: úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost, solidaritu, právní stát a lidská práva. Cílem strategií a akčních plánů v jednotlivých členských zemích EU je ochrana a zvýšení blaha společnosti i životní spokojenosti jednotlivců, ochrana veřejného zdraví a poskytování vysoké úrovně bezpečnosti široké veřejnosti. Česká republika tyto zásady, principy a cíle uplatňovala ve své protidrogové politice již před vstupem do EU a i nyní po svém vstupu je nadále rozvíjí a prohlubuje. Předkládaná Národní strategie 2010-2018 navazuje na Národní strategii protidrogové politiky na období 2005 až 2009. Je založena na výsledcích hodnocení její realizace a na analýze drogové situace v letech 2005 až 2008. Podle výsledků hodnocení je většina hlavních cílů předchozí strategie platná i pro příští období. Dlouhodobé směřování protidrogové politiky České republiky není třeba zásadně revidovat. Její obsah však musí přihlédnout k dosaženým objektivním výsledkům (viz Příloha 1). V průběhu 5 let se podařilo udržet relativně stabilní situaci v počtu problémových uživatelů nelegálních drog. Na nízké úrovni se podařilo udržet výskyt zdravotních následků užívání drog – infekčních onemocnění a úmrtí. Podařilo se také udržet základní síť programů a služeb v primární, sekundární a terciární prevenci zneužívání drog s relativně širokým spektrem typů a zavést systém ověřování jejich odborné způsobilosti (kvality). Naopak, síť specializovaných ambulantních zdravotnických zařízení je stále nekonsolidovaná. Aktuálně je oblast služeb pro uživatele drog ohrožena poklesem finanční podpory z veřejných rozpočtů. V případě experimentálního užívání došlo k zastavení nárůstu mezi mladými lidmi, nicméně na vysokých hodnotách – zejména v užíváni konopních drog vykazuje ČR nejvyšší míry užívání v Evropě. Ani v obecné (dospělé) populaci ČR nedošlo k zastavení nárůstu užívání drog, spotřeba nelegálních drog vzrostla. Nepodařilo se snížit dostupnost nejčastěji užívaných drog v obecné populaci, zejména konopných drog. V užívání alkoholu se situace


3

od 90. let mezi mladými lidmi v ČR nezlepšila, což je vzhledem k relativně vysoké míře užívání alkoholu (včetně rizikových vzorců užívání alkoholu v nadměrných množstvích) varující údaj. Proto je v dalším období třeba věnovat zvláštní pozornost cíleným a systematickým preventivním opatřením vedoucím ke snížení poptávky po legálních i nelegálních drogách zejména u nejohroženějších cílových skupin mladistvých a mladých dospělých. Dosavadní poznatky ukazují, že Česká republika je přinejmenším schopna úspěšně čelit největším hrozbám komplexního drogového fenoménu. Závažná oblast problémového užívání nelegálních drog je v ČR do značné míry pod kontrolou, což je stav příznivý i v kontextu EU a na pozadí zvýšené hrozby nabídky opiátů a zvyšující se nabídky stimulancií na evropském i našem území v posledních letech. I zde se však objevují nová nebezpečí spojená s šířením kokainu, syntetických drog nebo s rizikovými trendy v marginalizovaných sociálních skupinách. Vývoj tedy nelze pokládat za příznivý zdaleka ve všech oblastech. To představuje výzvu pro období 2010-2018, které tato Národní strategie pokrývá.

Udržení příznivých ukazatelů i změny v nepříznivém vývoji drogové situace lze dosáhnout jen společným a koordinovaným postupem, založeném na formální i neformální spolupráci subjektů, do jejichž působnosti problém užívání drog zasahuje na všech úrovních veřejné správy a společnosti. Nelze pominout ani zapojení občanské společnosti do řešení drogové problematiky ve smyslu Zelené knihy o úloze občanské společnosti v protidrogové politice v EU. Jedním z cílů této strategie je aktivní zapojení co největší části české společnosti do činností, které podporují zlepšení situace v distribuci drog, jejich užívání a s nimi souvisejícími nepříznivými důsledky.

Národní strategie 2010-2018 nezanedbává důležitou oblast nelegálních drog, nýbrž klade zvýšený důraz na začlenění problematiky legálních drog do protidrogové politiky státu všude tam, kde je to možné a účelné. Některé principy a zásady, které se v protidrogové politice ČR uplatňovaly od začátku 90. let 20. století, byly následně ukotveny v zákoně č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. V ČR kontrolované omamné a psychotropní látky (dále jen „OPL“) a přípravky je obsahující jsou definovány v zákoně č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů (příloha 1–8 zák.; dále označovány též jako nelegální drogy). V Národní strategii 2010-2018 jsou pod pojem drogy zahrnuty OPL podle výše uvedeného zákona, látky běžně dostupné (organická rozpouštědla a další těkavé látky) a návykové látky naší společností vysoce tolerované a veřejně propagované (alkohol a tabák – tzv. legální drogy). Již předchozí Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 až 2009 deklarovala zaměření na všechny typy drog včetně legálních, na operační úrovni však byly akční plány svým obsahem a rozsahem zaměřeny zejména na problematiku drog nelegálních. Podle výsledků hodnocení se protidrogové politice dosud nepodařilo plně začlenit problematiku legálních drog, což se projevuje nepřehledností koordinačních mechanismů v oblasti legálních drog, nižší dostupností dat o alkoholu a tabáku nebo nedostatečně zakotvenou sítí a spektrem služeb určených uživatelům legálních drog. Problematika alkoholu a tabáku je v ČR na strategické úrovni řešena také v jiných strategických dokumentech se širším zaměřením, především v Dlouhodobém programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století, které se naopak okrajově zabývají i nelegálními drogami. Národní strategie 2010-2018 se zaměří na bezprostřední propojení opatření vůči legálním a nelegálním drogám v budoucnu již na strategické úrovni. Na přípravě strategie se podíleli odborníci z rezortů a dalších centrálních institucí, z krajských úřadů, vědeckých a akademických pracovišť a ze státních a nestátních organizací poskytujících


4

služby. Je tedy konsensuálním výstupem práce zástupců veřejné správy na centrální a krajské úrovni, jakož i zástupců odborné obce. 2. Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018

Národní strategie 2010-2018 je klíčovým koncepčním dokumentem vlády ČR a zároveň programovým vyjádřením záměrů a postupu vlády při řešení problému užívání drog. Aktualizuje předcházející strategie v souladu se současným stavem vědeckého poznání o fenoménu užívání drog, jeho důsledcích a o účinných řešeních problémů s ním souvisejících. Národní strategie 2010–2018 definuje v komplexní a koncepční rovině základní východiska a směry řešení problému užívání drog a principy a přístupy, na kterých protidrogová politika staví; stanovuje cíle, kterých se snaží dosáhnout a priority při realizaci opatření na období 9 let. Součástí strategie je i soubor opatření směřujících k dosažení cílů, který je rozpracován v akčních plánech realizace Národní strategie 2010–2018 včetně vyčíslení/vymezení potřebných zdrojů pro jeho implementaci. Hlavní funkce strategie: vytyčit základní přístupy, principy a cíle, stanovit priority národní protidrogové politiky ČR

pro všechny články veřejné správy a pro občanskou společnost vymezit institucionální a organizační rámec protidrogové politiky i odpovědnost a

kompetence všech hlavních článků veřejné správy v protidrogové politice propojit veřejnou správu, nestátní i svépomocné organizace na všech úrovních realizace

protidrogové politiky nabídnout institucím, organizacím a občanské společnosti možnost aktivně se zapojit do

realizace národní protidrogové politiky a přispět k naplňování jejích cílů pro potřeby spolupráce na národní i na mezinárodní úrovni informovat odbornou i laickou

veřejnost o podobě národní protidrogové politiky ČR, o jejích cílech a o prioritách směřování

3. Základní východiska

Problém užívání drog

Užívání návykových látek je komplexní a mnohovrstevný jev s celou řadou vzájemně se ovlivňujících potencionálních rizik pro jedince i pro společnost. Česká republika bude při řešení problému užívání drog vycházet z konceptu Světové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny v 21. století, podle něhož užívání drog je problémem ohrožujícím veřejné zdraví. Jde zejména o jeho negativní sociální, zdravotní, trestněprávní, bezpečnostní a ekonomické dopady, které nepříznivě ovlivňují zdravý vývoj jednotlivců i společnosti ve všech uvedených aspektech. Protidrogová politika

Protidrogová politika je komplexní a koordinovaný soubor preventivních, vzdělávacích, léčebných, sociálních, regulačních, kontrolních a dalších opatření, včetně vymáhání práva, uskutečňovaných na mezinárodní, národní, krajské a na místní úrovni. Jejím účelem je zabezpečit zdraví, ochranu a bezpečnost jednotlivců, společnosti a majetku před zdravotními, sociálními, ekonomickými škodami a dopady v podobě trestné činnosti, která je s drogami spojena. Protidrogová politika ČR vychází tedy ze dvou základních konceptů, které nestojí v protikladu, ale vzájemně se doplňují:


5

Ochrana veřejného zdraví

Koncept ochrany veřejného zdraví, definovaný Světovou zdravotnickou organizací, staví na komplexu preventivních, vzdělávacích, léčebných, sociálních, regulačních a kontrolních opatření, včetně opatření vymáhání práva (zaměřené na omezení dostupnosti a distribuce drog a dodržování zákonů), a dalších, jež mají za cíl zlepšovat zdravotní, sociální, ekonomické, bezpečnostní a trestněprávní podmínky, které ovlivňují zdravý vývoj jednotlivce i společnosti. Ochrana a podpora veřejného zdraví je také předmětem zájmu Evropské unie a je ukotvena v Lisabonské Smlouvě. Ochrana bezpečnosti jednotlivců a společnosti

Výroba, distribuce a neautorizované nakládání s ilegálními drogami jsou nezákonné jevy, se kterými je spojen výskyt kriminálního chování. Ohrožení bezpečnosti jednotlivců i společnosti představuje každá úroveň těchto nezákonných jevů, ale především organizovaná forma trestných činností souvisejících s výrobou a distribucí drog a/nebo praním špinavých peněz pocházejících z obchodu s drogami, a to zejména mezinárodního charakteru. Rizikem je rovněž zacházení s legálními drogami mimo rámec vymezený zákony. Řešení uvedených problémů vyžaduje koordinované a nekompromisní úsilí všech složek protidrogové politiky tak, aby bezpečnost jednotlivců i společnosti byla zajištěna v maximální dosažitelné míře. 4. Přístupy k řešení problému užívání drog

Jako účinný, směřující k řešení problémů spojených s užíváním drog, uznává vláda ČR komplexní, multidisciplinární a vyvážený přístup. Tedy takový, který vychází ze široké celospolečenské, mezirezortní, mezioborové a mezisektorové spolupráce na všech úrovních. Je postaven na komplexním, výzkumem podloženém a vyváženém uplatňování tří základních strategií/přístupů moderní protidrogové politiky, které jsou vzájemně nezastupitelné a doplňují se. Těmito přístupy jsou: snižování nabídky drog (kontrola prodeje a distribuce legálních a potlačování nezákonné

výroby a distribuce nelegálních drog), snižování poptávky po drogách (primární prevence, léčba a sociální začleňování

uživatelů), snižování rizik spojených s jejich užíváním. Protidrogovou politiku ČR proto budou, v kontextu těchto přístupů, i nadále tvořit čtyři základní pilíře: primární prevence, léčba a resocializace, snižování rizik, snižování dostupnosti drog.

přístupy/ strategie

snižování nabídky

drog

snižování poptávky

po drogách

snižování rizik

spojených s užíváním drog

pilíře protidrogové politiky ČR

Intervence ve čtyřech pilířích protidrogové politiky mohou být efektivně uplatňovány pouze ve funkčním institucionálním prostředí, jež staví na mezinárodních závazcích, zkušenostech a spolupráci, na poznatcích z výzkumů, na informacích a hodnocení realizovaných opatření tak, aby byla z veřejných rozpočtů financována pouze efektivní opatření a aktivity. Činnost ve všech oblastech musí být koordinována k zajištění společného postupu při dosahování cílů stanovených strategií. Další podmínkou je podpora veřejnosti, její informovanost, aktivní přístup a

snižování dostupnosti

drog

léčba a sociální

začleňování

snižování rizik

primární prevence


6

nebagatelizování nežádoucích a nezákonných jevů. Takový přístup umožňuje ovlivnit problém užívání drog, počínaje odrazováním od experimentování s nimi, až po omezování negativních zdravotních, sociálních, ekonomických a bezpečnostních důsledků jejich užívání. 5. Principy protidrogové politiky České republiky

Česká protidrogová politika se i v období let 2010-2018 bude zakládat na následujících principech: Evropské hodnoty

Národní strategie 2010-2018 respektuje a uplatňuje společné evropské hodnoty: úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost, solidaritu, odpovědnost, právní stát a lidská práva včetně práva na zdraví, na zdravotní péči a rovnost přístupu ke službám. Komplexní řešení problematiky nelegálních i legálních drog

Užívání legálních i nelegálních drog má na společnost závažné dopady a zároveň existují prokázané souvislosti mezi užíváním alkoholu, tabáku a nelegálními drogami. Národní strategie 2010-2018 se na koncepční strategické úrovni zabývá definicí a formulací vzájemného propojení a koordinace řešení problémů souvisejících s užíváním legálních i nelegálních drog. Dlouhodobé a komplexní plánování

Řešení drogového problému vyžaduje dlouhodobý komplexní a strukturovaný přístup, v němž mají jednotlivé složky protidrogové politiky nezastupitelnou a rovnocennou roli. Změny v dosavadním nepříznivém vývoji tak komplexního jevu nelze dosáhnout dílčími ani izolovanými opatřeními v jedné z oblastí protidrogového působení, ale dlouhodobým a komplexním úsilím a strategiemi. Realistické rozhodování - uplatňování ověřených dat a hodnocení efektivity

Realistická protidrogová politika, a aktivity v ní realizované, je založena na analýze současné situace, identifikovaných problémech, potřebách a prioritách, tedy na vědecky ověřených faktech a datech, nikoli na předpokladech a domněnkách. V zájmu uplatňování a zavádění ověřených a účinných strategií a intervencí je podporován výzkum a zavádění jeho poznatků do praxe. V rámci realistické protidrogové politiky jsou opatření důsledně monitorována, je vyhodnocována jejich účinnost a případně jsou modifikovány realizované aktivity v souvislosti s vývojem trendů v užívání drog a vědeckých poznatků o jejich řešení. Národní strategie 2010-2018 je strukturována tak, aby se usnadnilo hodnocení její realizace a efektivity, její cíle jsou realistické (tj. dosažitelné) a měřitelné (tj. hodnotitelné). Racionální financování a garance kvality služeb

Akční plány realizace Národní strategie 2010-2018 nově obsahují podklady pro návaznost na rozpočet a vyčíslení finančních zdrojů. Tento prvek bude nástrojem pro rozhodování o racionálním financování opatření protidrogové politiky již ve fázi jejich plánování. Zároveň umožňují pochopení, že účinná opatření protidrogové politiky není možno uskutečnit bez adekvátního zabezpečení finančních zdrojů k její realizaci. Součástí racionálního financování je i podpora služeb poskytujících kvalitní programy. K tomu slouží zejména systém certifikace odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog v oblasti prevence, harm reduction, léčby a následné péče, jakož i další systémy odborného a objektivního hodnocení kvality služeb. Garance kvality je podmínkou pro získání finančních prostředků z veřejných zdrojů.


7

Partnerství a společný postup

Národní strategie 2010-2018 podporuje partnerství a širokou spolupráci všech článků veřejné správy a občanské společnosti. Společný koordinovaný postup na místní/komunitní, krajské, národní i mezinárodní úrovni zvyšuje pravděpodobnost účinnosti působení a úspěchu při dosahování stanovených cílů. 6. Cíle protidrogové politiky na období 2010 až 2018

V kontextu účelu protidrogové politiky – zabezpečit ochranu jednotlivců a společnosti před zdravotními, sociálními, ekonomickými riziky škod, které může užívání drog přinášet, a zajistit bezpečnost jednotlivců, společnosti a majetku před dopady v podobě trestné činnosti spojené s distribuci a užíváním drog – a v kontextu vyváženého uplatňování tří základních přístupů k řešení problému užívání drog – snižování nabídky drog, poptávky po nich a potencionálních rizik spojených s jejich užíváním – má strategie čtyři hlavní cíle a s nimi korespondující čtyři pilíře:

Cíl I. Cíl II. Cíl III. Cíl IV.

Strategický cíl

Snížit míru experimentálního a

příležitostného užívání drog

zejména mladými lidmi

Snížit míru

problémového a intenzivního užívání

drog

Snížit potenciální rizika spojená s

užíváním drog pro jedince

a společnost

Snížit dostupnost drog zejména pro

mladé lidi

Pilíře protidrogové politiky

Primární prevence

Léčba a sociální začleňování

Snižování rizik

Snižování dostupnosti drog

Pro dosažení cílů strategie je třeba vytvořit odpovídající podmínky pro jejich realizaci a zkvalitnit stávající organizační prostředí. Je třeba posílit systém koordinace a dbát na efektivní alokaci zdrojů (zejména finančních), poskytování kvalitních informací, podporovat výzkum, zapojit se do mezinárodní spolupráce, dodržovat mezinárodní závazky a využívat zahraniční zkušenosti. Proto jsou nedílnou součástí národní protidrogové strategie i opatření a intervence v těchto oblastech: Koordinace a financování - koordinace a racionalizace zdrojů jsou organizačními

aktivitami veřejné správy, které zahrnují mechanizmy zabezpečující koordinaci a efektivní rozložení odpovědnosti mezi orgány státní správy a jiné instituce, stejně jako optimalizaci zdrojů s cílem zamezit jejich překrývání při realizaci protidrogové politiky. Aktivity obsažené v této oblasti proto budou směřovat k zabezpečení nutné infrastruktury k její realizaci.

Monitoring, výzkum, evaluace - validní, včasná a srovnatelná data o rozsahu a dopadech užívání drog jsou základním předpokladem pro přijímání kvalifikovaných rozhodnutí, a to jak politických rozhodnutí na národní a místní úrovni, tak rozhodnutí individuálních (osobních). Evaluace je nezbytná pro zhodnocení účinnosti přijatých opatření a pro racionální alokaci zdrojů do skutečně účinných řešení. Účelem aktivit v této oblasti je proto zabezpečovat dostatek relevantních informací o situaci v distribuci a užívání drog v ČR a o účinnosti realizovaných opatření pro nositele rozhodovacích pravomocí a odbornou i laickou veřejnost.

Mezinárodní spolupráce – zapojení do mezinárodní spolupráce je definováno v rovině globálního vnímání problému užívaní drog; na jedné straně určuje optimalizaci zapojení


8

ČR do mezinárodních a evropských aktivit a možnost podílet se na vytváření mezinárodního rámce protidrogové politiky, na straně druhé umožňuje ČR stavět na mezinárodních zkušenostech.

Cíle strategie a dále aktivity spadající do jednotlivých podpůrných technicko-organizačních oblastí, jsou pro každou oblast protidrogové politiky samostatně rozpracovány v třech Akčních plánech realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018 (dále jen „akční plány“), pokrývající období 2010-2012, 2013-2015 a 2016-2018. 7. Priority protidrogové politiky na období 2010 až 2018

Součástí Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 je stanovení priorit protidrogové politiky, které budou uplatňovány při přijímání rozhodnutí a realizaci opatření v rámci jednotlivých intervenčních oblastí protidrogové politiky, kterými jsou čtyři základní pilíře protidrogové politiky a tři podpůrné oblasti (koordinace a financování; monitoring, výzkum, evaluace; mezinárodní spolupráce). Priority protidrogové politiky jsou ve třech akčních plánech realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 rozpracovány na stanovené období pokryté konkrétním akčním plánem a u každého akčního plánu jsou aktualizovány na základě provedené analýzy současného stavu. Přehledné znázornění koncepce Národní strategie 2010-2018 ukazuje následující obrázek.


9

NÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY 2010-2018

Účel: Zabezpečit ochranu jednotlivců a společnosti před zdravotními, sociálními, ekonomickými riziky škod, které může užívání drog přinášet a zajistit bezpečnost jednotlivců, společnosti a majetku před

dopady v podobě trestné činnosti spojené s distribuci a užíváním drog

Primární prevence

Snížit míru experimentálního a příležitostného

užívání drog zejména mladými lidmi

Podstata prevence spočívá především v realizaci specifických preventivních aktivit (s prokázanou efektivitou). Intervence v oblasti specifické prevence jsou zaměřeny zejména na dosažení následujících změn:

- motivace k životnímu stylu bez drog,

- motivace k návratu k životnímu stylu bez drog, pokud k experimentálnímu či příležitostnému užívání drog dochází,

- posunutí zahájení experimentování s drogami (užívání drog) do vyššího věku,

- snížení míry užívání drog, pokud k experimentálnímu či příležitostnému užívání drog dochází,

- snížení rizik spojených s užíváním drog, pokud k experimentálnímu či příležitostnému užívání drog dochází.

Léčba a sociální začleňování

Snížit míru problémového a intenzivního užívání drog

Intervence realizované v oblasti léčby a sociálního začleňování jsou zaměřeny zejména na dosažení následujících změn:

- návrat k životnímu stylu bez drog u osob užívajících pravidelně a dlouhodobě návykové látky či u osob závislých na návykových látkách,

- zlepšení celkového zdraví uživatelů drog a závislých na návykových látkách včetně jejich psychiatrické a somatické komorbidity,

- zlepšení sociálního statutu a míry sociálního začlenění uživatelů drog a závislých na návykových látkách,

- snížení rizik negativních zdravotních a sociálních důsledků u uživatelů drog a závislých na návykových látkách.

Snižování rizik

Snížit potenciální rizika spojená s užíváním

drog pro jedince a společnost

Intervence v oblasti snižování rizik (harm reduction) jsou zaměřeny na snižování nepříznivých zdravotních a sociálních důsledků užívání drog pro společnost a samotné uživatele, kteří drogy aktuálně užívají: - snížení rizik negativních zdravotních

(somatických a psychických) důsledků u uživatelů drog a závislých na návykových látkách; zejména se jedná o výskyt předávkování, infekčních nemocí a další somatické a psychiatrické komorbidity,

- snížení rizik negativních sociálních důsledků u uživatelů drog a závislých na návykových látkách; zejména se jedná o nezaměstnanost, problémy v rodinném a sociálním životě a/nebo páchání trestní činnosti.

- snížení míry užívání drog a motivace k návratu k životnímu stylu bez drog u uživatelů drog a závislých na návykových látkách.

Snižování dostupnosti drog

Snížit dostupnost drog. zejména pro mladé lidi

Intervence v oblasti vymáhání práva, které jsou postaveny zejména na efektivnějším využívání existujících legislativních a institucionálních nástrojů jsou zaměřeny na:

- omezení dostupnosti legálnich a nelegálních drog, zejména pro děti a mládež,

- regulace a kontrola trhu s omamnými a psychotropnými látkami, přípravky a prekusory drog,

- potírání trestné činnosti spojené s neautorizovanou výrobou, distribucí a jiným nakládáním s drogami, zejména její organizované a mezinárodní formy,

- ochrana zdraví a bezpečnosti osob a společnosti a ochrana majetku před trestnou činností spojenou s výrobou a distribucí drog a před jejích důsledky tak, aby škody utrpěné jednotlivci a společností byly co nejnižší.

Koordinace a financování – Koordinace a racionalizace zdrojů jsou organizačními aktivitami veřejné správy, které zahrnují mechanismy zabezpečující koordinaci a efektivní rozložení odpovědnosti mezi orgány státní správy a jiné instituce, stejně jako optimalizaci zdrojů s cílem zamezit jejich překrývání ve sféře drogové problematiky. Aktivity obsažené v této oblasti proto budou směřovat ke zkvalitnění koordinace a financování.

Monitoring, výzkum, evaluace – Aktivity budou směřovány k získání validních, včasných a srovnatelných dat o rozsahu a dopadech užívání drog jako základního předpokladu pro přijímání kvalifikovaných rozhodnutí (politických na národní a místní úrovni i rozhodnutí individuálních). Evaluační metody budou využívány pro zhodnocení účinnosti přijatých opatření jako podkladu pro racionální rozhodování o alokaci zdrojů. Informace o drogovém problému a o účinnosti opatření k jeho řešení budou poskytovány nositelům rozhodovacích pravomocí a odborné i laické veřejnosti.

Mezinárodní spolupráce – Zapojení do mezinárodní spolupráce je definováno v rovině globálního vnímání drogového problému; na jedné straně určuje optimalizaci zapojení ČR do mezinárodních a evropských záležitostí v drogové problematice a podílení se na vytváření mezinárodního rámce protidrogové politiky, na straně druhé umožňuje ČR stavět na mezinárodních zkušenostech.


10

8. Akční plány realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010

až 2018

Akční plány realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 (akční plány) detailněji rozpracovávají plánované postupy pro naplňování cílů Národní strategie 2010-2018 a definují opatření v podpůrných technicko-organizačních oblastech. Po dobu platnosti strategie budou zpracovány tři akční plány na období let 2010 až 2012, 2013 až 2015 a poslední na období 2016 až 2018. Akční plány jsou integrální součástí Národní strategie 2010-2018 a zároveň plní funkci: implementačního nástroje strategie v dané oblasti - určují konkrétní aktivity a výstupy,

rozdělení odpovědnosti, termíny plnění a odhadované zdroje pro realizaci aktivit, kontrolního nástroje realizace strategie - definují ukazatele dosažení stanovených cílů,

ukazatele uskutečnění plánované aktivity a definují potřebné zdroje informací pro jednotlivé ukazatele,

usměrňujícího dokumentu pro realizaci protidrogové politiky různými subjekty působícími v dané oblasti - definují priority protidrogové politiky na období pokryté v příslušném akčním plánu.

9. Role a odpovědnost klíčových subjektů protidrogové politiky

Národní protidrogová politika je realizována ve spolupráci mezi zástupci orgánů veřejné správy na všech úrovních a ve spolupráci se členy odborných společností a zástupců občanské společnosti. Za realizaci opatření, která vyplývají z národní protidrogové strategie, nese na centrální úrovni odpovědnost či spoluodpovědnost věcně příslušný člen vlády nebo Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky.

9.1. Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen „RVKPP“ nebo „Rada“) je poradní, koordinační a iniciační orgán vlády ČR v otázkách protidrogové politiky. Vytváří platformu pro průběžnou komunikaci s ministerstvy, s dalšími články veřejné správy a s dalšími subjekty, které se podílejí na realizaci protidrogové politiky (včetně nestátních neziskových organizací a odborných společností). Rada předkládá vládě návrhy opatření a aktivit protidrogové politiky, koordinuje a vyhodnocuje jejich realizaci a provádí na všech úrovních kontrolu plnění úkolů vyplývajících z národní strategie a z akčních plánů. Rada doporučuje k financování programy protidrogové politiky realizované na centrální a místní úrovni. Rada rovněž garantuje systém zabezpečení kvality programů prevence a snižování rizik užívání drog, léčby a sociálního začleňování uživatelů drog a závislých na drogách. Rada dále koordinuje zapojení ČR do mezinárodních a evropských záležitostí v drogové problematice. Pro praktické dennodenní zajišťování uvedených činností má Rada k dispozici sekretariát – sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen „sekretariát RVKPP“), který je organizačně začleněn do Úřadu vlády České republiky. Sekretariát RVKPP odpovídá za přípravu strategických dokumentů protidrogové politiky, jejich praktickou implementaci a každodenní koordinaci protidrogové politiky mezi jednáními Rady, za financování programů protidrogové politiky, za certifikaci odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog a mezinárodní spolupráci. Sekretariát RVKPP dále organizačně zajišťuje činnost dalších nástrojů koordinace a realizace drogové politiky a monitorování situace v oblasti drog, kterými jsou výbory a pracovní skupiny. Rada dále koordinuje sběr, analýzu a distribuci dat o užívání drog, o jeho dopadech a o realizovaných opatřeních protidrogové politiky. Tuto činnost zajišťuje prostřednictvím Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti, které je organizační součástí sekretariátu RVKPP. Monitorovací středisko koordinuje a metodicky podporuje činnost resortů a dalších subjektů,


11

které se na sběru dílčích dat o sledovaných ukazatelích podílejí – nástrojem plánování a koordinace v této věci je Národní plán drogového informačního systému, schvalovaný RVKPP; Monitorovací středisko dále za účelem koordinace vzájemné komunikace zřizuje pracovní skupiny složené ze zástupců resortů a dalších subjektů. Monitorovací středisko dále je českým národním partnerem decentralizované agentury Evropské unie pro monitorování drog – Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost a českým partnerem sítě REITOX, zřízené a podporované národními vládami a Evropskou unií s cílem monitorovat situaci v oblasti psychotropních látek. V přenosu úkolů a poznatků z centrální na místní úroveň a zpět hraje významnou roli síť krajských a místních protidrogových koordinátorů a protidrogových komisí krajů a měst. Vyhodnocují provedená opatření i jejich dopad na vývoj užívání drog na území daného regionu a podílejí se na aktualizaci realizovaných opatření protidrogové politiky na základě potřeb identifikovaných ve spolupráci s centrálními institucemi. 9.2. Věcně příslušná ministerstva

Ministerstvo zdravotnictví

Odpovídá za legislativu týkající se legálního zacházení s návykovými látkami, přípravky, prekurzory a pomocnými látkami. Povoluje zacházení s návykovými látkami, s přípravky, které je obsahují, s prekurzory a s pomocnými látkami, povoluje dovozy a vývozy těchto látek, vykonává kontrolní činnost a plní hlásnou povinnost o dovozu, vývozu, výrobě, spotřebě a stavu zásob uvedených látek pro orgány OSN a EU. Dále odpovídá za legislativu týkající se ochrany před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami včetně léčby návykových nemocí, za realizaci a financování této léčby a snižování zdravotních rizik, výchovu a intervenci v oblasti zdravého životního stylu a profesní vzdělávání pracovníků resortu. Ministerstvo práce a sociálních věcí

Protidrogová politika je součástí sociální politiky resortu práce a sociálních věcí. Odpovídá za řešení sociálních problémů souvisejících s užíváním všech typů drog, tj. legálních a nelegálních, a za realizaci a financování sociálních služeb pro osoby ohrožené užíváním drog, uživatele drog, jejich blízké a rodinné příslušníky. Odpovídá za legislativu týkající se budování, financování a zajištění dostupnosti a kvality systému sociálních služeb pro uživatele všech typů drog. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

V protidrogové politice odpovídá především za primární prevenci užívání všech typů drog dětmi a mladými lidmi, kterou staví na výzkumem ověřených opatřeních a aktivitách. Dále odpovídá za realizaci preventivních programů ve školách a ve školských zařízeních a za financování dalších preventivních programů realizovaných státními i nestátními organizacemi. Rovněž odpovídá za profesní přípravu pedagogických pracovníků pro účinné preventivní působení při výuce, vzdělávání a při výchově dětí a mládeže. V rámci speciálního školství nese odpovědnost za zabezpečení programů včasné a krizové intervence, léčebně-výchovné péče u dětí a mladých lidí, kteří s drogami experimentují nebo je zneužívají.

Ministerstvo vnitra

V protidrogové politice odpovídá především za regulaci opatření potlačování nabídky ilegálních drog a za vymáhání práva ve vztahu k distribuci drog legálních. V obecné rovině odpovídá za ochranu veřejného pořádku a bezpečnosti a potírání trestné činnosti páchané v souvislosti s užíváním všech typů drog. Odpovídá i za profesní přípravu pracovníků resortu a Policie ČR. Zajišťuje též akreditaci vzdělávacích programů pro úředníky územních samosprávných celků, zabývající se prevencí a prací s drogově závislými a jejich sociálním okolím. Policie ČR dosahuje potlačování nabídky zejména odhalováním a potíráním organizovaného drogového zločinu a pouliční drogové kriminality, kontrolou a vymáháním dodržování platných zákonů. Odpovídá za odhalování protiprávního jednání u účastníků

http://www.emcdda.europa.eu/�

http://www.emcdda.europa.eu/�


12

silničního provozu, podezřelých z konzumace legálních a nelegálních drog před jízdou nebo během jízdy. Policie ČR odpovídá za vymáhání práva v oblasti zákazu kouření, užívání alkoholu a návykových látek osobami, které vykonávají činnost, při níž by mohly ohrozit život nebo zdraví svoje anebo dalších osob nebo poškodit majetek. Policie ČR kontroluje dodržování povinností provozovatelů ve věci prodeje tabákových nebo alkoholických výrobků nezletilým. Odpovídá za kontrolu nelegální výroby a prodeje legálních drog. Ministerstvo spravedlnosti

Odpovídá za tvorbu legislativních návrhů v oblasti trestního práva. Vytváří podmínky pro činnost soudů a státních zastupitelství ve věcech týkajících se drogové trestné činnosti. Zabezpečuje činnost Probační a mediační služby, odklony v trestním řízení nebo alternativy trestu odnětí svobody. Odpovídá za realizaci služeb prevence, léčby a minimalizace rizik a odpovídající pomoci osobám závislým na drogách v podmínkách výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody. Současně nese odpovědnost za profesní vzdělávání soudců, státních zástupců a pracovníků Vězeňské služby a Probační a mediační služby. Ministerstvo obrany

Zabezpečuje ochranu bezpečnosti a suverenity ČR, vyčleňuje síly a prostředky k účasti na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích mimo území ČR. Svou roli v protidrogové politice sehrává zejména ve vztahu k nebezpečí užívání drog vojáky v činné službě. Nese odpovědnost za včasnou identifikaci problémů spojených s užíváním legálních a nelegálních drog vojáky, za kvalitní přípravu příslušníků velitelského sboru, pracovníků vojenského školství a všech ostatních zaměstnanců resortu ve vztahu k problematice užívání všech drog.

Ministerstvo zahraničních věcí

Koordinuje plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a z členství ČR v Organizaci spojených národů (OSN); jde zejména o Mezinárodní výbor pro kontrolu narkotik (INCB) a Komisi pro narkotika OSN (CND) a Valné shromáždění OSN. Na koordinaci evropských záležitostí se podílejí kromě Ministerstva zahraničních věcí další dva orgány, a to Útvar ministra pro evropské záležitosti, a odbor kompatibility při Úřadu vlády České republiky.

Ministerstvo financí

Spolupodílí se na vytváření pravidel financování neziskové sféry a dozoruje jejich soulad se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Uskutečňuje metodickou a konzultační pomoc při poskytování dotací ze státního rozpočtu a při kontrole souvisejících finančních toků. Celní správa ČR, ve své působnosti, vykonává činnosti v oblasti snižování nabídky drog, prekurzorů, tabákových výrobků a alkoholu, zaměřené především na odhalování nelegálních zásilek z/do zahraničí. K těmto činnostem celní správa využívá kontrolních kompetencí, které jsou výlučně v gesci Celní správy ČR a také které jsou komplementární s pravomocemi Policie ČR. Dále odpovídá za kontrolu a evidenci legální produkce máku setého a technického konopí. Podporuje a provádí preventivní programy související s nelegální přepravou.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo v rámci své gesce odpovídá za regulaci reklamy v oblasti legálních drog – alkoholu a tabáku.

Ministerstvo zemědělství

Odborně spolupracuje s Generálním ředitelstvím cel při evidenci legální produkce máku setého a technického konopí, tj. zemědělských plodin obsahujících omamné a psychotropní látky.


13

9.5. Kraje a obce

Kraje a obce jsou klíčovými partnery centrálních institucí při přípravě a realizaci národní strategie protidrogové politiky a při jejím zavádění do praxe na příslušných úrovních veřejné správy. Uskutečňují opatření a intervence protidrogové politiky v souladu s hlavními cíli, principy, prioritami a postupy doporučenými národní strategií, zohledňují přitom místní podmínky a potřeby. Za tímto účelem jsou zástupci samosprávy jak členem Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, tak členy poradních a pracovních orgánů Rady a pracovních skupin sekretariátu Rady a Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti. Kraje a některé obce (zejména obce s rozšířenou působností) navíc v různé míře přijímají vlastní protidrogové strategie a plány, v jejichž rámci přijímají opatření vhodná pro dané území. Různorodost jejich přístupů se projevuje v celé řadě dílčích aspektů; v rámci koordinace protidrogové politiky však postupně dochází k harmonizaci a k zavádění osvědčené praxe na základě přenášení zkušeností mezi kraji. Na základě zák. č. 167/1998 Sb. o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů kraje odpovídají za výkon kontroly ve zdravotnických zařízeních včetně lékáren. 9.6. Odborné společnosti, nestátní neziskové organizace a vysoké školy

Klíčovými odbornými partnery institucí veřejné správy v otázkách protidrogové politiky na všech úrovních jsou odborné společnosti, nestátní neziskové organizace, výzkumné instituce a univerzity1. Jejich zástupci se ve spolupráci s orgány veřejné správy podílejí zejména na plánování a realizaci opatření a aktivit protidrogové politiky, na jejich vyhodnocování a na zvyšování kvality a efektivity služeb, které poskytují s finanční podporou z veřejných zdrojů. Zájmy odborné společnosti, nestátního a akademického sektoru jsou zastupovány prostřednictvím členství jejich reprezentantů v Radě vlády pro koordinaci protidrogové politiky a poradních a pracovních orgánech Rady a pracovních skupinách sekretariátu Rady a Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti. 10. Časový rámec

Platnost strategie je určena na období let 2010 až 2018 a její implementaci budou napomáhat tří akční plány, každý na období 3 let. Každoročně proběhne průběžné hodnocení (revize) plnění úkolů. V roce 2012 a 2015 budou realizace a výsledky příslušných akčních plánů podrobeny hodnocení, jehož závěry v propojení na stávající situaci ve vývoji drogového problému a vývoje v organizačním rámci budou sloužit jako podklad pro stanovení aktuálních priorit protidrogové politiky a zpracování následujícího akčního plánu. Realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 bude vyhodnocena v roce 2018. Na základě tohoto hodnocení bude připravena strategie protidrogové politiky na období od roku 2019.

1 Ke společnostem, se kterými je aktuálně ze strany státních orgánů navázána dlouhodobá spolupráce, patří v ČR: Společnost pro návykové nemoci České lékařské společnosti J. E. Purkyně, A.N.O. - Asociace nestátních organizací zabývajících se prevencí a léčbou drogových závislostí a Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice UK v Praze.

Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 Verze předložená vládě na jednání dne 10. 5. 2010 strana 14 z 31

Příloha 1: Vývoj kvantitativních ukazatelů drogové situace pro zhodnocení specifických strategických cílů Národní strategie protidrogové politiky na období 2005-2009

Cíl I. Stabilizovat případně snížit počet problémových uživatelů drog

Tabulka 1: Odhad počtu problémových uživatelů drog (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

2004 2005 2006 2007 2008

Celkový odhad problémových uživatelů 30 000 31 800 30 200 30 900 32 500

Odhad problémových uživatelů opiátů 9 700 11 300 10 500 10 000 11 300

- z toho uživatelů heroinu - - 6 150 5 750 6 400

- z toho uživatelů Subutexu 2 028 2 699 4 300 4 250 4 900

Odhad problémových uživatelů pervitinu 20 300 20 500 19 700 20 900 21 200

Odhad injekčních uživatelů 27 000 29 800 29 000 29 500 31 200

Tabulka 2: Počet a podíl problémových uživatelů drog, kteří využili služeb nízkoprahových zařízení (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

2004 2005 2006 2007 2008 Počet problémových uživatelů (PUD) v kontaktu s harm reduction programy

24 200 27 800 25 900 27 200 28 300

Podíl problémových uživatelů v kontaktu na celkovém počtu PUD

80,67 % 87,42 % 85,76 % 88,03 % 87,08 %

Tabulka 3: Počet a podíl problémových uživatelů drog v léčebných zařízeních a injekční užívání (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

2004 2005 2006 2007 2008

Zařízení oboru psychiatrie 4 592

5 558

4 640

4 259

4 585

Registr žádostí o léčby spojenou s užíváním drog hygienické služby

2 169

2 058

2 126

1 961

2 063

Počet problémových uživatelů opiátů

Závěrečné zprávy programů ambulantní léčby v dotačním řízení sRVKPP

223

517

350

372

503

Zařízení oboru psychiatrie 2 579

2 662

3 055

3 272

3 330

Registr žádostí o léčby spojenou s užíváním drog hygienické služby

4 790

4 855

4 889

5 177

4 925 Počet problémových uživatelů pervitinu

Závěrečné zprávy programů ambulantní léčby v dotačním řízení sRVKPP

540

540

771

511

456

Počet injekčních uživatelů v léčbě (Registr žádostí o léčby spojenou s užíváním drog hygienické služby)

6 364 6 125 6 054 6 109 5 986

Podíl injekční aplikace u uživatelů heroinu v léčbě (Registr žádostí o léčby spojenou s užíváním drog hygienické služby)

90,8 90,0 90,4 86,5 88,9

Podíl injekční aplikace u uživatelů pervitinu v léčbě (Registr žádostí o léčby spojenou s užíváním drog hygienické služby)

84,9 82,9 80,7 81,0 79,8


Tabulka 4: Substituční léčba (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

2004 2005 2006 2007 2008 Odhadovaný počet uživatelů Subutexu – odhad NMS a)

- - 4 300 4 250 4 850

Odhadovaný počet uživatelů Subutexu – odhad NMS b)

2 030 2 670 3 120 3 030 3 280

Počty žadatelů o léčbu v souvislosti s užíváním Subutexu – základní droga (Registr žádostí o léčby spojenou s užíváním drog hygienické služby)

145 + 114 = 259

225 + 187 = 412

331 + 194 = 525

315 + 211 = 526

336 + 254 = 590

Počet registrovaných pacientů v specializovaných substitučních centrech (NRULIS ÚZIS)

832 831 950 1 064 1 615

Spotřeba Subutexu v ČR (gramy) (IOPL MZ ČR)

2 222 2 957 3 414 3 315 3 595

a) multiplikační metoda b) Odhad byl založen na spotřebě Subutexu a průměrných dávkách a průměrné době užívání

Tabulka 5: Průměrný věk prvožadatelů o léčbu (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

Uživatelé podle drogy 2004 2005 2006 2007 2008

Uživatelé opiátů (v letech) 25,1 25,5 25,7 27,3 28,7

Uživatelé pervitinu (v letech) 23,1 23,4 22,7 23,7 25,4 Cíl II. - Zastavit nárůst experimentálního a příležitostného užívání legálních a nelegálních drog

Tabulka 6: Prevalence užití návykových látek v dospělé populaci v r. 2004 (celoživotní a v posledních 12 měsících, v %) (Ústav zdravotnických informací a statistiky, 2005d)

Celoživotní prevalence V posledních 12 měsících Droga Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem

Jakákoliv nelegální droga 28,3 16,4 22,3 13,9 6,8 10,4 Konopné látky 26,0 15,2 20,6 12,5 6,1 9,3 Extáze 9,2 4,8 7,1 4,6 2,3 3,5 LSD 2,2 0,8 1,4 0,7 -* 0,4 Lysohlávky, jiné přírodní haluc. 5,1 1,9 3,5 2,2 0,6 1,4 Amfetaminy 3,6 1,5 2,5 1,2 -* 0,7 Opiáty 0,8 -* 0,5 -* -* -* Kokain, crack 1,4 0,9 1,1 -* -* -*

Pozn.: * hodnoty nižší než 0,5 % jsou v celopopulačních průzkumech považovány za nulové

Tabulka 7: Prevalence užití návykových látek v dospělé populaci v r. 2008 (celoživotní, v posledních 12 měsících a v posledních 30 dnech, v %). (Mravčík et al., 2009)

Pozn.: * hodnoty nižší než 0,5 % jsou v celopopulačních průzkumech považovány za nulové.

Celoživotní prevalence Dvanáctiměsíční prevalence

Třicetidenní prevalence Droga

Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem

Jakákoliv nelegální droga 45,0 27,8 36,5 22,2 11,6 17,0 13,5 5,1 9,3 Jakákoliv nelegální droga mimo konopí

21,3 11,6 16,5 9,8 4,7 7,3 4,1 1,7 2,9

Marihuana/hašiš 42,5 26,0 34,3 20,1 10,1 15,2 12,4 4,6 8,5

Extáze 11,9 7,3 9,6 4,8 2,6 3,6 1,5 0,9 1,2

Amfetamin/pervitin 5,7 3,0 4,3 2,3 1,0 1,7 0,9 0,5 0,7

Kokain 2,8 1,2 2,0 1,2 -* 0,7 0,6 -* -*

Heroin 1,7 0,5 1,1 0,7 -* -* -* -* -*

LSD 7,8 3,4 5,6 2,8 1,4 2,1 0,9 0,6 0,7

Lysohlávky 12,4 5,0 8,7 4,4 1,7 3,1 1,8 -* 1,1


Tabulka 8: Prevalence užití návykových látek mezi šestnáctiletými studenty ve studii ESPAD 2007 v % (Csémy et al. (2009))

Prevalence v posledních 12 měsících

Prevalence v posledních 30 dnech Droga

Chlapci Dívky Celkem Chlapci Dívky Celkem

Jakákoliv nelegální droga 39,1 33,7 36,3 21,9 16,5 19,1

Jakákoliv nekonopná droga 8,9 6,8 7,8 3,7 2,7 3,2

Konopné látky 37,8 32,1 34,8 20,9 15,6 18,1

Těkavé látky 3,4 3,3 3,4 1,9 1,5 1,7

Lysohlávky, jiné přírodní halucinogeny 4,1 2,4 3,2 0,8 0,4 0,6

Extáze 3,0 2,9 3,0 1,4 0,9 1,2

LSD 3,0 2,3 2,7 1,4 0,9 1,1

Pervitin 2,3 2,0 2,1 1,2 1,2 1,2

Heroin, opiáty 1,2 1,2 1,2 0,7 0,5 0,6

Kokain 0,8 0,3 0,5 0,3 0,2 0,3

Tabulka 9: Podíl 16letých studentů s první zkušenosti s užitím legálních a nelegálních drog ve věku 13let a mladší ve studii ESPAD v % (Mravčík et al., 2009)

1999 2003 2007 Cigarety - první cigareta 51 54 57 - denně 11 13 13 Alkohol (alespoň jednu sklenici) Pivo 54 59 66 Víno 52 57 52 Lihoviny 29 34 30 Byl/a opilý/á 16 19 18 Cannabis (marihuana nebo hašiš) 1 6 9 Amfetaminy 0 Extáze 0 1 1 Inhalanty 2 2 2 Tranquilizery/sedativa 3 2 2

Tabulka 10: Subjektivní vnímání rizika užití návykových látek jeden nebo dvakrát v životě mezi mladými – odpovědi „velké riziko (v %), ESPAD (Csémy et al. (2009), Csémy et al. (2006)

1999 2003 2007 Cigarety (balíček nebo víc za den) 63 67 52 Alkohol (5+ nápojů přes víkend) 28 25 36 Kanabis (marihuana nebo hašiš) 19 13 18 Amfetaminy 36 37 42 Extáze 32 23 26 Inhalanty 44 38 n.a.


Tabulka 11: Nadměrné pití alkoholu mezi šestnáctiletými studenty (v %), ESPAD, (Zdroj: Csémy et al. (2009), Csémy et al. (2006)

Tabulka 12: Celoživotní, dvanáctiměsíční a třicetidenní prevalence užívání návykových látek mezi návštěvníky tanečních akcí (Zdroj: Tanec a drogy 2000-2007)

Celoživotní Dvanáctiměsíční Třicetidenní

2000 2003 2007 2000 2003 2007 2003 2007

Alkohol 86,6 97,9 96,8 81,4 95,0 94,4 84,0 89,6

Konopné drogy 82,6 91,9 91,2 78,9 84,4 75,8 64,4 60,0

Extáze 53,6 66,9 69,0 39,3 54,0 49,7 32,5 30,0

Pervitin 33,4 44,6 47,6 21,7 24,9 28,0 13,8 15,8

Lysohlávky 37,8 43,0 47,6 21,4 20,3 19,8 3,5 3,9

Poppers 10,8 35,1 44,9 5,4 21,1 16,6 7,9 5,8

LSD 49,0 45,2 43,0 31,0 22,8 20,7 8,8 6,8

Kokain 18,7 20,1 30,9 9,9 12,4 19,3 4,3 7,7

Heroin 9,1 6,1 6,4 3,7 1,1 1,2 0,4 0,7

GHB 9,8 6,7 6,2 5,4 2,1 1,4 0,9 0,3

Tabulka 13: Celkové výdaje MŠMT na protidrogovou politiku v rámci programů I, II, III za období 2004-2008 (Mravčík et al., 2009)

2004 2005 2006 2007 2008 Částka (v mil. Kč) 10,1 9,4 10,8 12,6 12,4

Tabulka 14: Certifikované programy specifické primární prevence podle krajů, počtu měst, zařízení a typů programů na konci r. 2008 (Agentura pro certifikace, 2009).

Typ programu* Kraj Počet měst

Počet zařízení

Počet programů ŠD MŠD VI VP EČ

Jihomoravský 3 4 5 4 0 0 1 0 Jihočeský 6 6 7 6 1 0 0 0 Královehradecký 0 0 0 0 0 0 0 0 Karlovarský 1 1 1 1 0 0 0 0 Liberecký 0 0 0 0 0 0 0 0 Olomoucký 3 3 4 3 1 0 0 0 Moravskoslezský 2 2 5 2 1 2 0 0 Pardubický 0 0 0 0 0 0 0 0 Plzeňský 1 2 3 2 1 0 0 0 Středočeský 4 4 4 4 0 0 0 0 Ústecký 2 2 2 2 0 0 0 0 Vysočina 4 5 5 5 0 0 0 0 Zlínský 1 1 1 1 0 0 0 0 Hl. m. Praha 1 6 11 5 0 0 3 3 Celkem 28 36 48 35 4 2 4 3

Pozn.: * ŠD - Programy specifické PP poskytované v rámci školní docházky, MŠD - Programy specifické PP poskytované mimo rámec školní docházky, VI - Programy včasné intervence, VP - Vzdělávací programy v oblasti specifické PP, EČ - Ediční činnost v oblasti PP.

Chlapci Dívky Celkem

1995 1999 2003 2007 1995 1999 2003 2007 1995 1999 2003 2007 Nadměrné dávky alkoholu 19,9 24 23,1 23,5 6,6 10,4 12,6 16,7 13,9 16,8 17,5 19,9


Obrázek 1: Celoživotní prevalence užití návykových látek mezi šestnáctiletými studenty ve studiích ESPAD, v %. (Zdroj: Csémy et al. (2009), Csémy et al. (2006))

Obrázek 2: Podíl studentů, pro něž jsou uvedené látky snadno nebo celkem snadno dostupné (ESPAD, v %). (Zdroj: Csémy et al. (2009), Csémy et al. (2006))


Cíl III. - Stabilizovat, případně snížit spotřebu legálních a nelegálních drog ve společnosti, zejména mezi nezletilými mladými lidmi

Tabulka 15: Spotřeba alkoholu a tabáku na jednoho obyvatele v r. 2004–2008 (Zdroj: ČSÚ, 2009)

Měřicí

jednotka 2004 2005 2006 2007 2008

Alkoholické nápoje celkem litry

184,6 188,1 184,3 185,8 183,2

- v hodnotě čistého lihu litry 9,8 10,2 10,2 10,4 10,4

Lihoviny (40 %) litry 7,6 7,8 8,0 8,2 8,1


Víno litry 16,5 16,8 17,2 18,5 18,5


Pivo litry 160,5 163,5 159,1 159,1 156,6

v hodnotě čistého lihu litry 4,9 5,2 5,0 5,0 5,1

Cigarety celkem ks 2 243 2 275 2 338 2 345 2 107

Tabulka 16: Spotřeba nelegálních drog v r. 2003 a 2008 (Zdroj: Vopravil, 2005; Vopravil, 2010)

2003 2008 změna v %

Konopné látky (g) 11 504 152 18 846 470 + 64 %

Extáze (tbl.) 1 235 841 4 714 833 + 282 %

LSD (ks) 275 567 1 053 683 + 282 %

Pervitin (g) 3 654 603 4 435 600 + 21 %

Heroin (g) 2 220 511 1 313 833 - 41 %

Subutex (g) 654 700 n.a. n.a.

Kokain (g) n.a. 956 610 n.a.

Cíl IV. - Snížit potenciální rizika užívání všech typů drog a ekonomické, zdravotní a sociální dopady jejich užívání na jedince a společnost

Tabulka 17: Smrtelná předávkování vybranými drogami v r. 2004–2008 (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

Droga 2004 2005 2006 2007 2008 Těkavé látky 20 18 14 14 10 Opiáty/opioidy 19 24 10 14 15 Amfetaminy (pervitin) 16 14 12 11 19 Kokain 1 1 1 1 0 MDMA 0 2 0 0 0

Halucinogeny 0 0 0 0 0 Konopné látky 0 0 0 0 0 Celkem nelegální drogy a těkavé látky 56 59 37 40 39 Psychotropní léky - z nich benzodiazepiny 94 56 50 58 77 Nezjištěno Celkem 241 218 212 213 238


Tabulka 18: Hlášená incidence infekčních onemocnění v r. 2004–2008 (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

Tabulka 19: Vyšetření injekčních uživatelů drog na protilátky HIV v r. 2004–2008 z výsledků laboratorní surveillance (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

Počet 2004 2005 2006 2007 2008

- testů 1 382 925 994 845 886 Testy z krve - pozitivních 0 1 1 1 1

- promile pozitivních 0,00 1,08 1,01 1,18

1,13

- testů 227 449 412 531 477 Testy ze slin - pozitivních 0 1 0 1 0


0,00

- testů 1 609 1 374 1 406 1 376 1 363 Celkem - pozitivních 0 1 1 2 1


0,73

2004 2005 2006 2007 2008 HIV/ AIDS - celkem 72 90 93 122 148 - z toho IUD 6 4 4 12 9

- z toho IUD a homo/bisexuální styk 1 1 2 3 4

- % IUD +IUD h/b 9,72 5,56 6,45 12,30 8,78

Akutní a chronická VHC - celkem 868 844 1022 981 974

- z toho IUD 535 526 704 667 658

- % IUD 61,64 62,32 68,88 67,99 67,56

VHB – celkem 392 361 307 307 306

- z toho IUD 129 117 87 103 78

- % IUD 32,91 32,41 28,34 33,55 25,49


Tabulka 20: Výsledky testování injekčních uživatelů drog na infekce v nízkoprahových zařízeních v r. 2008 (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

Počet testů Počet osob Infekce Druh testu*

Počet testujících programů

Celkem Pozit. Celkem Pozit. Pozit. v %

Test ze slin 12 241 0 155 0 0,0 Rychlý test z kapilární krve 15 311 1 281 1 0,4 Rychlý test z kapilárního séra 5 65 0 52 0 0,0 Laboratorní test ze žilního séra 8 272 0 237 0 0,0

HIV

Celkem 34 889 1 725 1 0,1 Rychlý test z kapilární krve 4 78 4 76 4 5,3 Rychlý test z kapilárního séra 15 340 26 314 24 7,6 Laboratorní test ze žilního séra 11 269 52 232 45 19,4

VHC

Celkem 26 687 82 622 73 11,7 VHB Laboratorní test ze žilního séra 8 263 4 227 2 0,9

Rychlý test z kapilární krve 3 162 0 119 0 0,0 Laboratorní test ze žilního séra 5 177 3 147 3 2,0 Syfilis

Celkem 8 339 3 266 3 1,1

Tabulka 21: Počet testů na infekce a počet testujících nízkoprahových zařízení v r. 2004–2008 (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

Počet 2004 2005 2006 2007 2008

Testy 2 178 2 425 1 253 609 889 HIV

Počet programů 58 54 46 53 34

Testy 932 1 370 693 370 263 VHB


Testy 2 582 2 664 1 133 401 687 VHC


Testy 84 54 209 62 339 Lues


Testy 5 776 6 513 3 288 1 442 2 178 Celkem Počet programů 137 139 167 100 76

Tabulka 22: Nízkoprahové programy v ČR (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

2004 2005 2006 2007 2008


Počet UD v kontaktu 24 200 27 800 25 900 27 200 28 300

Počet kontaktů 317 900 403 900 322 900 338 100 329 466 Počet IDU v kontaktu s nízkoprahovými zařízeními 16 200 17 900 18 300 20 900 22 300 Podíl injekčních uživatelů drog, kteří využili služeb nízkoprahových zařízení 67 % 64 % 71 % 77 % 79 %

Počet výměnných programů 86 88 93 107 98

Počet výměn ve výměnných programech 139 800 249 000 191 000 215 800 217 200

Počet vyměněných stříkaček a jehel 2 355 536 3 271 624 3 868 880 4 457 008 4 644 314


Tabulka 23: Sdílení jehel a stříkaček kdykoliv v minulosti uváděné injekčními uživateli drog žádajícími o léčbu v r. 2002–2008 (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

Rok Počet IUD Počet sdílejících Sdílející v % 2002 6 437 2 590 40,2

2003 5 901 2 356 39,9

2004 6 314 2 725 43,2

2005 5 769 2 421 42,0

2006 5 860 2 313 39,5

2007 5 338 2 139 40,1

2008 5 766 2 057 35,7

Obrázek 3: Úmrtí za přítomnosti vybraných drog zjištěná na odděleních soudního lékařství v ČR v r. 2004–2008 (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

0

10

20

30

40

50

60

Poč

et pří

pa

dů

Pervitin 19 32 42 32 49

THC 10 18 18 25 37

Opiáty/opioidy 14 1 9 7 12

Těkavé látky 6 14 2 1 1

MDMA 3 3 1 2 0

Kokain 1 0 1 1 0

2004 2005 2006 2007 2008


Obrázek 4: Hlášená incidence akutní a chronické VHC celkem a u injekčních uživatelů drog v ČR v r. 1996–2008 (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

0

200

400

600

800

1 000

1 200P

očet

pří

padů

Případy celkem 279 273 448 634 637 798 858 846 868 844 1 022 981 974

Injekční uživatelé drog 95 132 261 362 365 499 512 546 535 526 704 667 658

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Obrázek 5: Počet provedených testů na infekční nemoci mezi klienty nízkoprahových programů v letech 2004 – 2008 (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

HIV 2 178 2 425 1 253 609 889

VHB 932 1 370 693 370 263

VHC 2 582 2 664 1 133 401 687

Lues 84 54 209 62 339

celkem 5 776 6 513 3 288 1 442 2 178

2004 2005 2006 2007 2008


Cíl V. - Zvyšovat kvalitu života uživatelů všech typů drog, jejich rodičů a blízkých prostřednictvím zajištění dostupnosti kvalitních služeb léčby a resocializace

Tabulka 24: Programy poskytující služby uživatelům drog v r. 2004-2008 (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

2004 2005 2006 2007 2008 Počet 2 2 1 1 1 Kapacita (míst, lůžek) n.a. 10 b) 10 10 10

Denní stacionáře

Využití (počet osob) 82 36 b) 41 40 38 Počet 382 401 385 372 357 Kapacita (míst, lůžek) n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

Ambulantní zdravotnická zařízení

Využití (počet osob) 15 383 17 531 17 921* 15 684* 15 711* Počet 19 19 19 19 19 Kapacita (míst, lůžek) n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

Detoxifikační jednotky

Využití (počet osob) n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. Počet 16 16 15 15 15 Kapacita (míst, lůžek) n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

Záchytné stanice

Využití (počet osob) n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

Počet 17 17 17 16 16 Kapacita (míst, lůžek) 1 275* 9 538 c) 9 442** 9 307** 9 240**

Psychiatrické léčebny

Využití (počet osob) 2 883 3 104 3 200 3 423 3 389 Počet 33 32 31 32 32 Kapacita (míst, lůžek) 1 501** 1 439 c) 1 420** 1 419** 1 396**

Psychiatrická oddělení nemocnic

Využití (počet osob) 2 459 1 613 1 629 1 299 1 247** Počet

4 3 3 3 3

Kapacita (míst, lůžek) 368* 320 c) 320** 320** 300**

Dětské psychiatrické léčebny

Využití (počet osob) 27 27 29 16 25

Počet 5 5 Kapacita (míst, lůžek) 66 46

Pobytová oddělení specializovaná na léčbu dětí ohrožených drogovou závislostí (zařízení speciálního školství)

Využití (počet osob) 104 76

Počet 17 20 18 18 18 Kapacita (míst, lůžek) n.a. 385 e) 365**** 325**** 283****

Programy následné péče

Využití (počet osob) 957 865 904 883 1 041 Počet 17 15 15 15 15-20 Kapacita (míst, lůžek) 228*** 193 d) 185*** 169*** 138***

Terapeutické komunity

Využití (počet osob) 546* 486 d) 451*** 472*** 427***

Počet 9 10 14 15 13 Substituční (metadonová)

centra Kapacita (míst, lůžek) n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.


Využití (počet osob) 1 043 758 949 1 064 Počet 450**** n.a. - - Kapacita (míst, lůžek) n.a. n.a. - - -

Substituce buprenorfinem v ambulancích

Využití (počet osob) 2 000****

1 000–2 500 - -

Počet 1 1 2 2 4 Kapacita (míst, lůžek) n.a. n.a. n. a. n.a. n.a.

Detoxifikační jednotky ve věznicích

Využití (počet osob) 101 172 172***** n.a. 208 Počet 30 34 - 35 Kapacita (míst, lůžek) 1 440 1 606 - 1 877

Bezdrogové zóny ve věznicích

Využití (počet osob) 2 528 2 859 - 3 524 Počet 6 6 6 6 6 Kapacita (míst, lůžek) 292 286 286 258 262

Oddělení pro diferencovaný výkon trestu

Využití (počet osob) 489 523 625 419 422 Počet 3 3 3 3 3 Kapacita (míst, lůžek) 73 105 105 114 120

Oddělení pro výkon ochranné protitoxikomanické léčby ve věznicích Využití

(počet osob) 122 184 162 200 206 2004 Pozn.: * údaj z r. 2003, ** počet všech psychiatrických lůžek, *** údaje pouze ze 14 komunit, **** odhad

2005 Pozn.: a) jedná se o ambulantní zdravotnická zařízení různých specializací, nikoliv pouze AT, b) údaj pouze z 1 denního stacionáře, c) počet všech psychiatrických lůžek, d) údaje pouze z 12 komunit, e) údaj se týká pouze intenzivní následné péče, f) v bezdrogových zónách není prováděna terapie.

2006 Pozn.: * jedná se o počet osob v tzv. živé kartotéce, tj. počet osob, které navštívily zařízení alespoň jednou za rok, ** počet všech psychiatrických lůžek, *** údaje pouze z 12 komunit, **** údaj se týká kapacity programů intenzivní péče, ***** údaje z r. 2005.

2007 Pozn.: * Jedná se o počet osob v tzv. živé kartotéce, tj. počet uživatelů drog, kteří navštívili zařízení alespoň jednou za rok, ** počet všech psychiatrických lůžek, *** údaje pouze z 11 komunit, **** údaj se týká kapacity programů intenzivní péče.

2008 Pozn.: * jedná se o počet osob v tzv. živé kartotéce, tj. počet osob, které navštívily zařízení alespoň jednou za rok, ** počet všech psychiatrických lůžek, *** údaje pouze z 15 komunit, **** údaj se týká kapacity programů intenzivní péče.

Tabulka 25: Počet certifikovaných programů k 31.6.2009 (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

Typ služby Počet programů

Detoxifikace 4

Terénní programy 58

Kontaktní a poradenské služby 59

Ambulantní léčba 16

Stacionární programy 1

Krátkodobá a střednědobá ústavní léčba 3

Rezidenční péče v terapeutických komunitách 12

Ambulantní doléčovací programy 17

Substituční léčba 7 Celkem 177


Cíl VI. - Snížit dostupnost legálních a nelegálních drog pro obecnou populaci a zejména pro nezletilé mladé lidi prostřednictvím efektivnějšího využívání existujících legislativních a institucionálních nástrojů

Tabulka 26: Množství zachycených prekurzorů a léků s obsahem pseudoefedrinu určených pro výrobu pervitinu, odhalených varen a zadrženého pervitinu v r. 2004–2008 (Zdroj: Mravčík et al. 2008, Výroční zprávy NPC za rok 2004-2008)

Zachyceno 2004 2005 2006 2007 2008 Efedrin (g) 825 27 301 1 201 1 185 1 677

Pseudoefedrin (g) 89 3 0,7 218 –

Modafen® (tbl.) n.a. 10 980 2 406 3 480 7 876

Nurofen Stop Grip® (tbl.) n.a. 12 4 631 11 948 21 785

Panadol Plus Grip® (tbl.) n.a. n.a. – 72 17 021

Počet varen 248 261 426 388 434

Pervitin (g) 3 423 5 310 5 249 5 978 3 799

Tabulka 27: Počet záchytů a objemy záchytů hlavních typů drog v r. 2004–2008 (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009)

2004 2005 2006 2007 2008

počet 748 602 556 563 602 Marihuana

Objem (g) 168 528 103 337 108 352 122 124 392 527

počet 302 316 406 374 405 Pervitin

Objem (g) 3 423 5 310 5 249 5 978 3 799

počet 67 107 86 96 105 Heroin

Objem (g) 35 904 36 340 27 877 20 332 46 302

počet 49 53 44 46 69 Rostliny konopí

Objem (ks) 1 617 1 780 2 276 6 992 25 223

počet 163 123 42 25 30 Hašiš

Objem (g) 22 693 4 625 466 387 696

počet 52 41 29 30 18 Extáze

Objem (tbl.) 108 379 19 010 26 259 62 226 16 610

počet 10 16 11 38 24 Kokain

Objem (g) 3 283 10 169 4 708 37 587 7 631

počet 7 5 7 5 5 LSD

Objem (dávky) 326 3 067 1 748 117 246

Tabulka 28: Počet varen pervitinu a pěstíren marihuany odhalených Policií ČR v r. 2004–2008 (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009, Výroční zprávy NPC za rok 2004-2008).

2004 2005 2006 2007 2008 Počet odhalených pěstíren marihuany 14 17 n.a. 34 79

Počet odhalených varen 248 261 426 388 434

Tabulka 29: Počet trestně stíhaných, obžalovaných a odsouzených osob za drogové trestné činy v letech 2004-2008 (Zdroj: Mravčík et al. 2005 - 2009).

2004 2005 2006 2007 2008 Počet stíhaných osob

podle údajů NPC 2 157 2 168 2 198 2 031 2 322 podle údajů PČR (ESSK) 2 149 2 209 2 344 2 023 2 296

podle údajů MS 2 944 2 429 2 630 2 282 2 304 Počet obžalovaných (MS) 2 589 2 157 2 314 2 042 2 100 Počet odsouzených (MS) 1 376 1 326 1 444 1 382 1 360


Obrázek 6: Vývoj podílu osob stíhaných, obžalovaných a odsouzených podle § 187a v letech 2002-2008 (Mravčík et al. 2009)

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

Stíhaní (%) 8 10 8 8 10 12 12

Obžalovaní (%) 9 10 8 10 10 13 15

Odsouzení (%) 9 9 9 8 7 10 11

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tabulka 30: Průměrné a nejčastěji udávané (modus) ceny drog v r. 2004–2008, v Kč (Mravčík et al. 2009; Národní protidrogová centrála, 2009)

2004 2005 2006 2007 2008 Typ drogy Průměr Modus Průměr Modus Průměr Modus Průměr Modus Průměr Modus

Marihuana (g) 170 200 170 100 190 150 180 100 180 200

Hašiš (g) 280 250 240 250 270 200 260 200 240 250

Extáze (tableta) 230 250 210 200 220 150 210 200 220 200

Pervitin (g) 1 100 1 000 1020 1000 1 060 1 000 1 130 1 000 1 130 1 000

Heroin (g) 1 050 1 000 1090 1000 1 090 800 1 100 1 000 1 080 1 000

Kokain (g) 2 300 2 000 2260 2000 2 220 2 000 2 060 2 000 2 000 2 000

LSD (dávka) 170 150 180 150 160 150 180 200 180 100 Pozn.: Ceny jsou zaokrouhleny na desítky Kč.

Tabulka 31: Průměrné čistoty drog v letech 2004–2008, v % (Mravčík et al. 2009; Národní protidrogová centrála SKPV Policie ČR, 2008)

2004 2005 2006 2007 2008 Typ drogy Počet vzorků

(PV) Průměrná čistota (%) (PČ)

PV PČ PV PČ PV PČ PV PČ

Marihuana n.a. 3 108 3,8 151 4,5 177 4,7 404 5,5 Hašiš n.a. 10 10 7,4 1 11,0 2 8,1 5 5,2 Extáze* n.a. n.a 135 27,2 54 22,6 31 27,4 20 17,5 Pervitin n.a. 50 65 62,9 58 52,3 123 66,4 145 64,3 Heroin n.a. 12 19 41,5** 35 7,9 31 17,4 47 22,6 Kokain n.a. 65 25 55,9 12 40,2 48 49,1 35 43,5

Pozn.: * Jedná se o průměrný obsah MDMA v jedné tabletě v mg; ** vysoká průměrná čistota heroinu byla způsobena započtením několika záchytů vysoce koncentrovaného heroinu.


Tabulka 32: Četnost nabídky drog v rámci celého života respondentů celopopulační studie (Běláčková 2010).

Četnost nabídky Konopné drogy

Extáze Pervitin Kokain Heroin LSD Halucinogenní houby

ani jednou 50,7 77,8 86,9 92,2 93,5 86,8 81,8 1-2x 15,4 11,1 7,0 5,3 4,0 6,6 9,4 3-5x 10,1 5,1 2,2 1,2 1,3 3,0 4,0 6-9x 5,1 2,4 1,2 0,5 0,3 1,3 1,4 10-19x 7,1 1,7 1,0 0,4 0,3 1,1 1,7 20-39x 3,9 0,9 0,5 0,1 0,2 0,4 0,7 40 a vícekrát 7,7 1,0 1,0 0,4 0,4 0,8 0,9 Total 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0


Tabulka 33: Financování veřejných služeb v síti prevence a léčby 1996-2010 (v mil. Kč)

Rozpočty 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

MZ 70,5 22,5 32,5 32 43,02 34 25,74 22,1 26,5 33,5 18 22,2 18,9 15,0 7,6**

MŠMT 30 14,8 14,8 8,03 4,78 17,05 9,5 9,3 10,1 9,4 10,8 12,6 12,4 9,3 9,3*

MPSV 14,1 9,5 13,44 14,74 24,29 29,9 35,15 44,3 42,22 46,5 49,7 57,0 73,9 86,7 86,7*

RVKPP 0 35 40 150 57 84 91,89 103,9 100,6 105,7 108,8 104,4 100,0 97,5 85,5

MS (dotace NNO) 0,6 0,6 0,6 0,6*

Celkem centrální 114,6 81,8 100,74 204,77 129,09 164,95 162,28 179,6 179,42 195,1 187,3 196,8 205,8 209,1 189,8

kraje 29,34 48,08 81,6 100,33 94,9 128,4 162,9 ? ?

obce n.a. n.a. 62,9 50,6 48,1 62,3 62,5 ? ?

Celkem územní 29,34 48,08 144,5 150,93 143,1 190,6 225,4 ? ?

Celkem 114,6 81,8 100,74 204,77 129,09 164,95 191,62 227,68 323,92 346,03 330,4 340,2 340,2 ? ?

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti

Pozn.: * odhad na základě předchozího roku, ** předběžný odhad


Tabulka 34: Relace státních výdajů na drogové služby s HDP a výdaji státního rozpočtu 1998-2009

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Výdaje státního rozpočtu (mil. Kč) 566 741 596 909 632 268 693 921 750 683 808 718 862 891 922 798 1 020 640 1 092 275 1 083 940 1 167 010

Účelově určené výdaje na služby prevence a léčby ze st. rozpočtu (mil. Kč)

100,74 204,77 129,09 164,95 162,28 179,6 179,42 195,1 187,3 196,8 205,8 209,1

Účelově určené výdaje na služby prevence a léčby ze st. rozpočtu v % výdajů st. rozpočtu

0,0178 0,0343 0,0204 0,0238 0,0216 0,0222 0,0208 0,0211 0,0184 0,0180 0,0190 0,0188

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2007 a 2008 (pracovní), * předběžné údaje

Pozn.: Pokud by výdaje na drogové služby v r. 2009 činily 0,021 % výdajů státního rozpočtu (minimálně tolik co v r. 2001-2005), činily by účelově určené výdaje na služby drogové prevence a léčby v r. 2009 cca 245 mil. Kč.

Tabulka 35: Vývoj spolufinancování projektů protidrogové politiky v rámci dotačních řízení Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, 2001-2010

Rok

Požadovaná finanční podpora v žádostech o dotaci celkem za rok

[Kč]

Dotace ze stát.rozpočtu poskytnuta prostřednictvím

RVKPP za rok [Kč]

Finančně nekryté požadavky v rámci

fin.spoluúčasti RVKPP [Kč]

Míra fin.krytí požadavku na dotaci

ze strany RKPP [%]

Index fin.spoluúčasti

RVKPP formou dotací

(meziroč.nárůst či pokles z abs.čísel viz sl.3)

Index fin.spoluúčasti RVKPP formou dotací za celé

období (výpočet vztažen k r. 2001 v

abs.číslech viz sl.3) 2001 101 501 146,00 75 775 000,00 -25 726 146,00 75 1,0 1 2002 110 732 450,00 85 666 500,00 -25 065 950,00 77 1,1305 1,1305 2003 130 939 473,00 94 123 000,00 -36 816 473,00 72 1,0987 1,2421 2004 135 719 243,00 97 725 000,00 -37 994 243,00 72 1,0383 1,2897 2005 148 058 516,00 101 696 000,00 -46 362 516,00 69 1,0406 1,3421 2006 154 140 466,00 105 300 000,00 -48 840 466,00 68 1,0354 1,3896 2007 156 891 211,00 100 046 000,00 -56 845 211,00 64 0,9501 1,3203 2008 152 119 654,00 95 300 000,00 -56 819 654,00 63 0,9526 1,2577 2009 147 433 885,00 93 899 000,00 -52 534 885,00 64 0,9853 1,2391 2010 139 570 699,00 81 993 000,00 -57 577 699,00 59 0,8732 1,0821


Zdroje: Agentura pro certifikace (2009) Seznam certifikovaných zařízení. Praha: Agentura pro certifikace, IPPP.

Notes: Zpracováno pro potřeby NMS

Běláčková, V. (2010) Celopopulační studie užívání návykových látek v České republice za rok 2008. Úřad vlády ČR. (v tisku)

Csémy, L., Lejčková, P., Sadílek, P., Sovinová, H. (2009) Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky průzkumu v České republice v roce 2007. Praha : Úřad vlády České republiky.

Csémy, L., Lejčková, P., Sadílek, P., Sovinová, H. (2006) Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky průzkumu v České republice v roce 2003. Praha : Úřad vlády České republiky.

Český statistický úřad (ČSÚ). 2009. Spotřeba potravin, nápojů a cigaret na 1 obyvatele v ČR v letech 2000–2008. Praha: ČSÚ. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3004-09 [staženo 1.3.2010]

Mravčík, V., Pešek, R., Škařupová, K., Orlíková, B., Škrdlantová, E., Šťastná, L., Kiššová, L., Běláčková, V., Gajdošíková, H., Vopravil, J. (2009). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2008 [AnnualReport on Drug Situation 2008 – Czech Republic]. Praha: Úřad vlády České republiky.

Mravčík, V., Chomynová, P., Orlíková, B., Pešek, R., Škařupová, K., Škrdlantová, E., Miovská, L., Gajdošíková, H. and Vopravil, J. (2008) Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2007 . Praha: Úřad vlády ČR//Národní monitorovací střediskopro drogy a drogové závislosti. 978-80-870241-46-8.

Mravčík, V., Chomynová, P., Orlíková, B., Škrdlantová, E., Trojáčková, A., Petroš, O., Vopravil, J. and Vacek, J. (2007) Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2006. Praha: Úřad vlády České republiky. 978-80-87041-22-2.

Mravčík, V., Lejčková, P., Orlíková, B., Petrošová, B., Škrdlantová, E., Trojáčková, A., Petroš, O., Sklenář, V. and Vopravil, J. (2006) Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2005. Praha: Úřad vlády České republiky. 80-86734-99-4.

Mravčík, V., Korčišová, B., Lejčková, P., Miovská, L., Škrdlantová, E., Petroš, O., Sklenář, V. and Vopravil, J. (2005) Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2004. Praha: Úřad vlády ČR. 80-86734-59-5.

Národní protidrogová centrála (2009) Výroční zpráva za rok 2008. Praha: Národní protidrogová centrála SKPV Policie ČR.





Ústav zdravotnických informací a statistiky. 2005. Výběrové šetření o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel České republiky zaměřené na zneužívání drog. Praha: ÚZIS.

Vopravil,J. 2005. Final report (PHARE Multi-beneficiary Statistical Co-operation Programme 2002, Task 2 – Data Collection: Illegal Activities). Nepublikováno.

Vopravil. J. 2010. Odhad spotřeby nelegálních drog v r. 2008. Nepublikováno.

Documents

Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 · Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 Verze předložená vládě na jednání