OBâASNÍK VYSOKÉ ·KOLY F INANâNÍ A SPRÁVNÍ

ÚNOR 2004 • ROâNÍK 3 • â ÍSLO 1

Beatles na plese V·FS

Focus on ... Ireland Most nadûje – partner pro potfiebné

OBS

AH /

ÚVO

D2004 Ú N O R – O B â A S N Í K V · F S

2

â Í S L O 1 , D A T U M V Y D Á N Í : Ú N O R 2 0 0 4

Redakãní rada: David ·íma (‰éfredaktor), Radek Bu‰ta, Bc. Radoslava âerná, Ludmila Dzumpelová, Dr. Stanislav Mare‰, CSc., ·árka Matou‰ková, PhDr. Lenka Ruppertová, Dr. Bohuslava ·enk˘fiová. Jazyková korektura nebyla provedena

O B â A S N Í K V · F S

Ve‰keré informace v tomto obãasníku jsou bez jakékoli záruky. Pfiebírání materiálÛ je povoleno pouze s prokaza-teln˘m souhlasem autora/redakãní rady. (xadonia@mail.vsfs.cz)• V·FS 2004 • Registrace: MK âR E 13466 • Tisk: FKK Company, Ústí nad Labem

ÚÚÚÚvvvvooooddddnnnn íííí kkkk■ ZE ÎIVOTA ·KOLY

13 Partnefii V·FS14 Ples V·FS16 Je jich 22... prospûchov˘ch stipendistÛ18 scanservice, spol. s r.o.19 Nûkolik poznámek o roli energetiky...10 A. Koláãek: Nemyslím, Ïe pfiekvapení je

na místû11 V·FS Most12 V·FS Kladno

■ P¤EDSTAVUJEME VÁM...

13 Ing. Jifií Paroubek

14 Ing. Vladimír Mráz

15 doc. Ing. Jifií Havel, CSc.

■ EX CATHEDRA

16 Dobré bakaláfiské práce

17 V·FS úspû‰ná v projektech

18 Ptali jste se...

19 Modlitba budoucího bakaláfie

■ MAGAZÍN

20 Most nadûje - partner pro potfiebné21 Sedm divÛ svûta22 IT okénko23 Studentská rada

24 Národní památník Vítkov

25 Gratulujeme

■ FOCUS

26 Focus on...

■ INZERCE

31 Inzerce Appian Group

32 Inzerce MUS

Mil˘ ãtenáfii,opût se ti dostává do rukou nové ãíslo Xadonie. Je prvním

v roce 2004 a my doufáme, Ïe tak jako ty, i my do nûj vstoupí-me úspû‰nû, tfieba v podobû kvalitních pfiíspûvkÛ.

Pfii V·FS se v lednu konal ples. Jak to tam vypadalo? ToVám v pfiíspûvku „sv˘m pohledem“ prozradí ãlenové redakãnírady, Radek Bu‰ta a David ·íma. V tomto ãísle máme pro vásopravdovou „bombu“, kterou si rozhodnû nenechte ujít - roz-hovor se skupinou „BEATLES“! Byla sice struãná v odpovûdíchna otázky, které jsme jejím ãlenÛm poloÏili, ale to nic nemûnína tom, Ïe nám tento rozhovor po velké „námaze“ poskytli.

Tradiãnû jsou pro vás pfiipraveny zajímavé rozhovory, ITokénko od Pavla Skotnici ãi anglicky psaná ãást XadonieFOCUS. Za pov‰imnutí také stojí na‰e nová rubrika, kde sevám budeme snaÏit poodhalovat ménû známá, ale „krásná“,místa âeské republiky. V tomto ãísle jsme pfiipravili Památníkna Vítkovû.

DÛleÏité upozornûní: Studenti, pfieváÏnû z prvních roãníkÛ, jak jste jistû zare-

gistrovali, vyvûsil jsem ve spolupráci s odborem komuni-kace a PR na nástûnky V·FS ve Vltavské ulici letáky s na-bídkou na ãinnost v redakãní radû (RR) obãasníku Xado-nia. Samozfiejmû, Ïe tato nabídka neplatí pouze pro stu-denty z Prahy.

■ rPoÏadavky: Pfiinést oÏivení, nápady do Xadonie, zájemo ãinnost, aktivnû pfiispívat do nûkteré rubriky.

■ rNabízíme: MoÏnost úãastnit se zajímav˘ch akcí, které ‰kolapofiádá; získání úãelového stipendia za ãinnost v redakãní radû(nezdanûn˘ pfiíjem); tzv. „insider“ informace o tom, kam ‰kolasmûfiuje, co chystá do budoucna; setkání se zajímav˘mi lidmi,a to nejen z prostfiedí vysoké ‰koly, ale také napfi. v rozhovo-rech, namátkou pfiipomínám napfi. rozhovor s b˘val˘m prezi-dentem Svûtové banky J. de Grootem, V. Hronem, L. Machál-kovou, V. Klausem atd.).

Bliωí informace:

5552@mail.vsfs.cz, nebo xadonia@mail.vsfs.cz.

DAVID ·ÍMA,‰éfredaktor

2004

ZE Î

IVO

TA ·

KOLY

O B â A S N Í K V · F S – Ú N O R

3

GENERÁLNÍ PARTNER

HLAVNÍ PARTNE¤I

PARTNE¤I

PPPPaaaa rrrr tttt nnnn eeee fifififi iiii

VVVVyyyy ssss ooookkkk éééé ‰‰‰‰ kkkkoooo llll yyyy ffff iiii nnnnaaaannnn ãããã nnnn íííí aaaa ssss pppp rrrr áááávvvvnnnn ííííAbsolutní vût‰ina z nás hledá v Ïivotû partnera. Nûkdo ho najde, jin˘ ni-

koli. Nûkdo najde partnera, ale ãasem zjistí, Ïe není tím „prav˘m“. Mít dob-rého partnera je velká v˘hoda. Partnerství - to by mûl b˘t vyrovnan˘ vztah,vzájemnû si mít co nabídnout, b˘t si oporou. Mûla by to b˘t v˘hoda pro obûstrany.

Mám pro vás dobrou zprávu - Vyso-ká ‰kola finanãní a správní na‰la part-nera, a ne jednoho. Dovolte, abychvám pfiedstavila hned celou fiadu part-nerÛ V·FS.

Generálním partnerem, a to jistû ne-bude pro nikoho pfiekvapením, je Ap-pian Group. AG je jedním z na‰ich za-kladatelÛ a podporuje V·FS od jejíhovzniku. JenÏe stát se partnerem, tovyÏaduje velk˘ posun ve vzájemnémvztahu. Zejména pro V·FS.

Hlavní partnefii jsou dva - Mosteckáuhelná spoleãnost, která podporuje‰kolu dlouhodobû a zejména její roz-voj v severoãeském regionu, a Nada-ce âeské spofiitelny. To jiÏ mÛÏe b˘t

pro nûkoho pfiekvapením. Ale jen protoho, kdo málo sleduje v˘voj na ães-kém bankovním trhu. âeská spofiitel-na se dvakrát stala bankou roku, po-dafiil se jí v˘razn˘ kvalitativní posun.Kdo by si nepfiál mít takového partne-ra! Pro na‰i ‰kolu to znamená velk˘závazek s takov˘m partnerem spolu-pracovat. To, ãím je âS mezi banka-mi, tím chce b˘t V·FS mezi soukro-m˘mi V·. UÏ teì je nepfiehlédnutel-n˘m subjektem na trhu s vysoko‰kol-sk˘m vzdûláním, je nejvût‰í soukro-mou vysokou ‰kolou a má ambice státse lídrem, jakousi „‰kolou rokÛ“.

Ale zanechme humorn˘ch paralel!Koneãnû, vidíte sami uvedenou fiadu

dal‰ích partnerÛ. VáÏíme si partnerstvíse v‰emi subjekty, pfiesto partnerství smûsty, ve kter˘ch ‰kola pÛsobí, s ma-gistráty hl.m. Prahy, Mostu a Kladna,povaÏujeme pro V·FS za zvlá‰È klíão-vé.

Zástupci na‰ich partnerÛ jsou velmiãasto zastoupeni ve v˘znamn˘ch or-gánech ‰koly, jak˘mi je správní a aka-demická rada, ãi v regionálních grémi-ích, a mohou pfiímo ovlivÀovat jejísmûfiování a chod. To je velká pfiíleÏi-tost pro obû strany a tûÏit z ní budoustudenti i absolventi. Pokud zÛstanetevûrni Xadonii, seznámíte se s nimi po-drobnûji na stránkách na‰eho ãasopi-su

Nu a co si pfiát závûrem? Snad to,co se pfieje vÏdy, kdyÏ se partnerstvíuzavírá: „Aby jim to dlouho vydrÏelo!“

BOHUSLAVA ·ENK¯¤OVÁgenerální fieditelka V·FS

Statutární mûsto Kladno

ZE Î

IVO

TA ·

KOLY

2004 Ú N O R – O B â A S N Í K V · F S

4

PPPP llll eeee ssss VVVV···· FFFF SSSSV nedûli 11. ledna 2004 se za finanãní podpory sponzorÛ Appian Group, MUS a Stach Group a nû-

kolika rodiãÛ studentÛ Bankovní akademie konal v Národním domû na Smíchovû jiÏ tfietí spoleãn˘ples Vysoké ‰koly finanãní a správní a Bankovní akademie. A my jsme byli u toho...

Generální fieditelka Dr. Bohuslava·enk˘fiová zahájila ples a pfiedstavilasponzory plesu. A takhle byl zaplnûn˘ sál taneãními páry.

Dlouhooãekávaná akceabiturientÛBankovníakademie

StudentkaV·FS Zuzana

BroÏkovás partneremv taneãním

vystoupení WildWest

Dekorování prvních absolventÛ v rámci projektu „Postavím se na hlavu nebo na vlastní nohy?“

▲

▲▲

2004

ZE Î

IVO

TA ·

KOLY

O B â A S N Í K V · F S – Ú N O R

5

■ Hodláte po velkém úspûchu naBeatlefestu v New Yorku svoje pr-venství obhájit a nebo získat vavfií-ny i na jin˘ch soutûÏích?

Máme v pfiípravû nûkolik soutûÏí poEU, které nav‰tívíme tento rok.

■ Co fanynky?V pohodû. Jsme rádi, ze pfiib˘vají.

■ Kdo z vás ãtyfi je frontman kape-ly?

U nás v kapele jsou frontmani v‰ich-ni!!!

■ Jak pokraãuje hudební pásmoBeatles ve spolupráci s F. R. âe-chem?

V˘bornû. UÏ je nazkou‰ené a tû‰í-me se na premiéru 17. 2. v DivadleU hasiãÛ v Praze.

■ MÛÏete nám tento projekt trochupfiiblíÏit?

Je to humornû pojatá historie skupi-ny Beatles s jejich nejvût‰ími hity.

■ Víme o vás, Ïe jste vystupovalii v muzikálu. Jaké je to vymûnitkoncertní pódia za ta divadelní?

Je to super zku‰enost a ve spoleã-nosti zku‰en˘ch hercÛ je fantastickáatmosféra.

■ Co vበÏivotní styl? Podobá seãlenÛm skupiny Beatles?

Jak u koho. Máme rÛzné zájmy,ale hlavnû je to hudba a v‰echnos tím spojené - velmi podobn˘ Ïivot-ní styl.

Student V·FS Michal Ol‰a se svou ta-neãní partnerkou v parodii „Zpûváci“

A takhle se lidi bavili...

Hvûzdou veãera byli ãesko-sloven‰tí „Brouci“

■ Vymûnili byste si to s opravdov˘-mi ãleny Beatles se v‰emi jejichvzestupy a pády?

Samozfiejmû, ale s na‰imi rodinamia kamarády, které bychom nevymûniliza nic.

ZÁVùREMB˘val˘ ‰éfredaktor obãasníku Xado-

nia Jan Bílek ve svém ãlánku z únoraroku 2002 napsal k tehdy prvnímuspoleãnému plesu BA a V·FS násle-

dující: „... ale poté, co jsem ten plesproÏil, vím, Ïe pfií‰tû pfiijdu zase a pfii-jdou i ti, ktefií tam byli...“.

Myslíme si, Ïe tato slova velmi pfies-nû vystihují i na‰e celkové pocity,a vfiele doporuãujeme v‰em, ktefií seho je‰tû nezúãastnili, aÈ to napravía vydají se na ples pfií‰tí rok. Urãitû ne-budou litovat, naopak.

Na shledanou na plese 2005.

RADEK BU·TA, DAVID ·ÍMA

Zeptali jsme se BroukÛ...

FO

TO

: M

ICH

AL

âE

RN

¯

ZE Î

IVO

TA ·

KOLY

2004 Ú N O R – O B â A S N Í K V · F S

6

JJJJ EEEE JJJJ IIII CCCCHHHH 2222 2222 .... .... ....prospûchov˘ch stipendistÛ

(tedy dvojnásobek oproti loÀskému roku)

Letos byla jiÏ podruhé v historii V·FS udûlena prospûchová stipen-dia za vynikající studijní v˘sledky dosaÏené za akademick˘ rok2002/2003. Na základû Stipendijního fiádu a Rozhodnutí generální fiedi-telky byla tato stipendia vyplacena tûmto studentÛm prezenãního ba-kaláfiského studia:

OTÁZKY PRO STIPENDISTY:

1. Hodlበpokraãovat v magisterském studiu na této ‰kolenebo na jiné V·?

2. Uãil jsi se hodnû na zkou‰ky nebo „to jen vy‰lo“?

3. Kter˘ pfiedmût byl tvÛj nejoblíbenûj‰í a kter˘ ti pfiipadalúplnû k niãemu?

4. Co ti fiíká institut manÏelství? PÛjde‰ do toho?

HANA KRACÍKOVÁ,

obor ¤ízení podnikua podnikovéfinance, 4. roãník

1. V magisterském studiu budu po-kraãovat na této ‰kole. Nebudu mûnitani obor ¤ízení podniku a podnikovéfinance.

2. Odpadly spí‰ pfiedmûty jako ma-tematika, coÏ bylo pro mne fajn. Ba-vily mû moje oborové pfiedmûty, jakojsou Podnikové finance a Finanãníanal˘za podniku. ZáleÏí ov‰em na vy-uãující/m. Tento semestr jsem s obo-rov˘m pfiedmûtem ManaÏerské úãet-nictví díky vyuãující spokojená neby-la.

3. Studium jazykÛ, ale jinak nic jiného.4. ...

JAN PJENTAK,

obor Vefiejná správa,2. roãník

1. Jo.2. Uãil jsem se i mi to vy‰lo. 3. Ekonomie/v˘voj vefiejné správy4. Ne.

Jméno Obor Roãník

Anna Synecká Vefiejná správa 2.

Barbora Zajícová Vefiejné finance a správa 4.

Daniel KfiíÏ ¤ízení podniku a podnikové finance 4.

Hana Kracíková ¤ízení podniku a podnikové finance 4.

Jan Pjentak Vefiejná správa 2.

Jifií Johánek Vefiejná správa 2.

Katefiina Jankovcová Bankovnictví 2.

Klára Havlová Vefiejná správa 3.

Klára Schejbalová ¤ízení podniku a podnikové finance 4.

Lucie Pfiibylová ¤ízení podniku a podnikové finance 2.

Marie Kadlãíková ¤ízení podniku a podnikové finance 4.

Marie Klofátová, DiS. ¤ízení podniku a podnikové finance 4.

Markéta Vr‰ecká ¤ízení podniku a podnikové finance 2.

Michaela Srbová Vefiejné finance a správa 4.

Michaela ·légrová Vefiejná správa 2.

Miroslav Hudák ¤ízení podniku a podnikové finance 3.

Oldfiich Glötzer Vefiejné finance a správa 4.

Petra Klapková ¤ízení podniku a podnikové finance 3.

Petra PaÈková Bankovnictví 4.

Silvie Málková Vefiejné finance a správa 4.

·árka Kalinová ¤ízení podniku a podnikové finance 3.

TomበPták Aplikovaná informatika 3.

1. Chtûl bych pokraãovat na sou-ãasné ‰kole, ale záleÏí na tom, jak vy-soké bude ‰kolné a jestli se mi pove-de sehnat dostatek penûz. Pfiecejenom 49 000,- Kã za semestr nenímalá ãástka.

2. Na nûkteré zkou‰ky jsem se uãilhodnû, na nûkteré ménû.

3. To je tûÏké fiíct. V‰echny pfiedmû-ty mají svÛj v˘znam. Nûkteré majívût‰í v˘znam a jiné men‰í.

4. Institut manÏelství je pûkn˘ v˘raz,ale dokud nedostuduji, nic moc mi ne-fiíká.

MIROSLAVHUDÁK,

obor ¤ízení podnikua podnikovéfinance,3. roãník

2004

ZE Î

IVO

TA ·

KOLY

O B â A S N Í K V · F S – Ú N O R

7

·ÁRKA MATOU·KOVÁ

1. Byla bych moc ráda (pfiípadnûi doktorandské studium).

2. Myslím, Ïe mi sedne obor, kter˘jsem si vybrala, takÏe se mi uãí doce-la dobfie. Ale spí‰e jsem dfiela, neÏ jenÏe bych mûla ‰tûstí.

3. Mé nejoblíbenûj‰í byly regionálnívûdy, moc mi nesedla psychologie,protoÏe to bylo pfiíli‰ obecné.

4. ManÏelství je fajn, pokud je funkã-ní. Nejsem v‰ak ani proti souÏití „nahromádce“. Najdu-li ãlovûka, kterémubudu moci dÛvûfiovat, na kterého sebudu moci spolehnout a kter˘ mûbude respektovat takovou, jakájsem... Ov‰em nyní je nejdÛleÏitûj‰í‰kola, nejlépe aÏ do doktorandskéhostudia.

DANIELK¤ÍÎ,

obor ¤ízení podnikua podnikovéfinance, 4. roãník

ANNASYNECKÁ,

obor Vefiejná správa,2. roãník

JI¤Í JOHÁNEK,

obor Vefiejná správa,2. roãník

1. To je sugestivní otázka! Nikomujsem neprozradil, kde - a jestli vÛbec -

1. Chtûl bych pokraãovat v magis-terském studiu na této ‰kole. JiÏ známprostfiedí a lidi, takÏe zatím nevidímdÛvod pfiecházet jinam.

2. Na zkou‰ky jsem se uãil poctivû.Nûkdy mi pfiálo i kousek ‰tûstíãka, aleto k tomu, myslím, patfií.

3. Dobré byly v‰echny, které se t˘-kaly vefiejné správy - Vefiejná správa,Základy práva, Regionalistika, Dûjinydiplomacie. Úplnû k niãemu byla ma-tematika - to byl naprost˘ úlet. K ãemumatematika na vefiejné správû?

4. Urãitû bych do toho chtûl jít. AÏnajdu tu, která do toho bude chtít jít semnou, tak rozhodnû.

1. Ráda bych pokraãovala v magis-terském studiu na této ‰kole. Byla by‰koda této ‰ance nevyuÏít.

2. Urãitû nejsem ten typ, kter˘ si tojde jen zkusit. Chci se nûco nauãit, taktomu musím vûnovat urãit˘ ãas. Roz-hodnû ale neleÏím v knihách od ránado veãera.

KLÁRA HAVLOVÁ,

obor Vefiejná správa,3. roãník

MARIE KADLâÍKOVÁ,

obor ¤ízení podniku a podnikovéfinance, 4. roãník

1. Pfiihlá‰ku na V·FS mám jiÏ poda-nou, tak uvidíme...

2. Samozfiejmû, Ïe jsem se uãila,ale neztotoÏÀuji se s pfiívlastkemhodnû.

3. Îádn˘ pfiedmût není ve své pod-statû „k niãemu“. To, Ïe z nûj mám po-sléze tento pocit, je podle mne dánospí‰e tím, jak ho kdo pojme, a tudíÏ jeto vûc spí‰e personální (a to dle méhonázoru není vhodné prvotnû vyjadfio-vat tímto zpÛsobem). A tou srdeãní zá-leÏitostí pro mne byly Dûjiny diploma-cie a Mezinárodní vztahy.

4. Beru ho na vûdomí, ale k souÏitídvou lidí ho zatím nepotfiebuji.

MARIE KLOFÁTOVÁ,

obor ¤ízení podnikua podnikovéfinance,4. roãník

1. Zatím ne.2. To byste rádi vûdûli. Prozradím, B

je správnû.3. Mezi nejoblíbenûj‰í pfiedmûty roz-

hodnû patfiily ty, jeÏ uãila paní doktor-ka Vojtûchovská. Dle mého názorubyla jedním z nejlep‰ích kantorÛ natéto ‰kole (snad i vÛbec nejlep‰í) a jeobrovská ‰koda, Ïe si ‰kola takov˘ch-to lidí více neváÏí. Pfiedmûty jako tako-vé jsou, myslím, dobfie volené, leã jistûby se na‰la jména vyuãujících, ktefií i zdobrého pfiedmûtu udûlají naprostoztracen˘ ãas.

4. Neodmítám, ale také neidealizujimanÏelství.

PETRA KLAPKOVÁ,

obor ¤ízení podniku a podnikovéfinance, 3. roãník

1. Ráda bych pokraãovala na této‰kole. Ov‰em jsou tu urãité okolnosti,které je‰tû musím vzít v úvahu, a pakse teprve rozhodnu.

2. Hodnû jsem se uãila a nic nepo-nechala náhodû.

3. Na v‰echny pfiedmûty spojené sm˘m oborem jsem chodila ráda. Mys-lím si, Ïe nebyl pfiedmût, kter˘ by bylzbyteãn˘.

4. ManÏelství beru jako pouto, kteréby se nemûlo nikdy pfietrhnout. Protosi myslím, Ïe dva lidé by se mûli conejlépe poznat a del‰í dobu spolu Ïít,neÏ udûlají tak dÛleÏit˘ krok. U mnemanÏelství pfiipadá v úvahu aÏ v dobû,kdy budu pfiem˘‰let o dûtech, a na tomám je‰tû hodnû ãasu. Na druhoustranu, svatební ‰aty také nejsou kzahození.

hodlám pokraãovat ve studiu. Ale natéhle ‰kole asi ví kaÏd˘ víc neÏ já.Vpravdû mám v úmyslu pokraãovat vestudiu na V·FS a nemûnit konû upro-stfied fieky. Ale doposud jsem to tajil.Teì pÛjdu a vyplním pfiihlá‰ku.

2. Chodil jsem hodnû na pfiedná‰ky,takÏe jsem se nedivil, kdyÏ mi to pak uzkou‰ek vy‰lo. Ale také myslím, Ïe byzde bylo na místû, abych podûkovalv‰em pedagogÛm, ktefií ke mnû bylishovívaví, kdyÏ jsem u zkou‰ky pÛso-bil tûÏko pfiekonateln˘m dojmem igno-ranta, kter˘ na zkou‰ku dorazí ve stylu,,vÏdy pfiipraven,“ aniÏ by se muselzdrÏovat zbyteãn˘m studiem. Ale jájsem se váÏnû uãil! A tohle zkou‰kovéobdobí se budu uãit zase!

3. M˘mi nejoblíbenûj‰ími pfiedmûtybyly právû ty, které jsou úplnû k niãe-mu. (Chci fiíct: Pfiipadaly mi.) Tímpádem vyjmenovávat je by bylo ne-vkusné...

4. Podle toho, kolik bude stát se-mestr.

3. To nedokáÏi jednoznaãnû fiíci.Myslím si, Ïe z kaÏdého pfiedmûtujsem si nûco odnesla. Kdo ví, co se mibude v budoucnu hodit. Oblíben˘mpfiedmûtem byly Mezinárodní vztahy,na které si ãasto vzpomenu.

4. V dne‰ním uspûchaném svûtûpfiestává mít manÏelství takov˘ v˘-znam jako kdysi. Podle mého názoruje to ‰koda. Mrzí mû, Ïe mnoho lidíupfiednostÀuje kariéru a peníze pfiedrodinou. A jestli do toho pÛjdu? Zatímjsem pfiesvûdãená, Ïe urãitû.

ZE Î

IVO

TA ·

KOLY

2004 Ú N O R – O B â A S N Í K V · F S

8

ssss cccc aaaannnn ssss eeee rrrr vvvv iiii cccc eeee ssss .... rrrr.... oooo ---- ppppaaaa rrrr tttt nnnn eeee rrrr VVVV···· FFFF SSSS

■ rMÛÏete ãte-náfiÛm pfied-stavit spo-l e ã n o s tscanservi-ce?Na‰e spoleã-

nost je dlouho-let˘ leaderv oblasti digita-lizace doku-mentÛ (pfievodd o k u m e n t Û

z papírové do elektronické podoby).VyuÏívá zku‰eností sv˘ch ‰piãkov˘chspecialistÛ a ostatních zamûstnancÛk poskytování sluÏeb skenování, inde-xace, pfii instalaci a zavádûní systémÛpro automatizované zpracování a vy-tûÏování dat z digitálních dokumentÛna ‰piãkové svûtové úrovni. Jsmetaké jiÏ mnoho let uznávan˘m a re-spektovan˘m partnerem spoleãnostíKodak, Top Image Systems, JVC Pro-fessional a dal‰ích vedoucích v˘robcÛa dodavatelÛ v oblasti digitalizace do-kumentÛ, se kter˘mi aktivnû spolupra-cujeme. To nám zaruãuje rychl˘ pfie-nos nejnovûj‰ích technologií a metoddo kaÏdodenní praxe pracovníkÛ, kon-zultantÛ i technikÛ na‰í spoleãnosti.Skuteãnost, Ïe scanservice obdrÏelpo úspû‰ném auditu certifikát ISO9001:2000, potvrzuje orientaci na pl-nûní potfieb a poÏadavkÛ zákazníkÛa partnerÛ, stejnû jako péãi, kterou vû-nuje oblasti zlep‰ování jakosti.

■ rJaké sluÏby a produkty nabízíteklientÛm?Systém poskytovan˘ch sluÏeb lze

rozdûlit do tfií základních okruhÛ.Jedná se o jiÏ zmiÀovanou digitalizacidokumentÛ, automatizované zpraco-vání formuláfiÛ, automatizované ãi au-tomatické zpracování úãetních doku-mentÛ, o distribuci fie‰ení digitalizacedokumentÛ a o dlouhodob˘ kvalitníservis, konzultace, programátorskoupodporu a dal‰í ãinnosti v oblasti digi-talizace dokumentÛ.

■ rCo se skr˘vá za digitalizací doku-mentÛ?V souãasné dobû proÏívá digitaliza-

ce nové, velmi v˘razné oÏivení. Sou-ãasné spoleãenské a ekonomickétrendy totiÏ vedou ke snaze zvy‰ovatefektivnost procesÛ a sniÏovat nákla-dy. Nedílnou souãástí tûchto trendÛ jepak pfiechod k t˘mové práci a ke spo-lupráci, ãasto napfiíã celou organizaãnístrukturou. Oblast digitalizace papíro-v˘ch dokumentÛ se tak opût dostávádo popfiedí zájmu. Je jednou z podmí-nek zv˘‰ení efektivnosti obchodníchprocesÛ a zaji‰tûní správného fiízenídokumentÛ v organizaci ãi podniku -tedy pro fiízení jejich obûhu, ukládání,manipulace, sledování verzí a úprav,evidence pfiístupÛ k dokumentÛm,atd., aÏ po fiízenou skartaci. Strategiedigitalizace a práce s digitalizovan˘midokumenty se tak stává souãástí cel-

kové strategie fiízení informací a pro-cesÛ. Pokud dojde k dal‰ím nutn˘m le-gislativním úpravám, vûfiím, Ïe situacena trhu se zlep‰í je‰tû o nûco více.

■ rÚãastnila se Va‰e spoleãnosttaké ankety „âesk˘ch 100 nejlep-‰ích“?Ano, v leto‰ním roãníku ankety

„âESK¯CH 100 NEJLEP·ÍCH“ jsmese umístili mezi 100 nejlep‰ími spoleã-nostmi v âeské republice. Toto ocenû-ní je pro mne samotnou, ale i pro cel˘t˘m spoleãnosti scanservice obrov-sk˘m zadostiuãinûním a vûfiím, Ïe stej-né pocity s námi sdílejí na‰i partnefiia klienti. Nበúspûch a kvalitu v‰akdokazují i dal‰í ocenûní, která jsmezískali. V roce 2001 v rámci „âES-K¯CH 100 NEJLEP·ÍCH“ to bylo oce-nûní „Podnikatel roku 2001“ a v roce2002 jsem získala titul „Lady Pro2002“, kter˘ se udílí téÏ v rámci anke-ty „âESK¯CH 100 NEJLEP·ÍCH“.

■ rJaké jsou Va‰e plány do budouc-na? VydrÏet, dál rozvíjet spoleãnost

a budovat obchodní slu‰nost, kterábohuÏel mnohdy je‰tû stále chybí nana‰em tak malém trhu. Maximálnûse koncentrovat na nové a nové po-Ïadavky trhu a rozvíjet program loa-jality zamûstnancÛ. To je to nejvût‰ízlato, které kaÏdá spoleãnost má, alebohuÏel ne v‰ichni si to pfiipou‰tûjí.

Více informací o spoleãnosti nalez-nete na www.scanservice.cz. scanser-vice je registrovaná ochranná známkaspoleãnosti scanservice s.r.o. se síd-lem v Praze.

Za rozhovor dûkuje

PHDR. LENKA RUPPERTOVÁ,fieditelka odboru komunikace

Spoleãnost scanservice se v tomto akademickém roce stala partneremV·FS. S na‰í ‰kolou spolupracuje jiÏ del‰í dobu, podpofiila i konferenci Lid-sk˘ kapitál, kterou na‰e ‰kola pofiádala.

scanservice se zab˘vá zajímavou ãinností, kterou vám pfiedstavujemev krátkém rozhovoru s generální fieditelkou Renatou Telínkovou.

Na jiné ‰kole by snad vznik vlastní divadelní sku-piny nebyl zaráÏející, ale na V·FS to prostfiednictvímhromadného mailu zarazilo hned nûkolik lidí. Pat-náct. Vãetnû dvou profesorÛ, coÏ nás vlastnû zaráÏístále - na kaÏdé divadelní zkou‰ce. A nûkdy i nazkou‰ce klasifikované...

Název skupiny Indisciplinados vlastnû vznikl spontán-nû, na hodinû ‰panûl‰tiny, kdy nás lektorka nazvala „Losstudentos indisciplinados“. Právû jsme totiÏ vyru‰ovalifie‰ením aktuálního existenãního problému: jak pfieÏít na‰kole. Jasnû, Ïe divadlem.

ZaloÏit divadlo byl pfiíli‰ smûl˘ plán, ale protoÏe nûkdoto udûlat musel... JiÏ dfiíve s tím pfii‰el Petr Wawrosz, od-born˘ asistent katedry ekonomie, jinak nበorganizátor.Viz první odstavec. JenomÏe tento plán brzy zanikl,neboÈ nebyl nikdo natolik po‰etil˘, aby se to pokusil zre-

IndisciplinadosPfiedstavení divadelní skupiny V·FS

alizovat. Nakonec jsem se do role po‰etilce vÏil já. A takdo‰lo k rozeslání onoho hromadného mailu a prvníschÛzce skupiny... Po nûkolika schÛzkách uÏ zÛstalo jendevût lidí, ktefií dali za obûÈ svÛj voln˘ ãas a efektivnûspolupracují na jasném cíli skupiny: odehrát hlavní pfied-stavení. Nacviãujeme vlastní hru, která vzniká úsilímdvou autorÛ - ãlenÛ souboru. Podrobnosti nevyzradíme,ale snad bude dostateãnou nápovûdou, Ïe jsme v‰ichnispjati s V·FS. ZároveÀ jsme v‰ak spjati i se zkou‰kov˘mobdobím, tedy spoustou starostí, ale od bfiezna nasadí-me pfiíslu‰né tempo a s trochou sebepfiecenûní to do za-ãátku kvûtna zvládneme.

Rád bych toto struãné pfiedstavení, jak b˘vá dobr˘mzvykem, zakonãil pozváním na pfiedstavení lépe pfiipra-vené: Srdeãnû vás zveme na nûkteré z vystoupení diva-delní skupiny Indisciplinados, které bude realizovánonejspí‰e na zaãátku kvûtna.

MARTIN VALENâÍK,student 1. roãníku prezenãního studia

Více informací na carpa@centrum.cz

2004

ZE Î

IVO

TA ·

KOLY

/ V

·FS

ÚPE

O B â A S N Í K V · F S – Ú N O R

9

NNNNûûûûkkkkoooo llll iiii kkkk ppppoooozzzznnnnáááámmmmeeeekkkk oooo rrrroooo llll iiii eeeennnneeeerrrrggggeeee tttt iiii kkkkyyyyv Ïivotû spoleãnosti a co v tom dûláÚstav pro energetiku V·FS

Ústav pro energetiku se v uplynulém roce zab˘val mimo jiné ‰irok˘mspektrem vztahÛ spoleãnosti a energetiky.

Jedna z prvních otázek, kterou jsmesi poloÏili, se t˘ká role energetiky v Ïi-votû spoleãnosti i jednotlivce. Ostat-nû, kaÏd˘ jsme sám sobû tak trochuenergetikem, protoÏe jíme, oblékámese, máme rádi doma teplo, i kdyÏvenku mrzne, téÏ si svítíme a telefo-nujeme, usilovnou prací ãi cviãenímvydáváme energii, aÏ se zpotíme.

A také patfiíme do vysoce civilizova-né spoleãnosti, jejíÏ relativnû nekon-fliktní chod je, mimo jiné, podmínûnfiádnou funkcí celé fiady vnitfiních okru-hÛ, které umoÏÀují materiální, energe-tické, informaãní, finanãní a jiné toky,nutné pro Ïivot spoleãnosti.

Porucha v jednom okruhu zpravidlageneruje poruchy v dal‰ích okruzích.Za urãit˘ch okolností mÛÏe vzniknoutobtíÏnû zvladatelná fietûzová reakce,ústící do krize spoleãnosti. Jednímz klíãov˘ch je okruh energetick˘, pro-toÏe jeho nefunkãnost mÛÏe ve velmikrátké dobû, i bûhem nûkolika hodin,paralyzovat akceschopnost vût‰inyokruhÛ dal‰ích a zpÛsobit tak rozsáh-lé a obtíÏnû zvladatelné poruchy v ne-pfiipravené spoleãnosti. KonkrétníchpfiíkladÛ je mnoho. Ostatnû je tomutak i v Ïiv˘ch organizmech, tedy i v na-‰ich tûlech. Pokud patfií k hlavním úko-lÛm státu vytváfiet ochranné bariéry,zabraÀující nekontrolovatelnému roz-voji a ‰ífiení poruch ve spoleãnosti, jejedním z prvofiad˘ch úkolÛ, mimo jinéi státní energetické politiky, vytvofiit

k tomu pfiedpoklady nejen v energetic-kém sektoru.

Pfievládá v‰ak jakési samozfiejmépfiesvûdãení, Ïe elektfiina je ze svépodstaty vÏdy a pro v‰echny dostup-ná, a zajímá nás pouze cena, která bymûla b˘t podle na‰ich oãekávání conejniωí. Je takové pfiesvûdãení opráv-nûné?

Totální pfieru‰ení dodávek elektfiinyi dal‰ích energetick˘ch médií je na ur-ãitém území fyzikálnû i technickymoÏné. PfiíkladÛ z poslední doby jedostatek. Praktickou otázkou je,s jakou pravdûpodobností mÛÏe tentojev nastat v urãitém období, v urãitémrozsahu a dobû trvání. Existují fakto-ry, které spolehlivost dodávek energieovlivÀují, a to pozitivnû i negativnû.V nynûj‰í dobû se velmi podstatnûmûní podmínky fungování energetiky.Souãasná liberalizace trhu s elektfii-nou a s ní související konkurenãní bojvedou ke sniÏování cen pro koneãnézákazníky, ale také ke sniÏování v˘ko-nov˘ch rezerv v evropském elektroe-nergetickém systému. Roste tedy rizi-ko, související s nedostatkem v˘konuelektráren. Roste podíl obnoviteln˘chzdrojÛ na v˘robû elektfiiny, coÏ je sym-patick˘ trend z hlediska ochrany Ïivot-ního prostfiedí. Tím v‰ak roste podílvelmi nestabilního v˘konu v elektrizaã-ních soustavách a je potfiebné doda-teãnû budovat nové elektrárny, kterébudou tvofiit zálohu k nestabilnímzdrojÛm obnoviteln˘m. Tím zase po-rostou náklady na v˘robu i pfienoselektfiiny a tím i ceny elektfiiny.

Roste podíl importovan˘ch energe-tick˘ch médií na celkové energetickébilanci evropsk˘ch zemí i âR a zvy‰u-je tak potenciální rizika, souvisejícís men‰í politickou a hospodáfiskoustabilitou oblastí, ze kter˘ch jsou ener-getické komodity dováÏeny. Snahaochránit „oprávnûné zájmy“ dovozcÛv exportujících zemích mÛÏe b˘t zdro-jem vojensk˘ch konfliktÛ s velmi nega-tivním dopadem na energetické hos-podáfiství importujících zemí.

V souãasné dobû celkovû pfievaÏujevliv faktorÛ, negativnû ovlivÀujícíchmíru spolehlivosti dodávek energie zasituace, kdy poptávka po elektfiinûv evropsk˘ch zemích dlouhodobû po-roste. Role domácích primárních ener-getick˘ch zdrojÛ bude proto v nejbliÏ-‰ích padesáti letech v˘znamná jakz hlediska konkurenceschopnosti eko-

nomiky, tak z pohledu strategickéhoa bezpeãnostního. Z tohoto úhlu je po-tfiebné téÏ posuzovat souãasnou i bu-doucí roli ãeského uhlí, hnûdého i ãer-ného.

Lze dokázat, Ïe elektfiina nemusíb˘t za v‰ech okolností k dispoziciv potfiebném mnoÏství a kvalitû. MoÏ-n˘m dÛsledkÛm, plynoucím z nedo-statku elektfiiny, vûnuje ústav pozor-nost tak, aby je bylo moÏné respekto-vat napfi. pfii tvorbû energetické politi-ky státu, v krizovém plánování, atd.

V˘sledky práce ústavu nás vedouk pfiesvûdãení, Ïe státní i územní kon-cepce mají b˘t formulovány ve dvourovinách - v rovinû fungujícího trhus funkãními trÏními mechanizmya v rovinû mimofiádn˘ch stavÛ, kdytrÏní mechanizmy jsou ãásteãnû nebozcela nefunkãní. Za dÛleÏité povaÏuje-me správné stanovení podmíneka pravidel rychlého a spofiádanéhopfiechodu z jedné roviny do druhé.Zde vyniká role státní správy i samo-správy jako vÛdãího koncepãníhoa strategického ãinitele.

A v tûchto souvislostech vynikái role soustavného zkoumání vazebmezi potfiebami spoleãnosti a energe-tikou a samozfiejmû soustavnéhovzdûlávání.

Tû‰íme se, Ïe se budeme pravidel-nû setkávat na stránkách Xadoniea nejen na stránkách.

ING. PETR KARAS, CSC.fieditel Ústavu pro energetiku V·FS

ZE Î

IVO

TA ·

KOLY

/ V

·FS

PRAH

A2004 Ú N O R – O B â A S N Í K V · F S

10

VáÏení studenti, zamûstnanci a pfiátelé Vysoké ‰koly finanãní a správní, rezervujte si odpoledne 1. ãervence 2004! JSTE V·ICHNI SRDEâNù ZVÁNI.

Podrobnûj‰í informace oãekávejte v pfií‰tím vydání Xadonie!

RRRREEEENNNNDDDDEEEE ZZZZ----VVVVOOOOUUUUSSSS SSSS VVVV···· FFFF SSSS

NNNNeeeemmmmyyyy ssss llll íííímmmm,,,, ÏÏÏÏ eeee pppp fifififi eeee kkkkvvvvaaaappppeeee nnnn íííí jjjj eeee nnnnaaaa mmmmíííí ssss tttt ûûûû

■ rZmûny, ke kte-r˘m do‰lo v Ap-pian Group po-ãátkem bfiezna,fiadu lidí hodnûpfiekvapily. MÛ-Ïete trochu pfii-blíÏit podstatutûchto zmûn?Nemyslím, Ïe

pfiekvapení je namístû. Appian

Group jiÏ je velk˘ prÛmyslov˘ subjekt,kter˘ vyÏaduje velmi pfiesnû definova-nou podobu fiízení. JiÏ v okamÏiku,kdy jsme vstoupili do plzeÀské ·kodyHolding, bylo jasné, Ïe zmûny jsou jenotázkou ãasu. Déle neÏ rok jsme sevûnovali jejich pilování a vhodnémunaãasování. A v˘sledek znáte.

■ rOvlivnil naãasování tûchto zmûni odchod Martina Romana z ãelaplzeÀské ·kodovky do funkcegenerálního fieditele elektráren-ské spoleãnosti âEZ?Ano i ne. Na jednu stranu musím

pfiipustit, Ïe Martin Roman pro nás byla stále je ‰piãkov˘m manaÏerem,takÏe jeho úspûch v tendru na postgenerálního fieditele âEZ urãitou rolisehrál. Nicménû zmûny v fiídící struk-tufie Appian Group jsou dlouhodob˘ma velmi potfiebn˘m procesem.

■ r¤ada lidí si zmûny v AppianGroup spojuje s „personálnímizáleÏitostmi“?Podstatou této etapy zmûn je oddû-

lení rolí. AÏ donedávna lidé v pfiedsta-venstvu Appian Group plnili nûkolikrolí najednou. ¤ídili Appian Group,byli odpovûdní za správu majetko-

v˘ch úãastí Appian Group v âR, pfii-pravovali projekt holdingového centrafiízení a nûktefií z nich odpovídali akci-onáfii za strategick˘ rozvoj a za stra-tegické projekty Appian Group v âR.To se teì zmûní. Pfiedstavenstvo Ap-pian Group se bude více vûnovat exe-kutivní rovinû fiízení skupiny a dozorãírada bude pfiedev‰ím kontrolním ná-strojem vlastníkÛ. Nutno ale dodat, Ïev tomto tzv. nûmeckém modelu fiízenímá dozorãí rada v˘raznû vy‰‰í pravo-moci.

■ r¤íkáte tato etapa zmûn. Budoudal‰í?Znovu opakuji, Ïe zmûny u tak vel-

kého subjektu, jak˘m Appian Groupje, jsou a budou pomûrnû ãast˘mjevem. Svût, a ten podnikatelsk˘zvlá‰È, se mûní a my se musíme mûnits ním. Musíme b˘t schopni reagovatna nové informace, pfiíleÏitosti i v˘zvy.A jinak neÏ prostfiednictvím zmûn v fií-dících strukturách to zatím neumímeprovést.

■ rPersonální rovinu zmûn je‰tû ne-opustíme. Jste viceprezidentemvrcholného orgánu mezinárodnískupiny, v˘konné rady AppianGroup Plc. Jak˘ bude Vበsou-ãasn˘ vztah k ãesk˘m subjektÛmskupiny Appian Group?Z funkce pfiedsedy pfiedstavenstva

se posouvám do funkce pfiedsedy do-zorãí rady. Nicménû tento posun ne-spatfiuji jako zásadní. Daleko dÛleÏi-tûj‰í je ve Va‰í otázce zmínûná pozi-ce viceprezidenta v˘konné rady. Tapro mne znamená nést spoluodpo-vûdnost v mezinárodních strukturáchAppian Group, spoluodpovûdnost za

celkov˘ strategick˘ rozvoj skupinyAppian.

■ rDo kategorie strategick˘ch plánÛa projektÛ patfií i projekt akviziceSeveroãesk˘ch dolÛ?Samozfiejmû. Tento projekt má pro

nás velkou prioritu. Ov‰em nefieklbych, Ïe jenom pro nás je to klíãovázáleÏitost. Jeho v˘znam lze mûfiiti prostfiednictvím pohledu na dal‰í bu-doucnost celého severoãeského regi-onu.

■ rNov˘m generálním fieditel Appi-an Group se stal Jan Vacík. Proãpadla volba na nûj?Jan Vacík je ãlovûk s obrovsk˘m

objemem zku‰eností. Máte-li v t˘muãlovûka, kter˘ úspû‰nû fiídil elektrá-renskou spoleãnost âEZ, není jinévolby.

■ rZ obsahu tohoto rozhovoru ne-pfiímo vypl˘vá, Ïe s Va‰ím od-chodem do „vy‰‰ích pater“ sku-piny Appian Group ztrácíte zezfietele i V·FS?Tak to v Ïádném pfiípadû! V âeské

republice bude do mé pfiímé kompe-tence patfiit i budování goodwillu Appi-an Group, jako sociálnû odpovûdnéspoleãnosti. Znamená to, Ïe si ve svégesci ponechávám projekty vztahujícíse k vnûj‰ímu prostfiedí, k odpovûd-nosti za vztah k zemi, ve které pÛsobí-me, a to v horizontu blízké, stfiedníi vzdálenûj‰í budoucnosti. A V·FS jeprojekt, kter˘ v‰echna vyjmenovanákritéria naplÀuje.

Za rozhovor dûkujeREDAKâNÍ RADA

Rozhovor s pfiedsedou správní rady V·FS a viceprezidentem v˘konné rady Appian Group Plc Antonínem Koláãkem

2004

ZE Î

IVO

TA ·

KOLY

/ V

·FS

MO

ST

O B â A S N Í K V · F S – Ú N O R

11

PPPP rrrr eeee zzzz eeee nnnn tttt aaaa cccc eeee VVVV···· FFFF SSSS na stfiedních ‰kolách regionu a nábor studentÛpro akademick˘ rok 2004/2005 v Mostû

TûÏko bychom si dnes na za-ãátku 21. století, tedy v dobû,kdy bude mít a má hlavní slovozákazník, pfiedstavili ãinnost or-ganizace bez efektivního marke-tingu.

I kdyÏ se na‰e studijní stfiedisko do-stává do povûdomí ‰iroké vefiejnostinejen na Mostecku, uvûdomujeme siv˘znam marketingov˘ch aktivit, a toi v oblasti regionálního marketingu.

Na zaãátku akademického roku2003/2004 byl proveden mezi studen-ty 1. roãníku V·FS v Mostû marketin-gov˘ v˘zkum, kde se formou dotazní-kÛ a rozhovoru zji‰Èovaly informaãnízdroje studentÛ.

V˘sledky potvrdily, Ïe „besedys maturanty“ byly jedním z nejv˘znam-nûj‰ích zdrojÛ informací pro nové stu-denty na‰eho stfiediska.

Proto i v leto‰ním roce jsou besedys maturanty dÛleÏitou souãástí mar-ketingového plánu mosteckého studij-ního stfiediska.

V minulém roce bylo prostfiednic-tvím zamûstnancÛ na‰eho studijníhostfiediska (zejména PhDr. Jana Rytinya Ing. Josefa ·vece) na 31 stfiedních‰kolách a v jin˘ch vzdûlávacích zafií-zeních osloveno více neÏ 1000 stu-dentÛ !!!

Ze situaãní anal˘zy, kterou jsme nazaãátku záfií provedli, je patrné, Ïe v 1.roãníku prezenãního studia tvofií ab-solventi mosteck˘ch ‰kol cca 50 %z celkového poãtu studentÛ. Protobude hlavní pozornost z hlediska trÏ-ního zacílení vûnována ‰koláma jin˘m vzdûlávacím zafiízenímv okrese Most. Celkem se plánujenav‰tívit cca 20 vzdûlávacích zafiízenív tomto okrese.

Velká pozornost je vûnována takénáboru na ostatních stfiedních ‰ko-lách v severozápadních âechách,kde plánujeme nav‰tívit více neÏ 30‰kol. Bûhem zimy tak nav‰tívíme po-stupnû v‰echna v˘znamnûj‰í mûstana‰eho regionu, jako napfiíklad Ústínad Labem, Litomûfiice, Chomutov,Roudnici, Teplice, KadaÀ, Îatec ãiLouny.

Pfii besedách s na‰imi „nejvût‰ímipfiispûvateli“ (napfi. Soukromá ‰kolapro marketing a ekonomiku podnikáníãi Obchodní akademie v Mostû) je plá-nována úãast vedoucích kateder. JiÏv lednu napfiíklad, stejnû jako v minu-lém roce, nav‰tívila vedoucí katedry fií-zení podniku a podnikové finance doc.Ing. Jitka Srpová, CSc., Stfiední sou-kromou ‰kolu pro marketing a ekono-miku podnikání v Mostû a zúãastnilase dvou besed s více neÏ sedmdesátistudenty ãtvrt˘ch roãníkÛ této ‰koly.

Besed s maturanty, které probíhají

v leto‰ním akademickém roce jiÏ odprosince 2003 (do konce února 2004),se aktivnû úãastní témûfi v‰ichni za-mûstnanci stfiediska vãetnû fieditele-Ing. Josefa ·vece. Na‰ím cílem jenejen poskytnout studentÛm základníinformace o ‰kole a pfiedat propagaã-ní materiály, ale zejména jim odpovû-dût na jejich otázky, zapojit je do ak-tivní diskuse a pomoci jim s fie‰enímpro nû tak aktuálního a dÛleÏitého pro-blému, kter˘m správn˘ v˘bûr vysoké‰koly zcela jistû je.

Novinkou leto‰ního náboru je to, Ïev‰em ‰kolám nabízíme, aby po doho-dû organizovanû pfii‰ly nav‰tívit na‰estfiedisko (celé tfiídy s vyuãujícími).Zde mají kromû vlastní prohlídky ‰kolyi moÏnost vyzkou‰et si napfi. „cviãnû“pfiijímací testy z matematiky, jazykÛ ãiodborn˘ch pfiedmûtÛ a následnû jei konzultovat s lektory.

O tuto moÏnost jiÏ projevily zájemdvû stfiední ‰koly z Mostu - viz foto-grafie z 20. 1. 2004, která zachycujenáv‰tûvu maturitní tfiídy se zamûfienímna cestovní ruch ze Soukromé stfiednípodnikatelské ‰koly v Mostû.

ING. VILÉM KUNZ,odborn˘ asistent

studijního stfiediska v Mostû

V·FS Mostv novém

Slavnostní pfiestfiiÏení pásky otevfielodne 2. 2. 2004 nové sídlo na‰eho stu-dijního stfiediska. Vzniklo v prostoráchb˘valé 9. základní ‰koly. Samotnéhoslavnostního aktu se ujal primátormûsta Mostu Vladimír Bártl a hejt-man Ústeckého kraje Jifií ·ulc spolus generální fieditelkou V·FS Bohu-slavou ·enk˘fiovou. Nacházejí se zdedva v˘ukové pavilony doplnûné kuchy-ní s jídelnou, tûlocviãnou a technick˘mzázemím. Kapacita nov˘ch prostor jeprozatím dostaãující pro rozvoj Vysoké‰koly finanãní a správní a navíc umoÏ-nila pronajmout jeden z pavilonÛ sou-kromé SO· InterDACT s.r.o. Most,která se díky svému zamûfiení a plá-nÛm rozvoje stala partnerem na‰í vy-soké ‰koly.

ZE Î

IVO

TA ·

KOLY

/ V

·FS

KLAD

NO

2004 Ú N O R – O B â A S N Í K V · F S

12

SSSSppppoooo llll uuuupppp rrrr áááá cccc eeee ssss ooookkkk rrrr eeee ssss eeeemmmm PPPPoooo tttt eeee nnnn zzzz aaaaVysoká ‰kola finanãní a správní aktivnû a pozitiv-

nû ovlivÀuje Ïivot ve statutárním mûstû Kladnû. Vy-nikající spolupráce mezi mûstem a V·FS se v roce2003 projevila hned v nûkolika oblastech. Jednouz oblastí je zahraniãní spolupráce zamûfiená pfiede-v‰ím na vyuÏití moÏností, které nabízí Evropskáunie.

Dne 9. fiíjna 2003 byl podepsán tzv. protokol o shodûmezi okresem Potenza a statutárním mûstem Kladnem,kter˘ stanovuje okruhy pfiípadné spolupráce. Jedná seo oblast regionálního rozvoje, vzdûlání, ochrany Ïivotníhoprostfiedí, nejdÛleÏitûj‰í oblastí je oblast cestovního ruchua sluÏeb s ním spojen˘ch, tedy rozvoj turistické, kulturnía sportovní spolupráce.

V tûchto jednotliv˘ch okruzích by mûly vzniknout konkrét-ní projekty s konkrétní náplní. Prvním z nich je ideov˘ zámûrprojektu rekvalifikace osob, které mají nejvût‰í problémys hledáním zamûstnání. Tento projekt pfiedstavila a pfiedlo-Ïila italská strana. Jedná se pfiedev‰ím o dlouhodobû neza-mûstnané a absolventy stfiedních ‰kol. Vybrané osoby bydle zámûru projektu absolvovaly v âeské republice teoretic-ká ‰kolení, kde by získaly znalosti italského a anglického ja-zyka, získaly by základy znalosti ekonomie, základní zna-losti o historii a v˘voji EU, základy práva EU (pfiedev‰ímpracovního práva), sociální politiky EU, poji‰Èovnictví, apod.Úãelem tûchto ‰kolení by bylo získání nezbytn˘ch znalostípro rovnocenné zapojení absolventÛ ‰kolení na trh prácev EU. Druhá ãást by byla praktická rekvalifikace probíhajícív Itálii u partnerÛ projektu v délce pÛl roku. Náklady by mûlyb˘t financovány ze sociálního fondu EU.

První krok byl uãinûn rovnûÏ 9. fiíjna, kdy byla podepsá-na smlouva o vytvofiení doãasného spoleãenství mezi Vy-sokou ‰kolou finanãní a správní a italskou soukromou‰kolou Scuola Nazionale - Centro di Formazione Profes-sionale e Culturale di Potenza. Politickou podporu projek-tu vyjádfiilo jak statutární mûsto Kladno, tak okres Poten-

za. Nezbytn˘m pfiedpokladem pro jeho realizaci je získánífinanãní podpory ze strany EU, aktivování strukturálníchfondÛ pro âR a v˘bûr tohoto projektu.

ING. VOJTùCH MUNZAR,ãlen Rady mûsta Kladna

V roce 2004 jsme pro vás vydali jiÏ 5 titulÛVYBRANÉ STATù Z POJI·ËOVNICTVÍ; autofii MilanHradec, Jana Zárybnická

Skripta obsahují základní vstup do problematiky, ne-zbytn˘ pro studium návazn˘ch specializovan˘ch pfiedmû-tÛ bakaláfiského a magisterského studia.FINANâNÍ A INVESTIâNÍ MATEMATIKA; autofii Petr Bu-dinsk˘, Pfiemysl Zá‰kodn˘

Skripta obsahují vysvûtlení základních pojmÛ z finanãnímatematiky, jako úroková míra, souãasná a budoucí hod-nota, zavádûjí rÛzné typy úroãení a diskontování. Pre-zentuje se zde v˘poãet v˘nosového procenta obligacea principy oceÀování obligací podle v˘nosové kfiivky. Ob-sahem dal‰í ãásti je definice a v˘poãet durace a konvexi-ty jako parametrÛ citlivosti chování cen obligací na zmûnyúrokov˘ch sazeb. Dále jsou zavedeny rÛzné investiãnínástroje - obligace, akcie a deriváty a analyzována cho-vání portfolií z nich sloÏen˘ch s dÛrazem na imunizacitûchto portfolií.ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKU; autor StanislavMare‰

Skripta prezentují nezbytné penzum odborn˘ch poznat-kÛ t˘kajících se zdrojÛ financování podniku. V úvodní ãástise autor zamûfiuje na charakteristiku základních forem fi-remního financování a kapitálové struktury podniku. Ve

druhé ãásti vûnuje pozornost klasick˘m zdrojÛm financo-vání podniku.EVROPSKÁ VE¤EJNÁ SPRÁVA; autor Karel Lacina

Skripta zahrnují napfi. Evropsk˘ integraãní proces, roz-voj evropského integraãního procesu, hlavní rysy a cíleevropské integrace, Instituce EU a její role v evropské ve-fiejné správû atd. Skripta obsahují téÏ charakteristickérysy státní správy a jejího v˘konu v ãlensk˘ch státech EU,specifické rysy v˘konu územní samosprávy, deskripcezákladních charakteristik vefiejné správy v klíãov˘ch stá-tech EU.REGULACE A DOZOR NAD KAPITÁLOV¯MI TRHY;autofii Vladislav Pavlát, Antonín Kubíãek

Publikace je sv˘m obsahem úzce spojena s problema-tikou, která v souãasné dobû pfiedstavuje jednu z nejaktu-álnûj‰ích. Zab˘vá se mimo jiné oblastí korekce, resp.úpravy stávajících, ãi dokonce definování nov˘ch teoretic-k˘ch postulátÛ regulování a dozoru celého komplexu fi-nanãních trhÛ. Dále pak i pokusy o zpracování konsis-tentních návrhÛ jejich aplikace v jedné z nejcitlivûj‰ícha velmi v˘znamn˘ch oblastí souãasné ekonomické reality,a to jak v mezinárodním - obecném, tak i v národním -specifickém kontextu.

2003

P¤ED

STAV

UJE

ME

O B â A S N Í K V · F S – Ú N O R

13

■ rJste ãlenem správní rady V·FS. Proã jste pfiijal tutofunkci?Je to ‰kola, kterou povaÏuji za velmi kvalitní a uÏiteãnou,

oceÀuji její v˘sledky, ztotoÏÀuji se s jejími plány a chciv rámci sv˘ch osobních moÏností k jejímu rozvoji pfiispût.Má práce mû dennû pfiesvûdãuje o tom, Ïe vzdûlání a kva-lifikace jsou skuteãnû základem úspûchu a prosperitykaÏdé spoleãnosti. Bohatství zemû se dá mûfiit mnoha zpÛ-soby, vzdûlání jejích obyvatel je podle mne tou nejtrvalej‰íhodnotou.

■ rJak dlouho jste jiÏ ãlenem zastupitelstva mûstaPrahy?âlenem Zastupitelstva hl. m. Prahy jsem jiÏ ãtrnáct˘m

rokem. A druhé volební období, tedy pfiesnûji ‰est˘mrokem, jsem námûstkem primátora.

■ rV jaké oblasti pÛsobíte? Jsem námûstkem primátora pro finance a v rámci mûst-

ské rady tak odpovídám za hospodafiení mûsta.

■ rCo pokládáte za své nejvût‰í úspûchy ve funkci ná-mûstka primátora?Mezi nejvût‰í úspûchy mého pÛsobení v této funkci patfií

splnûní úkolÛ, které smûfiovaly k zaji‰tûní financování vel-k˘ch investic na území mûsta. Podafiilo se zásadnû zmûnitfinanãní politiku Prahy, mûsto pfiijalo úvûr od Evropské in-vestiãní banky (EIB) na v˘stavbu ãásti trasy metra C Hole-‰ovice - Ládví, resp. Ládví - LetÀany, úvûr EIB na obnovuvodohospodáfiské infrastruktury. Za mé úãasti bylo dofie‰e-no dofinancování v˘stavby a pfiestavby Kongresovéhocentra, restrukturalizace úvûru mûsta pfiijatého v roce 1998od ING Barings z USD do korun, coÏ znamená pro mûstov˘znamnou úsporu atd. V kvûtnu 1999 byla vydána druháemise obligací k financování velk˘ch investiãních projektÛmûsta. V letech 2002 - 2003, po povodni v srpnu 2002 jsemse jako námûstek primátora v˘znamnû podílel na koncent-raci finanãních zdrojÛ nezbytn˘ch k odstranûní povodÀo-v˘ch ‰kod na majetku mûsta v rozsahu 15 miliard korun.Tím se podafiilo rychle vrátit Ïivot ve mûstû do normálníchkolejí. Kdyby mûsto v posledních letech nezmûnilo koncep-ci své finanãní politiky, nebylo by schopno vÛbec pfiistoupitk rychlé realizaci velk˘ch investic (metro, tramvajová traÈna Barrandov, tunely Mrázovka ad).

■ rJsou podle Vás úfiedníci magistrátu pfiipraveni navstup âR do EU?Úfiad Prahy má mnoho kvalitních lidí, ale tvrdit o kteréko-

li instituci, Ïe je naprosto pfiipravena na vstup do EU, bychsi netroufl. Tato zmûna nám podle mne pfiinese tolik nové-ho, Ïe se budeme muset v‰ichni pfiedev‰ím znovu uãit. A tokaÏd˘ den. Nûkdo obstojí, nûkdo ne. My vytváfiíme pod-mínky pro to, aby na‰i zamûstnanci potfiebné informacemûli, aby se mohli vzdûlávat, a abychom zvládli nejenvstup, ale umûli reagovat na dal‰í zv˘‰ené nároky. O tom,jak jich kdo vyuÏije, si uÏ ale rozhoduje z velké ãásti kaÏd˘sám.

■ rJe podle Vás hl. m. Praha pfiipraveno na ãerpání po-moci ze strukturálních fondÛ?

IIII nnnngggg .... JJJJ iiii fifififi íííí PPPPaaaa rrrr oooouuuubbbb eeee kkkknámûstek primátora hl. m. Prahy, ãlen správní rady V·FS

V zásadû jsme zejména organizaãnû pfiipraveni, aleobecnû platí totéÏ, co jsem uvedl v pfiedchozí otázce. Zfiídi-li jsme nov˘ odbor Magistrátu zamûfien˘ v˘hradnû na ko-ordinaci v této oblasti, mûníme koncepci zastoupení, kteréPraha v Bruselu jako jediné na‰e mûsto má, a dûláme dal‰íkroky... Ale vstupujeme do svûta s vlastní sloÏitou byrokra-cií a tvrdou konkurencí, v nûmÏ uspûje jen ten, kdo budeumût drÏet trvale krok. Lidí, ktefií „umûjí Brusel“, je dnesobecnû v na‰í republice minimum a domnívám se, Ïe tadyvzniknou nové obrovské nároky jak na vzdûlávací systém,tak na praxi. A za nás mohu fiíci, Ïe oceníme kaÏdoupomoc, kterou budeme moci získat aÈ uÏ od ‰kol, nebo ji-n˘ch institucí. Pro mladé lidi, ktefií pfiicházejí dnes do praxe,to ostatnû není vÛbec ‰patné. Kdo na sobû bude v této ob-lasti dnes intenzivnû pracovat, má pfied sebou velkou bu-doucnost.

■ rJak˘ je Vበnázor na novû zaveden˘ systém vzdûlá-vání pracovníkÛ vefiejné správy? OceÀuji, Ïe byl tento krok uãinûn, je nepochybnû správ-

n˘ a uÏiteãn˘. S hodnocením jeho kvality ale radûji poãkám.Jsem pfiece jen zamûfiením ekonom a radûji pracuji s reál-n˘mi v˘sledky.

■ rJak hodnotíte dosavadní spolupráci magistrátua na‰í vysoké ‰koly?MÛÏe to b˘t lep‰í. Myslím, Ïe bychom mûli vypisovat kaÏ-

d˘m rokem na praÏské radnici nûkolik témat diplomov˘chprací pro studenty ‰koly. To umoÏní studentÛm praxe ales-poÀ urãité v˘seãe vefiejné správy a nám, ktefií pracujeme navefiejné správû, to umoÏní se podívat na urãité jevy oãimastudentÛ.

Za rozhovor dûkujeREDAKâNÍ RADA

Vûk: 51 Ve znamení: Lev Stav: Ïenat˘, 1 synZáliby a koníãky: V posledních letech jsem si musel udû-lat koníãka pfiedev‰ím z práce, na moc vûcí jin˘ch uÏ ãasnezb˘vá. Ale pfiesto: sport (spí‰ dnes uÏ pasivní), chalupa,cestování, divadlo, literatura a vedení politického mûsíãníku(ãasopis Trend).

P¤ED

STAV

UJE

ME

2004 Ú N O R – O B â A S N Í K V · F S

14

IIII nnnngggg .... VVVV llll aaaadddd iiiimmmm íííí rrrr MMMMrrrr áááá zzzzpfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Kooperativy, poji‰Èovny, a. s., ãlen správní a akademické rady V·FS

■ rJste ãlenem správní rady a akademické rady V·FS.Proã jste pfiijal tyto funkce?Jsem pfiesvûdãen o tom, Ïe v˘chova studentÛ v oblasti

poji‰Èovnictví a v˘uka tohoto oboru na vysokou ‰kolu toho-to typu neodmyslitelnû patfií, a rád bych pfiispûl ke spolu-práci mezi V·FS a poji‰Èovnictvím. Je to koneckoncÛ i po-vinnost nás star‰ích, abychom se aktivnû podíleli na vzdû-lávání a pfiípravû dal‰ích generací odborníkÛ.

■ rZastáváte v˘znamnou funkci v Kooperativû. Jak˘ bylVበprofesní v˘voj?Vystudoval jsem prÛmyslovou ‰kolu v Mladé Boleslavi se

zamûfiením na konstruktérství automobilÛ a poté âVUTv Praze s návazn˘m postgraduálním studiem - obor soudníinÏen˘rství. Profesní dráhu jsem zaãínal v Papírnách Vûtfi-ní, jedné z nejvût‰ích firem v okolí âeského Krumlova.S poji‰tûním jsem se setkal v roce 1968, kdy jsem pfiijal na-bídku âeské státní poji‰Èovny. A to, co bylo pro mû zpoãát-ku jen „na zkou‰ku“, se stalo mou celoÏivotní profesí.V âeské poji‰Èovnû jsem pracoval na nejrÛznûj‰ích po-stech - od likvidátora aÏ po vrcholov˘ management - aÏ doroku 1990 a poté jsem se podílel na vzniku Kooperativy,první soukromé poji‰Èovny v b˘valém âeskoslovensku.V souãasné dobû zastávám post pfiedsedy jejího pfiedsta-venstva a generálního fieditele a funkci prezidenta âeskéasociace poji‰Èoven.

■ rCo patfií mezi nejvût‰í úspûchy ve Va‰em Ïivotû?Nechtûl bych mluvit o úspû‰ích, to je spí‰e na druh˘ch,

aby posuzovali úspûchy ãi neúspûchy. Mezi to dobré nic-ménû poãítám pfiedev‰ím rodinu a v˘chovu tfií dûtí, vûfiím,Ïe úspû‰nou.

■ rVa‰e spoleãnost nabízí poji‰Èovací produkty. VyuÏí-váte i Vy tûchto sluÏeb?Samozfiejmû. A to ne proto, Ïe jsem cel˘ Ïivot poji‰Èová-

kem, ale proto, Ïe poji‰tûní povaÏuji za potfiebnou a ne-zbytnou souãást Ïivota kaÏdého ãlovûka.

■ rObor poji‰Èovnictví na V·FS zatím nepatfií k nejvy-hledávanûj‰ím oborÛm ze strany studentÛ. âímbyste studenty ke studiu „nalákal“?Jsem pfiesvûdãen, Ïe poji‰Èovnictví ve své souãasné,

moderní podobû je velmi zajímav˘m multidisciplinárnímoborem, kde má své místo matematika, finance, obchod,marketing i dal‰í vûci. Pro kaÏdého mÛÏe b˘t tedy zajíma-vé nûãím jin˘m. Chtûl bych také zdÛraznit, Ïe mnoho lidív tomto oboru uspokojuje pocit, Ïe dûlají nûco, co lidem po-máhá. Dám typick˘ pfiíklad: Silnû jsme to proÏívali napfiíkladpfii pfiedloÀsk˘ch katastrofálních povodních, kdy neb˘t po-ji‰Èoven, zÛstaly by mnoh˘m jen oãi pro pláã. A to platíprakticky o celé ekonomice, která se mohla vzpamatovatzejména díky tomu, Ïe poji‰Èovny na ‰kodách vyplatily pfies35 miliard korun. Lákadlem pro studenty mÛÏe b˘t i skuteã-nost, Ïe kvalitní poji‰Èovací odborníci jsou skuteãnû re-spektovaní a dobfie finanãnû ocenûní lidé.

■ rJaké produkty byste doporuãil na‰im studentÛm?Myslím, Ïe není potfieba mluvit o konkrétních produktech,

protoÏe inteligentní studenti si jistû uvûdomují, Ïe na poji‰-tûní myslet musejí. A znovu bych zopakoval, Ïe jsem pfie-svûdãen o tom, Ïe alespoÀ nûjakou základní variantu poji‰-

Vûk: 63Ve znamení: BeranStav: Ïenat˘, 3 dûti, 2 vnouãataZáliby a koníãky: golf, zahrada, v˘tvarné umûní

tûní majetku, Ïivota i zdraví by mûl mít skuteãnû kaÏd˘.Nikdo nemÛÏe vûdût, co v‰echno ho v Ïivotû ãeká.

■ rJaké jsou sponzorské aktivity va‰í spoleãnosti?SnaÏíme se podporovat mnoho prospû‰n˘ch vûcí vãetnû

charitativních organizací. Z tûch nejv˘znamnûj‰ích aktivit jeto jiÏ pát˘m rokem generální partnerství s ãesk˘m volejba-lem a dlouholetá podpora Mezinárodního hudebního festi-valu v âeském Krumlovû. Z charitativních akcí je to napfií-klad podpora nadací Kapka nadûje a Na‰e dítû ãi spolu-práce s Ligou proti rakovinû.

■ rBudou mít na‰i studenti moÏnost absolvovat praxive va‰í spoleãnosti?Vûfiím, Ïe jsme schopni studentÛm v tomto smûru vyjít

vstfiíc. Nicménû nejde jen o Kooperativu - o kvalifikovanéodborníky, a to zejména v poji‰Èovnictví, je velk˘ zájema moÏností uplatnit se na ãeském pojistném trhu je dosta-tek.

■ rV dubnu opustí na‰i ‰kolu první absolventi. Co bystejim poradil, aby v brzké dobû nalezli svoje první za-mûstnání? Co je pro to podle Vás nejdÛleÏitûj‰í?Kromû toho, Ïe je tfieba i trochu ‰tûstí, se mi vÏdy osvûd-

ãila pracovitost a zvídavost. KdyÏ jsem nûco nevûdûl, sna-Ïil jsem se to pochopit a zjistit o tom co nejvíc informací.Myslím, Ïe z m˘ch zku‰eností jedna rada jasnû vypl˘vá -nikdo by si nemûl myslet, Ïe dokonãením ‰koly je vzdûlána pfiipraven na svoji profesi. Naopak. Vzdûlávání je nikdynekonãící cestou za poznáním a na to, aby se ãlovûk nau-ãil nûco nového, není nikdy pozdû.

Za rozhovor dûkujeREDAKâNÍ RADA

2004

P¤ED

STAV

UJE

ME

O B â A S N Í K V · F S – Ú N O R

15

ddddoooo cccc .... IIII nnnngggg .... JJJJ iiii fifififi íííí HHHHaaaavvvv eeee llll ,,,, CCCC SSSS cccc ....fiádn˘ ãlen vûdecké rady, Fakulta sociálních vûd, Institut ekonomick˘ch studií UKãlen akademické rady V·FS, viceprezident âeské ekonomické spoleãnosti

■ rJste ãlenem akademické rady V·FS. Proã jste pfiijaltuto funkci?V·FS patfií mezi nejlep‰í soukromé ‰koly. Znám se

s fiadou jejích pedagogÛ, znám jejich odbornou práci a jsemhrd˘ na to, Ïe nûktefií z nich jsou nejen profesními partne-ry, ale jsou rovnûÏ m˘mi dlouholet˘mi osobními pfiáteli.

■ rPÛsobíte ve vûdecké radû. Jak˘ byl Vበprofesnív˘voj? Do listopadu 1989 jsem uãil na vysoké ‰kole ekonomii.

Tehdy jsem hledal odpovûì, jak skuteãnû fungují podniky,protoÏe v uãebnicích bylo nûjaké ideologické kli‰é, alev praxi bylo v‰e jinak. Po roce 1990 jsem se vedle peda-gogické práce vûnoval i podnikání, zejména poradenství,byl jsem v pfiedstavenstvech spoleãností, urãitou dobui v ãele Fondu národního majetku. No a pak jsem se vrátildo ‰koly. Ta praktická epizoda silnû zmûnila mÛj pohled nasvût, je ve mnû více pokory a ménû p˘chy.

■ rCo patfií mezi va‰e nejvût‰í úspûchy ve Va‰em Ïivo-tû? Asi narození dûtí. Profesionálnû pak privatizace dvou

ãesk˘ch bank.

■ rV roce 2003 jste získal prestiÏní grant McKinseyChair, kter˘ Vám udûlila nejv˘znamnûj‰í konzultant-ská firma McKinsey and Company. MÛÏete ãtenáfiÛmpfiiblíÏit tento grant? Zab˘vám se napfi. otázkami v˘voje ãeské podnikatelské

kultury. V rámci grantu by mûli moji studenti vyzpovídat dvatucty ãesk˘ch manaÏerÛ, a pak bychom se chtûli vyjádfiitk tomu, co je dobfie a co je moÏná tro‰iãku ‰patnû. Jinak sezab˘vám institucionálním v˘vojem ãeské ekonomiky. Mc-Kinsey mi ov‰em poskytuje plnou akademickou svobodu,nejsem tématicky ani názorovû nijak omezen.

■ rJak se díváte na situaci na trhu s vysoko‰kolsk˘mvzdûláváním? Jak˘ bude podle Vás v˘voj vefiejnéhoa soukromého vysokého ‰kolství?AspoÀ v ekonomick˘ch vûdách je nabídka dostateãná,

moÏná dokonce pfiekraãuje akceptovatelnou poptávku naúkor kvality posluchaãÛ. Chybí stimulace vzdûlání v tech-nick˘ch oborech a dobré vzdûlání v matematice na niωíchstupních. Myslím si, Ïe rozdíl mezi vefiejn˘mi a soukrom˘mi‰kolami se bude postupnû stírat.

■ rJe podle Vás skuteãnû jedin˘m problémem vysoké-ho ‰kolství zpÛsob jeho financování? Financování je jistû podstatn˘m problémem ‰kolství, ale

jistû není jedin˘m. Ostatnû uÏ P˘thagorás platil svému stu-dentovi za to, Ïe byl ochoten ho poslouchat. Mnoho ‰kolnenabízí sv˘m pedagogÛm a ÏákÛm skuteãn˘ rozvoj, nenízde smûfiování k tvÛrãí práci, není tam radost z tvofiení, jeto jen plnûní nûjaké mrzuté povinnosti. To nestaãí.

■ rJak hodnotíte kvalitu vysoko‰kolsk˘ch pedagogÛ,kdo by ji mûl podle Vás hodnotit a jak by mûlaovlivÀovat odmûÀování vysoko‰kolsk˘ch pedago-gÛ?Jako vysoko‰kolsk˘ pedagog se cítím zaskoãen tím, Ïe

bych mûl hodnotit sám sebe a své kolegy. Asi nejlep‰í je ze-ptat se studentÛ, aãkoli i oni dokáÏí nûkdy b˘t pûknû krutí

a nespravedliví. Ale myslím si, Ïe by se student mûl setká-vat se v‰emi typy kantorÛ, mûl by se nûkdy dotknout oprav-dového génia a mûl by na ‰kole potkat i nûjakého protivné-ho troubu. To, Ïe je nûkdo dobr˘, poznáte na základû srov-nání, a kdyby na ‰kole byli jen skvûlí kantofii, nikdo by si jichneváÏil. Studenti by se také nenauãili jednat s truhlíky, coÏje pro Ïivot jistû dÛleÏité.

Jinak je otázka hodnocení vysoko‰kolsk˘ch uãitelÛ ne-smírnû sloÏitá a nikdo ji uspokojivû nevyfie‰il. Tituly serozdávají nikoli za pedagogickou práci, ale pfiedev‰ím zapráci odbornou, tedy za publikace nebo realizované pro-jekty. JenÏe nûkdo je lep‰ím popularizátorem vûdy a jin˘zase lep‰ím syntetikem atd. Ve skuteãnosti má kaÏd˘ svémísto v odborné komunitû, nûjakou odbornou prestiÏ. Ne-v‰iml jsem si, Ïe by se ale v˘znamnûji promítala do hod-nocení.

Je to banální, ale práci uãitelÛ by mûl oceÀovat trh.V ekonomii by asi mûlo to trÏní ocenûní souviset nûjaks uplatnûním absolventÛ. U egyptologie si tím nejsem zcelajist. Pfiesto souãasná praxe vefiejn˘ch ‰kol je obrácená na-ruby, ãím lépe uãíte, tím hÛfie jste ocenûni. Na této ‰kole jeto, doufám, jinak.

Za rozhovor dûkujeREDAKâNÍ RADA

Vûk: 46Ve znamení: Lev

EX C

ATH

EDR

A2004 Ú N O R – O B â A S N Í K V · F S

16

Z podnûtu redakãní rady Xadonie byly na zasedání katedry fiízenípodniku a podnikové ekonomiky dne 2. 2. 2004 vyhodnoceny nejlep‰íleto‰ní bakaláfiské práce studentÛ bakaláfiského oboru ¤ízení podnikua podnikové finance. ZvaÏováno bylo více kritérií, av‰ak nejvût‰í váhabyla pfiisouzena koncepãnímu pojetí a konkrétnosti tématu, celkovékvalitû textu po obsahovû odborné i formální stránce a informaãnímupfiínosu aplikaãní ãásti jednotliv˘ch navrÏen˘ch bakaláfisk˘ch prací.Dle kolektivního úsudku katedry byly za nejlep‰í leto‰ní bakaláfisképráce na‰eho oboru oznaãeny práce následujících ãtyfi studentÛ, kteréuvádím v abecedním pofiadí dle pfiíjmení jejich úspû‰n˘ch autorÛ:

NNNNeeee jjjj llll eeee pppp ‰‰‰‰ íííí llll eeee tttt oooo ‰‰‰‰ nnnn íííí bbbbaaaakkkkaaaa llll áááá fifififi ssss kkkk éééé pppp rrrr áááá cccc eeeekatedra ¤PPF

■ Kadleãek Petr,

Komparace leasingudopravní techniky v âRa SRN

Autor se vyrovnal s úspûchem s vy-sok˘mi nároky tématu, které vypl˘vajíz nezbytnosti ãerpat ze zahraniãníchpramenÛ a vyÏadují zároveÀ velmidobrou orientaci v problematice lea-singového financování jak z teoretic-kého, tak i z praktického hlediska. Ob-zvlá‰È cenná je aplikaãní ãást textu,která podrobuje anal˘ze celou fiaduv˘znamn˘ch odli‰ností legislativníchpodmínek leasingu v âR a SRN a pfii-ná‰í zajímavé postfiehy v relaci k sorti-mentní ‰ífii leasingov˘ch produktÛ na

nabídkové stranû pfiíslu‰ného nûmec-kého trhu.

■ Kadlãíková Marie,

Finanãní anal˘za âesképo‰ty, a.s.

Hlavní pfiedností této velmi kvalitníbakaláfiské práce je organické sklou-bení teoretické a aplikaãní ãástitextu.

Pochvalu pfiitom zasluhuje zejménaterminologická preciznost a dÛklad-nost provedené anal˘zy, která seopírá nejen o klasické procedury fi-nanãní anal˘zy, ale i o velmi doved-nou aplikaci sofistikovan˘ch moder-ních modelÛ finanãní anal˘zy na dan˘konkrétní podnik.

■ Skofiepa Jifií,

Aplikace metody ãistésouãasné hodnoty nahodnocení investic vestrojírenském podniku

Téma vybrané autorem klade vyso-ké nároky na teoretickou i aplikaãníãást bakaláfiské práce. Kvalitní zvlád-nutí tématu totiÏ vyÏaduje nejen velmidobrou orientaci ve finanãní podnikovéteorii, n˘brÏ i umûní správnû aplikovatinvestiãní riziko pfii v˘poãtech rizikovûupravené ãisté souãasné hodnotyanalyzovan˘ch alternativních investiã-ních podnikov˘ch projektÛ. Rád kon-statuji, Ïe toto nároãné téma je auto-rem zvládnuto mimofiádnû zdafiil˘mzpÛsobem.

■ ZgaÏarová Jaroslava,

Srovnání v˘sledkÛhospodafiení spoleãnostipodle âÚP a IAS

Autorka srovnává na náleÏité odbor-né bázi v˘sledky hospodafiení konkrét-ního podnikatelského subjektu dleãesk˘ch úãetních pfiedpisÛ a dle pfied-pisÛ IAS. Pfiedností této velmi kvalitníbakaláfiské práce je, Ïe její poznatkyjsou aplikovatelné v hospodáfisképraxi.

DR. STANISLAV MARE·, CSC.

Dobr˘ start, dobr˘ základZ tûch prací, které byly zpracovány pfii katedfie ekono-

mie a vefiejn˘ch financí a které jsem mûl to ‰tûstí vést,bych jako tfii nejlep‰í uvedl:• Oldfiich Glötzer: Reforma penzijního systému,• Barbora Zajícová: Pfiíprava zamûstnancÛ vefiejné

správy, • Jan PetrÏílek: ·edá ekonomika - legalizace v˘nosÛ

z trestné ãinnosti a její dopad.KaÏdá patfií do kategorie „Nej“ z jin˘ch dÛvodÛ: Práce O. Glötzera je podle mého názoru jednou z nej-

lep‰ích vÛbec. Na základû studia prvotních materiálÛ, zís-kan˘ch zejména prostfiednictvím internetu, podrobnû popi-suje, analyzuje a srovnává nejv˘znamnûj‰í penzijní systé-my ve svûtû (mj. i chilsk˘ a ‰védsk˘, které pfiedstavují urãi-té krajnosti a jsou ãasto diskutovány). Na základû toho pakpfiistupuje ke kritickému vyhodnocení pfiipravované penzijníreformy u nás, seznamuje pfiitom ãtenáfie i s alternativníminávrhy. V˘raznû pfiesahuje pfiedepsan˘ rozsah bakaláfisképráce (autor se zkrátka nenechal zastavit, protoÏe téma hozaujalo). Tím ov‰em pfiedstavuje pro kaÏdého, kdo budepokraãovat v daném tématu, velmi solidní základ.

Práce B. Zajícové s nenápadn˘m titulem velmi peãlivûmapuje problematiku uvedenou ve svém názvu a je bez-prostfiednû pfiínosná pro na‰i ‰kolu, pokud jde o zaji‰Èo-vání rÛzn˘ch kurzÛ v dané oblasti.

Práce J. PetrÏílka hojnû vyuÏívá profesních zku‰enostíautora a ukazuje, jak mohou b˘t poznatky získané studi-em vyuÏity pfii systematizaci toho, na co se naráÏí v praxi.V daném pfiípadû pak praxi aÏ dobrodruÏné.

I dal‰í práce zpracované pfii na‰í katedfie poskytly solid-ní základ pro taková témata, jako je financování vzdûlání,rekvalifikace, bydlení, zdravotnictví ãi péãe o Ïivotní pro-stfiedí. Na nû bude v dal‰ích létech moÏno navázat a jítdále.

Za v‰echny bych uvedl práci P. Storãáka, která sice ne-patfií mezi - komplexnû hodnoceno - nejlépe zpracované,ale je první svého druhu v na‰í zemi, neboÈ podrobnû ma-puje systém MyRichUncle ve Spojen˘ch státech. Tentosystém je provozován od roku 2001, vznikl na soukromébázi a znamená bez pfiehánûní revoluãní zmûnu ve finan-cování univerzitního vzdûlání.

Zku‰enosti získané z první vlny bakaláfisk˘ch pracína‰e katedra bedlivû analyzuje a vyuÏijeme je jak pfii do-taÏení prací druhé vlny, tak pfii zadání témat dal‰ím roãní-kÛm. Více se kaÏd˘ zájemce dozví na na‰í katedfie nebov rámci pravidelného teoretického semináfie na téma Eko-nomie produktivní spotfieby a sociální investování, jehoÏjedním z cílÛ je ke kvalitnímu zpracování bakaláfisk˘chprací pfiispût.

DOC. RADIM VALENâÍK, CSC.

K bakaláfisk˘m pracím zpracovan˘m pfii katedfie Ekonomie a vefiejn˘ch financí

2004

EX C

ATH

EDR

A

O B â A S N Í K V · F S – Ú N O R

17

VVVV···· FFFF SSSS úúúú ssss pppp ûûûû ‰‰‰‰ nnnnáááá vvvv pppp rrrr oooo jjjj eeee kkkk tttt eeee cccc hhhhNa‰e ‰kola se zejména v posledním roce soustfieìuje na oblast pro-

jektÛ. Jedná se pfieváÏnû o projekty vzdûlávací, rozvíjí se téÏ poraden-ská a konzultaãní ãinnost. V nûkter˘ch projektech vystupujeme jakopfiedkladatelé, resp. hlavní fie‰itelé projektu, v jin˘ch jsme v roli part-nerÛ, kdy pfiedkladatelem je jin˘ subjekt. Velkou dÛleÏitost mají pfiede-v‰ím projekty související s na‰ím vstupem do Evropské unie.

NejdÛleÏitûj‰ím takov˘m projektembyl projekt realizovan˘ dle zadání Mi-nisterstva pro místní rozvoj âR. Tentoprojekt byl zahájen v ãervnu roku2003 návrhem materiálu popisujícíhoproces ãerpání ze strukturálních fondÛEvropské unie. V záfií téhoÏ roku pro-bûhl v Ostravû pilotní semináfi na uve-dené téma pro potenciální pfiíjemcepomoci z tûchto fondÛ - tedy pro pod-nikatele, obecní úfiady, rozpoãtové or-ganizace aj. Tento semináfi byl pfiipra-ven jako jednodenní, pfiiãemÏ na nûmvystoupili pfiedstavitelé Ministerstvapro místní rozvoj, Centra pro regionál-ní rozvoj a pfiedstavitelé pfiíslu‰né Re-gionální rozvojové agentury. Na zákla-dû zku‰eností z tohoto semináfie bylpfiipraven cyklus 8 semináfiÛ na uve-dené téma v rámci celé republiky -v Mostû, Pardubicích, Kladnû, Jihlavû,Ostravû, âesk˘ch Budûjovicích, Olo-mouci a Praze. Tento cyklus semináfiÛbyl realizován ve spolupráci s oddûle-ním obchodu a marketingu v mûsícíchlistopadu a prosinci roku 2004, vÏdypod zá‰titou hejtmanÛ pfiíslu‰n˘chkrajÛ, s v˘jimkou Mostu, kde probûhlpod zá‰titou primátora Ing. VladimíraBártla, a Prahy, kde zá‰titu poskytlprimátor MUDr. Pavel Bém. Celkemse semináfiÛ zúãastnilo témûfi 900 lidí,nejvíce v Praze, kde bylo témûfi 150úãastníkÛ. Tito úãastníci nejvíce oce-Àovali praktické rady, jak pfiipravovatkonkrétní projekty i praktické zku‰e-nosti s podáváním projektÛ v rámci ji-n˘ch programÛ.

Na základû ohlasu v˘‰e uvedenéhoprojektu realizuje na‰e ‰kola dal‰í ob-dobn˘ program v Pardubickém kraji,v Karlovarském kraji a v Praze. Zku-

‰enosti z tohoto projektu byly téÏuplatnûny pfii podání projektu spoleã-nû s auditorskou firmou Ernst &Young. V tomto projektu, v nûmÏ jena‰e ‰kola v roli partnera, se jednáo pfiípravu interních auditorÛ z hledis-ka procesÛ spojen˘ch právû s ãerpá-ním fondÛ z Evropské unie. V˘sledekv˘bûrového fiízení bude znám bûhemmûsíce bfiezna tohoto roku.

Dal‰ím velk˘m projektem je pro-gram vzdûlávání vedoucích úfiedníkÛa vedoucích úfiadÛ územních samo-správních celkÛ na základû akreditaceudûlené Ministerstvem vnitra âR. Nazákladû této akreditace probíhá téÏtzv. prÛbûÏné a vstupní vzdûláváníúfiedníkÛ, nicménû o program vzdûlá-vání vedoucích úfiedníkÛ je nejvût‰ízájem. Na‰e ‰kola vzdûlává vedoucí

úfiedníky na základû smlouvy se 4krajsk˘mi úfiady - ústeck˘m, karlovar-sk˘m, stfiedoãesk˘m a hlavním mûs-tem Prahou. Dal‰í vzdûlávání je reali-zováno pfiímo pro mûsta - Most, Ústínad Labem, Kladno, Slan˘ ãi pro praÏ-ské mûstské ãásti. První kurzy pro-bûhly v ãervnu roku 2003 a od té dobybylo vy‰koleno nebo se ‰kolí témûfi350 úfiedníkÛ. Kurzy jsou pfiipravoványs odbornou garancí katedry právaa správy a ve spolupráci s Bankovníakademií, která se podílí pfiedev‰ím nav˘bûru lektorÛ a organizaãním zaji‰tû-ní semináfiÛ.

Zku‰enosti z tohoto projektu byly téÏuplatnûny pfii podání projektu návrhusystému vzdûlávání úfiedníkÛ, kter˘ bylpfiipraven ve spolupráci s auditorskoufirmou KPMG a kde na‰e ‰kola vystu-puje jako partner. Tento projekt bylpodán v únoru tohoto roku a v˘sledekv˘bûrového fiízení bude znám bûhemmûsíce bfiezna. Jak v pfiípadû tohotoprojektu, tak i v pfiípadû v˘‰e zmínûné-ho projektu podávaného s firmou Ernst& Young, je v˘znamná skuteãnost, Ïeobû tyto renomované firmy oslovilys nabídkou spolupráce právû V·FS.

Dále byly zku‰enosti z v˘‰e uvede-ného projektu uplatnûny v projektuvzdûlávání vedoucích a administrativ-ních pracovníkÛ stfiedních ‰kol. Tentoprojekt byl podán formou grantu pro-stfiednictvím oddûlení pro vûdu a v˘-zkum v prosinci roku 2003 a bûhembfiezna budeme znát v˘sledek v˘bûro-vého fiízení. Zmínûn˘ grant byl vypsánMagistrátem hlavního mûsta Prahy,s nímÏ spolupracujeme i na dal‰íchprojektech. Jedná se pfiedev‰ím o nû-kolikamûsíãní cyklus semináfiÛ pfiibliÏu-jící pouÏití finanãních nástrojÛ v praxia dále poradenskou ãinnost formouzpracovávání odborn˘ch posudkÛ -hlavnû v oblasti finanãních instrumen-tÛ, pfiedev‰ím derivátov˘ch operací.

RNDR. PETR BUDINSK¯, CSC.námûstek generální fieditelky

pro obchod

Primátor MUDr. P. Bém pfii zahájení semináfie„âerpání ze strukturálních fondÛ EU“.

Diskuse úãastníkÛ semináfie.

EX C

ATH

EDR

A2004 Ú N O R – O B â A S N Í K V · F S

18

Knihovna V·FS plní nezastupi-telnou úlohu informaãního centrapro pedagogy, studenty i zamûst-nance ‰koly. V posledním rocedo‰lo ke zmûnám, se kter˘mibych vás ráda seznámila.

PPPP tttt aaaa llll iiii jjjj ssss tttt eeee ssss eeee .... .... ....

Pfied poãátkem akademického roku2003/2004 byl schválen „Nov˘ knihov-ní a v˘pÛjãní fiád“, kter˘ upravuje pod-mínky provozu knihovny i poskytovánísluÏeb uÏivatelÛm. Vstoupil v platnostdnem 1. fiíjna 2003. Mezi hlavní úkolyknihovny patfií:

• pÛjãování (absenãní i prezenãní)informaãních jednotek,

• informaãní sluÏby,• pfiístup k internetu.

Knihovna je otevfiena dennû (po -pá) od 8.30 do 12 hodin a od 13 do 17hodin. Pfiedpokládám, Ïe tato provoz-ní doba bude podle potfieby roz‰ifiová-na.

Na‰e knihovna má charakter studo-vny s voln˘m v˘bûrem knih. Knihyjsou na regálech ukládány podle me-zinárodního desetinného tfiídûní (=te-matické rozdûlení) tak, aby se ãtenáfiisnáze orientovali v knihovním fondua získali pfiehled o literatufie, kterouknihovna vlastní k urãitému vûdnímuoboru.

Základem ãinnosti kaÏdé knihovnyje zpfiístupÀování informaãních fondÛãtenáfiÛm, tedy vypÛjãování. V‰echnyknihy i periodika pÛjãujeme pfiednost-nû prezenãnû. K tomu je zakotvenav knihovním fiádu zásada, Ïe vÏdyjeden (poslední) exempláfi od kaÏdéhotitulu povinné literatury musí zÛstat namístû, aby byl k dispozici pro prezenã-ní studium ve studovnû.

Prezenãní v˘pÛjãky upravuje v˘-pÛjãní fiád takto: v˘pÛjãní doba je sta-novena na 14 dní. Pfii pfiekroãení tétolhÛty jsou ãtenáfii úãtovány poplatkyz prodlení - za kaÏd˘ den a dokument10,- Kã. K tomuto opatfiení jsme pfii-stoupili proto, aby knihy mohl vyuÏítco nejvût‰í poãet ãtenáfiÛ. Lze ov‰empoÏádat o prodlouÏení v˘pÛjãní doby,a to nejpozdûji 2 dny pfied jejím uply-nutím. Je také samozfiejmû moÏnépoÏádat o rezervaci. Rezervace i pro-longace v˘pÛjãek mají pfiitom stejnouprioritu a zájem se uspokojí podle ãa-sového hlediska.

Pro pedagogy ‰koly platí prodlouÏe-ná v˘pÛjãní lhÛta pouze pro tituly,které potfiebují k v˘uce jimi pfiedná‰e-n˘ch ãi cviãen˘ch pfiedmûtÛ. Tymohou mít vypÛjãeny po dobu celéhojednoho semestru. Nejpozdûji t˘denpo ukonãení semestru ale musejíknihy do knihovny vrátit. I pro nû platí

penalizace podle knihovního a v˘pÛjã-ního fiádu.

UÏivatel za v˘pÛjãku ruãí aÏ do její-ho vrácení. Nese odpovûdnost za jejípfiípadné po‰kození ãi ztrátu. Pfii ztrátûje povinen nahradit ztracenou publika-ci publikací totoÏnou, pfiípadnû uhraditpofiizovací cenu.

To by byly asi ty nejdÛleÏitûj‰í zá-sady z knihovního a v˘pÛjãního fiáduna‰í ‰koly. K tomu, aby knihovnamohla dobfie a kvalitnû plnit svéúkoly vÛãi v‰em uÏivatelÛm, je tfieba,aby se intenzivnû rozvíjela. O to sesnaÏíme. Za poslední rok se zakoupi-lo na základû poÏadavkÛ jednotli-v˘ch kateder témûfi 500 svazkÛ knih.Novû se vybavují i pfiíruãní knihovnystudijních stfiedisek v Kladnûa Mostû. V listopadu loÀského rokubyl zakoupen automatizovan˘ kni-hovnick˘ systém. V souãasnosti pro-bíhá katalogizace v‰ech knih, kteréknihovna vlastní, a zaãlenûní tûchto

záznamÛ do systému. Tato práceprobíhá za plného provozu knihovny.Omlouváme se proto v‰em uÏivate-lÛm na‰ich sluÏeb za urãité „nepo-hodlí“, které nyní v knihovnû je. Auto-matizace ale uÏ v krátkém ãasovémhorizontu zjednodu‰í práci a zkvalitníinformovanost v‰ech uÏivatelÛ kni-hovnického fondu. Bude plnû auto-matizován i v˘pÛjãní protokol, otev-fiou se www stránky knihovny a tov‰e umoÏní spolehlivé vyhledávánípotfiebné literatury, prolongaci i re-zervaci v˘pÛjãek. To v‰echno pfiispû-je ke zkvalitnûní sluÏeb knihovnouposkytovan˘ch.

Tak vám, ãtenáfiÛm, i nám, pracov-nicím knihovny, pfieji, aby to uÏ v‰ech-no fiádnû fungovalo, a zároveÀ Ïádámãtenáfie o pochopení a trpûlivost.

MARIE HU≈ÁâKOVÁ,vedoucí informaãních

a knihovnick˘ch sluÏeb V·FS

2004

EX C

ATH

EDR

A

O B â A S N Í K V · F S – Ú N O R

19

MMMMoooodddd llll iiii tttt bbbbaaaa bbbbuuuuddddoooouuuu cccc íííí hhhhoooo bbbbaaaakkkkaaaa llll áááá fifififi eeee1) BoÏe v‰evûdoucí, jak dobfie ví‰,

nikdy jsem Tû neobtûÏoval se sv˘midrobn˘mi pozemsk˘mi starostmi oby-ãejného smrtelníka, které by Tû odvá-dûly od nadpozemsky pfievelik˘chúkolÛ v univerzálním managementuchodu V‰ehomíra. To by mi pfii‰lo ne-obyãejnû troufalé. Nyní se v‰akk Tobû obracím s následujícími pros-bami o laskavou pomoc, kterou pro-sím poãastovat nejen mou maliãkost,ale i mé kolegy, ktefií se v potu tváfiepfiipravují na sloÏení státních závûreã-n˘ch bakaláfisk˘ch zkou‰ek.

2) Vûfi mi, Pane mÛj, Ïe se jiÏ víceneÏ dva t˘dny opravdu svûdomitû pfii-pravuji. Je tu ale problém, o kter˘ ne-ustále klop˘tám. Kdykoliv uzavfiu stu-dium urãité partie pfiedepsané studijnílátky, mám skliãující pocit z toho, Ïeãím více se uãím, tím ménû toho vím.Proto Tû, Pane ná‰, úpûnlivû prosím:Dej, aÈ se na‰i examinátofii rozpome-nou na to, jak bylo jim pfied drahn˘miléty v pfietûÏk˘ch chvílích na zku‰ebnílavici, a aÈ v˘kony mé i m˘ch studij-ních druhÛ posuzují spravedlivû a vlíd-nû z pozice moudrého Sókrata. VÏdyÈon pfiece fiíkal, Ïe ví, Ïe nic neví,a pfiesto byl slavn˘m uãitelem neménûslovutného Platóna.

3) Moc Tû, Pane, prosím, abysjako Duch svat˘ ve zku‰ebních dnechosvítil svou v‰evûdoucí invenãní pfií-tomností ve‰keré zku‰ební prostoryna‰í Alma Mater tak, abychom my,kdoÏ skládáme poãet ze sv˘ch vûdo-mostí, dokázali v co nejhojnûj‰í mífiejasnû prezentovat substanãní my‰len-ky zadan˘ch problémÛ a aby na‰e od-povûdi náleÏitû potû‰ovaly zku‰ebníkomisi. A urãitû bych uvítal, kdyby ses- aÏ budu v úzk˘ch - nenápadnû vplí-Ïil do mého stfiedního ucha a potichumi odtamtud napovídal. Nevidím v tomnic ‰patného, pokud tuto ‰anci nabíd-ne‰ i ostatním m˘m kolegÛm rovnoumûrou.

4) Dobfie vím, Pane mÛj, Ïe mûfií‰v koneãném souãtu v‰em spravedli-v˘m metrem, coÏ v lidské fieãi ponû-kud nemotornû vyjadfiujeme rãením,Ïe kaÏd˘ je svého ‰tûstí (i ne‰tûstí)hlavním strÛjcem. Kajícnû doznávám,Ïe jsem ãlovûk hfií‰n˘ a Ïe jsem v prÛ-bûhu bakaláfisk˘ch studií nevysedávalden co den, ve dnech v‰edních i svá-teãních do pozdních veãerních hodinv praÏské Univerzitní knihovnû a horli-vû nenasával ve‰keré dosaÏitelné po-znatky mnou zvoleného studijníhooboru. Pfiiznávám dobrovolnû, Ïejsem bûhem studia v‰elijak lajdaãil.A leckdy jsem dokonce prahnul i po ji-n˘ch rozko‰ích, neÏ je rozko‰ z po-znávání, kterou uãen˘ Benedikt Ba-ruch Spinoza druhdy prohlásil za roz-ko‰ nejvy‰‰ího fiádu. Zkrátka a dobfie,

jsem jen obyãejn˘ ãlovûk z masa,kostí a krve a nic lidského mi není cizí.Doufám, dobrotiv˘ BoÏe, Ïe moji hfií‰-nost ocení‰ jenom jako lehk˘ hfiícha Ïe mi neupfie‰ právo na ‰tûstía umoÏní‰ mi vytáhnout si u státní zá-vûreãné bakaláfiské zkou‰ky otázky,které rozjasní mou zachmufienou tváfi.Pfiedem Ti, Pane mÛj, z celého srdcedûkuji za prokázanou laskavost a naoplátku slibuji, Ïe kdyby se nûkdystalo, Ïe bude‰ potfiebovat na nebe-sích s nûãím píchnout, bude-li tov m˘ch silách, mÛÏe‰ se mnou stopro-centnû poãítat. Jsem sice hfií‰n˘, alenejsem nevdûãn˘.

hrou krut˘ch náhod na hlavu poraÏen,nedopusÈ, aby se mí blízcí ode mneodvrátili ãi se dokonce pfiidali na stra-nu zlolajníkÛ. UãiÀ, aÈ mi vûrní dodajísílu zvednout hlavu zase vzhÛrua abych ihned poté, co se zhojí utrpû-né rány, vyrazil do nové, tentokrát jiÏvítûzné bitvy o pfiiznání mého dvojná-sob zaslouÏeného nároku na titul ba-kaláfie. A jako zadostiuãinûní, PanemÛj, zafiiì, aby se mi zku‰ební komiseza své pfiedchozí trapné pochybeníomluvila a abychom si vymûnili role,kdyÏ já budu v pozici zkou‰ejícíhoa komise se bude trémou klepat napotítku.

5) Má dal‰í prosba se pak, mÛjPane, vztahuje na na‰e examinátory,ktefií toho sice jistojistû vûdí mnohemvíce neÏ my, leã ani oni nejsou a ne-mohou b˘t nadáni atributem v‰evû-doucnosti, která je - jak známo - smr-telníkÛm z principu odepfiena. NechÈproto na‰i pedagogové u zkou‰ek za-chovají ve sv˘ch nárocích zdravou mírua nesejdou ani na okamÏik z cestypravé. Moc Tû prosím, aÈ zku‰ební ko-misafii mají stále na pamûti klasickoupouãku, nabádající, Ïe studium má po-vzná‰et a nikoliv ubíjet ducha. Nedo-pusÈ, aby se zkou‰ení zvrhlo v rafino-vané intelektuální tr˘znûní neboh˘chstudentÛ takov˘mi zapeklit˘mi otázka-mi, které by vydûsily ctihodné nositeleNobelovy ceny za ekonomii ãi proslulécelebrity kosmopolitní akademickéobce z jin˘ch vûdních oborÛ.

6) Má poslední prosba je tato. Po-kud by se - ãistû teoreticky - stalo, Ïebych ke státnici pfii‰el, vidûl a byl sou-

7) Pokud mi, dobrotiv˘ BoÏe, vyho-ví‰, urãitû na tom neprodûlá‰. Nevím,jak to chodí nahofie na nebesích, aletady u nás na zemi to funguje tak, Ïetu v‰ichni potfiebují peníze. A nejen to.Nûktefií hfií‰níci peníze dokonce milujívíce neÏ své bliÏní. Ale to Ti je asiznámo. Tu‰ím, Ïe se Ti to patrnû nelí-bí. Já se proto budu snaÏit, abychnebyl jako oni. Budu usilovat o to,abych své bliÏní neokrádal a penûzdokázal vydûlat tolik, abych Tû mohlzaloÏit, kdybys je pro nûkoho tadyu nás na zemi nûkdy v budoucnostipotfieboval. Slibuji pfiitom, Ïe za proká-zané sluÏby jsem ochoten Ti odpustitúrok. Pfiedem ale upozorÀuji, Ïe jistinudluhu bude‰ muset vrátit do poslední-ho haléfie. Na tom si trvám. V duchuzásady, Ïe dobré úãty dûlají dobrépfiátele. A kamarádi se Ti mohou hoditi v na‰í drahé Bohemii, kde bys to bezpenûz a kamarádÛ asi ani Ty nikamnedotáhl. Amen!

K úsmûvnému povzbuzení na‰ich studentÛ sepsal kdysitaké student Dr. Stanislav Mare‰, CSc.

SKU

PIN

A / S

PON

ZOR

ING

AG

2004 Ú N O R – O B â A S N Í K V · F S

20

Charita a charitativní ãinnost je uÏ v âeské republice bûÏnou vûcí.Jako jinde ve svûtû v‰ak dosud není tak bûÏné, aby velké firmy pova-Ïovaly tuto ãinnost za nedûlitelnou souãást svého podnikání. SkupinaAppian Group tuto oblast nijak nepodceÀuje a v polovinû roku 2002 za-loÏila za tímto úãelem nadaãní fond.

MMMMoooo ssss tttt nnnnaaaadddd ûûûû jjjj eeee - partner pro potfiebné

Most nadûje - nadaãní fond vznikl,aby pomáhal tam, kde je potfieba. Takzní jeho motto. „Chtûli jsme, aby bylyprostfiedky, které na‰e firma vynaklá-dá na charitativní úãely, rozdûleny conejefektivnûji a smysluplnû,“ fiekl námAntonín Koláãek, generální fieditel Ap-pian Group a.s. a zároveÀ pfiedsedasprávní rady fondu. „Na zaãátku minu-lého roku jsme proto hledali cestu,kterou by se mûl fond ubírat. Vzniklytak první dva velké projekty Mostyk hudbû a Hospice.“

Hlavním cílem projektu Mostyk hudbû je podpora dûtsk˘ch volnoãa-sov˘ch aktivit a rozvíjení hudebníchtradic na‰eho národa. ZaÏádat si o fi-nanãní pfiíspûvek na svoji ãinnostmohly dûtské hudební nebo folklórnísoubory z celé âeské republiky.„Oslovili jsme stovky dûtsk˘ch hudeb-ních souborÛ. Vyhla‰ovacím podmín-kám jich v roce 2003 vyhovûlo 88a v‰echny obdrÏely finanãní pfiíspûvekna ãinnost,“ upfiesnil fieditel nadaãníhofondu Jaroslav Orel. „SouborÛm jsmerozdûlili pfies 1 200 000,- korun. Vûfií-me, Ïe jim tyto prostfiedky pomohouv jejich zásluÏné ãinnosti. S nûkter˘misoubory jsme navázali trvalou spolu-práci, a tak lze pfiedpokládat, Ïe seprojekt Mosty k hudbû stane tradiãnímsmûrem pÛsobení nadaãního fondu,“dodal fieditel fondu.

Nadaãní fond v rámci zmínûnéhoprojektu uspofiádal po celé âeské re-publice sérii sedmi charitativních kon-certÛ, na kter˘ch vystupovaly taképodpofiené dûtské soubory. Fond sestal hostem mezinárodního folklórníhofestivalu v âerveném Kostelci, oslavHornick˘ch dnÛ v Havífiovû a oslav 10let plzeÀské Diecézní charity. Louãilse se ‰kolním rokem spoleãnû se stu-denty Dvofiákova gymnázia v Kralu-pech nad Vltavou a poté s prázdnina-mi na dûtském mezinárodním festiva-lu v Bfieclavi. Nikam nepfiijel s prázd-nou. Zástupci fondu na koncertechvÏdy pfiedali charitativní dary vybra-n˘m hospicÛm nebo jin˘m charitativ-ním zafiízením z daného regionu.

Celá série koncertÛ vyvrcholilav Praze v Obecním domû. Zde seu pfiíleÏitosti 17. listopadu se‰li v˘-znamní hosté skupiny Appian Group.První ãást programu spoleãenskéhosetkání patfiila nadaãnímu fondu. Po-zvaní hosté si mohli o Mostu nadûje

udûlat obrázek z promítan˘ch video-klipÛ, mapujících jeho celoroãní práci.Hudební doprovod obstaral folklórnísoubor Ondrá‰, kter˘ doprovodil vítû-ze ãesko-slovenské soutûÏe Zpûvá-ãek - Slávik, jehoÏ patronem je PeterDvorsk˘. Na závûr programu byl Folk-lórnímu sdruÏení âeské republiky pfie-dán symbolick˘ ‰ek na 250 000,- Kã,jako pfiíspûvek na jeho aktivity v ná-sledujícím roce.

„Jedním z cílÛ nadaãního fondu jepomáhat udrÏet lidskou dÛstojnost.Proto chceme soustavnû pomáhat ho-spicÛm a dal‰ím sociálním zafiízením,která podporují lidi ocitnuv‰í se v nej-

milionu Kã. Napfiíklad v Jifietínû podJedlovou Ïije v Domovû sv. MáfiíMagdalény na 20 maminek, které sese sv˘mi dûtmi ocitly v tíÏivé Ïivotní si-tuaci. V domovû na‰ly doãasné útoãi‰-tû. Zástupci nadaãního fondu sem pfii-jeli v dubnu 2003, aby pfiedali do rukoufieditelky domova dar ve v˘‰i 250 000,-korun.

„Peníze pouÏijeme na úpravu kou-pelen a rozvodÛ vody,“ fiekla námtehdy Hana Venturová a zároveÀ po-zvala zástupce fondu, aby se naopravené koupelny pfiijeli v prosincipodívat. V pfiedvánoãním ãase protoAntonín Koláãek, Cyril Svobodaa dal‰í pozvaní hosté zavítali do Jifie-tína pod Jedlovou znovu. Prohlédli siopravené koupelny a na oplátku po-zvali maminky i s dûtmi do kinav Krásné Lípû na vánoãní setkání.Nadaãní fond zde pfiipravil programpro dûti z dûtského domova v KrásnéLípû, ústavu sociální péãe v Brtní-kách a z jifietínského domova promatky s dûtmi. Chybût nesmûly anivánoãní dárky, které dûtem zpod vá-

tûωích Ïivotních situacích.“ Takto de-finoval konkrétní cíl nadaãního fonduministr zahraniãních vûcí âR a záro-veÀ ãlen správní rady fondu Cyril Svo-boda. „Díky na‰im poradním sborÛm,které pÛsobí v kaÏdém regionu âeskérepubliky, máme pfiehled o práci tako-v˘chto zafiízení a na doporuãení po-radních sborÛ je také finanãnû podpo-rujeme. Na‰e prostfiedky samozfiejmûna v‰echno nestaãí, ale i kdyby bylyjen malou kapkou v mofii, vûfiíme, Ïejsou kapkou potfiebnou,“ dodal C. Svo-boda.

Most nadûje - nadaãní fond pfiedalv roce 2003 hospicÛm a azylov˘mdomÛm pro matky s dûtmi témûfi 1,5

noãního smrku rozdávali ãlenovésprávní rady fondu.

Most nadûje - nadaãní fond nyní do-konãuje plán ãinnosti pro rok 2004.Pokraãovat bude v projektu Mostyk hudbû a na obzoru je i nov˘ projektMosty k pfiírodû, kter˘ by mûl podpofiitdûtské zájmové organizace, vûnujícíse ochranû pfiírody. Prostfiedky fonduurãitû najdou i v leto‰ním roce smyslu-plné vyuÏití.

Informace o práci fondu najdete i na www.mostnadeje.cz

PETR BERAN,Active Relations

2004

MAG

AZÍN

O B â A S N Í K V · F S – Ú N O R

21

7777 dddd iiii vvvvÛÛÛÛ ssss vvvv ûûûû tttt aaaa :::: RRRRhhhhoooodddd ssss kkkk ˘̆̆̆ kkkkoooo llll oooo ssssOstrov Rhodos byl osídlen jiÏ

v mínójském období. KdyÏ Dóro-vé pfii‰li do ¤ecka, usadili semimo jiné také na tomto ostrovû.Vznikly na nûm tfii mûstskéstáty: Iál˘sos, Kameiros a Lin-dos. Roku 408 pfi.n.l. se spojilya vytvofiily jednotn˘ státní celek.Po smrti Alexandra Makedon-ského se jeho fií‰e rozpadla natfii nejdÛleÏitûj‰í státní celky,v jejichÏ ãele stáli Alexandrovirádcové a vojevÛdci: Egypt, fií‰iAchaimenovcÛ a Makedonii; tytostáty spolu neustále soupefiily.Na pfielomu 4. a 3. stol. pfi.n.l. bylmakedonsk˘m králem Démétri-os I. Ten Rhodos roku 305 pfi.n.l.oblehl. Rhoìané mûli velmi vfieléobchodní styky s Egyptem, sekter˘m mûli uzavfienu i spojene-ckou smlouvu. Egyptsk˘ králPtolemaios I. Sótér vyslal napomoc své jednotky. S jeho pfii-spûním se pak ostrov ubránil(mírová smlouva byla podepsá-na následujícího roku) a obyva-telé se rozhodli na památku tétoudálosti vystavût obrovskousochu boha Hélia, známou jakokolos rhodsk˘. Prostfiedky na tozískali prodejem váleãné kofiisti.

Hélios byl fieck˘m bohem slunce,kter˘ den co den objíÏdí ve voze taÏe-ném ãtyfispfieÏím nebeskou klenbu.Byl uctíván po celém ¤ecku, pfiede-v‰ím v‰ak na Rhodu. Jeho zobrazeníbylo ãast˘m námûtem v˘tvarnéhoumûní, zejména sochafiství.

Socha Hélia, která byla povaÏovánaza jeden ze sedmi divÛ svûta, byladílem rhodského sochafie Charétaz Lindu (Ïáka Lysippa, kter˘ zbudovalsochu Dia). Byla vztyãena u vjezdu dorhodského pfiístavu (dn. Mandraki).Dlouho se vûfiilo, Ïe stála pfied vjez-dem rozkroãena, aby pod ní mohlyprojíÏdût lodû. Vzhledem k v˘‰cesochy a ‰ífice vjezdu do pfiístavu jetato moÏnost nepravdûpodobná; navícby pfii svém zfiícení zatarasila vjezdpod sebou; to se nestalo. Novûj‰í stu-die pfiedpokládají, Ïe stála buì na v˘-chodním vlnolamu, nebo dále ve vnit-rozemí.

Uvnitfi sochy bylo nûkolik mramoro-v˘ch sloupÛ, které byly hlavní podpû-rou. Na nû byla pfiipevnûna Ïeleznákonstrukce a na tu vnûj‰í plá‰È z bron-zov˘ch plátÛ. Stavût se musela kvÛlisvé velikosti po ãástech. Její v˘‰kabyla okolo 33 metrÛ. Podle dochova-n˘ch zpráv byly tyto ãásti do v˘‰e zve-dány pomocí zemních náspÛ, kterébyly pozdûji opût odstranûny, a potéspojovány dohromady. Obliãej Héliaa jeho koruna se sedmi paprsky byly

pozlaceny. Dokonãena byla roku 282pfi.n.l. (podle nûkter˘ch pramenÛ roku290 pfi.n.l.) Autor oznaãil své dílo ná-pisem „Kolos, na nûjÏ hledí‰, vysok˘osmdesát loktÛ, vytvofiil kdysi Chárés,rodák z Lindu.“

V‰eobecnû se vûfií, Ïe Chárés sedokonãení svého díla nedoÏil. Podlejedné verze byla socha uÏ skoro hoto-vá, kdyÏ ho kdosi upozornil na malouvadu v konstrukci, a on si vzal Ïivot.Podle druhé mûla b˘t socha pÛvodnûpoloviãní; mûst‰tí pfiedáci pak rozhod-li o zdvojnásobení její velikosti a Chá-rés si tedy nechal zdvojnásobit finanã-ní prostfiedky, které na stavbu dostal.Zapomnûl ov‰em, Ïe zdvojnásobenív˘‰ky bude mít za následek 80x vy‰‰ínáklady. Dostal se do krachu a spá-chal sebevraÏdu. Není v‰ak ÏádnéhodÛkazu pro to, Ïe by jedna z nich bylapravdivá.

Za 56 let od vztyãení kolosu, tedyroku 226 pfi.n.l., udefiilo na Rhodosvelké zemûtfiesení. Mûsto bylo tûÏcepo‰kozeno a kolos nevydrÏel ve svémnejslab‰ím místû - v kolenou. PliniusStar‰í o nûm prohlásil, Ïe „i kdyÏ leÏí,je divem“ a Ïe „palec sochy muselospoleãnû obejmout nûkolik lidí“.Egyptsk˘ král Ptolemaios III. Eurgetésse okamÏitû nabídl, Ïe uhradí v‰echnynáklady na opravu; po konzultacis chrámem byla v‰ak jeho nabídka od-mítnuta. Vû‰tci znovuvztyãení kolosuzakázali. Po témûfi dal‰í tisíciletí leÏelkolos v troskách. Roku 654 n.l. Rho-dos obsadili Arabové. Rozebrali zbyt-ky sochy a prodali je obchodníkovi zeS˘rie. âásti sochy pr˘ musely b˘t doS˘rie dopraveny na zádech 900 vel-bloudÛ.

Kolos rhodsk˘ byl stejnû velk˘ jakoSocha svobody v New Yorku; Sochasvobody má v‰ak vy‰‰í podstaveca vztyãenou paÏi, proto se pfii srovná-ní jeví mnohem vy‰‰í.

MAJÁK NA OSTROVù FAROS

Alexandrie byla zaloÏena jako pfií-stavní mûsto v nilské deltû roku 332-331 pfi.n.l. Alexandrem Velik˘m, kter˘Egypt tehdy dobyl a prohlásil se za fa-raona. Po jeho smrti se Alexandriestala sídelním mûstem PtolemaiovcÛ,ktefií se vlády v Egyptû zmocnili. Díkyjejich ‰tûdré podpofie kultury se brzystala kulturním a vûdeck˘m centremhelénistického svûta. Byla zde mimojiné zbudována velká alexandrijskáknihovna, která pr˘ obsahovalav‰echno vûdûní tehdej‰ího svûta, Mú-seion (dÛm múz) a mnoho dal‰ích sta-veb. Kromû toho bylo mûsto také nej-vût‰ím hospodáfisk˘m stfiediskem v˘-chodu; v alexandrijském pfiístavu vládlãil˘ obchodní ruch. A právû pfied vjez-dem do pfiístavu, na ostrÛvku Faros,

byl zbudován maják, povaÏovan˘ zajeden ze sedmi divÛ svûta.

Cel˘ projekt byl navrÏen a zahájenPtolemaiem Sótérem, ale dokonãenbyl aÏ za vlády jeho syna PtolemaiaFiladelfa. Architektem byl Sostratos zKnidu, ale podrobné propoãty prostavbu a její doplÀky byly provedenyv alexandrijské knihovnû. Dílo bylo za-svûceno Ptolemaiovi Sótérovi a jehoÏenû Bereníké. ProtoÏe maják zaniklze v‰ech ‰esti nedochovan˘ch divÛsvûta nejpozdûji, máme o nûm pomûr-nû pfiesné informace. Skládal se ze tfiíãástí: dolní ãtvercová, 55,9 metrÛ vy-soká, prostfiední osmiboká se stranoudlouhou 18,3 metrÛ a 27,45 metrÛ vy-soká, a koneãnû horní válcovitá ãásto v˘‰ce 7,3 metrÛ.

Celková v˘‰ka majáku vãetnû zá-kladny byla okolo 117 metrÛ (asi 40-tipatrov˘ mrakodrap). Vnitfiní válcovitádutá ãást byla pouÏívána jako ‰achtapro zvedání paliva potfiebného naoheÀ. Vrcholek stavby pÛvodnû zdobi-la socha Poseidóna, vládce mofií.Maják v noci navádûl lodû do alexan-drijského pfiístavu svûtlem ohnû, kter˘na jeho vrcholku hofiel, a ve dne vyu-Ïíval odrazu paprskÛ sluneãního svût-la od obfiího zrcadla.

Maják plnil svou funkci po mnohostaletí; kdyÏ byl Egypt uãinûn fiímskouprovincií, hospodáfisk˘ v˘znam Ale-xandrie se nezmen‰il, spí‰e naopak.AÏ po dobytí Egypta Turky v roce 640její dÛleÏitost v˘raznû klesla. Turci,ktefií nemûli Ïádné vazby se Stfiedo-mofiím, pfiesunuli své sídelní mûstodále do vnitrozemí (Cairo, resp. Káhi-ra). KdyÏ se z majáku zfiítilo zrcadlo,nevrátili je na pÛvodní místo.

Roku 956 zasáhlo Alexandrii ze-mûtfiesení, které na majáku zpÛsobilomen‰í po‰kození. Roku 1166 nav‰tívilmaják arabsk˘ cestovatel Abou-Hag-gag Al-Andaloussi, kter˘ nám zane-chal mimo jiné popis pouÏit˘ v˘‰e.V letech 1303 a 1323 udefiila na Ale-xandrii dal‰í dvû zemûtfiesení, kterána majáku zanechala v˘razné stopy.Od té doby se jiÏ nedalo do ruin vstou-pit, ba ani se pfiiblíÏit ke vchodu. Roku1480 pak vládce Egypta Qaitbay roz-hodl postavit pevnost na místû b˘valé-ho majáku a pouÏil na to kameneprávû z nûho.

Maják na ostrovû Faru (byl dokoncena nûkter˘ch fiímsk˘ch mincích) slouÏiljako model pro mnoho dal‰ích majákÛpo celém Stfiedomofií. Mnoho jazykÛ(ital‰tina, ‰panûl‰tina, francouz‰ti-na,...) má pro maják v˘raz velmi po-dobn˘ slovu „Faros“.

Z dostupn˘ch pramenÛ sestavila

·ÁRKA MATOU·KOVÁ,studentka 3. roãníku

prezenãního studia

MAG

AZÍN

2004 Ú N O R – O B â A S N Í K V · F S

22

IIII TTTT ooookkkk éééé nnnnkkkkoooo IIII IIII IIII .... dddd íííí llllMilí ãtenáfii, dne‰ní IT okénko se zab˘vá jiÏ tfietím (a souãasnû po-

sledním) pokraãováním problematiky warezu. V tomto díle se budemezab˘vat problematikou tzv. kur˘rsk˘ch skupin a povíme si, jak˘m zpÛ-sobem se warez dostává k tûm „nejprost‰ím uÏivatelÛm“.

Mezi podstatnou ãást warez scénypatfií takzvané kur˘rské skupiny, mezitûmito lidmi bûÏnû naz˘vané currygroups. Vezmûme to ale popofiádkua nejdfiív si vysvûtleme, co je to kur˘rskáskupina, jaké jsou ‰ance se do ní dostat,jak to v ní vlastnû funguje a ãím se za-b˘vá. V tûchto skupinách panují velmipfiísná pravidla, takÏe ‰ance se do ní do-stat je pro normální lidi témûfi nulová.Dvû moÏnosti tu v‰ak existují. Prvníz nich je, Ïe uÏ máte dobrého známéhov jedné z tûchto skupin, kter˘ se za vászaruãí, a leader skupiny je ochoten vásvzít jako trial ãlena, coÏ znamená ãaso-vû omezenou zkou‰ku, bûhem níÏ musí-te pfiedvést ty nejlep‰í v˘kony. Po uply-nutí této doby se z vás stane buì právo-platn˘ ãlen, nebo vás prostû vyhodí.Toto schéma pfiijímání nováãkÛ ostatnûfunguje i v ostatních odvûtvích warezscény.

Druhá moÏnost je postupnû se pro-pracovat na vlastní pûst, tento proces jev‰ak pomûrnû zdlouhav˘ a ãasto trvánûkolik let, neÏ se jedinci „odnikud“ po-dafií dostat mezi opravdovou elitu. Tatokariéra zaãíná zpravidla na nûjakém ve-fiejném kanálu, kde zaãínáte postupnûsbírat kontakty a zku‰enosti, pfiiãemÏ sepostupnû propracováváte na lep‰ía lep‰í FTP servery. Tûchto serverÛ exi-stuje mnoho druhÛ, ale pokud se dosta-nete na ty nejlep‰í z nich, máte ‰anci, Ïesi vás v‰imne jeden z ãlenÛ kur˘rskéskupiny, zaãne sledovat va‰e aktivitya nakonec vás osloví, zda nemátezájem jít k nim na zkou‰ku.

Dá se fiíct, Ïe jsou tfii druhy kur˘rsk˘chskupin: ISO, 0day a MP3. ISO se zab˘-vá tradováním (posíláním mezi FTP ser-very) v‰ech ISO releasÛ. Patfií sem hry,aplikace a videa. 0day skupiny se zab˘-vají tradováním RipÛ aplikací, her, pro-gramÛ pro PDA. Zb˘vající MP3 skupinyse zab˘vají tradováním empétrojek.

Funkce tûchto skupin je co nejrychleji‰ífiit data mezi FTP servery. ServerÛ,kde se tyto skupiny pohybují, je na svûtûnûkolik set. Jakmile se na nûjakémz nich objeví data, co se dají ‰ífiit naostatní servery, zaãnou je kur˘fii okamÏi-tû rozesílat.

Kur˘r má tedy vlastnû okamÏit˘ pfií-stup ke v‰emu warezu, co existuje,a má-li dostateãnû rychlé vlastní pfiipoje-ní, mÛÏe si prakticky stahovat cokoliv.

V‰echny servery v sobotu ve 23 hodin59 minut (serverového ãasu) uloÏí sta-tistiky (a po uloÏení je automaticky vy-nulují), ve kter˘ch je uvedeno, která ku-r˘rská skupina a kter˘ kur˘r toho kolikza t˘den uploadovali (poslali na server).Tyto v˘sledky jsou dále zpracovány rÛz-

n˘mi programy a získává se z nich cel-kové hodnocení. To znamená, Ïe se vy-hodnotí, která ISO, 0day a MP3 kur˘r-ská skupina a kter˘ kur˘r byli za jednot-liv˘ t˘den nejlep‰í.

Hodnocení probíhá tak, Ïe se poãítáprvních dvacet míst, konkrétnû za 1.místo se dává 20 bodÛ, za 2. místo 19aÏ po 20. místo, hodnocené jednímbodem. Poãet bodÛ se dále vynásobíRatingem serverÛ. âím lep‰í má serverRating, tím lépe je uploadování na nûj

KaÏd˘ kur˘r má jen jeden login, coÏznamená, Ïe na jednom serveru mÛÏeb˘t pfiipojen pouze jednou. Kur˘r má zaúkol nahrát co nejvíce dat, aby se obje-vil v závûreãné statistice.

FXP kur˘fii, aneb dal‰í z cest, jak sedostat k datÛm ...

FXP (File eXchange Protocol) jev˘raz pro pfienos z jednoho FTP serve-ru na druh˘ pomocí FTP klienta. Pokudpfiená‰íte data od sebe jinam, záleÏí narychlosti va‰eho pfiipojení. Pokud alepouÏijete pfienos mezi dvûma FTP,rychlost nezávisí na rychlosti va‰eho pfii-pojení, ale na rychlosti propojení mezitûmito servery. FXP je téÏ uÏívan˘ v˘razpro skupinky kur˘rÛ, které se zab˘vajívytváfiením tzv. Pub serverÛ (vefiejnûpfiístupn˘ FTP server), kam kopírují

bodováno, av‰ak tím vût‰í je konkurencena nûm a boje jsou tvrd‰í - poãítá sepouze první upload releasu ... jde tedyskuteãnû pouze o vtefiiny ...

Nakonec se seãtou v˘sledky z jednot-liv˘ch serverÛ a statistiky jsou hotové.V˘sledné curry reports jsou pak vysta-veny ve speciálních, volnû pfiístupn˘chkanálech na IRC a kur˘fii mají pfiehled,jak se kaÏd˘ t˘den umístili.

ProtoÏe kaÏdá skupina chce b˘t conejlep‰í, probíhá t˘den co t˘den tûÏk˘souboj o dosaÏení co nejlep‰ího místa.VÛdce kaÏdé skupiny poÏaduje od kur˘-rÛ co nejlep‰í v˘kon, takÏe se ãastostává, Ïe kur˘ra nepfiiná‰ejícího skupinûvalné v˘sledky jednodu‰e vyhodí. Protakového kur˘ra v‰ak vût‰inou není pro-blém se dostat do jiné skupiny, protoÏeje ostatním jiÏ znám.

Princip soutûÏe je následující. KaÏd˘kur˘r má ratio, coÏ je pomûr, kter˘ urãu-je, kolik si mÛÏe ze serveru stáhnout datv závislosti od objemu dat, která na ser-ver naopak nahraje. Standardnû je tatohodnota 1:3, coÏ znamená, Ïe za kaÏd˘megabajt, kter˘ na server nahraje, mÛÏeze serveru 3 megabajty stáhnout.

data, a prostfiednictvím boardÛ (nástû-nek) na nû dávají zdarma pfiístup v‰emjeho uÏivatelÛm, ktefií, jsou-li dostateãnûrychlí, mohou nasdílená data stáhnout.

Co se t˘ãe etiky FXP skupin, nemûloby docházet ke zcizování cizích pub ser-verÛ, naz˘vanému pub stealing. Dále byv Ïádném pfiípadû nemûlo docházetk vystavování adresy Pubu na jin˘chmístech, neÏ je onen matefisk˘ board,pro kter˘ byl vytvofien. Velk˘m problé-mem na v‰ech boardech jsou lidé, ktefiímají zábavu v niãení (mazání) pub ser-verÛ. ¤íká se jim deleters. Staãí jedentakov˘ ãlovûk na boardu a hned je pro-blém. ProtoÏe board má nûkolik stovekãlenÛ, jen obtíÏnû se hledá viník. Je-liv‰ak odhalen, b˘vá smazán z boardua jeho IP adresa je blokována i na boar-dech ostatních.

FXP slouÏí k ‰ífiení warezu mezi „nej-prost‰í“ uÏivatele internetu, boardy ne-b˘vají tak pevnû uzavfiené jako warezscéna.

PAVEL SKOTNICA,student 3. roãníku

prezenãního studia

ILU

ST

RA

âN

Í F

OT

O

2004

MAG

AZÍN

O B â A S N Í K V · F S – Ú N O R

23

Nov˘ projekt: Studentská radaVáÏené profesorstvo, váÏení kole-

gové studenti a kolegynû studentky,

dostalo se mi té cti informovat vástouto cestou o projektu, kter˘ je na ji-n˘ch ‰kolách naprosto bûÏn˘ a kter˘se rozjíÏdí i u nás. Tím projektem jeStudentská rada (dále jen SRA). Jakto v‰echno zaãalo?

Jednoho krásného podzimního dnejsme pfii‰li do tfietího patra do uãebnyS35 (jistû ji v‰ichni známe) a ãekalijsme na Dr. Krautstengla, kter˘ námvysvûtloval záhady a taje statistiky,kombinatoriky a podobn˘ch vûdníchoborÛ. KdyÏ jsme se na‰eho pfiedná-‰ejícího doãkali, tak zaãal svou pfied-ná‰ku dost netradiãním zpÛsobem.Zaãal nám pfiedstavovat své návrhyo tom, co by na na‰í ‰kole spoleãnûs námi (tím myslím nás studenty)a s vedením chtûl zavést. KdyÏ vyslo-vil pojem SRA, neuplynula dlouhádoba a dohodli jsme si (tedy já a spo-luÏák) s ním osobní pracovní schÛzku.Ta se konala pfiibliÏnû za t˘den. Natéto schÛzce jsme se bavili o na‰ichpfiedstavách a názorech na témaSRA. Necel˘ t˘den poté se ozvali ko-legové z kombinovaného studiaa dal‰í schÛze byla na svûtû. BohuÏelse jí nemohli zúãastnit v‰ichni zaklá-dající ãlenové, ktefií byli pochopitelnûfiádnû omluveni. Proto byla úãast

Nová skripta ke studiu oboru ¤ízenípodniku a podnikové finance

Na základû iniciativy katedry ¤ízení podniku a podni-kové ekonomiky byla v loÀském roce péãí nakladatel-ského úseku V·FS vydána dvû skripta vûnovaná pro-blematice úãetnictví. Obû publikace se setkaly s pfiízni-v˘m ohlasem studentÛ. V posledním lednovém t˘dnutohoto roku k nim pfiibyla v pofiadí jiÏ tfietí skripta, pfii-pravená autorem z fiad pedagogÛ na‰í katedry. Auto-rem tûchto nov˘ch skript s názvem Zdroje financovánípodniku je Dr. Stanislav Mare‰, CSc.

Právû vydaná skripta jsou urãena studentÛm prezenãníi kombinované formy bakaláfiského programu oboru ¤ízenípodniku a podnikové finance na V·FS. Je nepochybné, Ïese stanou cenn˘m odborn˘m textem nejen pfii plnûní studij-ních povinností ve druhém roãníku studia, n˘brÏ i v pfiípra-vû na státní závûreãné bakaláfiské zkou‰ky. Poznatkyz nich mohou ãerpat také uchazeãi o navazující magister-ské studium na V·FS v pfiípravû na pfiijímací zkou‰ky proobory ¤ízení podniku a podnikové finance a Finanãní sluÏ-by. Doporuãit je lze také frekventantÛm kurzÛ celoÏivotníhovzdûlávání Profesionální finanãní management podnikua Bankovní, poji‰Èovací a finanãní sluÏby pro podnikatele,které jsou souãástí aktuální nabídky neakreditovan˘chvzdûlávacích programÛ V·FS.

Obsahová koncepce skript reflektuje náplÀ odborn˘chpfiedmûtÛ Zdroje financování podniku a Alternativní zdrojefinancování podniku. Obsahovû tematické zamûfiení skriptvychází z rozsahu pfiedná‰ené látky v obou zmínûn˘ch

pfiedmûtech a pfiihlíÏí pfiitom k dosaÏenému stupni v˘vojetuzemsk˘ch finanãních trhÛ.

Skripta jsou ãlenûna do ãtyfi ãástí. První ãást je vûnová-na charakteristice základních funkcí finanãních trhÛ a jejichroli pfii financování podnikové sféry. Druhá ãást objasÀujeklasické externí zdroje firemního financování a v jednotli-v˘ch kapitolách se postupnû zab˘vá externími zdroji vlast-ního kapitálu, tich˘m spoleãenstvím, bankovními úvûry,emisními pÛjãkami a obchodními úvûry. Tfietí ãást se za-mûfiuje na vybrané alternativní zdroje financování podnikua osvûtluje leasingové financování, rizikov˘ a rozvojov˘ ka-pitál, forfaitingové financování exportu a importu a fakto-ring. Text první a tfietí ãásti skript je vÏdy ukonãen kontrol-ními otázkami, na kter˘ch si ãtenáfii mohou ovûfiit, do jakémíry danou látku zvládli. âtvrtou ãást tvofií ilustraãní pfiíkla-dy k vybran˘m partiím textu, které umoÏní bliωí pochopenívybran˘ch témat. Text publikace se uzavírá struãn˘m ter-minologick˘m slovníãkem.

Z didaktického a metodického hlediska se skripta kon-centrují zejména na objasnûní podstaty, pfiedností a nev˘-hod, nákladÛ a rizik prezentovan˘ch zdrojÛ externího fi-remního financování. Ráda konstatuji, Ïe autor ve vydanémtextu zúroãil své odborné znalosti i pedagogické zku‰enos-ti. Doporuãuji je proto jako kvalitní studijní text nejen na‰imstudentÛm, ale i dal‰ím zájemcÛm o problematiku firemníchfinancí.

DOC. ING. JITKA SRPOVÁ, CSC., vedoucí katedry ¤PPE V·FS

a vize. V pÛl deváté jsme byli vyhoze-ni ze ‰koly se slovy, Ïe se ‰kola zaví-rá. Pfiesunuli jsme se proto do jednénejmenované restaurace str˘ãkaSama z Kentucky. Tam jsme probralizbytek na‰ich pfiedstav a dali jsme do-hromady pfiibliÏn˘ text stanov SRA. Po14 dnech pln˘ch hovoru, otázek a od-povûdí se konala schÛze s paní gene-rální fieditelkou.

Myslím si, Ïe tato schÛzka byla„plodná“ jak pro ni, tak pro nás. Upfies-nili jsme si vzájemnû své pfiedstavya shodli jsme se na nejasn˘ch otáz-kách. V souãasné dobû se pfiipravujeprostor na webu, kde budou umístûnyoficiální stránky SRA a bude k nahléd-nutí interní fiád, práva a povinnostirady. Bude zfiízena e-mailová adresa,na kterou budete moci posílat své do-tazy a námûty. Pfiedem vám prozra-dím, Ïe budou vyhlá‰eny volby, aby-chom doplnili pln˘ stav „rádcÛ“. Alenebojte se niãeho. O v‰em budetevãas informováni a v‰e se vãas dozví-te. Jménem celé SRA se tû‰ím nana‰i spolupráci a doufám, Ïe povedeke zpfiíjemnûní na‰eho vzájemnéhopobytu ve ‰kole.

JIRKA „DROPPY“ RECHTORIK,student 2. roãníku

prezenãního studia

pouze 50 %. Lépe fieãeno, v‰ichni tfiizb˘vající jsme se se‰li v pátek v 8hodin veãer v uãebnû S11. Po vzá-jemném pfiedstavení jsme zaãali dávatdohromady na‰e základní pfiedstavy

MAG

AZÍN

2004 Ú N O R – O B â A S N Í K V · F S

24

DÛvod, proã jsem si vybral památník na Vítkovû, je ten, Ïe mnoholidí, a donedávna jsem mezi nû patfiil i já, si myslí, Ïe tato budova jesymbolem totalitní moci. Budova, která byla na dlouhá léta odsouzenak roli proletáfiského panteonu s nádechem negativní pompéznosti.A proto mi kaÏd˘ náv‰tûvník, kter˘ se ocitne pfied vstupní branou dotéto neprávem opomíjené památky, dá za pravdu, Ïe tato prvorepubli-ková stavba s prvky artdeko stojí za pozornost. Pozornost, která byvnesla trochu svûtla do nepfiíli‰ veselé minulosti.

NNNNáááá rrrr ooooddddnnnn íííí ppppaaaammmmáááá tttt nnnn íííí kkkk nnnnaaaa VVVV íííí tttt kkkkoooovvvv ûûûû ,,,,aneb nepoznaná (pozapomenutá místa) v âR

ÚVODNÍ DOJEM

Samotn˘ objekt památníku stojí namístû legendární husitské bitvy na Vít-kovû. Kopec byl zvolen jako symbolic-ké místo, pfiipomínající tradice, hodno-ty a jistoty potfiebné k dosaÏení vítûz-ného boje za samostatnost âeskoslo-venské republiky. A v neposlední fiadûjako vzpomínka na ãeskoslovenskélegionáfie.

Byl navrÏen jako pietní objekt, sym-bol mladé republiky pro uctûní obãan-sk˘ch ctností a v˘znamn˘ch obãanÛâeskoslovenské republiky i se zam˘‰-lenou hrobkou pro T. G. Masaryka,a obãany byl také tak vnímán. Nebo-jím se pouÏít srovnání s kostelem, pro-toÏe ti, ktefií zde byli, vûdí, o ãem mlu-vím. První vûc, která vás napadne, jepodobnost s vnitfiním kostelním uspo-fiádáním a rozdûlením na hlavní a dvûboãní lodû, a proto zde nechybí anivarhany.

Jemnû nafialovûlé svûtlo, které semproniká skrze stfie‰ní okna, a rÛznoro-dá barevnost mramorového obloÏenína vás i pfies chladn˘ dotek stûn udûlánezapomenuteln˘ dojem. A proto vámnezb˘vá nic jiného, neÏ v úÏasu obdi-vovat v‰e kolem.

Z tohoto opojení bohuÏel obãas vy-stfiízlivíte v okamÏiku, kdy spatfiíte v˘-tvory necitliv˘ch zásahÛ umûlcÛ z dobsocialistického realismu. Za zmínkustojí i prezidentsk˘ salonek s originál-ními textilními tapetami se vzory, kterébyly motivem na královském pohfieb-ním rou‰e. Pod obfiadní síní „hlavnílodi“ se nachází kolumbárium, kterémuselo b˘t svûdkem pohfibívání ne le-gionáfiÛ, ale politick˘ch nul své doby.Vad na kráse je tu víc, ale to podstat-né, základ, tu stále stojí.

Celá budova pfiesto pÛsobí dojmemvzdu‰ného, elegantnû jednoduchéhoa dÛstojného prostoru. BohuÏel histo-rie památníku se naplnila jinak a jejípÛvodní smysl byl na dlouhá léta po-tlaãen a pozapomenut.

TROCHA HISTORIE, KTERÁ NEU·KODÍ

V roce 1925 byla vypsána druhá ve-fiejná soutûÏ na stavbu památníku.V této architektonické soutûÏi vyhrál

návrh Jana Zázvorky (otec známé he-reãky Stely Zázvorkové) a Jana Gilla-ra. Oba autofii (Ïáci Kotûry a Goãára)vycházeli z pÛvodních návrhÛ autorÛJana Kotûry a Jana ·tursy, které bylypfiihlá‰eny do první soutûÏe, ale pronedostatek penûz a vypuknutí 1. svû-tové války nedo‰lo k jejich realizaci.

Základní kámen byl poloÏen ve v˘-roãní den bûlohorské bitvy 8. listopadu1928. Hrubá stavba probíhala v letech1929 - 1932 a vlastní stavební práce sivyÏádaly neb˘valou spotfiebu materiá-lu. Pfii v˘kopov˘ch pracích bylo odve-zeno cca 4000 m3 zeminy. Pro zákla-dy bylo spotfiebováno 2500 m3 betonu,a samotn˘ základ budovy tvofií Ïelezo-betonov˘ skelet.

V prÛbûhu stavby bylo dále spotfie-bováno 4 356 ks Ïulov˘ch kvádrÛ,17 262 ks desek, 2 031 m obrub. NaobloÏení exteriérÛ byla v˘hradnû po-uÏita Ïula domácí provenience (poÏár-ská, nepomucká a mrákotínská). Vy-pracováním návrhu jezdecké sochyJana ÎiÏky byl povûfien Ïák J. V. Mysl-beka, Bohumil Kafka, kter˘ na ní pra-coval aÏ do své smrti v roce 1941.

Cel˘ návrh památníku byl realizo-

ván v plném rozsahu aÏ na zam˘‰le-nou hrobku T. G. M., jehoÏ rodina ne-byla naklonûna my‰lence posmrtnépompy, a proto zde nebyly jeho ostat-ky nikdy uloÏeny.

BohuÏel slavnostního otevfiení sepamátník nedoãkal a pfiedání znemoÏ-nila mnichovská událost a dokonãova-cí práce pozastavila okupace. Kekonci války se stal objekt skladi‰tûmpro vojensk˘ materiál Wehrmachtu.V té dobû také do‰lo ke ztrátám v˘-zdoby hlavního sálu, která byla pouÏi-ta po pfietavení na v˘robu vojenskéhomateriálu.

Po válce byla zahájena dostavbav˘chodní ãásti objektu, která byla vû-nována památce druhého odboje.V roce 1948 zde byly vystaveny ostat-ky prezidenta dr. Eduarda Bene‰e, totaké byla symbolická teãka za prvníetapou historie této stavby, kterásmûfiovala k uznání památky existen-ce republiky a jejích demokratick˘chtradic.

Po komunistickém pfievzetí moci bylpÛvodní smysl památníku pozapome-nut a slouÏil pfiedev‰ím k úãelÛm spja-t˘m s novou ideologií, tedy k uctíváníhodnostáfiÛ KSâ. Byly zde umístûnysymbolické hroby J. Fuãíka, J. ·vermya následnû i tfií pováleãn˘ch preziden-tÛ. V roce 1952 byla vypsána soutûÏna v˘zdobu hlavní brány, kterou vy-hrál návrh Josefa Malejovského.

V˘jevy na bránû znázorÀují socialis-tické pfiedstavy o dûjinách ãeskéhonároda, které odpovídaly novému za-m˘‰lenému poslání památníku. Odroku 1953 plnila budova funkci mau-zolea Klementa Gottwalda. Souãástíbyla i velká a nákladná laboratofi,která mûla uchovat Gottwaldovy po-zÛstatky v pfiijatelném stavu. Balza-movací metoda v‰ak byla neúspû‰náa v roce 1962 se pfiikroãilo ke zpopel-nûní tûla. V kolumbáriu se je‰tû nûko-lik let pokraãovalo v tradici pohfibívánívÛdcÛ a prezidentÛ jako A. Zápotoc-kého, L. Svobody a mnoha dal‰ích,byÈ nev˘znamn˘ch.

Posléze zaãala sláva pomníku upa-dat a toto místo bylo odsouzeno k za-pomnûní s cejchem socialistického re-alismu trvajícím aÏ do dne‰ní doby.

V roce 1991 byly odvezeny posled-ní pozÛstatky pohfiben˘ch a v roce2000 budovu památníku pfievzalo dosvé správy Národní muzeum. V sou-ãasné dobû se hledá zpÛsob jeho vy-uÏití a rehabilitace. Pevnû vûfiím, Ïedoãasn˘ neslavn˘ konec ambiciózní-ho projektu bude korunován osvíce-n˘m nápadem.

RADEK BU·TA

2004

MAG

AZÍN

O B â A S N Í K V · F S – Ú N O R

25

Gratulujemena‰im oslavencÛm

Dne 24. 1. oslavil doc.Ing. Vladislav Pavlát,CSc. z katedrybankovnictvía poji‰Èovnictvíneuvûfiiteln˘ch 75 let.Pfiejeme hodnû zdravía stejn˘ Ïivotní elánjako dosud!

Ing. Václav Kupka, CSc.z Ústavu pro energetikuV·FS oslavil dne 29. 1.60. narozeniny. Pfiejemehodnû zdraví a ‰tûstí dodal‰ích let!

Krásné kulatiny oslavily na‰e dvû kolegynû. Dne 7. 2. Ing. Dana Kubíãková, CSc.z katedry fiízení podniku a podnikovéekonomiky a 19. 2. Hana PrÛ‰ková zestudijního oddûlení v Praze. Pfiejeme hodnûosobních i pracovních úspûchÛ do dal‰íhopÛlstoletí.

Dne 22. 2. oslavila malé„kulatinky“ iMgr. Ilona Kalinováz katedry jazykÛ. AbyzÛstala stále mladá,jí pfiejí kolegynûa kolegové ze ‰koly.

Dne 21. 3. oslavil své 65.narozeniny rektor V·FSprof. PhDr. Vladimírâechák, CSc. Pfiejememu hodnû zdravía úspûchÛ v Ïivotûi v práci.

FOC

US

2004 Ú N O R – O B â A S N Í K V · F S

26

FFFF oooo cccc uuuu ssss oooonnnn .... .... .... IIII rrrr eeee llll aaaannnnddddName of the country: Ireland & Northern Ireland (part of the UK)Area: 84,421 sq km/52,341 sq mPopulation: 5.5 million (3.9 million in Ireland; 1.6 million in Northern Ireland)Capital city: Dublin (population 1.5 million)People: IrishLanguage: English, Irish (around 83,000 native speakers)Government: DemocracyHead of state: Mary McAleese (Republic), Queen Elizabeth II (Northern Ireland)

Economic indicators

GDP per head: US$26,500GDP: US$81.9 billionAnnual growth: 4.3%Inflation: 4.9%Major industries: Computer software, information techno-logy, food products, brewing, textiles, clothing, pharmaceu-ticals, tourismMajor trading partners: European Union (UK, Germany,France, Netherlands), USA

It’s said that Ireland, once visited, is never forgotten, andfor once the blarney rings true. It’s the undoubted lure ofthe landscape, along with the easy pace and rhythms oflife, which draw the majority of visitors to Ireland. The Irishlandscape has a mythic resonance, due as much to thecountry’s almost tangible history as its claim to being thehome of the fairies and the ‘little people’.

Once there, few are disappointed: the green, rain-hazedloughs and wild, bluff coastlines, the inspired talent for con-versation and the place of music and language at the heartof Irish culture all conspire to ensure that the reality lives upto expectations. More surprising perhaps is just how muchvariety this very small land packs into its countryside. Thelimestone terraces of the stark, eerie Burren seem separa-ted from the fertile farmlands of Tipperary by hundreds rat-her than tens of miles, and the harshly beautiful west coast,with its cliffs, coves and strands, looks as if it belongs inanother country altogether from the rolling plains of thecentral cattle-rearing counties. The weather may not al-ways be clement, but the dampness ensures there are fiftyshades of green to compensate - just one of the reasonsIreland is called the Emerald Isle.

Although the ‘Troubles’ are far from over in the North, therecent referendum clearly signalled a willingness for peaceand a genuine solution may be in sight. Meanwhile, theSouth has been busy shedding its quaintness tag to emer-ge as the darling of EU economies and a favourite amonghigh-tech companies. If the country isn’t quite the paradisethat its misty-eyed emigrés tend to portray, it’s nonethelesshome to one of the most gregarious and welcoming peoplein Europe.

The people themselves bear witness to those same divi-sions and contrasts. Almost the entire population of Irelandstill defines itself on religious grounds. Though churchgoingmay have diminished dramatically in the Republic, thestrength of the Roman Catholic Church there still has a tre-mendous impact on political decision-making. The North re-mains rigidly divided between Catholics and those followinga variety of Protestant denominations, a division almost en-tirely mirrored by the political schism between Republi-

cans/Nationalists and Unionists/Loyalists, a legacy of parti-tion in 1921.

The lakes and rivers of Ireland make it an angler’sdream, and the country has some of the most beautiful(and demanding) golf courses in the world, but the sportsthat raise the greatest enthusiasm amongst the Irish them-selves are speedier and more dangerous. Horse racing inIreland has none of the socially divisive connotations pre-sent on the other side of the Irish Sea, and the country hasbred some of the world’s finest thoroughbreds. While asso-ciation football is as popular as in most parts of the worldnow, Gaelic football, sharing elements of soccer andrugby (which itself has its hotbeds, notably in Limerick andCork), still commands a large following. Hurling, the oldestteam game played in Ireland, requires the most delicate ofball skills and the sturdiest of bones.

The essence of Ireland, however, is defined by its manyprofound cultural contrasts. Divided politically since 1921 -the Republic an independent state, Northern Ireland part ofthe UK - it has been ravaged by centuries of oppressionand emigration. Drawn via the historic links of empire andeconomy to Britain, by political process to Brussels and byaspiration to variously Europe, Britain and the United Sta-tes, Ireland’s position on the very fringes of Europe has hada defining influence in the forging of its complex identities.

But the richness of Irish culture is not just a matter of mo-numents. Especially in the Irish-speaking Gaeltacht areas,you’ll be aware of the strength and continuity of the island’soral and musical traditions. Myth-making is for the Irishpeople their oldest entertainment. The ancient classics arefull of extraordinary stories - Cúchulainn the unbeatablehero in war, Medb the insatiable heroine in bed or FionnMac Cumhaill (Finn Mac Cool) chasing Diarmuid andGráinne up and down the country - and tall tales, supersti-tion-stirring and „mouthing off“ (boasting) play as large apart in day-to-day life as they did in the era of the Táin BóCúailnge, Europe’s oldest vernacular epic. As a guilelessforeigner enquiring about anything from a beautiful lake toa pound of butter, you’re ideally placed to trigger the mostcolourful responses.

And the speech of the country - moulded by therhythms of the ancient tongue - fired such twentieth-centu-ry greats as Yeats, Joyce and Beckett. Yet, while almosthalf of Ireland’s population claims to be able to speak theIrish language, fewer than ten percent use it on a dailybasis and a fair proportion of these only do so during scho-ol hours.

(Next time you will have the chance to read about Ire-land’s towns. Dublin and Belfast. See you in the next issueof Focus which is released in May 2004).

Emerald - smaragd, lure - kouzlo, blarney - lichocení, bluff - kolm˘, fertile - úrodn˘, harshly - krutû, cliffs - útesy,maze - labyrint,

Some of the information were taken from the internet pages of Lonely Planet).

2004

FOC

US

O B â A S N Í K V · F S – Ú N O R

27

FFFF oooo cccc uuuu ssss oooonnnn .... .... .... JJJJOOOOKKKKEEEE

FFFF oooo cccc uuuu ssss oooonnnn .... .... .... TTTT hhhh eeee TTTToooo kkkk yyyy oooo SSSS tttt oooo cccc kkkk EEEE xxxx cccc hhhh aaaa nnnn gggg eeee (((( tttt hhhh eeee TTTT SSSS EEEE ))))

(for the last time we prepared one more joke about mathematicians)

Worm’s one

Mathematician - matematik; Aussie - v˘raz pro „australské“, Australané etc.; Sheep - ovce (pl - sheep)

The Tokyo Stock Exchange is another, let’s say, financial institution which is focused on our pages in this FOCUS.In the December’s Focus you had the chance to read about the LSE (London Stock Exchange). The structure of the

LSE article actually the TSE article is very similar and must be very similar to the LSE or the TSE. Because as know fromthe introduction of the LSE article the explanation of how the trade on the Stock Exchange is executed was already writ-ten. All important has been said so let’s see how the Japanese „doing“ the world of business; the history and other „stuff“.

A computer scientist, a physicist, an engineerand mathematician were travelling through Australia and when they saw a black sheep throughthe window of the bus.

„Aha,“says the engineer, „I see that Aussie sheepare black.“„Hmmm,“says the physicist, „you mean that some

Aussie sheep are black.“„No,“says the mathematician, „all we know is that

there is at least one sheep in Australia, and that atleast one side of that one sheep is black!„Oh, no!“shouts the computer scientist, „a special

case!“

FOC

US

2004 Ú N O R – O B â A S N Í K V · F S

28

The seat of the Tokyo Stock Exchange is:(in case you wanna see the seat in Japan),2-1 Nihombashi Kabatocho, Chuo-ku Tokyo103-8220 Japan

a few information:1) The TSE is a stock corporation. The TSE provides an Exchange Securities Market. 2) The TSE has about 800 employees.3) The Capital is more than 11 Billion of Yen.4) The TSE is a central institution in the secondary market.5) The whole name of the TSE is: Tokyo Stock Exchange, Inc.6) The TSE is using computerised trading systems.7) There’re 11 Managing Directors in the TSE. (4 Auditors, 8 Executive Officers)8) The TSE manages representative offices in 3 important financials regions: Europe, Asia, North America.

the historyIt all started in May 1878 when The Tokyo Stock Exchange Ltd. was established. Nothing revolutionary happened until

1949. More in the chart below.

1949 The foundation of the TSE Inc. (opened in May).1956 Bond trading started.1961 Second Section for Stocks was opened.1966 For the first time after the World War II the Government bonds were listed.1969 TOPIX - Tokyo Stock Price Index, was inaugurated this year.1970 The TSE entered the International Federation of Stock Exchanges.1985 A new building was built for the trading on the TSE.1986 10 securities companies, 6 of them were foreign companies, joined the TSE membership.1988 two years later, another 22 securities companies, 16 not domestic companies, joined

the TSE membership.1988 trading in TOPIX with futures and, one year later, with options started.1990 FORES was introduced. (FORES stands for Floor Order Routing and Execution System).1991 Central Depository and Clearing System started.1996 Trading in 5-year Japanese government bond futures began.1999 Cancellation of the fixed number of members.2000 Niigata and Hiroshima stock exchanges merged into the TSE.

establish - zaloÏit, zavést, vybudovat;jmenovat do funkce; option - moÏnost volby, opce-cenn˘ papír(pfiedkupníprávo); merge - spl˘vat, fúzovat.

2004

FOC

US

O B â A S N Í K V · F S – Ú N O R

29

FFFF oooo cccc uuuu ssss oooonnnn .... .... .... WWWW hhhh aaaa tttt yyyy oooo uuuu ,,,, vvvv eeee (((( pppp rrrr oooo bbbb aaaa bbbb llll yyyy )))) aaaa llll rrrr eeee aaaa dddd yyyy ffff oooo rrrr gggg oooo tttt tttt eeee nnnn

FFFF oooo cccc uuuu ssss oooonnnn .... .... .... SSSSqqqquuuuaaaa ssss hhhh

first name + origin meaning other forms

Peter a rock Pete etc.René (French) Means born again

Richard (German) a king who is strong Dick, Rich, Richie, Ricky etc.Naomi (Hebrew) delightness

Beatrice, Beatrix a happy girl Bea, Trix etc.Madonna (Italian) my lady, my madam

Blanche (Germanic) Means white or without spots

Carmen a spanish name of Carmel

Carmel (Hebrew) Means sort of beautiful garden

Thomas born two Tom, Tam etc.Vera (Russian) Belief

Vera (Latin) Truthful

Eric (Old English) a person who is brave also ErikKatherine (Greek) blank, clean, fair Katie, Kay, Kittie, Kit etc.Octavius (Latin) Eighth

Pamela is a name that wasinvented by poet sir Sidney

Jamal (Arabic) lovely, imaginative

A few Tips for those who wants to start playing squash orjust for those who have already played it but do not under-stand the rules properly.

No. 1 A match is the best of five games. Each game isto nine points, unless the score reaches eight-all. At eight-all the receiver (non-server) has to choose to play either tonine points (known as „Set One“) or to ten points (known as„Set Two“). (There is no requirement that a player needs tobe two points ahead to win a game).

No. 2 Before the start of a match, the two players are al-lowed up to 5 minutes (21/2 minutes on each side) to„warm-up“ themselves and the ball on the match court. Theball may be warmed up by either player during any intervalin the match.

No. 3 The player who wins the preceding game servesfirst in the next game. At the beginning of each game andwhen the service changes from one player to the other, theserver can serve from either service box. After winning arally the server then continues serving from the alternatebox.

No. 4 A return is good if the ball, before it has bouncedtwice on the floor, is returned correctly by the striker ontothe front wall above the tin and below the out line, withoutfirst touching the floor. The ball may hit the side wallsand/or the back wall before reaching the front wall.

No. 5 After a good service has been delivered the play-

ers hit the ball in turn until one fails to make a good return.A rally consists of a service and a number of good returns.A player wins a rally if the opponent fails to make a goodservice or return of the ball or if, before the player has at-tempted to hit the ball, it touches the opponent (includingracket or clothing) when the opponent is the non-striker.

No. 6 If the ball either had struck, or would have struck,any other wall and the return would have been good, a letis played. If the return would not have been good, the stri-ker loses the rally.

No. 7 If the striker has either followed the ball round, orallowed it to pass around him or her - in either case strikingthe ball to the right of the body after the ball had passed tothe left (or vice-versa) - then the striker has „TURNED“. Ifthe opponent is struck by the ball after the striker has tur-ned, the rally is awarded to the opponent.

No. 8 A player, after attempting to strike the ball and mis-sing, may make a further attempt to return the ball. If a furt-her attempt would have resulted in a good return, but theball hits the opponent, a let is played. If the return would nothave been good, the striker loses the rally.

No. 9 When it is his or her turn to play the ball, a playeris entitled to freedom from interference by the opponent. Toavoid interference, the opponent must try to provide theplayer with unobstructed direct access to the ball, a fairview of the ball, space to complete a swing at the ball andfreedom to play the ball directly to any part of the front wall.

FOC

US

2004 Ú N O R – O B â A S N Í K V · F S

30

No. 10 A let is an undecided rally. The rally does notcount and the server serves again from the same box. Inaddition to lets allowed as indicated in the paragraphsabove, lets can be allowed in other circumstances. Forexample, a let may be allowed if the ball in play touchesany article lying on the floor, or if the striker refrains fromhitting the ball owing to a reasonable fear of injuring the op-ponent. A let must be allowed if the receiver is not readyand does not attempt to return the service, or if the ball bre-aks during play.

No. 11 Play is expected to be continuous in each gameonce a player has started serving. There should be no

delay between the end of one rally and the start of the nextone. In between all games an interval of 90 seconds is per-mitted. Players are permitted to change items of clothing orequipment if necessary.

No. 12 If an injury occurs which involves bleeding, thebleeding must be stopped before the player can continue.A player is allowed a reasonable time to attend to a blee-ding wound. If the bleeding was caused solely by the op-ponent’s action, the injured player wins the match.

No. 13 Offensive, disruptive or intimidating behaviour insquash is not acceptable.

FFFF oooo cccc uuuu ssss oooonnnn .... .... .... CCCC rrrr oooo ssss ssss ----wwwwoooo rrrr ddddThis is time the hidden sur-name, in the cross-word, of a person is not that familiar.But some of you have already heard of him; and maybe a brief glue given to you could be also helpful in revealing thesecrecy.

His first name is EUGEN. He was born in Leipzig, in 1873. He was a professor at „some“business university in Germany.Died in 1955.

His most significant contribution to nowadays economic theory act. financial theory was that he empirically deduced andin the abstract explained the existence of FIXED AND VARIABLE COSTS.

11. an event which already happened; it was and it isn’t any more now12. a Scottish expression for lake - in general13. celebration of the birth of the Christ; at this winter time you usually get presents14. a town of a hundred spires (in the Czech Republic)15. a synonymum to any vacation; days off16. a long natural stream of water17. a person who’s extraordinary intelligent (e.g.Edison, Bell, Einstein etc.)18. a portable PC; a book with a blank pages for writing19. a male name ending with the same consonant as it begins10. it’s usually used by a professor, teacher or a person who wants to write on a board; children use it for drawing

on streets etc.

1. h 2. l 3. ch 4. p 5. h 6. r 7. g 8. n 9. d 10. k

* all the cross-word puzzle words are nouns

Nebyla provedena jazyková korektura.