Období mladé dospělosti

Dospělost Přechod z dospívání do dospělosti probíhá průběžně a je

charakterizován dosažením osobní zralosti.

Primárně je dospělost určena biologicky, její dosažení je vázáno na zrání, tj. na věk.

Psychosociální vymezení dospělosti je mezi 20 až 25 rokem. Probíhá u různých lidí v odlišnou dobu a navíc v jednotlivých oblastech nemá stejné tempo(např. student uzavře manželství).

Nejdelší dynamické životní období (vzdělávání, získávání zkušeností, stanovení a dosažení cílů).

Psychické znaky dospělosti Samostatnost, osvobození se od závislosti na rodině. Svoboda vlastního rozhodování a chování, spojená se

zodpovědností ve vztahu k druhým lidem, se zodpovědností za svá rozhodnutí a činy.

 Dobrá sebedůvěra (netrpět stále pocity viny, nerozhodností).

Sladit své potřeby (práva) s potřebami jiných. Udržovat dlouhotrvající přátelství. výběr životního

partnera. Schopnost vykonávat přiměřené množství práce

každý den - nepociťovat nepřiměřenou únavu, pociťovat užitečnost (rozvržení práce a odpočinku).

Mladá dospělost

Mladá dospělost trvá přibližně od 20 do 35 let. Člověk přijímá trvalejší profesní roli, uzavírá

manželství a stává se rodičem. 

Tělesný vývoj a vývoj motoriky Období relativního klidu a vyrovnanosti - nedochází k

výrazným fyzickým změnám. Růst organismu se ustaluje, kosterní svalstvo ještě

roste. Ustaluje se celkový vzhled, vrcholí činnost žláz s

vnitřní sekrecí (pohlavní žlázy). Kolem 30. roku dosahují všechny orgány úplné

zralosti. Stagnace = stabilizační fáze Vrchol fyzické i psychické aktivity - velká schopnost

snést zátěž.

Kognitivní funkce

Maximální rozvinutí všech kognitivních funkcí včetně intelektu, paměti, myšlení (je pružné, kreativní).

Postformální myšlení bere v úvahu všechny složky problému, jeho mnohoznačnost i celkový kontext. (Změna k přístupu řešení problémů i změna v jeho chápaní).

Rozvoj myšlení ovlivňuje zkušenost (člověk je otevřen novým zkušenostem).

Období je vhodné využít pro další vzdělávání, sebevzdělávání - schopnost učit se novým věcem je nezměněna.

Schopnost dobré adaptability.

Emoce a vůle Převládá pozitivní citové ladění. Jsou realizovány životní cíle, naplňovány

hodnoty, které si často zvolili v adolescenci. Mají možnost svobodně se rozhodovat a

pevně si stát za svým cílem. Období střízlivého realismu - znají své

možnosti, omezení. S úspěchy v osobním i pracovním životě

narůstá sebevědomí.

Sociální vztahy Dochází k upevnění identity dospělého (identifikace

s rolí dospělého - kdo jsem a jaký mám cíl). Přetrvává extrovertovanost - sociální vztahy jsou

široké a různorodé. Diferencuje se mužská a ženská role, která je

ovlivněna i společensky podmíněnou změnou jejího pojetí.

Profesní role Schopnost ji zvládnout přiměřeným způsobem je jedním z

psychosociálních kritérií dospělosti. ( dokáže systematicky pracovat, omezit aktuální potřeby ve

prospěch povinnosti). Uspokojuje různé psychické potřeby mladého člověka (ekonomická soběstačnost, zkušenosti, rozvoj nových

kompetencí). Součást osobní identity. První profesní fáze je považována za období profesního startu. Ženská profesní role funguje jako další sociální zhodnocení

ženy a potvrzení jejích kompetencí. Avšak ženská profesní ambice bývají umírněné. Žena se musí vyrovnat s dilematem volby mezi rolí matky a profesní kariérou.

Partnerská role Jedním z hlavních vývojových úkolů je vytvoření

monogamního partnerského vztahu. Takový vztah se může stát přijatelným základem budoucí rodiny,.

V tomto období bývají partneři ve svých nárocích realističtější a tolerantnější ke vzájemné odlišnosti. Volba intimního partnera je ovlivněna jak osobnostními rysy, tak sociálními zkušenostmi.

Roste zájem mít vlastní děti a potřeba založit si rodinu.

Manželská role Stává se důležitou součástí vlastní identity. Manželství plní funkci reprodukční, ekonomickou,

socializační a emocionální. Manželství může uspokojovat různé psychické potřeby,

ale zároveň jedince v mnoha směrech omezuje. Obsah rolí obou manželů současná společnost

jednoznačně neurčuje, větší svoboda v jejich naplní posiluje realistické očekávání mladých lidí. To je jedním z důvodů, proč spokojenost v manželství v současné době klesá. Častěji bývají nespokojené ženy, které od manželství více očekávají.

Alternativní styl života bez trvalého partnera nebo volné soužití jsou v současné době více tolerovány.

Rodičovská role Je důležitou součástí identity dospělého člověka, která je

sociálně vysoce ceněna. K rodičovství mohou být lidé stimulováni jednak vnějším ,

sociálním tlakem, ale i různými individuálními motivy. Potřeba založit rodinu je ovlivněna vlastní zkušeností z

dětství. Dítě může uspokojovat všechny základní psychické potřeby, ale na druhé straně může být překážkou uspokojení jiných potřeb.

Narození dítěte přináší určitý psychický zisk, ale na druhé straně i zátěž nových povinností a zodpovědnosti. Mění se vzájemné vztahy obou rodičů i jejich životní styl.

Neschopnost mít děti je chápána jako sociálně stigmatizující stav.

Svobodné mateřství je alternativou, která je společností přijímána ambivalentně.

Rodičovská role se mění v závislosti na věku dětí. Nástup do školy je významným mezníkem i pro

rodiče. Ke změně v oblasti rodičovské role může přispět i

rozpad manželství. Role osamělého rodiče je náročnější, přináší celou řadu různých problémů.

Postoj osamělého rodiče k dětem se může měnit.

První krize manželství se projevuje přibližně po čtyřech letech společného soužití.

Riziko rozpadu manželství zvyšuje aktuálně převažující představa o smyslu manželství, která zdůrazňuje především uspokojení individuálních potřeb.

Iniciátorem rozvodu bývají častěji ženy.

Děkuji za pozornost .

Veronika Jandová SPVP 1.ročník