Obyvatelstvo na­ vlasti

  • View
    66

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Obyvatelstvo naší vlasti. Vývoj a počet obyvatel. Odsun Němců. Husitské války. Třicetiletá válka. Odsun Němců. Třicetiletá válka. Husitské války. Historické osídlení – Od nejstarších dob do doby historické. - PowerPoint PPT Presentation

Text of Obyvatelstvo na­ vlasti

  • Obyvatelstvo na vlasti

  • Vvoj a poet obyvatel

  • Ticetilet vlkaHusitsk vlkyOdsun Nmc

    Graf1

    0.5

    0.8

    1.1

    3

    1.3

    2

    1.7

    2.5

    3.5

    4.8

    7

    9.3

    10.8

    8.9

    obyv.mil.

    Poet obyvatel na vlasti

    List1

    600 n.l.0.5

    1000 n.l.0.8

    1200 n.l.1.1

    1400 n.l.3

    1450 n.l.1.3

    1600 n.l.2

    1650 n.l.1.7

    1700 n.l.2.5

    1750 n.l.3.5

    1800 n.l.4.8

    1870 n.l.7

    1900 n.l.9.3

    1939 n.l.10.8

    1945 n.l.8.9

    List1

    obyv.mil.

    Poet obyvatel na vlasti

    List2

    List3

  • Graf1

    8.4

    8.9

    9.6

    9.8

    10.3

    10.3

    10.2

    10.3

    obyv.mil.

    Obyvatelstvo na vlasti

    List1

    1946 n.l.8.4

    1950 n.l.8.9

    1960 n.l.9.6

    1970 n.l.9.8

    1980 n.l.10.3

    1990 n.l.10.3

    2000 n.l.10.2

    2007 n.l.10.3

    List1

    obyv.mil.

    Obyvatelstvo na vlasti

    List2

    List3

  • Husitsk vlkyTicetilet vlkaOdsun Nmc

    Graf1

    0.5

    0.8

    1.1

    3

    1.3

    2

    1.7

    2.5

    3.5

    4.8

    7

    9.3

    10.8

    8.9

    8.4

    8.9

    9.6

    9.8

    10.3

    10.3

    10.2

    10.3

    obyv.mil.

    Obyvatelstvo na vlasti

    List1

    600 n.l.0.5

    1000 n.l.0.8

    1200 n.l.1.1

    1400 n.l.3

    1450 n.l.1.3

    1600 n.l.2

    1650 n.l.1.7

    1700 n.l.2.5

    1750 n.l.3.5

    1800 n.l.4.8

    1870 n.l.7

    1900 n.l.9.3

    1939 n.l.10.8

    1945 n.l.8.9

    1946 n.l.8.4

    1950 n.l.8.9

    1960 n.l.9.6

    1970 n.l.9.8

    1980 n.l.10.3

    1990 n.l.10.3

    2000 n.l.10.2

    2007 n.l.10.3

    List1

    obyv.mil.

    Obyvatelstvo na vlasti

    List2

    List3

  • Historick osdlen Od nejstarch dob do doby historick

    Nejstar nlezy pochzej z obdob 600 000 700 000 let, lo nejprve o osdlen pouze sporadick5700 4900 p.n.l. trvalej osady, piblin 10 000 osob, mohl za to pechod od sbrastv k zemdlstv.V obdob pelomu stolet 100 000 osob, za ry sthovn nrod dolo k nrstu o 400 a 500 tisc. (5 a 7.stolet)Obydlen jsou ninn polohy vhodn k obdlvn pdy.

  • Historick osdlen od doby historick do ticetilet vlky1200 n.l. poet obyvatel se odhaduje na 1 235 tisc.13.stolet zvyovn potu obyvatel vhodn klimatick podmnky, imigrace ze sousednho Nmecka, zanaj se osidlovat ve poloen partie pohraninch hor. Nmeck obyvatelstvo tvoilo tak dleitou sloku nov zakldanch mst. Poetnost obyvatelstva eskch zem tak rychle rostla.

  • Husitsk vlkyTicetilet vlkaOdsun Nmc

    Graf1

    0.7

    0.9

    1.235

    2.1

    3

    1.5

    1.6

    2

    1.7

    2.5

    3.5

    4.8

    7

    9.2

    10.8

    9

    10.1

    mil.obyv.

    Obyvatelstvo R

    List1

    1000 n.l.0.7

    1100 n.l.0.9

    1200 n.l.1.235

    1300 n.l.2.1

    1400 n.l.3

    1450 n.l.1.5

    1500 n.l.1.6

    1600 n.l.2

    1648 n.l.1.7

    1700 n.l.2.5

    1750 n.l.3.5

    1800 n.l.4.8

    1850 n.l7

    1900 n.l.9.2

    1920 n.l.10.8

    1950 n.l.9

    2000 n.l.10.1

    List1

    mil.obyv.

    Obyvatelstvo R

    List2

    List3

  • Historick osdlen od doby historick do ticetilet vlky14. stolet vrazn bytek obyvatelstva morov epidemie, ale pedevm k velkmu bytku pisply husitsk vlky. bytek inil cca 1,5 mil. Obyvatel. 15. stolet Sthovn eskho obyvatelstva do mn pznivch poloh. Pohranin obydluj Nmci.

  • Husitsk vlkyTicetilet vlkaOdsun Nmc

    Graf1

    0.7

    0.9

    1.235

    2.1

    3

    1.5

    1.6

    2

    1.7

    2.5

    3.5

    4.8

    7

    9.2

    10.8

    9

    10.1

    mil.obyv.

    Obyvatelstvo R

    List1

    1000 n.l.0.7

    1100 n.l.0.9

    1200 n.l.1.235

    1300 n.l.2.1

    1400 n.l.3

    1450 n.l.1.5

    1500 n.l.1.6

    1600 n.l.2

    1648 n.l.1.7

    1700 n.l.2.5

    1750 n.l.3.5

    1800 n.l.4.8

    1850 n.l7

    1900 n.l.9.2

    1920 n.l.10.8

    1950 n.l.9

    2000 n.l.10.1

    List1

    mil.obyv.

    Obyvatelstvo R

    List2

    List3

  • 16. stoletZan se vytvet zdravotn s a nkter opaten proti en moru. Prmrn vk mrt 25 let. Vysok dtsk mrtnost. Velmi asn satky. ( napklad prvn ena Vclava II., Juta Habsbursk, byla provdna v 15 letech a zemela jako 25 let; do t doby pivedla na svt devt dt, z nich pouze tyi doily do dosplosti.)Konec 16.stolet Ticetilet vlkaVskyt: hladomoru, tyfu, plavice, netovic. Na civiln obyvatelstvu vt ztrty ne pm ztrty na bojiti. Bhem vlky byly zpustoeny rozshl oblasti eskch zem. 30 % ztrty na obyvatelstvu.

  • 17. stoletse z populanho hlediska vyznaovalo trvalm pirozenm rstem obyvatelstva.Tu a tam nestaly problmy:1680 morov epidemie1713-1714 morov epidemie1740,47,57,63 epidemie tyfu a plavice1771-1772 posledn hladomor, 400 tisc osob zemelo

  • Husitsk vlkyTicetilet vlkaOdsun Nmc

    Graf1

    0.7

    0.9

    1.235

    2.1

    3

    1.5

    1.6

    2

    1.7

    2.5

    3.5

    4.8

    7

    9.2

    10.8

    9

    10.1

    mil.obyv.

    Obyvatelstvo R

    List1

    1000 n.l.0.7

    1100 n.l.0.9

    1200 n.l.1.235

    1300 n.l.2.1

    1400 n.l.3

    1450 n.l.1.5

    1500 n.l.1.6

    1600 n.l.2

    1648 n.l.1.7

    1700 n.l.2.5

    1750 n.l.3.5

    1800 n.l.4.8

    1850 n.l7

    1900 n.l.9.2

    1920 n.l.10.8

    1950 n.l.9

    2000 n.l.10.1

    List1

    mil.obyv.

    Obyvatelstvo R

    List2

    List3

  • Povlen vvoj obyvatelstva ve svtPo roce 1945

    Vlka ovlivnila hodnotov systmy a po jej ukonen sociln rozdly pi zakldn rodiny hrly minimln roli. Satek proto uzavral tm kad a ivotn prioritou manelskho pru byly dti. Povlen vvoj plodnosti tak neml pouze kompenzan efekt, ale vy prmrn poty iv narozench dt na jednu enu pichzely ve vtin evropskch zem na svt a do potku edestch let.

  • Vlen vvoj obyvatelstva u ns Za vlky a do roku 1944 se na rozdl od vtiny ostatnch zem, na zem protektortu echa a Moravy poet narozench zvil.

  • Povlen vvoj obyvatelstva u nsPo roce 1945

    Po vlce byl vvoj plodnosti ovlivnn nepznivmi trendy v ekonomice, obtnou bytovou situac, omezenmi slubami a nedostatenou st pedkolnch zazen, pestoe ekonomick aktivita en byla velmi vysok. Pokles plodnosti byl zejm tak urychlen pijetm zkona o umlm peruenm thotenstv.

  • Pirozen obmna obyvatelstva

  • Pirozen obmna obyvatelstva Pirozen obmna obyvatelstva se sleduje podle porodnosti (tj.poet narozench na kadch 1000 obyvatel) a mrtnosti (tj. potu zamelch na kadch 1000 obyvatel) Rozdlem obou sel je vyjdena pirozenm prstkem nebo bytkem obyvatelstva

  • Hustota zalidnn

  • Hustota zalidnn v R 130 obyv/km2

  • Vkov skupiny obyvatelstva

  • Satenost a rozvodovost

  • Narozen a nenarozen dti

  • Dti narozen mimo manelstv Podl dt narozench mimo manelstv se asto dv zjednoduen do souvislosti se sniovnm satenosti a pedpokld se, e dti narozen mimo manelstv se rod prm preferujc neformln souit neboli v esk terminologii, e se jedn o faktick manelstv.Velmi dleitm faktorem je ekonomick situace neprovdan matky, kter m vt nadji na sociln podporu, jestlie ona, respektive jej partner, pat do nzkopjmov skupiny obyvatelstva.Nejvy podly dt mimo manelstv se tradin rod v zemch severn Evropy, kde asto pesahuj 50 %. Zde se vak jedn spe o nesezdan pry.

  • Dti narozen mimo manelstvDti narozen enm vysokokolakm maj svobodnou matku pouze 11 %, zatmco dti narozen enm se zkladnm vzdlnm v 60%. Souastnm typem svobodn matky je u ns, stejn jako v minulosti, ena se zkladnm vzdlnm, kter porod dt ve vku kolem 20.let. Vtina dt pak ije po vtin svho dtstv s osamlou matkou. Neprovdan eny maj v tto situaci mn dt ne eny v ijc v leglnm manelstv.

  • Interrupce jako nstroj regulace porodnostiV dnen dob je poet narozench dt ve vysplch zemch plnovn pomoc modern antikoncepce.

    V esk republice byly interrupce ze zdravotnch dvod legalizovny ji od roku 1950 a z dalch ( zvltnho zetele hodnch )

    Dnes k proveden interrupce sta od t doby pouh dost eny bez uvdn socilnch ekonomickch dvod. ( 66/1986 Sb.)

    Interrupce se provdj do 12.tdne thotenstv.

  • Interrupce jako nstroj regulace porodnostiesk republika m vak oproti Zpadu sv specifika ve struktue interrupc, protoe dodneka pevldaj interrupce vdanch en, kter maj dv dti, zatmco tam jde pedevm o nechtn a nhodn poet svobodnch bezdtnch dvek.

    Vzorec chovn se vak pibliuje Zpadu.

    Nov trendy ve vvoji a struktue interrupc lze proto oznait se Zpadu na rozdl od plodnosti.

  • Nboenstv

  • Nezamstnanost

  • Nezamstnanostje spoleensk jev odrejc vnejirm smyslu nepln (resp. nedostaten) vyuit prceschopnho obyvatelstva uchzejcho se o prci.

    nezahrnuje: obyvatelstvo sice prce schopn, ale kpovoln se pipravujc a od povoln zdren(dnes kolci, dve i vojci zkladn sluby)osoby vedouc domcnost (nap. eny i mui vdomcnosti)osoby ijc vhradn zmajetkovho vnosu

  • Zpracoval : J.Vdesk