Upload
ovidio
View
57
Download
1
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Očekávaný vývoj kurzu koruny, termín zavedení eura a předpoklad vývoje ekonomiky ČR. Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka. Sdružení automobilového průmyslu 10. prosince 2008. Vývoj kurzu v roce 2008. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Očekávaný vývoj kurzu koruny, Očekávaný vývoj kurzu koruny, termín zavedení eura a termín zavedení eura a
předpoklad vývoje ekonomiky ČRpředpoklad vývoje ekonomiky ČR
Sdružení automobilového průmyslu 10. prosince 2008
Miroslav SingerMiroslav Singerviceguvernér, Česká národní bankaviceguvernér, Česká národní banka
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 2
Vývoj kurzu v roce 2008Vývoj kurzu v roce 2008• Kurz koruny vůči euru v průběhu první poloviny
roku rychle posiloval a v červenci dosáhl rekordní hodnoty (22,97 Kč/euro)
• Kurz koruny přispíval k tlumení inflačních tlaků a inflačních očekávání v době, kdy jejich dlouhodobé ukotvení na nízké úrovni začalo erodovat
• Na straně druhé vedlo posílení koruny ke snížení cenové konkurenceschopnosti vývozců, ke snížení jejich exportních výnosů a k oslabení tvorby zdrojů pro budoucí investice Z hlediska ČNB hrál kurz koruny v roce 2008 klíčovou roli při snižování inflačních tlaků
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 3
Kurz koruny vůči euru Kurz koruny vůči euru (měsíční průměry)(měsíční průměry)
-3,2
-0,6-2,1 -1,7
-0,10,6
-0,3-1,2
-2,9 -3,5-4,9
-5,6-6,9
-11,3 -11,3 -11,8
-17,4
-20,5
-12,6
-10,4
-6,2
-14,7
-12,5
-25
-20
-15
-10
-5
0
5
2007
m01
2007
m02
2007
m03
2007
m04
2007
m05
2007
m06
2007
m07
2007
m08
2007
m09
2007
m10
2007
m11
2007
m12
2008
m01
2008
m02
2008
m03
2008
m04
2008
m05
2008
m06
2008
m07
2008
m08
2008
m09
2008
m10
2008
m11
Me
ziro
čn
í zm
ěn
a v
%
Meziroční posílení koruny vůči euru se v listopadu snížilo, ale bylo i nadále poměrně značné (6,2%)
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 4
Kurz koruny vůči euru Kurz koruny vůči euru (1.1.2007 – 3.12.2008)(1.1.2007 – 3.12.2008)
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1.1.
2007
1.2.
2007
1.3.
2007
1.4.
2007
1.5.
2007
1.6.
2007
1.7.
2007
1.8.
2007
1.9.
2007
1.10
.200
7
1.11
.200
7
1.12
.200
7
1.1.
2008
1.2.
2008
1.3.
2008
1.4.
2008
1.5.
2008
1.6.
2008
1.7.
2008
1.8.
2008
1.9.
2008
1.10
.200
8
1.11
.200
8
1.12
.200
8
Kč
/eu
ro
Po propuknutí akutní fáze finanční krize (září) se výrazně zvýšila volatilita kurzu koruny
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 5
Výhled vývoje kurzu korunyVýhled vývoje kurzu koruny• Bude přetrvávat zvýšená volatilita kurzu • V nejbližších měsících bude pravděpodobně nadále
slábnout míra meziroční apreciace koruny • Pokud nezasáhne českou ekonomiku výrazný vnější
asymetrický šok, měla by koruna po návratu k „rovnovážné hladině“ nadále dlouhodobě posilovat
• Pokud ekonomiku zasáhne výrazný asymetrický šok, je představitelné i skokové znehodnocení kurzu, které kvantitativně ovlivní představu o dlouhodobém trendu rovnovážného zhodnocování korunyNelze vyloučit, že kurz by mohl přestat hrát dosavadní roli kotvy inflace; nejistoty jsou mimořádně vysoké
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 6
Zavedení euraZavedení eura• Zavedení eura je spojeno s dlouhodobým a
krátkodobými přínosy i náklady • S postupnou reálnou, nominální a strukturální
konvergencí české ekonomiky k eurozóně dlouhodobé čisté přínosy rostou
• Ve stávajícím mimořádně volatilním prostředí však rostou krátkodobá rizika procedury samotného vstupu do EMU
Globální finanční a hospodářská krize pravděpodobně vychyluje krátkodobou bilanci přínosů a nákladů v neprospěch vstupu do EMU v nejbližším období
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 7
Hypotetické pásmo ERM II Hypotetické pásmo ERM II (hypotetická parita = průměr za červenec)(hypotetická parita = průměr za červenec)
Pokud by byla parita ERM II odvozena od průměru červencového kurzu, po většinu následujícího období bychom neplnili kurzové kritérium
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
1.1.
2008
15.1
.200
8
29.1
.200
8
12.2
.200
8
26.2
.200
8
11.3
.200
8
25.3
.200
8
8.4.
2008
22.4
.200
8
6.5.
2008
20.5
.200
8
3.6.
2008
17.6
.200
8
1.7.
2008
15.7
.200
8
29.7
.200
8
12.8
.200
8
26.8
.200
8
9.9.
2008
23.9
.200
8
7.10
.200
8
21.1
0.20
08
4.11
.200
8
18.1
1.20
08
2.12
.200
8
Kč
/eu
ro
Parita: 23,54 Kč/euro
Depreciační mez: 24,07 Kč/euro
(-2,25% od parity)
Apreciační "mez": 20,01 Kč/euro
(+15 % od parity)
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 8
Rizika plnění vstupních kritérií Rizika plnění vstupních kritérií • Při zvýšené volatilitě kurzu roste riziko neplnění
kurzového kritéria • Volba méně zhodnoceného kurzu jako východiska pro
stanovení parity by samozřejmě snížila riziko nesplnění • Riziko případného asymetrického šoku by patrně
ohrozilo splnění kritéria při jakékoliv „rozumné“ paritě• Rizika vznikají i na straně rozpočtového kritéria:
Pokles ekonomiky zvýšení cyklického deficitu Stimulační balíčky zvýšení strukturálního deficitu
Plnění vstupních kritérií není prosto rizik nikdy; vstup do EMU je riskantnější o to více, že rizika jsou nyní předvídatelná (a nikoliv malá)
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 9
Stručná anatomie krizeStručná anatomie krize
Krize hypoték
Bankovní krize
Reálná ekonomika
Opatření vlád a CB na podporu finančního
sektoru (září-říjen 2008)
2007Léto 2008
Podzim 2008
Opatření vlád a CB na podporu
poptávky (listopad 2008 a dále)
Další vlny opatření na podporu fin. sektoru v důsledku negativního vývoje ekonomiky (prosinec 2008 a dále)
Krize finančního systému nyní rychle přechází do krize reálné ekonomiky!
Sekundární dopady na bankovní sektor z reálné
ekonomiky
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 10
Hlavní otázky a výzvy Hlavní otázky a výzvy
• Je situace horší v USA nebo v Evropě? Kde jsou lepší podmínky pro opětovné oživení? Zůstane ve světě nějaký tahoun růstu?
• Je světová deflace akutním rizikem? • Jaké by měly být protikrizové politiky?
Jak zkombinovat fiskální (rychlé) impulsy s měnovými (pomalými) impulsy?
Jak rozložit břemeno krize mezi automatické přizpůsobovací procesy a aktivní hospodářské politiky?
Kdy si „vystřílet všechny náboje“? Nyní nebo až na dně krize? Co udělat pro to, aby léčba nebyla nákladnější než nemoc sama?
Rozhodnost a uvážlivost ano – nikoliv ukvapenost!
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 11
Dopady na čs. ekonomiku: struktura výkladuDopady na čs. ekonomiku: struktura výkladu
ZAHRANIČNÍFIN. SYSTÉM
ZAHRANIČNÍREÁL. EKON.
DOMÁCÍ FIN. SYSTÉM
DOMÁCÍ REÁL. EKON.
Nepřímé vnější kanály
Přímý vnější kanál
Vnitřní kanál
dohled ČNB měnová politika
regulace vláda fiskální politika
ZAHRANIČNÍREGULÁTOR
Regulatorní kanál
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 12
Nepřímé vnější kanály Nepřímé vnější kanály
• Pokles vzájemné důvěry finančních institucí pokles likvidity na: Peněžním trhu Trhu vládních dluhopisů Ostatních segmentech závisejících na vládních
dluhopisech (penzijní fondy, peněžní a dluhopisové fondy, pojišťovny)
• Ochlazení trhu nemovitostí • Akciový trh (omezený význam pro čs. ekonomiku)
Celkové dopady jsou doposud omezené; v některých sektorech jsou však poměrně velké
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 13
Domácí finanční (bankovní) systém Domácí finanční (bankovní) systém
• Má přebytek likvidity (ČNB stahuje peníze) • Je relativně „izolovaný“ (má dostatek zdrojů pro poskytování
úvěrů z primárních vkladů) • Má tradiční konzervativní model (dost příležitostí k růstu)• Má nízký podíl nesplácených úvěrů • Banky neposkytovaly ve větší míře úvěry v cizích měnách
(nejsou závislé na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika)
• Podíl „toxických“ aktiv je zanedbatelný (méně než 1% aktiv)• Je dobře kapitalizovaný a zůstává ziskový
Finanční sytém v ČR je méně zranitelný než jinde
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 14
Vnitřní kanál transmise krizeVnitřní kanál transmise krize
• Vyschnutí peněžního trhu• Zpřísnění úvěrových podmínek • Výrazné zpomalení tempa růstu poskytování úvěrů
na bydlení + protichůdný pohyb úrokových sazeb na hypotéční úvěry
• Zvýšená volatilita důležitých makroekonomických veličin (úrokové sazby, kurz, akciový trh)
Domácí finanční sektor není momentálně ani tlumičem ani multiplikátorem poruch přicházejících zvenčí
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 15
Přímý vnější kanál transmise Přímý vnější kanál transmise
• V posledních týdnech dochází k prudkému zhoršování vyhlídek hospodářského růstu v zahraničí včetně Německa, kam plyne cca 1/3 našeho exportu
• Pozitivní aspekt: snižování zahraniční inflace + odeznívání nákladových šoků (ropa, potraviny) pokles dovozních cen rychlý přenos do korigované inflace možný pokles úrokových sazeb
Z vnějšího prostředí: slábnutí negativního nákladového šoku je střídáno rychlým posilováním negativního poptávkového šoku
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 16
Zahraniční poptávka Zahraniční poptávka ((Consensus ForecastsConsensus Forecasts))
-1
-0,5
0
0,5
1
1,5
2
2,5
I/08 II/08 III/08 IV/08 I/09 II/09 III/09 IV/09 I/10 II/10 III/10 IV/10
me
ziro
čn
í zm
ěn
a v
%
březen 2008 červen 2008 září 2008 říjen 2008 listopad 2008
V posledních měsících dochází k dramatickému snižování prognóz růstu v zahraničí
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 17
Domácí reálná ekonomika Domácí reálná ekonomika
• Faktory podporující obranyschopnost čs. ekonomiky: Mikroekonomická pružnost a vysoce konkurenční
struktura většiny rozhodujících odvětví Makroekonomické rovnováhy (přebytek obchodní
bilance) Dlouhodobě nízká inflace a nízké úrokové sazby
(dlouhodobě konzervativní měnová politika) Rovnovážná reálná apreciace Fiskální rozvážnost
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 18
• Rizikové faktory: Nedávný kurzový šok (nižší zisky nižší investice) Vyšší zranitelnost v důsledku vysoké intenzity HDP
na čistých vývozech (růst byl v posledních letech významně stimulován exportem)
Vysoká závislost ekonomiky na některých oborech (automobilový průmysl, elektronika)
Domácí subdodavatelé pro zahraniční automobilky jsou nyní velmi ohroženi Exportní struktura české ekonomiky implikuje riziko potenciálního asymetrického šoku
Domácí reálná ekonomika Domácí reálná ekonomika – pokr.– pokr.
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 19
Vnější regulatorní kanálVnější regulatorní kanál• Zvýšení garancí bankovních vkladů na 50 000 EUR (v
budoucnu na 100 000 EUR) a odstranění spoluúčasti vkladatelů
• Nařízení Evropské komise v oblasti účetnictví (polovina října) – může se promítnout do nadhodnocování některých kategorií aktiv ve zveřejňovaných údajích subjektů finančního trhu
• Zákaz tzv. krátkých prodejů (s cílem ochránit trhy před spekulacemi a vysokou volatilitou) Vnějším regulatorním kanálem byly vnášeny do české ekonomiky některé nesystémové prvky; zásahy nebyly dobře koordinované a nesly rizika regulatorní arbitráže a větší volatility trhů
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 20
Opatření ČNB: finanční systémOpatření ČNB: finanční systém
• Zavedení dodávací facility (banky mají možnost čerpat od ČNB likviditu na 2 týdny nebo 3 měsíce) s cílem oživit peněžní trh – došlo k mírnému zlepšení
• Možnost použít vládní dluhopisy jako kolaterál při těchto operacích s cílem zvýšit likviditu
• Připravujeme s MF HTM pro pojišťovny a penzijní fondy
Opatření začínají zvolna účinkovat
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 21
Opatření ČNB: intenzivní monitoringOpatření ČNB: intenzivní monitoring
• Byla přijata tato opatření: Denní sběr informací (zavedeno jeden den po
rozhodnutí): Požadavky na hotovost (na jeden a dva dny dopředu) Peněžní trh a trh s vládními dluhopisy (v reálném čase) Finanční instituce (banky a ostatní důležití hráči) s
jednodenním zpožděním: Likvidita Expozice v rámci skupiny Vklady Limity Výběry z fondů peněžního trhu
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 22
Ad hoc získání informace o držení toxických aktiv (po CDOs, Islandu a pádu Lehman Borthers, atd.); informace ze všech částí finančních skupin (tj. banky, pojišťovny, investiční fondy, penzijní fondy) ve stejný okamžik daného dne
Konzultace guvernéra a viceguvernéra s Bankovní asociací (týdenní nebo dvoutýdenní frekvence)
ČNB má k dispozici velmi pohotové údaje a v případě potřeby je schopna okamžitě zasáhnout; klíčovým předpokladem úspěchu je integrovaný dohled
Opatření ČNB: intenzivní monitoringOpatření ČNB: intenzivní monitoring
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 23
Opatření ČNB: reálná ekonomikaOpatření ČNB: reálná ekonomika
• Snížení úrokových sazeb 6. listopadu o 0,75 p.b.• ČNB jednoznačně vyhodnotila převahu rizik
inflace na dolní straně a přikročila k nevídanému snížení sazeb i za cenu určitého překvapení trhů
• Jedním z motivů byla i snaha zvýšit vliv měnové politiky na krátký konec výnosové křivky
Posilování desinflačních tendencí otevírá prostor pro další uvolňování měnové politiky
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 24
aa Opatření vlády: regulátoraOpatření vlády: regulátora
• Zvýšení pojištění vkladů + odstranění spoluúčasti ze dne 11. listopadu (pod tlakem vnějšího regulatorního kanálu - viz výše)
-------------------------------------------------------------• Spíše spoléhání na automatické stabilizátory
veřejných financí • Vládní příprava „Stimulačního balíčku“ pro
případ poklesu hospodářského růstu pod 2% (první obrysy již existují)
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 25
Prognóza celkové inflacePrognóza celkové inflace
Prognóza celkové inflace se na horizontu měnové politiky nachází na úrovni 2% inflačního cíle platného od roku 2010
0
1
2
3
4
5
6
7
8
IV I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II
90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti
Inf lační cíl
Horizontměnové politiky
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 26
Prognóza HDPPrognóza HDP
Růst HDP ve zbytku roku 2008 a v roce 2009 výrazně zpomalí
-1
0
1
2
3
4
5
6
7
IV I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II
90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 27
Prognóza v číslechPrognóza v číslech• Prognóza celkové inflace:• 2009, Q3 (+4 čtvrtletí) 2,3% • 2010, Q1 (+6 čtvrtletí) 2,0%
• Prognóza měnově politické inflace:• 2009, Q3 (+4 čtvrtletí) 2,3% • 2010, Q1 (+6 čtvrtletí) 2,0% •• Prognóza růstu HDP:• 2008 4,5%• 2009 2,9%• 2010 3,1%
• Prognóza nominálních úrokových sazeb (3M PRIBOR):• 2009, Q3 (+4 čtvrtletí) 2,4% • 2010, Q1 (+6 čtvrtletí) 3,2%
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 28
Alternativní prognóza HDPAlternativní prognóza HDP
Růst HDP je v alternativním scénáři výrazně nižší než v základním scénáři
-1
0
1
2
3
4
5
6
7
IV I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II
90% 70%50% 30% interval spolehlivostiZákladní scénář Alternativní scénář
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 29
Rizika a nejistoty prognózyRizika a nejistoty prognózy• Ekonomické prostředí je bezprecedentně volatilní a
výhledy budoucího vývoje krajně nejisté • Patrně dochází ke zlomům a nespojitostem v
ekonomickém chování (což snižuje vypovídací schopnost stávajících modelových mechanismů)
• Zadřením úvěrů je navíc částečně oslabena účinnost měnové politiky
• Rizika jsou vychýlena výrazně směrem dolů
Stávající ekonomické prostředí otevírá větší prostor pro intuici tvůrců politik
M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 30
Děkuji za pozornostDěkuji za pozornost
Miroslav SingerČeská národní banka
Na příkopě 28 115 03 Praha 1
[email protected]: 224 412 008