80
Marek Vácha 2012 Světové problémy nejsou způsobeny geneticky postiženými, nýbrž naopak lidmi s vynikajícími geny, kteří ovšem svůj talent propůjčují k nemorálním cílům. Theodosius Dobzhansky

Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

  • Upload
    tyrone

  • View
    24

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Marek Vácha 2012. Světové problémy nejsou způsobeny geneticky postiženými, nýbrž naopak lidmi s vynikajícími geny, kteří ovšem svůj talent propůjčují k nemorálním cílům. Theodosius Dobzhansky. Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu. Eugenika. eu = dobrý, pravý, správný - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Marek Vácha2012

Světové problémy nejsou způsobeny geneticky postiženými, nýbrž naopak lidmi s vynikajícími geny, kteří ovšem svůj talent propůjčují k nemorálním cílům.

Theodosius Dobzhansky

Page 2: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Eugenika

eu = dobrý, pravý, správný genus = rod Jedenácté vydání The Encyclopedia

Britannica definuje eugeniku jako „organické zlepšení rasy skrze moudré

užívání zákonů dědičnosti“.

Page 3: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu
Page 4: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Platón

Platón požaduje, aby: „nejlepší muži obcovali s nejlepšími ženami

co nejčastěji, kdežto nejhorší muži s nejhoršími ženami naopak, a děti oněch prvních mají být vychovávány, těchto však ne, má-li býti chov co nejdokonalejší; a provádění všeho toho musí zůstat tajemstvím“ (Platón, Ústava OYKOYMENH, Praha 1996, s.153-154)

„…ale děti horších rodičů a narodí-li se co neduživého z oněch prvních, ty odstraní, jak sluší, na místě tajném a nezjevném.“ (tamtéž, s.154)

Page 5: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Platón

lékařství je forma politiky, neboli, jak sám říká, dobrý politik byl Asklépios.

lékařské umění nesmí za svůj cíl považovat prodloužení života, nýbrž pouze zájem státu. (Popper K., Otevřená společnost a její nepřátelé I. OIKOYMENH, Praha 1994 s. 128)

Page 6: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu
Page 7: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Herbert Spencer

sociáldarwinismus Herberta Spencera pokud je v přírodě boj silných proti slabým, je to

tak správné i pro lidskou společnost Spencer je autorem sloganu „survival of the fittest“

(=přežití nejschopnějších) Politické poselství sociáldarwinismu:

kolonialismus, imperialismus, kapitalismus volné soutěže a křiklavé rozdíly v bohatství, to vše je novou filosofií ospravedlněno a podporováno

hlásí se k němu rovněž marxisté ve jménu boje mezi jednotlivými třídami

Page 8: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Vztah mezi přírodními vědami a filosofiíkritika sociálního darwinismu přírodní vědy zkoumají co je etika zkoumá co by mělo být pouze člověk je „propuštěnec přírody“ - je

morální bytost a jako jediný z tvorů je schopen volby mezi dobrem a zlem

v přírodě nelze hledat morální vzory… …poněvadž tam nejsou! příroda není ani laskavá, ani krutá, ani

moudrá, ani nelítostná - příroda je

Page 9: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Friedrich Nietzsche(1844 – 1900)

„Slabí a nezdařenci ať zhynou, toť první příkaz naší lásky k lidem. A ještě jim k tomu dopomozme.“

Page 10: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Francis Galton(1822 – 1911)

1863 termín „nature – nurture“

1883 termín eugenika

eugenika tedy vzniká bez jakékoli představy o tom, co je to genetika! (Mendel bude objeven až 1900)

Page 11: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Francis Galton(1822 – 1911)

"Kdykoli můžeš, počítej."

Eugenika by měla být "zavedena do národního povědomí jako nové náboženství."

Sandel, M.J., (2007) The Case Against Perfection. The Belknap Press of Harvard University Press. Cambridge, MA and London, England.p.63

Page 12: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Francis Galton

Bylo velmi dobře známo, že farmáři a milovníci květin mohli promyšlenou selekcí obdržet linie květin a domácích zvířat obzvláště silných v žádaných vlastnostech.

Mohli by lidé být vylepšeni podobným způsobem?

Mohli by lidé s nežádoucími vlastnostmi být vymýceni a lidé s žádoucími vlastnostmi být rozmnoženi?

Mohli bychom my lidé, konečně vzít do svých rukou směr své evoluce?

(Kevles, D.J., In the name of eugenics: genetics and the uses of human heredity. (1985) University of California Press, Berkeley and Los Angeles. p. 3)

Page 13: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Francis Galton

Obžalovával katolickou církev ze svého lpění na celibátu mnichů, neboť toto omezení snižovalo propagaci intelektuálně zdatných.

náboženský dogmatismus... "zničil zvídavého ducha, lásku k pozorování

přírody, cestu induktivního uvažování, návyk nezávislého myšlení."

(Kevles, D.J., In the name of eugenics: genetics and the uses of human heredity. (1985) University of California Press, Berkeley and Los Angeles. p. 3)

Page 14: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Francis Galton(1822 – 1911)

přinesl myšlenku, že otisky prstů by mohly sloužit policii ve vyšetřování

při svých cestách po Velké Británii tajně vytvářel mapu krásy jednotlivých měst, se závěrem že nejvyšší incidence krásných dívek je v Londýně a nejnižší v Aberdeenu.

Galton rovněž oživoval nezajímavé vědecké konference tím, že se snažil měřit úroveň nudy tak, že počítal vrtění a ošívání posluchačů na minutu přednášky. Studii potom uveřejnil v časopise Nature.

Page 15: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Francis Galton(1822 – 1911)

Galton uzavřel, že modlitba nefunguje, neboť spočítal, že vysocí církevní hodnostáři umírají v přibližně stejném věku jako příslušníci jiných profesí, jako například právníci...

...a že lodi vezoucí do zámoří misionáře se potápějí stejně často jako lodi vezoucí zboží nebo prostitutky.

Page 16: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Francis Galton(1822 – 1911)

„Kdyby se dvacetina úsilí a financí, které věnujeme šlechtění koní nebo krav věnovala na vylepšení lidské rasy, jakou galaxii géniů bychom mohli stvořit! Mohli bychom do světa uvést proroky a velekněze civilizace, podobně jako bychom mohli uvést do života idioty množením kretinů. Muži a ženy současnosti jsou, ve srovnání s tím, jaké bychom mohli přivést do existence, podobni párijským psům Východního města ve srovnání s vysoce vyšlechtěnými rasami“

Galton, F., (1864) Hereditary talent and character. MacMillan´s Magazine.11,157-165 p.165-166

Page 17: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Francis Galton(1822 – 1911)

v předmluvě ke své knize Hereditary Genius: „…v této knize chci ukázat, že přirozené schopnosti

člověka jsou řízeny dědičností, podle stejných zákonů a se stejnými limity jako nacházíme u forem a fyzikálních rysů celého organického světa. Následně, tak jak je snadné, bez ohledu na tyto limity, pozornou selekcí a neustálým křížením obdržet koně nebo psy se obzvláště dobrými schopnostmi k běhu, či k dělání čehokoli jiného, je podobně proveditelné vyprodukovat vysoce obdařené rasy lidí moudře provedenými manželstvími v průběhu několika následných generací.“

Page 18: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Francis Galton(1822 – 1911)

Francis Galton naléhal, aby se nejinteligentnější a nejzdravější jedinci brali mezi sebou navzájem. Za ideální považoval situaci v Německu, kde si univerzitní profesoři (všichni muži) brali obvykle za manželky dcery jiných profesorů nebo postgraduální studentky.

Page 19: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu
Page 20: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu
Page 21: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu
Page 22: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Charles Darwin

"V určitém smyslu jsi ze mě učinil konvertitu" napsal Darwin Galtonovi, "neboť jsem se vždy domníval, že s výjimkou duševně nemocných se lidé mezi sebou neliší ani tak intelektem, jako spíše horlivostí a tvrdou prací".

"Nyní víme, že genialita... má tendenci být děděna".

(Kevles, D.J., In the name of eugenics: genetics and the uses of human heredity. (1985) University of California Press, Berkeley and Los Angeles. p. 20)

Page 23: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

William Graham Sumner

Vláda by se neměla vměšovat do uzavírání manželství, ve společnosti se sama od sebe ustanoví

třída géniů třída talentovaných třída průměru třída defektivních

kteří od společnosti odčerpávají její zdroje. Ti by měli být ponecháni sami svému osudu „to sink or swim“ (utop se nebo plav)

třída delikventů (kriminálníci, delikventi) by měli být eliminováni ze společnosti

Page 24: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Francis Galton: "Co příroda činí slepě, pomalu a

nemilosrdně, může člověk učinit prozíravě, rychle a milosrdně."

Page 25: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Eugenika

Negativní eugenika: zbavit se nevhodných: segregace sterilizace genocida

Pozitivní eugenika: rozmnožit vhodné

Page 26: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu
Page 27: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Eugenika se zrodila ze strachu z degenerace a viděla ve vědě řešení

Věda ovšem zkoumá co jest, co po daném křížení lze očekávat a co nelze očekávat

Např. Sterilizační zákony jsou politická volba Ve Velké Británii nikdy nebyly zavedeny, ač

zde byly silné eugenické skupiny, které o to usilovaly

Page 28: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Propagátoři eugeniky

Francis Galton Charles Davenport

nejpokrokovější revoluce v historii by mohla být dosažena, kdybychom sňatky lidí postavili na stejně vysokou úroveň a věnovali mu stejnou pozornost, jakou věnujeme křížení koní

Karl Pearson Alexander Graham Bell G.B. Shaw Winston Churchill

Page 29: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Theodor Roosevelt píše Davenportovi: "Jednoho dne si uvědomíme, že naše

nejpřednější povinnost, povinnost ze které nelze uniknout je, aby občané správného typu zanechali za sebou ve světě svou krev; a že v žádném případě nemůžeme dovolit pokračování linií občanů nesprávného typu."

Sandel, M.J., (2007) The Case Against Perfection. The Belknap Press of Harvard University Press. Cambridge, MA and London, England.p.64

Page 30: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

J.B.S. Haldane a "ectogenic children"

"Spolu s jinými biology napříč politickým spektrem spojil Haldane vědu eugeniky se sociálním pokrokem. Nové laboratorní techniky by mohly vytvořit tzv. "ektogenní děti", které by se narodily z embryí oplozených a kultivovaných mimo dělohu matky.

(Byly to Haldaneovy ektogenní fantazie, které inspirovaly Aldouse Huxleyho k napsání knihy "Báječný nový svět" a popularizování představy dětí ze zkumavky.

(Rothman, S.M., Rothman, D., (2004) The Pursuit of Perfection. Vintage Books, A Division of Random House, INC, New York. p. 8)

Page 31: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Teorie člověka

USA, Británie a Německo: člověk je určen především zárodečnou plazmou (germ plasm), která se předává z generace na generaci a její vliv je mnohem silnější než vliv prostředí. Tato víra byla posílena znovuobjevením Mendelových zákonů 1900 – faktory, později nazvané geny ovlivňují fyzické i behaviorální rysy člověka.

Francie: osoba je spíše určena prostředím, ovlivněno lamarckismem. Environmentalisté se zajímali zejména o positivní eugeniku a věnovali pozornost faktorům jako je výživa, medicínská péče, vzdělání; mělo se za to, že by se mělo začít u mládeže, později důraz přenesen na dětství, a pak dokonce na těhotné matky, které byly vyzývány, ať se varují alkoholu a poslouchají koncerty vážné hudby.

Page 32: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Eugenikazačátek 20. stol.

jedinci s dobrými geny jsou snadno rozpoznatelní podle inteligence, pevného charakteru, a podle majetku

Kriminalita, prostituce a duševní zaostalosti „feeblemindedness“ byly chápány jako produkty špatných genů.

Page 33: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

IQ testy

tzv. Stanford – Binet testy IQ začaly v roce 1920 když testy začaly, ukázalo se, že dívky skórují

mnohem lépe než chlapci... ...protože se ale předpokládalo, že to není

možné, otázky se upravily tak, aby obě pohlaví skórovala stejně

když se ukázalo, že akademici skórují lépe než řemeslníci a běloši lépe než černoši...

...chápalo se to jako objektivní výsledek (volně podle Rose, S., (2005) Lifelines. Life Beyond the Gene. Vintage, London, p. 287)

Page 34: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Eugenika

Negativní eugenika v USA: snaha o zabránění přílivu imigrantů a zabránění manželství s nimi. přísné imigrační kontroly mají zabránit rozředění

národního genetického dědictví 1924 Imigrační akt: velmi redukuje příliv

imigrantů z východní a jižní Evropy Mezi lety 1907 – 1930, 30 států v USA

odsouhlasilo zákon, nařizující povinnou sterilizaci mentálně postižených a zločinců, zejména Kalifornie, kde bylo sterilizováno více lidí než ve všech ostatních státech USA dohromady.

celkem v USA sterilizováno mezi lety 1907 - 1963 přes 60 000 (!) mentálně nemocných

Page 35: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu
Page 36: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Pokud „komise nalezne, že chovanec je duševně nemocný, idiotický, imbecilní, slabomyslný nebo epileptický a pokud je podle zákonů dědičnosti pravděpodobné, že je potenciálním rodičem potomka podobně postiženého, potom může být tento chovanec sterilizován, aniž se způsobí újma jeho obecnému zdraví, a zlepší se touto sterilizací jeho blaho a blaho společnosti“

Order for Sexual Sterilization of an inmate in a state hospital in Virginia (USA).

Page 37: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

USA: odhaduje se, že mezi lety 1920 a 1940 bylo nedobrovolně sterilizováno 30 000 - 35 000 lidí.

nařízená sterilizace určitých tříd lidí byla prováděna v 30ti státech USA mezi lety 1907 - 1963.

Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.120

Page 38: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

1924: Oliver Wendell Holmes a jeho soudní tribunál obhajuje práva států na sterilizaci inferiorních jedinců proti jejich vůli:

(Richards, J.E., Hawley, R.S., (2005) The Human Genome. A User´s Guide. 2nd ed. Elsevier Academic Press, Burlington, MA, USA, p.433)

Page 39: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu
Page 40: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu
Page 41: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Charles Darwin

„Budujeme útulky pro duševně nemocné, tělesně postižené a nemocné, zavádíme zákony na ochranu chudých; a naši lékaři vykonávají své nejlepší dovednosti, aby chránili život každého do posledního momentu. Nikdo, kdo má zkušenosti s křížením domácích zvířat nebude pochybovat o tom, že takováto praxe vysoce škodí lidské rase. Pokud jsou v nějakém ohledu inferiorní na těle nebo na duši, měly by se obě pohlaví zdržet od uzavírání manželství.“ (Charles Darwin: Descent of Man)

Page 42: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Leonard Darwin

„Nuceně izolujeme kriminálníky, šílence a mentálně defektivní; tento princip musíme rozšířit i na ty, kdo by tím, že by měli potomstvo, vážně poškodili budoucí generace.“

Darwin, L., (1925) Race deterioration and practical politics. Eugenics Review. 141-143

Page 43: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

William Graham Sumner (1840-1910) „necht’ je známo, že před námi leží pouze

jedna alternativa: svoboda, nerovnost, přežití nejvhodnějších; nikoli svoboda, rovnost, přežití nejméně vhodných.

První z alternativ povede společnost vpřed a bude upřednostňovat její nejlepší členy; druhá alternativa povede společnost zpět a bude upřednostňovat její nejhorší členy.“ (cit. v Oldroyd 1980)

Page 44: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

V roce 1903 vzniká Americká šlechtitelská asociace (the American Breeders Association). Asociace si vytyčila za úkol přenést Mendelovy ideje do Spojených států. Asociace se zabývala především šlechtěním koní a dalších zvířat, také se ovšem zabývala teoretickými otázkami šlechtění lidí, které nastolil již Francis Galton. bylo objeveno, že „mořeplavectví (seafaringness)“ leží

na chromosomu Y na tom ovšem nebylo nic divného pokud uvážíme, že

všichni tehdejší námořníci byli muži... v této době existovaly rodokmeny pro idiocii, hloupost,

nomádství, tuláctví i kriminalitu.

Page 45: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Německo po první světové válce

„Naši nejlepší muži zemřeli ve válce, čímž způsobili ztrátu celému národu, ztratily se jeho nejlepší geny. Geny těch, kteří nebojovali (nejhorší geny), se potom volně rozmnožovaly, čímž zrychlily biologickou a kulturní degeneraci národa.“

Robert Jay Lifton, The Nazi Doctors: Medical Killing and the

Psychology of Genocide, Basic Books 1986, 46

Page 46: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Jde o to, obrátit stávající trend snižování míry porodnosti u schopnějších obyvatel a neomezovaného rozmnožování lidí dědičně zatížených, duševně méněcenných,slabomyslných a osob s dědičnými kriminálními sklony.

(Dr. Walter Gross, ředitel Úřadu pro osvětu v populační politice a rasovou péči)

Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 112

Page 47: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Adolf Hitler

„Příroda je krutá, proto i já jsem krutý.“

Page 48: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Silnější rasa musí nahradit slabší, neboť síla lidství ve své konečné podobě zničí všechny směšné mantinely takzvané lidskosti jedinců, aby udělala prostor pro lidskost přírody, která ničí slabé, aby vytvořila místo silným. (Adolf Hitler)

cit. v Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.119

Page 49: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

„Skleněný muž“

byl vytvořen v roce 1935 pro Muzeum rasové hygieny v Drážďanech za účelem výstavy týkající se genetického zdraví.

Page 50: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu
Page 51: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu
Page 52: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Glass man

poprvé mohli lidé vidět lidské orgány a architekturu lidského těla

symbol nového lidství, nové rasy zvěstovatel "konečného řešení"...

Musí být povinností rasové hygieny být připravena k mnohem přísnější eliminaci inferiorních lidských bytostí než je dnes...

Page 53: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Propagandistické plakáty

1936

Page 54: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

V prehistorických časech lidstva probíhala selekce pro vytrvalost, heroismus, sociální užitečnost a podobně výhradně silou nepříznivých vnějších vlivů. Tuto roli dnes musí převzít lidská společnost sama; jinak bude lidstvo, kvůli absenci selekčních faktorů, zničeno degenerativními jevy které obecně provázejí domestikaci.

Konrad Lorenz, cit v. Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p. 121

Page 55: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu
Page 56: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

„Nestojíme sami“

Žena drží v rukou dítě, muž štít s německým zákonem o povinné sterilizaci (Law for the Prevention of Hereditarily Diseased Offspring), v okolí vlajky států, které již podepsaly (vlevo) nebo projednávají (vpravo) podobnou legislativu

Page 57: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Program „lebensborn“

Na počátku programu programu "lebensborn" byly jesle pro rodinné příslušníky SS.

Za účelem vytvoření "superrasy" byly tyto jesle přeměněny na "místa setkání" "rasově čistých" Němek, které chtěly mít děti s důstojníky SS. Děti byly vychovávány SS a je možno je rovněž považovat za oběti války. Bez kontaktu se svými matkami a bez jakékoli rodičovské lásky u nich často vznikaly psychické poruchy.

Page 58: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Program „lebensborn“

organizace Lebensborn e.V. (eingetragener Verein) založena 12. prosince 1935

původní smysl: povzbudit Němce, zejména příslušníky SS, aby měli více dětí

Page 59: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Program „lebensborn“

Od roku 1939 dál nastává jedna z nejděsivějších forem programu "lebensborn". Jednalo se o únosy dětí "rasově dobrých" z východních okupovaných zemí. Tyto únosy byly organizovány SS a jednalo se o děti, které splňovaly rasová kritéria (jako modré oči a světlé vlasy). Tisíce těchto dětí byly transferovány do "lebensborn" center a byly poněmčeny.

http://www.jewishgen.org/forgottenCamps/General/LebensbornEng.html

Page 60: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Program „lebensborn“

Německé ženy získávají tyto kříže jako vyznamenání za počet narozených a vychovaných dětí

Page 61: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Program „lebensborn“

Page 62: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu
Page 63: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Po II. světové válce

Ve 30. letech ovšem také britští a američtí biologové chtějí vzkřísit starou Galtonovu myšlenku a zakládají humánní genetiku, kterou chtějí založit úzkostlivě na vědeckých základech a odstranit z ní sociální a politické sklony.

Tímto byly dány základy pro genetické poradenství, které začíná kolem 50. let 20. století, a ve kterém někteří genetici viděli šanci omezit incidence nežádoucích genů v populaci a šanci vylepšit „genetický pool“ populace.

Proto řada z nich navrhuje, aby se jednotlivým párům nejenom poskytovaly informace, ale aby se jim i poradilo, zda dítě mají mít nebo nemají mít.

Page 64: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Po II. světové válce

Na konci 50. let se ale situace obrátila – od té doby se má za to, že snahou poradce by měla být snaha o spokojenost rodiny, a že rodina má přednost před genetickým zdravím společnosti. Má se za to, že žádný poradce nemá radit rodině nemít dítě, i když je v sázce couple´s welfare.

V této době se genetické poradenství omezuje pouze na rodokmeny, rodinné historie, od 60. let pak začíná i amniocentéza a spolu s rozvojem biochemie a znalostí chromozómů se začíná ve vzrůstajících případech vědět, zda má konkrétní špatný gen konkrétní rodič a zda čekané dítě je nebo není postižené. Pokud dítě takovou chorobu nosí, rodiče se mohou rozhodnout pro potrat

Page 65: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Po II. světové válce

Reprodukční selekce založená na screeningu rodičů, amniocentéze a následném abortu získává podporu liberálních náboženských skupin, sekulárních etiků a feministek, kde se zde chápe jako zvětšení svobody ženy a možnost kontrolovat průběh svého života a přispět k rodinnému "well-being."

Page 66: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Po II. světové válce

Na druhé straně římskokatolická církev a některé protestantské skupiny odporují potratu.

Rovněž některé feministky vidí podobné praktiky (dnes zejména IVF) jako degradaci ženy na rozmnožovací stroj v patriarchální společnosti; jiní zdůrazňují psychickou zátěž pro těhotnou matku i pro celou rodinu.

Genetická selekce je rovněž negativně přijímána skupinou postižených žijících, kteří v ní vidí probuzení negativní eugeniky.

Handicapovaní odporují názorům, že postižené dítě si zaslouží potrat, neboť to podle nich stigmatizuje žijící.

Page 67: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Po II. světové válce

V roce 1988 v čínské provincii Gansu začal platit zákon zakazují sňatek mentálně nemocných, pokud by se nejprve nenechali sterilizovat;

tento zákon potom přejímá řada dalších provincií a v roce 1991 se stává státním zákonem, podpořeným premiérem Li Pengem.

Page 68: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Po II. světové válce

V současnosti rovněž ekonomické zájmy. USA: pokud jsou výdaje na léčbu geneticky nemocných hrazeny ze státních zdrojů – tedy z daní všech občanů, je reálnou možností, že platiči daní budou požadovat, aby rodiče nepřiváděli geneticky poškozené děti na svět – nikoli z filosofických důvodů – ale pro to, aby se omezily výdaje na zdravotnictví.

Na straně druhé přítomnost zřejmě není nakloněna renesanci hnutí za negativní eugeniku.

Page 69: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Po II. světové válce

Daniel Kevles: eugenika vyžaduje autoritářský režim, nejlépe totalitu, v demokratických zemích se jí příliš nedaří.

Instituce politické demokracie sice nedokázaly v začátku 20. století eugenická hnutí zcela zastavit, ale zdařilo se je výrazně omezit. Británie nikdy nepřijala sterilizační zákony, rovněž jako tyto zákony nebyly přijaty ve všech státech USA a i tam, kde přijaty byly, nebyly vždy dodržovány. Vědomí krutosti a barbarství minulosti ve státech sponzorovaných eugenických akcí (Německo za II. sv. války) vyvolávají obavy veřejnosti i vědců.

Minority a geneticky postižení mají taková práva, jako nikdy v minulosti, určitě větší než na začátku 20. století a mají mocné spojence v mediích a v římskokatolické církvi.

Page 70: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Po II. světové válce

Antieugenické hnutí vedené Benediktem Harlinem, členem německé strany Zelených.

Hnutí je vedeno obavami z znovuvzkříšení eugenických snah II. sv. války. Harlin zdůrazňuje, že eugenická hnutí vždy vedla k strašným následkům a že aplikace humánní genetiky skoro vždy v sobě zahrnuje rozhodnutí – která jsou zcela eugenická – o tom, co je normální a abnormální, přijatelné a nepřijatelné, životné a neživotné, co se týče lidských bytostí před a po narození.

Harlin Report varuje před zkumavkovou eugenikou reprodukčních technologií, která je zákeřnější než byly hrubé formy eugeniky minulosti, ale která je ve svých důsledcích dokonce ještě radikálnější a totalitnější forma „biopolitiky“.

Page 71: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Jacques Monod"Náhoda a nutnost"

Navíc si musíme uvědomit, že ještě v nedávné době dokonce i v poměrně „nejpokročilejších“ společnostech byli tělesně a duševně nejméně zdatní jedinci bez skrupulí vyřazováni. Většina z nich nedorostla ani do pubertálního věku. Dnes mnozí z těchto geneticky postižených žijí dost dlouho na to, aby zplodili potomstvo. Díky pokroku znalostí a sociální etice dnes nefunguje proces, který chráníval druh před degenerací (což je nevyhnutelný výsledek, zastaví-li se přírodní výběr); leda kromě nejhorších postižení.

Page 72: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Herman Muller

"Považuje se za etické využít jakoukoli umělé prostředky abychom jedinci umožnili se rozmnožovat... a to dokonce i v případě, že jeho reprodukce pravděpodobně povede k udržení a dalšímu pokračování genetické sestavy, která tento stav způsobila".

(Tento text má na mysli lékařský pokrok, který umožnil diabetickým ženám rodit děti, čímž se zvyšuje počet diabetiků ve společnosti).

Page 73: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Herman Muller

Od nynějška dále je evoluce to, co děláme. evoluce se musí stát vědomým procesem

(...). Tento vědomý proces je mnohem účinnější silou než postup přírody na základě pokusů a omylů.

pokud člověk vidí tak mohutný proces jakým je evoluce a pokud vidí, že i on může být součástí této hry, musí bez jakéhokoli ostychu využít svoji šanci.

(Muller, H.J., (1959) "The Guidance of Human Evolution" Perspectives in Biology and Medicine 3, no 1 (Autumn 1959):1,8,42 in Rothman, S.M., Rothman, D., (2004) The Pursuit of Perfection. Vintage Books, A Division of Random House, INC, New York. p. 10)

Page 74: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Moderní eugenika

1. Inteligence člověka je do značné míry dědičná. 2. Civilizace zcela závisí na vrozené inteligenci.

Bez vrozené inteligence by civilizace nikdy nevznikla. Když se zaniká inteligence, zaniká i civilizace.

3. Čím vyšší je úroveň civilizace, tím je na tom populace lépe. Civilizace se nedá vyjádřit termíny buď-anebo. Spíše se dá říct, že úroveň civilizace stoupá a klesá po stupních. Čím je civilizace na vyšším stupni, tím se má každý jednotlivý občan lépe. Úroveň civilizace ovlivňuje životní úroveň každého občana.

Page 75: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Moderní eugenika

4. V současnosti se naše civilizace vyvíjí tak, že se v každé nové generaci stáváme méně a méně inteligentními. Proč tomu tak je? Jednoduše proto, že méně inteligentní lidé mají více dětí.

5. Pokud tento trend nezarazíme nebo neobrátíme, úroveň naší civilizace bude nevyhnutelně klesat. Úpadek civilizace způsobí adekvátní vzrůst bídy

Page 76: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Jacques Monod: Náhoda a nutnost Navíc si musíme uvědomit, že ještě

v nedávné době dokonce i v poměrně „nejpokročilejších“ společnostech byli tělesně a duševně nejméně zdatní jedinci bez skrupulí vyřazováni. Většina z nich nedorostla ani do pubertálního věku. Dnes mnozí z těchto geneticky postižených žijí dost dlouho na to, aby zplodili potomstvo. Díky pokroku znalostí a sociální etice dnes nefunguje proces, který chráníval druh před degenerací (což je nevyhnutelný výsledek, zastaví-li se přírodní výběr); leda kromě nejhorších postižení.

Page 77: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Jacques Monod: Náhoda a nutnost V  současných společnostech je uvedená rozluka dokonána:

odstranila výběr, přinejmenším ten „přirozený“ v Darwinově smyslu. Do té míry, že i když je výběr pořád působí, nepodporuje „přežívání nejschopnějších“, tj. v moderním pojetí genetické přežívání „nejschopnějších“ cestou početnějšího potomstva. Inteligence, ctižádost, odvaha a představivost jsou ve společnostech určitě dál faktory úspěchu, ale osobního, nikoliv genetického – jediného, který má význam evoluční. Přesně naopak. Jak známo, statistiky odhalují záporný vztah mezi inteligenčním kvocientem (či kulturní úrovní) a průměrným počtem dětí na rodičovský pár. Tytéž statistiky na druhé straně dokládají, že existuje pozitivní korelace mezi inteligencí manželských partnerů. Je ohrožen nejlepší genetický potenciál tím, že se soustřeďuje na elitu, a je stále užší.

Page 78: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Kritika moderní eugeniky

neexistuje cíl, na který bychom měli člověka šlechtit (u zvířat: maso, mléko, rychlost…)

inteligence tímto cílem určitě není (Stalin x Matka Tereza) připomeňme, že je mnohem jednodušší identifikovat

nežádoucí než žádoucí, zlo než dobro. To, že diabetes, epilepsie, schizofrenie a hemofilie jsou nežádoucí je nekontroverzní .

"Ovšem co je "lepší" - chladná hlava nebo vřelé srdce, vysoká citlivost nebo emocionální robustnost, vyrovnaná nebo rebelující povaha, a v jaké proporci jedné distribuce spíše než jiné: kdo o tom má rozhodovat a na základě jakých znalostí?"

(Jonas, H., (1974) Philosophical essays: from ancient creed to technological man. Prentice-Hall)

Page 79: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Kritika moderní eugeniky

jaký je vlastně cíl lidstva? a je?

jaký je vlastně ideální člověk? kdyby si měl každý z nás vybrat z nabízených

různých fyzických a morálních vlastností podle svého ideálu (tak jako ostatně v řadě válečných počítačových her) ... zdá se, že by vzniklo veliké množství velmi různých postav

Page 80: Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

Neterapeutické modifikace

zdá se, že neexistuje „ideální člověk“ na rozdíl od představ Herberta Spencera a na rozdíl od zastánců moderní eugeniky

zavedení „ideálního člověka“ by znamenalo uvedení teleologie do evoluce