Umí se orientovat podle mapy; ovlá-dá topografické značky; umí se správ-ně obléci, maskovat a pohybovat v te-rénu; ovládá nejméně 3 druhy tajné-ho písma; určuje světové strany podle přírodních jevů; zná 15 zvířat a 5 jejich stop; přenocoval sám v přírodě.

Odznak specializace MH

PRŮZKUMNÍK

Doporučená literatura:4 Brožura–Učebnítextyprovedoucíainstruktory4 Hasičskénoviny(dáleuvedenojenjakoHN)

4 RádcevedoucíhoMH4 Příručky „Zálesácký rok“, „Děti,vedoucí,volnýčas“

Metodika výuky k získání specializace

n splněný test specializace Prů-zkumník – 15 vybraných otázek, max. 3 chyby

n vědomosti z jednotlivých učeb-ních okruhů ověří vedoucí na vhodných akcích (výlet v přírodě, tábor apod.)

n zápis v kronice o splnění specia-lizace – datum, místo, podpis ve-doucího

n vyplněný formulář o splnění spe-cializací MH, odevzdaný v kance-láři OSH

Doložení splnění specializace:

Z

VJ S

97Z

VJ S

Učební okruhy – obsah:1.Orientacevpřírodě n Mapaajejíměřítko n Kompas,buzola,azimut n Zorientování mapy n Určenísvětovýchstran n Značeníturistickýchcest2. Topografie-topografickéznačky3. Pobytvpřírodě n Jakseoblécidopřírody n Maskovánívpřírodě n Pohybvpřírodě n Znalost15zvířata5jejichstop4.Tajnépísmo n Druhytajnéhopísma n Způsobyšifrování

Mapa a její měřítkoMapa - dobrý pomocník!Při přípravě výprav, ale i na cestách nebo na letním táboře pomůže mapa. Sa-

mozřejmě jen mapa vhodná pro pěší turistiku s vyznačením turistických cest. Před výpravou si můžeme podle mapy zvolit trasu plánovaného pochodu a měřit jeho délku. Z výchozího místa (např. z nádraží, kde budete vystupovat) si zvo-líme příslušnou turistickou značkou značenou cestu do jednotlivých míst naší cesty a do stanice, v níž budeme do vlaku zase nastupovat. Podle měřítka zjis-tíme, jakou vzdálenost představuje na mapě jeden kilometr a pak pomocí papí-rového či jiného měřítka měříme jednotlivé krátké úseky cesty. Na výpravě mu-síme ovšem nejdříve mapu zorientovat, tj. dle buzoly či jiným způsobem určit sever a pak mapu položit správným směrem. Není-li na mapě orientační růžice, je sever vždy na horním okraji mapy, západ vlevo, východ vpravo. Nejpřesně-ji mapu zorientujeme, když sjednotíme levý okraj mapy rovnoběžně se střel-kou buzoly. Nerovnosti zemského povrchu se na mapě znázorňují kótami, které označují nadmořskou výšku daného místa, nebo vrstevnicemi, které představují křivky spojující místa se stejnou nadmořskou výškou.

Co lze z mapy vyčíst:Vzdálenost jednotlivých míst a jejich vzájemnou polohu; charakter kraji-

ny (kopcovitá – rovinná, lesnatá – holá, rybníkatá apod.; turisticky zajímavá místa; místa vhodná k táboření a přenocování.; průběh cesty (kdy půjdeme do kopce, kdy z kopce apod.)

Mapové značky Bývají uvedeny na okraji nebo na rubu mapy. Některé z nich se na jednotli-

vých mapách nepatrně liší.

MěřítkoPro správné určení vzdáleností

z mapy má mapa určité měřítko. To-to měřítko (je obvykle uvedeno pod spodním okrajem mapy) udává, koli-krát je každá skutečná vzdálenost na mapě zmenšena. Čím je jmenovatel měřítka větší, tím je zobrazená vzdá-lenost na mapě menší a naopak.

1. Orientace v přírodě

Z

VJ S98

Příklad: měřítko 1 : 100 000 udává, že jeden centimetr na mapě je ve sku-tečnosti 100 000 cm, tudíž 1 km ve skutečnosti.

zrcátko

střelka

branka

podélná osa

ryska otočného kotouče

otočný kotoučse stupnicí

podélný okraj

99Z

VJ S

průzorKompas, buzola, azimutKompas a buzola jsou přístroje,

které slouží k přesnému určení směru jih – sever, a tím vlastně všech světo-vých stran.

Základním směrem je osa jih – se-ver, která prochází oběma zeměpis-nými póly Země, a určuje tedy směr tzv. zeměpisného poledníku.

Kompas – skládá se z krabičky s průhledným víčkem a z magnetické střelky, která se otáčí kolem své osy a ukazuje zakaleným hrotem stále k severu. Světové strany jsou označe-ny písmeny: S nebo N – sever, J nebo S – jih, V nebo E – východ, Z nebo W – západ.

Určování severu je snadné. Kompas položíme na vodorovnou podložku a až se střelka ustálí, otáčíme pomalu tělem kompasu tak, aby se zakalený hrot střelky kryl s písmenem označujícím sever. Potom snadno určíme i ostatní světové strany.

Pozor: magnetická střelka je citlivá a snadno se vychýlí z polohy, objeví-li se v její blízkosti železný předmět. Ruší ji také blízkost elektrického vedení, zneklidňuje ji i bouřka.

Buzola – je to vlastně zdokonale-ný kompas. Můžeme se setkat se tře-mi typy buzol, které jsou u nás běž-ně používané. Nejznámější je buzola SPORT určená hlavně pro orientační běhy. Dalším rozšířeným typem jsou takzvané buzoly BEZART – mají ně-kolik druhů a jsou nápadné tím, že mají sklopné zrcátko a mířidla. Tře-tím typem jsou buzoly, které se přidě-lávají na ruku řemínkem jako náram-kové hodinky a také je připomínají.

1) Měřítko běžných geografických map, na protější hraně doplněné měřítkem v cm.

2) Neradioaktivní luminiscenční směrové značky, pro zaměření v noci.

3) Šipka (červená), určující směr zaměření azimutu ve dne (nemusí být vždy).

4) Zvětšovací lupa 2–3× (nemusí být vždy). 5) Korekční stupnice pro nastavení deklina-

ce, obvykle ± 40 ° (nemusí být vždy). 6) Snadno otočné pouzdro (i v rukavicích),

obsahující kompas. 7) Azimutová kružnice s rozdělením obvyk-

le po dvou stupních (360 °). 8) Označení výrobce a typu buzoly (může

být i jinde na pouzdře). 9) Tělo celé buzoly, někdy i ergonomického

tvaru, vždy z průhledného plastu. 10) Vlastní kompas v pouzdru s tlumící anti-

statickou kapalinou. 11) Kvalitní ocelová osička střelky kompasu,

uložená v safírovém ložisku. 12) Barevná část střelky (červená), směřující

k (magnetickému) severnímu pólu.

Z

VJ S100

V některých buzolách se střelka vol-ně otáčí, u jiných „plave“ v nemrz-noucí kapalině.

Správná buzola se rychle ustaluje a je přesná. Kruhová stupnice (rů-žice) je rozdělena na 360° ve směru hodinových ručiček. Označení světo-vých stran je jako u kompasu. S nebo N – sever, J nebo S – jih, V nebo E – východ, Z nebo W – západ.

Pokud chceme vyzkoušet, zda ukazuje buzola správně, položíme ji na vodorovnou plochu, a když se magnetka ustálí, přiložíme kousek železa, např. hřebík. V případě, že hřebík zase oddálíme, měla by se magnetka vrátit na původní místo. Pokud magnetka zaujme jiné posta-vení, je buzola pravděpodobně špat-ná. I u buzol platí totéž co u kompa-

su a sice, že buzola špatně ukazuje v blízkosti železa, elektrického vedení, za bouřky atd.

Azimut – pochodový úhelPochodový úhel je úhel, který

je sevřen mezi směrem na sever a směrem na určený nebo zvolený orientační bod nebo směrem po-chodu.

Azimut se měří ve směru hodi-nových ručiček ve stupních. Má-li určovat směr pochodu, říkáme mu pochodový úhel.

Nastavení azimutu: Otáčením stupnice na buzole nastavíme proti ukazateli požadovanou hodnotu úhlu. Po-tom buzolu otáčíme tak, aby sever na otočném kotouči souhlasil se severem magnetické střelky. Rysky otočného kotouče míří do určeného směru.

Určování azimutu v terénu: Podélnou osu na buzole zamíříme do přísluš-ného směru. Otáčíme stupnicí tak dlouho, dokud se nekryje sever magnetic-ké střelky se severem na stupnici (číslo O). Na ukazateli si přečteme hodnotu azimutu.

Určování azimutu na mapě: na tento úkol není třeba mít mapu zorientova-nou. Na mapu položíme buzolu tak, aby podélná osa buzoly spojovala výchozí bod s orientačním bodem, ke kterému potřebujeme azimut zaměřit. Kruhovou stupnici nyní otáčíme tak, aby sever směřoval na sever na mapě – aby rysky otočného kotouče na buzole byly rovnoběžné s kilometrovou sítí na mapě. Azimut odečteme na kruhové stupnici proti ukazateli na podélné ose. Střelky si při této práci vůbec nebudeme všímat.

Orientace mapyChceme-li pracovat s mapou v terénu, musíme ji nejdříve usměrnit neboli

orientovat. To znamená natočit mapu tak, aby sever na mapě odpovídal severu skutečnému. Sever na mapě bývá na horním okraji mapy.

Orientace mapy podle buzoly: na indexu nastavíme na stupnici nulu, buzolu pak položíme na mapu tak, aby byl okraj buzoly rovnoběžně s rovnoběžkami (kilometrovou sítí) na mapě. Celou mapu i s buzolou potom otáčíme tak, aby sever magnetické střelky souhlasil se severem na stupnici buzoly, a tím i seve-rem na mapě.

Pokud je sever mapy nahoře (na mapě chybí orientační růžice a kraj mapy se směrově kryje s kilometrovou sítí), můžeme buzolu přiložit i k okraji mapy.

101Z

VJ S

S

AZIMUT

AZIMUT 60�

SMĚR

POSTUPU

SMĚR

POSTUPUSMĚR

K SE

VERU

Orientace mapy pomocí terénu: po-kud je možné v terénu určit dva mar-kantní body, je možné mapu zoriento-vat bez kompasu pomocí těchto bodů. Pro přesnější zaměření je možné po-užít špendlíky zapíchnuté do mapy, popř. i jiné pomůcky (cepín, hůlka, na-pnutá smyčka), které můžeme použít jako hledí a mušku na pušce.

Určení světových stranPomocí kompasu nebo buzoly se světové strany určují snadno. Ale co

v případě, že musíme určit světové strany bez pomoci těchto přístrojů ?

Určování světový stran podle přírodních jevů: i když je tato orientace méně spolehlivá než buzola a kompas, může být její znalost v různých situ-acích užitečná.

Značná část zvláštností různých objektů souvisí s polohou objektu vůči slunci. Rozdíl v osvětlování a zahřívání sluncem vyvolává určité změny na stranách objektu – buď na straně slunečné, nebo stinné.n u jednotlivě stojících stromů jsou bohatší větve na jižní straněn letokruhy na pařezech stromů stojících osaměle jsou na jižní straně širší

nežli na straně severnín kůra bříz je na jižní straně světlejší a pružnější než na straně severnín kmeny borovice jsou obyčejně pokryty borkou (popraskanou kůrou), kte-

rá se na severní straně vytváří dříve a sahá do větší výškyn mravenci budují svá obydlí na jih od nejbližšího stromu nebo pařezun jižní strana mraveniště je pozvolnější a severní strmějšín jahody a jiné plody se na jižní straně zbarvují dříven katolické kostely jsou obvykle stavěny tak, že oltářní část směřuje k vý-

chodun stabilizační kameny trigonometrických bodů jsou letopočtem obráceny

k jihun sníh roztává dříve na jižních svazíchn otvory pro včely ve včelínech (česla) jsou obráceny k jihun slunečnice své květy obrací neustále za sluncem (když je pod mrakem),

proto lze pomocí směru květů a času určit světové stranyn lišejníky na kmenech stromů narůstají více na severní straně

Z

VJ S102

Určování světových stran podle SlunceV 6 hodin ráno je slunce na výcho-

dě, v 9 hodin na jihovýchodě, ve 12 hodin na jihu, v 15 hodin na jihozápa-dě a v 18 hodin na západě. Pozor však na letní čas, v době jeho platnosti je třeba ubrat jednu hodinu.

Mnohem spolehlivější je metoda slunce a hodinky – malou ručičku ho-dinek namíříme ke slunci, úhel mezi dvanáctkou a malou ručičkou rozpůlíme. Spojnice středu hodinek s tímto bo-dem ukazuje na jih.

Pozor: toto určení světových stran je jen přibližné, od skutečného směru svě-tových stran se může podle denní doby lišit až o 25°!

Určování světových stran v nociPodle Polárky (Severky) – při dob-

ré viditelnosti najdeme Polárku tak, že prodloužíme spojnici zadních kol Vel-kého vozu (pětkrát) směrem vzhůru. Dostaneme se tak k jasnější hvězdě, která je koncovou hvězdou oje „Malé-ho vozu“. Polárka se nachází ve všech ročních obdobích přímo nad severem.

Určení světových stran jde provést i podle měsíce, ale je to věc vcelku slo-žitá, protože záleží na měsíční fázi. Nejlépe to jde, když je měsíc v úplňku, tehdy je totiž přímo proti slunci a polohu tak můžeme stanovit stejným způsobem jako podle hodinek a slunce.

Značení turistických cest1. Značení turistických cest se provádí ve čtyřech barvách, přičemž každá z barev určuje význam značené cesty.

103Z

VJ S

Červená – hlavní turistická cesta, vrcholová cesta

Modrá – turistická cesta s oblastním významem

Polárka

Malý vůz

Velký vůz

Podle tvaru má turistické značení tyto významy:

Z

VJ S104

Zelená – turistická cesta s místním významem

Pásová značka

Odb. k zajímavému objektu

Odbočka ke studánce(pramenu)

Místní značka

Odbočka k chatě (přístřešku)

Odbočka ke zřícenině hradu

Koncová značka

Naučná stezka

Změna směru – šipka

Odbočka k vrcholu

Zastavení naučné stezky

Tabulky a směrovky mají krémový podklad

Žlutá – spojky a odbočky

2. Značení cyklistických tras se od pěšího liší především tím, že vše co bylo u pěšího bílé, je u cyklotras žluté a navíc větší velikosti (cca 1,5x větší). Značení cyklistických tras je dvojího druhu:

105Z

VJ S

a) cykloturistické trasy Cykloturistické trasy jsou ty, které vedou většinou po horších polních či les-

ních cestách nebo terénem. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14 x 14 cm. Tyto značky mají krajní (zvýrazňovací) pásy žluté a prostřední (vodí-cí) pás je červený, modrý, zelený nebo bílý. Mohou být také doplněny na šipku. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších nebo lyžařských, jen základ-ní barva je žlutá a značky jsou přibližně jednou tak velké, aby byly pro cyklisty lépe viditelné.

Tabulky a směrovky pro cyklotrasy mají žlutý podklad, dvojnásobně velké písmo a pouze dva řádky textu. V záhlaví směrovky je uvedeno: „cyklotrasa KČT č. ….“.

Pokud nastane souběh trasy pro pěší a cyklotrasy, bývá tento úsek značen pouze cykosměrovkou a značkami pro pěší turistiku.

Příklady značení cykloturistických tras:

b) cyklotrasy Cyklotrasy jsou ty, které vedou po silnicích, dobrých místních a účelových

komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motoro-vá vozidla.Používají se tři základní cykloznačky:

– návěst před křižovatkou– směrová tabule– směrová tabulkaPříklady značení cyklotras: Na všech najdete symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i ki-

lometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umisťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy.

3. Značení lyžařských tras Lyžařské značení se od pěšího na první pohled liší především tím, že vše co,

bylo u pěšího bílé, je u lyžařského značení oranžové. Ke značení se používá kla-sická pásová značka, ovšem krajní pásy jsou oranžové. Vodící barva může být červená, modrá, zelená, příp. i bílá.

2. Topografie - topografické značky

Z

VJ S106

Je-li průběh pěší a lyžařské trasy totožný v délce alespoň mezi dvěma infor-mačními místy (rozcestníky), je takováto trasa vyznačena POUZE značkami pro pěší. Pro takovou situaci se nepoužívají samostatné směrovky a tabulky, ale na tabulkách a směrovkách pěšího značení (krémový podklad) je před vyznače-ním délky úseku symbol lyžaře v oranžovém poli. V ostatních případech se pou-žívají směrovky a tabulky pro lyžařskou turistiku. Tyto směrovky mají oranžový podklad a v záhlaví směrovky je uvedeno: „lyžařská trasa KČT“.

Na mapách jsou vyznačené lyžařské trasy zakresleny malými plnými kolečky v příslušné barvě. Důvodem, proč se začaly značit trasy pro lyžaře, byla nutnost vést lyžařské trasy bezpečným terénem (tj. bez úseků s prudkými srázy, místy, kde padají laviny apod.).

Příklady značení lyžařských tras:

Na základních mapách jsou nakresleny budovy, železnice, silnice, lesy, ře-ky, mosty, kopce a údolí. To nám ale při turistice nestačí. Po turistické mapě chceme, aby nám řekla kudy vede značená trasa, kde je nějaký přístřešek proti dešti, kde bude pěkný rozhled, také chceme vědět, kde je muzeum, hrad, zá-mek, možnost občerstvení nebo ubytovna. A právě těmto turistickým věcem se říká turistický obsah. (Základní mapa nám totiž pouze řekne, že zámek je budova. Nezjistíme z ní, že ta budova je zrovna zámek.)

Abychom se v mapě vyznali, používá se pro každou věc mapová (topogra-fická) značka. Topografických značek je hodně a proto není potřeba se je učit všechny nazpaměť. Většinou stejně stačí zadívat se na značku a podle obrázku hned víme, co říká. Pokud značku hned nepoznáme, nic se neděje, protože ka-ždá turistická mapa má takovou chytrou část, které se říká vysvětlivky – zde jsou všechny značky použité v mapě popsány a vysvětleny. Základní značky bychom ale měli znát zpaměti.

Někdo by si mohl říct, proč mapu tiskneme barevně a ne černobíle? Černo-bílá mapa by sice byla o pár korun levnější, ale nic by jsme z ní nezjistili. Ka-ždá barvička má totiž svůj význam.

Z

VJ S

Zde máte některé příklady topografických značek používaných v ma-pách. Některé z nich jsou použity ve Směrnici hry Plamen, jiné ve Směr-nici hry Plamen užité zde naopak nenajdete. Není nutné znát všechny zde uvedené značky zpaměti. Minimum znalostí jsou značky uvedené ve Směrnici hry Plamen. Pro zdatného průzkumníka však každá zapamato-vaná značka může být velmi důležitá.

zeleně zakreslujeme přírodu (lesy, hranice chráněných území pří-rody apod.)modře zakreslujeme vodu (řeky, rybníky, koupaliště, studán-ky, minerální prameny apod.)červeně zakresluje-

me turisticky významná místa (přístupné roz-hledny, restaurace, zám-ky, zříceniny apod.)

Les

Porosty křoví

Louka

Vinice

Sad, zahrada

Chmelnice

hnědě zakreslu-jeme vrstevnice (kopce, údolí, propasti apod.)

černě zakreslujeme ostatní věci (želez-nice, silnice, bu-dovy, mosty, kříže, pomníky apod.)

107

Přírodní zajímavost Informace Státní hranice

Hranice CHKO Hranice národního parku Hranice přír. parku

Vodojem

Studna

Autokemping

Restaurace

Dálnice

Zpevněná cesta

Pramen

Zřícenina

Hrad, zámek, tvrz

Ubytovna

Silnice I. třídy

Polní a lesní cesta

Veřejné koupaliště

Veřejné tábořiště

Přístupná rozhledna

Hotel

Ostatní silnice

Pěšina

Stanice horské služby

Hraniční přechod

Hraniční přechod pro pěší a turisty

Z

VJ S108

Muzeum

Řeka s mostem

Vodopád

Minerální pramen

Most

Kulturně pozoruhodné místo

Řeka s přívozem

Ponor., vyvěračka

Sjezdovka

Lávka

Řeka s jezem

Řeka s přehradou

Močál, bažina

Násep

Hatě

109Z

VJ S

Nadzemníproduktovod

Elektrické vedení

Zeď

Lyžařský vlek

Hranice porostů

Vrstevnice

Propast

Halda, odval

Železniční stanice

Krasový závrt

Jeskyně

Orientačně důležitý strom

Rašeliniště

Železnice dvoukolejná

Větrný mlýn

Hájovna, myslivna

Kříž

Elektrárny

Železnice jednokolejná

Elektrifikovaná

Úzkorozchodná železnice

Vodní mlýn

Kostel

Pomník

Samostatné budovy

Kaple

Továrna s komínem

Meteorologická stanice

Z

VJ S110

Jak se správně obléci do přírodyPro každou výpravu, i jednodenní, platí, že nejvhodnějším oblečením jsou

starší pevné kalhoty a bunda, v chladnějším počasí svetr, vždycky tričko ne-bo košili, hlavně pak pevné šněrovací boty, ani úzké, ani široké. Nezapomeňte také na pokrývku hlavy.

Veškeré oblečení přizpůsobte počasí, ale volte raději vždy teplejší variantu. Preferuje se sportovní a pohodlné oblečení.

Základní vybavení na víkendovou akci: Spacák, karimatka nebo alumatka, náhradní košile, mikina nebo tričko,

dvoje ponožky a spodní prádlo, kalhoty nebo tepláky, kartáček na zuby a zub-ní pastu, hřeben, mýdlo, ručník, šátek, ešus, lžíce, utěrka, baterka, (igelit, cel-ta, pláštěnka, plavky, kniha, hry)* [stan, vařič + bomba]** a samozřejmě také nůž, kus pevného provazu, papír, tužka, jídlo a peníze.

*tyto věci jsou ,,dobrovolné“**bere jen ten, kdo je vlastní V chladném nebo zimním počasí také teplé ponožky, rukavice, čepice, sve-

tr, vhodná bunda (nejlépe nepromokavá a taková, která chrání proti větru).

Maskování v příroděMaskování se vám může hodit při pozorování divoké zvěře nebo při dobro-

družných hrách.

Při maskování je důležité dbát na:n maskování obličeje – je možné

provést speciálními maskovacími barvami nebo např. v noci tmavou kuklou (v noci je světlá pokožka vidět na velkou vzdálenost). Po-kud nemáme speciální maskovací krém, dají se použít i saze, dřevě-né uhlíky z ohniště, v krajním případě i bláto (nevydrží dlouho). Vhodný je i opálený korek. Pro zakrytí obličeje můžeme použít i kousek staré mas-kovací sítě. Pro zakrytí rukou jsou nejlepší rukavice v barvě prostředí, ve kterém se budeme pohybovat.

3. Pobyt v přírodě

111Z

VJ S

n narušení siluety postavy – k to-muto účelu se hodí především maskovací šála, síťka na pokrýv-ce hlavy, klobouk anebo opět kus staré maskovací sítě. Za pásky a upínací řemeny na pokrývce hla-vy a oblečení je možné uchytit ju-tový materiál, zbytky maskovací sítě či větývky a trsy trávy (přírod-ní materiál je použitelný pouze na krátkou dobu – usychá a demaskuje). Při narušení siluety postavy je vždy potřeba důsledně volit odstíny maskovacího materiálu, a to v závislosti na barvě terénu, ve kterém se budeme pohybovat. Další zásadou je, že pře-hnané maskování má podobný demaskující účinek jako maskování nedo-statečné. Navíc je potřeba brát ohledy na pohyblivost. Velkou pozornost je potřeba věnovat všem kovovým či skleněným předmětům, které mohou odrážet světlo. Ideálním prostředkem pro maskování jednotlivce je masko-vací pláštěnka. Důležitou zásadou je pohybovat se co nejméně v otevřeném terénu s osvětleným pozadím. Platí, že pokud se přesunujeme lesem, nemu-síme být tak důkladně maskováni jako na otevřeném prostranství.

n prozrazuje i hluk a pach – pro pěší přesun platí zásady, že veškeré ko-vové součásti výstroje a výzbroje by měly být obaleny jutou tak, aby při pochodu o sebe nezvonily. Namísto mluveného slova je dobré používat při bojových hrách předem domluvené signály. Vzít si pod maskování zapnutý mobilní telefon je také hrubou chybou. Stejně důsledně je potřeba zabrá-nit prozrazení v důsledku pachové stopy – např. při přípravě jídla, zapále-ní ohně apod. Proto s sebou bereme jídlo hotové, které nemusíme tepelně připravovat. Také „navonění“ oděvu aviváží nebo člověka kolínskou může přispět k jeho odhalení.

n dekorační maskování – se pou-žívá, pokud potřebujeme zamas-kovat stanoviště nebo objekt (pří-padně techniku). Nejvhodnější je použít maskovací síť takového od-stínu, jako má porost v pozadí. Pro tyto účely je dobré vyhledat mís-to ve stínu stromů a křovin mimo cesty a pokud možno dále od okra-je lesa.

Z

VJ S112

113Z

VJ S

Pravidla pohybu v příroděObecná pravidla:

n V přírodě se pohybujte tak, abyste ji nepoškodili a zároveň i ohledu-plně k jiným návštěvníkům.

n Délku a náročnost tras volte úměr-ně svému věku, zdravotnímu sta-vu, fyzické zdatnosti a terénním a povětrnostním podmínkám.

n Turistickou výstroj a vybavení mějte vždy v dobrém stavu a tako-vou, aby odpovídala druhu pohybu, terénním a povětrnostním podmínkám.

n Dbejte na svoji osobní bezpečnost (přilba, brýle, krémy s ÚV filtrem), vždy při sobě mějte základní potřeby pro poskytnutí první pomoci i dosta-tečné množství tekutin a jídla.

n Ke svému pohybu v přírodě přednostně využívejte vyznačené trasy pro Vámi použitý druh přesunu, na značených trasách jiného přesunu respek-tujte absolutní přednost tohoto přesunu před ostatními. Na nevyznačených trasách má vždy přednost ten zranitelnější (sjíždějící lyžař před pěším, pěší před cyklistou apod.).

n Nikdy nevcházejte nebo nevjíždějte na trasy nebo jejich úseky, které jsou pro Vámi používaný druh přesunu zakázány.

n Dodržujte pravidla pro provozování daného druhu přesunu (pěší, lyže, cyklo), pravidla ochrany přírody, pravidla silničního provozu na pozem-ních komunikacích i další pravidla, která jsou platná pro pohyb v daném území.

Pěší turisté: n I v případě, že není zakázána chůze v souběhu s lyž. trasou, nechoďte ni-

kdy v lyžařských stopách ani v pásu 0,5 m na každé straně od nich. n V úsecích, kde značená pěší trasa vede v souběhu s vyznačenou cyklotra-

sou, se pohybujte v pravé polovině cesty tak, aby Vás cyklisté mohli vlevo předjet nebo minout.

n Na ostatních pěších značených trasách, kde není provoz cyklistů zakázán, umožněte cyklistům, aby Vás mohli pomalou jízdou předjet nebo minout.

n Máte-li s sebou psa, musí být na soubězích pěší a cyklistické značené trasy a na soubězích pěší a lyžařské značené trasy držen na vodítku a to tak, aby neohrožoval projíždějící cyklisty nebo lyžaře.

Cyklisté: n Při předjíždění pěších turistů používejte vždy a včas zvukového signálu. n Nejezděte nikdy v lyžařských stopách ani v pásu 0,5 m na každé straně od

nich. n V úsecích, kde značená pěší trasa vede v souběhu s cyklotrasou, se pohy-

bujte v pravé polovině trasy a navíc takovou rychlostí, abyste byli schopni v kterémkoli okamžiku zabránit střetu s pěším turistou zpomalením nebo i zastavením.

n Na ostatních značených pěších trasách, kde není zakázán provoz cyklistů, se pohybujte takovou rychlostí, abyste byli schopni v kterémkoli okamži-ku zpomalením nebo i zastavením zabránit střetu s pěším turistou.

Lyžaři: n Pokud není na cestu zakázán vstup nebo vjezd i ostatním přesunům, jezdě-

te vždy jen v lyžařské stopě.

Zvířata a jejich stopyMedvěd hnědý

Pes domácí

Liška obecná

Z

VJ S114

Zajíc polní

Vlk

Jelen evropský

Jezevec lesní

Kuna skalní

Kočka Divoká

Prase divoké

Ježek východní

Bažant obecný

Kachna divoká

Vrána obecná

115Z

VJ S

Vrabec domáci

Čáp bílý

4. Druhy tajného písma a šifrování

Z

VJ S116

Slova pozpátkuPříklad: zelenina je zdravaaninelez ej avardz

Jak šifrovat: Šifrování je prosté – jednoduše napíšeme každé slo-vo pozpátku.

Jak dešifrovat: Pokud máme pode-zření na takovouto šifru, podíváme se, zda slova čtená pozpátku dávají smysl. Pokud ano podíváme se na slovosled slov ve větě. Pokud vše vychází, přišli jsme na tento typ šifry.

Šifrování odpředu a odzaduPříklad:zelenina

zlnnaiee

Jak šifrovat: Při šifrování si rozpočí-táme místo pro celou šifru a šifru-jeme tak, že na začátek zapíšeme první písmeno, na konec pak pís-meno druhé. Třetí písmeno šifro-vané zprávy napíšeme na druhou pozici. Jako předposlední písme-no zapíšeme další písmeno zprá-vy. Je to vlastně střídavě zapiso-vaný text od začátku a od konce.

Jak dešifrovat: Při dešifrovaní čte-me text postupně po písmenech od začátku ke konci.

Šifrovaní pozpátkuPříklad:

toto je jednoduchá šifraarfiš áhcudondej ej otot

Jak šifrovat: Šifrování je velmi jednoduché – jednoduše píšeme zprávu pozpátku.

Jak dešifrovat: Pokud chceme de-šifrovat, prostě text přečteme po-zpátku.

Šifrovaní pozpátku (s Ch)Příklad:

chtěl bych být chytrý ýrtych týb chyb lětch

Jak šifrovat: Šifrování je velmi jednoduché – jednoduše píšeme zprávu pozpátku, přitom si ale dá-váme pozor na to, aby se písmeno Ch napsalo jako Ch a ne jako HC.

Jak dešifrovat: Pokud chceme de-šifrovat, prostě text přečteme po-zpátku. Při čtení se možná bude takovýto text číst lépe, protože písmeno Ch zůstává touto šifrou nedotčeno.

Proložení textuPříklad:zeleninazneilnea

Jak šifrovat: Při šifrování si pokud mož-no necháme konstantní šířku pro kaž-dé písmeno. Při psaní vždy napíšeme jedno písmeno a vynecháme prázd-né místo. Až dospějeme do konce za-pisujeme zprávu od začátku šifry do volných míst.Pokud chceme vytvořit trochu těžší variantu této šifry, nevy-necháváme jedno ale více volných míst. Sice se pak budeme několikrát vracet, ale šifra je pak hůře rozluštitelná.

Na obrázku je znázorněn těžší princip šifrování, kdy se šifruje podle ši-pek. Pokud šifrujeme touto metodou, je vhodné mít někde šifrovaný text již napsaný. Píšeme písmena postupně tak, že napíšeme první písmeno, přesko-číme polovinu znaků (u těžší varianty třetinu, čtvrtinu ...) a napíšeme písme-no v polovině. Pokud používáme těžší variantu, přeskočíme znovu třetinu (čtvrtinu) písmen a napíšeme písmeno na této pozici. Dále pokračujeme zase od začátku textu. Zapíšeme druhé písmeno, přeskočíme určitou část písmen a zapíšeme toto písmeno. Tento systém je trochu těžší, ale možná při strojo-vém zpracování logičtější.Jak dešifrovat: Při dešifrování vždy přečteme jedno písmeno další písmeno

přeskočíme, jedno přečteme, jedno vynecháme, dokud nedojdeme ke kon-ci. Následně pokračujeme od prvního přeskočeného písmene. Při použití těžší varianty nepřeskakujeme jedno ale více volných míst.

Místo písmen číslaPříklad:zelenina 26;5;12;5;14;9;14;1;

Jak šifrovat: Písmena v abecedě očíslujeme čísly od 1 do 26. Písmena zprávy pak nahrazujeme těmito čísly.

Jak dešifrovat: Pokud se text skládá z maximálně dvojciferných čísel (nebo je napsán jako množství číslic jsoucích za sebou), jejich hodnota nepřesa-huje 26, pak máme podezření, že se jedná právě o tuto šifru. Při dešifrování

117Z

VJ S

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

bychom měli mít očíslovanou abecedu. Potom podle této abecedy začneme převádět písmena.

Mobilová šifraPříklad:zelenina9999 33 555 33 66 444 66 2

Jak šifrovat: Šifrování touto šifrou je velice jednoduché. Každý, kdo již někdy posílal

nějakou krátkou textovou zprávu na mobilním telefonu, jistě poznal tento jednoduchý způsob. Každé jednotlivé písmeno se šifruje tak, že se vždy napíše číslo tlačítka tolikrát, kolikáté je dané písmeno na daném tlačítku zobrazené. Jako mezera se používá číslo 1.

Zdá se, že nutnou pomůckou pro šifrování i dešifrování je samotný mobilní telefon, nebo alespoň nějaký nákres, protože písmena na mobilním telefonu nejsou uspořádána nijak pravidelně.Jak dešifrovat: Dešifrování je celkem jednoduché – pokud máte k dispozici

mobilní telefon, stačí podle šifry mačkat jednotlivá tlačítka a zpráva se sa-ma objeví (platí u starších mobilních telefonů). Nebo jednoduše můžeme postupovat podle klávesnice nebo náčrtku.

TabulkaPříklad:zelenina je zdravaV5;M5;K2;M5;K4;R4;K4;M1; R5;M5; V5;M4;E2;M1;V1;M1

Jak šifrovat: Abychom zašifrovali text do této šifry, musíme si připravit šifro-vací tabulku o velikosti 5 x 5 buněk. Do této tabulky pak postupně po řád-cích zapíšeme abecedu bez písmene Ch a Q. Souřadnice vyjadřujeme vždy podle popisu řádku a popisu sloupce. Popisy sloupců a popisy řádků tvoří vždy pětimístná hesla.

Příklad: Šifrujeme zprávu zelenina, hesla jsou určena na 12345 a MRKEVPřipravíme si tabulku o rozměrech 5 x 5 buněk, do ní napíšeme po řádcích

abecedu bez Ch a Q viz výše.Při šifrování pak píšeme místo písmen jejich souřadnice – vždy nejdříve po-

pis řádku a popis sloupce. První písmeno Z se nachází na souřadnicích V5, druhé písmeno E je na souřadnicích M5. Takto pokračujeme až do konce.

Jak dešifrovat: Abychom tuto šifru správně dešifrovali, je potřeba znát obě dvě hesla. Tabulku si připravíme stejným postupem, který se používá při

1 2 3

4 5 6

7 8 9

* 0 #

ABC

JKLGHI

TUVPQR

DEF

MNO

WXYZ

1 2 3 4 5 M A B C D E R F G H I J K K L M N O E P R S T U V V W X Y Z

Z

VJ S118

šifrování. Dešifrování je přesně opačný postup než šifrování. Tentokrát ne-vyhledáváme v tabulce písmena a nepíšeme jeho souřadnice, ale hledá-me, které písmeno se nachází na dané pozici určené souřadnicemi. Každé dešifrované písmeno pak získáme tím, že zjistíme, které písmenko je na zkoumaných souřadnicích.

5. Ověření znalostí1. Kde je na mapě, na níž není

orientační růžice, vždy sever?a) na horním okrajib) vlevoc) vpravo2. Při měřítku 1 : 200 000 je 1 cm

ve skutečnosti:a) 200 m b) 2 000 m c) 20 km3. Z mapy nevyčteme:a) čas potřebný k překonání dané

vzdálenostib) místa vhodná k táboření a přeno-

cováníc) vzdálenost jednotlivých míst4. Střelka na kompasu a buzole

nám ukazuje:a) východ - západb) sever - jihc) sever - východ5. Azimut je úhel, který svírá směr

pochodu a jednu světovou stra-nu. Kterou?

a) jihb) severc) západ6. Kterou světovou stranu označu-

je na buzole písmeno W?a) východ b) západ c) jih

7. Může blízké elektrické vedení ovlivnit přesnost buzoly?

a) ano b) nec) buzola nebude ukazovat žádnou

hodnotu8. Na jaké světové straně jsou

u jednotlivě stojících stromů bohatší větve?

a) jih b) východ c) západ

9. Na jakou světovou stranu uka-zují otvory pro vylétávání včel na včelínech?

a) sever b) jih c) východ10. Jakou světovou stranu nám

v noci ukazuje hvězda Polárka?a) sever b) západ c) východ11. Jaký je význam turistické cesty

při modrém značení?a) hlavní, vrcholová turistická cestab) turistická cesta s místním význa-

memc) turistická cesta s oblastním vý-

znamem12. Tato turistická značka znamená:a) maximálně pro 8 lidíb) 8 km k cílic) zastavení naučné stezky

119Z

VJ S

13. Tato turistická značka upozor-ňuje na:

a) odbočku k vrcholub) místo na stanováníc) skalní útvar 14. Která z těchto topografických

značek označuje ubytovna?

a) b) c) 15. Co znamená tato topografická

značka:a) úzkorozchodná železniceb) železniční stanicec) lanovka16. Která z těchto topografických

značek označuje větrný mlýn?

a) b) c)17. Tato topografická značka zná-

zorňuje:a) ohradab) vrstevnicec) propast18. Co znamená tato topografická

značka? a) sadb) chmelnicec) vinice19. Co ovlivňuje, jakou délku trasy

pro túru stanovit? a) názor skupiny, s níž jdeme, cíl tra-

sy a odhodláníb) věk, zdravotní stav, fyzická zdat-

nost, terénní a povětrnostní pod-mínky

c) nálada, počet kamarádů, zajíma-vost trasy a blízkého okolí

20. Jak daleko od lyžařských stop se smí pohybovat, pokud zde není pohyb chodců úplně zakázán?

a) 1,5 m na každou stranu od lyžař-ské stopy

b) 2,5 m na každou stranu od lyžař-ské stopy

c) 0,5 m na každou stranu od lyžař-ské stopy

21. Jak se jmenuje zvíře, kterému patří tato stopa?

a) bažant obecnýb) kachna divokác) vrabec domácí22. Jak se jmenuje zvíře, kterému

patří tato stopa?a) Pes domácíb) Jezevec lesníc) Medvěd hnědý23. Které zvíře je chráněno vyhláš-

kou č. 245?a) kuna skalníb) bažant obecnýc) ježek východní24. Jakou šifrou je zašifrováno toto

slovo: HSČKÝSIAa) přeložení textub) šifrování odpředu a odzaduc) tabulka

Z

VJ S120

TEST PRŮZKUMNÍK – SPRÁVNÉ ODPOVĚDI1. – a 6. – b 11. – c 16. – b 21. – a2. – b 7. – a 12. – c 17. – c 22. – c3. – a 8. – a 13. – a 18. – c 23. – b4. – b 9. – b 14. – c 19. – b 24. – b5. – b 10. – a 15. – b 20. – c