SSttááhhnnoouutt

eePPUUBB

KOPÍRUJTE

SDÍLEJTE

POSÍLEJTE

TISKNĚTE

ÚÚnnoorr 22001122

KKaanncceelláářř NNeenneecchhttee ssiiuujjíítt nnoovvéé ččíísslloo

Snažíme se, abyste dostali kvalitní informace, dozvěděli se

něco nového a mohli číst cestou do školy nebo do práce.

OpenMagazin děláme pro vás! Kdybyste nás chtěli pochválit

nebo nám poděkovat, přečtěte si článek na adrese

www.openmagazin.cz/kontakty – děkujeme!

SROVNÁNÍKANCELÁŘSKÝCH BALÍKŮ

Jak vytvářetelektronické podpisy?

Tux Commander

30 + 1 rozšířenípro OpenOffice.orga LibreOffice

LLííbbíí ssee vváámm ooppeennMMaaggaazziinn??

Srovnání LibreOffice, OpenOffice.orga Microsoft OfficeSrovnání kancelářských balíků: Jednotlivé programySrovnání kancelářských balíků: Vhodnost použitíve firmáchZmena štandardného vzhľadu dokumentu30+1 rozšírení pre OpenOffice.org/LibreOfficeElektronický podpis aneb Šetříme papíra zrychlujeme komunikaciJak elektronicky podepsat PDFInstalace certifikátu elektronického podpisu veWindows a LinuxuInstalace certifikátů v Adobe ReaderuTux Commander: souborový manažer z české dílny

Oxford Advanced Learner's Dictionary 8 – výkladovýslovník i pro LinuxQCad – jednoduše použitelný nástroj pro editacidvourozměrných výkresůLinux Mint 12: Je to opravdu takové terno?

Scribus: Jak vytvořit efekty textuScribus: Jak vytvořit text vyplněný obrázkem

Proč by se školy neměly bát open sourcu a LinuxuÚředníci finských Helsinek jsou spokojenis kancelářským balíkem OpenOffice.orgKancelářský balík OpenOffice.org používá firmaMOUKA TIŠNOV, s. r. o.

The Clean IT Project – EU proti zločincům nainternetu

Z BLOGU

PRAXE

NÁVODY

TÉMA ČÍSLA

RECENZE

Obsah

Powered by Scribus

strana 47

strana 46

strana 35

strana 38

strana 42

48

1417192427293233

353842

4546

474950

51

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN 03

KKaanncceelláářř

881144117711992244

TTÉÉMMAA ČČÍÍSSLLAA

44 SSrroovvnnáánníí LLiibbrreeOOffffiiccee,,OOppeennOOffffiiccee..oorrgg aa MMiiccrroossooffttOOffffiiccee

SSrroovvnnáánníí kkaanncceelláářřsskkýýcchhbbaallííkkůů:: JJeeddnnoottlliivvéé pprrooggrraammyy

SSrroovvnnáánníí kkaanncceelláářřsskkýýcchhbbaallííkkůů:: VVhhooddnnoosstt ppoouužžiittíí vveeffiirrmmáácchh

2277229933223333

ZZmmeennaa ššttaannddaarrddnnééhhoovvzzhhľľaadduu ddookkuummeennttuu

3300++11 rroozzššíírreenníí pprreeOOppeennOOffffiiccee..oorrgg//LLiibbrreeOOffffiiccee

EElleekkttrroonniicckkýý ppooddppiiss aanneebbŠŠeettřříímmee ppaappíírr aa zzrryycchhlluujjeemmeekkoommuunniikkaaccii

JJaakk eelleekkttrroonniicckkyyppooddeeppssaatt PPDDFF

IInnssttaallaaccee cceerrttiiffiikkááttuueelleekkttrroonniicckkééhhoo ppooddppiissuuvvee  WWiinnddoowwss aa LLiinnuuxxuu

IInnssttaallaaccee cceerrttiiffiikkááttůůvv  AAddoobbee RReeaaddeerruu

TTuuxx CCoommmmaannddeerr:: ssoouubboorroovvýýmmaannaažžeerr zz ččeesskkéé ddííllnnyy

TÉMA ČÍSLA

Historický vývoj kancelář-ských balíkůKancelářské balíky, tedy sady složenéz různých programů používaných v kan-celáři (vždy je mezi nimi textový proce-sor a  tabulkový procesor, dále častonástroj k tvorbě prezentací, program prokancelářskou grafiku, jednoduchý data-bázový nástroj atd.), mají historii velmidlouhou. Významněji se prosazovaly jižv  80. letech 20. století, skutečný roz-mach pak přišel v následující dekádě.

Tehdy existovala řada produktů,jejichž jména už často zmizela v  pro-

padlišti dějin. Jednalo se prakticky vý-hradně o proprietární, relativně drahéprogramy. Postupně se vyprofiloval je-diný balík, který ty ostatní téměř převál-coval. Jedná se samozřejmě o  balíkMicrosoft Office, který získal na přelomutisíciletí téměř monopol na tuto softwa-rovou oblast.

Teprve příchod balíku OpenOffi-ce.org, vzniklého otevřením podstatnéčásti kódu skomírajícího balíku StarOffi-ce, konečně „rozčeřil stojaté vody“ a na-bídl konkurenceschopnou možnostvolby, a  to zejména od své verze 2.0.

Právě tento balík je spjat se vznikemformátu Open Document Format (ODF),prvním mezinárodně standardizovaným(ISO/IEC) formátem kancelářskýchdokumentů.

Rok 2010 znamenal další významnouudálost v dějinách kancelářských balíků.Na základě nespokojenosti významnéčásti vývojářské komunity OpenOffi-ce.org s tím, jak k tomuto balíku firmaOracle (která se akvizicí Sun Microsys-tems dostala mimo jiné i k řízení vývojetohoto balíku), ale i  ke svobodnémusoftwaru obecně přistupuje, vzniklanová vývojová větev nesoucí název Lib-reOffice. Funkčně jsou si oba balíky za-tím relativně blízké, nicméněv budoucnu se mohou výrazněji rozejít.Je to vidět už na tom, že u verze 3.3 obabalíky ještě v zásadě držely krok; verze3.4 ale existuje u  LibreOffice již delšídobu, zatímco OpenOffice.org je ještěstále u 3.3.Co, jak a kde se srovnává

Následující srovnání má sloužitv  první řadě jako vodítko pro ty, kdostojí právě teď před rozhodnutímohledně kancelářského balíku pro běžnépoužití. Proto se bude jednat o srovnáníaktuálních verzí – LibreOffice 3.4,OpenOffice.org 3.3 a  Microsoft Office2010 Professional. Testovací platformoubude systém Microsoft Windows 7Professional, 64bitová verze (což je nynínejčastější systém pořizovaný na počí-tače do firem).

Srovnání LibreOffice,OpenOffice.org a Microsoft OfficeLukáš Jelínek

Úvahy o  kvalitách kancelářských balíků a  o  jejich vhod-nosti pro použití doma, ve firmách, v  neziskových orga-nizacích apod. patří v dnešní době k častým tématům dis-kusí. Tento článek přináší přehledné srovnání různýchvlastností tří nejvýznamnějších kancelářských balíků,nejprve v  celkovém pohledu, později i  z  hlediska jednot-livých obsažených programů.

LibreOffice Writer

Některé položky v tabulce majíkomentář/poznámku. Pokud po-držíte kurzor myši na čísle po-známky, zobrazí se.

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN 05TÉMA ČÍSLA

LicenceCenaInstalátor lze stáhnoutInstalátor lze získat na médiuVelikost instalátoruPodporované OS

LibreOffice 3.4svobodná (hlavně LGPL1)zdarma3anoano5189 MB7Microsoft Windows (XPa novější), GNU/Linux, MacOS X, neoficiálně další OS

OpenOffice.org 3.3

129 MB8Microsoft Windows (XPa novější), GNU/Linux, MacOS X, *BSD, Solaris, některédalší

Microsoft Office 2010proprietární2od cca 2000 Kč4

ano6900 MBMicrosoft Windows (XPSP3 a novější), Mac OS X

České prostředíOstatní jazykyČeská nápovědaČeské slovníky

LibreOffice 3.4anov instalátorulze doinstalovat (není nutné,umí pracovat s on-line verzí)lze doinstalovat10

OpenOffice.org 3.3

lze doinstalovatv instalátoru

Microsoft Office 2010

samostatné instalátory9, lzedoinstalovatv instalátoruv instalátoru

Čeština a další jazyky

Paměťová náročnost

Paměťová náročnost11(prázdný dokumentv textovém procesoru)Paměťová náročnost11(3 textové dokumenty,2 tabulkové dokumenty,1 prezentace)

LibreOffice 3.4

76 MB

195 MB

OpenOffice.org 3.3

77 MB

209 MB

Microsoft Office 2010

39 MB

116 + 70 + 47 MB12

Datové formáty

Možnost otevření dokumen-tu z libovolné aplikace13Export do PDFExport do PDF/AImport PDFPodpora ODFPodpora OOXML

Podpora binárních formátůMicrosoft Office17Možnost publikace/sdílení18

LibreOffice 3.4anoano14ano, PDF/A-1aano (do aplikace Draw)ODF 1.216neúplná (většina pokryta)

neúplná (většina pokryta)

OpenOffice.org 3.3

neúplná (většina pokryta),jen čtení

Microsoft Office 2010ne

ano, PDF/A-115neODF 1.1, neúplnáISO/IEC 29500 Strict (jenčtení), ISO/IEC 29500 Tran-sitionalanoweb, SharePoint, blogy19web (v doplňcích: wiki, blogy, Google Docs, Zoho a další)

Licence, instalace, operační systémy

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN06

Další vlastnosti a funkce

Makrojazyk

Uživatelské rozhraníZamykání dokumentůElektronické podepisováníDoplňkové modulyMožnost automatickéhoobnovení po páduSledování změn

LibreOffice 3.4LibreOffice API (Basic,JavaScript, BeanShell,Python)20klasické21ano22anoano23anoano

OpenOffice.org 3.3OpenOffice.org API (Basic,JavaScript, BeanShell,Python)20

Microsoft Office 2010Visual Basic for Applications

ribbonové

ano

Poznámky1. Část kódu je i pod jinými (obecně per-

misivnějšími) svobodnými licence-mi. Vzhledem k charakteru licenceLGPL existují i  modifikace balíkůobsahující rovněž proprietární kód.

2. Balík je poskytován pod různými li-cencemi – krabicové, OEM, multili-cence, licenční program SELECT proškolství atd.

3. Některé firmy poskytují placené mo-difikované balíky (kde je předmě-tem platby licence k  přidanémuproprietárnímu SW, případně do-plňkové služby).

4. Cena se odvíjí od varianty balíku (růz-né programy v sadě), druhu licencea uživatele (nejlevnější je verze prostudenty a  domácnosti za cca2000 Kč při pořízení s novým počí-tačem; krabicová verze stojí od2800 Kč, ale lze ji používat až na 3počítačích).

5. Rozšiřování na médiích není ome-zeno. Některé obchody nabízejíCD/DVD s  verzí pro Windows, in-stalační CD/DVD systému GNU/Li-nux běžně obsahují instalačníbalíčky LibreOffice nebo OpenOffi-ce.org.

6. Krabicové verze, lze také objednatsamostatně (za poplatek).

7. Multijazyčná verze (včetně češtiny),neobsahuje nápovědu v  češtině(dalších 9 MB).

8. Český instalátor včetně nápovědy.9. Jednotlivé jazykové verze jsou posky-

továny (a licencovány) samostatně.Je ale možnost získat a nainstalovatdalší jazyky.

10. Z licenčních důvodů (slovníky pro

kontrolu pravopisu a  gramatikya  pro dělení slov jsou pod GPL,slovník synonym má proprietárnílicenci) nemohou být slovníky dis-tribuovány jako integrální součástbalíku.

11. Paměťová náročnost je měřena jakovelikost „pracovní sady“ (workingset) bezprostředně po spuštění,resp. po otevření náhodně zvo-lených dokumentů uvedených typů.

12. Na rozdíl od LibreOffice a OpenOffi-ce.org se jednotlivé aplikace spouš-tí samostatně (v případě programuExcel dokonce pro každý dokumentzvlášť), proto jsou paměťové poža-davky uvedeny jednotlivě (nelze je

aritmeticky sčítat).13. Tím je myšlena možnost přímo

otevřít z  jedné aplikace balíkudokument jiné aplikace (např.z  LibreOffice Writer tabulkovýdokument nebo z Microsoft Excelprezentaci).

14. Podpora výstupu do PDF je ve všechbalících v zásadě kompletní. Libre-Office a  OpenOffice.org mají roz-sáhlejší možnosti konfiguracevýstupu.

15. Není jasné, o kterou verzi formátuPDF/A-1 se jedná (zda 1a, či 1b).

16. Oba balíky podporují ODF 1.2 vestandardizované i rozšířené verzi,ale i starší verze 1.0 a 1.1.

OpenOffice.org Writer

TÉMA ČÍSLA

Konferenci s  názvem Open Source v  evropské veřejné správě,která se uskuteční v  Jihlavě ve dnech 28. a  29. března 2012,pořádá konsorcium partnerů evropského projektu OSEPA(www.osepa.eu) a jejím hostitelem je Krajský úřad Kraje Vyso-čina. Cílem konference je zmapovat strategický vliv využíváníFree Open Source Sostware (FOSS) a  demonstrovat jeho po-tenciál v podmínkách stávajícího technologického a servisníhoprostředí institucí evropské veřejné správy. Mezi diskutovanýmiproblémy budou tato témata:• FOSS v  evropské veřejné správě – osvědčené postupy

a případové studie• Právní a hospodářské aspekty FOSS v kontextu EU• FOSS řešení pro důvěryhodné a inovativní veřejné služby

v EvropěKonference se zaměřuje na lokální i evropské aspekty využitíFOSS ve veřejné správě. Přednášet budou odborníci z oborui vývojáři FOSS. Mezi přednášejícími jsou zástupci veřejnéhoi  soukromého sektoru z  českého i  evropského prostředí. Po-zvání přijali např. za veřejný sektor: OSS Aliance, Ministerstvovnitra ČR, Emilia-Romagna Region (IT), Town of Schoten (BE),Town of Schwäbisch Hall (DE), Town of Valmiera (LV); univerzi-ty: University of Leeds (UK), University of Linköpings (SE),University of Sheffield (UK), Vysoká škola polytechnická Jihlava(CZ); výzkumné instituce: Computer Technology Institu-te & Press "DIOPHANTUS" (GR), Spanish Centre of Reference inOpen Source (ES), Centre for Public Administration Research(AT), Estates General of Innovation (IT); firmy a zástupci FOSSproduktů: Microsost, SUSE Linux, ELOS Technologies, AutoContCZ a.s., Red Hat, ICZ a.s., K2 atmitec s.r.o., Ubuntu, Red TurtleTechnology; v neposlední řadě také iniciativa Evropské komiseJoinup.Registrovat se můžete na http://osepa.kr-vysocina.cz/, kde ta-ké najdete předběžný program a další informace o konferenci.

INZERC

E

17. Tím jsou myšleny binární formátyMicrosoft Word, Excel atd., použí-vané v  Microsoft Office verzích1997–2003 (.doc, .xls, .ppt atd.).

18. Jsou uvedeny pouze možnosti vý-chozí instalace (bez přidání doplň-ků).

19. Lze si přímo vybrat z  předdefi-novaných blogů (např. WordPressnebo Blogger) či použít jiný, pokudpodporuje formát MetaWebLog.

20. API pro makrojazyky LibreOfficea OpenOffice.org je prakticky 100%kompatibilní. Kromě uvedenýchjazyků lze použít také Javu a  pří-padně i (externě) další jazyky. Mak-ra ve Visual Basicu lze spouštět jenve velmi omezené míře.

21. Klasickým uživatelským rozhranímse myslí to obecně známé, založenéna nabídkách (menu) a  nástrojo-vých lištách.

22. Všechny balíky nabízí, v  případěpokusu otevřít uzamčený doku-ment, možnost otevřít ho jen kečtení či vytvořit kopii. MicrosoftOffice umožňuje sledovat zámeka oznámit odemčení.

23. Doplňkové moduly LibreOfficea  OpenOffice.org jsou vzájemněprakticky 100% kompatibilní.

V  dalších dílech srovnáme jednotlivékomponenty kancelářských balíků a po-díváme se na vhodnost balíků prokonkrétní nasazení.PoděkováníTento trojčlánek mohl vzniknout pře-devším díky finanční podpoře těchtodárců (řazeno chronologicky dle data za-slání daru):• Vojtěch Trefný• David Tatarčiak• Ubuntu ČR• Dalibor Hellebrant• Jan Feřtek• Věroslav Kaplan• Lukáš Grygera• Lukáš Pokorný• rionka• Marek Mahut• Helena Polovinčáková• Jiří Konopáč• David Sulaiman• Pavel Hrnčíř

Děkujeme za podporu naší práce.

TÉMA ČÍSLA

EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJINVESTICE DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

TÉMA ČÍSLA

Textový procesor

Srovnání kancelářskýchbalíků: Jednotlivé programyLukáš JelínekÚvahy o  kvalitách kancelář-ských balíků a o jejich vhod-nosti pro použití doma, vefirmách, v  neziskových or-ganizacích apod. patří v dneš-ní době k  častým tématůmdiskusí. Tento článek při-náší přehledné srovnání růz-ných vlastností tří nejvý-znamnějších kancelářskýchbalíků, tentokrát z  hlediskajednotlivých obsažených pro-gramů.

Zobrazení a formátování dokumentu

Import formátů1

Export formátů2

LibreOffice Writer

ODF, OOXML, MS Word(verze 6–2003, XML), RTF,HTML, PDF, holý text

OpenOffice.org Writer

ODF, MS Word (verze6–2003, XML), RTF, HTML,PDF, holý text

Microsoft WordOOXML, ODF, MS Word(verze 6–2003, XML),WordPerfect, MS Works,RTF, HTML, holý textOOXML, ODF, MS Word(verze 97–2003, XML), MSWorks, RTF, HTML, PDF,XPS, holý text

ODF, OOXML, MS Word (verze 5–2003, XML), OpenOffice.org1, StarOffice, StarWrite, Lotus WordPro, WordPerfect, RTF,T602, HTML, holý text

Datové formáty

ZobrazeníFormátováníDruhy stylů

Možnost získání stylůStyly stránek sudá/lichá3

LibreOffice Writer OpenOffice.org Writer Microsoft Wordtisk, web, celá obrazovka,osnova, konceptrychlé styly (motivy, barvy,písma, mezery meziodstavci), písma, odstavcenové vytvoření, odvození,styl z výběrujen ručně

tisk, web, celá obrazovka (osnova v okně navigátoru)přímé formátování, styly, šablonyodstavec, znak, rámec, stránka, seznam

nové vytvoření, odvození, styl z výběru, styl z jinéšablony/dokumentuano

Microsoft Word

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN 09

Jazykové nástroje

Automatické opravy

Kontrola pravopisua gramatiky – volba jazykaSynonymaDělení slovČeské slovníky

LibreOffice Writer OpenOffice.org Writer Microsoft Word

tabulka náhrad, výjimky,opravy častých chyb4, dalšíakcecelý textstředně rozsáhlá zásoba7automatické, ručníMicrosoft ve spolupráci s ÚJČAV ČR

tabulka náhrad, výjimky, opravy častých chyb4, dokončováníslov5, automatické texty, další akcecelý text, odstavec, výběrnepříliš rozsáhlá zásoba6automatické (styl odstavce, vlastnosti odstavce), ručníkomunitní

Jazykové nástroje

Práce s obrázkyFormáty obrázků

Tabulky

LibreOffice Writer

rozsáhlé možnosti8JPEG, PNG, GIF, BMP, TIFF,SVG, EPS, DXF, EMF, WMF,PSD a některé dalšírozsáhlé možnosti9

OpenOffice.org Writer

JPEG, PNG, GIF, BMP, TIFF,SVG, EPS, DXF, EMF, WMF,PSD a některé další

Microsoft Word

JPEG, PNG, GIF, BMP, TIFF,EMF, WMF a některé další

Jazykové nástroje

Možnosti tisku

Hromadná korespondence –druhyHromadná korespondence –zdroje dat

LibreOffice Writer OpenOffice.org Writer Microsoft Word

rozvržení10, rozsah, okraje11,výběr druhu objektů12,tisková úloha13, náhled14

ruční vytvoření, kontakty(Outlook), databázovésoubory (MS Access, DBF),tabulky (MS Excel, CSV),připojení (ODBC, MS DataLink), textové dokumenty(MS Word, ODF, RTF, HTML,holý text)

rozvržení10, rozsah, výběr druhu objektů12, tisková úloha13,náhled14

dopis, e-mail, obálka, štítekruční vytvoření, databázové soubory (LibreOffice Base15, MSAccess, DBF), tabulky (ODF, MS Excel, CSV), textové soubory

Poznámky:1. Jsou uvedeny i vlastní formáty

aplikací, tj. ODF v případě LibreOf-fice a OpenOffice.org, resp. OOXMLv případě Microsoft Office.

2. Jsou uvedeny i vlastní formátyaplikací (viz 1).

3. Je myšlena možnost, aby měly sudéa liché stránky automaticky jinýstyl.

4. Různé opravy typu „první dvěpísmena velká“, nechtěné stisknutíCaps Lock, „cizí“ uvozovky apod.

5. Dokončování založené na slovech

použitých v dokumentu (s případ-nou ruční úpravou) a na globálnímslovníku.

6. Aplikace jen málokdy dokáže najítsynonymum pro slovo nebo slovníspojení.

7. Aplikace dokáže najít synonymumpro slovo nebo slovní spojení častě-ji než u bodu 5, ale u mnoha slovselže.

8. U obrázků lze měnit velikost, pozi-ci, obtékání, různě je upravovat(uvnitř aplikace i externě) atd.

9. S tabulkami lze pracovat pomocí

rozsáhlé škály funkcí a nastavení,jak pro celou tabulku, tak pro řádky,sloupce a buňky.

10. Počet stránek na list papíru a souvi-sející nastavení.

11. Lze nastavovat jiné okraje, než jsounastaveny ve vlastnostech stránekdokumentu.

12. Možnost tisknout/netisknout po-známky, pozadí, objekty atd. –Microsoft Word neumožňuje volittyto parametry při tisku (nutno na-stavit v konfiguraci).

13. Nastavení související se zařazo-

TÉMA ČÍSLA

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN10

váním stránek, pořadím tisku apod.14. Náhled tiskové podoby dokumentu.15. Připojení na databáze a různé další

zdroje (např. adresáře MozillaThunderbird) se řeší prostřednic-tvím databáze LibreOffice/OpenOf-

fice.org Base. V programu Writer sepouze vybere takto vytvořený data-bázový soubor.

Tabulkový procesorDatové formáty

Import formátů1

Export formátů2

LibreOffice Calc

ODF, OOXML, MS Excel(95–2007, XML),OpenOffice.org 1, SYLK, CSV,DIF, HTML, PDF

OpenOffice.org Calc

ODF, MS Excel (95–2007,XML), OpenOffice.org 1,SYLK, CSV, DIF, HTML, PDF

Microsoft Excel

OOXML, ODF, MS Excel(4–2007, XML), SYLK, CSV,DIF, holý textOOXML, ODF, MS Excel(97–2007, XML), SYLK, CSV,DIF, HTML, PDF, XPS, holýtext

ODF, OOXML, MS Excel (4–2007, XML), OpenOffice.org 1,StarCalc, SYLK, CSV, Lotus 1-2-3, Quattro Pro, RTF, DBF, DIF,HTML, holý text

Výpočty v tabulkách

Práce se vzorci3Výpočetní funkceMax. počet řádků a sloupců

LibreOffice Calc

klávesnice, myš, makraanglické názvy41048576, 1024

OpenOffice.org Calc Microsoft Excel

některé názvy česky51048576, 16384

Grafy, kontingenční tabulky, filtry

Práce s grafyVzhled grafůKontingenční tabulky8

Filtry

LibreOffice Calc

tabulky, datové zdroje přesLibreOffice Base9

OpenOffice.org Calc

tabulky, datové zdroje přesOpenOffice.org Base9

Microsoft Excel

přímé vložení7

tabulky, on-line datovézdroje10, externí připojení11interaktivní15

interaktivní tvorba62D, 3D (včetně osvětlovacího modelu)

automatické12, standardní13, rozšířené14

Poznámky:1. Jsou uvedeny i  vlastní formáty

aplikací, tj. ODF v případě LibreOf-fice a OpenOffice.org, resp. OOXMLv případě Microsoft Office.

2. Jsou uvedeny i vlastní formáty apli-kací (viz 1).

3. Myšleny jsou možnosti sestavovánívzorců pro výpočty.

4. Ve všech jazycích jsou výpočetnífunkce pojmenovány stejně – podlepůvodních názvů v angličtině.

5. Většina funkcí je přeložena dojazyka prostředí aplikace (tj. u čes-ké verze do češtiny). Některé speci-alizovanější funkce jsou nazványanglicky.

6. Interaktivní tvorbou se rozumí

obousměrný pohyb v průvodci vy-tvoření grafem, přičemž se grafvložený na list ihned mění podleúprav prováděných v průvodci.

7. Není použit žádný průvodce, po vý-běru dat se kliknutím na požado-vaný typ grafu v rozbalovací nabíd-ce na ribbonu přímo vloží daný graf,který lze následně upravovat.

8. Funkce pro kontingenční tabulky sev OpenOffice.org nazývá „Průvodcedaty“, což může být matoucí.

9. Externí datové zdroje (databázeapod.) se využívají prostřednictvímsouboru LibreOffice/OpenOffice.orgBase (viz Textový procesor).

10. Výchozí instalace obsahuje tři zdrojes burzovními informacemi.

11. Externí zdroje nelze konfigurovatpřímo při vytváření kontingenčnítabulky. Musí se využít jiná funkce(„Z jiných zdrojů“ na kartě Data),kde je několik možností pro vytvo-ření připojení.

12. Automatický filtr je interaktivnímechanismus použitelný po výběruzáhlaví tabulky (následně lze volitkritéria pro filtraci).

13. Standardní filtr spočívá ve volběvýběrových kritérií na vybranouoblast dat v tabulce.

14. Filtrace pomocí kritérií zadávanýchdo tabulky pod zkopírované záhlaví.

15. Zhruba odpovídá automatickým fil-trům v LibreOffice/OpenOffice.org.

TÉMA ČÍSLA

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN 11

Nástroj pro tvorbu prezentacíDatové formáty

Import formátů1

Export formátů2

LibreOffice Impress

ODF, OOXML, MS PowerPoint(97–2003), OpenOffice.org 1,PDF

OpenOffice.org Impress

ODF, MS PowerPoint(97–2003), OpenOffice.org 1,PDF

Microsoft PowerPoint

OOXML, ODF, MS PowerPoint(97–2003, XML), HTMLOOXML, ODF, MSPowerPoint (97–2003,XML), PDF, HTML, XPS,WMV, GIF, JPEG, PNG, TIFF,BMP, WMF, EMF, RTF

ODF, OOXML, MS PowerPoint (97–2003, XML),Openoffice.org 1, StarImpress, CGM

Tvorba prezentací a další funkce

Tvorba prezentací

Nastavení prezentacePohyb v prezentaciPrezentační efekty a animace

LibreOffice Impress OpenOffice.org Impress Microsoft PowerPoint

motivy vzhledu a rozvržení4,přechody, animace, ručnítvorba

předlohy3, rozvržení, tabulkové vzhledy, přechody, vlastníanimace, ruční tvorbarozsah5, typ6, prezentační monitor, další možnosti7klávesnice, myš8, automatickyplynulé, předdefinované nebo vlastní, možnost zvuku

Poznámky:1. Jsou uvedeny i  vlastní formáty

aplikací, tj. ODF v případě LibreOf-fice a OpenOffice.org, resp. OOXMLv případě Microsoft Office.

2. Jsou uvedeny i  vlastní formátyaplikací (viz 1).

3. LibreOffice nabízí v základní insta-laci výrazně více předloh než Open-Office.org.

4. Motivy vzhledu a rozvržení v zásaděodpovídají předlohám a rozvrženív LibreOffice/OpenOffice.org.

5. Výběr jen části snímků k  prezen-tování.

6. Jakým způsobem se bude prezen-

tovat – celá obrazovka, okno atd.7. Další vlastnosti prezentace, napří-

klad ovládání, barvy pro kreslenía ukazovátko apod.

8. Místo myši lze použít i  jiné uka-zovací zařízení nebo ovladač.

Databázový nástrojDatové formáty

Import formátů1

Export formátů

LibreOffice Base OpenOffice.org Base Microsoft Access

MS Access, dBase, MS Excel,MDE, ADE, ACCDE, MSExchange, MS Outlook,HTML, XML, textMS Excel, MS Word, HTML,XML, PDF, XPS, text

LO/OO.org Base, adresáře (SeaMonkey, Thunderbird, MSOutlook, MS Windows), MS Access, sešit ODF, dBase,Adabas D , ADO, textnelze2, nepřímo ODS a ODT

TÉMA ČÍSLA

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN12

Práce s databázemi a další funkce

Připojení na databáze a jinézdrojeTvorba databázeTvorba aplikace k databázi(formuláře, sestavy)Ladicí nástroje

LibreOffice Base OpenOffice.org Base Microsoft Access

ODBC, SharePointšablony, grafickyrychlé vytvoření3, graficky,průvodceanalýza výkonu, analýzatabulky

JDBC, ODBC, MySQL, LDAPgraficky, průvodce, SQLgraficky, průvodceSQL konzole

Poznámky:1. V  případě LibreOffice a  OpenOffi-

ce.org jde o  propojení s  těmitozdroji (importovat data lze až ná-sledně), Microsoft Office umožňujepřímý import dat.

2. LibreOffice/OpenOffice.org Baseneumožňuje přímo exportovat data.

Jediný možný výstup (kromě připo-jení externího zdroje) je přes se-stavy, kdy lze data ukládat do sešitu(tabulky) nebo textového dokumen-tu ODF.

3. Je myšlena možnost vytvoření for-muláře pro tabulku v režimu 1:1 (tj.formulář bude obsahovat pole

přesně odpovídající sloupcůmtabulky).

V  dalším díle se dočtete o  konkrétnívhodnosti použití jednotlivých balíků –v souvislosti s podporou datových for-mátů, ovládáním, dostupnými funkcemi,licencemi atd.

Více informací najdete na stránkách Liberix IT

www.LibIT.cz

Školení open sourceHledáte pro sebe, své kolegy nebo spolupracovníky školení z oblasti open-source sostwaru?Nabízíme vám rozsáhlou paletu vzdělávacích kurzů, které se týkají mnoha programů.

Další vzdělávání pedagogických pracovníkůVe spolupráci s Jednotou školských informatiků nabízíme školení akreditovanáMinisterstvem školství, mládeže a tělovýchovy:• Využití OpenOffice.org/LibreOffice Writer, Calc, Impress v pedagogické praxi• Výtvarné techniky a úpravy fotografií pomocí GIMPu• Volně šiřitelný sostware pro školství

Firemní kurzyPro zaměstnance firem, úřadů a dalších organizací nabízíme následující kurzy:• Správa webu s využitím redakčního systému WordPress• Linuxový administrátor –Debian GNU/Linux• Kancelářský balík OpenOffice.org/LibreOffice pro pokročilé uživatele týmy• Sostware Redmine pro projektové řízení• Scribus: Naučte se sázet tiskoviny a elektronické příručky

Kontaktní informaceUvedená nabídka není kompletní, umíme vám pomoci také s jinými programy.Poskytujeme poradenství a konzultace. Obraťte se na nás – Liberix, o.p.s.,obchod@liberix.cz, +420 595 175 184, www.LibIT.cz.

TÉMA ČÍSLA

pro týmovévedoucí

pro správce

Kdo jste a čím se zabýváte?Jsme personální agentura zaměřená navyhledávání zaměstnanců v oblasti in-formačních technologií. Již 15 let je na-ším cílem poskytování personálních slu-žeb vysokého standardu, což při našíspecializaci znamená výběr odborníkůpro obor IT.Jak se liší specializovaná agentura odobecné a v čem spatřujete její přínos?Způsoby práce jsou podobné, ale co násjako specializovanou agenturu od ostat-ních odlišuje, je odborné vzdělání našichkonzultantů. Jejich specializace na infor-mační technologie a výborná znalost ITtrhu nám umožňuje vést rozhovory s ITprofesionály na odborné úrovni. Našikonzultanti jsou schopni kvalifikovaněposoudit zkušenosti uchazečů, jejichvhodnost pro konkrétní pozice a doporu-čit jim místa, která jsou pro ně přínosnáa umožní jim další profesní rozvoj. Díkynaší specializaci disponujeme velkýmmnožstvím nabídek pozic v  IT, protodokážeme uchazečům nabídnout vícepracovních příležitostí a tak se i častostává, že uchazeči již nemusí hledat prá-ci pomocí dalších zdrojů.Jací IT specialisté nejvíce využívajívašich služeb?Obrací se na nás široká škála IT odborní-ků. Nejčastěji naše personální služby vy-hledávají programátoři s různým zamě-řením (v poslední době převažují tech-nologie Java/J2EE, .NET a  stále C/C++programátoři s praxí s vývojem pod Li-nuxem). Dále pomáháme hledat zají-mavé projekty pro analytiky, např. se

zaměřením na datové sklady nebo fi-nanční systémy. V poslední době nabízí-me mnoho příležitostí i pro testery a QAspecialisty, kteří se na nás také obrací.Naše služby poptávají často i specialisténa správu sítě a systémoví administráto-ři zaměření jak na Linux/Unix servery,tak i Windows technologie.Jak Vás obvykle IT experti kontaktují?Převážně formou e-mailu, ve kterém při-loží svůj profesní CV. Většinou si již vy-hlédnou konkrétní pozici, která upoutájejich pozornost na různých pracovníchportálech, kde pozice inzerujeme. MnohoIT specialistů v Brně již naši agenturuzná, tak sledují přímo naše webovéstránky www.ITjobs.cz, které dosáhly zadobu našeho působení četné sledova-nosti. Tito uchazeči pak často kontaktu-jí přímo konzultantky, se kterými jižv minulosti komunikovali a které znajíjejich profesní profil i pracovní preferen-ce. Dalším možným způsobem je takébezplatná registrace na výše uvedenémwebu.Jakým způsobem u vás probíhá po-hovor s IT specialisty?Na základě telefonického prescreeninguzveme uchazeče na osobní schůzku s na-ším konzultantem. Při té hovoříme s kan-didáty o jejich profesních zkušenostech,detailněji probíráme IT/SW projekty,kterých se účastnili a  oveřujeme takéznalosti angličtiny. Pokud vyhovují kri-tériím kladených zaměstnavateli na ur-čitou pozici, pak jim tyto pozice nabíd-neme, sdělíme více detailů, které nejsoupatrné z inzerátu, a představíme samot-nou společnost, případně více firem.

Jaké výhody získá uchazeč, který prácihledá přes specializovanou agenturua ne napřímo sám?Kromě zmíněné široké nabídky míst v IT,kterými disponujeme, jsou to hlavněcenné informace, které jim mohou po-moci při vybírání vhodného zaměst-navatele. Tyto informace totiž samiz webu firmy obvykle nevyčtou. Uchaze-čům umíme blíže představit nejen za-měření firmy, ale i konkrétní projekty,na kterých by pracovali. Díky dlouholetéspolupráci s řadou významných firemznáme i  jejich pracovní prostředí, takmůžeme dokreslit představu, jak vypa-dají prostory firmy, jaké jsou reálnémožnosti kariérního růstu, jaké jsouplatové možnosti na konkrétních pozi-cích i nabídka dalších benefitů. Jelikožznáme obvyklý průběh výběrovéhořízení, umíme doporučit, na co se mohouuchazeči připravit, co mohou očekávata jaké technologie dopilovat.Jaké firmy jsou pro uchazeče v po-slední době nejvíce atraktivní?Největším lákadlem jsou pro IT specia-listy v posledních letech mezinárodníspolečnosti. Zde totiž mohou nejenzdokonalit své jazykové znalosti a získatzkušenosti na mezinárodních projektech,ale také přijít do kontaktu s modernímitechnologiemi.Jste agentura se sídlem v Brně, zamě-řujete se tedy pouze na brněnský trh?Klientů v Brně máme díky koncentracizahraničních investorů nejvíce, ale na-bízíme uplatnění i uchazečům ve společ-nostem v Praze, Ostravě, Olomouci, a dleprojektů i v dalších lokalitách.PERSPEKTIVA CZ, s.r.o., Bašty 8,602 00 Brno, tel.: +420 542 215 792,+ 420 605 946 450,e-mail: strucovska@ITjobs.cz,www.perspektiva.eu.

Jak efektivně hledat práciv oblasti Linuxu?IT specialisty na Linux často zajímá, jaké zdroje je nejlepšívyužít při hledání ideálního uplatnění. Vhodným řešením jevyhledat služby specializované personální agentury na oblastIT. A v čem se liší specializované agentury od agentur obecnězaměřených? Zeptali jsme se přímo konzultantky personálníagentury PERSPEKTIVA CZ, Ing. Hany Stručovské.

INZERCE

TÉMA ČÍSLA

Podpora datových formátůPřestože žádný z  balíků nemá úplněstoprocentní podporu „cizích“ formátů,ve většině případů to nevadí. Jediný zá-sadnější problém je u  OpenOffice.orga formátu Office OpenXML (OOXML), kdeexistuje podpora pouze pro čtení, nikolipro ukládání. Naproti tomu LibreOfficeumí do tohoto formátu i ukládat doku-menty. Microsoft Office zvládá ukládánído formátu Open Document Format (ODF).

Ohledně komunikace v jiných formá-tech jsou na tom výrazně lépe balíkyLibreOffice a OpenOffice.org, podporují-cí jak různé starší aplikace (např. Word-Pro nebo 1-2-3), tak naopak formátynové (například SVG). V interoperabilitěna dálku je na tom naopak lépe Micro-soft Office, kdežto u  zbývajících dvoubalíků je pro rozšíření chabých možnos-tí potřeba sáhnout k instalaci doplňků.Ovládání, způsob práceKlíčovou vlastností softwaru pro použitíve firmách je efektivita práce. Čas jsoupeníze, takže je důležité, aby byla co nej-rychlejší a nejsnazší jak samotná práce,tak i zaškolování na tuto práci. LibreOf-fice a  OpenOffice.org používají „kla-sické“ uživatelské rozhraní, na kteréjsou uživatelé zvyklí, protože se používáskoro všude už zhruba 20 let. Naproti to-mu Microsoft Office sází na novou kon-cepci, založenou na tzv. ribbonech (téžpásech), kde člověk marně hledá klasickénabídky a nástrojové lišty.

Těžko říct, které řešení je efektivnějšípro běžnou práci. Může velmi záležet natom, co se v programu konkrétně dělá,zda jde o opakování rutinních činností čio různorodou práci. V prvním případě bymohly mít z dlouhodobějšího pohledunavrch ribbony, předurčené pro rychlýpřístup k malé množině funkcí, přestožezaučení může trvat déle. Naopak kla-sické prostředí bude efektivnější při růz-norodější práci a častém využívání většíškály funkcí.

Podobně se to týká i dalších metod

práce. Například LibreOffice a OpenOf-fice.org využívají přístup k  externímdatovým zdrojům prostřednictvím da-ta- bázových „dokumentů“ programuBase, což je na jednu stranu systema-tické, může to ale přidělávat prácihlavně v případech, kdy nějaké zdrojevyužívají jen jednorázově. To ostatněplatí ale i třeba pro přístup ke zdroji datpro kontingenční tabulku v  MicrosoftOffice, kde je také nutné vytvořit připo-jení jinde, než se následně používá.Škála funkcíŠkála dostupných funkcí je v  případěvšech srovnávaných balíků velmipodobná. Co se týká skladby aplikací,v případě LibreOffice a OpenOffice.orgzáleží čistě na tom, které se vyberouk instalaci. U Microsoft Office je prvotnísamozřejmě to, o kterou variantu balíkuse jedná. Skladba aplikací se pak promí-tá i do ceny.

Srovnání kancelářských balíků:Vhodnost použití ve firmáchLukáš JelínekRozhodnutí ohledně použití toho kterého kancelářskéhobalíku ve firmě, organizaci nebo úřadě musí předcházetdostatečně důkladná analýza požadavků. Jak vyplýváz  předchozího srovnání, drtivá většina funkcí a  možnostíkancelářských balíků (a  jejich součástí – aplikací) je vevšech případech shodná nebo velmi podobná. Ponechá-me-li stranou některé specifické záležitosti, existuje jenněkolik kritérií, v nichž se balíky významněji liší.

OpenOffice.org Calc

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN 15

Funkce přímo v jednotlivých aplika-cích jsou vesměs stejné, liší se spíšezpůsobem použití, označením v progra-mu apod. Některé specifičtější funkcemohou tam či onde chybět, v  případěpotřeby lze ale některé z  nich přidatprostřednictvím doplňků. V některýchdalších případech si lze „pomoci jinak“,tedy například obejít chybějící funkci ji-ným postupem.

Je logické, že v Microsoft Office jsounavíc hlavně funkce určené pro spolu-práci s  dalšími produkty společnostiMicrosoft. Naopak oba zbývající kance-lářské balíky mají záběr obecnější, sou-visející s  nezávislostí na konkrétnímprostředí.

Z  porovnávaných aplikací je vý-znamnější rozdíl jen v případě databáze,protože Microsoft Access je vyspělejšía jednoznačně funkčně bohatší aplikacínež program Base s  relativně krátkouhistorií.

Licencování a podmínkypoužitíMáme zde dva úplně odlišné světy.V  jednom jsou balíky LibreOfficea OpenOffice.org, které patří mezi svo-bodný software, ve druhém pak Micro-soft Office jako typický představitelsoftwaru proprietárního. Co to znamenápro praxi? Že v prvním případě naprostonení potřeba řešit, na kolika počítačíchje balík nainstalován (a na kolika se do-opravdy používá), k jakému účelu se po-užívá a  odkud, zda jsou v  pořádkuvšechny licenční dokumenty atd. Tentosoftware může být nainstalován najednotlivých počítačích či centrálně (aťuž na souborovém, nebo terminálovémserveru), může být spouštěn z  pře-nosného média atd.

Naproti tomu Microsoft Office mávelmi striktní pravidla, nakládat se soft-warem se musí podle konkrétní licence.Ta může být vázána na subjekt (např.multilicence), na hardware (OEM licen-ce) nebo na „krabici“. V každém případěale je třeba vždy hlídat využití jak z hle-diska počtu instalací, tak i podle využití(např. verzi pro studenty a do-mácnosti

nelze využít k výdělečným účelům). Li-cence nemusí být převoditelné, takžepokud například firma nakoupí hard-ware z  exekuce nebo insol- venčníhořízení, nemusí mít oprávnění nain-stalovaný software používat.Uživatelská podporaCo se týká podpory, je situace ve všechpřípadech v zásadě srovnatelná. Posky-tovatelé jednotlivých balíků (The Docu-ment Foundation v případě LibreOffice,Apache Software Foundation u OpenOf-fice.org a Microsoft u Microsoft Office)průběžně opravují zjištěné chyby a vyví-její nové verze. Přímou podporu posky-tují ve všech případech dodavatelésoftwaru nebo i nezávislé firmy, a to zapodobných podmínek. Totéž se týká i po-radenství, školení a dalších činností sou-visejících se softwarem.

Že jsou LibreOffice a OpenOffice.orgsvobodné, ještě nemusí znamenat, žejsou vždy zdarma. V určité podobě sku-tečně zdarma jsou, ale existují i  jejichmodifikované verze poskytované zaúplatu (kdy část svobodná není, ale jepropojena s původním základem v sou-ladu s  licencí LGPL, konkrétně jejímbodem 4). Součástí placeného balíkumohou být například různé speciálníšablony, doplňky, ale i služby. Záleží natom, zda bezplatné verze poskytují vše,co je potřeba, nebo zda by nebylo vý-hodnější zvolit některou z  placených

verzí (u kterých ale může v některýchpřípadech platit omezení na použitísoftwaru co do počtu a účelu – týká sesamozřejmě jen proprietárních částí).Celkové nákladyZ hlediska nákladů na software nezáležíjen na ceně samotných licencí, nýbrž nacelkových nákladech na tento software(TCO). Ani nulová cena licencí (resp.svobodná licence) nezaručuje nejnižšícelkové náklady, protože může být po-třeba například dražší školení nebokonzultační služby. Čili je potřeba vždyvyhodnotit situaci jako celek (a kroměTCO uvažovat i  přínosy toho kteréhosoftwaru) a pak teprve rozhodnout.Kam se hodí LibreOfficenebo OpenOffice.orgTyto balíky mají velkou výhodu v licencia ceně. Lze je instalovat podle potřebynebo i klidně na všechny počítače (třebajako součást standardního instalačníhoobrazu), protože to nezvyšuje nákladya  ani není třeba sledovat počet využí-vaných licencí. Za situace vhodné propoužití těchto balíků lze považovat na-příklad:• firmy/organizace s větším počtem

počítačů, na nichž se pracuje s kan-celářským balíkem jen občas (aletato práce musí být možná),

• prostředí s  operačními systémy

Přečtěte si také

Kolik stojí Linux? a také Pět důvo-

dů, proč má Linux navrch.

Microsoft PowerPoint

TÉMA ČÍSLA

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN16

GNU/Linux,  *BSD apod., hetero-genní prostředí s více operačnímisystémy (typicky Microsoft Win-dows a jeden či více dalších systé-mů),

• firmy/organizace/úřady, kde sepracuje s formátem ODF nebo kde jepotřeba mít možnost snadné úpravyPDF dokumentů,

• neziskové organizace s  nedo-statkem finančních prostředků,

• domácnosti, školy,• organizace, které chtějí funkce na

míru – doplňky.Oba balíky mají výhodu v poměrně širokéškále platforem, na kterých je lze provo-zovat (jejich používání pak není pře-kážkou ve změně platformy – uživatelépracují dále s  tím, na co jsou zvyklí).Další výhodou je nativní formátOpenDocument (ODF), který je ve svéverzi 1.0 standardizován jako meziná-rodní norma ISO/IEC (to sice platí i o OO-XML, ale zatím žádný kancelářský balíknepodporuje zápis ve formátu striktněpodle normy; i Microsoft Office ho umí

jen číst). ODF je doporučen Evropskoukomisí jako vhodný formát pro veřejnousprávu, stejné doporučení vydal i českýstát prostřednictvím bývalého minis-terstva informatiky (podobné je to v řa-dě zemí světa).

Z hlediska rozhodování mezi Libre-Office a OpenOffice.org má v současnédobě jednoznačně navrch LibreOfficedíky přímé podpoře zápisu ve formátuOOXML.Kam se hodí Microsoft OfficeTento balík (ať již v  kterékoli z  verzí,myšleno z  hlediska složení konkrétníaplikací) je zjevně zaměřen na zjednodu-šení rutinních činností, při kterých nenítřeba využívat žádné speciální funkce.Z toho vyplývají i oblasti, kde se více ho-dí tento balík:• využívání aplikací závisejících na

Microsoft Office (některé infor-mační systémy, ekonomické pro-gramy apod.),

• prostředí s masivním využívánímtechnologií firmy Microsoft, nejen

z hlediska operačního systému, aletaké nasazení Microsoft SharePointapod.,

• situace, kde je potřeba pracovats formátem OOXML, případně XPS,

• firmy, kde není problém platit vyš-ší ceny.

Hlavní výhodou Microsoft Office je velkápodpora pro technologie téže firmy(SharePoint, Exchange, Data Link, MSSQL apod.). Proto tam, kde se takovétechnologie používají, lze profitovatz jejich snadného propojení s kancelář-ským balíkem. Nasazení tohoto balíku jepak vysloveně nezbytné (přinejmenším)tam, kde se používá software závisejícína některých funkcích tohoto balíku –i když takových aplikací a systémů po-stupně ubývá.

V mnoha případech je samozřejměnejlepší oba balíky (myšleno LibreOfficea  Microsoft Office) kombinovat, na-příklad mít všude LibreOffice a na kan-celářsky nejvytíženějších počítačích(nebo na terminálovém serveru, což od-straňuje závislost na operačním systé-mu) ještě navíc Microsoft Office (čímžlze využít výhod obou softwarů).Rozdíly nejsou ve funkcíchDnešní přední kancelářské balíky jsouvšeobecně vyspělé a přinášejí praktickyvše potřebné k běžné práci. Odlišnosti seobjevují spíše v jiných oblastech než veškále funkcí. Po funkční stránce je dneshlavním rozlišovacím znakem uživatel-ské rozhraní, resp. obecně způsob práce.Při rozhodování o volbě kancelářskéhobalíku je tedy potřeba zvážit hlavně in-tenzitu a charakter práce s kancelářskýmbalíkem, toto dát dohromady s nákladyna software a  pak teprve učinit roz-hodnutí. Pokud je zvoleným softwaremproprietární balík Microsoft Office k in-stalaci na všechny či některé počítače,může být díky nulové pořizovací ceněa snadné instalaci i tak výhodné nain-stalovat i  LibreOffice, který pak lzev případě potřeby využít.

LibreOffice Impress

TÉMA ČÍSLA

TÉMA ČÍSLA

Mnohým používateľom prekáža, žepo otvorení dokumentu musia ako

prvý krok meniť niektoré štandardné na-stavenia OpenOffice.org iba preto, že imnevyhovujú. Medzi typické nastavenia,ktoré takto často menia patria napr. roz-mery strán a ich okrajov, zalomenie od-sekov v  textových dokumentoch dobloku, vloženie firemných údajov, zru-šenie tlače záhlavia a  zápätia v  Calcua pod. Nie je však potrebné, aby to robilidookola pri každom novom dokumente,stačí, ak si zmenia východziu šablónudokumentu.

Ako prvý krok musíte v novom doku-mente nastaviť také parametre, aképožadujete – štýly strán, odsekov, zá-hlavia a zápätia a pod. Samozrejme v na-staveniach sa nemusíte obmedzovať,a preto si do dokumentu môžete vložiť ajlogo a pod. Po tejto príprave nakonieculožíte dokument ako šablónu – cezmenu Súbor | Uložiť ako otvoríte oknoUložiť ako, kde vyberiete pre textovédokumenty formát ukladaného doku-mentu Šablóna textového dokumentuODF (.ott), pre zošity modulu Calc for-mát Šablóna zošitu ODF (.ots) atď.

Po uložení šablóny dokument za-tvorte. Následne, v druhom kroku, si (aknemáte) otvorte nový dokumenta uloženú šablónu si vložte do zoznamušablón OpenOffice.org. Na tento účelpoužite menu Súbor | Šablóny | Uspori-adať... Týmto otvoríte okno Správa šab-lón, ktoré je rozdelené do dvoch stĺpcov.V ľavom vidíte rozbaľovací zoznam sku-pín šablón. Tento zoznam si môžete ľu-bovoľne upraviť a doplniť cez kontextovémenu (je prístupné cez pravé tlačidlomyši).

Týmito funkciami sa však teraz ne-budeme zaoberať (ich význam je zrejmý

z ich názvov), ale zameriame sa iba najednu funkciu – Importovať šablónu.Najprv sa v  ľavom stĺpci presuňte nazoznam šablón, do ktorého chcete šab-

Zmena štandardnéhovzhľadu dokumentuJúlius Pastierik

Prekáža vám, že pri otvorení nového dokumentu máteautomaticky nastavené okraje 2 cm, zarovnávanie vľavo,nemáte zapnuté záhlavie, zápätie a pod.? Zmeňte sivýchodziu šablónu.

Uloženie textového dokumentu vo formáte šablóny

Výber funkcie pre import šablóny do zoznamu šablón

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN18

lónu vložiť, potom ju pomocou tejtofunkcie vyhľadajte. Jej „otvorením“ junapokon pridáte do zoznamu šablón,ktorý uvidíte po „rozbalení“ príslušnéhozoznamu.

Takto vloženú šablónu odteraz mô-žete používať v OpenOffice.org. Pokiaľchcete, aby sa podľa nej automatickyotvárali nové dokumenty, prejdite na ňu,stlačte pravé tlačidlo myši a  v  zob-razenom kontextovom menu vybertevoľbu Nastaviť ako východziu šablónu.Na záver zatvorte okno Správa šablón.Od tohto okamihu (bez potreby reštar-tovania OpenOffice.org) sa bude ako vý-chodzia šablóna používať šablóna, ktorúste si takto nastavili.

Pravdaže, takto nastavenú východziušablónu môžete kedykoľvek vymazať,exportovať, môžete nastaviť pôvodnénastavenia OpenOffice.org atď. – o tomnapokon hovoria funkcie, ktoré vidítev kontextovom menu pri príslušnej šab-lóne.

Vyhľadanie a import šablóny do zoznamu šablón

Nastavenie šablóny ako východzej

TÉMA ČÍSLA

TÉMA ČÍSLA

Liberix, o. p. s., finančne podporujetvorbu rozšírení pre OpenOffice.org,

ktoré pochádzajú hlavne z  programá-torskej dielne Júliusa Pastierika a sú zve-rejňované na portáli OpenOffice.cz. Tietorozšírenia sú určené pre rôznorodé sku-piny používateľov, a preto ich stručnepredstavíme ako po stránke ich zame-rania, tak aj po stránke používateľov, prektorých sú primárne určené. Vzhľadomna pomerne veľký počet rozšírení ichnavyše prehľadne rozdelíme do skupín,podľa ich hlavného zamerania.Rozšírenia pre modul Wri-terModul Writer je najčastejšie používanýmodul OpenOffice.org, a preto je aj početrozšírení pre tento modul najväčší. Akoosobitnú skupinu z nich môžeme navyšeoddeliť tzv. typografické rozšírenia, kto-ré tvoria veľmi obľúbenú skupinu dopln-kov OpenOffice.org, pretože výslednývzhľad textových dokumentov je dôleži-tý nielen pre profesionálnych, ale ajdomácich používateľov.Typografické rozšíreniaJP Formátovanie čísiel podľa rádovRozšírenie JP Formátovanie čísiel podľarádov vloží nezalomiteľné medzerymedzi rády (tisícky) v  celých častiachvšetkých čísiel, ktoré sú napísané v ak-tuálnom textovom dokumente, a to bezohľadu na to, či sú celé, alebo reálne a čiobsahujú desatinnú čiarku, alebo desa-tinnú bodku. Rozšírenie je určené prepoužívateľov, ktorí často píšu čísla (akosú napr. učitelia matematiky, fyzikya pod.), pričom formátovanie čísla pri-amo pri jeho písaní by zbytočne spo-maľovalo ich prácu. Formátovanie je

prístupné cez menu Formát, položkaFormátovanie čísiel podľa rádov.JP zrušenie delenia slov

Možnosti výberu a nastavení, kde sa má

zrušiť delenie slov

Rozšírenie JP zrušenie delenia slov je ur-čené pre automatické zrušenie deleniaslov na konci strán alebo odsekov. Rozší-renie je určené pre používateľov, ktorípotrebujú, aby ich dokumenty spĺňalitypografický „zákon“, že na konci stránči odsekov sa slová nedelia.JP Nastavenie parametrov formátu textuRozšírenie JP Nastavenie parametrovformátu textu umožňuje nastavovanie,vyhľadávanie a zmenu sklonu, hrúbky,šírky, reliéfu, preškrtnutia, podčiarknu-tia a nadčiarknutia textu bez potreby po-užívania štýlov. Rozšírenie je určené prepoužívateľov, ktorí potrebujú vytváraťdokumenty s rôznymi „efektmi“, napr.pri tvorbe propagačných materiálova pod.JP Rozostupy znakovRozšírenie JP Rozostupy znakov pred-stavuje osobitnú časť rozšírenia JP Typo-grafia a umožňuje nastavovanie kernin-gov znakov, riadkovania či odsadenia od-sekov podľa spôsobov, aké sa používajúv  DTP programoch. Ďalej rozšírenieumožňuje rôznorodé vzájomné zámeny

zalomiteľných a nezalomiteľných med-zier. Rozšírenie je určené pre používa-teľov, ktorí nepotrebujú komplexnétypografické rozšírenie JP Typografia, alepostačujú im iba jeho niektoré nástroje.

Možnosti nastavenia veľkosti písma, riad-

kovania a odsadenia odsekov

JP Znakové štýly kurzíva, tučnéRozšírenie JP Znakové štýly kurzíva,tučné vytvorí (ak neexistujú) v  ak-tuálnom dokumente tri znakové štýly –Kurziva, TucnaKurziva a Tucne. Následneskontroluje dokument a  pokiaľ text,ktorý zodpovedá príslušným rezom, ne-má nastavený znakový štýl, tento na-staví. Rozšírenie je určené prepoužívateľov, ktorí pripravujú podkladypre DTP programy od firmy Adobe, ktoréznakové štýly pri importe dokumentovpotrebujú mať nastavené, inak dochádzak deformáciám (napr. namiesto kurzívysa znaky naklonia iba ako nepravákurzíva). Nastavenie štýlov je prístupnécez menu Formát, položka Znakové štý-ly kurzíva, tučné.JP Nastavenie indexovRozšírenie JP Nastavenie indexovumožňuje používateľské nastavovanieveľkosti a  odsadenia (zarovnaniak ostatnému textu) horných a spodnýchindexov. Rozšírenie je určené nielen prepoužívateľov, ktorí píšu matematické čiiné vzorce, ale aj pre používateľov, ktorí

30+1 rozšírení preOpenOffice.org/LibreOfficeJúlius PastierikMedzi aktivity Liberixu, o. p. s., patrí i  finančná podporatvorby rozšírení pre OpenOffice.org. K  októbru 2011 boloza tejto podpory vytvorených už 31 doplnkov, ktoré vámv tomto článku stručne predstavíme.

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN20

potrebujú vytvárať propagačné materiá-ly a pod.JP On line vkladanie NBSP

Definovanie reťazcov, pred alebo za ktorými

sa bude vkladať nezalomiteľná medzera

Rozšírenie JP On line vkladanie NBSPpredstavuje osobitnú časť rozšírenia JPTypografia a umožňuje vkladanie pruž-ných či nepružných nezalomiteľnýchmedzier priamo počas písania dokumen-tu pred a za reťazce, kde je to potrebné(napr. jednoznakové predložky a spojky,merné jednotky, akademické titulya pod.). Okrem toho dokáže opravovať ajnesprávne napísané veľké a  malépísmená, napr. akademických titulov.Všetky reťazce, s ktorými pracuje, sú po-užívateľsky definovateľné, a to osobitnepre každý jazyk dokumentu, ktorý pou-žívateľ používa pri svojej práci. Rozší-renie je určené pre používateľov, ktorínepotrebujú komplexné typografickérozšírenie JP Typografia, ale postačuje imiba vkladanie nezalomiteľných medzierpred a za špecifikované reťazce.JP TypografiaRozšírenie JP Typografia je obsahovo naj-rozsiahlejšie rozšírenie zo všetkýchpredstavovaných doplnkov. Obsahujefunkcie pre čo možno najkompletnejšie,parametricky nastaviteľné typografické

opravy textu, ako sú odstraňovanie vi-acnásobných medzier, mazanie ne-správnych medzier napr. medzi zá-tvorkou a textom, vkladanie chýbajúcichmedzier napr. medzi text a interpunkčnéznamienka, zámenu znakov za zliatkya  naopak, vkladanie pružných či ne-pružných nezalomiteľných medzier (a toaj priamo počas písania dokumentu)pred a za reťazce, kde sú potrebné (jednoči dvojznakové predložky a  spojky,merné jednotky, akademické titulya pod. vrátane opravy veľkých a malýchpísmen napr. v nesprávne napísanýchakademických tituloch) a  pod. Ďalejrozšírenie umožňuje nastavovaniekerningov znakov, riadkovania či odsa-denia odsekov podľa spôsobov, aké sapoužívajú v DTP programoch, rôzne zá-meny zalomiteľných a nezalomiteľnýchmedzier atď. Vzhľadom na rozsah rozší-renia je jeho integrovanou súčasťou ajnávod v PDF formáte. Rozšírenie je ur-čené pre používateľov, ktorí potrebujúvytvárať dokumenty, ktoré spĺňajú rela-tívne prísne typografické požiadavkykladené zadávateľmi (napr. diplomové čiiné podobné práce), tlačiarňami (zdro-jové súbory pre DTP programy) atď.Rozšírenie je tak isto určené pre použí-vateľov, ktorí potrebujú priamo z  pro-stredia OpenOffice.org vytvárať elektro-nické PDF dokumenty.JP Typografická kontrola textuRozšírenie JP Typografická kontrola tex-tu umožňuje skontrolovať parametrickynastaviteľné typografické chyby v doku-mente a tieto chyby vyznačiť prečiarknu-tím, podčiarknutím a  zafarbením načerveno (všetky tri spôsoby vyznačeniasú na sebe nezávisle nastaviteľné). Upo-zorňujeme, že toto rozšírenie nie je ur-čené pre opravu typografických chýb, nato slúži napr. rozšírenie JP Typografia.

Rozšírenie je určené pre učiteľov typo-grafie, korektorov, ktorí potrebujúukázať, aké základné typografické chybysa v dokumente nachádzali a pod.Ostatné rozšírenia pre modul WriterJP Import Export slovníkov (JP dictionary io)Rozšírenie JP Import Export slovníkov (JPdictionary io) je určené pre rýchly zápisneznámych slov do používateľskýchslovníkov OpenOffice.org, pre ich vy-tváranie, export či import. Pri vkladaní čiimporte slov rozšírenie, pochopiteľne,vloží iba slová, ktoré sa v  slovníkochnenachádzajú. Rozšírenie vyberá použí-vateľský slovník automaticky a iba v prí-pade, že je plný, musí používateľ zadaťslovník iný či nový. Rozšírenie je určenépre používateľov, ktorí potrebujú prisvojej práci čo najrozsiahlejšie používa-teľské slovníky pre kontrolu preklepovs čo najjednoduchším pridávaním novýchslov.JP Export osnovy do FreeMind/ODTRozšírenie JP Export osnovy do Free-Mind/ODT, ako to vyplýva už z jeho ná-zvu, je určené pre používateľov, ktorípotrebujú exportovať osnovu dokumen-tu (tj. nadpisy, ktoré sú zadefinovanév  číslovaní osnovy) do myšlienkovejmapy vo formáte FreeMind alebo donového ODT súboru. Export je prístupnýcez menu Súbor, položky Export osnovy do

FreeMind a Export osnovy do ODT.JP Lorem Ipsum generator1Rozšírenie JP Lorem Ipsum generator jeurčené pre vkladanie pseudonáhodnéhoslovenského, českého alebo latinskéhotextu do dokumentu. Okrem toho rozší-renie umožňuje vkladanie vzorcov, kto-ré sú automaticky poradovo číslované.Rozšírenie je určené pre návrhárovgrafického vzhľadu textových dokumen-tov a pre používateľov, ktorí potrebujú dodokumentov vkladať vzorce s automa-tickým číslovaním. Generátor je prí-stupný cez menu Vložiť, položka LoremIpsum text a  cez štandardné nástrojeOpenOffice.org pre vkladanie automa-tického textu.JP oprava hypertextových odkazovRozšírenie JP oprava hypertextovýchodkazov umožňuje manuálne nastavenie,automatickú opravu či automatické vy-mazanie hypertextových odkazov, ktorésa nachádzajú v dokumente. Okrem tohoumožňuje automatické odstránenieNastavovanie niektorých parametrov pre typografické opravy textov

TÉMA ČÍSLA

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN 21

HTML značiek. Rozšírenie je určené prepoužívateľov, ktorí spracovávajú doku-menty stiahnuté z  internetu, alebonaopak, pripravujú dokumenty pre in-ternet. Tak isto je rozšírenie určené prepoužívateľov, ktorí pripravujú podkladypre PDF súbory, ktoré obsahujú značnýpočet hypertextových odkazov.JP skrytý textRozšírenie JP skrytý text je určené prenastavovanie, hľadanie a odkrývanie tzv.skrytého textu, tj. textu, ktorý nie je naprvý pohľad viditeľný. Ďalej rozšírenieumožňuje vytvárať tzv. ruby text v rôz-nom formátovaní, čo je prvok vý-chodoázijskej typografie, ktorý umož-ňuje pridať k základnému textu anotáciu,výslovnosť či iný podobný text. Rozší-renie je určené pre používateľov, ktoríspracovávajú dokumenty po iných auto-roch, pripravujú učebnice s výslovnosťouslov a pod.JP Špeciálna zámena reťazcaRozšírenie JP Špeciálna zámena reťazcaumožňuje špeciálne hľadanie a  na-hrádzanie textu, napr. s automatickýmzachovávaním veľkosti prvého písmenanahrádzaného textu podľa toho, aké bo-lo prvé písmeno nájdeného reťazca;jednoduché nahrádzanie iba jednej častinájdeného reťazca a pod. Rozšírenie jeurčené pre používateľov, ktorým nepo-stačujú bežné možnosti, ktoré v tomtosmere štandardne poskytuje OpenOffi-ce.org.JP ukotvenie obrázkov

Vloženie obrázku ukotveného ako znak

s nastavením priehľadnosti

Rozšírenie JP ukotvenie obrázkovumožňuje vkladať obrázky, ktoré sú hneďpri vložení ukotvené ako znak, paralelnúzmenu ukotvenia či nastavenia prie-hľadnosti všetkých obrázkov v  doku-mente a embedovanie (teda vloženie pri-amo do dokumentu) obrázkov, ktoré bolivložené ako odkaz. Rozšírenie je určenépre používateľov, ktorí do textových

dokumentov potrebujú vkladať veľkémnožstvo obrázkov.JP počítanie znakovRozšírenie JP počítanie znakov je určenépre „on-line“ aj „off-line“ počítanieznakov (s medzerami aj bez nich), slov,riadkov, normostrán a autorských hár-kov, a to pre celý dokument ako aj prevybraný (označený) text. Rozšírenie jeurčené pre spisovateľov, autorov článkovči rôznych príspevkov.Rozšírenia pre modul CalcHoci je modul Calc často používaný mo-dul, počet rozšírení preň nie je až takýveľký, a to z toho dôvodu, že tento modulje, na rozdiel od modulu Writer, veľmišpecifický vzhľadom na matematickéa iné operácie, ktoré obsahuje, a preto byväčšina rozšírení bola viac-menej„jednoužívateľská“.JP generovanie zápasov družstievRozšírenie JP generovanie zápasov druž-stiev je určené pre používateľov, ktorípotrebujú vytvárať rozpisy zápasov muž-stiev typu „každý s každým“ (aj s prí-padnými odvetnými zápasmi) pre 2 až500 mužstiev.JP Nastavenie okrajov buniekRozšírenie JP Nastavenie okrajov buniekumožňuje pomocou tzv. profilov zadefi-novať teoreticky neobmedzené množstvorôznych spôsobov a druhov ohraničeníbuniek, ktoré je potom možné na-stavovať v bunkách stlačením jedinéhotlačidla. Rozšírenie je určené pre použí-

vateľov, ktorí vytvárajú rôzne pre-zentačné výstupy z tabuliek modulu Calc.Rozšírenia pre modulyWriter a CalcNiektoré rozšírenia svojimi možnosťamiumožňujú, aby boli používané ako v mo-dule Writer, tak aj v module Calc, a pre-to si vyžadujú uvedenie v  osobitnejkapitole.JP Vkladanie dátumu a časuRozšírenie JP Vkladanie dátumu a časuumožňuje „na jedno kliknutie“ vkladaťaktuálny dátum a čas v rôznych (aj pou-žívateľsky nastaviteľných) formátoch dodokumentov modulov Writer a  Calc.Rozšírenie je určené pre používateľov,ktorí často vkladajú aktuálne dátumovéa (alebo) časové údaje do dokumentov.JP Prevod čísla na slovenské a české slovoRozšírenie JP Prevod čísla na slovenskéa české slovo umožňuje previesť celé čireálne čísla na ich slovenské alebo českéslovné znenie, a to v štyroch rôznych for-mátoch. Vkladanie slovenských a českýchslov je úplne automatizované podľa ak-tuálneho jazyka čísla, ktoré sa prevádzana slovo. Vzhľadom na možnosti jazykaOpenOffice.org Basic je možné previesťna slovné znenie maximálne číslo 2 147483 647, tj. dve miliardy stoštyridsaťse-dem miliónov štyristoosemdesiattritisícšesťstoštyridsaťsedem. Rozšírenie je ur-čené pre používateľov, ktorí pracujú s fi-nančnými dokladmi vytváranýmiv OpenOffice.org, ako sú napr. príjmovéči výdavkové pokladničné bločky.

Ukážka rôznych možností v definícii ohraničenia okrajov buniek

TÉMA ČÍSLA

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN22

JP Kopírovanie tabuľky Calc – WriterRozšírenie JP Kopírovanie tabuľky Calc –Writer umožňuje kopírovať označenéčasti zošitov modulu Calc do tabuliekdokumentov modulu Writer pomocoušpeciálnej internej schránky rozšírenia.Rozšírenie automaticky rozlišuje, či sakopíruje do existujúcej tabuľky textové-ho dokumentu (ktorej obsah prepíše),alebo či má vytvoriť tabuľku novú. Rozší-renie je určené pre tých používateľov,ktorí potrebujú robiť špeciálne výpočtyv  module Calc a  vypočítané výsledkykopírovať ako text do tabuliek v  tex-tových dokumentoch (napr. pre pre-zentáciu výsledkov, zámerov, plánova pod.).JP Vkladanie špeciálnych znakov

Panel nástrojov pre vkladanie špeciálnych

znakov

Rozšírenie JP Vkladanie špeciálnych zna-kov umožňuje pohodlné vkladanie 25.špeciálnych znakov do textových doku-mentov modulu Writer alebo do tabuliekmodulu Calc pomocou tlačidiel. Vkladanéznaky a  popis príslušných tlačidiel si,samozrejme, môže používateľ nastaviťpodľa svojich potrieb. Rozšírenie je ur-čené pre všetkých používateľov, ktoríčasto vkladajú do dokumentov znaky,ktoré sa nenachádzajú priamo naklávesnici (napr. znaky gréckej abecedy).

Rozšírenia pre programá-torovJP Syntax OpenOffice.org (StarOffice) BasicRozšírenie JP Syntax OpenOffice.org(StarOffice) Basic je určené pre používa-teľov, ktorí v  textových dokumentochmodulu Writer uvádzajú zdrojové kódymakier OpenOffice.org napro-gramovaných v programovacom jazykuOpenOffice.org (StarOffice) Basic a chcú,aby tieto zdrojové kódy boli farebne zvý-raznené rovnako, ako sú zvýraznenév module OpenOffice.org Basic. Nasta-venie štýlov je prístupné cez menu For-mát, položka Syntax OpenOffice.org Basic.JP XML konverziaRozšírenie JP XML konverzia skonvertu-je vo všetkých súboroch (bez ohľadu napríponu a typ) zadaného adresára znakys diakritikou na ich kódové označeniev tvare &#kód;. Rozšírenie je určené pre

všetkých používateľov, ktorí pripravujúsúbory v XML štruktúre v kódovaní UTF-8 a je prístupné vo všetkých moduloch(Base, Calc, Draw, Impress a  Writer)OpenOffice.org.JP XrayTool

Pracovné okno pre pridávanie, mazanie

a spúšťanie funkcií a procedúr

Rozšírenie JP XrayTool je určené preprogramátorov rozšírení OpenOffice.orga slúži hlavne pre pohodlné volanie práveladených funkcií a  procedúr. Jeho in-tegrovanou súčasťou je aj známa franc-úzska knižnica XrayTool, po ktorej jerozšírenie aj pomenované. Pomocou tej-to knižnice sa môžu zisťovať vlastnosti,metódy, služby či rozhrania premennýchOpenOffice.org – rozšírenie o. i. obsahujeaj dve prednastavené funkcie pre jej vo-lanie, a to pre premenné ThisComponent

a StarDesktop. Tým zároveň programáto-ri na príkladoch môžu vidieť, ako môžutúto knižnicu používať aj pre iné pre-menné OpenOffice.org. Rozšírenie jeprístupné vo všetkých moduloch (Base,Calc, Draw, Impress a Writer) OpenOffi-ce.org.Ostatné rozšíreniaJP Pracovné cesty OpenOffice.orgRozšírenie JP Pracovné cesty OpenOffi-ce.org zobrazí v náhľadovom okne pou-žívateľské pracovné cesty (adresáre)

Kopírovanie označenej časti zošitu Calc do internej schránky rozšírenia

Ukážka spracovaného XML súboru, ktorý sa používa v rozšíreniach OpenOffice.org

TÉMA ČÍSLA

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN 23

OpenOffice.org. Zobrazené údaje jemožné následne skopírovať do systé-movej schránky a odtiaľ do akéhokoľvekdokumentu. Rozšírenie je určené presprávcov, ktorí potrebujú kopírovať, na-stavovať či opravovať súbory v používa-teľských pracovných adresároch Open-Office.org a  je prístupné vo všetkýchmoduloch (Base, Calc, Draw, Impressa Writer) OpenOffice.org.JP Poznámkový blok

Poznámkový blok s vloženými poznámkami

Rozšírenie JP Poznámkový blok sprístup-ňuje vo všetkých moduloch (Base, Calc,Draw, Impress a Writer) OpenOffice.orgjednoduché pracovné okno, do ktorého simôže používateľ vkladať ľubovoľné po-známky, ktoré súvisia (alebo aj nie) s je-ho prácou. Vložené poznámky si môžeuložiť do interného súboru (každéuloženie prepíše predchádzajúci uloženýobsah) a tým odpamätať aj po vypnutípočítača. Rozšírenie je určené pre vše-tkých používateľov, ktorí používajú„lepiace“ poznámkové štítky a pod.JP Tlač súbory

Výber adresára a zadanie prípon pre hro-

madnú tlač súborov

Rozšírenie JP Tlač súbory je určené pou-žívateľov, ktorí potrebujú automatickyhromadne tlačiť všetky súbory zadanýchtypov z vybraného adresára. Rozšírenieje prístupné vo všetkých moduloch

(Base, Calc, Draw, Impress a  Writer)OpenOffice.org.JP Paralelne ukladanie vo formáte ODF,Microsoft (doc, xls, ppt) a PDFRozšírenie JP Paralelne ukladanie vo for-máte ODF, Microsoft (doc, xls, ppt) a PDFumožňuje na jedno kliknutie uložiť ak-tuálny dokument modulu Writer, Calc,Impress alebo Draw vo formáte ODT,Microsoft a  PDF (v  module OpenOffi-ce.org Writer do formátov ODT, DOCa PDF; v module OpenOffice.org Calc doformátov ODS, XLS a  PDF; v  moduleOpenOffice.org Impress do formátovODP, PPT a  PDF; v  module OpenOffi-ce.org Draw do formátov ODG a  PDF).Ukladanie je prístupné cez menu Súbor,položky Uložiť odf, ms, pdf a Uložiť ako

odf, ms, pdf. Rozšírenie je určené prepoužívateľov, ktorí spolupracujú dodáva-teľmi, odberateľmi či inými používateľ-mi, ktorí nemajú k  dispozícii Open-Office.org, LibreOffice (či iné alternatí-vy), a preto potrebujú dostávať súboryv rôznych formátoch.

30+1 rozšírenieAko posledné, môžeme povedať bonu-sové rozšírenie, ktoré je určené pre vše-tkých používateľov OpenOffice.org, ktoríhľadajú informácie o OpenOffice.org, jerozšírenie JP OpenOffice.cz menu. Totorozšírenie pridáva do prostredia všetkýchmodulov (Base, Calc, Draw, Impressa Writer) OpenOffice.org menu OpenOf-

fice.cz, ktoré obsahuje vyše päťdesiatpriamych odkazov na stránky OpenOffi-ce.cz a stránky OpenOffice.org Extensi-ons.31+? rozšíreníPotrebujete pre svoju prácu nové rozší-renia alebo nové funkcie v nich? Prosí-me, pošlite akúkoľvek čiastku, čím ichtvorbu umožníte – čím viac rozšírení,tým lepšia práca s OpenOffice.org. Dosprávy pre prijímateľa, prosíme, uveďteaj to, že čiastka je určená pre rozšírenia.

Paralelné uloženie textového súboru vo formátoch ODT, DOC a PDF

TÉMA ČÍSLA

TÉMA ČÍSLA

A čkoli byl elektronický podpis„zrovnoprávněn“ s tím klasickým

na papíře již na začátku tohoto století(zákon č.227/2000 Sb., o elektronickémpodpisu a související změny), není jehovyužívání stále zdaleka tak rozšířené, jakby mohlo. Vinu na tom bezesporu nesesložitost celé problematiky od zřízeníelektronického podpisu, přes jeho in-stalaci do počítače až po neochotu úřadůpřijímat elektronické dokumenty. Situa-ce se ale postupně zlepšuje a  i  tentočlánek si klade za cíl přispět k rozšířeníjeho využívání.K čemu je elektronickýpodpis?Na rozdíl od ochrany/šifrování souboruheslem, které slouží k ochraně před ne-oprávněným otevřením a  zobrazenímobsahu souboru, je elektronické podepi-sování dokumentů určeno k ověření pů-vodce dokumentu a  jako zárukaautenticity-původnosti-nezměnění jehoobsahu od okamžiku podepsání.

Samotný elektronický podpis jsou elek-tronická data připojená k elektronické-mu dokumentu, která identifikujísubjekt (osobu nebo organizaci) a kterádokument elektronicky podepsala. Zaúčelem uchovávání a  přenosu dat po-třebných k  vytváření elektronickéhopodpisu je nezbytný tzv. certifikát elektro-nického podpisu, který je potřeba nejprveněkde získat.

Jak elektronický podpiszískat?Předně je nutné si uvědomit, k  jakýmúčelům budete elektronický podpis vyu-žívat a tedy jaký typ elektronického pod-pisu resp. certifikátu potřebujete. Pokudchcete podepisovat komunikaci pouzes  vašimi obchodními, komerčnímipartnery, pak vám stačí v podstatě jaký-koli certifikát elektronického podpisu,na kterém se s vašimi partnery dohodne-te. Takovýto certifikát si můžete vytvořiti sami, pokud dané problematice rozu-míte, potřebný software je dostupnýi zdarma. Nebo si můžete pořídit tzv. ko-merční osobní certifikát. Tyto certifiká-ty lze zároveň použít i k šifrování (utajeníobsahu) souborů a datových zpráv.

V případě, že chcete elektronicky ko-munikovat s úřady veřejné správy, bu-dete potřebovat tzv. kvalifikovanýcertifikát, který umožňuje vytvářet tzv.zaručený elektronický podpis. Tento typelektronického podpisu je uznáván zezákona. V České republice existují pouzetři instituce, které jsou oprávněny ta-kovéto kvalifikované certifikáty vydávat:• eIdentity, a.s.• Postsignum QCA• První certifikační autorita, a.s. (I.CA)

Na stránkách těchto tří tzv. certifikačníchautorit (CA) naleznete informace o typechcertifikátů, které nabízejí (kvalifikovanéči komerční, osobní či systémové aj.),a  také postupy pro získání těchto cer-tifikátů – zejména u  těch kvalifikova-

ných musíte mj. podepsat smlouvu,dostavit se osobně a absolvovat ověřenítotožnosti – právě v  tom spočívá ona„zaručenost“ elektronického podpisu.Cena za tyto certifikáty se v současnédobě pohybuje kolem čtyř až pěti set ko-run za jeden s platností na jeden rok.

Kvalifikované certifikáty nesmítepodle zákona používat k šifrování ob-sahu datových zpráv a souborů, ale jenk jejich podepisování!

Od 1.1.2010 jsou vydávány kvalifi-kované certifikáty s  vyšším stupněmzabezpečení, které vyžadují novějšísoftwarové vybavení – u Windows mi-nimálně XP Service Pack 3 (tj. např. veWindows 2000 vám nebude fungovat),v  Linuxu pak záleží na verzi opensslknihoven, které stačí aktualizovat(pokud máte starý Linux, řekněmez roku 2006 a starší).

Předpokládejme, že již máte svůjcertifikát elektronického podpisu vy-řízený a správně nainstalovaný v počí-tači (nebo uložený jako zálohu v  sou-boru). Můžeme tedy přistoupit k vlast-nímu podepisování dokumentů. Elek-tronické podepisování datových zpráv(např. e-mailů) má podobnou logiku,provádí se vhodným nastavením poš-tovního programu.Podepisování dokumentův OpenOffice.org

Po otevření dříve elektronicky pode-psaného dokumentu je ve stavovémřádku zobrazena ikona „Elektronickýpodpis“ s výsledkem ověření podpisu –žádoucí je „Podpis dokumentu jev pořádku“.

Jakmile dokument jakkoli změníte,ikonka zmizí – je to pochopitelné, neboťelektronický podpis má zaručovat mj.i nezměněnost dokumentu od okamžikupodepsání. Poklepáním na ikonu sezobrazí dialog se seznamem elektro-nických podpisů připojených k  doku-mentu.

Elektronický podpis aneb Šetřímepapír a zrychlujeme komunikaciTomáš HanusekV  běžném životě se stále více začíná prosazovat využitíelektronického podpisu, ať již se jedná o  komunikacis úřady či styk mezi obchodními partnery. V tomto seriáluse dozvíte, jak elektronicky podepisovat PDF a dokumentyvytvářené v  OpenOffice.org, jak tyto podpisy ověřovata  v  neposlední řadě také jak správně nainstalovat cer-tifikát elektronického podpisu ve Windows, Linuxua Adobe Readeru.

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN 25

Jestliže chcete k dokumentu připojitsvůj elektronický podpis, pomocí ikonynebo menu Soubor | Elektronické pod-pisy otevřete dialog se seznamem elek-tronických podpisů připojenýchk dokumentu sloužící zároveň pro prácis  elektronickými podpisy dokumentu.Pokud soubor obsahuje neuložené změ-ny, budete nejprve vyzváni k  jehouložení, které musíte potvrdit, jinak ne-budete moci dokument elektronickypodepsat.

Další podpis k dokumentu připojítepomocí tlačítka Přidat. Tím se zobrazídialog se seznamem dostupných cer-tifikátů elektronického podpisu. Pokudv  něm váš certifikát chybí, musíte hopřidat způsobem obvyklým pro váš ope-rační systém.

Vyberte ze seznamu odpovídající cer-tifikát a klepněte na OK, čímž ho přidátedo seznamu podpisů u dokumentu a zá-roveň se vrátíte na dialog Elektronicképodpisy, kde nově přidaný podpis jižuvidíte v seznamu. Zde klepněte znovuna OK a dokument bude uložen včetněuvedených podpisů.

Ikona označující elektronické podepsání dokumentu

Seznam elektronických podpisů připojených k dokumentu

Dialog pro práci s elektronickými podpisy v dokumentu

Seznam certifikátů elektronických podpisů použitelných k podepsání dokumentu

Poznámka

Ve Windows se certifikátyadministrují přes InternetExplorer. V Linuxu napříkladpomocí Mozilla Firefoxu čiThunderbirdu.

Poznámka

Elektronicky podepsanýdokument ještě nezaručuje, žejeho původce je opravdu tím, zakoho se vydává. Záleží na tom,kdo certifikát k danémuelektronickému podpisu vydal.Vysoký stupeň jistoty poskytujítzv. kvalifikované certifikáty,které v České republice vydávajípouze tři instituce – eIdentitya.s., PostSignum QCA a Prvnícertifikační autorita, a.s. (I.CA),které fyzicky ověřují identituosoby, které certifikát vydávají.Pouze jejich certifikáty jsouuznávány při komunikaci se stánísprávou a samosprávou.

TÉMA ČÍSLA

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN26

Při pokusu uložit dříve elektronickypodepsaný dokument budete upozorně-ni, že tím dojde k odstranění všech elek-tronických podpisů k němu připojených.Je to logické a správné, protože podpisymají mj. zaručovat, že dokument nebylod okamžiku jeho podepsání změněn.

Příklad elektronicky podepsanéhoODT dokumentu: el_podepsany_doku-ment.odt.Více informací o právníúpravě elektronickéhopodpisu

zdroj: www.sagit.czZákon zrovnoprávňuje elektronickou ko-munikaci s klasickou papírovou komu-

nikací. Elektronicky zasílaná data musíbýt opatřena elektronickým podpisem.Definice elektronického podpisu nenízávislá na konkrétní použité technologii,ale elektronický podpis je definován ja-ko údaj v elektronické podobě, který jepřipojen k datové zprávě nebo je s ní lo-gicky spojen a  umožňuje ověření to-tožnosti podepsané osoby ve vztahuk datové zprávě.

Zaručený elektronický podpis musíbýt jednoznačně spjat s  podepisujícíosobou. To je zajištěno kvalifikovanýmcertifikátem, který vydá k elektronické-mu podpisu poskytovatel certifikačníchslužeb. Podpis s certifikátem se vztahujevýlučně k  fyzické osobě podepisujícíosoby (nemůže být tedy vydán právnickéosobě). Každá fyzická osoba může mít li-

bovolný počet certifikovaných elektro-nických podpisů (např. soukromý pod-pis, podpis jménem právnické osobyatd.).

Zaručený elektronický podpis za-ložený na kvalifikovaném certifikátua vytvořený pomocí prostředku pro bez-pečné vytváření podpisu umožňuje ově-řit, že datovou zprávu podepsala osobauvedená na tomto kvalifikovaném cer-tifikátu, a  současně zaručuje neporu-šenost obsahu datové zprávy od okam-žiku, kdy byla podepsána.

Podepisující osoba je povinna za-cházet s prostředky a daty pro vytvářenízaručeného elektronického podpisu tak,aby nemohlo dojít k jejich neoprávně-nému použití. Dále je povinna oznámitposkytovateli certifikačních služeb pří-padné nebezpečí takového neoprávně-ného použití. Podepisující osobazodpovídá za škodu způsobenou poru-šením těchto povinností, pokud ne-prokáže, že ten komu vznikla škoda,neprovedl všechny úkony potřebnék ověření platnosti elektronického pod-pisu a jeho kvalifikovaného certifikátu.

Dialog při pokusu o uložení elektronicky podepsaného dokumentu

TÉMA ČÍSLA

Cíl openMagazinuOpenMagazin je měsíčník, který vytváříobecně prospěšná společnost Liberix vespolupráci s mnoha webovými portály. Je kestažení zdarma ve formátu PDF a ePUB. Ob-sahuje ty nejlepší články o volně šiřitelnémsoftwaru. Cílem je:• Přitáhnout více uživatelů k otevřenému

softwaru (např. Mozilla Firefox, Open-Office.org, LibreOffice, GIMP, Linux,Inkscape, Scribus atd.).

• Poskytnout nástoj, pomocí kterého mů-žete lidem ukázat, že „ten open source“funguje.

• Propagovat weby, které o  volně šiři-telném softwaru píší.

Pro koho je určenOpenMagazin není pro zkušené uživateleopen source. Pokud už open source používá-te, nehledejte v  openMagazinu převratnénovinky. Magazín je koncipován tak, aby po-sloužil jako propagační nástroj. Šiřte open-Magazin tam, kde open source neznají.Sáhněte po něm, když potřebujete předvést,co open source umí.OpenMagazin je zejména pro ty, kdo o opensource vědí málo nebo vůbec nic. Dejte jimho, ukažte jim, že open source není straši-delný. VyužijteopenMaga-zinu,abyste své po-chybovačné přá-tele, kolegy čispolužáky pře-svědčili, že mo-hou open-sourcesoftware také po-užívat.

Jak se můžete zapojitLíbí se vám současný vzhled openMagazinu?Nebo chcete, aby byl kvalitnější a  lepší?Přejete si, aby vycházel i nadále? Jste to vykvůli komu elektronický magazín děláme.A jste to vy, kdo mu může pomoci:• Výroba openMagazinu stojí 6 000  Kč

měsíčně, proto vás prosíme – podpořtejeho výrobu finančním darem.

• Umístěte na svůj web logo nebo banner.• Dejte do patičky svého e-mailu odkaz na

web openMagazinu –www.openmagazin.cz

• Rozdávejte openMagazin mezi své ro-dinné příslušníky, kolegy v práci, spolu-žáky ve škole, přátele, kamarády.Informace podáváme na e-mailuredakce@openmagazin.cza telefonním čísle 595 175 184.

Podpořit

TÉMA ČÍSLA

Toto rozšíření pochází z dílny českéhovývojáře Josefa Caceka a umožňuje

přidávat digitální podpis k hotovým PDFdokumentům a je k dispozici také jakorozšíření pro OpenOffice.org. Po in-stalaci ho můžete využívat nejen veWriteru, ale též v  Calcu, Impressua Drawu. JSignPdf umožňuje elektronickypodepisovat jakékoli PDF, tedy nejen tavytvořená (exportovaná) v  OpenOffi-ce.org.

Po spuštění JSignPdf se zobrazí di-alogové okno. V základním nastavení jepotřeba nakonfigurovat minimálněúložiště klíčů a zvolit vstupní a výstupníPDF soubor. V závislosti na konkrétnímtypu úložiště certifikátu elektronickéhopodpisu je potřeba nastavit odlišné pa-rametry:• certifikát je uložen v souboru .pfx či

.p12 –> typ úložiště PKCS12: pomo-cí tlačítka Procházet vedle položkyÚložiště klíčů (keystore) vybertesoubor obsahující certifikát a  dopole Heslo úložiště klíčů zadejteheslo, které jste použili při zálo-ze/exportu certifikátu do souboru,

• certifikát z  úložiště v  systémuWindows –> typ úložištěWINDOWS-MY: zaškrtněte volbuPokročilá nastavení a klepněte natlačítko Načti klíče; následně vy-berte odpovídající certifikát ze se-znamu u  položky Alias klíče,případně zadejte ještě Heslo klíče.

Dále pomocí tlačítek Procházet nastavtevstupní a výstupní PDF soubor. Vhodnéje vyplnit též položky Důvod a Umístěnía  Kontakt, které se později zobrazujív PDF v rámci informací o elektronickémpodpisu.

Jestliže chcete k  PDF připojit vášpodpis k  těm již dříve vloženým, ne-zapomeňte zaškrtnout volbu Připojitpodpis. V opačném případě váš podpisnahradí všechny již dříve vložené pod-pisy, pokud byly k PDF připojeny.

Jak elektronicky podepsat PDFTomáš Hanusek

OpenOffice.org nepodporuje vytváření elektronicky pode-psaných PDF dokumentů. Nemůžete totiž podepsat ODFdokument a  následně ho exportovat do PDF, protože tímdojde ke změně obsahu dokumentu, čímž se podpisy zne-platní. Musíte použít nástroj, který umožňuje podepi-sování hotových PDF dokumentů jako např. rozšířeníJSignPdf.

Základní nastavení JSignPdf, Linux

Pokročilá nastavení JSignPdf, Windows

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN28

Možnosti Nastavení certifikátuslouží pro využití služby CDS (AdobeCertified Document Services) a pro našeúčely je potřeba zde ponechat nastaveno„Necertifikováno“.

Volba Hešovací funkce určuje stupeňzabezpečení certifikátů elektronickýchpodpisů. Výchozí volba SHA1 je podpo-rována všemi aplikacemi, není však jiždoporučována. Pokud to váš systémumožní, použijte alespoň SHA256.

Kromě elektronického podpisu mů-žete pomocí tohoto nástroje vložit doPDF i viditelný podpis – po zaškrtnutístejnojmenné volby se zpřístupní tlačít-ko Nastavení pro jeho konfiguraci.

Jestliže máte nastaveno vše po-třebné, klepněte na tlačítko Podepsat.Zobrazí se okno s informacemi o průbě-hu vytváření podepsaného PDF. Ideálněje na konci informace o úspěšném vy-tvoření podpisu.

Samotné elektronické podepsání PDFdokumentu by bylo k ničemu, pokud bynebylo možné ověřit platnost taktopodepsaného PDF. K tomu je možné vy-užít např. Adobe Reader (dříve AcrobatReader).

Na obrázku vidíte úspěšně ověřenýelektronický podpis (ikona zeleného za-tržítka v  modrém pruhu nad doku-mentem), v levém bloku Podpisy jménoosoby, která dokument podepsala,informaci, že dokument nebyl odokamžiku podepsání již změněn, a navícvpravo dole viditelný podpis vložený po-mocí JSignPdf (zobrazení typu „obrázeka popis“).

Jestliže Adobe Reader nemá dostatekinformací k ověření elektronického pod-pisu (typicky není nastavena důvě-ryhodnost autority, která vydalacertifikát podepisující osoby), zobrazí senamísto zeleného zatržítka žlutý vy-křičník s  informací, že se nepodařiloověřit identitu autora podpisu. Jak tentoproblém vyřešit, se dozvíte v  jednomz příštích dílů věnovaném instalaci cer-tifikátů autorit do Adobe Readeru.

JsignPDF

Informační dialog po podepsání PDF

Potvrzení platnosti elektronického podpisu u PDF v Adobe Readeru, Linux

Neověřený elektronický podpis u PDF v Adobe Readeru, Windows

Poznámka

Podrobný manuál JSignPdf je sou-

částí balíčku, který získáte na

stránkách projektu http://jsignpdf.

sourceforge.net/.

TÉMA ČÍSLA

TÉMA ČÍSLA

Instalace ve WindowsVe Windows se certifikáty elektronické-ho podpisu administrují přes Ovládacípanely | Možnosti internetu, případněpřes Internet Explorer z menu Nástroje| Možnosti internetu. Na kartě Obsahklepněte na tlačítko Certifikáty a zobrazíse následující dialog.

Na kartě Osobní je pak seznam cer-tifikátů, které jsou k dispozici pro elek-tronické podepisování. Další certifikáty

přidáte pomocí tlačítka Importovat, kte-ré vyvolá průvodce přidáním certifikátu.

Před importem vašeho vlastního cer-tifikátu elektronického podpisu jevhodné do systému/prohlížeče nain-stalovat tzv. kořenové certifikáty autority,která váš certifikát vydala, aby jí systémmohl důvěřovat a  následně pak takévšem certifikátům, které tato autoritavydala. Bohužel kořenové certifikátyčeských akreditovaných certifikačních

a

utorit nejsou součástí výchozího sezna-mu důvěryhodných certifikačních úřadův prohlížečích. Výjimku dnes tvoří Post-Signum QCA2, jejíž kořenové certifikátybyly cca v polovině roku 2010 zařazenydo Internet Exploreru. Seznam ko-řenových certifikátů je v něm uveden nakartě Důvěryhodné kořenové certifi-kační úřady.

Poklepáním na certifikát zobrazítepodrobné informace o  něm. Na kartěObecné jsou důležité informace o úče-lech určení certifikátu, době jehoplatnosti a vlastnictví soukromého klíče,který odpovídá danému certifikátu (bezsoukromého klíče nelze vytvářet elek-tronický podpis).

Na kartě Cesta k certifikátu je dů-ležité, aby posloupnost certifikátů ve-doucích k tomu vašemu byla kompletní,tj. aby v  systému byly nainstaloványvšechny nadřazené certifikáty odpoví-dající vydávající autority. V případě eI-dentity a  PostSignum jsou to dvanadřazené certifikáty, v  případě I.CApouze jeden.

Instalace certifikátu elektronickéhopodpisu ve Windows a LinuxuTomáš HanusekV dnešním dílu seriálu se podíváme, jak nainstalovat cer-tifikát elektronického podpisu v  operačním systémuWindows XP (a analogicky v ostatních verzích). Budete hotak moci používat k  podepisování dokumentů, při in-ternetové komunikaci s úřady, k podepisování faktur atd.V  Linuxu je situace s  certifikáty o  něco komplikovanějšítím, že mezi jednotlivými distribucemi neexistuje jejichjednotné úložiště. OpenOffice.org využívá v  Linuxu šif-rovací a podepisovací knihovny NSS, resp. Mozilly (Firefoxči Thunderbird) – musíte mít tedy tyto aplikace nain-stalovány a certifikáty v nich naimportovány.

Dialog pro správu certifikátů ve Windows Obecné informace o certifikátu

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN30

Odpovídající kořenové certifikátyautorit naleznete na jejich stránkách.Z důvodu přechodu na vyšší úroveň za-bezpečení (SHA-2) od 1.1.2010 je potřebapoužívat novější kořenové certifikátyautorit (označeny jako QCA2, SHA-2apod.). Kromě kořenového certifikátu(Root CA) je v případě PostSignum a eI-dentity nutné naimportovat i certifikátpodřízené, kvalifikované certifikačníautority (Qualified CA – QCA).Instalace v LinuxuOpenOffice.org upřednostňuje úložištěcertifikátů v  Thunderbirdu – pokud

v  něm nic není, pak teprve sáhne douživatelského profilu Mozilla Firefoxu(alespoň tak se chová v  distribuciMandriva Linuxu 2010.1). Seznam cer-tifikátů z úložiště se načítá při spuštěníOpenOffice.org, tzn. pokud přidáte doúložiště nový certifikát, je potřeba celýOpenOffice.org zavřít a znovu spustit.

Jestliže pro elektronickou poštu pou-žíváte Thunderbird, bude vhodnější cer-tifikát elektronického podpisu naimpor-tovat do něj – budete ho pak moci použítjak k podepisování dokumentů v Open-Office.org, tak k  podepisování odesí-laných e-mailů. Přes menu Úpravy | Na-stavení účtu otevřete dialog pro

nastavení účtů a  v  seznamu vlevo vy-berte položku Zabezpečení.

Dole v sekci Certifikáty klikněte natlačítko Zobrazit certifikáty, tím sezobrazí dialog pro správu certifikátův Thunderbirdu. Vyberte kartu Osobnía klikněte na Importovat. Vyberte vášcertifikát, zadejte k  němu hesloa dokončete import. Pokud vše proběh-ne v pořádku, zobrazí se váš certifikátv seznamu. Je důležité, aby byl v sezna-mu na kartě Osobní.

Poklepáním na certifikát zobrazítepodrobné informace o  něm. Na kartěObecné jsou důležité informace zejménao ověřených účelech použití certifikátua době jeho platnosti.

Pokud chcete certifikát využít takék  podepisování e-mailů, musí zde býtuvedeno alespoň použití „Certifikát au-tora e-mailu“. Jestliže je zde informaceCertifikát nemohl být ověřen a přitomvíte, že je platný, může být problémv tom, že Thunderbird nezná vydavatelevašeho certifikátu a  je potřebanaimportovat také tzv. kořenové certifiká-ty autority, která váš certifikát vydala,aby jí systém mohl důvěřovat a následněpak také všem certifikátům, které tatoautorita vydala. Bohužel kořenové cer-tifikáty českých akreditovaných certifi-kačních autorit nejsou součástívýchozího seznamu důvěryhodných au-torit v internetových prohlížečích a e-mailových aplikacích.

Klikněte na kartu Detaily, kde jsouzobrazeny informace o  hierarchii cer-tifikátu a položkách v něm obsažených.Je důležité, aby posloupnost certifikátůvedoucích k  tomu vašemu byla kom-pletní, tj. aby v systému byly nainsta-lovány všechny nadřazené certifikátyodpovídající vydávající autority. V pří-padě eIdentity a PostSignum jsou to dvanadřazené certifikáty, v  případě I.CApouze jeden.

V sekci Hierarchie certifikátu klik-něte na váš certifikát a v sekci Položkycertifikátu vyberte položku Vydavatel –tím se v  sekci Hodnota zobrazí infor-mace o vydavateli vašeho certifikátu.

Pokud je nutné naimportovat cer-tifikáty vydávající certifikační autority,použijte kartu Autority a  tlačítkoImportovat. Při importu certifikátu au-tority je potřeba vybrat, pro jaké účely jibudete potřebovat Všechny tři výšeuvedené certifikační autority mohouvydávat certifikáty pro všechny tři zdeuvedené účely.

Dialog pro nastavení účtů v Thunderbirdu

Správce certifikátů v Mozilla Firefoxu

TÉMA ČÍSLA

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN 31

Je lhostejné, v  jakém pořadí naim-portujete certifikáty (váš a  certifikátyautority), důležité je, abyste při importucertifikátů autorit nastavili správně účeluznávání. Pokud si tím nejste jisti,smažte dříve naimportovaný certifikátautority a naimportuje jej znovu.

Nastavení certifikátu elektronickéhopodpisu, který se má používat při pode-pisování e-mailů, provedete v  dialoguNastavení účtu výše – v sekci Elektro-

nický podpis klikněte na tlačítko Vybrata z nabídnutého seznamu vyberte odpo-vídající certifikát. Zde je na místě upo-zornit na dvě velmi důležité skutečnosti:

1. kvalifikovaný certifikát elektro-nického podpisu nesmíte dle záko-na použít k šifrování,

2. v  certifikátu musí být uvedenastejná e-mailová adresa, jaká je na-stavena ve vašem profilu e-mai-

lového účtu, jinak nebude možnéověřit elektronický podpis e-mailu.

Jestliže Thunderbird nepoužíváte, mů-žete k instalaci certifikátů použít Mozil-la Firefox. V dialogu z menu Úpravy |Předvolby vyberte nahoře ikonu Rozší-řené a  na kartě Šifrování klikněte natlačítko Certifikáty. Tím se zobrazístejný Správce certifikátů jako v Thun-derbirdu – ovládání je stejné, viz postupvýše, ale obsah úložišť certifikátů se(bohužel) liší.

Pokud OpenOffice.org nemůže naléztvaše osobní certifikáty nainstalovanév Mozilla Firefoxu – a v Thunderbirdužádné naimportovány nemáte – je nutnéprovést nastavení systémové proměnnéMOZILLA_CERTIFICATE_FOLDER naadresář vašeho uživatelského profilu,např. v terminálu pomocí příkazuexport MOZILLA_CERTIFICATE_FOL-DER=~/.mozilla/fire-fox/XXXXXXXX.default

kde se XXXXXXXX nahradí konkrét-ním kódem, který najdete ve skrytémadresáři .mozilla/firefox/ ve vašemdomovském adresáři, např.export MOZILLA_CERTIFICATE_FOL-DER=~/.mozilla/fire-fox/958l1hjj.default

OpenOffice.org poté musíte takéspustit z terminálu a nastavení je platnéjen pro toto konkrétní spuštěníOpenOffice.org, navíc hodnota taktonastavené systémové proměnné se porestartu/vypnutí systému ztratí. Pokudchcete problém vyřešit trvale, musítepoužít jiné řešení v  závislosti na vašídistribuci, např. úpravu ~/.bashrc.

Informace o cestě k certifikátu a dalších položkách

Dialog pro nastavení účelů uznávání při instalaci certifikátu certifikační autority

TÉMA ČÍSLA

TÉMA ČÍSLA

V  menu Adobe Readeru otevřeteDokument | Správa důvěryhod-

ných identit, v  zobrazeném dialoguklikněte vpravo na tlačítko Přidat

kontakty a v dalším dialogu klepněte natlačítko Procházet, následně vyhledejteuložený kořenový certifikát .cera otevřete ho. Tím se zobrazí v horním

poli Kontakty. Klikněte na něj a v poliCertifikáty se zobrazí obsažený cer-tifikát.

V  poli Certifikáty klikněte na cer-tifikát a  následně na tlačítko Důvě-ryhodnost vpravo. V  zobrazenémdialogu je potřeba zaškrtnout volbu Po-užít tento certifikát jako důvěryhodnýkořen a potvrdit tlačítkem OK. Nakonecklikněte na tlačítko Importovat, čímžcelý proces dokončíte ( zobrazí se po-tvrzení o úspěšném dokončení importu).

Nakonec si můžete v dialogu Správadůvěryhodných identit přepnout zob-razení na Certifikáty a přesvědčit se, žeimportovaný kořenový certifikát autori-ty je v seznamu. Dodatečně zde můžetetaké Upravit důvěryhodnost.

Po úspěšném importu kořenovéhocertifikátu a jeho nastavení jako důvě-ryhodného se vraťte do dokumentua v sekci Podpisy klikněte na Ověřit všea  potvrďte provedení operace. Vý-sledkem by mělo být úspěšné ověřenípodpisu PDF dokumentu, pokud je pod-pis platný a autorita, která ho vydala, jepro Adobe Reader důvěryhodná. Celýproces si můžete vyzkoušet na ukáz-kovém dokumentu el_podepsany_-dokument.pdf, který je podepsánzaručeným elektronickým podpisemzaloženým na kvalifikovaném certifiká-tu eIdentity, a  dokumentu el_pode-psany_dokument-2podpisy.pdfobsahujícím dva zaručené elektronicképodpisy – PostSignum a eIdentity.

To je poslední díl seriálu o elektro-nickém podpisu. My věříme, že po jehopřečtení bude pro vás hračkou ho nain-stalovat a používat.

Instalace certifikátův Adobe ReaderuTomáš Hanusek

Adobe Reader bohužel nevyužívá k  práci s  certifikáty aniúložiště Windows ani Mozilly, nýbrž své vlastní. Proto jepotřeba do něj samostatně importovat kořenové cer-tifikáty autorit, aby mohlo být možné ověřovat elektro-nické podpisy jimi vydané. A aby toho nebylo málo, musímít tyto certifikáty příponu .cer – ze stránek autorit sinejprve stáhněte kořenové certifikáty ve formátu DERa uložte je s příponou .cer (je to v podstatě jedno, formát jestejný).

Dialog pro import certifikátu v Adobe Readeru

TÉMA ČÍSLA

Ne vždy je potřeba, aby program na-bízel maximální množství funkcí

a vytříbený vzhled. Pro řadu uživatelů jemnohem důležitější, že zvládá právě tyčinnosti, které potřebují oni, a  zda jemožné si vše pěkně nastavit tak, aby

aplikace fungovala z jejich pohledu opti-málně. Ostatně ruku na srdce – komu byna psaní nestačil místo robustního Write-ru AbiWord, který startuje rychleji, zabíráméně místa v paměti i na disku a pro dr-tivou většinu úkolů poslouží stejně dobře?

A  právě tyto skupiny uživatelů sesnaží oslovit Tux Commander, který seani v  nejmenším nesnaží přiblížit ná-strojům, jako je robustní WindowsCommander, ale snaží se být rychlýma jednoduchým pomocníkem, který za-stane většinu běžné agendy.Tux CommanderNástroj, který si dnes blíže představíme,je Tux Commander, za kterým stojí To-máš Bžatek a jehož poslední verze po-chází již z roku 2009. Existuje v překladudo řady jazyků a přítomná je také českámutace. Licencován je pod GNU GPL a jižna první pohled je jasné, že prim budehrát především jednoduchost a rychlost.Vzhledem GUI se totiž vrací nějak dopoloviny devadesátých let. Přes všechnovýše řečené je zajímavé, že integrace doUnity je zcela bezproblémová, běh sta-bilní a výkon dostatečný.

Pokud jde o základní práci se soubo-ry, pak je možné mimo základnímanipulace pracovat s  kontrolnímisoučty, soubory rozdělovat a spojovat,měnit jejich oprávnění či příslušnost keskupinám. Samozřejmostí je také práces odkazy. Tux Commander disponuje ta-ké podporou záložek na oblíbené ad-resářové cesty nebo možností uložitaktuální pozici, ke které je možné sevrátit.

Přítomné jsou také nástroje pro vy-hledávání nebo označování souborůvčetně podpory masky či inverzního vý-běru. Připravený je také terminála  příkazový řádek, kterých lze využít.Jako grafická nástavba terminálu, kterávám podá přehled o tom, co je v adresářipřítomné a umožní pracovat se dvěmaokny, je tedy program téměř ideální. Jemožné si měnit způsob zobrazenípoložek v okně nebo si nechat zobrazittaké skryté soubory.

Zajímavá je také podpora síťovýchpřenosů, kde je na výběr z  FTP, SMB,SFTP a  WebDAV (v  šifrované i  nešif-

Tux Commander: souborovýmanažer z české dílnyMichal Černý

Pokud stále ještě hledáte jednoduchého, rychlého a  pře-hledného správce souborů a nezáleží vám příliš na vzhle-du, pak aplikace Tux Commander od Tomáše Bžatka můžebýt zajímavou volbou. Nabízí hlavně základní funkce, po-hodlnou práci v síti nebo jednoduchou manipulaci se sou-bory na vašich discích.

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN34

rované variantě). Správce přenosů sechová korektně a není mu v zásadě covytknout. Aplikace podporuje také zá-suvné moduly, pomocí kterých je možnénapříklad procházet archivy jako oby-čejné složky.

Poněkud sporné je nastavení výcho-zích aplikací pro spouštění jednotlivýchtipů souborů. To je nutné provéstkompletně ručně, což sice zajistí maxi-mální korektnost, ale není to přílišuživatelsky pohodlné. Velice slušná jenaopak možnost využití klávesovýchzkratek. V oblasti nastavení nenalezne-me nic překvapivého – je možné si na-definovat výchozí prohlížeč či editor,některé chování systému nebo barevnéschéma, druh písma.

Z pokročilejších funkcí pak zaujmepráce s více kartami, což je záležitost ve-lice příjemná a práci usnadňující. Pokudk  ní přidáme používání záložek, jdeo  kombinaci skutečně dobře použi-telnou, která zvyšuje komfort práce.Vzít, či nechat být?Pokud hledáte opravdu jednoduchýa rychlý nástroj, který bude dobře použi-telný, stabilní a česky, pak je Tux Com-mader program, který byste mělivyzkoušet. Nenabízí sice komfortKrusanderu ani širokou paletu funkcí, alepředevším ve spojení s  terminálemdokáže skutečně hodně. Práce s připo-jeními ke vzdáleným serverům je nadostatečné úrovni, stejně tak možnostpracovat s  víc kartami současně patřík nadstandardu.

Pro začátečníky půjde ale spíše o ná-stroj méně použitelný. Nevýhodou je, ževývoj ustrnul, takže se nové verze zřej-

mě v nejbližší době nedočkáme. Chybítak některé modernější nástroje, jako jesynchronizace složek, integrovaný pro-hlížeč obrázků nebo možnost příméhozápisu dat na optický disk. Přesto simyslím, že si pozornost jistě zaslouží.Jeho nejbližšími konkurenty jsou pře-

devším Gnome Commander a  správceXfc. Právě s nimi bude bojovat o velicepodobný segment uživatelů.Odkaz:• Portál Tux Commanderu

TÉMA ČÍSLA

RECENZE

Nejde přitom o žádnou novinku nebonějakou nahodilou verzi, po které si

už vydavatel podporu Linuxu rozmyslel.Na následujícím screenshotu můžete vi-dět starší verzi 7, která rovněž vyšla i proLinux. Verze 7, ale i aktuální verze 8 při-tom nejsou přímo napsané jako klasickéaplikace, na které jsme zvyklí, nýbrž jsoupostaveny nad Mozillou, v aktuální verzipak nad SeaMonkey. Jde o  zajímavoudemonstraci toho, jakým způsobem jemožné využít software od Mozilly jakoplatformu. Kdybych ale nebyl zvědavý

a nebýt drobného technického nedopat-ření (vizte screenshot), nikdy bych –chovaje se jako běžný Franta uživatel –na tento fakt nepřišel.InstalaceNa CD se nachází složka linux, ve které jeschovaný instalační skript setup.sh. Tenbohužel považuje amd64 za neznámouarchitekturu, a  proto je nutné jej natěchto systémech pouštět přes wrapperlinux32; pak je vše bez problémů. Po od-

souhlasení licenčních podmínek stačízadat cestu, kam se má aplikace nain-stalovat, a započne kopírování souborů.Na závěr bude aktuálnímu uživateli při-dána ikona na pracovní plochu.SlovníkNyní se už ale podívejme na OALD 8.Samotná aplikace má řadu „podaplika-cí“, tou hlavní je ale samozřejmě výkla-dový slovník. Ten je velice bohatý –u každého slova nabízí výslovnost v bri-tské a americké angličtině (s možnostípřehrání). Jednotlivé významy slov jsoudetailně rozepsány včetně vazeb, se kte-rými se daný význam pojí, a ukázkovouvětou. U sloves najdeme informaci, zdasloveso je, nebo není v daném významutranzitivní. U každého významu nechybíinformace o použití, tedy jestli je slovopovažováno za archaismus, nebo jestli jeformální a také, zda se jeho použití lišímezi zeměmi, kde se anglicky hovoří.

Pro hlubší pochopení užití slov naj-deme u  velké většiny odkaz na doda-tečné ukázky použití ve větách. Pokud sito situace vyžaduje, je nám nabídnut ta-ké odkaz na kolokace nebo tvary slovesa.K hlubšímu pochopení nuancí významu(nebo pokud máme prostě jen zájem)pomůže popis původu slova – tedy z ja-kého jazyka pochází, jak slovo vypadalopůvodně, případně kdy se do angličtinydostalo. Při učení může uživatele poš-ťouchnout informace o důležitých syno-nymech nebo antonymech; případněpokud existují jiná slova, ke kterým mátoto významově blízko, ale přesto se lišípoužitím, tak také odkaz na místo, kde jeužití vyjasněno.

Ve většině případů nám bude prohledání postačovat zadat dané slovo.Nicméně můžeme využít i  služebpokročilého vyhledávání, kde je možnovýsledky dále filtrovat podle oblasti uži-tí slova, původu, slovního druhua vlastností (neformální, ironické...).

Oxford Advanced Learner's Dictionary8 – výkladový slovník i pro LinuxLuboš Doležel

Dnes se podíváme na anglický výkladový slovník OxfordAdvanced Learner's Dictionary (OALD). Jde o software,který je dodáván na CD spolu s tištěnou variantou tohotoslovníku, avšak za tištěnou verzí nepokulhává.

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN36

U slovníku zbývají ještě dvě drobnéfunkce: k položkám ve slovníku si mů-žete připisovat vlastní poznámky. Pří-tomnost poznámky je pak ve slovníkuvyznačena ikonou. A nezapomnělo se anina obligátní funkci pro procvičování vý-slovnosti, kde můžete poslouchat vý-slovnost podle slovníku a  nahrávat sisvou vlastní. Bohužel se následkempřetrvávajícího nepořádku ve zvukovýchsystémech na Linuxu může stát, žepokud budete mít spuštěnou jinouaplikaci používající zvuk, tak z  OALDnedostanete ani hlásku.iWriteriWriter je trochu neobvyklý pomocník,který vám pomůže s tvorbou vybranýchtypů textů. Jde o  různé variantyCV/résumé, písemné stížnosti, žádosti,recenze apod. Můžete si prohlédnoutnavrhovanou strukturu, dostanete nej-různější tipy a na závěr můžete začít vy-plňovat políčka vlastním textem. Ten jepo dokončení možné vyexportovat dotextového souboru (prostý text).My TopicsTipy na slova, která se hodí znát, vám dáfunkce My Topics. Zde najdete obrovskémnožství slov strukturovaných do stro-mu podle souvislostí a využití. Ve skupi-ně Family and relationships taknapříklad najdete po kliknutí na Agespoustu slov a obratů spojených s věkema stárnutím. Do této databáze si můžetepřidat i vlastní slova a sami si je dát dokategorií.ActivitiesActivities – toto slovo mi připomínárůzné nepoužitelné obrázkové učebniceze středních škol. V OALD ale najdemepod záložkou Activities velké množstvíužitečných cvičení. Ta jsou rozdělena dotří hlavních skupin, a  to: „AcademicWord List“, kde si otestujete své poro-zumění formálním obratům; „Topic Vo-cabulary“, kde zase přiřazujete slovak popsaným významům nebo je vkládá-te do vět; a na závěr „Dictation“ s řadouposlechových cvičení rozdělených podlepřízvuku mluvčího. A narazíte nejen naamerický a britský přízvuk!

RECENZE

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN 37

A ten zbytekPod záložkou „Resources“ se skrývajírůzné pomocné dokumenty, které majípomáhat používat slovník a  poskytujívysvětlení, která byste obvykle hledaliv učebnicích. Bohužel mi z nějakého dů-vodu odkazy na jednotlivé dokumentynefungují, proto k nim více říci nemohu.

A poslední věcí je Genie, což je tlačít-ko pro přepnutí aplikace do podobymalého okna. To se jistě šikne při pře-kladu delších textů, kde se nacházíslova, jež neznáme. Trochu ale mrzí to,že se text ze slovníku do malého oknamoc nevejde.ZhodnoceníOxford představuje v případě slovníkůzáruku kvality. A právě kvality se oprav-du dočkáte. Jakmile začnete porovnávat,co vám k hledanému výrazu OALD po-skytne za informace, rychle pochopíte,proč v určité fázi studia dvoujazyčnýmslovníkům dochází dech. Jen těžko bude-te hledat něco, co obsahovou kvalitouOALD předčí.

Co se technické stránky týče, musímvytknout porouchané Resources, drobnýzádrhel na amd64 a další drobnosti. Jakje ze screenshotů jasné, tak ani zde ne-můžeme počítat s nějakým zapadnutímdo okolního desktopového prostředí.S  pamětí zachází aplikace vcelku ro-zumně: po spuštění si zabere svých 50MB a  na této hodnotě pak proces zů-stává.

Ve výsledku vám software mohu vře-le doporučit. Není ani nutné si knihus CD objednávat ze zahraničí, neboť jek nalezení i v českých e-shopech.

RECENZE

RECENZE

Pro Linux v současnosti existuje rela-tivně velké množství nástrojů typu

CAD od poměrně jednoduchých aplikacíurčených především pro kresbu dvouroz-měrných (2D) výkresů až po takzvané„velké systémy CAD“, které kromě pod-pory všech 2D operací navíc obsahujíi možnost tvorby trojrozměrných mode-lů, automatické generování kusovníků,práci s velkými výkresovými sestavamiatd.

Mezi aplikace typu CAD patříi program nazvaný jednoduše a výstižně

QCad, jehož autorem je švýcarskáspolečnost RibbonSoft. Zajímavé je, žetento program je vydáván pod dvojí li-cencí – zatímco varianta QCadu určenápro operační systémy MicrosoftWindows je vydávána pod privátní licen-cí, jsou varianty vytvořené pro operačnísystémy Linux a  taktéž Mac OS X vy-dávány pod známou licencí GPL (GNUGeneral Public License) verze 2. V dalšímtextu bude popsána varianta QCadu vy-daná pod licencí GPL. Zaměřím se pře-devším na popis QCadu verze 2.0.5.0

(takzvaná komunitní edice), která jedostupná mj. i ve Fedoře 15.

Při prvním spuštění QCadu je možné

provést základní konfiguraci systému: zvolit

používané délkové jednotky, nastavit jazyk

využitý v uživatelském rozhraní a taktéž

vybrat jazyk, v němž jsou zapisovány příka-

zy (v tomto případě je vhodné ponechat

angličtinu, už jen z důvodu snadnějšího

hledání jednotlivých příkazů v systému ná-

povědy)

Instalace QCaduJiž na konci předchozího odstavce jsemse zmínil o  tom, že aplikace QCad jedostupná i ve Fedoře 15. Jedná se o balíkumístěný ve standardním repozitáři,takže při instalaci QCadu by neměly na-stat prakticky žádné problémy (samo-zřejmě existuje jak 32bitová, taki 64bitová verze). V závislosti na prefe-rencích uživatele lze využít buď služebgrafického instalátoru spuštěnéhov prostředí Gnome Shellu, nebo je možnéinstalaci provést alternativně z  příka-zového řádku. Obě možnosti instalaceQCadu jsou zobrazeny na následujícídvojici snímků obrazovek (Fedora 15a Gnome Shell).

Po instalaci aplikace QCad se v gra-fickém prostředí Gnome Shellu objevínová ikona sloužící pro spuštění QCadu.

QCad – jednoduše použitelný nástrojpro editaci dvourozměrných výkresůPavel Tišnovský

Systém Linux je v současnosti používán v mnoha různýchoblastech. Kromě jeho nasazení na serverech, kde si již zapoměrně dlouhou dobu své existence vydobyl stálé místo,se s  tímto systémem stále častěji můžeme setkat i  v  růz-ných vestavěných (embedded) systémech a  samozřejmětaktéž v  kancelářích, kde je využíván jak pro zpracovánítextových dokumentů, tabulek a  práci s  elektronickoupoštou, tak i  v  některých případech pro tvorbu a  editacivýkresů v aplikacích typu CAD (Computer Aided Design).

Uživatelské prostředí aplikace QCad po jejím spuštění a otevření nového (prázdného) výkresu

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN 39

Kresba grafických entitPři kresbě výkresů v QCadu je možné vy-užít všechny základní entity, které jsouod programů této kategorie (tj. jedno-dušší a snadno použitelné 2D CADy) oče-kávány. Z podporovaných entit se jednápředevším o úsečky, kružnice, kruhovéoblouky a text. Tyto entity jsou doplněnyo  možnost kresby jednotlivých bodů,elips, spline křivek a  taktéž obrázkůimportovaných z  externích souborů.Uzavřené oblasti ve výkresu lze rovněžvyplnit definovaným vzorkem. AplikaceQCad samozřejmě nabízí i  možnostmanuální či poloautomatické kresby kót,i když možnosti QCadu jsou v některýchohledech menší než například v AutoCA-

Du (týká se to třeba možnosti automa-tického okótování, zadání tolerance atd.)

Nová entita pro nakreslení se vybírábuď z hlavního menu aplikace (viz téžsnímek obrazovky umístěný nad tímtoodstavcem), nebo je možné pro výběrentity použít levý nástrojový panel, je-hož horních šest ikon obsahuje příkazypro kreslení bodů, úseček, kruhovýchoblouků, kružnic, elips a spline křivek,další ikony pak obsahují příkazy pro vy-tvoření textové entity, kóty či vy-šrafované oblasti. Po výběru entity jetaktéž nutné zvolit, pomocí jakých para-metrů budou specifikovány její geomet-rické parametry. Při kresbě kružnice jenapříklad možné zadat její střed a polo-měr, nakreslit lze kružnici pomocí troji-

ce bodů, které na ní leží atd. Souřadnice,poloměry a délky lze buď volit myší, ne-bo je zapisovat pomocí klávesnice, cožnás vede k další vlastnosti QCadu.Využití příkazové řádkyAplikace QCad se mnoha dalším (větši-nou profesionálním) programům typuCAD podobá i díky podpoře příkazovéřádky, do níž lze zapisovat příkazy, popř.zadávat souřadnice a další potřebné pa-rametry při vytváření či modifikacigrafických entit. Pro přístup dopříkazové řádky postačí stlačit klávesuSPACE (mezerník), což se ihned projevízměnou barvy textu „Command:“, zanějž se může ihned začít zapisovat jmé-no příkazu. Příkladem může být slovo„line“ sloužící pro vytvoření nové úseč-ky ve výkresu. Příkazová řádka se velmičasto používá taktéž pro zadávánísouřadnic. Může se například jednato  koncovou souřadnici úsečky, bodvložení bloku do výkresu či o souřadnicestředu kružnice.

Souřadnice mohou být zadány abso-lutně, tj. v souřadné soustavě začínajícív bodě [0, 0]. Kromě toho lze souřadnicezadat i  relativně vůči poslednímu za-danému bodu, čehož se dosti často vyu-žívá, zejména při kreslení úseček. Aby serelativní souřadnice při zápisu odlišilyod souřadnic absolutních, zapisuje sepřed nimi znak @ (nejedná se jen o spe-cialitu QCadu, ale o vlastnost převzatouz  dalších aplikací). QCad podporujei použití polárních souřadnic (tj. vzdá-lenosti a úhlu), které mohou být taktéžzadány buď absolutně, nebo relativně.Pro oddělení hodnoty udávající vzdá-lenost od úhlu se v tomto případě pou-žívá znak <.Příklady:

100, 100 – absolutní kartézskésouřadnice se začátkem souřadné sou-stavy v bodě [0, 0]

@100, 0 – relativní kartézskésouřadnice

100<90 – absolutní polárnísouřadnice

@100<90 – relativní kartézskésouřadnice (použité například při kresběsvislé úsečky o  délce 100 délkovýchjednotek)QCad dokonce při specifikaci souřadnicumožňuje použít namísto pouhých nu-merických hodnot taktéž jednoduchématematické výrazy, čehož je možné

Instalace aplikace QCad pomocí grafického instalátoru Fedory

Instalace aplikace QCad a všech knihoven, na nichž tato aplikace závisí, s využitím příkazu

„yum“ spouštěného z příkazové řádky (s právy superuživatele)

RECENZE

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN40

v některých případech využít (napříkladpři překreslování výkresů z  papíru doelektronické podoby v případě, že ve vý-kresu nejsou zakresleny všechny kóty –chybějící délku lze snadno dopočítatz délek ostatních kót).

Nastavení vlastností aplikace QCad

Uchopovací režimyPři kreslení a samozřejmě taktéž v prů-běhu editace grafických entit je většinounutné zajistit, aby na sebe entity zcelapřesně navazovaly, popř. aby dvě úsečkybyly na sebe kolmé, aby entita začínalave středu jiné entity atd. Pro přesnéumístění entit do výkresu slouží v systé-mech CAD takzvané uchopovací režimy(snap modes) a QCad není v tomto ohledužádnou výjimkou. Volbu uchopovacíhorežimu (či dokonce většího množstvíuchopovacích režimů) lze provést buďz hlavního menu aplikace (v závislosti nazvoleném jazyku uživatelského rozhraníse jedná o položky Uchopit/Snap – viz téžobrázek číslo 10), nebo je možné ucho-povací režim nastavit z  levého ná-strojového panelu přímo při kresbě novéentity.

Volba uchopovacího režimu z hlavní-ho menu aplikace má vliv na všechnydalší kreslicí a editační operace, zatímcovolba z  nástrojového panelu se týkápouze kresby nové entity. QCad podpo-ruje všechny základní uchopovací reži-my, které uživatelé znají i  z  ostatníchaplikací typu CAD. Jedná se zejménao  omezení souřadnic koncových bodůentit na mřížku (takto je možné na-příklad zarovnat celou kresbu na desítkycentimetrů atd.), navázání entit na kon-cové body jiných entit, na střed jinýchentit, kresbu na sebe kolmých úsečekatd. Kromě toho je možné zvolit, aby seentity (většinou se jedná o úsečky) kres-lily pouze ve vodorovném nebo svislémsměru, čehož je možné využít napříkladpři kresbě půdorysů staveb, elektrickýchschémat atd.

Práce s hladinamiPrakticky všechny aplikace typu CAD, aťjiž se jedná o programy určené předevšímpro tvorbu převážně dvourozměrnýchvýkresů, nebo o plnohodnotné prosto-rové modeláře, obsahují podporu propráci s  takzvanými hladinami (layers).QCad samozřejmě nezůstává pozadua práci s hladinami taktéž podporuje. Připráci s hladinami je každá entita na vý-krese umístěna do některé z hladin defi-novaných uživatelem, přičemž prokaždou hladinu je možné zvolit její jmé-no, vybrat barvu kresby, styl kreslenýchčar a v neposlední řadě taktéž lze zvolit,jestli má být hladina viditelná a zda mábýt uzamčená (v  tomto případě nenímožné v hladině provádět žádné editačníoperace, dokonce v ní není ani možnévytvářet další entity).

Seznam hladin ve výkresu

Díky podpoře práce s  hladinami jenapříklad možné, aby jeden výkres po-stupně zpracovávalo větší množství pra-covníků z  různých oborů. V  případěstavebního výkresu může být půdorysnakreslen v samostatné hladině uzam-čené pro ochranu před nechtěnou edita-

cí, další hladina může být vyhrazena prozakreslení schémat elektrického zapo-jení, třetí hladina pro schéma zapojenítelefonní a počítačové sítě, další hladinabude určena pro vodovodní řád či nákresrozvodu klimatizace atd. Grafické uži-vatelské rozhraní aplikace QCad ob-sahuje pro práci s hladinami samostatnýpřemístitelný panel, na němž je zob-razen seznam hladin i se základním na-stavením pro každou hladinu (viz téžobrázek číslo 12).

Nastavení parametrů vybrané hladiny.

Pomocí dvojice ikon před jménemkaždé hladiny lze zvolit, zda má být hla-dina skryta, či zobrazena a zda má býtzamčena při kreslení a modifikaci entit.Tento panel taktéž ve své horní částiobsahuje pětici ikon pro volbu vidi-telnosti hladiny, pro vytvoření novéhladiny či naopak smazání hladinya taktéž ikonu sloužící ke změně styluentit, které se na hladině nachází (styllze samozřejmě zvolit pro každou entitusamostatně, to však většinou není přílišvýhodné právě z toho důvodu, že v bu-doucnu bude nutné měnit styl entityzvlášť, a ne hromadně změnou stylu ce-lé hladiny).

Volba uchopovacího režimu přímo při kresbě nové entity

RECENZE

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN 41

Práce s blokyDalší funkcí, kterou můžeme naléztv mnoha aplikacích typu CAD a samo-zřejmě ji nalezneme taktéž v QCadu, jepodpora pro práci s bloky. Bloky většinouslouží k seskupení libovolného množstvíentit, které mají být ve výkresu nakres-leny a posléze přesouvány a/nebo otáče-ny společně. V  případě elektrickéhoschématu se například může jednato schematickou značku tranzistoru (blokbude v tomto případě složen z kružnice,několika úseček a textu s popisem typutranzistoru), ve stavebním výkresu mů-že být blokem například značka dveří čiumyvadla.

Podobně jako je tomu u  hladin,i jednotlivým blokům lze přiřadit jejichjméno. Blok lze taktéž editovat v samo-statném okně a  je ho možné vložit doaktuálně zpracovávaného výkresu s tím,že zůstane zachována jeho celistvost.Pro „rozbití“ bloku na jednotlivé entityje možné použít příkaz „explode“.Editační příkazyAplikace QCad obsahuje i základní edi-tační příkazy sloužící ke změněvlastností nakreslených grafických entita  taktéž bloků. První skupina těchtopříkazů může být použita pro provedenízákladních (lineárních) transformací –posunu, změny natočení, změny ve-likosti a taktéž k zrcadlení vybrané enti-ty (entit) či bloku. Další skupinaeditačních příkazů slouží k prodlouženíči naopak ke zkrácení entity (většinou sev  tomto případě jedná o  úsečky čikruhové oblouky) takovým způsobem,aby jeden koncový bod editovanégrafické entity přesně ležel na entitě ji-né, popř. aby se entity stýkaly vespolečném koncovém bodě – průsečíku.Tyto příkazy jsou při editaci výkresů, aťjiž stavebních, či strojírenských, použí-vány velmi často.

Třetí skupina editačních příkazů jepoužívána k  vytvoření nové úsečky čikruhového oblouku v  místě protnutídvou entit. Díky existenci těchto příkazůje možné velmi jednoduše nakreslit na-příklad různé ohyby či zkosení. V  po-slední skupině editačních příkazůmůžeme nalézt příkazy sloužící prozměnu barvy vybrané entity, stylu čáry,rozbití bloku na jednotlivé entity,z nichž byl blok vytvořen, editaci textuatd.

ZávěrVzhledem k tomu, že aplikace QCad nenív žádném případě jediným existujícímprogramem pro tvorbu výkresové doku-mentace, je nutné, aby bylo možné conejjednodušeji a  ideálně beze ztrátyinformací přenášet výkresy mezi různý-mi CAD aplikacemi. Již v poměrně dávnépočítačové minulosti byl pro tento účelnavržen souborový formát DXF (DrawingInterchange File Format), který se i přesněkteré své nepříliš dobré vlastnosti(objemné soubory atd.) zachoval až dosoučasnosti.

QCad dokáže s výkresy uloženými veformátu DXF pracovat, i když v někte-rých případech může dojít k problémům– týká se jak 3D entit (což je vzhledemk zaměření QCadu i částečně pochopi-telné), tak zpracování některých ne-

standardních atributů entit. Nicméněvšechny základní grafické entity, blokyi hladiny uložené v souborech DXF lze vevětšině případů načíst (pokud dojdek chybě, je možné v mnoha CAD nástro-jích zvolit úroveň kompatibility gene-rovaných DXF souborů).

Z  nedostatků QCadu je nutné naprvním místě jmenovat především po-malé překreslování výkresu. Pomalostpřekreslování sice není viditelná provýkresy s několika desítkami entit, alejiž u  středně velkých výkresů (stovkya tisíce entit) je překreslování provádě-no nepřiměřeně dlouho, a to i na rych-lých počítačích. Nicméně i  přes tentonedostatek je QCad použitelný v tech-nické praxi, což je ukázáno i  na po-sledním obrázku s výkresem vytvořenýmpřímo v QCadu.

Použití příkazu pro prodloužení entity (úsečky) při kresbě půdorysu budovy

Výkres půdorysu budovy vytvořený v QCadu

RECENZE

RECENZE

Linux Mint je známá a oblíbená dis-tribuce založená na Ubuntu. Podle

některých statistik je dokonce oblí-benější než poslední verze Ubuntu. Trendodlivu uživatelů klasického Ubuntu, kte-rý se objevil po vydání Unity, se projevu-je nejen ve zvýšeném zájmu o  distri-buce *buntu, ale i o jeho deriváty. Zdemá tedy Linux Mint svoji šanci. Otázkou,na kterou se dnes pokusíme odpovědět,je, zda nasazení GNOME 3.2 je tousprávnou volbou a zda nebylo lepší vsa-dit na jistotu v podobě starší verze GNO-ME.Bezproblémová instalaceInstalace je poměrně jednoduchá. Uživa-tel má možnost si zvolit z připravenýchobrazů ISO ve variantách 32bit a 64bit vevelikosti pro CD a DVD. DVD (1 GB) ob-sahuje kompletní softwarové vybavenívčetně plné multimediální podporya všech připravených prostředí. Obrazpro CD (620 MB) je bez této multimedi-ální podpory, ale vybrané kodekya aplikace lze po instalaci snadno doin-stalovat. Tady shledávám velkou výhoduoproti Ubuntu, které se stále omezuje navelikost instalačního obrazu pro CD, a toi za cenu „overburningu“ (ten může dě-lat některým uživatelům problémy).Ubuntu z tohoto důvodu vyřadilo někte-ré užitečné aplikace, které zde nalezne-me ihned po instalaci.

Po vložení instalačního média a vol-bě startu z  CD/DVD se dostanete dojednoduchého menu. Zde pouze postrá-dám možnost volby české lokalizace pronásledující zavedení systému z DVD. Po

jeho zavedení se dostanete přímo do živéverze systému Linux Mint. Lze si taksnadno a bez nutnosti instalace vyzkou-šet co vás čeká a zda bude tato distribucepro vás ta pravá. Předvoleno je prostředíGNOME 3.2 kompletně v angličtině. Pří-mo na ploše je pak připraven instalátorsystému na pevný disk, kde je již i volbalokalizace do češtiny.

Proces pak lze stáhnout na pozadía  nadále pracovat se systémem (na-příklad prohlížet si internet, poslouchathudbu nebo sledovat film). Instalace jebezproblémová a poměrně rychlá. Nain-staluje se vám jak GNOME 3.2 (s rozší-řením a  bez), tak i  MATE. Možnost

výběru máte na přihlašovací obrazovce.Jestliže jste si během instalace zvoliliautomatické přihlášení, tak po spuštěnídostanete automaticky GNOME 3.2s MGSE (Mint Gnome Shell Extensions)a případná změna prostředí je možná ažpo odhlášení.NovinkyCo nás tedy čeká? V oznámení o vydánílze nalézt, že největšími novinkami tétoverze jsou GNOME 3.2, MGSE, MATE(fork Gnome 2), vylepšený vzhledprostředí a nový výchozí vyhledávač.GNOME 3.2 a MGSEMusím říci, že zde jsem se nejvíce obávaltoho, jak proběhla implementace GNO-ME 3. V distribucích, jako je napříkladFedora 16, která využívá převážně neu-pravené GNOME 3, mě toto prostředípříliš neoslovilo. Tady ale vývojářiopravdu zapracovali a rozšíření MGSE

Linux Mint 12: Je to opravdutakové terno?Kamil Pošvic

Koncem roku vyšla nová verze distribuce Linux Mint 12,nesoucí označení „Lisa“. Toto vydání bylo částí komunityočekáváno se strachem z toho, zda nezopakuje chybyUbuntu. Poprvé totiž přináší GNOME 3 a zároveň forkGNOME 2 nazvaný MATE. Pojďme se společně podívat nato, zda a jak se inovace povedla.

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN 43

vytváří jakýsi můstek mezi větví 2 a 3.Přidává spodní panel, seznam otev-řených oken, menu aplikací a  mnohodalšího.

Vše funguje přehledně a efektivně.Občas se mi stávalo, že vyhledávánímenu v nainstalovaných aplikacích sepo pohnutí myši samo vymaže, takže nanalezenou aplikaci nemáte možnostkliknout, ale lze na ni dojet pomocíkláves. Jinak je poznat, že MGSE je navr-ženo tak, aby vám pomohlo pracovatefektivněji ve více aplikacích zároveň.

Součástí prostředí je i povedené upo-

zorňování ve středu dolní části ob-razovky. Má velice pěknou frontuhistorie, takže lze dohledat a zpracovati předešlé zprávy. Osobně mi pouze va-dilo, že při oznámení nového hardwaruzůstává zpráva na obrazovce až do ruční-ho zavření.MATEJedná se o fork GNOME 2 a podle slov vý-vojářů se jedná o úplnou novinku, kteráještě nemusí být až tak stabilnía kompletní. Časem by se mělo jednat

o  plně podporované a  udržovanéprostředí poskytující svým uživatelůmtradiční funkce z  GNOME 2 za využitínejnovějších technologií.

Prostředí je pro uživatele instalujícíz DVD již připraveno a lze zvolit v rámcipřihlašovací obrazovky. Jestliže jste in-stalovali z CD, tak je nutná ruční doin-stalace balíčku mint-meta-mate.

Po přihlášení (s  volbou prostředíMATE) se dostanete do klasickéhovzhledu GNOME 2, jak si ho možnámnozí z  vás pamatují z  Linux Mint 11nebo jiných distribucí. Chvilku jsem jejtestoval a i přes varování vývojářů o ne-stabilitě jsem žádný problém neshledal.Vrátil jsem se pak do GNOME 3, který mědíky rozšíření MGSE oslovil více.Vylepšený vzhledVývojáři avizovali i  vylepšený vzhledprostředí. Tuto novinku zastupují dvěnová témata Mint-Z  a  Mint-Z-Dark.Jedná se o sloučení některých vlastnostíz témat Mint-X a Zukitwo. Témata jsouzdařilá a vytvářejí dojem vyššího rozli-šení za využití například menších fontůa ikon.Nový výchozí vyhledávačLinux Mint se do této verze rozhodl jakovýchozí vyhledávač na internetu prefe-rovat Duck Duck Go. Podle oznámenívyhledávač neshromažďuje o uživateližádné informace, a tudíž poskytuje kaž-dému stejně optimalizované výsledky.Osobně preferuji alespoň lokalizovanévýsledky (nejdříve odkazy vedoucí načeské sítě), ale možná se vám tento vy-hledávač zalíbí. Minimálně jej doporu-čuji vyzkoušet už z toho důvodu, že částzisků plynoucí z vašeho vyhledávání pů-jde i na Linux Mint.

Samozřejmě je možné si vybrat i jinévyhledávače. Připraveno je zde vyhle-dávání na Amazon.com a anglické verziWikipedie. Jako další lze přidat i  na-příklad Google, ale chce to trošku víceklikání, pročítání a restart Firefoxu.Softwarová výbava

Softwarová výbava je zde na velicedobré úrovni. Instalace proběhla z DVD,a vývojáři tudíž měli dostatek místa navšechny důležité aplikace. Většina je jižv nejaktuálnější verzi, nicméně ihned poinstalaci mi systém ohlásil 277 doporu-čených aktualizací o celkovém objemu188 MB. Tuto volbu bych doporučoval

RECENZE

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN44

nastavit již do instalace systému. Teprvepo instalaci doporučených aktualizacímáte systém plně aktuální, což vám in-dikuje ikona v horním panelu.

Pak zde tedy naleznete aplikace Fire-fox a  Thunderbird ve verzi 8.0, GIMP2.6.11, LibreOffice 3.4.4, Banshee 2.2.0a další. Nespornou výhodou pro nováčkyje již nainstalovaný Adobe Flash Player

11 a podpora multimediálních formátů.Není tak třeba nic přidávat ani instalovatpro prohlížení většiny internetovýchstránek, poslouchání hudby nebo sle-dování videa.

Pro prohlížení souborů PDF je zdepřipravena aplikace Document Viewer3.2.1. Zvládá prohlížení většiny doku-mentů, ale například pro práci s heslem

chráněným dokumentem přece jen do-poručuji zvolit jinou alternativu.

Výchozím přehrávačem videa je To-tem Movie Player využívající předin-stalovaný GStreamer. Bez nutnostizásahu tak lze přehrát většinu dnes jižběžných formátů včetně klasickéhoDVD.

Co mi ovšem nevyhovovalo, je ab-sence lokalizace jednotlivých aplikací.Bylo nutné vždy přes správce softwarudoinstalovat češtinu pro každou aplikaci(Firefox, Thunderbird, LibreOffice…).Toto by mohl být problém, který by ně-které uživatele (nováčky) mohl odradit.I celková lokalizace prostředí někdy vy-kazovala nedostatky ve formě některýchnepřeložených tlačítek anebo textův menu.Instalace dalších programů

Samozřejmě čím déle pracujete s Li-nuxem, tím více máte oblíbených speci-álních aplikací, a proto vás určitě zajímámožnost přidání nových aplikací. Prosnadné přidávání aplikací je připravenpřehledný Správce aplikací. Ve výchozímstavu spravuje něco přes 36 000 balíčků.Je tedy vysoce pravděpodobné, že zdehledanou aplikaci naleznete. Případnédodatečné zdroje softwaru lze snadnodoinstalovat, používá stejné jako po-slední Ubuntu 11.10 „Oneiric Ocelot“, zekterého vychází. Jestliže neznátekonkrétní aplikaci, lze procházeti jednotlivé kategorie a řídit se u aplika-cí získaným hodnocením.Celkové zhodnoceníLíbilo se:• velice povedené rozšíření GNOME 3

ve formě MGSE• výběr výchozích aplikací vhodný pro

nováčky• pěkný vzhled nových témat

Nelíbilo se:• nedodělky v  lokalizaci, nutnost

ruční doinstalace češtiny do někte-rých aplikací

• upozornění na nový HW zůstává naobrazovce až do ručního zavření

RECENZE

NÁVODY

Klasický stín1 Vytvořte text. V dialogovém okně

Vlastnosti v  části Text | Barva&  efekty stiskněte ikonku Stíno-vaný text. Barvu tahu nastavte na30% černou.

2 Dlouhým stiskem ikonky stíno-vaného textu změňte posunutístínu.

Text s klasickým stínem

Vytlačené písmo1 Postupujte podle předchozího ná-

vodu. Stín textu však posuňte dopolohy před a nad text. Text by mělmít nejsvětlejší odstín (50% černá),pozadí tmavší (70% černá) a stínnejtmavší (80% černá).

Vytlačené písmo

2 Lepšího výsledku je možné dosáh-nout konvertováním textu na obry-sy, zrušením seskupení a násled-nou kombinací mnohoúhelníků.Poté vytvořte pozadí (obdélník)a  odečtěte text z  obdélníku –kliknutím na obdélník a text za dr-žení klávesy Shift, Objekt | Ná-

stroje cesty | Operace s cestami…Vzniklý tvar zkopírujte a nastavtebarvy obou tvarů. Tmavší z  nichpřesuňte do nižší vrstvy a trochu jejposuňte dolů. Jako pozadí vytvořteobyčejný obdélník, který bude mítnejsvětlejší barvu.

Vytlačené písmo – druhý způsob

Zkosený stín1 Vytvořte text. Konvertujte jej na

obrysy. Zrušte seskupení a  potéaplikujte Kombinovat mnoho-úhelníky.

2 Vytvořte kopii. Dvojklikem na kopiise otevře dialogové okno Uzly, vekterém několikrát stisknete ikonkus názvem Uvolnit horizontálu do-prava.

3 Zarovnejte stín zleva a zdola podletextu (v  Okna | Zarovnat a  roz-místit). Aplikujte svislý přechod naodraz. V horní části nastavte bíloua ve spodní 70% černou. Přesuňtestín do spodní hladiny.

Zkosený stín

Text s odrazem1 Vytvořte text. Konvertujte jej na

obrysy. Zrušte seskupení a  potéaplikujte Kombinovat mnoho-úhelníky.

2 Vytvořte kopii, kterou překlopítepodle vodorovné osy, tj. „vzhůrunohama“. Otevřete si Okna | Za-rovnat a  rozmístit a  zarovnejteodraz podle obrázku níže. Potéaplikujte svislý přechod na odraz.V horní části nastavte 70% černoua bílou ve spodní.

3 Přidejte obdélník s  vodorovnýmpřechodem bílá-černá-bílá o výšce1 pt. Zarovnejte jej podle obrázkuníže.

Text s odrazem

Odkazy• Zhastrov T.: Scribus Creations, Part 2

Scribus: Jak vytvořit efekty textuMichal Hlavatý

Při vytváření textu je možné použít různé efekty, kterémůžou vylepšit nebo oživit dokument. Seznamte se s  ně-kterými z nich v našem návodu.

NÁVODY

Návod1 Do textového rámce vložte text. Na-

stylujte jej. Výhodné je použít tučnýřez (bold, extrabold, heavy).

Vložený text

2 Označte rámec, pravý klik, Kon-verze na | Obrysy.

Konverze na obrysy

3 Pomocí Objekt | Zrušit seskupenínebo klávesové zkratky Ctrl + Shift+ G rozdělte text na jednotlivápísmena.

Rozdělená písmena

4 Poté spojte text v jeden tvar v Ob-jekt | Kombinovat mnohoúhel-níky.

5 Přeměňte objekt z tvaru na obráz-kový rámec pravým klikem, Kon-verze na | Obrázkový rámec.

Konverze na obrázkový rámec

6 Nahrajte do rámce obrázek pravýmklikem, Vložit obrázek, upravtepozadí dle potřeby.

Výsledný text vyplněný obrázkem

Scribus: Jak vytvořit textvyplněný obrázkemMichal Hlavatý

Potřebujete oživit svůj dokument? Zkuste použít textvyplněný obrázkem. Postup k jeho vytvoření si přečtěteníže.

PRAXE

Nekoncepce v minulostiVýuka ICT na základních a  středníchškolách je obecně ošemetný problém.Počítačové vybavení českých škol seteprve před několika lety začalo dostávatna úroveň alespoň přibližně odpovídají-cí minimálním požadavkům, které jsouna tuto oblast kladeny. Velmi často všakškoly neměly nad výběrem hardwaru ta-kovou kontrolu, jakou by si před-stavovaly, nebo postrádaly potřebnézázemí (ať již z hlediska personálního,nebo technického) pro systémové vyře-šení této otázky. Instalované softwarovévybavení bylo ve většině případů dánodirektivně nastavenými parametry růz-ných projektů, v  jejichž rámci mohlyškoly usilovat o vylepšení stávající situa-ce. Výsledkem byly v drtivé většině pří-padů předražené počítače, nesourodý

mix verzí operačního systému MicrosoftWindows a žádná nebo velmi chatrnákoncepce udržitelnosti, správy a dalšíhorozvoje. Zkrátka INDOŠ (projekt Internetdo škol) a  roky po něm výuku počíta-čových dovedností těžce zasáhly.

Připočteme-li ke zmiňovaným neu-těšeným okolnostem skutečnost, že ne-bylo možné navázat na tradici, kterátady v  předlistopadovém období ne-vznikla, protože moderní ICT vybaveníve školách k  dispozici nebylo, vycházínám obraz, z něhož lze vyčíst současnéhrubé nedostatky. Černobílý a nekon-cepční projekt INDOŠ „uspěl“ zejménav tom, že pomohl do učeben jednoba-revnému softwarovému vybavení, které-mu dominoval systém Windows.Postupný příchod učitelů s novými ob-zory mohl jen těžko zvrátit zakořeněnoufixaci na produkty Microsoftu.

Proto je potěšující, kolik se v dnešnídobě najde progresívních učitelů, kteříse nebojí zkoušet, nasazovat a  širocevyužívat open-source software a v mno-ha případech i Linux. Tento zvrat si mů-žeme vysvětlovat plánováním s  kon-krétními cíli, z nichž ty nejvýznamnějšízahrnují:

1. ušetřit peníze;2. získat novou kvalitu vzdělávání;3. podpořit exkluzivitu vzdělávání

podporou alternativ;4. pedagogický záměr.

Školství je notorik, léčba jemožnáNotorický nedostatek financí ve školstvíhraje nezanedbatelnou roli, stejně jakopodobně notorické potíže s bezpečností,kterými se operační systém od Micro-softu vyznačuje. Open-source operačnísystémy (v  čele s  nejznámějším Li-nuxem) mohou nabídnout nesporně vý-hodnější licenční podmínky a  netrpíchybami v zabezpečení, které by je vy-stavovaly napospas útokům malwaru,virů apod. (případné zabezpečení pomo-cí antivirových programů vyžaduje vy-naložení dalších nákladů na pořízení,času na údržbu a prášků na nervy).

Nízká nebo teoreticky i nulová poři-zovací cena spojená s  neomezujícímiopen-source licencemi navíc umožňuje,aby si žáci a  studenti doslova odneslisoftware instalovaný ve škole i  nadomácí soukromé počítače, aniž by sedopouštěli porušení zákona nelegálnímpoužíváním proprietárních aplikací.Slovy RNDr. Věry Hudcové, učitelkya správce ICT na Základní škole a ma-teřské škole bratří Fričů v  Ondřejově:„Pro školu je důležitá každá úsporaa navíc, každé dítě si [OpenOffice.org]doma může nainstalovat a  používat.Mohu půjčovat CD s  instalačnímprogramem, což mi opravdu přijde dů-ležité.“

Proč by se školy neměly bátopen sourcu a LinuxuRobert Krátký

Softwarové vybavení základních a  středních škol vůbecnemusí být tak drahé, některé školy používají open sourcea  Linux a  ušetřily tak nemalé finanční prostředky. Ještěpotěšitelnější je, že open-source software je využívánz praktických a didaktických důvodů.

Počítačová učebna s Linuxem

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN48

Software lze používatlegálněKromě toho, že to znamená nemalouúsporu prostředků pro rodiny žáků, na-plňuje tato skutečnost i pedagogickoufunkci, kterou vystihuje napříkladMgr. Martin Raus z Gymnázia v Jevíčku:„Naším cílem je, aby studenti vzali navědomí, že používání nelegálně získané-ho softwaru je trestným činem, a aby po-chopili, že existují alternativy kekomerčnímu softwaru. V tomto směru jepoužívání Linuxu zcela logickým krokema chápeme ho jako společensky důležitývýchovný prvek pro zvýšení povědomío autorských právech jak studentů, takpřeneseně i  jejich rodičů, kterým stu-denti svoje poznatky a postřehy samo-zřejmě přetlumočí.“

Nezřídka nárazový a ne zcela uspořá-daný charakter dokupování počítačůa  proprietárního softwaru znamená(nejen) pro školy nutnost vedení doda-tečné agendy o platnosti licencí. Institu-ce, které se snaží zachovávat veškeré svévybavení legální, mají o starosti posta-ráno. Ludmila Chládková, vyučujícíinformatiky na Církevní střední odbornéškole v Bojkovicích, říká: „Můj podíl narozhodování [o přechodu na open-sour-ce systém] byl podpořen ještě snahouušetřit si práci – z  předchozího za-městnání jsem měla zkušenost s nákupya  převody licencí a  upgradem na po-stupně přibývající počítače. Po několikaletech dala snaha o systematický a prů-kazný přehled o nakoupeném softwarudocela ‚zabrat‘.“Kopírujte úspěšné školyKonzervativní, prosaditelné a  snázestravitelné řešení migrace na open-sour-ce software většinou postupuje po oseservery a webové aplikace → kancelářskýa výukový software → komplexní desk-topy → provozní software (agenda,

účetnictví). Mnoho škol má zkušenostprávě s  tímto způsobem pozvolnéhooťukávání svobodných alternativk  uzavřeným a  drahým systémům.Převod serverové infrastruktury na Linuxje obyčejně vyprovokován snahouo usnadnění správy a zajištění bezpečné-ho síťového prostředí. Pracovní stanices různými „zbytkovými“ verzemi systé-mu Microsoft Windows mohou být ob-sluhovány linuxovými servery, kterézajistí nejen přihlašovací a ukládací, alei poštovní, antivirové, antispamové a tis-kové služby.

Softwarové vybavení pracovníchstanic a  uživatelských desktopů bývádalším krokem, i  když v  mnoha or-ganizacích jde naopak o  první fázi. Aťtak či tak, tato část migrace je téměř vž-dy vynucena okolnostmi: Zastarávajícíproprietární software neplní požadovanéfunkce (obzvláště je to patrné u starších,leč rozšířených verzí kancelářského ba-líku Microsoft Office) nebo klíčovýmaplikacím vyprší licence.

Upgrade na nové verze je drahý,nemožný (například kvůli hardwarovýmnárokům) nebo z  jiného důvodu ne-vhodný.

Ing.  Jiří Burda, učitel na Vyšší od-borné škole a Střední průmyslové školeelektrotechnické Olomouc, komentujenastalou situaci takto: „Byla mi učiněnanabídka, která by vyřešila náš problém,ale stálo by nás to řádově desítky tisíc –a to byla cena pro vzdělávací organizace.Přišlo mi to úsměvné. My učíme najejich produktech a tím jim děláme re-klamu a máme za to ještě platit? Takžeto vyřešíme tak, že přejdeme na Laza-rus.“ (Pozn. aut.: Lazarus je open-sour-ce vývojové prostředí pro programovacíjazyk Pascal.)

Protože je velké procento open-sour-ce softwaru multiplatformní, mají stu-denti šanci osvojovat si znalosti pomocíprogramů, které jim nebudou cizí nažádném z běžně používaných operačníchsystémů. A osvojovat nemusí si jen veškole, ale také na svém soukromém po-čítači.

Instalace open-source systému nadesktopy v učebnách a kabinetech sicev  důsledku skýtá nejširší možnostiúspory finančních prostředků, ale takése setkává s  největší zdrženlivostí nastraně správců a  protesty na straněuživatelů. Je potřeba vytvořit prostředí,které nenaruší provoz výukových či ad-ministrativních aplikací, jež existujípouze ve verzích pro Windows. Linuxováplatforma přitom technologicky nijaknezaostává a záleží pouze na rozhodnutívýrobce, zda ji bude podporovat. Pokudse ji vědomě rozhodne ignorovat, roz-hodně přichází o zákazníky – pokud nednes, pak v budoucnosti ano.

Současný stav lze řešit různými způ-soby od virtualizace až po dedikovanéstroje s  Windows. Bc. Martin Pruša,správce sítě a  učitel na Středním od-borném učilišti elektrotechnickémv Plzni, k této otázce poznamenal: „Ob-rovský problém jsme měli se školníagendou, která musí běžet na MicrosoftWindows Serveru. Ten nemáme, a protojsme museli sáhnout po virtuálnímserveru s  nainstalovaným MicrosoftWindows Serverem.“ Součástí řešenímohou být i  tzv. dual-boot systémy,které umožňují výběr operačního systé-mu už při zapnutí počítače.O peníze jde až v první řadě

Bez výjimky všechny organizace,které v rámci České republiky v menší čivětší míře nasadily nebo přešly na open-source software, citují jako hlavní důvodnutnost nebo snahu ušetřit na licencíchproprietárních řešení. V případech, kdeje již možné činit závěry, se ukazuje, žese vyčíslitelné úspory opravdu dostavily.To je samo o  sobě povzbuzující sku-tečnost a silný argument. Peníze však –jak se praví – nejsou vše. Ještě potěši-telnější je, že open-source software jevyužíván z praktických a didaktickýchdůvodů. Mimo jiné je to správný kroksměrem k dosažení stavu, kdy bude vy-učován princip, nikoliv biflovány po-stupy. Za sympatický postranní efektmůžeme považovat přispění ke snazeo vychovávání společnosti, ve které bu-de naplňována litera zákona o  svo-bodném přístupu k  informacím a  kdebudou mít lidé úctu k  autorskýmprávům.

Naším cílem je, aby studentivzali na vědomí, že použí-vání nelegálně získanéhosoftwaru je trestným činem,a aby pochopili, že existujíalternativy ke komerčnímusoftwaru.

Bez výjimky všechny or-ganizace citují jako hlavnídůvod snahu ušetřit na li-cencích proprietárních řešení.

PRAXE

PRAXE

Nesmělý začátekSvobodný kancelářský balík byl nain-stalován v rámci pilotního projektu najaře 2011 na 22 500 pracovních stanic,z toho 600 notebooků obsahovalo jakojediný kancelářský balík právě OpenOf-fice.org. 75 % z 600 zaměstnanců Helsi-nek je s  OpenOffice.org spokojenoi přesto, že k OpenOffice.org dostali jenpsaný manuál a  neprošli žádným ško-lením. Pilotní projekt iniciovala členkaměstské rady Johanna Sumuvuori.

„Blahopřejeme Helsinkám k úspěš-nému pilotnímu projektu a doufáme, žebudou následovat další. Svobodný soft-ware znamená, že úřady nemusí být zá-vislé jen na jednom obchodníkovia nemusí platit monopolní ceny,“ řeklOtto Kekäläinen z Free Software Foun-dation Europe – koordinátor pro Finsko.

Helsinky nejsou jedinéHelsinky nejsou jediné město ve Fin-

sku, které používá svobodný software.Podobná iniciativa existuje i  v  dalšíchměstech, např. Tampere, Turku, Paimioa  Salo. Také poslanci finského parla-mentu by podpořili svobodný software;konkrétně 71 % z nich se v anketě vyjád-řilo, že by stát měl dát přednost svo-bodnému softwaru (jako např.GNU/Linux a OpenOffice.org).

Předseda Strany zelených Ville Nii-nistö řekl: „Migrace na svobodný open-source software a operační systémy bymohly ušetřit v městských rozpočtechvelké finanční částky. V oblasti kance-lářského softwaru by změna mohla býtprovedena velmi rychle. Tento typ soft-waru umožňuje rychlejší vývoj.“

Finsko je průkopníkem v používáníopen-source softwaru v  soukromém

sektoru. Také státní ministerstvo obra-ny používá na klíčové systémy Linux(hlavě kvůli své bezpečnosti) od roku2006. Ministerstvo spravedlnosti pakzavedlo v  roce 2007 OpenOffice.org.Další, kdo zavedl open-source software,byly finské školy, které uspořily značnémnožství peněz použitím projektu LinuxTerminal Server Project.• Zpráva ve finštině, strojový překlad

do češtiny• Zpráva na Bristol Wireless, anglicky• Zpráva na Free Software Foundation

Europe – FSFE (anglicky)• Univerzita v Tartu, anglicky• Univerzita v Tampere, anglicky• Linux Terminal Server Project, ang-

licky

Úředníci finských Helsinek jsou spokojenis kancelářským balíkem OpenOffice.orgredakce OpenOffice.cz

Úředníci Helsinek (hlavního města Finska) jsou velmispokojeni s  kancelářským balíkem OpenOffice.org. Nej-dříve tento balík zkusili na přenosných počítačích.

PRAXE

Proč používáte OpenOffice.org?OpenOffice.org používáme, protože je tozajímavá alternativa ke kancelářskémubalíku Microsoft Office. Líbí se nám, žeje OpenOffice.org volně k dispozici nejenpro soukromé účely, ale i pro komerčnísféru.Jací uživatelé, na kolika počítačícha kolik jich je?V naší firmě jej používá přibližně desetpracovníků na deseti počítačích. Jedná seo účetní a administrativní práce.Na jakých operačních systémechOpenOffice.org provozujete?

1. Windows XP2. Windows 7

Popište typ dokumentů, které obvyklevytváříte nebo zpracováváte.Nejčastěji uživatelé vytvářejí textovédokumenty, různé tabulky a schémata.Máte problémy při výměně dat, např.v případě souborů Microsoft Office?Problémy někdy bývají s  dokumenty*.doc a *.docx. Stává se, že dokumentyod Microsoft Office se zobrazí správně,

ale při uložení (opět do formátu Micro-soft Office) se dokument nesprávně zob-razuje jak v OpenOffice.org, tak v Micro-soft Office.

Pro výměnu dat v interním prostředípoužíváme převážně formáty OpenOffi-ce.org. Pokud však posíláme data mimofirmu, používáme export do PDF neboukládáme dokumenty ve formátu Micro-soft Word 2000/XP.Zhodnoťte kvalitu práce s kancelář-ským balíkem OpenOffice.org. Uveďtedůvody pro jeho doporučení jinýmuživatelům, uveďte také nedostatky,které vám vadí.Práce s  OpenOffice.org je přehlednáa  rychlá. Pokud nepotřebujete dělatsložitější nebo detailnější úpravy.

Doporučil bych ho, protože je to kva-litní kancelářský balík, který je k dostánízdarma a vyhovuje našim potřebám.

Vadí nám, že bývají někdy problémys kompatibilitou.Klady

+ zdarma+ rychlost+ ovladatelnost

Zápory– kompatibilita

Je podle vás literatura a dokumentacek OpenOffice.org dostačující? Jakézdroje používáte?Knihy nepoužíváme.

Webové zdroje: OpenOffice.cz.Nápověda v  programech je dosta-

tečná pro základní úkony.Byli byste ochotni věnovat finančníprostředky na úpravu vlastnostíOpenOffice.org nebo na vytvořeníspeciálního rozšíření?Neuvažovali jsme.Uveďte prosím informace o vaší or-ganizaci a nezapomeňte také napsatsvé jméno a pozici či funkci.

MOUKA TIŠNOV, s. r. o.Koráb 134TišnovIng. Ivo Brázda, technikhttp://www.mouka.cz/

Kancelářský balík OpenOffice.orgpoužívá firma MOUKA TIŠNOV, s. r. o.redakce OpenOffice.cz

Na deseti počítačích firmy, která vyrábí tkané popruhya  lemovky, je nainstalován kancelářský balík OpenOffi-ce.org. Líbí se jim, že je k dispozici zdarma nejen pro sou-kromé účely, ale i  pro komerční sféru. Vadí jim neúplnákompatibilita s nejrozšířenějším kancelářským balíkem.

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN 51

Z BLOGU

Boj s terorismem na in-ternetuProč je to tak znepokojující? Všichni ví-me, k čemu se boj s terorismem používá.Teroristi se hodí, pokud je potřeba vý-mluva, proč omezit lidem svobody, pročuzurpovat větší moc, nebo pokud je po-třeba utopit hodně peněz v nějakém ne-smyslném projektu. A z prvního odstav-ce to vypadá, jako by cílem projektu bylavelká cenzura internetu, masivní sle-dování a zavedení přísných trestů. Kdyžjsem prošel zbytek webu, přestalo to býttak úplně černé. Ve výsledku je celýprojekt jen o diskuzi mezi poskytovaliinternetu a vládami, aby se dohodli, coby bylo možné a co ne. Diskuze ničemuneškodí, ne? Navíc výstupem projektunemá být žádný nový zákon, ale jen sadadoporučení, jak bojovat s  terorismem„správně“. To zní celkem neškodně.Pořád se mi to ale nezdálo, na webu bylk dispozici e-mail, tak jsem jim napsal.Dne 21. 12. 2011 mi přišla odpověď, a takbych se o ni rád podělil s veřejností. Mů-žete si přečíst celý e-mail skoro tak, jakpřišel. Změnil jsem jen formátování, abyse to lépe četlo, a vynechal jsem e-mai-lovou adresu, abych nepodporovalspammery. Pokud si nechcete číst celý e-mail v angličtině, zmíním, co jsem sedozvěděl.První setkáníPrvní, co mě trápilo, bylo, že na webu jeuvedeno jen pár států a žádné firmy. Do-zvěděl jsem se ale, že diskuze se účastnízástupci více zemí, že ti na webu byli jenhlavními partnery v počátku projektu. Cose firem týče, zástupce tam má holand-

ský, španělský a mezinárodní interne-tový provider. Konkrétní jména jsem seale nedozvěděl. Časem snad vyjdounajevo. Zatím se jim moc nelíbí být spo-jováni s  projektem, který ještě nemážádné výstupy, jen přinejmenším složitéa kontroverzní cíle.

Teď ale k tomu pozitivnímu, co jsemse dozvěděl. Dne 22. 12. 2011 byl zve-řejněn draft, který je výstupem prvníhosetkání a  diskuze. Draft je veřejnědostupný a kdokoliv bude mít šanci hokomentovat a zasílat připomínky. To jedobrá zpráva, ne? Můžeme se tedy poku-sit dohlédnout na to, aby výsledné dopo-ručení neobsahovalo nic zlého. Navícpokud bude dostatečně hodnotné, moh-lo by posloužit jako nástroj proti už exis-tujícím/plánovaným omezeníminternetu. Vím, je to naivní představa,ale pokusit se můžeme. Navíc jsem sedozvěděl, že minimálně člověk, který miodpovídal, si je vědom důležitosti svo-bodného internetu a soukromí na něm.Tak uvidíme.

Pokud vás projekt znepokojil, či za-ujal, můžete si přečíst celý e-mail, pro-číst si publikaci draftu na webu projektua následně komentovat a ujistit se, žedoporučení budou dostatečně rozumná.Jak vypadá draft?O projektu jsem už psal. Vypadalo to, žecílem projektu je nejen boj s terorismem,ale zároveň i zachování svobodného in-ternetu. Celkem protichůdné požadavky,co? Nedávno tento projekt publikovaldraft svého návrhu – to, k čemu zatímdošli. Můžete si jej stáhnout na jejichwebu. Bohužel je v  proprietárním ne-standardizovaném formátu, ale naštěstí

všichni víme, jak na tyhle formáty. Nyníse pokusím stručně popsat a zkritizovat,co jsem se z draftu dozvěděl. Podobnýsouhrn pošlu zpět i projektu.Obsah draftuPrvní, na co v draftu narazíte, je úvodníparagraf o důležitosti internetu (potuddobře) a nebezpečích, která představujírůzné skupiny popsané jako 'animalrights, left-wing, racist, religious, right-wing, separatist and all other terroristand extremist organizations and indivi-duals'. Správným uzávorkováním by sedalo označit za nebezpečnou velkou částobyvatelstva, ale nebudu si hrát se zá-vorkami a předpokládejme, že se jednájen o extrémisty z těchto skupin.

Další část nese nadpis Obecné prin-cipy. LEA (Law enforcement agency)a  ISP (Internet Service Provider) by sipodle ní měli víc rozumět, bavit se spolua  respektovat se. Právo, soukromía osobní svobody by měly být respek-továny. LEA by měla znát právo a tech-nologie, nad kterými se ho snažíuplatňovat. To je docela dobrý nápad,ne? Dále se zmiňuje, že by měly býtspecializované soudy a právníci zabýva-jící se touto oblastí a zákony by měly býtjasnější. Návrh mluví o  tom, že by setouto oblastí měli zabývat lidé, kteří to-mu rozumí a vědí, o co že to vlastně jde.To zní jako dobrý návrh a jako nic, čehoby bylo třeba se bát.

Další část je o  navrhovanýchčástečných řešeních. Navrhuje se vzdě-lávání. To zní dobře. Uživatelem na-stavitelné filtry – ok, pokud je můžuvypnout. Vytváření seznamů bezpečné-ho a nebezpečného internetu? Klidně.Dále je v  draftu finanční podpora ne-vládních organizací. Nemám probléms podporou neziskových organizací. Sámněkteré podporuji. Ale u  tohoto bodubude záležet na implementaci. Může todopadnout dobře a stát může podporovatorganizace, jako je Liberix, a pomáhat

The Clean IT Project – EUproti zločincům na internetuMichal HrušeckýNedávno jsem se dozvěděl o  projektu „The Clean ITProject“. Projekt podporuje Evropská unie, a pokud se po-díváte na jejich web, tak první věc, kterou uvidíte, je jedenvelmi znepokojující odstavec. Ten popisuje, že cílem pro-jektu je boj s terorismem na internetu.

ÚNOR 2012OPENMAGAZIN52

jim vzdělávat lidi. Nebo to může do-padnout špatně a  bude to jen další zezpůsobů, jak nechat nějaké penízezmizet ze státní pokladny (podpora nověvzniklé organizace, která bude velmi ná-kladně a obskurně spravovat blacklisty).Doufejme v tu lepší variantu.

Pak tam je ještě pár věcí, které jsoujen zmíněny bez nějakého podrobnější-ho vysvětlení a mohly by být potenciálněnebezpečné – 'Legislation and regula-tion', 'Monitoring and searches', 'Realidentity policy', 'Moderator projects'a  'Referral sites'. A  nepodařilo se mipřijít na to, co si mám představit podpojmy 'Pop up systems', 'Languageservices' a 'Counter narratives projects'v této souvislosti (taktéž se u nich nevy-skytuje podrobnější vysvětlení).

Takže z toho, co jsem četl, to vypadá,

že řešení se skládá ze vzájemné spolu-práce, komunikace a  pochopení. Dález poskytnutí prostředků lidem k tomu,aby mohli chránit sebe a svoje děti. Tovypadá dobře. Dokud je všechna ochranadobrovolná, dá se vypnout a nebude todaňové poplatníky stát hromadu peněz,tak nemám nic proti. Vzdělávání lidía poskytování informací zní jako vzne-šený cíl, s  kterým nelze nesouhlasit.A zasadit se, aby o věcech rozhodovalikompetentní lidé? Ne že bych věřil, žena to dojde, ale určitě tomu nebudubránit.Není čeho se bát

Když jsem si přečetl, co jsem tu na-psal, vyznělo to podezřele pozitivně.Zkusil jsem si tedy projít celý draft ještě

jednou a zaměřit se jen na potenciálněnebezpečné pasáže. Ale opravdu jsemtoho víc nenašel, než to, co jsem užzmínil. Je tam pasáž 'Notice and takedown', ale vše, co se tam píše, je, že jetřeba, aby bylo jasné, jak zkontaktovatISP a  jak je uvědomit o závadném ob-sahu. ISP by potom měl rozhodnout, jakse vypořádá s uživatelem, který za obsahzodpovídá. Takže závěrem musím při-znat, že to nezní vůbec zle, na rozdíl odjiných, podobnými frázemi uváděnýchprojektů.

openMagazinVydavá: Liberix, o. p. s. za podpory QCM, s. r. o.Šéfredaktorka: Irena ŠafářováJazyková korektura: Petr NovotnýSazba: Michal HlavatýAdresa redakce: Liberix, o. p. s., Erbenova 2,779 00, OlomoucTelefon: (+420) 585 758 656E-mail: redakce@openmagazin.czWeb: www.openmagazin.cz

PŘISPÍVAJÍ O ČASOPISUPoužíváme svobodný software:

Licence CC BY-NC-SA 3.0, umožňujeopenMagazin šířit a tisknout, ale nesmíte jejměnit, ani komerčně využívat. Autorská právanáleží autorům článků.

ISSN 1804-1426

Výrobu podpořili finančně:

Pro vás možná, pro nevidomé určitě. Internetovéjazykové kurzy pro nevidomé žáky jsou kom-pletně převedeny do zvukové podoby. Jazyky setak dokáží učit efektivněji nejen studenti se zra-kovým hendikepem.

Lepší je to se zvukem…

ec3.liberix.cz