SSttááhhnnoouutt

eePPUUBB

KOPÍRUJTE

SDÍLEJTE

POSÍLEJTE

TISKNĚTE

ČČeerrvveenn 22001122

NNeenneecchhttee ssiiuujjíítt nnoovvéé ččííssllooZZbbaavvttee ssee vviirrůůvvýýbběěrreemm lliinnuuxxoovvééddiissttrriibbuuccee

KDE

Xfce

GNOME

DistribuceDesktopová prostředí kontra správci okenGNOMEKDE 4: Vrchol desktopové evoluce?Xfce – seznámení s prostředím

Minecraft – fantazii se meze nekladouRecenze Ubuntu 12.04 LTS Precise Pangolin: LTS

jak se patříUbuntu 12.04 Precise Pangolin: důstojný nástupce

na pět let

Barevné i nebarevné triky s fotografií: Další efektyJak upravovat vektorovou grafiku ve Scribusu

Canonical: Kdo stojí za nejpopulárnější distribucíEvropa se stále více přiklání k open-source

softwaruNa střední škole v Plzni používají OpenOffice.orgJe Linux opravdu jen na 1 % desktopů?

Petr Hodač, InstallFest: aktivních a zapálenýchlidí ubývá

LibreOffice on-line bude skutečnýmkonkurentem Microsoft Office 365

PRAXE

NÁVODY

TÉMA ČÍSLA

RECENZE

Obsah

Powered by Scribus

strana 37

strana 35

strana 16

strana 22

strana 25

4589

11

131620

2225

27293031

35

37

UDÁLOSTI

ROZHOVORY

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN 03

ZZbbaavvttee ssee vviirrůůTTÉÉMMAA ČČÍÍSSLLAA

DDiissttrriibbuuccee44 DDeesskkttooppoovváá pprroossttřřeeddííkkoonnttrraa sspprráávvccii ookkeenn55

GGNNOOMMEE88 KKDDEE 44:: VVrrcchhoollddeesskkttooppoovvéé rreevvoolluuccee??99

XXffccee –– sseezznnáámmeennííss  pprroossttřřeeddíímm1111

TÉMA ČÍSLA

Linux, GNU/Linux,distribuceLinuxKaždý operační systém má tzv. jádro,které se stará o zcela základní funkčnostpočítače a  celé sestavy. To je Linux –několik desítek megabajtů veliký soubor,který oživí váš počítač. Ale je pro vásskrytý, stačí, že funguje – ovládá vášhardware.GNU/LinuxAby mělo jádro smysl, potřebuje dalšíprogramy, které komunikují s uživate-lem (nebo jinými programy – na pozadí).Mnoho takových programů vycházíz projektu GNU, který vznikl v 80. letecha funguje stále. Jedná se o tým vývojářů,kteří stále pracují na stávajících progra-mech a vyvíjejí nové. Takových týmů jeovšem velmi mnoho – projekt GNU mělvšak pro vývoj Linuxu stěžejní význam.DistribuceTo všechno dohromady tvoří distribuci:vývojářské týmy, např. firmy MandrivaS.A., kompletují programy a vytvářejí takdistribuci – konkrétní verzi operačního

systému. Jednotlivé distribuce se mezisebou více či méně liší – ale stále sejedná o Linux, který lze jasně identifi-kovat a používat.No a?!Pokud vás napadla tato reakce, máte zce-la pravdu – není nutné znát technické čihistorické podrobnosti. GNU/Linux,běžně spíše Linux, je základem promoderní operační systém, který existujeve více variantách. Tyto varianty nebolidistribuce se od sebe liší, a proto se k nimpřistupuje jako k příbuzným, nicméněrůzným operačním systémům.

Proto má smysl říkat „PoužívámMandriva Linux 2008“ nebo „MámUbuntu 7.10“ či „Radši používám PCLi-nuxOS“. Jednotlivé distribuce se od sebepřece jen liší, ale v konečném důsledkujsou dnes na úrovni, která je pro uživa-tele velmi srozumitelná – už jen proto,že prostředí je české.Oblíbené distribucePřipravili jsme pro vás přehled nejoblí-benějších a nejčastěji používaných dis-tribucí. U každého profilu jsou uvedeny

informace o  hardwarové náročnostia možnosti, jak konkrétní distribuci zís-kat.• CentOS• Ubuntu• Knoppix• openSUSE• Fedora• Kubuntu• PCLinuxOS• Debian• Red Hat• Slackware• Gentoo• Linux Mint

DistribuceRedakce | LinuxEXPRES.cz

Máte zmatek v  informacích ohledně Linuxu? Nevíte, co jedistribuce a proč se někdy píše Linux a jindy zase GNU/Li-nux? Nevíte, který Linux si máte vybrat? Připravili jsmepro vás profil několika oblíbených linuxových distribucíspolečně s vysvětlením.

TÉMA ČÍSLA

David, nebo Goliáš?Nikoho ze čtenářů tohoto magazínu za-jisté nepřekvapí prohlášení, že v Linuxumůže používat více než jedno prostředí.Ale ruku na srdce – kolik z vás opravduví, jak rozdělit grafické uživatelsképrostředí v Linuxu?

Grafické uživatelské rozhraní (Gra-phical User Interface) neboli GUI je – naúrovni operačního systému – prostředíumožňující ovládat počítač pomocí in-teraktivních grafických ovládacích prv-ků, na monitoru počítače jsou okna, vekterých programy zobrazují své výstupy,a  ovládání těchto prvků je prováděnopomocí klávesnice a myši, případně ji-ného zařízení. Tento popis je všem na-prosto jasný a nikdo o tom nepochybuje,jenže je tady další záležitost, která jižbývá velmi často opomenuta. GUI ope-račních systémů je možné dále dělit nasamotné správce oken (bývají nasazenyv  minimalistických distribucích) a  nakompletní desktopové prostředí.

Říkáte si, že v  tom není vlastněžádný rozdíl? Tak pojďte číst dál.Správce okenSprávce oken nebo také window managerje grafický prvek (aplikace), který se sta-rá o vykreslení grafického uživatelskéhorozhraní. Máte možnost použít opravduvelké množství správců oken. Můžu zdejmenovat například Openbox, WindowMaker, IceWM, Fluxbox, Avesome,Elightenment, Blackbox a další. Všechny

tyto aplikace se postarají o  běh a  zá-kladní nastavení grafického vzhledu, vy-kreslování jednotlivých oken a  jejichovládacích prvků (např. tlačítka namaximalizaci, minimalizaci a zavření).Systém, který obsahuje pouze některéhoz těchto správců, je nenáročný na paměťa zátěž procesoru a takový systém je po-tom velmi svižný.

Nicméně pokud budete mít pouzesystém se správcem oken, budou vámscházet další aplikace nutné proplnohodnotnou práci v  grafickémprostředí Linuxu. Budete muset doin-stalovat nějakého správce souborů, kan-celářské aplikace, aplikace pro práces  internetem nebo multimediálnímisoubory a obrázky. Takových aplikací je

samozřejmě celá řada a  výběru sehranice nekladou. Zde však nastáváurčitý problém v  podobě knihovena dalších souborů, na kterých jsou tytoaplikace závislé. Vyladit takový systémzabere mnoho času a úsilí, ale může vástěšit, že máte vlastně svou soukromoudistribuci, která odpovídá přesně vašimpožadavkům a představám.

Kdo nechce procházet touto ná-ročnou cestou, zvolí jednoduší variantu.Můžete si vybrat některou distribuci,která je již vyladěna, nebo si jednodušenainstalujete celé desktopové prostředí.Desktopové prostředíPokud se rozhodnete pro již hotovéprostředí, máte na výběr jednu ze čtyřmožností (ačkoli existují i jiná prostředí,tato jsou v Linuxu nejoblíbenější): GNO-ME, KDE, Xfce a LXDE.

Hlavním rozdílem oproti samostat-ným správcům oken je to, že prostředís sebou nese mimo správce oken ještědalší komponenty, jako jsou již zmíněnísprávci souborů a další aplikace včetněpotřebných knihoven. Velkou výhodou jeto, že tyto aplikace jsou vyvíjeny přímo

Desktopová prostředíkontra správci okenVáclav Hejda | LinuxEXPRES.czDávno je pryč doba, kdy byl Linux pouhým terminálem prozadávání příkazů a práci v textovém režimu. Dnes už k Li-nuxu neodmyslitelně patří grafický vzhled a  operace sespouštěči a ikonkami. Je to tak, terminál, který to vše za-čal, je dnes již trochu v  pozadí a  stává se pouze určitouspecialitou. Důležité je však vědět, jaké grafické prostředízvolit, jelikož v  konečném výsledku to není pouze volbavzhledu.

Vyladěný Openbox v CrunchBang Linuxu

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN06

vývojáři prostředí, a tak do něj zapadnounejenom svou funkčností, ale i grafic-kým vzhledem. Máte tak možnost mítpřipravený systém se všemi potřebnýmizákladními aplikacemi ihned po in-stalaci prostředí. To ale neznamená, ženemůžete další aplikace přidávat a upra-vovat. Nevýhodou v tomto případě můžebýt ta vlastnost prostředí, že vzhledemk  propojení a  vzájemné závislosti ne-máte nějaká distribuce možnost od-stranit některé aplikace, které jsousoučástí prostředí, bez toho, aby došloke změně v  celém desktopovémprostředí nebo dokonce k jeho pádu.Rozhodnutí je na vásTeď už víte, jaký je rozdíl mezi komplet-ním prostředím a samotným správcemoken. Je jen na vás, jakou cestou se přiladění svého systému vydáte. Možnostímáte mnoho. Můžete si sestavit li-bovolnou distribuci, která obsahujepouze správce oken, můžete použít jižvyladěnou distribuci se správcem okena dalšími aplikacemi nebo rovnou sáh-něte po některém velikánovi s komplet-ním prostředím. Rozhodnutí je jen navás.

TÉMA ČÍSLA

Nejnovější KDE4 ve Fedoře

Xubuntu s Xfce je velice podobné GNOME

TÉMA ČÍSLA

Základem GNOME byl správce okenMetacity a GNOME Panel (správa pane-lu), které byly v GNOME 3 nahrazeny přidostupné 3D akceleraci prostředím GNO-ME Shell, a  Nautilus (správa pracovníplochy + správce souborů + jednoduchývypalovací program). GNOME ovšem ob-sahuje mnoho dalších aplikací:• Zvuk a  video: Totem (přehrávač

především videosouborů); Rhythm-box, Listen, Muine, Banshee, Exaile(správa hudebních kolekcí);Serpentine (tvorba hudebních CDz hudebních souborů); Sound Juicer(extrahování hudby z hudebních CDdo souborů).

• Internet: Evolution (komplexníosobní správce: pošta, adresář,úkoly, schůzky, poznámky),Epiphany (jednoduchý webovýprohlížeč), Gwget (stahování sou-borů).

• Kancelář: GNOME Office (kance-lářský balík), Evince (prohlížečdokumentů a prezentací).

• Grafika: F-Spot (komplexnísprávce obrázkových kolekcí),GThumb, Eye of GNOME (jedno-duché prohlížeče obrázků).

Součástí GNOME jsou i jednoduché hry(například sudoku, tetris, mahjongg, ša-chy a další).

Velmi rozšiřitelný je panel: lze do nějpřidat například Deskbar (multifunkčnínástroj pro vyhledávání na desktopu i nainternetu), Tomboy (správce jednodu-chých poznámek), Rhythmbox Applet(ovládání hudebního přehrávače), vy-hledávání a další nástroje (včetně těchjiž klasických, jako je lišta s okny, menu,přehled pracovních ploch atd.). Pracovníplochu je možno zpestřit pomocíGDesklets (nejrůznější kalendáře, moni-tory systému atd.).

GNOME poskytuje také sadu příslu-šenství: GNOME System Monitor (sle-dování hardwaru a jeho aktivit), Baobab(grafické zobrazení využití diskového

prostoru), Gedit (textový editor vhodnýi pro programátory; rozšířitelný), Bra-sero (program pro vypalování CD/DVD),Glipper (nástroj pro práci se schránkou),GNOME Terminal (emulace terminálu),kalkulačka, Seahorse (správa klíčů, např.GPG), File Roller (práce s archivy).

GNOME lze samozřejmě obohatitdalšími aplikacemi; graficky jsous GNOME nejlépe sjednocené ty v GTK(Firefox, Thunderbird, GIMP, Inkscape,Gaim a další).

V GNOME je možné pohodlně prová-dět běžné administrátorské činnosti,jako je správa uživatelů, dělení disků(GParted), správa tiskáren, spouštěnía vypínání služeb, ale i další.

GNOME vychází v  půlročních cyk-lech, vždy asi měsíc před linuxovou dis-tribucí Ubuntu.Prostředí: GTK+, Gnome, X Window Sys-temLicence: GPL, LGPLDomovská stránka: www.gnome.orgAdresa ke stažení:http://library.gnome.org/misc/release-notes/3.4/

GNOMEAbcLinuxu.cz

GNOME (GNU Network Object Model Environment) jekomplexní desktopové prostředí pro unixové operační sys-témy, které je postaveno nad knihovnou GTK+.

TÉMA ČÍSLA

Špetka historieV roce 1996 byl mladý německý studentinformatiky Matthias Ettrich velký fan-da tehdy ještě dosti mladého Linuxu, alejeho přítelkyně jej odmítala používat,protože se jí jeho grafické prostředí zdá-lo velmi nepřátelské a špatně se jí s nímpracovalo. Proto se on jako pravý mužrozhodl, že vytvoří grafické prostředí proLinux, které se jeho přítelkyni bude líbita bude se jí s ním dobře pracovat. To bylprvní krok k vydání KDE.

KDE je postaveno na knihovnách Qtvyvíjených norským Trolltechem (poz-ději byl koupen Nokií), které sice bylyk  dispozici zdarma, ale nebyly opensource (nyní již jsou dostupné pod open-source licencemi). KDE začalo být rychlevelice populární, ale mnoha lidem vadi-

lo, že je postaveno na nesvobodnýchknihovnách. A tak vznikl projekt GNO-ME, který měl zprvu za cíl vytvořit plněsvobodnou alternativu KDE. Nyní GNO-ME a KDE tvoří dvojici nejpopulárnějšíchgrafických prostředí pro Linux. U větši-ny uživatelů dnes Linux asi vypadápodobně jako GNOME v Ubuntu nebo ja-ko výchozí vzhled KDE 4.

KDE řady 4 spatřilo světlo světa předdvěma lety a první vydání se příliš nepo-vedlo. Vývojáři si ukousli obrovský balíkpráce na zajímavých technologickýchinovacích, ale první vydání nové řadyneumělo zdaleka tolik co jeho předchůd-ce a  navíc bylo hodně nestabilní. Ob-rovský objem programátorské práce,který byl potřeba k vytvoření nové řadyKDE, se nedal zvládnout a autoři navíc

nezvládli komunikaci s uživateli a tvůrcilinuxových distribucí. Po dalších dvouletech intenzivního vývoje je již KDE 4plně vyzrálé a vhodné pro každodennípoužití. KDE je dostupné prakticky vevšech větších linuxových distribucích,v  BSD, OpenSolarisu a  dalších systé-mech. Lze jej provozovat i na MicrosoftWindows a Apple Mac OS X.Co to umí a obsahujeKDE je vysoce modulární a přizpůsobi-telné prostředí. Zároveň se s obrovskoumírou nastavitelnosti snaží nabídnoutpři práci uživateli maximální pohodlí.Snaží se integrovat maximum aplikacítak, aby spolu mohly snadno a pohodlněkomunikovat a aby uživatel mohl stejnějednoduše pracovat s daty ve vlastnímpočítači i třeba na FTP serveru (protokolKIO; do řádku s adresou ve správci sou-borů nebo souborovém dialogu praktickylibovolného programu stačí napsatremote:/ nebo kliknout na ikonkuu levého konce adresní řádky).

„Co to je KDE?“ není úplně jednodu-chá otázka. V užším smyslu jde jen o zá-kladní balík knihoven a funkcí jen s párnejzákladnějšími aplikacemi typusprávce souborů. V  širším smyslu sek  tomu řadí blíže neurčené množstvídalších aplikací primárně určených propoužití s  KDE, ale samozřejmě použi-telných i  v  rámci jiných grafickýchprostředí.

KDE 4 již nepracuje s  klasickýmkonceptem plochy jako výpisem stejno-jmenného adresáře, maximálněozvláštněného pár speciálními ikonkaminebo postranním panelem. KDE používátzv. Plasmu, což je obecný principumožňující na plochu umístit praktickycokoliv. Vše, co uživatel po spuštění vidí,je Plasma. Jednotlivé prvky (panelya  jejich součásti) jsou tzv. plasmoidy(widgety, applety...). Odstraníte-livšechny plasmoidy, zbude jen prázdnáplocha s  pozadím. Na druhou stranu

KDE 4: Vrcholdesktopové evoluce?Vojtěch Zeisek | LinuxEXPRES.cz

„Jak vypadá Linux?“ Těžká otázka. Linux je stavebnice,může tedy vypadat velmi různě. Pro uživatele je asi nej-důležitějším dílem tzv. desktopové prostředí, které repre-zentuje vše, co člověk běžně vidí a ovládá myší. Tak potom„vypadá (jeho) Linux“. Jedním ze dvou nejpopulárnějšíchgrafických prostředí je KDE.

Vzhled současného KDE 4.3: Vlevo je hlavní nabídka, vpravo správce souborů Dolphin

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN10 TÉMA ČÍSLA

můžete na plochu umístit libovolnémnožství libovolně nastavených panelůa dalších užitečných věcí. Plocha už aninení jen výpisem adresářů. O to se staráspeciální plasmoid. Můžete tak na plošemít výpis několika různých adresářů.

Spolu s KDE má uživatel k dispozicicelou řadu zajímavých grafických efektů,které lze pár kliknutími zapnout v ovlá-dacím centru. Jde o různé průhlednosti,stíny, animace, náhledy při přepínáníoken a další oku lahodící efekty. Ovláda-cí centrum je pohodlné a  umožňujesnadno nastavit celé KDE a některá sys-témová nastavení (to se mezi různýmidistribucemi poněkud liší).

KDE přináší celou řadu dalších zají-mavých technologií, jako je desktopovévyhledávání Nepomuk (obdoba GoogleDesktop), Phonon pro správu zvuku, So-lid pro sjednocení přístupu k informa-cím o hardwaru. A mnohé další. S vět-šinou z nich se uživatel běžně nesetká.AplikaceJelikož nelze říci, co přesně je či není zá-kladní KDE aplikace, uvedu jen malý vý-běr, se kterým se asi většina lidí setká.Mnohem víc jich lze nalézt na www.kde-apps.org. Aplikace pro KDE se většinoupoznají podle toho, že začínají na „K“

nebo mají „K“ tam, kde by angličtinapsala „C“.

Základním správcem souborů jeDolphin zvládající všechny běžné ope-race. Výchozí vzhled je vidět na prvnímobrázku, níže po úpravách nastavení.

Kdo má rád klasické dvoupanelovésprávce souborů, ten jistě ocení Krusa-der. Jeho funkce lze rozšířit instalacídoplňkových aplikací, se kterýmiKrusader spolupracuje (jejich přehled jev nastavení Krusaderu).

V  KDE 4 plní roli prohlížeče webuKonqueror (v KDE3 plnil i  roli správcesouborů), nicméně jej lze použít i jakosprávce souborů. Používá zobrazovacíjádro KHTML, které se stalo základemWebKitu používaného v Safari a GoogleChrome/Chromium (místo KHTML lzev Konqueroru použít i WebKit) a je velicerychlé.

Jako prohlížeč obrázků slouží Gwen-view. Je rychlý a  zvládá i  hromadnéoperace se soubory. Na správu obráz-kových alb slouží digiKam, což je sku-tečně špičkový kus softwaru, kterýsměle snese srovnání s draze placenoukonkurencí.

K  přehrávání hudby slouží Amarok,což je jeden z vůbec nejlepších dostupnýchhudebních přehrávačů. Pracuje s hudebníkolekcí a  má velmi dobrou podporu sí-ťových služeb: kromě přehrávání in-ternetových rádií dokáže např. stáhnouttext k přehrávané písni, informace o in-terpretovi, obal alba a  další věci. Tytoinformace získává na základě ID3 tagů.

Pro KDE (respektive s  využitímknihoven Qt) je napsáno velké množstvívýukových aplikací. Mezi ty nejuži-tečnější patří Marble, což je vysoce kva-litní obdoba Google Earth. Dalšími jsounapř. periodická tabulka Kalzium, mapahvězdné oblohy Kstars a mnohé další.

KDE samozřejmě obsahuje i  řadudrobných her, aplikace pro vývojáře,Kopete pro ICQ, Jabber a další podobnéprotokoly, K3B na vypalování, přehrávačvidea Kaffeine, prohlížeč PDF Okular,sadu správce pošty, kalendáře a knihyadres, kancelářský balík a  desítkya stovky dalších aplikací.

KDE 4 je dnes plně vyzrálé a velicemoderní grafické prostředí hodící se proprakticky jakoukoliv práci. Je do něj in-tegrované obrovské množství nejrůz-nějších aplikací. Jeho vyzkoušení mohujen doporučit. Po počátečním sezna-mování se s  novou věcí máte velkoušanci, že vám bude vyhovovat. Zvlášť,když si jej upravíte k obrazu svému.

Příklad plně vybavené plochy. Vlevo a nahoře jsou panely s běžnými plasmoidy (přepínač

ploch, otevřená okna, systémové ikony apod.), na ploše jsou hodiny, výpis tří adresářů

a další věci

Prohlížeč obrázků Gwenview

TÉMA ČÍSLA

Xfce není prostředí pro staré železo,naopak je to prostředí pro lidi s vlastnívolbou – nenese s  sebou totiž stovkyaplikací, ale jen to, co opravdu po-třebujeme. A navíc – všechny aplikacez GNOME používají (stejně tak jako Xfce)GTK2, čili se budou cítit a vypadat jakodoma.

Filozofie Xfce se dost liší od dvounejpoužívanějších prostředí. Vývojáři jejdělí na dvě části. První z  nich, CoreComponents (tzn. součásti nejdůležitější),obsahuje nejen knihovny prostředí,správce oken nebo správce sezení, ale

také správce nastavení, správce plochy,rozhraní pro tisk a panel.

Oproti tomu součást druhá obsahujeaplikace. Věci, které můžete a nemusítemít, některé perfektní, jiné až přílišjednoduché. Těchto aplikací je zhrubatucet. Pokud to porovnáte s  většímiprostředími, číslo je nesrovnatelně nižší.Jsou to součásti, které do prostředíprostě patří – a nic navíc. Chybí snad jenwebový prohlížeč, ale v tomto případě seve většině distribucí chytře vsadilo naFirefox.xsane Nikdo vám neříká, žes tuctem aplikací si vystačíte, ba naopak:filozofie spočívá v  tom, že si vybereteaplikaci podle své vlastní potřeby. Xfceprostě obsahuje jen takové aplikace,které ke grafickému prostředí patří, jakoje správce souborů, emulátor terminálunebo textový editor.

Kdysi nebyly na ploše v Xfce ikony,ale už dlouho je to samozřejmost a na

ploše můžete mít soubory, spouštěče,ikonu domovského adresáře, systémusouborů, koše i ikony vyjmutelných za-řízení (vše jde buď povolit, nebo za-kázat). Navíc lze místo těchto ikon naploše zobrazit seznam minima-lizovaných oken.

V  Xfce neběží desítky démonů, alejen pár. Nejdůležitější je xfce-mcs-daemon, který zajišťuje, že nastavení

Xfce – seznámenís prostředímMiroslav Hrončok | LinuxEXPRES.czKdyž se řekne, že Xfce je odlehčené desktopové prostředí,dost z vás si jistě představí něco, co je nekompletní, conemůže konkurovat „opravdovým“ prostředím, jako jeKDE nebo GNOME. Opak je pravdou – Xfce nejenom žefunguje, jak má, ale vypadá hezky a svou jednoduchostefektivně využívá.

Jeden z možných vzhledů Xfce

Poznámka

Historie Xfce sahá do roku 1997,

kdy Olivier Fourdan vytvořil po-

mocí XForms jednoduchý panel

pro FVWM. Vývoj panelu pokra-

čoval a roku 1998 jej Fourdan vy-

dal spolu s XFWM (Xfce Window

Manager). V této době si Xfce

všimla řada uživatelů, nicméně

snaha zařadit projekt do distribuce

Red Hat se minula účinkem, kvůli

omezeným licenčním podmínkám

XForms. Přelom nastává v roce

1999 s příchodem Xfce 3.0, které

je licencováno pod GNU GPL

a postaveno na knihovnách GTK+.

S verzemi 4.x (od roku 2003) Xf-

ce přechází na knihovny GTK2

a získává svou současnou podobu.

Zdroj: Wikipedia.

Poznámka

Jako démon se hlavně v uni-

xových počítačových systémech

označuje proces, který neustále

běží „na pozadí“, kde průběžně

vykonává nějakou činnost a není

(za běžných okolností) ukončován.

Démon obvykle nijak nekomuni-

kuje s uživatelem, pracuje samo-

statně. V MS-DOS se podobné

druhy programů označovaly jako

rezidentní programy, TSR (termi-

nate and stay resident – ukonči se

a zůstaň rezidentní). Zdroj:

Wikipedia.

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN12

prostředí se bude projevovat. Samozřej-mostí je démon na oznamování událostí.Další démoni jsou vázáni na applety napanelu. U  desktopového prostředí ne-chybí podpora sezení, tzn. jak Xfceopustíte, tak ho najdete příště (vše jdesamozřejmě vypnout, stejně tak i  tatofunkce, která se nemusí všem líbit).

Co se náročnosti na paměť týče, jeoproti GNOME nebo KDE nesrovnatelná.Není problém mít jen 128 MB paměti,a přesto Xfce používat. Pokud si v němpak ale chcete pustit třeba Firefox a Ga-jim, pocítíte znatelné zpomalení. Zesubjektivní zkušenosti mohu říct, že 256MB je únosná mez, kdy sice nebudetemít paměti nevyčerpatelně, ale žádnévýrazné zpomalení nepocítíte, ani při

větším než malém počtu spuštěnýchaplikací včetně Firefoxu a  OpenOffi-ce.org.Vyzkoušejte si XfcePokud si chcete Xfce vyzkoušet, neměl bybýt problém nainstalovat balíčky tohotoprostředí ze zdrojů vaší distribuce.V Ubuntu stačí nainstalovat metabalíčekxubuntu-desktop, který za vás vyřešívšechny závislosti. Seznam Xfce dis-tribucí (o kterých Xfce tým ví) vám budeku prospěchu, pokud chcete volit live CD,nebo rovnou instalovat nějaká dis-tribuce, které s Xfce šlape hezky. Najde-te tam ale jen (až na výjimku) distribuce,které mají Xfce jako předvolené prostře-

dí – např. Zenwalk. Já používám dis-tribuci Xubuntu, což je Ubuntu s Xfcemísto GNOME.

TÉMA ČÍSLA

Více informací najdete na stránkách Liberix IT

www.LibIT.cz

Školení open sourceHledáte pro sebe, své kolegy nebo spolupracovníky školení z oblasti open-source sostwaru?Nabízíme vám rozsáhlou paletu vzdělávacích kurzů, které se týkají mnoha programů.

Další vzdělávání pedagogických pracovníkůVe spolupráci s Jednotou školských informatiků nabízíme školení akreditovanáMinisterstvem školství, mládeže a tělovýchovy:• Využití OpenOffice.org/LibreOffice Writer, Calc, Impress v pedagogické praxi• Výtvarné techniky a úpravy fotografií pomocí GIMPu• Volně šiřitelný sostware pro školství

Firemní kurzyPro zaměstnance firem, úřadů a dalších organizací nabízíme následující kurzy:• Správa webu s využitím redakčního systému WordPress• Linuxový administrátor –Debian GNU/Linux• Kancelářský balík OpenOffice.org/LibreOffice pro pokročilé uživatele týmy• Sostware Redmine pro projektové řízení• Scribus: Naučte se sázet tiskoviny a elektronické příručky

Kontaktní informaceUvedená nabídka není kompletní, umíme vám pomoci také s jinými programy.Poskytujeme poradenství a konzultace. Obraťte se na nás – Liberix, o.p.s.,obchod@liberix.cz, +420 595 175 184, www.LibIT.cz.

pro týmovévedoucí

pro správce

I N Z E R C E

Správce souborů

RECENZE

Začátek hry Minecraft –jste nemajetníPřipadá mi, že hra Minecraft byla inspi-rována něčím jako příběhem RobinsonaCrusoe, protože začíná a pokračuje téměřshodně. Objevíte se na pobřeží neznámékrajiny a  prvním cílem je přežít noc.V noci se totiž začnou objevovat různépříšery a půjdou po vás. Stejně jako Ro-binson tedy musíte najít nějakou skrýšnebo si postavit provizorní přístřešek.Asi úplně první, co hráče překvapí, je to,že krajina je tvořena z kostek podobnějako stavebnice. Nečekejte tedy žádnýantialiasing, pokročilé 3D efekty a dalšímoderní vymoženosti. To, že je svět tvo-řen z  kostek, je ale paradoxně jednouz hlavních předností této hry.

Zpočátku tedy nemáte nic, všudeokolo je ale spousta surovin a materiálu.Holýma rukama můžete narubat dřevoz pár stromů a ze dřeva si vyrobit prvníjednoduché nástroje. Jakmile narubetenějaké dřevo, vyvolejte inventář stiskem

klávesy E a zde můžete vyrobit své prvnípředměty. V horní části okna se objevíčtverec 2 × 2, do něj přesuňte dřevo,šipka ukáže, že z  něj můžete vyrobitprkna. Jakmile máte prkna, můžete sivyrobit svůj první pracovní stůl. Na pra-covním stole pak můžete vyrábět všech-ny ostatní nástroje a předměty. Pracovnístůl je čtverec 3 × 3 a asi jako první s jehopomocí vyrobte první primitivní dřevě-nou sekyrku, krumpáč a lopatku. Dalšíužitečnou věcí je pec, kterou postavítez kamene. Pec vám umožní tavit různésuroviny a vyrábět z nich další polotova-ry nebo si například můžete ze špalkůdřeva vypálit dřevěné uhlí. Uhlí (i dřevě-né) je lepší do pece než dřevo, určitě jejtedy používejte.Získáváte majetekVe světě Minecraftu je k dispozici nepře-berné množství materiálů a  produktů,které lze z těchto materiálů vyrobit. To-to je druhá a možná hlavní přednost hry

Minecraft. V tomto světě samozřejměplatí i  fyzikální zákony, některé po-chopitelně zjednodušeně, ale to neubírána zábavnosti a hratelnosti. Jakmile sipostavíte svůj první skromný důma přečkáte první noc, zjistíte, že by bylofajn mít v domku třeba skleněná okna,postel, nenosit všechny věci s  seboua mít třeba malou zahrádku a pěstovatrůže. Můžete získat všechno a mnohemvíc. Jak jsem zmínil v úvodu, v noci se vásbudou snažit dostat různé příšery. Ve hřese střídá denní cyklus po zhruba desetiminutách. V noci je tedy dobré být v ně-jakém příbytku a mít zavřené všechnyvchody.

Jednou se mi třeba stalo, že příšerylezly přes strom nedaleko domu a skákalypřes nedostavěný otevřený balkon dodomu. Pokud chcete rychle noční dobupřeklenout a během dne se věnovat třebakutání železné rudy, postavte si v  pří-bytku postel. Jakmile se začne stmívat,můžete postel použít a probudit se ná-sledující den. K  výrobě postele budetepotřebovat prkna a  vlnu. Tady se hodízmínit, že kromě surovin, jako jsoudřevo, hlína, kámen, uhlí a další, můžetepotkat ještě různá zvířata. Vlnu tedy zís-káte z ovcí. Buď tak, že ovci zabijete, ne-bo ji s  pomocí vyrobených nůžek jenostříháte. Jak vidíte už jen na takovétodrobnosti, máte více možností.Zvířata vám pomohousvými produktyNěkterá zvířata můžete chovat kvůlirůzným produktům (vejce, mléko, ma-so...), jiná dokonce můžete ochočit. Há-dejte, jak ochočit vlka? Také se z  vásmůže stát nadějný zemědělec, s motykouv ruce a několika semínky založíte na-příklad pšeničné pole. Dejte si ale pozor,zelené výhonky různým zvířatůmchutnají, takže si pole raději obestavtenějakým plotem. Ve hře se střídá i poča-sí, občas zaprší, to pak obilí pěkně roste,a  v  polárních oblastech může i  sněžit

Minecraft – fantaziise meze nekladouDušan Hokův | AbcLinuxu.cz

Recenze bude o  velice zajímavé hře, která sice neoplýváultrahyper 3D efekty, ale zato má úžasnou hratelnosta  především dává hráči obrovské možnosti popustit uzdufantazii a svobodně se pohybovat a dělat si, co se mu zlíbí,v obrovském fantastickém světě.

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN14

a vodní plochy jsou zamrzlé. Až vás pře-stane bavit chodit neustále po svých,můžete zkusit osedlat třeba prase – k to-mu potřebujete mít v inventáři sedlo a naprase jej nasadit.A jdeme do podzemíV  podzemí, kam se nedostane dennísvětlo, si budete muset svítit pochodně-mi. Pochodeň vyrobíte z uhlí a ze dřevě-né tyčky. Pak ji třeba připevníte ke stěněnebo na nějaký podstavec. Hra mě stálepřekvapuje, třeba když jsem pochodeňumístil do rohů ohrady před domem,krásně na plot pasovala. Zahrádka takbyla v noci pěkně osvětlená a z okna sedalo pozorovat, jak okolo chodí různépříšery a  nemohou se dostat dovnitř.Když objevíte nějaký rozsáhlý podzemníkomplex, občas se hodí vyrobit si nějakécedulky jako ukazatele cesty, abyste ne-zabloudili. V takových jeskyních je paktřeba mít se na pozoru i ve dne, bývá zdedost příšer. Pokud budete mít dost že-leza, můžete si postavit i nějakou důlnídráhu a  vytěžené suroviny vyvážet napovrch. Z kopce jezdí důlní vozíky na po-postrčení, do kopce budete potřebovatnějaký výtah nebo důlní lokomotivu.

Na internetu je množství videí a ob-rázků s ukázkami, co lidé vytvořili – odrůzných staveb po různé stroje a dalšímožné a nemožné věci. Hra podporujei  multiplayer, což vám dá možnostiúplně nových rozměrů. Existuje několikčeských serverů s poměrně širokou ko-munitou. Hra je napsaná v  jazyce Javaa díky tomu je multiplatformní. Pro běhvyžaduje grafickou kartu s  OpenGL.I když je nyní hra ve fázi beta, nezazna-menal jsem jedinou chybu.

Hru lze koupit na minecraft.net za14,95 eur, po dokončení bude stát podleautorů 20 euro. Díky úspěšnému Mi-necraftu již vzniklo několik projektů,které se ho snaží napodobit, za všechnybych jmenoval Minetest, který se mi zdánejzdařilejší. O  hře by se dalo ještěhodně napsat, ale nerad bych vás při-pravil o tu úžasnou možnost objevovánía zkoumání světa Minecraftu. Pokud alepřesto občas nebudete vědět, jak něcovyrobit, navštivte Minecraft wiki.Hra po sítiRád bych se podělil o  zkušenostis hraním online s více hráči a také o to,co obnáší starost o  Minecraft servery.

Popíši zkušenosti s  prvním serverem,který jsem našel – a další jsem nehledal.

V momentě, kdy vás přestane bavithra pro jednoho hráče, máte možnostzkusit, jaké to je online s  více hráči.Zkusil jsem tedy vyhledat pomocí vy-hledávače Minecraft server a zkusil ně-jaký z nabízených odkazů. Po prohléd-nutí webu a  přečtení pravidel serverujsem přes formulář zaslal žádost dowhitelistu. Whitelist by měl sloužitk tomu, aby se o vás jako o hráči admi-nistrátoři (dále A-team) něco dozvěděli,a  má sloužit jako prvotní síto a  např.ochrana před multiúčty apod., kterépravidla tohoto serveru neumožňují.Během několika hodin dorazila odpověďo schválení a mohl jsem začít hrát.

Při prvním připojení na server je po-třeba se registrovat, příkazem /register<heslo> popř. <zopakujheslo> prokontrolu. Jako hráč se objevíte na tak-zvaném spawnu, což většinou bývá ně-jaká epická stavba, která je jako vizitkaserveru. Jako hráč máte do začátku párherních dolarů a v inventáři nemáte vů-bec nic. Do začátku je tedy vhodné najítnejdříve něco k jídlu a poté postavit svůprvní dům nebo u někoho přespat. Nadaném serveru je množství města vesnic, jejich seznam získáte příkazem/warplist. Poté pomocí příkazu /warp<názevwarpu> můžete být teleportovánipřímo do zvolené lokace. Na serverujezdí i vlak (metro), hned pod spawnemje nástupní stanice, stačí koupit nebovyrobit si vozík a můžete se svézt. Že-leznice zatím spojuje ale jen několikměst na mapě, je stále ve výstavbě.

Jakmile jste si tedy obstarali nějakéjídlo, je třeba si postupně vyrobit ná-stroje a  postavit svůj první domek.První, na co asi narazíte, je to, že spoustaoblastí už patří někomu jinému a vámzde nepůjde kácet stromy, kutat surovi-ny a stavět. Těmto oblastem se říká tzv.protect. Je to ochrana pozemků hráčůpřed ničením a  modifikací od jinýchhráčů. Na serverech pro více hráčů jetaková ochrana nezbytně nutná, neboťse zde vyskytuje ve veliké míře tzv.griefing – ve zkratce se jedná o činnosti,které poškozují stavby jiných hráčů,pustoší krajinu, patří sem i  vykrádánítruhel cizích hráčů a např. i vytvářenívulgárních obrázků či nápisů v krajině.Z toho důvodu je nutné ještě před stav-bou prvního domu požádat o tzv. pro-tect. Dále je nanejvýš vhodné a dopo-ručené zamykat truhly a dveře, pomocípříkazu /cprivate.

RECENZE

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN 15RECENZE

Na multiplayer serveru si každý hráčnajde, co ho baví. Může společněs ostatními hráči stavět velkolepé stav-by, založit město a starat se o něj, ob-chodovat s jinými hráči, zabíjet příšeryanebo třeba chodit na společné výpravyna diamanty. Jako výborný nástroj provzájemnou komunikaci je kromě tex-tového chatu ve hře doporučen Team-speak. Během hraní se může člověktakto potkat s různými zajímavými lidmia navázat nová přátelství. Je sice pravda,že zrovna Minecraft hrají spíše ti mladší,ale občas tam člověk narazí i na někohostaršího, nebo dokonce vrstevníka.

Pokud umí člověk opravdu pěkněstavět, má fantazii, může se mu stát, žesi ho všimne nějaký člen A-teamu a na-bídne takovému člověku možnost crea-tive módu, případně oprávnění používatnástroje jako WorldEdit či VoxelSniper.Protože na tomto serveru je ekonomika,další nutnou podmínkou pro získání po-pisovaných oprávnění je důvěra. Člověks  takto zvýšenými oprávněními můžeserveru prospět (postaví epické stavby),nebo – a i to se bohužel může stát – mů-že serveru uškodit. Tím, že napříkladostatním hráčům dá bez práce zdarmadiamanty a jiné vzácné suroviny, můžezcela zničit ekonomiku na serveru. Pakse například stane to, že diamanty seprodávají za stejnou cenu jako uhlí apod.

Cesta k  získání těchto oprávnění tedyvede především přes vzájemnou důvěru.

Na hru a dodržování pravidel dohlížíA-team složený z moderátorů a admi-nistrátorů. Ti řeší různé věci týkající sesamotné hry, ať už řešení případů grie-fingu, banování hráčů za porušovánípravidel (hacky, xray atd.), nebo dalšísouvisející věci. Čas od času některýuspořádá tzv. event, kdy se může jednatnapř. o soutěž, kdo z hráčů nachytá nej-více ryb za určitý čas, kdo nejrychlejiproběhne bludištěm a spoustu dalšího.Na hráče pak čekají různé odměny. Jakohráč můžete podpořit server zakou-pením VIP přes SMS, kdy za podporuserveru získáte i  výhody připojení na

plný server a několik dalších výhod pří-mo ve hře (např. létající koberec, tzv.kity a další).

Při provozu na linuxovém serveru jepotřeba připravit základní prostředí,nachystat si skripty v  cronu (údržba,zálohy, případně pravidelný restartv noci apod.), je třeba např. přes SNMPsledovat stav serveru a provádět zásahybuď automaticky, nebo ručně. Java jehodně nenasytná co se týče pamětia moc po sobě neuklízí (garbage collect),proto je vhodné u  hodně vytíženýchserverů (mody) dělat pravidelné restartya  Javu spouštět s  určitými parametry.Veškeré dění na serveru je logováno, logslouží mimo jiné i k odhalování hráčů,kteří podvádí ve hře (např. xray).Vhodnými skripty (pluginy) lze takovéhráče například automaticky zabanovatapod. Za zvlášť hrubé porušovánípravidel se udělují trvalé bany na IP ad-resu. Asi nejvíce času tráví admin ladě-ním pluginů, odhalováním problémůa jejich odstraňováním. Jakmile se tedyčlověk stane adminem na serveru, nemáuž pak tolik času na samotnou hru. Nej-větší odměnou mu pak jsou spokojeníhráči, zábavná hra a fungující servery.

Autor tohoto netradičního článku jeznámý pod přezdívkou HunterzCZ, jeadministrátorem serverů Netfire.cz.

RECENZERecenze Ubuntu 12.04 LTSPrecise Pangolin: LTS jak se patříRoman Bořánek | LinuxEXPRES.cz

PředstaveníCo by to bylo za recenzi Ubuntu,kdybychom si hned na začátku nepově-děli, podle jakého zvířátka se jmenuje.Ubuntu 12.04 bylo pojmenováno PrecisePangolin, česky (dokonce se zachováníminiciál) precizní pásovec. A precizní bytato verze opravdu měla být, jedná setotiž o  LTS vydání, tedy vydání s  pro-dlouženou podporou. Tentokrát bude do-ba podpory ještě delší, namísto tří letrovnou pět. Ubuntu 12.04 se zkrátka naněkterých počítačích uvelebí na dlouhoudobu a uživatelé od něj očekávají, že dět-ské nemoci spojené hlavně s rok starýmrozhraním Unity už nechá za sebou.

Pásovec, autor: Piekfrosch, CC BY-SA 3.0

I  tentokrát se nové Ubuntu ještěvměstnalo na obyčejné CD. Co se týče pro-

cesorové architektury, Ubuntu následujeostatní distribuce a od této verze začne do-poručovat 64bitovou verzi systému. Předpár lety se uživatelé 64bitové verze ještěmohli setkat s mnoha nepříjemnostmi, alednes už jsou všechny zažehnány a i 64bi-tový Flash Player šlape jako hodinky.Pod kapotouV nitru Ubuntu 12.04 najdeme Linux veverzi 3.2.0-16 opravující chybu, kterázvyšovala spotřebu energie až o dvacetprocent. To by se mělo projevit hlavněv lepší výdrži notebooků při běhu na ba-terii. Žádné odborné měření jsem ne-prováděl, ale ze zkušenosti mohu říct, žeje výdrž skutečně o kousek lepší.

Běžně jsou 32bitové systémy schopnépracovat maximálně se 4 GB operačnípaměti. Linux to ale dokáže „obejít“ díkytechnologii PAE. Dříve se jádro s podporouPAE automaticky instalovalo právě jen napočítače s  více než 4 GB RAM, od této

verze už se bude instalovat všem. Většinauživatelů si ničeho nevšimne, pokud sevšak někdy rozhodnou pro upgrade ope-rační paměti, ušetří jim to starosti.Prostředí a rozhraníProhlídku začneme tradičně u prostředía rozhraní. S tím prostředím je to trochuzamotané. V základu jde o GNOME 3.4, aleněkteré balíčky jsou kvůli stabilitě vestarší verzi z GNOME 3.2 nebo dokonce 3.0.Pokud používáte výchozí rozhraní Unity,verze GNOME vás moc zajímat nemusí.

UnityJak už jsem nakousl, výchozím roz-hraním samozřejmě zůstává Unity (verze5.10). O novinkách v něm se dočtete níže.

Vydání nové verze distribuce Ubuntu je vždy očekávanáudálost. Dnes to platí dvojnásob – Precise Pangolin jeverze s prodlouženou podporou a někteří uživatelé s níbudou žít mnoho let. Kontroverzní rozhraní Unity zároveňslaví první narozeniny. Povedlo se?

Hlavní rozhraní Unity

Poznámka

Prostředím se zde rozumí klasické

desktopové prostředí, jak ho zná-

te, například GNOME nebo Xfce.

Rozhraní je naopak nadstavbou

nad ním, tedy například Unity ne-

bo GNOME Shell.

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN 17RECENZE

Unity 2DUnity 2D je bratříček výchozího Unity,který nevyžaduje grafickou akceleraci.V minulé verzi oproti svému vzoru půso-bilo poněkud chudě, ale na tom vývojářizapracovali a nyní už vypadá skoro stejnědobře. Hlavně díky přebírání barvy tape-ty. Unity 2D už lze i částečně konfigu-rovat, ale stále to není žádný zázrak.GNOME ClassicRozhraní GNOME Classic je v podstatěGNOME Panel. Bylo k mání již ve verzi11.10, ale celkem jsem ho zkritizoval ja-ko poslepovanou „nouzovku“ s chybami.Ačkoliv se tím Ubuntu moc nechlubí,v Precise Pangolin už je na tom mnohemlépe. Dobře funguje, celistvě vypadá,můžete si hrát s panely a applety. Při po-užívání jsem sice narazil na pár problé-mů, ale nešlo o nic zásadního. Ohlasyuživatelů jsou většinou velmi pozitivní.No vida, máme tu první nečekaný bonus.Že by Ubuntu 12.04 uspokojilo i zarputi-lé odpůrce Unity? GNOME Classic senenachází ve výchozí instalaci, je potře-ba nainstalovat balíček gnome-panel.GNOME ShellJelikož je Ubuntu založeno na GNOMEtřetí řady, můžete využít také rozhraníGNOME Shell, a to v nejnovější verzi 3.4.Opět budete muset sáhnout do repozitá-řů pro balíček gnome-shell.Novinky v UnityLauncherLauncher se nově ve výchozím nastaveníneskrývá. Jde o přiblížení se „starému“principu ovládání a ústupek konzerva-tivnějším uživatelům.

Pro několik hlavních aplikací přibylytakzvané „quicklisty“. To znamená, žekdyž na ikonou aplikace kliknetepravým tlačítkem myši, zobrazí se dalšímožnosti. U ikony Dashe je to možnostpřesunout se na jeho konkrétní kartu(lens), souborový správce Nautilus vámtam nabídne třeba záložky.

Když kurzorem najedete na ikonuaplikace, ihned se zobrazí její popisek –obvykle název. Dříve se zobrazil až pochvilce podržení kurzoru na místě. Nejsemsi jistý, jestli se jedná o  chybu nebovlastnost, každopádně to působí rušivě.DashZ Dashe zmizel úvodní lens s několikavelkými ikonami. Proč ne, moc využití

asi neměl. Na místo něj je jako výchozíužitečnější lens s naposledy spuštěnýmiaplikacemi, otevřenými soubory a sta-ženými soubory.

V  lensu s  aplikacemi nově můžetevypnout zobrazování nenainstalovanýchaplikací z Centra softwaru. V hudebním

lensu zase můžete vybrat zdroj dat –databáze přehrávačů Rhythmbox neboBanshee.Head-Up DisplayÚplnou novinkou je originální Head-UpDisplay (HUD). Při stisku klávesy Alt se

GNOME Classic – GNOME Panel skoro jako zastara

GNOME Shell

Dash – lens s aplikacemi

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN18 RECENZE

navrchu obrazovky zobrazí vyhledávacípole, které prohledává nabídky systémua aktuálně spuštěné aplikace. Jedná seo  alternativní metodu, klasické roz-balovací nabídky zůstaly. Jak asi tušíte,HUD se hodí hlavně tam, kde jsou roz-balovací nabídky rozsáhlé. To mohou býtnapříklad grafické editory a kancelářskébalíky. HUD asi nebude využíván ma-sově, ale v některých oblastech uplatně-ní a  uživatele určitě najde. A  jsou toprávě tyto nápady, pro které mámeUbuntu rádi.Inteligentní posuvníkyTzv. inteligentní posuvníky už také slavírok existence. Vtip je v tom, že obyčejněvidíte jen tenký indikátor pozice, inter-aktivní posuvník se zobrazí až při najetíkurzorem do oblasti. Posuvník má novýdesign a nabral na velikosti, takže se lé-pe „chytá“.

Větší „inteligentní posuvníky“

NastaveníVěřte nebo ne, Unity „oficiálně“ dostalomožnosti nastavení. Dříve šlo nastavitpouze přes doinstalovatelný Manažernastavení Compizu (compizconfig-settings-manager). Nastavení najdetev menu Nastavení systému | Vzhled. Jejich sice jenom pár, ale zato jsou tamvšechna důležitá: Velikost ikon Laun-cheru, přepínač automatického skrýváníLauncheru, pozice pro zobrazení Laun-cheru (levá strana, nebo levý horní roh)a citlivost při zobrazování.

Manažer nastavení Compizu můžetevyužívat stále, ale při jeho spuštění bude-te upozorněni, že různé kombinace nasta-vení nejsou otestovány a  můžete něcorozbít. Dokonce se z tohoto důvodu ob-jevily návrhy na úplné odstranění nástrojez repozitáře, ale to naštěstí neprošlo.Podpora více monitorůV Nastavení systému | Displeje přibylajedna, ale velmi důležitá volba, pro uživa-tele více monitorů. Můžou nastavit, zdazobrazovat Launcher jenom na jenom vy-braném monitoru, nebo na všech.Nastavení soukromíUbuntu pomocí nástroje Zeitgeist zazna-menává aktivitu uživatele. Toho potomvyužívá například při vypisování ne-

dávných akcí v Dashi. Abyste předešlizobrazení choulostivých informací, jek  dispozici Nastavení systému | Sou-kromí. Můžete zde zaznamenáváníčinností kompletně vypnout, případněpouze zapomenout činnosti za určitý ča-sový úsek. Zaznamenávání budoucíchakcí potom můžete filtrovat podleaplikace, typu souboru či konkrétníchsložek. Přehledný a užitečný nástroj.AplikaceCentrum softwaruCentrum softwaru pro Ubuntu je nekoru-novaným králem uživatelsky přívětivýchsprávců balíčků, ale jeho velkým problé-mem bylo pomalé spouštění i  odezva.Nebylo nic zvláštního, když nabíhalo tře-ba patnáct sekund. Verze 5.2 obsaženáv novém Ubuntu už je na tom výrazně lé-pe, start je několikrát rychlejší, na novýchstrojích nemusí zabrat ani dvě sekundy.Rozhraní se bohužel od minula praktickynezměnilo a působí na mě nedotaženě.

Centrum softwaru přináší ještě pármenších zajímavých novinek. Na strán-ce aplikace například najdete doporučenína podobné aplikace. Komentáře nověmůžete řadit od nejnovějšího, nebo nej-užitečnějšího. Také můžete vybrat, v ja-kém jazyku se komentáře mají zobra-zovat: Čeština (respektive jazyk pro-středí), angličtina, nebo jakýkoliv jazyk.Šikovné – mnoho uživatelů s angličtinounemá problém a dostanou se tak rychlek více recenzím.

HUD najde využití například v GIMPu

Nastavení displejů

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN 19RECENZE

Dříve se nově nainstalované aplikacepřidávaly na Launcher pouze s  vašímsouhlasem, nyní to dělají automaticky.Jakmile kliknete na tlačítko Nain-stalovat, ikona aplikace se přidá naLauncher a  navíc se na ní zobrazujeprogressbar s postupem instalace. Co sibudeme povídat, vypadá to hezky, jenžev praxi bychom tuto novinku mohli na-zvat „jak zasvinit Launcher snadnoa  rychle“. Automatické přidávání naLauncher jde naštěstí vypnout v nabídceZobrazit | Nové aplikace v Launcheru.LibreOffice 3.5Precise Pangolin nabízí kancelářský ba-lík LibreOffice v  aktuální verzi 3.5. Tapřinesla hromadu novinek, podrobnostinajdete v článku Nové vlastnosti Libre-Office 3.5 na partnerském webu OpenOf-fice.cz. Zde jen letmo zmíníme napříkladpodporu sedmé verze Javy, intuitivnějšíformátování záhlaví a zápatí, lepší vy-hlazování křivek v  diagramech nebonavýšení limitu na deset tisíc listů a 1024sloupců v sešitu.Hudební přehrávač Rhythmbox je zpětDlouhá léta se o  přehrávání audiav Ubuntu staral přehrávač Rhythmbox,od verze 11.04 jej však nahradil podobný,ale progresivnější, Banshee. Po roce seopět vrací Rhythmbox. Důvodem zatra-cení Banshee zřejmě byly táhnoucí seproblémy se stabilitou a hardwarová ná-ročnost. Vývojáři raději vsadili na jistotu.Facelift Ubuntu OneKlient synchronizační služby UbuntuOne za svou relativně krátkou existenciprošel mnoha úpravami vzhledu. Teď tu

máme další a snad na nějaký čas defini-tivní. Rozhraní se sjednotilo s verzí proMicrosoft Windows založenou na fra-meworku Qt. V Ubuntu tak působí lehcecizorodě, na druhou stranu je pře-hlednější než předchůdce.Další novinkyGrafická témata Ambiance (výchozí) a Ra-diance se opět dočkala malých změn.Myslím, že o kvalitě těchto vzhledů nenípochyb, ale designéři Ubuntu je s každouverzí posunou ještě o kousek dál. Přirovnalbych to k vybrušování diamantu. Stejnětak přihlašovací obrazovka byla lehcepoupravena k  lepšímu. Ikony by však

mohly být lepší – třeba sada čtvercovýchikon Faenza by do Ubuntu sedla perfektně.Na vzhledu mi ještě vadil přehnaně růžovýLauncher a Dash při výchozí tapetě.

Souborový správce Nautilus konečněumí vracet akce. V praxi to vypadá tak,že když například nechtěně někam pře-sunete hromadu souborů, rychle to na-pravíte klávesovou zkratkou [Ctrl+z]nebo přes nabídku Upravit | Zpět.Verdikt: LTS jak se patříUnity se opět posunulo směrem k lepší-mu, co se týče svižnosti i rozvržení prvků.I když ze své podstaty asi nikdy nesednevšem uživatelům, považuji ho za repre-zentativní linuxový desktop. Důležité je,že vývojáři nezapomněli ani na další roz-hraní: Unity 2D a GNOME Classic. Druhéjmenované se kvalitou přiblížilo tolikuctívanému GNOME Panelu. Když muodpůrci Unity dají šanci, myslím, že odUbuntu nebudou muset odcházet.

Mám pocit, že při tvorbě tohoto vydáníse více než dříve naslouchalo uživatelům.Alespoň výsledek tak vypadá. Místo při-dávání revolučních funkcí byl kladen dů-raz na vylepšení současného. A  to se,i  přes některé mé výhrady, povedlo.Mnoho uživatelů se pustilo do testováníbetaverzí i alfaverzí a už v tu dobu hlásilirelativně slušnou stabilitu. Dnes už bystese s  většími problémy setkat neměli.Ubuntu 12.04 Precise Pangolin splniloto, co se od něj jako od verze s prodlou-ženou podporou očekávalo.

Centrum softwaru

Nové rozhraní Ubuntu One

RECENZEUbuntu 12.04 Precise Pangolin:důstojný nástupce na pět letAdam Štrauch | Root.cz

Pár postřehů úvodemNa rozdíl od předchozího vydání jeUbuntu 12.04 Long Term Support (LTS),tedy s  prodlouženou podporou. To ne-znamená jen to, že by Canonical pět letvydával opravy balíčků, ale zároveň si přivývoji dal více záležet a nepouštěl se dovelkých experimentů. I když bylo v doběUbuntu 10.04 k dispozici Unity, Canoni-cal se rozhodl ho nenasadit a hned dalšívydání 10.10 ukázalo, že to byl dobrýkrok. Ve stejném duchu se nese i  ak-tuální LTS 12.04, které obsahuje jen jem-né změny pro zjednodušení práce sesystémem.

Průběh instalace se od poslední verzenijak významně nezměnil, Ubuntu sestahuje ze stejného místa a  Canonical

stále nabízí 32-bit jako výchozí architek-turu. Samotný instalátor se pak ptá na tosamé co instalátor z  verze předchozía stejně jako minule by ho zvládl použí-vat trochu zkušenější uživatel.

Už při prvním náběhu systému sivšimnete razantního zrychlení protipředchozí verzi. S SSD diskem trvá cestaod GRUBu k přihlašovací obrazovce ko-lem 10 sekund. Stejným tempem pakpokračuje Unity, které už se nezadrháváani na slabším hardwaru. Svoji roli v tommá i vyladěné Unity 2D, jež systém zby-tečně nezatěžuje 3D efekty, a na strojích,jimž 3D není vlastní, odvádí stejně dob-rý kus práce. Je to možná poprvé, kdycelé prostředí vypadá sjednoceně, nikdenic nepřečnívá, nikde nic nechybí.Všechny ty detaily jako mizerná podpora

více monitorů, občasné padání, velkýrozdíl mezi Unity 2D a  3D jsou pryča Unity je konečně připraveno vstoupitdo dveří s hlavou vztyčenou.

Zrychlení se dočkalo také UbuntuSoftware Center, jež v  předchozíchverzích vynikalo svou leností a instalacenových balíčků byla vyloženě bolestí. Popár pokusech se zdá, že i ti největší od-půrci mohou USC alespoň vyzkoušet, ne-li dokonce začít používat. Navíc sekces  placenými programy už není takprázdná jako dřív. Nemohu sice tvrdit,že jde o  novinku, protože jsem USCdlouho nespustil, ale jsem rád, že Cano-nical na této oblasti zapracoval a  po-dařilo se mu sehnat i placený obsah.

Dokonce se dostalo i na nějakou tukonfiguraci Unity, které se Canonicaltvrdě bránil. I  když nejde o  žádnýkomplexní nástroj, v nastavení je možnéovlivnit, zda se bude launcher schovávat,či ne. Výchozí stav se vrátil k původnímuneschovávání, ale vzhledem k existencinového konfiguračního dialogu je to čiono jako výchozí nedůležité.

Nové verze se dočkalo i grafické témaAmbiance, jež prohlubuje rozdíl mezi ak-tivním a  neaktivním oknem pro lepšíorientaci. Obecně se pak dá říct, že jenové Ubuntu červenější než to předcho-zí, a zbytek hodnocení nechám na las-kavém čtenáři.AplikaceKromě mnoha jiných aktualizovanýchbalíčků obsahuje Precise Pangolin posledníkancelářský balík LibreOffice 3.5, dnes jižtrochu starší Firefox 11.0, stejně staréhopošťáka Thunderbird 11.0 a IM kecálkaEmpathy 3.4.1. Velký návrat slavíRhythmbox, který byl ve verzi 11.04 na-hrazen za Banshee. Jenže Banshee semoc dobře nevedlo, a  tak se vývojářivrátili zpět k Rhythmboxu. Důvodů jehned několik. Především stabilita, rych-lost a zmiňovaná je také podpora GTK2/3a  architektury ARM. S  některými

Ubuntu 12.04 už vyšlo a uživatelé, které si získá, s nímmohou strávit až pět let. Na takovou dobu totiž Canonicalprodloužil podporu svého desktopového produktu. NovéUbuntu přináší pár příjemných novinek, nové verzebalíčků, aktualizované prostředí a hlavně je proti svýmpředchůdcům až krutě rychlé a stabilní.

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN 21RECENZE

problémy si Banshee mohlo poradit ještěpřed vydáním Ubuntu 12.04, ale i tak seod první alphy na výběru výchozího pře-hrávače nic nezměnilo.

Možná se dá rozhodnutí zdůvodniti  tím, že instalační CD už neobsahujeMono, na kterém je Banshee závislé.A protože není Mono, nemohou být poinstalaci v systému přítomny ještě dalšídvě aplikace, a  to správce poznámekTomboy a  hra Gbrainy. Canonical uždlouho bojuje s  nenafukovatelnou ve-likostí 700 MB, do které se snaží celýsystém nacpat, a  Mono bylo logickoucestou, jak ušetřit pár desítek MB. V mi-nulosti se mluvilo o tom, že se omezení700 MB prolomí a posune na 1 GB, če-muž by vyhovovala běžná USB flashpaměť. Zatím se tak nestalo.

V  minulé verzi přidali vývojářimnoho nových vlastností do UbuntuOne. V této verzi se soustředili hlavně naovládací rozhraní. Jeho prvky už ne-plavou tak nějak ve vzduchu, ale celérozhraní působí jednotně a hlavně pou-žitelně.SoukromíKdyž si otevřete dash, zjistíte, že siUbuntu hlídá, co děláte, a  na základětěchto informací vám předhodí naposle-dy otevřené dokumenty a  použitéprogramy. To nemusí být žádoucí ve fi-remní sféře ani v  osobním životě. Na-příklad vaše přítelkyně by neměladosednout k  počítači a  zjistit, že sesháníte po prstenu, nebo třeba jenom

nechcete některé akce zaznamenávat,protože se vám pak v potřebných výpi-sech pletou. Tohle je možné kontrolovatv nastavení pod ikonkou „Soukromí“. Jemožné ovlivnit, jaké aplikace nebo sou-bory se nemají hlídat, a pro výjimečnépřípady se může hodit funkce pro vy-mazání historie používání za nastavenýčasový interval.HUD a video lensNejvýraznější změna, ovlivňující způsobpoužívání prostředí, je HUD. Jdeo novinku, která se objeví po zmáčknutíklávesy ALT. Poté stačí napsat, jakou ak-ci chcete udělat, třeba změnit konfigura-ci sítě, a  HUD vám hned našeptávámožnosti a umožňuje přejít rovnou k vě-ci. V praxi to funguje tak, že začnete psáttřeba „Příto“ a HUD vám nabídne změnustatusu v IM klientovi na „Přítomen“.Podobně to funguje s výběrem WiFi sítě,manipulaci se zvukem, nastavení vícemonitorů, zobrazení nápovědy a mnohodalších. HUD poslouží velmi dobře propřístup do menu aktuální aplikace, kte-ré se v Unity schovává do horní lišty. Do

kontextu svého vyhledávání přidávšechny položky v tomto menu.

Je vidět, že možnosti celého HUDještě nejsou úplně vyladěné. Chybí třebaúplně volby pro Bluetooth, není možnéskákat rychle do podnabídek dialogusystémového nastavení, a dokonce se minepodařilo přejít ani k instalaci balíčků.HUD má velký potenciál a umožní držetruce na myši o něco méně, ale určitě neteď, možná v příští verzi.

Další novinka se schová v  dashia jedná se o video lens, tedy o „záložku“s možností vyhledávat videa. Video lensse nekouká jen na lokální videa, ale hle-dá i na internetu se službou Bing Video.Není to jediná změna v dashi. Když jstev předchozí verzi vyvolali dash, hned naúvodu jste viděli osm velkých ikons aplikacemi a kategoriemi aplikací. Tonyní nahradil výpis naposledy použitýchaplikací a souborů.ShrnutíJe toho jen málo, co by se dalo novémuUbuntu 12.04 Precise Pangolin vytknout.Že není HUD úplně dokonalý? To není zastak důležité. Že chybí některé Monoaplikace? To oslaví nejeden uživatel.Naopak citelné zrychlení celého systémua  Ubuntu Software Center, toho siuživatelé všimnou na první klik a budouza to vývojáře milovat.

Ani další změny nic nerozbíjejí. Onotakové odstranění Tomboye možnáněkomu může vadit, ale řešením je do-instalování jak Tomboye, tak všechbalíčků okolo. Na druhou stranu pře-kopání chování, které jsme viděli v mi-nulosti hlavně s přechodem na Unity, tose napravuje hůře. Ubuntu 12.04 LTS jedůstojným nástupcem verze 10.04 LTS,a pokud jste někdy měli chuť začít pou-žívat Unity, už můžete v klidu začít.

Nezbývá než si nové Ubuntu stáh-nout z jeho stránek.

NÁVODYBarevné i nebarevné trikys fotografií: Další efektyPetr Němec | LinuxEXPRES.cz

Mapování z přechoduVzhledem ke komentářům v diskuzi seještě krátce vrátím kousek zpět a osvět-lím způsoby převodu na černobílou, pří-padně tónovanou fotografii pomocíMapování z přechodu. Jedná se o jedno-duchý a  efektivní způsob převodu načernobílou fotografii. Naproti mixérukanálů však ztrácíte kontrolu nadpřevodem jednotlivých barevných kaná-lů, přesto je výsledek ve většině případůkontrastní a více než dobrý.

V GIMPu otevřete požadovanou foto-grafii, Soubor | Otevřít [Ctrl-o]. Připřevodu na černobílou fotografii postačíponechat výchozí barvy popředí a poza-dí. V případě, že byly dříve pozměněny,klikněte na miniaturu černého a bíléhočtverečku pod dialogem pro změnu ba-rev v panelu nástrojů, ta barvy změní dovýchozích barev černé a  bílé. Nyní užstačí vybrat příkaz z  nabídky Barvy |Mapa | Mapování z přechodu a vytvořitkontrastní černobílou fotografii.

Při tónování fotografie na jinoubarvu tímto způsobem jsou kroky ob-dobné, jen se černá barva zamění např.za silně tmavou sépiovou. Ačkoliv sejedná o rychlou přeměnu, doporučil bychse držet instrukcí z minulého tutoriálu

pomocí vrstev a  masky, kdy se barva,kterou se tónuje, dá kdykoli změnita postup se tak stává pružnějším.LomoLomo je ruský výrobce optických pří-strojů, který v letech 1982–2005 vyrábělspotřební fotoaparát LOMO LC-A, jehofotografie neoplývaly kvalitou, měly všakosobitý vzhled. Ten se stal tak oblí-beným, že fotografové a fanoušci začaliuměle napodobovat tzv. lomografiei u fotografií vytvořených moderními fo-toaparáty.

Lomografii lze napodobit zvýšenímkontrastu všech barevných kanálů mimomodrého. K tomu dobře poslouží nástrojz nabídky Barvy | Křivky. V roletovémmenu Kanál vyberte Červená, kontrastje tím vyšší, čím je křivka ho-rizontálnější, pomocí táhnutí křivkyv horní a dolní části vytvořte tvar připo-mínající písmeno S. Je potřeba fotografiisledovat, aby nevznikaly jednobarevnéplochy bez kresby. Takovým způsobemzvyšte kontrast i zelenému kanálu. Jakjsem zmínil výše, modrému kanálu jepotřeba kontrast snížit, takže naopak,kontrast je tím nižší, čím je křivka ho-

rizontálnější. Křivka bude připomínatobrácené S  neboli otazník. Na závěrještě zvyšte kontrast celé jasové složce.

Změna kontrastu jednotlivých barevných

kanálů

Dalším krokem je ztmavení okrajůneboli tzv. umělá vinětace. Nejprve sivytvořte novou vrstvu příkazem z na-bídky Vrstva | Nová vrstva [Shift-Ctrl-n], hodnoty ponechte na výchozíchhodnotách, tzn. Typ vyplňování vrstvy– Průhlednost. Vyberte nástroj Mísení[l] z panelu nástrojů, jako Přechod vy-berte Popředí do průhlednosti (černá doprůhlednosti) a  obraťte orientaci za-škrtnutím šipky vedle náhledu přecho-du. Posun zvyšte v závislosti na rozlišenífotografie, v mém případě vyhovovalahodnota 30 (v podstatě jde o to, jak budevypadat přechod, v případě ponechánívýchozího stavu by nezanedbatelněztmavla celá fotografie, což je nežádou-cí). Z roletového menu pro Tvar vyberteRadiální. Myší táhněte ze středu ke kraji,jak je naznačeno na obrázku. V případě,že požadujete tmavší okraje, vrstvu s vi-nětací zduplikujte příkazem Vrstva |Duplikovat vrstvu [Shift-Ctrl-d]. Vrst-

Pokusím se objasnit aplikaci oblíbeného Lomo efektua  efektu změkčení nejen pro portrétové fotografie. TentoGIMPtoriál bude jako obvykle „ruční“ práce s plnou kont-rolou nad výsledkem.

Převod fotografie na černobílou pomocí mapování z přechodu

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN 23NÁVODY

vám nakonec upravte hodnotu Krytí dleuvážení.

Střed fotografie lehce prosvětlete,nejprve vytvořte novou průhlednouvrstvu Vrstva | Nová vrstva [Shift-Ctrl-n] a  opět k  tomu využijte Mísení [l]z  panelu nástrojů, tentokrát s  pře-chodem bílé do průhledné. Vrstvě na-stavte Režim na Překrytí a dle uváženísnižte Krytí.

Posledním, avšak volitelným krokemje přidání šumu. Vytvořte novou, prů-hlednou vrstvu příkazem Vrstva | Novávrstva [Shift-Ctrl-n] a nastavte ji Režimna Překrytí. Šum lze přidat mnoha způ-soby, využil jsem filtru z nabídky Filtry |Šum | Výpadky, ponechte hodnoty vevýchozích stavech a dialogovou nabídkupotvrďte. Přidejte masku vrstvy příka-zem Vrstva | Maska | Přidat maskuvrstvy a  zkopírujte do ní váš obrázek,vystačíte si s  dobře známým [Ctrl-c]a [Ctrl-v]. Takto zkopírovanou vrstvu jepotřeba ukotvit příkazem Vrstva |Ukotvit [Ctrl-h]. Masce invertujte barvypříkazem z nabídky Barvy | Invertovat.Pokud by se zdálo, že je šum příliš in-tenzivní, je dobré jej zkusit jemně dola-dit ztmavením masky, například pří-kazem Barvy | Jas-kontrast. Tímto jeproměna u konce.

Dialogové okno pro přidání masky vrstvy

Změkčení snímkuObčas není na škodu, když není foto-grafie ostrá ve všech detailech, naopak jímůže slušet mírná rozostřenost, ob-zvláště pak u portrétů žen nebo u foto-grafií, jimž chcete dát snový nádech.Opačně je to u mužů, kde je vhodnější

kontrast a ostrost. Otevřete si v GIMPuvhodnou fotografii [Ctrl-o] a  vrstvuzkopírujte příkazem z nabídky Vrstva |Duplikovat vrstvu [Shift-Ctrl-d]. Nověvytvořené vrstvě přidejte masku a Vý-

chozí stav masky vrstvy změňte naKopie vrstvy v odstínech šedi.

Vrstvu rozostřete pomocí příkazuz nabídky Filtry | Rozostření | Gauss-ovské rozostření. Metodu rozostření

Vkládání umělé vinětace

Prosvětlení středové části

Z fotografie lomografie

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN24 NÁVODY

použijte IIR a Poloměr rozostření voltevhodně dle rozlišení vašeho snímku.

Rozostření se prozatím moc ne-projevuje z důvodu dříve přidané maskyvrstvy, která bude sloužit k  zachováníhran i při rozostření. K tomuto účelu vy-užijte filtr z  nabídky Filtry | Detekcehran | Hrana s  nastavenou hodnotouMíra na nejnižší hodnotu 1.

Aby maska plnila svůj účel, invertuj-te jí barvy příkazem z nabídky Barvy |Invertovat. Přechod mezi ostrou a ne-ostrou fotografií můžete změkčitmírným rozostřením masky již dříve po-užívaným Gaussovským rozostřením.

V případě, že chcete upozornit na určitémísto a  okolí není tolik důležité, jemožné masku v okolí zabílit pomocí ná-stroje Mísení [l] z panelu nástrojů, jak jenaznačeno v následujícím obrázku.

Na závěr vhodně dolaďte vrchnívrstvě Krytí.

Upravená maska vrstvy

Změkčená fotografie

Dialogové okno pro detekci hran

Dialogové okno Gaussovského rozostření

NÁVODY

Úprava pomocí uzlů a řídí-cích bodůDvojklikem na tvar nebo mnohoúhelníkje možné měnit umístění uzlů (modře)a řídících bodů (růžově), přidávat nebomazat uzly, spojit či rozpojit uzly, zr-cadlit objekt, otáčet, zkosit a nebo měnitjeho velikost či upravit obrysovou čáru.

Editace pomocí změny uzlů a řídících bodů

Kombinovat/rozdělitmnohoúhelníkyOznačte několik vektorových objektů,Objekt | Kombinovat mnohoúhelníkya  nebo naopak označte objekt, kterýchcete rozdělit na části, Objekt | Rozdě-lit mnohoúhelníky.

Kombinace mnohoúhelníků

Efekt čočkySpolečně se síťovým zkreslením zjedno-dušuje úpravy vektorových objektů.Označte objekt, Objekt | Nástroje cesty| Efekt čočky…

Efekt čočky

Síťové zkresleníTato funkce umožňuje plynulou defor-maci objektu. Označte objekt, Objekt |Nástroje cesty | Síťové zkreslení.

Síťové zkreslení

Cesta podél cestyHlavní objekt (okolo jehož okrajů apli-kujeme funkci) je nutné převést na Bé-

zierovu křivku. Označte oba objektya vyberte Objekt | Nástroje cesty | Cestapodél cesty.

Nastavení funkce Cesta podél cesty

Cesta podél cesty

Spojit cestyVyberte dvě Bézierovy křivky (lomenénebo s plynulým zakřivením) a vyberteObjekt | Nástroje cesty | Spojit cesty.Jako v  předchozím případě je možnéfunkci nastavit.

Nastavení funkce Spojit cesty

Jak upravovat vektorovougrafiku ve ScribusuMichal Hlavatý | Scribus.czScribus je vybaven solidní řadou funkcí pro úpravuvektorové grafiky. V dnešním návodu se dozvíte, jak tytofunkce používat.

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN26

HHlleeddááttee uuččeebbnnuu vv OOlloommoouuccii??VVyyuužžiijjttee nnaaššíí nnaabbííddkkyy!!

PPooččííttaaččoovváá uuččeebbnnaa• deset počítačů

• dataprojektor, plátno, flipchart

JJaazzyykkoovváá uuččeebbnnaa• pro max. 20 účastníků

• dataprojektor, plátno, flipchart,

• různé možnosti uspořádání stolů a židlí

KKoonnttaakktto.s. InternetPoradna.cz, Ztracená 36, 779 00 Olomouc

Kontaktujte paní Evu Ullmanovou

eva.ullmanova@iporadna.cz, tel.: 587 406 126

Již od 150 kč/hod!

wwwwww..iippoorraaddnnaa..cczz

NÁVODY

Spojit cesty

Rozdělit mnohoúhelníkVyberte dva tvary (za držení klávesyShift), Objekt | Nástroje cesty | Rozdě-lit mnohoúhelník.

Rozdělit mnohoúhelník

Operace s cestamiOznačte dva tvary a poté vyberte Objekt| Nástroje cesty | Operace s cestami…Můžete dokonce ponechat některý z pů-vodních tvarů a vybrat barvu výslednéhotvaru.

Operace s cestami

Vytvořit cestu z tahuFunkce cesta z tahu umožňuje vytvořitz obrysové čáry samotný tvar. Aplikuje-te ji na objekt s obrysovou čárou výběremObjekt | Nástroje cesty | Vytvořit cestuz tahu.

Cesta z tahu

Rozdělit cestu z tahuDvojklikem na objekt a následným výbě-rem Objekt | Nástroje cesty | Rozdělitcestu z tahu se uprostřed stran vytvořídalší uzly.

Rozdělit cestu z tahu

Když už Scribus nestačí…Jestliže by zamýšlený objekt nebylomožné vytvořit pomocí nástrojůdostupných ve Scribusu, vyexportujteSVG soubor (Soubor | Exportovat |Uložit jako SVG…) a  nahrajte jej doInkscape, který nabízí o  poznání širšía efektivnější manipulaci s vektorovýmisoubory (je možné vytvářet perspektivu,pracovat s více uzly najednou či vytvářetnepravé 3D objekty a mnoho dalšího).Finální kresbu po úpravách importujtezpět do Scribusu pomocí Soubor |Importovat | Vložit vektorový soubor…

Poznámka

Před aplikací funkce je nutné

převést objekty na Bézierovu

křivku (u operace s cestami niko-

liv): pravý klik, Konverze na | Bé-

zierova křivka. Druhý rozdíl mezi

funkcí Rozdělit mnohoúhelník

a Rozdělit od sebe v Operace

s cestami je v tom, že první

jmenovaná při dělení uvažuje

tloušťku čáry objektu.

Poznámka

Scribus nepodporuje veškeré

funkce Inkscape. Vyvarujte se pro-

to zejména funkci blur (rozostře-

ní). V některých případech je nut-

né před importem do Scribusu

uložit SVG soubor jako Plain SVG.

I N Z E R C E

PRAXE

Canonical založil jako svůj projekt jiho-africký milionář Mark Shuttleworth. Je-ho hlavním cílem bylo (a  stále je)vytvořit úspěšnou linuxovou distribuciurčenou především pro použití naosobních počítačích. Na rozvoj této myš-lenky věnoval z vlastních prostředků vý-chozí investici ve výši 20 milionů dolarů.

Canonical oficiálně sídlí na Isle ofMan (ostrov nacházející se v Irském mo-ři, patří k  tzv. daňovým rájům), alevětšina z jeho více než 400 zaměstnancůpracuje v  Londýně. Kromě toho máCanonical také pobočky v Kanadě, USAa na Tchaj-wanu.Linux pro lidi i firmyHlavním a  nejznámějším produktemCanonicalu je linuxová distribuce Ubun-tu. První verze Ubuntu byla představenav říjnu 2004 a od první chvíle se zamě-řovala především na „běžné“ uživateleosobních počítačů a snažila se jim při-nést co nejjednodušší a nejpřívětivějšísystém pro každodenní použití. To seUbuntu zjevně daří, protože u uživatelůse těší stabilně vysoké popularitě a naosobních počítačích se jedná o nejspíš nejvyu-žívanější linuxový systém vůbec.

Výše uvedené je tak trochu v  kon-trastu s tím, že hlavním zdrojem příjmůpro všechny, kteří nabízejí profesionálnínasazení linuxových systémů, jsou pře-devším firemní zákazníci. Canonicaltěmto zákazníkům dokonce ani nenabízíspeciální verzi, ale snaží se Ubuntu při-způsobit jak pro domácí, tak pro korpo-rátní nasazení v  jedné jediné verzi.

Částečný ústupek firemním zákazníkůmpředstavují tzv. LTS verze Ubuntu, kteréjsou vydávány každé dva roky a  majíCanonicalem garantovanou podporu(vydávání aktualizací a bezpečnostníchzáplat) po dobu až pěti let.

I  přes tuto možnou nevýhodu seUbuntu na korporátním poli daří. Mezi je-ho velké úspěchy patří například převe-dení 85 tisíc počítačů francouzského LaGendarmerie nationale na Ubuntu, díky če-muž četníci šetří až 2 miliony eur ročně.I  na 220 tisících počítačích ve školáchv  Andalusii lze najít Ubuntu. Z  bližšíchúspěšných nasazení je možné jmenovatslovenskou Skalicu – tamní městský úřadprovozuje Ubuntu na svých 120 počítačích.

Canonicalu se také daří navazovatpartnerství s některými výrobci počíta-čů, díky nimž je možné Ubuntu získati jako předinstalovaný (tzv. OEM) sys-tém. Canonical navázal dlouhodobouúspěšnou spolupráci s firmou Dell, kteráUbuntu dodává i  na některé vybranénotebooky. Aktuálně spolu plánujíotevřít více než 200 prodejních místv  Číně, která budou nabízet počítačes  Ubuntu. Nedávno oznámená spolu-práce s firmou Asustek by měla zákaz-níkům přinést možnost získat vybranénetbooky s předinstalovaným Ubuntu.Další spolupráci navazuje Canonicalv oblasti serverů a zařízení postavenýchna platformě ARM.FinanceUbuntu není jediným produktem Cano-nicalu, ale je jeho produktem hlavníma  v  podstatě jediným, z  nějž získávápeníze. Ty mu přináší, podobně jakou většiny ostatních „linuxových firem“,zákazníci platící si profesionální podpo-ru. Ostatní produkty Canonicalu jsou více

Canonical: Kdo stojí zanejpopulárnější distribucíVojtěch Trefný | LinuxEXPRES.cz

Mezi společnostmi, které působí na trhu linuxových sys-témů, patří Canonical Ltd. spíše mezi ty menší a mladší –společnost byla založena v březnu 2004, tedy před osmilety. I přes tuto zjevnou nevýhodu na startu se Canonicalua především jeho vlajkové lodi Ubuntu povedlo rychle za-členit do ekosystému svobodného softwaru a vydobýt sipevné postavení.

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN28 PRAXE

či méně přímo navázány na Ubuntu.Jedná se například o  webový systémLaunchpad, jenž slouží pro správu vývojesoftwaru (udržování kódu, řešení chybatd.), který je používán také přisamotném vývoji Ubuntu, nebo nástrojLandscape sloužící pro vzdálenou správupočítačů s Ubuntu. Další prostředky zís-kává Canonical z prodeje služeb (clou-dové úložiště UbuntuOne) a komerčníhosoftwaru uživatelům Ubuntu.

O tom, jaký je finanční stav Canoni-calu, můžeme spekulovat, protožeCanonical není veřejně obchodovatelnou

společností a nemusí tedy zveřejňovatsvé finanční výsledky. V roce 2008 MarkShuttleworth prozradil, že Canonical do-sud nevydělává, ale zároveň prohlásil, žemu nečiní potíže jeho provoz i nadáledotovat.BudoucnostDalší směřování Canonicalu a jeho „dít-ka“ Ubuntu je vcelku jasně dané. Zamě-ření na osobní počítače a jeho uživatelestále pokračuje a Mark Shuttleworth vě-ří ve velké rozšíření Ubuntu. Do roku 2014

si stanovil metu 200 milionů uživatelů, cožoproti dnešku znamená více než deseti-násobek. Novou výzvou by se pro Ubun-tu měly stát tablety a chytré telefony.Rozšíření by mělo pomoci takékompletně přepracované pracovníprostředí Unity (představené v roce2010), které v mnohém mění zažitoupráci s počítačem a přibližuje jeho ovlá-dání spíše právě tabletům a telefonům,což mezi uživateli zatím budí spíše roz-paky.

Poradenství a konzultace – open-source sostwarePoskytujeme konzultace týkající se licencování a legalizace sostwaru. Podporujeme a nasazujemeopen-source sostware.

Pomůžeme vaší společnosti či organizaci• snížit náklady na sostware• vyřešit a ověřit legálnost sostwaru• získat množství kvalitního sostwaru• implementovat sostware tam, kde ho nepoužíváte• zvýšit úroveň počítačových dovedností

Příklady spolupráce – kdy vám můžeme pomoci1. Organizace používá sostware, který vyžaduje placené aktualizace. Proto se zvažuje pořízení levnějšího

sostwaru. Je nutno analyzovat požadavky na funkčnost sostwaru, jeho zákaznické úpravy, a tos výhledem do budoucna.

2. Ve vaší společnosti vznikla potřeba používat nově sostware pro určitou činnost, jeho cena je všakpoměrně vysoká. Nechcete sostware používat nelegálně, zároveň ale nemáte peníze na nákup licencí.

3. Do firmy vám přišel vyhrožující dopis, v němž vás obviňují z počítačového pirátství. Jste přesvědčeni, žemáte vše v pořádku, ale nejste si tím jistí. Chcete situaci vyřešit, tzn. ujistit se, že je všechen sostwarelegální. Podobným situacím chcete předcházet.

Ve všech těchto případech (a dalších) vám dokážeme pomoci konzultací, s výběrem sostwaru nebo jinak.

Kontaktní informaceLiberix, o. p. s., obchod@liberix.cz, +420 595 175 184, www.LibIT.cz.

Více informací najdete na stránkách Liberix IT

www.LibIT.cz+420 595 175 184

I N Z E R C E

PRAXE

Italská provincie Savonastále více používá opensourceSpráva italské provincie Savona užívásvobodný a open-source software kdeko-li je to možné. Příkladem mohou býtjejich webové stránky, které byly kom-pletně přepsány na open-source systémDrupal. Tento krok pomáhá provinciisnižovat provozní náklady a zároveň jimdává možnost přizpůsobit a sdílet svéaplikace.Důvod: snižování provozních nákladůKoncem února byl představen nový webitalské provincie Savona postavený naopen-source systému pro správu obsahuDrupal. V prohlášení oznamujícím novéstránky provincie dodává, že tento typsoftwaru používají i pro mnoho dalšíchadministrativních úkolů. Provincie tvr-dí, že svobodný a open-source softwarejí pomáhá snižovat provozní nákladya zároveň jí dává možnost přizpůsobita sdílet aplikace. Savona (jedna ze 109provincií Itálie) používá open-source ře-šení např. i pro on-line přístup do svédatabáze geografických informací neboon-line platformu pro navigaci.Trocha historieProvincie oznámila přechod na open-source kancelářský balík již v roce 2007.Italská společnost Yacme, která pomá-hala při přechodu na OpenOffice.org,uvádí celkem 350 desktopů v provinciipoužívajících open-source řešení. Pro-vincie i společnost byly v roce 2011 zapo-jené do vývoje rozšíření Oxsit proOpenOffice.org. Toto rozšíření nabízíelektronické digitální podepisovánídokumentů na základě XML podpisurozšíření Xades. Oxsit byl vyvinut zapodpory obcí Trento, Rovereto a Bolog-na, provincií Bologna a  Savona a  ne-

mocnice Galliera v Janově. Oxsit je k dis-pozici se dvěma open-source licencemi –GPLv3 a EUPL.Milník na cestě Mnichovak open-source softwaruStátní správa města Mnichova nahradilaposlední makra, která byla vázána naproprietární balík. Přechází tak zcela nasvobodný software.Komplexní přechod Mnichova naOpenOffice.org je dokončen„Poslední makro bylo přepracovánoa umístěno na serveru, kde jsou všechnamakra a související aplikace. Zde jsoucentrálně řízeny a můžeme si být jistijejich kvalitou,“ vysvětluje Kirsten Böge,mluvčí projektu LiMux, který byl založenpro přechod města na dodavatelsky ne-závislé IT. Dodává, že tři nejlepší makrabudou k dispozici na stránkách neziskovéorganizace Freies Office Deutschlanda na stránkách Wollmux – softwaru protvorbu personalizovaných šablon a sprá-vu formulářů.

Městští administrátoři v průběhu ča-su vytvořili více než 20 000 maker, šab-

lon a formulářů pro proprietární kan-celářský balík. Mnohé z  nich byly vy-tvořeny bez řádné dokumentacea možnosti uzamknutí. Když se městov roce 2003 rozhodlo zbavit se závislostina dodavateli IT, bylo toto množství po-važováno za největší překážku. Prvníprůzkum našel 7000 výskytů. Běhemmigrace narazili administrátoři naostatní dosud neznámé případy, vytvo-řené většinou bez dlouhodobé strategie.Snížení počtu formulářů i šablonVětšina z celkem 14 000 osobních počíta-čů používaných v mnichovských kance-lářích nyní používá kancelářský balíkOpenOffice.org (od verze 3.2.1). Výchozímformátem ve městě je Open DocumentFormat (ODF). „Během migrace IT se ta-ké podařilo snížit počet šablon a  for-mulářů o 40 procent,“ píše Böge a dodává,že město má od února 9810 pracovníchstanic běžících na Linuxu. „Výměna pro-prietárního kancelářského balíku zaopen-source alternativu byla pro městojedinečnou příležitostí odstranit nadby-tečná makra a  vytvořit efektivnější al-ternativy.“ Böge dále uvádí, že díkysoučasnému systému pro vytváření zá-hlaví dopisu na oficiálních dokumentechse snížil počet maker o 20 %. „Mnichovchce sdílet své znalosti a  zkušenostis přechodem na open source s ostatnímiobcemi a správními orgány.“• Původní zpráva, anglicky• Web provincie Savona, italsky• Digitální podpis pro formát ODF

vyhovující evropské legislativě• Yacme, italsky• Oxcit, anglicky• XadEX, anglicky• Mnichov a open source, německy• Zpráva, anglicky• Lock-in na Wikipedii, česky• Mnichov na Wikipedii, česky

Evropa se stále více přikláník open-source softwaruDaniel Sedláček | OpenOffice.cz

Poznámka

Proprietární uzamčení (vendor lo-

ck-in), nebo také uzamčení zá-

kazníka, činí zákazníka závislým

na produktech a službách kon-

krétního subjektu tím, že vytváří

značné náklady na přechod na

produkty a služby jiných subjektů.

Proprietárním uzamčením je na-

příklad blokování mobilních telefo-

nů pouze pro jednoho z operá-

torů, či DRM. Zdroj: Wikipedie

PRAXE

Proč používáteOpenOffice.org | LibreOffice?Koncepce naší školy je využívat co nej-více free programy. Trochu jsme do tohošli z donucení, ale nakonec nám docelavyhovuje, že každý student má programlegálně doma a tato cesta je studentůmukázána. Trochu nás mrzí, že se OpenOf-fice.org nepoužívá v hojnějším měřítkuve firmách a na úřadech, a proto se stu-denti, když přijdou do praxe, musí orien-tovat v jiném prostředí.Jací uživatelé, na kolika počítačícha kolik jich je?Máme celkově 350 stanic, které mají na-instalovaný OpenOffice.org. Z  tohotopočtu má 70 stanic také nainstalovanýOffice od Microsoftu.Na jakých operačních systémechOpenOffice.org | LibreOffice provo-zujete?

1. Windows2. Linux – 20 stanic

Popište typ dokumentů, které obvyklevytváříte nebo zpracováváte.Studenty učíme kompletní práci s kance-lářským balíkem, dále databáze, roční-kové a  maturitní práce, grafy, labora-torní práce, výstupy elektrotechnickýchměření atd.Máte problémy při výměně dat, např.v případě souborů Microsoft Office?Žádné jsme nezaznamenali.Zhodnoťte kvalitu práce s kancelářskýmbalíkem OpenOffice.org | LibreOffice.Klady

+ free,+ přehledný.

Zápory– špatná nápověda,– mizerná práce přes průvodce (např.

hromadná korespondence).

Je podle vás literatura a dokumentacek OpenOffice.org | LibreOffice dosta-čující?Určitě mi chybí literatura. Třeba k pou-žití Base jsem nenašla nic. V programechse orientuji pouze intuitivně. Naštěstís tím nemám problémy. Ale ani doma jižléta nepoužívám jiný kancelářský balík.

Byli byste ochotni věnovat finančníprostředky na úpravu vlastnostíOpenOffice.org | LibreOffice nebo navytvoření speciálního rozšíření?Nelze, jsme rozpočtová organizace.Uveďte prosím informace o vaší or-ganizaci a napište své jméno a poziciči funkci.

VOŠ a SPŠE PlzeňKoterovská 85, Plzeň 32600Jana Cibulkováučitelka, cibulkova@spse.pilsedu.czwww.spse.pilsedu.cz

Na střední škole v Plznipoužívají OpenOffice.orgRedakce OpenOffice.cz | OpenOffice.czJedna ze škol, která šetří své omezené finanční prostředkys  pomocí open source, sídlí v  Plzni. Je to Vyšší odbornáškola a střední průmyslová škola elektrotechnická v Plzni.OpenOffice.org mají ve škole nainstalovaný na 350 stani-cích. Studenti mají tento legální software i doma, protožeučitelé ve škole jim takovou možnost ukázali.

Poznámka

Na našem webu vyšel celý seriál

o modulu Base a návod na pro-

centuální výpočty.

PRAXE

Globální tržní podílMetodika průzkumu tržního podílu neníkomplikovaná. Nástroje webové analy-tiky (např. Piwik, Google Analytics) třídípřístupy v závislosti na operačním systé-mu, kterou extrahuje například z hlavi-ček. Společnosti nabízející v této sféřesvé služby kumulují data z mnoha webů,nasbírané údaje zprůměrují a výsledekinterpretují jako „tržní podíl operačníchsystémů“. Wikipedie za nejrelevantnějšívýzkumy považuje tyto:

Na první pohled jsou patrné evident-ní nesrovnalosti. Penetrace Linuxu na-bývá minima 0,7  % u  StatCounterua čtyřnásobného maxima 2,9 % u Chi-tiky. I pro Mac OS X se závěry nepřija-

telně rozchází. Proporce Linuxu vůči MacOS X kolísají o několik set procent. Cel-kově lze zpochybnit samotnou důvě-ryhodnost metodiky měření, jak budeještě ukázáno.

Třeba v  rozhodném vzorku Stat-sCounteru připadá Čínské lidové repub-lice přibližně stejná váha jako Maďarsku.Asijský obr má cca pět set milionůuživatelů internetu, což se rovná počtuvšech obyvatel Evropské unie. Naopakve statistice jsou silně nadužívána data

o uživatelích ze Spojených států ame-rických. Vysvětlení disproporcí je prosté.Ačkoli se tvůrci statistik holedbají ma-mutím rozsahem měření, ve skutečnostivšak o reprezentativnosti vzorku nemů-že být ani řeč. Vzorky jsou totiž sestave-ny hlavně z anglofonních stránek.

Zvyklosti Číňanů vykazují množstvíjedinečných specifik. V systému posílánízpráv QQ, který zůstává zbytku světatéměř neznámý, komunikuje 710 milio-nů aktivních účtů. Pro dokreslení: na ce-lém Facebooku se nachází srovnatelnýchpřibližně 750 milionů aktivních účtů. NaFacebook a Twitter rovnou zapomeňte,protože v Číně frčí síť QZone (540 milio-

nů aktivních účtů) a  mikroblogovacíslužba Weibo (310 milionů aktivníchúčtů). Vyhledávačům dominuje Baidu.Světová jednička Google hraje druhouligu se společnostmi jako Alibaba a So-ho. Rovněž Wikipedia v Číně neuspěla,protože Říši středu ovládly encyklopedieHudong (5,4 milionů článků) a  BaiduBaike (3,5 milionů článků).

Výsledky jsou zkresleny dvěma způ-soby:• Vzorek je geograficky nevyváženě

strukturovaný.• Měření nehodnotí průměrného

uživatele. Monitorování čínské in-ternetové populace skrze ang-lofonní stránky podceňuje pre-ference běžných uživatelů a přece-ňuje preference atypických uživa-telů (např. západní turista s vlast-ním notebookem).

Různé důvody nasvědčují, že tržní podílLinuxu v regionech jako Čína překračujetržní podíl v západních regionech. Mno-zí komentátoři proto polemizují se zaži-tou frází o  jednoprocentním podíluLinuxu a někteří skutečné globální číslou Linuxu odhadují dokonce mezi desetia patnácti procenty. Tvůrci populárníchstatistik však lpí na zprofanované meto-dice, nediskutují její přesnost a neapli-kují opravné korekce. Mýtus jednohoprocenta funguje jako sebeutvrzujícíproroctví, protože média se staví kespekulacím o vysokém globální podíluLinuxu skepticky a nevěřícně. Orientacestatistik na USA a  obecně anglickymluvící země ústí ve značný pesimis-mus u Linuxu.Situace v České republiceS  absurditami se však nesetkáme jenu exotických končin, nýbrž i při hodno-cení České republiky. Povězme si nynívíce o domněnkách Net Market Sharu.V Praze prý Linux reprezentuje celých16 % trhu s operačními systémy. Situaci

Je Linux opravdu jen na 1 %desktopů?František Bártík | LinuxEXPRES.czČlánek z  různých úhlů diskutuje metody měření tržníhopodílu operačních systémů. Dále se soustředí mimo jiné nastereotypní proklamace o  jednoprocentním globálnímpodílu Linuxu. Celý článek hovoří pouze o  podílu deskto-pového Linuxu mezi desktopovými operačními systémy.

poměr Mac OSX ku Linuxu [:1]6,710,83,55,89,720,05,84,55,7

AT InternetClicky Web AnalyticsChitikaNet Market ShareStatCounter GlobalStatOwlW3CounterWebmasterpročtenáři Wikipedie

Windows87,1 %79,5 %77,2 %85,0 %82,1 %78,9 %80,2 %85,8 %73,8 %

jiný nežWindows12,9 %20,5 %22,8 %15,0 %17,9 %21,1 %19,8 %14,2 %26,2 %

Linux1,0 %1,2 %2,9 %1,1 %0,7 %0,7 %1,7 %1,4 %1,5 %

Mac OS X6,7 %13,3 %10,2 %6,4 %6,8 %14,0 %8,9 %6,3 %8,5 %

Poznámka

Následující informace se zakládají

na heslu Internet v Číně na ang-

lické Wikipedii a únorovém veřej-

ném výstupu NetMonitoru, který

zkoumá českou internetovou po-

pulaci.

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN32 PRAXE

v  České republice však nelze pauša-lizovat. Třeba v Jihočeském kraji a Mo-ravskoslezském kraji se podíl Linuxu držíprý okolo jednoho procenta. Celkově vy-chází republikový průměr přibližně naosm procent, což představuje zhrubasedminásobek oproti kulturně a  geo-graficky spřízněnému Slovensku.Návštěvnost zahraničních webůČas trávený Čechy na zahraničních we-bech podle NetMonitoru:

Z  tabulky vyplývá, že majoritníuživatel nenavštěvuje jakékoli za-hraniční weby a tím spíše nenavštěvujezahraniční weby v angličtině. Navíc dleprůzkumů většina Čechů neovládá ang-ličtinu, což sráží motivaci k  návštěvěstránek v angličtině.

Pro úplnost poznamenejme, že sev  anketě blíže definuje „zahraničníserver“ jen jako „čas strávený na za-hraničních serverech v  cizích jazycíchvyjma slovenštiny“. Jak klasifikovatservery (např. YouTube) s převládajícímcizojazyčným obsahem? Jak klasifikovatpříhraniční weby (např. web Bayern-Parku) s českou lokalizací? Zahraničníweby nejsou děleny v  závislosti najazyku.

Relevantní výsledkyRelevantní české statistiky pocházejípouze od lokálních subjektů měřících tu-zemský internet. Jejich výstupy vyzníva-jí pro Linux příznivě. Například podleTop Listu Linux dlouhodobě expanduje,přičemž loni zaznamenal stoprocentní

nárůst. Aktuální tržní podíl Linuxuv České republice by se měl pohybovatokolo 3,3 procentního bodu.Různé deviaceVýsledky zatěžují systematická chybovárezidua.• Mezi příznivci různých operačních

systémů se různé oblibě těší funkceanonymního surfování. Při určitýchkombinacích prohlížeče s  ope-račním systém se nezobrazujeinformace o operačním systému.

• Internet procházejí různé stroje,které například pořizují databázikontaktů pro rozesílání spamu,manipulují internetová hlasovánínebo realizují podvody s  PPC re-klamou. Tyto automaty se skrývajíza běžný provoz. Analytickéspolečnosti nejsou schopny rozlišit„falešný“ robotický provoz od„správného“ lidského provozu.

• Mezi klientem a webovou stránkoumůže poskytovatel internetu pro-vádět optimalizace, které znemož-ňují přesná měření. Například místopředání požadavku je vrácena stránka

žádný nebo téměř žádnýasi do 10 %asi 10 % až 30 %asi 31 % až 50 %asi 51 % až 70 %více než 70 %nevím

61,8 %19,7 %8,3 %4,5 %1,8 %0,8 %3,10 %

Net Market Share: Praha je Mekkou Linuxu!

Znalost angličtiny v EU, zdroj: Eurobarometr

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN 33PRAXE

z cachovacího serveru, a tudíž cílovýserver neví o všech svých čtenářích.Některé firewally mohou ořezávatHTTP hlavičky, což zne-možňuje roz-poznání operačního systému.

• I běžný aplikační software může au-tonomně surfovat na internetu.Tento bod se týká třeba bezpečnost-ního softwaru od AVG surfujícíhojako uživatel Microsoft Windowss Internet Explorerem.

Portfolio sledovaných portálů musí býttematicky vyvážené, aby byl sledovánprůměr internetové populace.• Různé sociodemografické skupiny

preferují odlišné operační systémyi webové stránky.

• Nedostatky jednotlivých operačníchsystémů vytvářejí poptávku po spe-cifických stránkách. Například we-by nabízející aplikace ke staženíbudou atraktivní především prouživatele, kteří závisí na archaickédistribuci softwaru prostřednictvímbinárních instalátorů. Uživatelé Li-nuxu pochopitelně upřednostnímodernější způsob distribuce soft-waru prostřednictvím repozitářů.

Pravidelné výkyvy zahladí až dlouhodo-bá statistika.• Chování uživatelů silně závisí na

datu. Ilustrační graf dokazuje tý-denní periodicitu a předvádí abnor-mality v době Vánoc.

• Mnozí nepravidelní uživatelé si rádiotestují nové verze. Publikační cyk-lus nejmasovějších distribucí vy-chyluje statistiku.

I  při teoretickém vyloučení rušivýchvlivů není výpovědní hodnota statistikyvalná. Z pozice obchodníka není zřejmé,co statistika vlastně měří.• Jak se projevují počítače, na kterých

je instalováno vícero systémův dualbootu?

• Jak by se projevily při započítání po-čítačů, které neslouží k přístupu nainternet?

• Jak se projevují domácnosti s dvěmapočítači?

• Jak se projevuje, když jeden počítačpatří mnoha uživatelům?

Tržní podíl a uživatelskýpodílPřesně řečeno rozebíraná webová met-rika odhaduje spíše „uživatelský podíl“(usage share), který nesouhlasí s „tržnímpodílem“ (market share). Uživatelskýpodíl odpovídá na otázku: Kolik je uživa-telů? Tržní podíl odpovídá na otázku: Ja-ký obrat generují uživatelé?

Uveďme názorný příklad. Nainstalu-ji-li si Linux sám, pak nedošlo k usku-tečnění žádného obchodu. Stal jsem seuživatelem Linuxu, a  proto ovlivňuji„uživatelský podíl“. Přitom jsem seneúčastnil na žádném trhu, takže ne-ovlivňuji „tržní podíl“. Ponechmestranou přesné definice, které se beztakautor od autora odlišují. Oba koncepty serozcházejí kupříkladu v  následujícíchsituacích.• Zákazník si koupí sestavu s  Win-

dows, protože touž sestavu s  Li-nuxem prostě nesežene. Následněkupující nechtě původní operační

systém přeinstaluje počítač na ký-žený operační systém. Z optiky „tr-hu“ se stále jedná o  jeden kusprodaný s Windows.

• Počítače prodané bez operačníhosystému by statistika „tržního po-dílu“ neměla brát v úvahu. Analo-gicky by byly opomenuty i pirátskéinstalace Windows.

• Uživatelský podíl závisí na život-nosti softwaru. Například vlastníciOEM licencí musí při vyřazení počí-tače odepsat licenci a  zakoupitnovou OEM licenci.

Vyhodnocení „uživatelského“ a „tržní-ho“ podílu se může dramaticky odli-šovat. Například analytická společnostIDC, kterou rád cituje Microsoft, sledujeútraty za software při prodeji serverů.Zprávy IDC tvrdí, že Linux má tržní podílna serverech 16,9 %. Pochopitelně hod-nota ignoruje instalace Debianu, CentO-Su a dalších komunitních distribucí, naserverech velkých společností jako Go-ogle, dodatečně doinstalované operačnísystémy, na osobní počítače využívanéjako servery atd., které tvoří desítkyprocent v „uživatelském“ podílu.

V České republice linuxoví spotřebi-telé zpravidla nekupují operační systéma navazující služby. Předpokládám, že„tržní podíl“ Linuxu výrazně zaostáváza jeho „uživatelským podílem“.Velikost trhu v ČeskérepublicePrincipiálně rozeznáváme dvě cestyk získání operačního systému.• Prodávají se celé komplety, které

sestávají z  nainstalovaného ope-račního systému a hardwaru. Tatojednoduchá cesta se vyplatí pře-devším méně kvalifikovaným uži-vatelům, kteří si přímo nevybírajíoperační systém.

• Spotřebitel zakoupí hardware a po-sléze si svépomocí nainstalujevlastní operační systém. Tuto cestuvolí dostatečně kvalifikovaní a an-gažovaní uživatelé, kteří si přímovybírají operační systém.

Řečeno s  nadsázkou, vymezují se dvaizolované trhy s  operačními systémy.Windows a Mac OS X soutěží na oboutrzích. V mainstreamových obchodech seprakticky nenabízí sestavy s  předin-stalovaným Linuxem, takže Linux sou-těží jen na jednom omezeném trhu. ProOscilace dle Clicky Web Analytics

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN34

posouzení růstového potenciálu Linuxuje nutné stanovit zastoupení kvalifi-kovaných uživatelů, kteří vědí o existen-ci různých operačních systémů a doká-žou se aktivně rozhodnout. Příslušnýmikompetencemi se zabývají následujícídvě tabulky.

IT znalosti dle NetMonitoru:

Škálování je hrubé a  nezahrnujeúroveň pod základními znalostmi. Prorespondenty s  omezenou počítačovougramotností chybí adekvátní zařazení.Podrobné objasnění kategorií není uve-deno, takže respondenti deklarovaliúroveň svého vzdělání ryze subjektivně.

O  úrovni kvalifikace vypovídajíi uživatelem provozované aktivity.

Uživatelské aktivity dle NetMoni-toru:

Alternativní statistikyAnketyTazatelé mohou klást respondentůmrůzné otázky ve věci Linuxu. Šetření mů-že mít formu internetové ankety. Na-příklad server linuxcounter.net taktodospěl k závěru, že na světě žije 60 mi-

lionů linuxáků. Dále třeba ankety mezikomunitou pořádal server abclinuxu.cz.Údaje o stahovanostiDistributoři a provozovatelé repozitářůuvolňují statistiky stahovanosti, které byměly korespondovat s počtem uživatelů.PopularitaMísto tržního podílu se můžeme zabývat„popularitou“. Do indexu popularitymůže zakomponovat hledanost klíčovýchslov týkajících se Linuxu, počet webů ob-sahujících tato klíčová slova, návštěvnosttematických serverů o Linuxu, množstvívydávaných monografií a nejrůznější dalšífaktory. Společnost Tiobe takto postupujepři sestavování Tiobe indexu popularityprogramovacích jazyků.

Poznatky stran rozšířenostikonkrétních distribucí novináři častočerpají ze zobrazených údajů o  ná-vštěvnosti serveru distrowatch.com.

ZákladníNadstandardníProfesionální

64,5 %32,2 %3,1 %

Instalace/odinstalování/aktualizace softwaruStarám se sám o bezpečnostpočítačeMěním sám hardwareStarám se o počítač druhýmlidem mimo naši domácnostNaprogramuji jednoduchýprogramNic z uvedeného

31,6 %27,6 %12,4 %8,8 %6,5 %56,9 %

PRAXE

Jak se můžete zapojitLíbí se vám současný vzhled openMagazinu?Nebo chcete, aby byl kvalitnější a  lepší?Přejete si, aby vycházel i nadále? Jste to vykvůli komu elektronický magazín děláme.A jste to vy, kdo mu může pomoci:• Výroba openMagazinu stojí 6 000  Kč

měsíčně, proto vás prosíme – podpořtejeho výrobu finančním darem.

• Umístěte na svůj web logo nebo banner.• Dejte do patičky svého e-mailu odkaz na

web openMagazinu –www.openmagazin.cz

• Rozdávejte openMagazin mezi své ro-dinné příslušníky, kolegy v práci, spolu-žáky ve škole, přátele, kamarády.Informace podáváme na e-mailuredakce@openmagazin.cza telefonním čísle 595 175 184.

Podpořit

Pro koho je určenOpenMagazin není pro zkušené uživateleopen source. Pokud už open source používá-te, nehledejte v  openMagazinu převratnénovinky. Magazín je koncipován tak, aby po-sloužil jako propagační nástroj. Šiřte open-Magazin tam, kde open source neznají.Sáhněte po něm, když potřebujete předvést,co open source umí.OpenMagazin je zejména pro ty, kdo o opensource vědí málo nebo vůbec nic. Dejte jimho, ukažte jim, že open source není straši-delný. VyužijteopenMagazinu,abyste své po-chybovačné přá-tele, kolegy čispolužáky pře-svědčili, že mo-hou open-sourcesoftware taképoužívat.

Cíl openMagazinuOpenMagazin je měsíčník, který vytváříobecně prospěšná společnost Liberix vespolupráci s mnoha webovými portály. Je kestažení zdarma ve formátu PDF a ePUB. Ob-sahuje ty nejlepší články o volně šiřitelnémsoftwaru. Cílem je:• Přitáhnout více uživatelů k otevřenému

softwaru (např. Mozilla Firefox, Open-Office.org, LibreOffice, GIMP, Linux,Inkscape, Scribus atd.).

• Poskytnout nástoj, pomocí kterého mů-žete lidem ukázat, že „ten open source“funguje.

• Propagovat weby, které o  volně šiři-telném softwaru píší.

UDÁLOSTI

Obnovený InstallFest probíhá každo-ročně od roku 2009. Letos se tedy konalčtvrtý ročník a  každý rok je charakte-rizován svou barvou. Zatím to byly ze-lená, žlutá, modrá a  letos červená.V neděli, když už ubylo organizačníhostresu, se mi podařilo chytit Petra Hoda-če a natočit s ním rozhovor o minulosti,současnosti a budoucnosti InstallFestu.Kdo je Petr Hodač?Petr Hodač studoval na FEL ČVUT ba-kalářský obor výpočetní technika. Nynístuduje a pracuje na FIT ČVUT (magis-terský obor počítačové sítě a systémy).Ve volném čase jezdí na horském kolea hraje na elektrickou kytaru v kapeleThe Offspring Revival.

Jak vlastně vznikl nápad obnovit In-stallFest?InstallFest existoval daleko dřív, nežjsem na Strahov přišel já. Koukal jsem nazáznamy z let 2000 a 2001, které probí-haly v Dejvicích v posluchárnách. V roce

2005 pak původní InstallFest skončila s ním i další dvě konference OpenWee-kend a Cryptofest. V roce 2008 se dvastudenti, Pavel Krejsa a  Radim Roška,rozhodli obnovit InstallFest a hledali li-di do organizačního týmu. Tak jsem se kekonferenci dostal i já.Nebyl to ovšem klasický restart, alevlastně úplná změna koncepce. Proč?Na přelomu tisíciletí byl ještě problémLinux vůbec nainstalovat. Tady nefungo-vala tiskárna, tu zase grafická nebo zvu-ková karta. Takže se na InstallFestsehnali zkušení uživatelé, kteří pomáha-li těm nezkušeným přímo na místě. Naprvním InstallFestu se sešlo asi patnáctlidí a prostě instalovali Linux. Postupemčasu z toho byla větší a větší akce.

Časem se také změnila povaha Li-nuxu. Dnes se všechno dělá podstatněsnáz. A když jsme se v roce 2009 bavilio novém ročníku, bylo už dávno na světěUbuntu a  dokonce i  Gentoo mělografickou instalaci. Nebyl už tedy důvoddělat podobnou akci. Za čtyři roky jsmeměli asi dvě přednášky o instalaci systé-mu, ale zaměřené na specializovaná za-řízení. Běžná instalace na PC už dnesobvykle nepředstavuje problém.Proč jste tedy nezměnili název, kdyžuž jde vlastně o jinou akci a název ne-odpovídá?Já sám vlastně nevím. Bylo by logičtější,kdyby se tahle akce obnovila pod názvemOpenWeekend. Ze tří původních konfe-rencí se obnovily jen dvě – InstallFesta  CryptoFest. InstallFest je tedy para-doxně spíše pokračovatelem OpenWee-kendu než starého InstallFestu. Dnes už

to asi změnit nejde a ani to nechceme. Jeto taková naše specialita. Název většinykonferencí odpovídá tomu, co se tamděje. U nás to neplatí...Jak ses vlastně ty dostal k vedeníkonference?Na prvním obnoveném ročníku byli dvahlavní organizátoři, kteří měli rozdělenéúkoly. Jim pomáhal tříčlenný tým, vekterém jsem byl i já. Během příprav nadruhý ročník ale Pavel Krejsa dopisovaldiplomku a Radim Roška s tou svou za-čínal. Takže za mnou přišli, jestli bychnechtěl druhý ročník organizovat sám. Jájsem po tom okamžitě sáhl, protože jsemto chtěl zkusit. Radim zůstal jako od-borný poradce.Kolik lidí dnes tvoří organizační tým?Za ty čtyři roky se to hodně změnilo. Pů-vodní tým byl řádově větší, ale hodně li-dí odešlo a  nikdo se za ně nenašel,případně poměrně rychle odpadl. Takžetým se pořád jen zmenšuje a zmenšuje.Přípravu celé konference dělám sám, tozahrnuje přípravu programu, rezervacimístností, psaní zpráviček a podobně.Během této fáze mi pomáhá Tomáš Srna,který dělá grafiku a web. Asi týden předakcí se tým rozroste asi o  patnáct aždvacet lidí, kteří si rozdělí dílčí úkoly.V den akce se nás tu sejde i čtyřicet, aleto zahrnuje několik fotografů, lidí, kteřítočí video a podobně. Bohužel tihle lidéstárnou a už nemají tolik času.InstallFest je poměrně malá konfe-rence, kolik lidí ji navštěvuje?Velikost InstallFestu je dána předevšímnaší přednáškovou místností, která poj-me ve špičce 120 lidí. Podle naší sta-tistiky tu v sobotu bylo 200 unikátníchnávštěvníků, ale část z nich tu nebyla pocelou dobu a lidé se různě střídali. Takžekonstantně tu bylo asi 100 lidí napřednáškách plus kolem 20 lidí naworkshopech.

Petr Hodač, InstallFest: aktivnícha zapálených lidí ubýváPetr Krčmář | Root.cz

Letos se konal už čtvrtý ročník obnovené strahovskékonference InstallFest. Už dávno se na ní neinstaluje Li-nux, ale každý rok zde zazní řada zajímavých odbornýchpřednášek, především s  návazností právě na Linux. Vy-zpovídali jsme hlavního organizátora Petra Hodače. Kambude InstallFest směřovat?

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN36 UDÁLOSTI

Kdyby byl k dispozici větší prostor,byla by to větší akce?Myslím si, že kdyby byly větší prostory,dokázali bychom to udělat pro více lidía že by i  víc lidí přišlo. Problém téhlekonference je, že na ni chodí stále stejníúčastníci. Jen minimum lidí sem přijdeúplně poprvé. Snažíme se nové lidioslovovat živým streamem, který letosjen v  sobotu vidělo asi 1500 diváků.Stejně tak zveřejňujeme záznamy, kterése dají prohlížet celý rok. Řádově tímoslovíme další stovky lidí.Novější videa jsou ale k dispozici jenskrze Flash. Bude možnost si jei stáhnout?V AVC probíhají velké změny, také jimbohužel ubývají lidé. Teď se stěhují donových prostor, a až se to usadí, chcemezase všechna videa překlopit do AVI ne-bo MKV, aby bylo možné si je pohodlněstáhnout. Hodně lidí si chce stáhnouthromadu videí a  odjet třeba na chatu.Máme v plánu to opravit.Jak je to s rozpočtem na takovou stu-dentskou akci?Každý rok je rozpočet menší. Dříve jsmesi psali o granty na fond studentskýchprojektů, ale podmínky se časem změni-ly, takže už není možné z grantu proplá-

cet vše, co bychom chtěli. Přesto alepotřebujeme udělat trička, plakáty, za-platit občerstvení a spotřební materiál.Poslední konference přišla na 70 000 Kčs daní. To byly peníze studentského klu-bu Sillicon Hill. Tahle akce má smysli  tradici a  peníze se na ni dají sehnat,tohle není problém.A co tedy problémem je? Jsou vůbecnějaké problémy?Největším problémem je nedostatek lidí.Chceme třeba vylepšit web, ale nemámena to čas. Není problém sehnat pár stu-dentů, kteří pomůžou přímo na konfe-renci a  postaví se třeba do šatny, alesehnat někoho na plnění dlouhodo-bějších úkolů je velmi obtížné. Navíc sezdá, že se to postupně spíše zhoršujea sehnat schopného a zapáleného stu-denta je dnes problém.

Stejně tak tu máme StřediskoUN*Xových technologií, ale to v  po-slední době omezilo činnost a praktickyse nepřednáší. Lidé, kteří ho založili, užjsou pryč a  pokračovatelé se nenašli.Máme určitě zájem pokračovat, vytvořitco nejdříve nový program a  seminářerozjet. Ideální by bylo sestavit nové or-ganizační skupiny.

Mohli bychom pak dělat stabilněněkolik konferencí během celého roku.V březnu by byl InstallFest, v květnu by

byl CryptoFest, v červnu RetroFest, napodzim třeba OpenWeekend. Na každouakci by ale byl potřeba vlastní organi-zační tým, nedá se to všechno stihnout.Proč mají podle tebe studenti menšízájem o podobné akce?Všeobecně je ve Studentském klubui dalších studentských aktivitách velkýúbytek aktivních i neaktivních lidí. Prá-ce je pořád dost, ale nikdo ji nechce dě-lat. Pár lidí opravdu maká, další skupinase jen tak veze a zbytek kafrá. Jsem alemoc rád za všechny, kteří mi pomáhají,bez nich by to nešlo.Čím si myslíš, že to je?Asi žijeme v moc uspěchané době a nikdouž na podobné aktivity nemá čas. Nikdouž nechce dělat nic pro druhé a záleží mujen na sobě. Ale vysvětlit to úplně ne-dokážu, protože to asi nedokáže nikdo.Řešíme to tu každou chvíli, jak nabratnové lidi třeba na správu serverů naStrahově. Oni se ptají, proč by to dělaliněkde zadarmo, když jim za to jinde dajípeníze. Pokud bychom jim za to ale za-čali platit, rozpadla by se idea toho, pročto vlastně děláme. Student by měl dostatzaplaceno zkušenostmi a ne penězi.

Děkuji za rozhovor.

ROZHOVORY

Rozhovor byl zveřejněn na portálu Muk-tware.Swapnil: Jsme svědky rychlejšíhouvolňování verzí LibreOffice v po-rovnání s OpenOffice.org, kterýstagnuje. Nicméně ne všechny novéverze obsahují nové funkce. Můžetenám říci, kde je všechna tato práce?Charles: LibreOffice spočívá nazdrojovém kódu (codebase), který je asi25 let starý, a  to není moc modulární.Pustili jsme se tedy do práce, která se za-měřuje na odstranění mrtvého nebo ne-použitého kódu a  na vývoj novýchfunkcí. Začali jsme agresivně s odstraně-ním starého a nyní se stále více a vícevěnujeme vývoji nových funkcí. Dá se ří-ci, že verze LibreOffice 3.5 je v  jistémsmyslu naše první vydání, o kterém semůžeme bavit. Na rozdíl od první verze,tj. 3.4, jsme přidávali nové funkce

a nikoliv jen čistili kód. Musím zde uvést,že při porovnání s vývojovými pracemi,které bývaly v  původním projektuOpenOffice.org, jsme vyčistili přes 2 mi-liony řádků kódu a přinesli řadu novýchfunkcí. To je velmi působivé, zejménavzhledem k tomu, že codebase má tolikvnitřních závislostí, že i  změna jednémalé části může mít neplánované dů-sledky někde jinde a mění se v chybu.Vlastně jsme změnili více řádků kódu nežOpenOffice.org za 6 let. Myslím, že většízačlenění nových funkcí uvidíte v  bu-doucnosti, ale mějte na paměti, že ně-které z těchto funkcí nemusí být vždyviditelné v uživatelském rozhraní.Swapnil: Proč jste se rozhodli založitnadaci v Německu a ne v USA? Má toprávní nebo strategické výhody?Charles: Hlavní právní výhodou registra-ce nadace se sídlem v Evropě (a zejména

v zemi, jako je Německo) je, že je velmitěžké pro výrobce uzavřeného softwarujakkoliv omezit projekt a  komunitu.Chtěli jsme vytvořit právní strukturu,která by zajistila nezávislost obce a pro-jektu na velmi, velmi dlouhou dobu. Na-dace a  neziskové instituce založenév USA, nebo spíše se sídlem v USA, ne-mají v tomto ohledu dostatečnou och-ranu. Mějte také na paměti, že zatímcomáme velmi aktivní komunitu v USA, taknaše „centrum“ (co se týká počtu dobro-volníků) bývá v Evropě nebo Brazílii.Swapnil: Které regiony jsou nejaktiv-nější v příspěvku k rozvoji LibreOffice?Charles: Pokud jde o vývoj softwaru, ve-de Evropa. Pokud jde o přijetí LibreOffi-ce mimo Evropu, také Brazílie a východníAsie. Velkou pozornost rovněž věnujemerozvojové Africe.Swapnil: Můžete se s námi podělito to, které společnosti aktivně při-spívají k rozvoji LibreOffice?Charles: Některá data můžete vidět naobrázku na následující straně.Swapnil: LibreOffice má stále stejnéstaré rozhraní. Je spousta diskusíprobíhajících na mailing listech týka-jících se nového uživatelského roz-hraní. Kdy jej můžeme očekávat? Jakbude vypadat a jak velký vliv bude mítMicrosoft Office?Charles: Myslím, že na všechny tytootázky je těžké odpovědět. Důvody jsouvelmi jednoduché a rozdělujeme je nadvě části:• Nemáme přesný plán, každý může

přispět ke změně kódu uživatelské-ho rozhraní.

• Vyžaduje to hodně práce a tím mámna mysli opravdu obrovské množ-ství práce. To znamená, že většinazměn bude postupných a  teprvepoté se promění ve větší změnu, toje ale ještě velmi daleko.

LibreOffice on-line bude skutečnýmkonkurentem Microsoft Office 365Swapnil Bhartiya (překlad Daniel Sedláček) | OpenOffice.cz

LibreOffice vdechl život do stagnující open-source sadykancelářského balíku OpenOffice.org. Pod The DocumentFoundation postupuje velmi agresivně kupředu. Následu-jící rozhovor s  Charlesem Shulzem, spoluzakladatelemnadace, se dotýká procesu vývoje LibreOffice, jeho ak-tuálního stavu a plánů do budoucna.

Charles H. Shulz – jeden ze spoluzakladatelů nadace The Document Foundation

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN38 ROZHOVORY

Nicméně v současnosti řešíme rozhranípro tablety.Swapnil: Jaký je stav LibreOffice protablety? Kdy bude produkt na trhuk dispozici?Charles: Projekt byl zahájen a my jsmev  procesu portování LibreOffice naAndroid. To je však pouze část práce, kdechceme mít nové rozhraní, které budeužitečné a  krásné pro uživatele. Dalšítěžkou věcí je rozhodnout, jakou úroveňfunkcí budeme chtít poskytovat.

Swapnil: Co je cílem LibreOffice on-line? Bude soutěžit s Google Docs ne-bo Microsoft Docs? Jak odlišný budeod těchto dvou druhů dokumentůa kdy bude k dispozici?Charles: LibreOffice on-line nebudekonkurent Google Docs, protože budenabízet již od prvního dne stejnévlastnosti, které jsou poskytované kla-sickým LibreOffice, ale bude mít funkcenavíc – tzv. ‚online editaci‘. Způsob, ja-kým lidé používají Google Docs, je ve

skutečnosti úplně jiný, tj. jsou používá-ny převážně pro velmi jednoduchédokumenty. Také je důležité si uvědomit,že Google, který je jedním z  našichsponzorů, nabízí službu ukládání doku-mentů s Google Docs. S LibreOffice on-line budete mít možnost výběru. Nebu-deme nabízet LibreOffice on-line jakoslužbu, budeme rozvíjet pouze software.V podstatě byste měli být schopni pou-žívat dokumenty z Google Docs pomocíLibreOffice on-line a uložit je zpět doseznamu dokumentů Google. Dokumentby se dal vložit do Dropboxu, na ne-hostovaná nebo na peer-to-peer úložiště.Také očekáváme, že organizace budouchtít jak hostovat své vlastní dokumen-ty, tak synchronizovat dokumenty Web-DAV, což je možné již nyní pomocírozšíření LibreOffice.

LibreOffice on-line bude skutečnýmkonkurentem Microsoft Office 365,webové verze sady Microsoft Office. Bu-deme mít více funkcí a nebudeme ode-sílat informace do žádné speciální agen-tury, což je případ Microsoft Office 365.Swapnil: Jakým velkým problémůmčelí tým LibreOffice?Charles: To je těžká otázka… Myslím, žebudeme muset opravit celou codebase,což znamená, že musíme nabrat ještěvíce programátorů a členů komunity, abynám pomohli se zajištěním kvalitya distribucí softwaru.Zeptali jsme se našich fa-noušků, mají-li nějakéotázky na Charlese HShulze. Zde jsou některéz vybraných otázek:Marc Roelofs: Existují plány prořízenou migraci bývalých fanouškůMicrosoft Office? Je těžké je přesvěd-čit, pokud narazí na jakýkoliv ne-soulad se svými zvyklostmi.Charles: Já si myslím, že je to zajímavýnápad. Ale já sám jsem byl zapojen domigrace léta a myslím si, že takový prů-vodce by musel být velmi složitý a nevy-řeší všechny problémy, protože většinaproblémů, které byly identifikovány, jsouorganizační, nikoli technické.Kostas Koudaras: Vidíte pokrok vevývoji po odchodu z OpenOffice.org?Líbí se vám, jak se plní vaše cíle? Jakjste s projektem daleko?

Grafické znázornění rozdělení přispěvatelů LibreOffice

ČERVEN 2012OPENMAGAZIN 39ROZHOVORY

Charles: Jsou oblasti, které dokoncepředčily naše očekávání, ale také musí-me zůstat pokorní a  neúnavně pokra-čovat v budování a pěstování komunityLibreOffice. Komunita přispěvatelů je to,co jsme a co je nejcennější věcí, na kterémůžeme pracovat. Většina z komunityOpenOffice.org se přesunula do projektuLibreOffice a  je třeba pěstovat a  zlep-šovat naše procesy. Ne všechno je defi-nitivně vyřešeno a  jsou určité oblasti,které se musí udělat znovu. Když pře-cházíte z OpenOffice.org, přinášíte starézvyky, stejně jako cenné know-howa znalosti. Je ale také třeba znovu pře-hodnotit část toho, o čem si myslíte, ženejde dělat jiným způsobem. Je to neu-věřitelně fascinující, ale vyžaduje to čas,zpětnou vazbu a dobrou komunikaci.Hanynowsky Sennin: Proč se tým vý-vojářů brání změně? Vzpomínám si,že když bylo odhaleno rozhraní Ci-trus, nepředvedli vývojáři moc přátel-ské chování.Charles: To je velmi nepřesné tvrzení.Kdyby nic jiného, tým LibreOffice se za-bývá změnami každý druhý den. Byl

představen pěkný návrh ‚makety‘, alenikdo nedal lidem čas, aby objasnili, žetakto nemůže dojít k  celkové změněuživatelského rozhraní. Důvodem je, žetaková změna je velmi složitá a vyžadujeenormní úsilí. Maketa je hezká, ale je topouze maketa. To znamená, že nestačíjen změna kódu. Pokud by to šlo, zaslalbych společnostem Airbus a Boeing ná-vrhy letadel a doufal, že podle nich po-staví skutečné stroje. Ale vážně: Stejnýčlověk také přinesl velmi zajímavé roz-hraní Frivl, a to je velmi pěkný základprávě pro tablety…Abhay Trivedi: Kdy bude Calc stejněvýkonný a užitečný jako Excel?Charles: Myslím, že skutečná otázka byměla být: Kdy bude aplikace Excel stejněsilná a užitečná jako Calc?Shawn Dreelin: Časový rámec naAndroid & Cloud verze?Charles: Žádný pevný termín vytesanýdo kamene není. Předpokládáme v roce2013.

Igor Konforti: Existují nějaké plány napodporu MS Visio?Charles: LibreOffice 3.5 podporuje for-máty MS Visio.E. Tasche: Nebudu LibreOffice on-linepoužívat. Používám Google Docs,protože je skutečně rychlejší. Pokudby tento cloud byl rychlejší, rád přej-du, ale do té doby je těch pár mili-sekund více než věčnost, kteroumusím čekat.Charles: Na to mám pouze jednu odpo-věď. Nikdy nezapomeňte, že rychlostvětšiny z cloudových řešení (ne všech,ale většiny z nich) je otázkou zatíženíserveru a kapacity datového centra. Ji-nými slovy, pokud vyjmete Google Docsz Google datového centra, nezáleží natom, o jak velkou službu a software jde.Uvidíte, že je pomalý, a nebudete si stě-žovat na pár milisekund!• Originální zpráva, anglicky• Codebase na Wikipedii, anglicky• Východní Asie, česky• Mailinglist na Wikipedii, česky• Rozhraní Citrus, anglicky• Rozhraní Frivl, anglicky

openMagazinVydává: Liberix, o. p. s. za podpory QCM, s. r. o.Šéfredaktorka: Irena ŠafářováJazyková korektura: Petr NovotnýSazba: Michal HlavatýAdresa redakce: Liberix, o. p. s., Erbenova 2,779 00, OlomoucTelefon: (+420) 585 758 656E-mail: redakce@openmagazin.czWeb: www.openmagazin.cz

PŘISPÍVAJÍ O ČASOPISUPoužíváme svobodný software:

Licence CC BY-NC-SA 3.0, umožňujeopenMagazin šířit a tisknout, ale nesmíte jejměnit, ani komerčně využívat. Autorská právanáleží autorům článků.

ISSN 1804-1426

Výrobu podpořili finančně: