SSttááhhnnoouutt

eePPUUBB

KOPÍRUJTE

SDÍLEJTE

POSÍLEJTE

TISKNĚTE

ZZáářříí 22001122

NNeenneecchhttee ssiiuujjíítt nnoovvéé ččííssllooVViiddeeoo

DVDStyler: Vytvářenívidea

GNOME Subtitles

Převod formátův programu Arista

AV Linux 5.0: Distribuce prozpracovávání a tvorbu multimédií

Arista: Převádějte videa jednoduše do různýchformátů

Avidemux – připravte své video pro DVDauthoring

AV Linux 5.0: Distribuce pro zpracovávání atvorbu multimédií

Tvořte videa s DVDStyleremUpravujte a vytvářejte titulky v programu Gnome

SubtitlesHandBrake: hromadné kódování videa pro

mobilní zařízeníOpenShot: Videoeditor pro každéhoVideoporama alebo vytvorte si zaujímavú

videoprezentáciu z fotografií

Český trh s e-knihami: stále jsme ještě na začátkuLibreOffice 3.6 v novém kabátě – vzhled, chyby,

vylepšení ergonomie a přidání nových funkcíMatematický software v LinuxuExtreme Tux RacerZajímavé hry pro Linux

Kolorizace černobílých fotografií v GIMPuJak pracovat s vodítky ve Scribusu

Jak je na tom nabídka počítačů s Linuxem nebobez operačního systému

Webová úložiště: ideální nástroj pro týmovouspolupráci

Rozhovor: Jonathan Thomas, tvůrce videoeditoruOpenShot

Tip: Jak změnit počet posledních otevřenýchdokumentů a jak ovládnout lišty s ikonami

PRAXE

NÁVODY

TÉMA ČÍSLA

RECENZE

Obsah

Powered by Scribus

strana 42

strana 40

strana 23

strana 25

strana 29

469

1115171921

2325293537

4041

4244

46

48

ROZHOVORY

Z BLOGU

ČERVENEC–SRPEN 2012OPENMAGAZIN 03

VViiddeeooTTÉÉMMAA ČČÍÍSSLLAA

6699111111551177

44

AAVV LLiinnuuxx 55..00:: DDiissttrriibbuuccee pprroozzpprraaccoovváávváánníí aa ttvvoorrbbuummuullttiimmééddiiíí

11992211

TTvvoořřttee vviiddeeaass  DDVVDDSSttyylleerreemmUUpprraavvuujjttee aa vvyyttvváářřeejjtteettiittuullkkyy vv pprrooggrraammuu GGnnoommeeSSuubbttiittlleessHHaannddBBrraakkee:: hhrroommaaddnnéékkóóddoovváánníí vviiddeeaa pprroo mmoobbiillnníízzaařříízzeenníí

OOppeennSShhoott:: VViiddeeooeeddiittoorrpprroo kkaažžddééhhooVViiddeeooppoorraammaa aalleebboo vvyyttvvoorrtteessii zzaauujjíímmaavvúú vviiddeeoopprreezzeennttá-á-cciiuu zz ffoottooggrraaffiiíí

AArriissttaa:: PPřřeevváádděějjttee vviiddeeaajjeeddnnoodduuššee ddoo rrůůzznnýýcchhffoorrmmááttůů

AAvviiddeemmuuxx –– ppřřiipprraavvttee ssvvéévviiddeeoo pprroo DDVVDD aauutthhoorriinngg

TÉMA ČÍSLA

EXKLUZIVNĚ PROOPENMAGAZIN

Program Arista můžete nebo nemusítenajít v repozitářích vaší distribuce. Na-příklad v Ubuntu a Debianu balíček aris-ta najdete. Pokud tam balíček nemáte,můžete program stáhnout z  jehowebových stránek a nainstalovat jej po-mocí instalátoru. Ať už nainstalujeteprogram jakkoli, nezapomeňte doin-stalovat pluginy pro gstreamer (balíčkygstreamer0.10-plugins-... nebo gstreamer-

plugins-...) a zprovoznit přehrávání DVD(balíček libdvdcss2 z externích repozitá-řů), pokud chcete převádět i videa z DVD.Aristu najdete v nabídce aplikací v ka-tegorii Zvuk a video respektive Multi-média.Základem jsou presetyArista od instalace obsahuje základní sa-du takzvaných presetů, tedy připra-

vených nastavení pro výstupní formátvidea. Pokud tedy převádíte video, ne-musíte se zajímat o konkrétní detaily ja-ko kodeky a jejich nastavení, prostě stačísáhnout po vyhovujícím presetu. Pokudvám jejich základní sada nebude stačit,na webu programu jich najdete o něcovíc, celkem jich je k dispozici něco přesčtyřicet, ale uživatelé mohou přidávatdalší. Adresu webového repozitáře pre-setů si nemusíte nikam ukládat,dostanete se na ni přímo z Aristy pomo-cí Soubor | Get New Presets...

Preset se stáhne ve formě archivu,ten načtete z Aristy pomocí položky In-stall Device Preset... z nabídky Soubor.Pokud vám dostupné presety nestačí,budete si muset vytvořit nový. Bohuželna to v programu není přímá volba, mu-síte vytvořit nový převod videa (Soubor| Create Conversion...) a  v  okně, kde

máte vybrat preset, použít ikonu s plu-sem. Nezapomeňte vytvořený presetnahrát do webového repozitáře, aby jejmohli použít i ostatní.

Tamtéž můžete presety i  upravovatnebo mazat (ikony najdete v  dolní částiokna, k úpravě slouží ikona se symbolem i,asi proto, že editace je jediný způsob, jakzobrazit podrobné informace presetu).

Úprava presetu a zobrazení

podrobností o něm

Hurá na převodV části o presetech už jsem nakousl, jakse vytvoří nový převod (Soubor | CreateConversion...). Pak stačí vybrat zdroj,cílovou složku a preset, který se má po-užít. Jako zdroj můžete vybrat soubor,celou složku, ale i DVD.

Arista: Převádějte videajednoduše do různých formátůMiroslav Hrončok

Přestože Linux nabízí nespočet konzolových nástrojů napřevod videí do různých formátů, pro méně zkušenéuživatele může být práce s ffmpegem nebo mencoderemnoční můrou. Ti sáhnou spíše po grafickém programu,jedním z takových je Transkóder Arista, který umožňujepřevádět videa velmi jednoduše.

Webový repozitář presetů

Poznámka

Přijde mi nepraktické, že na webu

nevidíte podrobnosti o presetu,

ale pouze jeho ikonu, název a po-

pis. Pokud se chcete podívat pod

pokličku, musíte si preset stáh-

nout a přidat ho do Aristy.

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN 05TÉMA ČÍSLA

Po spuštění konverze vidíte náhledvidea, abyste si mohli zkontrolovat, ja-kou má kvalitu a jak daleko už je převod.Pokud chcete převádět více videí, může-te i při tom přidávat další a další kon-verze a  poté v  klidu odejít někam nakávu či do kina. Jednotlivé konverze seřadí do fronty, nenašel jsem ale způsob,jak je přeuspořádat nebo nějakou na-plánovanou konverzi zrušit. Celkovýproces lze pouze pozastavit nebo úplnězastavit.Pozor na titulkyPři konverzi videa jsem si nemohl ne-všimnout, že v okně s náhledem se zob-razují titulky, které mám uloženév textovém souboru *.srt. Bohužel jsemzjistil, že tyto titulky jsou automatickyuložené ve výsledném videu přímo v ob-raze, a to i ve formátech, které mohouobsahovat titulky v textové formě (Mat-roska).

Bohužel jsem nikde nepřišel na způ-sob, jak tuto vlastnost programu vy-pnout, nebo jak například nastavitkódování titulků, u  kterého se prostě

automaticky předpokládá UTF-8. Přivolbě vstupního souboru je u něj maláikona nastavení, po jejím vybrání jemožné vstupní titulky změnit na jiné,ale nikoli je odebrat.Jednoduché jako fackaTranskóder Arista je program, pomocíkterého můžete převádět videa velicejednoduše za předpokladu, že existujevámi požadovaný preset. Pokud nemátedostatečné znalosti na vytvoření vy-hovujícího presetu, můžete poprositněkoho ze svého okolí, kdo dané proble-matice rozumí, aby vám takový presetvytvořil, a  už ho nebudete musetotravovat s  každým převodem videazvlášť. Jen si dejte pozor na titulky a mů-žete převádět jako diví.

Probíhá konverze, tedy převod videa na požadovaný formát

Titulky jsou v náhledu

Poznámka

Proto tedy: Pokud titulky ve vý-

sledném videu chcete, nezapo-

meňte zkontrolovat, že mají kó-

dování UTF-8. Pokud je nechcete,

dočasně je přejmenujte tak, aby

neměly stejný název jako video.

TÉMA ČÍSLA

Základní požadavkyRozdělme tvorbu DVD s  menu na dvěetapy: 1) příprava videa a 2) tvorba menua  struktury disku. Příprava videa před-stavuje převod zdroje do formátu, kterýodpovídá standardu pro DVD, což je mul-timediální kontejner MPEG-PS, obrazkomprimovaný pomocí kodeku MPEG2v  rozmezí 300–9800 kbit/sec a  audiokomprimované LPCM, MP2, DTS nebo AC3technologií s  odpovídajícím datovýmtokem. Jelikož chceme kvalitní výsledeku  obrazu a  zvuku, využijeme k  tétočinnosti specializované nástroje. Tentopostup konverze si nyní přiblížíme, při-čemž se nebudeme zabývat střihem videa,přechody, dodatečným ozvučením apod.Zpracováváme videoJestliže máte multimediální AVI soubor,který neodpovídá specifikaci DVD, je po-třeba provést jeho konverzi do tohotoformátu. Využijeme k tomu Avidemux(verze 2.5.2) a testovací AVI soubor s ob-

razem komprimovaným v MPEG4 a zvu-kem v LAME (nezaměňovat s MP3).

Po úspěšném otevření multimedi-álního souboru v Avidemuxu, obvyklýmpostupem přes menu Soubor | Otevřít,je potřeba nastavit výstupní parametrypro Video, Audio a Formát, které se na-cházejí ve sloupci nalevo od zobrazené-ho náhledu videa.VideoPro DVD vyberte v rozbalovacím sezna-mu volbu DVD (mpeg2enc) – v někte-

rých verzích či překladech to může býtMPEG-2 (mpeg2enc). Tlačítkem Na-stavit pak otevřete dialog, který vidíte naobrázku s názvem Nastavení kodeku ob-razu.

Nebudeme se zde zabývat všemi pa-rametry a  jejich významem, což samoo sobě vydá na samostatnou studii, aleuvedeme si nastavení, se kterým lze do-sáhnout uspokojivých výsledků. Experi-mentovat a optimalizovat pak můžete jižsami. Hodnoty nastavené na obrázkutedy berte jako doporučení, kdy prioritouje kvalita obrazu a nikoli cílový objemdat – na 4,7GB DVD se takto vejde něcopřes 2 hodiny záznamu (záleží však nakvalitě zdrojového videa). Nejdůležitějšíje zde zkontrolovat správné nastavenípoložky Poměr stran – týká se rozměrůvstupního videa a mělo by být správnědetekováno programem.

Nyní je potřeba ještě nastavitsprávné výstupní rozměry videa/obrazupomocí tlačítka Filtry.

Pokud zpracováváte záznam z videokamery, nejspíše pou-žijete nějakou aplikaci pro nelineární střih videa, jako jenapř. Cinelerra, Kino, Kdenlive aj. Jejich výstupem by jižměl být multimediální soubor odpovídající požadavkům naDVD. Pokud chcete do odpovídajícího formátu převést ně-jaké jiné video (např. ve formátu AVI s videokodekem XviDa  audio MP3), můžete s  úspěchem využít aplikaciAvidemux.

Nastavení kodeku obrazu

Poznámka

V některých verzích Avidemux

můžete pro usnadnění použít vol-

bu Auto | DVD, resp. Auto | Op-

tický disk | DVD, která provede

většinu níže uvedených nastavení

za vás. I v tomto případě je však

nutné provést jejich kontrolu

a případnou úpravu.

EXKLUZIVNĚ PROOPENMAGAZINAvidemux – připravte svévideo pro DVD authoring

Tomáš Hanusek

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN 07

Zde si vypomůžete pomocí tlačítkaDVD Res v  levém dolním rohu. V  ná-sledně zobrazeném dialogu, který je vi-dět na obrázku Filtry a  dialog tlačítkaDVD Res, ponecháte jako Cílový formátDVD a zvolíte správný zdrojový a cílovýpoměr stran (angl. aspect ratio, dále téžAR). V tomto dialogu se jedná o poměrstran jednotlivých pixelů, nikoli celéhoobrazu videa. Abychom problematice lé-pe porozuměli a  nastavili parametrysprávně, uvedeme si několik příkladů.Celý obraz se skládá z  malých bodů –řekněme „čtverečků“, kterým se ob-vykle říká pixely a které nemusí být vždyčtvercové, tj. jejich poměr stran není 1:1(první číslo je údaj pro vodorovný roz-měr, druhý pak pro svislý).

Obraz na DVD je obvykle uloženv rozlišení 720 × 576 pixelů pro normuPAL (poměr stran obrazu je tedy 5:4,resp. 1,25 co do počtu pixelů) s tím, že sis sebou nese informaci o cílovém PixelAspect Ratio (poměru stran pixelů) –obvykle buď širokoúhlý 16:9 (1,78:1), ne-bo klasický 4:3 (1,33:1), výjimečně pak„anamorfický“ 2,39:1. Při přehráváníobrazu pak dochází k následující auto-matické konverzi obrazu („roztažení“ vevodorovném směru; vertikální rozměr –počet řádků – zůstává zachován):• 16:9 u PAL 720 × 576 => 1024 × 576

(576/9*16)• 4:3 u PAL 720 × 576 => 768 × 576

(576/3*4)Takto vzniklý obraz je pak již škálován(např. změna rozměru na celou ob-razovku) se zachováním proporcionality.

V případě AVI souborů a počítačové-ho obrazu obecně jsou pixely obvyklečtvercové, jejich poměr stran je tedy 1:1,AVI soubory s definovaným PAR jsou vý-jimečné a přehrávače je obvykle nepod-porují.

Nyní již víte, jak máte nastavit výšezmíněný dialog – zdrojový poměr stranu AVI bude normálně 1:1, cílový poměrstran pro DVD pak 16:9 pro širokoúhlévideo, nebo 4:3 pro klasický formát.Jestliže má tedy zdrojové AVI rozlišení512 × 288, zvolíte cílový poměr 16:9,u 384 × 288 či 512 × 384 pak 4:3. Pama-tujte, že DVD podporuje pouze vybranérozměry obrazu:• pro PAL 720 × 576, 704 × 576, 352 ×

576 a 352 × 288,• pro NTSC 720 × 480, 704 × 480, 352

× 480 a 352 × 240.Aktuální nastavení konverze obrazuv Avidemux naleznete pod tlačítkem Fil-try v sekci Video, vizte obrázek s názvemFiltry a dialog tlačítka DVD Res. Zde jevidět, že výsledný rozměr obrazu bude720 × 576 pixelů (při definovaném po-měru stran 4:3). V  příkladu však bylnejprve přidán filtr změny (snížení)frekvence snímkování na 25 (resampleFPS) pro PAL, jelikož zdrojové AVI měloNTSC snímkování (30) a Avidemux bypodle toho nastavil i výsledné rozměryna 720 × 480 (na to je pak nutné pama-tovat při sestavování DVD – zda má býtpoužita norma PAL, nebo NTSC).

AudioPředpokládejme, že AVI soubor má pou-ze jednu zvukovou stopu, která má býti ve výsledném videu. Jiné situace (vícezvukových stop nebo jiný zvukový do-provod obrazu) jsou pro zpracování a na-

stavení komplikovanější, ale lze je takézvládnout.

V sekci Audio vyberte v rozbalovacímseznamu volbu AC3 (v úvahu pro DVDpřichází ještě MP2 či nekomprimovanéPCM). Tlačítko Nastavit v případě audianabízí jen jedinou volbu Bitrate, tj. da-tový tok; můžete ponechat přednasta-venou hodnotu nebo pro vyšší kvalituzvuku vybrat např. 224.

Po kliknutí na tlačítko Filtry se zob-razí dialog z obrázku s názvem Nastavenífiltrů zvuku. Pokud jste na video neapli-kovali filtr pro změnu snímkové frek-vence (FPS), ponechte i  zde Nic.V závislosti na formátu zdrojového audia(vizte Soubor | Informace) může býtpotřeba upravit nastavení Mixéru a zej-ména pak povolit Převzorkování na 48000 Hz pro dosažení kompatibility audias formátem DVD.

Nastavení filtrů zvuku

FormátPoslední volbou je nastavení výslednéhoformátu, v našem případě to bude volbaMPEG P-S (v případě více zvukových stopu audia či externích obrazových titulků jepotřeba zvolit MPEG T-S). Nyní již mů-žete zahájit převod kliknutím na tlačítkoUložit video (resp. menu Soubor | Uložit| Uložit video) – vyberte adresář a za-dejte název souboru s  příponoumpg/mpeg. A teď už nezbývá než čekat.Na konci procesu máte připraven jedensoubor pro použití v DVD authoringovémnástroji.

Při otevření dalšího videosouboruv  Avidemuxu je před jehopřevodem/uložením potřeba znovuprovést kontrolu a  případnou úpravunastavení parametrů, jelikož některévolby jsou závislé na parametrech obra-zu a zvuku vstupního souboru.Odkaz:• Avidemux, anglicky

TÉMA ČÍSLA

Poznámka

Abychom byli přesní, tak nejvyšší

kvality obrazu při limitovaném ob-

jemu dat (4,7 GB pro jednovrstvé

DVD) dosáhneme pomocí tzv.

dvouprůchodového enkódování,

pro které se více hodí volba DVD

(lavc). Nastavení je o poznání

složitější, umožňuje však „cílování“

výsledného objemu dat tak, aby

se vešel na DVD, pokud je stopáž

záznamu delší.

Poznámka

Změna snímkové frekvence (FPS)

pomocí filtru není optimálním ře-

šením, výsledný obraz se pak ob-

vykle cuká, přeskakuje (dojde

k vynechání nebo přidání snímků).

Lepší je vytvořit video a výsledné

DVD v normě, ve které je zdrojové

video (PAL má 25 FPS, NTSC pak

23,976 nebo 29,97 FPS – informaci

získáte přes Soubor | Informace,

údaj Frame Rate). Zcela nevhodné

je pak měnit FPS pomocí menu

Video | Snímková frekvence – ta-

to změna má vliv na výslednou

délku videozáznamu (video se pak

přehrává rychleji, resp. pomaleji dle

změny nastavení).

TÉMA ČÍSLA

AV Linux je distribuce založená na Debi-anu a je určena, jak vyplývá i z jejího ná-zvu, zvláště pro zpracování audia a videa.Stahuje se jako live DVD a obsahuje vel-mi široký výběr audio- a videoaplikacívčetně demonstračních verzí komerč-ních produktů. Samozřejmě, obsahujei další běžný software pro kancelář a in-

ternet, a dokonce i všechny důležité au-dio- a videokodeky. Desktopovým pro-středím bylo zvoleno velmi lehképrostředí LXDE.Live DVDPracovní plocha je ozdobena tematickoutapetou s mixážním pultem a systém jepřipraven k okamžitému používání. Nahlavním panelu naleznete správce sou-borů, internetový prohlížeč a  dalšíaplikace, kterým se budu věnovat dálev  článku. Na ploše naleznete takémanuál k distribuci ve formátu PDF a dá-le zástupce pro instalaci distribuce napevný disk.

InstalaceSpuštěním instalace se zobrazí jedno-duchý a nijak graficky zajímavý průvod-ce instalací. Nebudu zde popisovatvšechny kroky instalátoru, kterých jeopravdu hodně, jen zmíním ty stěžejní.Jedním z prvních kroků je výběr jazyků,kterých lze vybrat i více najednou.

Hned v následujícím kroku se vás in-stalátor zeptá na výchozí jazyk prostředí.

Následuje výběr rozložení klávesnice,který nefunguje. Přestože jsem nastavilčeskou, instalace obsahuje jen americkérozložení klávesnice, a tedy i následněnainstalovaný systém používá americkérozložení.

Dále je třeba určit, kam se systém mánainstalovat.

Pakliže disk není rozdělen, je třebatoto provést pomocí aplikace GParted.

Po několika dalších dotazech na od-díly root, swap a home proběhne kom-pletní instalace a konfigurace systému.

Po dokončení instalace budete do-tázáni na restart systému.

AV Linux 5.0: Distribuce prozpracovávání a tvorbu multimédiíAdam Radiměrský | LinuxEXPRES.czAV jako audio a video. Jedná se o  linuxovou distribuci za-loženou na Debianu, která obsahuje realtimový zvukovýserver JACK a  spousty dalších programů pro zpracovávánía tvorbu multimédií.

Poznámka

Live DVD se mi bohužel vůbec ne-

podařilo spustit na mém poměrně

moderním stroji s procesorem AMD

Phenom II X4 a 8 GB RAM. Předesí-

lám, že médium je samozřejmě sta-

žené v pořádku (sedí kontrolní

součty) a je i dobře vypálené. Spou-

štění skončilo výpisem spousty chy-

bových řádků, přičemž na jednom

z nich se bootování zaseklo, DVD se

přestalo točit a počítač přestal rea-

govat. Poslední, co systém načítal,

byl firmware ALSA. Mám zvukovou

kartu Asus Xonar DX do slotu PCI

Express, která by měla být podpo-

rována. Mým hlavním a jediným

systé- mem je openSUSE 11.4

a zvuková karta a ostatní hardware

pracuje bez problémů. Zkusil jsem

zvukovou kartu vyndat, ovšem bez

úspěchu. Zakázal jsem i na desce

integrovanou zvukovku, také nic.

Nezbylo mi tedy nic jiného než Live

DVD spustit na notebooku HP s Intel

Core 2 Duo. Tam vše proběhlo bez

problémů.Pracovní plocha

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN10 TÉMA ČÍSLA

SystémPracovní plocha systému vypadá úplněstejně jako na live DVD, a to včetně jižzbytečného zástupce pro instalaci. Vý-znamné jsou aplikace pro zpracovánízvuku. Ty vám ukážu rovnou na dvousnímcích obrazovky, protože jich jeopravdu hodně.

Najdete mezi nimi DAW aplikaciArdour pro nahrávání, a to dokonce i veverzi s podporou VST pluginů. Ve výběrudalších multitrack editorů nalezneteQTractor, LinuxMultiMedia Studio a sa-mozřejmě nemůže chybět Audacity. MIDIeditor zastupuje Rosegarden za podporyMIDI serveru QSynth. Dále v  seznamuobjevíte masteringový plugin JAMin, bicísequencer Hydrogen, ladičku Lingot,kytarový realtimový efektový procesorRakarrack a  také audiopřehrávač Cle-mentine. Jako vypalovací program tvůrcidistribuce vybrali Brasero.

Internet obslouží Iceweasel vycháze-jící z Firefoxu 3.5.16, k tvorbě webovýchstránek pak v  nabídce naleznete WY-SIWYG editor KompoZer.

Ač tvůrci distribuce nevsadili na Fi-refox 4, čeština pro prostředí kancelář-ských aplikací chybí, musí se samo-statně doinstalovat.

V  aplikacích pro zpracování videanechybí videostřižny Cinelerra a Kden-live, animační a  modelační softwareBlender, populární přehrávač VLC MediaPlayer a  samozřejmě spousta dalšíchprogramů.

V sekci příslušenství se nalézají zá-kladní nástroje jako správce souborů,prohlížeč obrázků, archivační software,program pro snímání obrazovky atd.

Ve volbách systému pak naleznetestandardní nástroje. Na dělení disku jižzmiňovaný GParted, na správu balíčkůpak Synaptic.

Správcem souborů je v  LXDE stan-dardní PCManFM. Bohužel, ač většinasystému je v  češtině, což jsem při in-stalaci nařídil, správce souborů se tomu-to vzpírá.

Stejně tak, přestože jsem při instala-ci zvolil jako jazyk systému češtinu, pro-hlížeč webových stránek Iceweasel jestejně jako LibreOffice a  PCManFMv  angličtině a  jazykový balíček je tedynutné doinstalovat. Překvapila mě nízkáverze 3.5.16, a druhá věc, která mě pře-kvapila o něco příjemněji, je to, že v ob-líbených záložkách naleznete ohromnouspoustu odkazů na stránky audio-a videoaplikací a další zajímavé stránky.

Jelikož stejně jako GNOME je i LXDEpostaveno na knihovnách GTK, je ovla-dačem hlasitosti GNOME ALSA Mixer.

Kvituji s  povděkem, že v  systémunenaleznete PulseAudio jako takové, jenjeho nezbytné knihovny libpulse.Ovšem, co v systému naleznete, je real-timový server JACK s jeho grafickou ná-stavbou QjackCtl.

Systém stojí na realtimovém jádrua má automaticky povoleno zpracovánív reálném čase, což je zřejmé ze souboru/etc/security/limits.conf.

V  osobní složce (v  dokumentech)naleznete složku s tapetami na plochu.Je tam i  tapeta z  operačního systémuMac OS X, a  aby byla iluze ještě větší,přímo z  hlavního panelu si můžetespustit dokovací panel WBar Dock, kterýse zobrazí na horním okraji obrazovky.

Specialitou AV Linuxu je komplexnínástroj na správu systému s názvem AVLinux Control Panel, ve kterém lze na-

stavit téměř všechno. Nebudu zde popi-sovat, co v něm naleznete, nechám vásprohlédnout si všechny tři karty onohocentra voleb.

Škoda počátečníchproblémůNebýt oné nízké podpory novějšíhohardwaru a nedokonalé lokalizace sys-tému, byl by AV Linux mým horkýmadeptem minimálně na delší testování,nicméně budu vývoj distribuce dále sle-dovat a rozhodně vyzkouším i další verzi.Je velmi příjemné, že vše, co obvyklekonfiguruji zdlouhavě ručně, tedy v mémpřípadě podpora zpracování zvuku v re-álném čase, je v této distribuci připra-veno k použití okamžitě. LXDE je navícpříjemné prostředí.Odkazy• Oficiální stránky distribuce

Poznámka

K Synapticu mám jednu po-

známku. Překvapil mě, na rozdíl

např. od Ubuntu, obrovský výběr

repozitářů. Stačí je jen zaškrtnout.

Ovládání hlasitosti

TÉMA ČÍSLA

EXKLUZIVNĚ PROOPENMAGAZIN

Představte si tuto situaci: Natočíte video,stáhnete si ho na pevný disk, a pokud jeve formátu, který lze přehrát na počíta-či, koukne se na něj celá rodina i široképříbuzenstvo a přátelé. A pak? Zazálo-hujete si ho na nějaké médium? Např. nadalší pevný disk, který máte určen na zá-lohování? (Už se vám nečekaně odporou-čel pevný disk do harddiskového hrobu?Ne? Raději včas zálohuje!) Nebo snadz něho uděláte DVD s videem, které lzepřehrát i po několika letech na různýchdigitálních zařízeních? Jsem pro obě va-rianty. Tu druhou – vytvořit z videa DVD– si nyní ukážeme v  programu DVD-Styler.Získání a instalace DVD-StyleruProgram DVDStyler se neustále vyvíjía  můžete si ho nainstalovat nejen v  Li-nuxu, ale taky ve Windows nebo Mac OS X.Můžete si dokonce stáhnout zdrojové kó-dy a zkompilovat si program i pro velmiokrajové operační systémy. Ve Windows jesituace jednoznačná – stáhnete programs  příponou  *.exe a  pak na něj dvakrátkliknete. Nainstaluje se. Hotovo. V mnohadistribucích Linuxu je také situace jedno-značná a velmi jednoduchá, protože ak-tualizujete svůj repozitář, pak v  němvyhledáte DVDStyler a nainstalujete ho.Nemusíte nikde nic stahovat.První spuštěníProgram vám při spuštění vždy nabízízaložení nového nebo otevření dříve

uloženého projektu. Nový projekt si po-jmenujte v poli Název disku. Níže si vy-berte v  rozbalovacím poli velikostvýsledného DVD. Sympatické je, že má-te přednastaveny volby videa v sekci For-mát videa, Poměr stran a Formát zvuku.Můžete je ale také změnit.

Pokud chcete Otevřít projekt, musítesi ho zvolit kliknutím na přepínací polepod jeho názvem. Ve velkém poli uvidítenázev Procházet soubory..., na kterýdvakrát kliknete. Otevře se souborovýmanažer s možností vyhledání a otevřenívámi dříve uloženého projektu.

Po kliknutí na tlačítko Budiž sedostanete k výběru z přednastavenýchšablon. Ale i tento krok můžete přesko-čit a dostanete tak prázdné okno DVD-Styleru, tzn. bez šablony. Zvolila jsem sihned první šablonu a klikla jsem na Bu-diž. Dále se dostanete do hlavního oknaprogramu.

Otevře se výchozí okno programuDVDStyler i s vámi zvolenou šablonou,nebo bez ní, tzn. že pravé okno budeprázdné (černé), záleží na tom, kterouvariantu jste si zvolili.

Všimněte si levého okraje okna sezáložkami. Jsou tři a jejich název napo-vídá, co se za nimi skrývá: Prohlížečsouborů, Pozadí a  Tlačítka. Vždy pospuštění programu je automaticky vy-brána ta prostřední – Pozadí. Je to po-chopitelné, protože při otevřeníprogramu bez šablony je pozadí budou-cího DVD to první, co byste si měli zvo-lit. A  pokud jste začali právě takto,můžete si prohlédnout jednotlivé ob-rázky v  levé části okna. Výběrem

Tvořte videa s DVDStyleremIrena Šafářová

V dnešní době multimediálního digitálního boomu mnoholidí vlastní kameru. Samozřejmě, že taky patřím mezi ně.Jedna věc je natáčet video, ale úplně jiná je ho zpracovatdo použitelného výsledku. Jedním z programů, kterédokážou vytvořit video na DVD, které bude přehratelné naširoké škále různých digitálních přístrojů, je DVDStyler.Program je open source a je zdarma.

Program DVDStyler s předvolenou šablonou

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN12

jednoho z nich a jeho prostým chyceníma  přetáhnutím do pravé části okna houmístíte na to správné místo. Jen musí-te dávat pozor, protože obrázek pozadíautomaticky na to správné místo sám„neskočí“ a nepřizpůsobí se vymezené-mu prostoru. Myší držíte levý horní rohobrázku a pak ho umístíte správně sami.Je ale jednodušší na vybraný obrázek po-zadí dvakrát poklepat levým tlačítkemmyši a  máte ho na správném místě.Pokud se vám pozadí budoucího DVDnelíbí a chcete ho vyměnit za jiný, stačína něj kliknout pravým tlačítkem myšia z kontextového menu vybrat Smazat.

Můžete si také vyvolit svůj vlastníobrázek pozadí. Je ale nutné, aby bylpředem upraven do přesného rozměrubudoucího DVD. Stačí pravým tlačítkemmyši kliknout na pozadí a  vybratz kontextového menu volbu Přidat | Ob-rázek. Z okna souborového manažeru siho pak vyberete.Jak na menu budoucíhoDVD videaDalší vaše cesta v programu DVDStylerby měla vést na záložku Prohlížeč sou-borů. V levé části okna se vám objeví ce-lý strom adresářů na vašem disku.Vyhledejte si videa, která na budoucímDVD chcete mít, a jednoduchým přeta-žením je vložte do spodní části okna.

Je samozřejmé, že videa už musíte mítve finální podobě, tj. sestříhaná a upra-vená. Tyto kroky ale DVDStyler neumía jste odkázáni na jiné programy, které todokážou. (Např. Avidemux, OpenShot,Kino, Kdenlive atd.) DVDStyler umí zpra-covat videa v různých formátech.

Menu bez šablonyV tomto případě máte s největší pravdě-podobností jen jedno menu. V okně vlevov řadě záložek si zvolte Tlačítka. Podletoho, kolik budete mít videí v menu, táh-něte a pusťte jednotlivé rámečky a tlačí-tka. V  mém případě byla dvě. Např.rámeček (2x), text pod rámečkem (2x)apod. Záleží na tom, co se vám zamlou-vá a hodí do celé koncepce vašeho bu-doucího DVD menu. Pokud se vám zdá,že některá tlačítka a rámečky se v nabíd-ce opakují, není to tak. Některá tlačítkanebo rámečky stín mají, ale jiná ne.

První videoNáhled na videa v rámečcích je, samo-zřejmě, vždy na to první. Platí to i o tex-tových tlačítkách, tj. vždy je to prvnívideo. Pokud přetahujete rámečky nebotlačítka do budoucího menu, musíte jenásledně upravit. Abyste docílili toho, žev  prvním rámečku bude první videoa v druhém druhé, stačí kliknout pravýmtlačítkem myši např. na první rámečeka zvolit Vlastnosti.

Nastavení prvního videa na budoucím DVD

V sekci Vzhled je prvním červenýmrámečkem zdůrazněna kontrola, zda seopravdu spustí první titul videa a prvníkapitola. V druhém zdůrazněném čer-veném rámečku si můžete vybrat mezivlastním úvodním obrázkem, nebo ani-mací stávajícího videa. Chtěla jsem jinýobrázek, proto jsem klikla na přepínacípole Obrázek v sekci Vzhled a pak na třitečky těsně vedle něj. V nově otevřenémokně jsem si vybrala předem připravenýobrázek.

Předem připravený obrázek pro budoucí DVD

V třetím zdůrazněném rámečku jsemzměnila náhledové Rozměry rámečku.Ty původní byly příliš malé a na televiziani v jiných zobrazovacích zařízeních by

TÉMA ČÍSLA

Přetažení videí do spodního pásu s menu a filmy

Poznámka

Mnoho kamer do formátu *.mpg

natáčí (AVCHD podle specifikace

1080i nebo 720p, formát MPEG-4

AVC/H.264), a tak není problém

videa sestříhat a upravit do finální

podoby, vhodné pro DVDStyler.

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN 13TÉMA ČÍSLA

nebylo vidět, o jaké video jde. Důležité jezaškrtnout pole Zachovat poměr stran.Klikněte na tlačítko Budiž.

Vlastnosti prvního videa

Pak pravým tlačítkem klikněte natext, který jste přidali pod první ráme-ček, jehož vlastnosti jste právě upravili,a opět zvolte Vlastnosti. Nemusíte mě-nit v podstatě nic, jen název videa v sek-ci Vzhled. Pokud chcete jiný font, řezpísma, barvu, velikost apod., klikněte natlačítko Písmo vedle pole Text.Druhé videoKliknete-li pravým tlačítkem myši nadruhý rámeček a zvolíte Vlastnosti, mů-žete stávající hodnoty změnit podobnějako v prvním případě. Ale v prvním čer-veném rámečku v sekci Akce bude v po-li „Přejít na“ změněn nápis na titul 2.V druhé sekci Vzhled jsem tentokrát ne-měnila automaticky vygenerovaný ob-rázek. Rozměry náhledového rámečkuzměňte stejně jako v prvním. Dejte uložittlačítkem Budiž.

Pak klikněte pravým tlačítkem myšina druhé textové tlačítko pod druhýmrámečkem vašeho výsledného DVDa dejte Vlastnosti. Nastavení bude velmipodobné tomu prvému, ale s rozdílemv sekci Akce – tam bude v rozbalovacímmenu titul 2. Pak v sekci Vzhled v poliText můžete napsat název videa. Klikně-te na Budiž.

Jako finální úpravu bych radila svislei vodorovně zarovnat rámečky i textové

popisky. Pokud budete levým tlačítkemmyši pohybovat rámečky i texty, budouse přichytávat do předpřipravené mřížkya zarovnání vám půjde snadněji.Menu se šablonouV prvním menu je nutno změnit hlavnínadpis budoucího DVD. Klikněte pravýmtlačítkem myši na text „Název disku“a  vyberte Vlastnosti. V  mém případějsem změnila název na „David a Šalo-moun“.

Je dobré, abyste zkontrolovalivlastnosti nápisů Přehrát vše a Vybrattitul. Opět stačí pravé tlačítko myšia kontextové menu Vlastnosti. V otev-řeném okně nápisu Přehrát vše zkont-rolujte, zda je zaškrtnuto v sekci Akcepolíčko Přehrát všechny tituly. Vevlastnostech nápisu Vybrat titul pře-kontrolujte v sekci Akce, zda je zvolenomenu 2.

V druhém menu se vám (po předcho-zím přetažení videí, v  mém případědvou) objeví v  rámečcích náhled obouvideí. Další prázdná políčka můžetes  klidem vymazat (pokud je nepo-třebujete) kliknutím pravým tlačítkemmyšky a zvolením kontextového menuSmazat. To můžete udělat i  s  přeby-tečnými šipkami na další menu, které vevašem výsledném DVD nebudou exis-tovat.

Jednu šipku ale přece jen necháte –tu, která vede na první menu. Kliknětena ni pravým tlačítkem myšky a z kon-textového menu Vlastnosti se dostanetena staré známé okno. Tam zkontrolujte,zda je zvoleno v sekci Akce menu 1.Vytváříme výsledné DVDPo všech nastaveních a  kontrolách sivideo můžete buď rovnou vypálit na DVD,nebo nechat program vyrobit *.iso sou-bor. Nejprve si ale svůj projekt uložtekliknutím na třetí ikonu zleva pod menunebo klávesovou zkratkou Ctrl + s. Je ta-ky možnost jít do menu Soubor | Uložit.

Z  menu Soubor | Vypálit zvolítemožnost vytvoření *.iso souboru nebo simůžete DVD rovnou vypálit. Lze použíti  klávesovou zkratku F9 nebo ikonus diskem pod menu. Pokud chcete vy-tvořit  *.iso soubor, dejte si pozor najednu podstatnou věc: V  okně Vypálitpod polem Dočasný adresář máte na-psáno, kolik bude program pro gene-

rování DVD požadovat volného místa.Pokud ho tam dost nemáte, číslo u ná-pisu Volné bude červeně. Pak stačí na-klikat cestu pomocí tlačítka s  třemitečkami na nějaký oddíl s  většímmístem. Z  červeného čísla u  nápisuVolné se pak stane zelené. Po vaší volbě,zda vytvořit jen *.iso soubor, nebo horovnou vypálit, klikněte na tlačítkoSpustit. Já chtěla vytvořit jen *.iso sou-bor.

V  průběhu zpracovávání se vámotevře výchozí přehrávač a budete takmít možnost vyzkoušet si všechnyfunkce budoucího DVD. Skoky z menu domenu, přehrávání videí apod.

V průběhu zpracovávání vám program

DVDStyler umožní budoucí video vidět ve

finální podobě a budete si moci vyzkoušet

všechny funkce

Po zavření přehrávače se mi sicev okně Generovat DVD objevil červenýnápis Selhalo, ale generování výsledné-ho videa proběhlo v pořádku.Budoucnost programuDVDStylerProgram používám už pár let a  másympatie k němu vzrůstá. V ranějšíchverzích se mu párkrát nepodařilo vy-generovat DVD a  hlásil chyby, alev nejnovějších je už vše v pořádku a za-tím mě v žádném ohledu nezklamal. Je-ho jednoduchost použití i  to, že dělápřesně to, co má, je velmi sympatická.Odkazy• DVDStyler, anglicky• Avidemux, anglicky• OpenShot, anglicky• Kino, anglicky• Kdenlive, anglicky

Gentoo

MiniconfLinuxDays

14th SUSE Labs

conference

4th annual openSUSE

Conference

Praha, ČVUT

4 konference

na jednom místě

20.–23. srpna

bootstrapping-awesome.org

TÉMA ČÍSLA

Titulky v textových soubo-rechS titulky k filmům uloženými v textovýchsouborech se určitě již střetl každý počí-tačový filmový divák, který sleduje cizo-jazyčné filmy v originále. Na serverechjako OpenSubtitles.org nebo na v tuzem-sku známějším webu Titulky.com najde-te nepřeberné množství souborů s titulkymnohdy v  několika verzích pro jedena tentýž film.

Přesto se někdy stává, že žádné sta-žené titulky nesedí na vaši verzi filmu.Někdy si vystačíte s funkcemi přehráva-čů videí, které mnohdy umožňují titulkyv reálném čase posouvat či měnit jejichrychlost. Jindy vám funkce přehrávačenemusí stačit, nebo zkrátka potřebujetetitulky upravit pro zařízení, které totonepodporuje. Tehdy nastoupí na řaduprogram na úpravu titulků, napříkladprávě Gnome Subtitles.

Gnome Subtitles, jak název napoví-dá, je program vhodný pro prostředíGNOME (ačkoli jde použít v každém ji-ném prostředí) určený pro prácis  titulky. Pokud potřebujete opravitv titulcích chybu, špatný překlad nebopřeklep, případně pokud překládátetitulky z jiného jazyka, pravděpodobně sivystačíte s textovým editorem:

Ukázka souboru SubRip (srt)15700:10:33,600 --> 00:10:35,670Skvěle! Pojďte dál!

Ukázka souboru MicroDVD (sub){5271}{5345}Locute.{5395}{5551}Jsem Borg Lo-cutus,|odpor je marný.

Jak vidíte v ukázkách, úprava textu je ve-lice jednoduchá, pokud ale potřebujetecelý soubor přečasovat, potřebovali bys-te zřejmě kalkulačku a  hodně pevnénervy. Vyplatí se tedy sáhnout poprogramu, který udělá těžkou práci zavás. Gnome Subtitles velice pravdě-podobně naleznete v repozitářích vašídistribuce (balíček gnome-subtitles, pro

správné zobrazení videa budete potře-bovat i balíčky začínající na gstreamer-plugins). Po instalaci naleznete programv  nabídce aplikací, v  kategorii Zvuka video nebo Multimédia.Práce s programemPři otevření souboru s titulky v GnomeSubtitles se otevře i  video, za před-pokladu, že se jmenuje stejně jako titulky(samozřejmě s jinou příponou). Pokudpotřebujete otevřít jiné video, můžete takučinit z nabídky Video | Otevřít.

V horní části okna se nachází video,v dolní části titulky. Video je standardně

Upravujte a vytvářejte titulkyv programu Gnome SubtitlesMiroslav Hrončok | LinuxEXPRES.czProgram Gnome Subtitles slouží k  vytváření, upravovánía  překládání filmových titulků uložených v  textovýchsouborech typu srt, sub apod.

Poznámka

Přestože prostředí GNOME by se

mělo psát verzálkami, program

Gnome Subtitles tuto konvenci

nedodržuje, a tak jeho název uvá-

díme jako jeho autoři.

Poznámka

Za zmínku stojí také fakt, že

program používá Mono, což může

někomu vadit, v takovém případě

mohu doporučit různé alternativy.

Základní rozložení ovládacích prvků

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN16 TÉMA ČÍSLA

zastavené, přehrávání spustíte kliknu-tím na ikonu Přehrát | Pozastavit neboklávesovou zkratkou [F5]. Při poklepánína konkrétní titulek se v časové ose pře-sunete na jeho začátek. Při zvolenémtitulku jej můžete v nejspodnější částiokna upravovat, ať už po stránce ob-sahové, nebo časové. O  jednotlivémupravování titulků ale práce s progra-mem Gnome Subtitles není. Následujepopis několika častých akcí v aplikaci.Přidání a/nebo odebrání titulkuPokud se rozhodnete, že nějaký titulekpřekáží, můžete ho po vybrání jednodu-še smazat pomocí klávesy [Del], stejné-ho výsledku jde dosáhnout z  nabídkyUpravit | Smazat titulky. Pokud chceteprovádět hromadné operace, můžete vy-brat více titulků současně pomocí kláves[Shift] nebo [Ctrl], jak jste zvyklí na-příklad ze správce souborů. Samozřej-mostí je možnost kdykoli vrátit akcipomocí funkce Zpět [Ctrl+z].

Přidat titulek můžete pomocí akcí z na-bídky Upravit | Vložit titulek. Mátemožnost vložit titulek Před ten vybraný[Shift+Ctrl+Enter], Za něj [Ctrl+Enter], ne-bo na aktuální pozici v časové ose pomocíV  pozici videa [Shift+Ctrl+d]. Vloženýtitulek trvá vteřinu a půl, ale můžete musamozřejmě upravit začátek i konec. Více-řádkové titulky také můžete slučovat[Ctrl+m] nebo rozdělovat [Shift+Ctrl+m]pomocí položek v nabídce Upravit.Přečasování filmu nebo jeho částiPokud jste sáhli po Gnome Subtitles,protože nemůžete najít titulky, které se-dí na váš film, pravděpodobně je budetechtít přečasovat. Máte v  zásadě třimožnosti. První z nich je posun. Časovéprodlevy mezi jednotlivými titulky i do-ba, po kterou jsou zobrazeny, zůstanestejná, pouze se celý blok titulků posunena časové ose. Z nabídky Časování vy-berte možnost Posun.

Můžete posunout všechny, nebo

jen některé titulky

Další možností je volba Přizpůsobitze stejné nabídky. Tu zvolte, pokud jsoutitulky příliš rychlé nebo pomalé. V di-alogovém okně můžete nastavit novýzačátek prvního a  posledního titulku,zbytek se sám přizpůsobí. Doporučujipřizpůsobení provádět nad vybranýmititulky bez těch úvodních a koncovýchtypu www.titulky.com nebo Přeložil Pepek,abyste se lépe strefili.

Nejpřesnější možností je volba Syn-chronizovat, ta umožní vybrat sikonkrétní titulky a přiřadit jim konkrét-ní začátky. Z  hlavního okna vybírátetitulky, na časové ose nastavíte jejich časa kliknete na tlačítko Přidat. Přidanýmtitulkům se nastaví čas z osy. Čím vícetitulků takto přidáte, tím přesnější budevýsledek. Možnost Synchronizovatvšechny titulky zajistí, že změnaproběhne v  celém souboru, jinakproběhne pouze od prvního do poslední-ho záchytného bodu.

Záchytné body

Překlad titulkůPokud potřebujete titulky přeložit,otevřete originální titulky a z nabídkySoubor zvolte Překlad | Nový (případněOtevřít, pokud už máte překlad rozpra-covaný). U titulků přibude sloupec propřeklad a v dolní části políčko, kam mů-žete překlad psát. Doporučuji zapnoutkontrolu překlepů (Nástroje | Automa-ticky kontrolovat pravopis) a nastavitjazyk překladu na češtinu či jiný poža-dovaný jazyk (Nástroje | Nastavit jazykpřekladu). V nabídce Zobrazit | Titulkyvidea můžete nastavit, jestli chcete podvideem vidět originál, nebo překlad.

Vytvoření nových titulkůVýjimečně nastává chvíle, kdy nemátek dispozici titulky v žádném jiném jazy-ce, který byste mohli použít jako základčasování, a budete muset titulky vytvá-řet sami. V  takovém případě vytvořtenový soubor (v panelu nástrojů je kla-sická ikona, případně můžete použít ob-vyklou zkratku [Ctrl+n]), a otevřete video(Video | Otevřít). Spusťte film, a kdyžzačne někdo mluvit, zastavte přehrávánía vytvořte nový titulek [Shift+Ctrl+d].Poté stačí titulek přepsat z odposlechunebo rovnou přeložit a  nastavit musprávný konec. V levé části vedle videajsou k dispozici ikony na nastavení za-čátku, konce nebo obojího dle aktuálnípozice na časové ose, případně lze pou-žít klávesové zkratky [Ctrl+d] a [Ctrl+e].Nezbývá než doporučit trpělivost a za-pnutí kontroly překlepů.

Nastavení konce a začátku podle pozice na

ose (align right?)

To a ještě vícKromě výše zmíněných akcí toho GnomeSubtitles umí ještě více. Namátkou uve-du automatické rozpoznání kódovánísouboru, možnost hledat a nahradit text,základní formátování titulků (pozor, ne-zvládnou ho všechny přehrávače), či au-tomatické ukládání kopie souboru. Je tozkrátka nástroj, který maximálnězjednoduší tvorbu, úpravu a  překladtitulků.

TÉMA ČÍSLA

V článku si představíme program Hand-Brake, který najde své místo u  těchuživatelů, kteří občas používají telefon čitablet k přehrávání videa, ale zároveňjejich zařízení nesplňuje jednu nebo oběz následujících podmínek:• Dostatečný výkon• Dostatečný prostor

Multimédia dokážou být na prostor i vý-početní výkon náročná, a zatímco nedo-statečný výkon CPU se dnes kompenzujena GPU, paměťové karty nebo ještě hůřintegrovaná flash paměť nejsou nafu-kovací, a proto je potřeba video trochu„vylepšit“ a dát mu rozumnější rozmě-ry. HandBrake si s touto operací poradína jedničku i v případě, že máte video-souborů několik desítek či stovek. Hand-Brake je k dispozici i v CLI verzi, takžepro převod nepotřebujete nutně počítačs okny, ale postačí i domácí server. Bo-hužel CLI verze pracuje pouze s  DVDa Blu-ray médii.

Díky krátkému popisu historie vewiki projektu můžeme nahlédnout i dojeho komplikovanějších časů. VývojHandBrakeu začal v roce 2003 a měl hopod kontrolou vývojář s přezdívkou „ti-ter“. Ten ve vývoji pokračoval až do roku2006, kdy s  ním komunita ztratilakontakt. V roce 2006 pracovali RodneyHester a Chris Long na rozlousknutí 640× 480 H.264 iPod firmware 1.2 formátuod Applu a jeho podporu přidali do teh-dejší verze HandBrake. Na vývoji dálepokračovali a  HandBrake se stalmnohem stabilnější, hezčí a  použi-telnější. Bohužel nebylo možné změnyodeslat do původního SVN repozitářebez možnosti komunikace s titerem. Vý-

sledkem byl nakonec fork s názvem Me-diaFork. Do tohoto forku bylo přidánomnoho nového a objevili se i noví vý-vojáři. O  rok později se ozval titera všichni se dohodli na fúzi MediaForkdo projektu HandBrake.InstalaceHandBrake je multiplatformní a fungujena Linuxu, Windows a Mac OS X. Vývojá-ři na svých stránkách nabízejí balíčky proUbuntu a Fedoru, ostatní distribuce setedy o balíčky musí starat samy. V přípa-dě Fedory stačí balíčky stáhnout a nain-stalovat, jak jste zvyklí. U Ubuntu a jehoodnoží stačí přidat PPA repozitář zestránky Downloads na domovských

stránkách projektu a nainstalovat balíč-ky handbrake-cli a handbrake-gtk.

I když to dřív nebylo pravidlem, in-stalace nevyžaduje žádné speciální zá-vislosti. Ještě před rokem se spolus  HandBrakem do systému tahalyi  novější verze některých multimedi-álních knihoven, což mohlo potenciálněpoškodit jiné programy. To už dnes ne-platí a minimálně v Ubuntu si HandBra-ke poradí se standardními verzemibalíčků.Použití klikátkaPoužívání HandBrakeu není náročnéa zvládne ho i začátečník. V našich kon-činách by mohla být trochu překážkouabsence češtiny, ale pokud se uživatelnaučí slova source a  start, zvládneHandBrake i v angličtině.

Na první pohled trochu kompli-kovaný, ale už na ten druhý přestanebýt. Jeho použití je velmi jednoduchéa  díky připraveným profilům zaberekonfigurace minimum času. I  když to

HandBrake: hromadné kódovánívidea pro mobilní zařízeníAdam Štrauch | Root.czChytrý telefon dokáže svému majiteli v mnohém usnadnitživot. Kromě jiného umí přehrávat i videosoubory, ale nevšechny modely zvládnou přehrát videa v kvalitě vhodnépro desktop. Zde přichází na řadu počítač a nástroj, kterývideo převede do formátu, jemuž bude telefon nejléperozumět, a navíc v rozlišení displeje.

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN18

není program zrovna pro fajnšmekry,kteří si chtějí vyladit každý parametrkodeku, i pro takové se tu prostor najde.Běžný uživatel si ale vystačí s  připra-venými profily. Výchozí profily zvládnoupokrýt většinu zařízení s Androidem i odApplu. Vzhledem k  tomu, že jsou oběplatformy dost podobné, můžete naAndroidu použít nastavení pro iPhonea obráceně.

V  profilech je nastaveno vše po-třebné včetně šířky/výšky videa, ale nicvám nebrání si profil trochu upravita  uložit ho jako nový. Nastavení jemožné ovlivnit ve spodní části okna, kdesi můžete vybrat formát výslednéhosouboru, kodek pro video, kodek pro au-dio, přidat titulky přímo do videa aneboupravit některé z pokročilejších hodnot.HandBrake si poradí s DVD i nechráně-nými Blu-ray médii a výsledný souborumí opatřit kapitolami. Tuto možnostjsem ale nikdy netestoval a nevidím v nípotenciál vzhledem k zaměření na za-řízení, která jsou ráda, když si poradís Matroskou, natož s takovými pokroči-lými funkcemi.

Jako výstupní formát doporučuji zvo-lit MP4, se kterým jsem neměl nikdyžádné problémy. Matrosku z HandBra-keu nechtěl zvládat můj NexusS s Androidem 2.3 dost podivným způ-sobem, kdy přehrávání asi po půl minu-tě skončilo chybou. Je možné, že najiných telefonech nebo na Androidu ICStento problém nebude.

Další možnosti nastavení se schovávajív dialogu picture settings, kde může uživa-tel ovlivnit šířku a výšku výsledného sou-boru. Obraz je možné i  oříznout, třebao zbytečné černé pruhy, nebo aby se lépevešel na displej zařízení.

Když teď víte, jak HandBrake vypadá,tak jste si už možná odvodili, že použitíje opravdu velmi jednoduché a dalo by sevše shrnout do tří kroků.

1. Vybrat pomocí tlačítka Sourcezdrojový soubor

2. Vybrat profil3. Zmáčknout tlačítko Start

A už jen čekat, až bude vše hotovo. Pokudmáte souborů více, můžete využít funk-ci fronty. V tom případě použijte místotlačítka Start, tlačítko Add to Queue.S frontou se dá manipulovat v jejím di-alogu.

Použití CLIDalší variantou HandBrakeu je CLI verze,která je vhodná tam, kde není X Server (tj.grafické rozhraní). Použití je jednoduchéa  funkce jsou téměř shodné s  klikacíverzí. Bohužel tu je zmíněné omezení naDVD a Blu-ray média. Takto se používáCLI HandBrake podle nápovědy.HandBrakeCLI [options] -i -o

Kde „-i“ je vstupní zařízení a „-o“výstupní soubor. Parametry v  optionspak říkáme, co se má s videem dělat. Re-álný příklad by mohl vypadat třeba tak-to:$ HandBrakeCLI -Z "Android Mid"-i /dev/dvd -o dvd.m4v

Tím řekneme HandBrakeu, aby vzalvložené DVD, profil Android Mid, a vý-sledek najdeme v souboru dvd.m4v.

Pokud si nejste jisti názvem profilu,můžete použít parametr „-z“ k získáníseznamu.

$ HandBrakeCLI -zDalší příklady použití najdete na

projektové wiki.Shrnutí

HandBrake dává uživateli do rukynástroj, se kterým mu stačí udělat párkliků a za chvíli už nahrává zmenšenávidea do svého zařízení. Umí souboryřadit do fronty, přidávat titulky přímo dovidea, poradí si s nejpoužívanějšími for-máty a  kodeky u  mobilních zařízenía  díky přednastaveným profilům oduživatele nevyžaduje moc znalostí. CLIverze si bohužel neporadí s  běžnýmisoubory, ale v takovém případě je možnévyužít jiné nástroje.

TÉMA ČÍSLA

TÉMA ČÍSLA

Náhled do historie a podkapotuVideoeditor OpenShot je dítkem Jo-nathana Thomase, který projekt rozjelv srpnu roku 2008. V tomto čísle open-Magazinu si můžete přečíst starší roz-hovor s ním, kde odpovídá třeba na to,jak se k vývoji programu dostal a popi-suje jeho různá zákoutí. Jak se projektudostávalo pozornosti, tak se přidávalidalší vývojáři a OpenShot dnes již zdale-ka není projektem jednoho muže. Zá-kladními stavebními kameny editorujsou GTK, Python a  framework MediaLovin' Toolkit, který využívá napříkladi Kdenlive, možná nejoblíbenější video-editor pro Linux. Našince jistě potěšíi stoprocentní lokalizace do češtiny.Intuitivní uživatelské rozhraníSice to tak na první pohled nemusí vypa-dat, ale práce s aplikací OpenShot je vel-mi intuitivní. Uživatel se netopív desítkách nabídek, opravdu na očíchjsou jen ty základní, pokročilé jsou trochuschované, což je podle mě krok správnýmsměrem. Přebujelé GUI různých progra-mů často uživatele předem, někdy i zby-tečně, vyděsí. Rozvržení rozhraní v ničemnepřekvapí, OpenShot využívá zaběhléschéma s třemi hlavní bloky – souboryprojektu, časovou osou a náhledem videa.Výchozí vzhled programu je příjemný,působí elegantně a  nijak nevyrušuje.Pokud by vám však nevyhovoval, v nabíd-ce Upravit | Nastavení | Výchozí motivnajdete ještě sedm dalších motivů. A dalšídesítky motivů se povalují různě po webu.

Import souborůSoubory, se kterými budete chtít pra-covat, můžete do editoru vložit buď přesnabídku Soubor | Importovat soubory,nebo prostým přetažením konkrétníhosouboru na okno aplikace. To ovšempouze v případě prostředí GNOME. Běžněpoužívané formáty videa, zvuku a obráz-ků zvládá naprosto bez problémů, stejnětak i video v HD rozlišení, ale při jehoúpravě už samozřejmě budete potřebovatdostatečně výkonný hardware. U někte-rých editorů se setkáte s  tím, že poimportu videa do projektu musíte po-čkat, než ho program oindexuje, což mů-že být někdy otázkou minut. V  Open-Shotu s ním můžete pracovat hned, ať sejedná o sebevětší soubor.

Časová osaNa časovou osu přetahujete a následněv ní upravujete své soubory. V novémprojektu na časové ose najdete tři stopy,ale samozřejmě můžete podle svýchpreferencí mnoho dalších přidat. Pomo-cí posuvníku nad osou lze upravit „zo-om“, to znamená, jak dlouhý časový úsekna ose bude představovat jeden dílek„pásma“. Můžete navolit hodnoty v roz-mezí 1 až 200 sekund. Nad osou najdeteněkolik nejdůležitějších ikonek. Pro střihsamotný jsou nejdůležitější nůžky a ná-stroj pro změnu velikosti (v tomto pří-padě by se dalo říci délky trvání) prvkůumístěných na ose.PřechodyPřechody jsou nedílnou součástí každéhovideoeditoru. Pokud jste teprve střihačnováček, tak vězte, že jsou to efekty, díkykterým jsou přechody mezi dvěma videizábavnější, barevnější – zkrátka zají-mavější, než je prostý střih, kde jednuscénu hned vystřídá další. V nabídce jichnajdete zhruba padesátku a nejedná sejen o nespočet variací „mozaikování“,

OpenShot: Videoeditor prokaždéhoRoman Bořánek | LinuxEXPRES.czStříhání videa na Linuxu vždy bylo a stále je velmidiskutované téma, a to především kvůli absenci opravduprofesionálního editoru. Tím se ale nesnaží být aniOpenShot, jeho cílem je naopak přístupnost široké škáleuživatelů, kteří se střihem videa ještě neměli tu čest. Jehopřednosti by se daly shrnout především do těchto dvouslov: intuitivnost a spolehlivost.

Časová osa a běžící náhled videa

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN20

jak často můžete vidět u konkurenčnícheditorů. Mě zaujaly především fraktály,které vypadají opravdu efektně. Přechodpřidáte opět prostým přetažením na osu,přesněji mezi dvě stopy, které jím chce-te předělit.EfektyEfekty se nijak neliší od efektů, které po-užíváte v  různých editorech fotografiía podobně. Většinou upravují barevnostvidea, takže si můžete vytvořit černobílýnebo jakoby kreslený film, pro cenzurunevhodných pasáží použít pixelizaci, ne-bo celý film rovnou rozvlnit, pokud by sevám zdál málo akční. Efektů je v nabídcecca čtyřicet. Celkem omezující je ale fakt,že efekt můžete použít pouze na celý ob-jekt v časové ose. Nepodařilo se mi přijítna způsob, jak ho nastavit jen na určitýčas. Přítomnost některého z  efektůu daného objektu značí hvězdička.To je jako všechno?Ne, to vůbec není všechno. Vtip je v tom,že pokud další funkce nepotřebujete, vů-bec se jimi nemusíte zabývat, což je snadnejvětší výhodou OpenShotu. Ale pokudsi naopak chcete podrobně nastavitvšemožné detaily, stačí na požadovanýobjekt kliknout pravým tlačítkem myšia  přejít do Nastavení. Zde už najdetenejrůznější úpravy rychlosti videa, hlasi-tosti, rozměrů či pokročilé nastaveníefektů. Přes nabídku Animovat zase na-stavujete přibližování nebo oddalovánívidea a  nabídka Rozložení umožňujesložit záběr z více stop.

Export videaAž budete se svým dílkem spokojeni,přikročte k exportu. I zde se setkávámes tím zmiňovaným dvojím přístupem. Nazáložce Jednoduché uživatel volí pouzezákladní parametry výstupního souboru,čili kontejner a kodek (zastoupeno je jenpár nejpoužívanějších), dokoncei položka Kvalita je odstupňována velmijednoduše – nízký, střední, vysoký. Aleto je právě to, co si začátečník přeje.

Na záložce Pokročilé už si můžetevyhrát. Vybíráte z desítek známých i ne-známých audio- a videokodeků, určujetedatový tok a vzorkovací frekvenci a takpodobně. U  datového toku je bohuželjedno velké „ale“. Musíte si vybrat zečtrnácti předvolených hodnot a nemů-žete přidávat další. Mezi nimi je navícvelký rozptyl, takže nepočítejte s tím, ževideo vyexportujete tak, aby se vámpřesně vešlo na CD nebo DVD.Jako bonus něco pro Xboxa YouTubePři exportu jsem narazil ještě na jednu za-jímavou záležitost. Pokud si v  jedno-duchém režimu v položce Profil vybereteZařízení, zobrazí se vám nabídka exportupro Xbox 360, Apple TV a Nokia nHD. Od-padá nutnost hledat, jaké specifikace jsoupřesně pro ono zařízení potřeba. A kdyžjako Typ projektu zvolíte Web, můžeteexportovat přímo do formátů, které pou-žívají služby jako YouTube, Vimeo, Meta-cafe, Flickr nebo Picasa. Tyto služby sicevidea konvertují na své straně, ale pokudjim ho takto připravíte, zamezíte tímmožné zbytečné ztrátě kvality.

Export videa v pokročilém režimu

Export na míru pro YouTube

To pravé nejen prosváteční filmařeTakový editor potřeboval Linux jako sůl.OpenShot doporučuji všem začá-tečníkům, ale i  středně pokročilýmuživatelům, ti ovšem mohou mítproblém s  omezeným nastavením da-tového toku. OpenShot prostě padne doruky, práce s ním je přirozená, z velkéčásti je to dáno tím, že většinu akcí lzeprovádět systémem drag'n'drop, tedypouhým přetahováním objektů myší.A  instalace? Ta také bude snadná –OpenShot se již zabydlel v repozitáříchvětšiny populárních distribucí.

TÉMA ČÍSLA

Nastavení efektu

TÉMA ČÍSLA

EXKLUZIVNĚ PROOPENMAGAZIN

Čo ponúka Videoporama?• Doplnenie textu pre obrázky a sek-

vencie fotografií• Tvorba animácie pomocou zväč-

šovania alebo efekty ako Ken Burnseffect

• Nastavenie času prepnutia medzijednotlivými obrázkami

• Pridanie zvukovej stopy (wav, oggalebo mp3)

• Rozlíšenie prezentácie: PAL (720 ×576), NTSC (720 × 480), SECAM (720 ×576), Web (384 × 288), HD 720 (1280 ×720) alebo HD 1080 (1920 × 1080)

• Nastavenie pomeru strán: 4:3 alebo16:9

• Výstupné formáty, ktoré môžetepoužiť, sú: AVI, MPG, Flash Video,MP4, MKV, alebo surový DV.

Inštalácia programuVideoporamaV novších verziách Ubuntu je Videopora-ma súčasťou repozitárov, preto je možnévideoporamu nainštalovať cez Centrumsoftvéru Uubuntu. Pre staršie verzie akoUbuntu 10.10 je potrebné Videoporamustiahnuť a nainštalovať z Guiodics PPA.Videoporamu nájdete v Aplikácie | Mul-timedia.Popis prostrediaV hornej časti obrazovky sa nachádzajúštandardné veci ako titulok s menom ak-tuálneho projektu. Ak je pred menomprojektu znak  *, je tento projektneuložený. Ďalej nasleduje lišta s ponukouprogramu resp. hlavné menu.Ďalšia časťje panel nástrojov, obsahujúci tlačidlá prerýchly prístup k funkciám programu.

Veľká biela časť pod panelom ná-strojov sa nazýva časová osa alebo poanglicky timeline. Spodná časť je rozde-lená na dve polovice. Vľavo je zóna zob-razujúca prehľad, v  ktorom časovomintervale sa zvolená fotografia zobrazí.V pravej časti je možné nastavenie para-metrov projektu.Časová os a správa sek-venciíV tejto časti vidíme všetky fotky, ktorésme do projektu pridali a môžete s nimipracovať. Fotky pridáte v hlavnom menuSequence | Add image. Podobným spô-sobom ako fotografie je možné pridaťtext, video záznam alebo iný projektz Videoporamy.

Tak ako sú fotografie usporiadane načasovej osi, v takom poradí sa zobraziavo výslednej videoprezentácii. Ichusporiadanie je veľmi jednoduché, stačífotografiu vybrať a v lište s ponukou ichpomocou zelených šípok premiestniť.

To, aké efekty má fotografia nasta-vené, vidíte vedľa nej vpravo horeznázornené ikonou. Efekt, rýchlosťefektu a ďalšie parametre zmeníte prevybranú fotografiu v pravej spodnej častihlavného okna na karte Sequence v častiTransition.

Na karte Title & image môžete foto-grafiu otočiť alebo editovať v GIMPe, akho máte nainštalovaný. Taktiež tu jemožné nastaviť, ako dlho bude fotografiazobrazená úpravou času v  časti Staticpart. Nastavený čas sa hneď zobrazujev ľavej časti na časovej osi. Je tu možnépridať popis k jednotlivým fotografiámkliknutím na ikonu ceruzky.

Zmeny, ktoré vykonáte, si prezrietekliknutím na ikonu zeleného oka podčasovou osou. Ak si chcete pozrieťzmenu len pre aktuálnu fotografiu,kliknite na ikonu červeného oka.

Videoporama alebo vytvorte sizaujímavú videoprezentáciu z fotografiíPeter GažoVideoporama je aplikácia, ktorá slúži na vytvorenie pre-zentácie z  fotografií. Je dostupná pre Linux ale aj Win-dows. Je dodávaná s  množstvom prechodových efektov,ktoré môžete použiť na zvolené alebo na náhodne foto-grafie v projekte.

Pridané fotografie do projektu

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN22 TÉMA ČÍSLA

Keď máte svoju videoprenzetáciuupravenú podľa vlastných predstáv, mô-žete ju vyrenderovať do nejakého video

formátu. V hlavnom menu zvolíte Acti-on | Render video a v otvorenom okne sizvolíte vyhovujúci formát.

Jednoduchý nástroj prejednoduchú vecProgram je veľmi jednoduchý, ale spĺňasvoj účel. Pár klikmi je možné vytvoriťvideoprezentáciu z fotografií, pridať imprechodové efekty, popísať ich a pridaťzvuk do pozadia. Hlavná výhoda je veľkémnožstvo výstupných video formátova teda je ju možné prehrať, či na webev počítači alebo v DVD prehrávači.Podobné programy• PhotoFilmStrip

Pridanie textu do fotografie

Více informací najdete na stránkách Liberix IT

www.LibIT.cz

Školení open sourceHledáte pro sebe, své kolegy nebo spolupracovníky školení z oblasti open-source sostwaru?Nabízíme vám rozsáhlou paletu vzdělávacích kurzů, které se týkají mnoha programů.

Další vzdělávání pedagogických pracovníkůVe spolupráci s Jednotou školských informatiků nabízíme školení akreditovanáMinisterstvem školství, mládeže a tělovýchovy:• Využití OpenOffice.org/LibreOffice Writer, Calc, Impress v pedagogické praxi• Výtvarné techniky a úpravy fotografií pomocí GIMPu• Volně šiřitelný sostware pro školství

Firemní kurzyPro zaměstnance firem, úřadů a dalších organizací nabízíme následující kurzy:• Správa webu s využitím redakčního systému WordPress• Linuxový administrátor –Debian GNU/Linux• Kancelářský balík OpenOffice.org/LibreOffice pro pokročilé uživatele týmy• Sostware Redmine pro projektové řízení• Scribus: Naučte se sázet tiskoviny a elektronické příručky

Kontaktní informaceUvedená nabídka není kompletní, umíme vám pomoci také s jinými programy.Poskytujeme poradenství a konzultace. Obraťte se na nás – Liberix, o.p.s.,obchod@liberix.cz, +420 595 175 184, www.LibIT.cz.

pro týmovévedoucí

pro správce

I N Z E R C E

RECENZE

Český trh s  elektronickou knihou do-opravdy existuje teprve rok a půl. Už dří-ve sice bylo možné koupit si nějaký tentitul, ale teprve nedávno se do prodejepořádně opřeli větší hráči, kteří začalitrh rozvíjet. Začalo přibývat distributo-rů, zapojilo se více nakladatelů a výrazněpřibylo prodávaných titulů.

Trh bylo vlastně potřeba nejprve vy-budovat, přesvědčit nakladatele, získatautory, vysvětlit čtenářům výhody elek-tronického čtení a naučit je za elektro-nický obsah platit. Tento proces vlastněstále ještě probíhá, a přestože už se po-dařilo některé kroky udělat, jsou češtídistributoři stále ještě na začátku.E-trh je malý, ale rosterychlePodle statistik se ročně v Česku vytiskneasi 17 tisíc titulů, z toho přibližně 15 tisíctvoří novinky. Podle statistik minis-terstva kultury se ročně prodá na 57 mi-lionů výtisků za průměrnou cenu asi200 Kč za kus.

Přesná čísla týkající se trhu s elek-tronickými knížkami nikdo oficiálně ne-zveřejňuje. Je ale možné dopátrat sečísel od jednotlivých distributorů a zís-kat tak přibližný obraz aktuální situace.Největší tržní podíl v  Česku majíspolečnosti Palmknihy, Kosmas, eRea-ding a Wooky a jejich nabídka dohroma-dy čítá několik tisíc titulů. Tyto firmyv loňském roce dohromady prodaly při-bližně 42 tisíc elektronických knih.Celkem tedy vloni prodeje e-knih tvořily0,07 % prodejů všech českých knih.

Prodeje e-knih v Česku za rok 2011

V letošním roce došlo k výraznémunárůstu a jen za první čtvrtletí bylo pro-dáno téměř tolik e-knih jako za celý loň-ský rok. Pokud bude tento trend nadálepokračovat, prodá se v  letošním rocetřikrát až čtyřikrát více elektronickýchknih než v roce loňském.

Prodeje e-knih v Česku za první čtvrtletí 2012

V současné době se tedy měsíčně prodápřibližně 10 000 elektronických knih. Podílelektronického knižního trhu by tak mohlco do počtu prodaných knih během le-tošního roku vyrůst přibližněna 0,3 %, ně-kteří odhadují až 0,5 %. Z hlediska obratuto bude o něco méně, protože průměrnáčeská elektronická kniha se prodává asi za120 Kč, tedy asi o 40 % levněji, než je prů-měrná cena papírové knihy.Srovnání s jinými státyPodle zprávy Rüdigera Wischenbarta(PDF) má knižní trh v USA roční obrat asi

28 miliard dolarů (zhruba 560 miliardkorun) a je tedy více než stokrát větší nežten český. Z toho e-knihy tvoří 6,2 %,a  pokud započítáme jen beletrii, takdokonce 13,6 %. Americký trh s e-kniha-mi je jednoznačně nejvyspělejší na světě.

Tržní podíl prodejců v USA

Evropské země jsou na tom velmipodobně jako Česko: v  Německua Španělsku tvoří e-knihy 1 % trhu, veFrancii 1,8 %, v Nizozemí 1,2 %. Extré-mem je Británie, která je na tompodobně jako USA a e-knihy tam tvoří6 % prodejů všech knih. Je to dáno tím,že většina produkce může být v  obouzemích sdílená.

Zajímavější je ovšem srovnání počtuvydaných e-knih, které je možné od na-kladatelů v jednotlivých zemích koupit.V USA a UK se hovoří přibližně o jednommilionu dostupných knih, v Německu jejich 25 000, ve Francii 22 000, veŠpanělsku a Itálii 10 000 a ve Švédsku4800.„Vlastní“ čtečka má smyslJeště před rokem to vypadalo, že nenímožné přijít na český trh s vlastní čteč-kou. Zatímco obrovský Amazon si můžedovolit prodávat miliony kusů čtečekKindle, v Česku na to dlouho nikdo ne-měl finance ani infrastrukturu. Ukázalose ale, že to je možné, a na konci loň-ského roku představil server eReadingvlastní čtečku. Nejde o český výrobek, aleo upravenou čtečku čínské společnostiJinke.

Stejnou cestou šly i Palmknihy, kterésvůj obchod integrovaly do přístrojeBookeen Odyssey. Wooky má nově takéčtečku od společnosti Medio (recenzi

Český trh s e-knihami: stálejsme ještě na začátkuPetr Krčmář | Root.czČeský trh s  elektronickou knihou je zatím velmi mladýa  rozvíjí se pozvolna. Tedy ohromující čísla a  PR zprávypřibývají velmi rychle, ale celé prostředí je zatím velmiroztříštěné, nepřehledné, nestabilní a  prakticky každýkrok můžeme považovat za pionýrský a  experimentální.Jak je na tom český knižní e-trh?

ProdejcePalmknihyKosmaseReadingWooky

Počet prodanýche-knih70004000asi 6000asi 25 000

ProdejcePalmknihyKosmaseReadingWooky

Počet prodanýche-knih10 0007000asi 8000více než 10 000

ProdejceAmazonBarnes & NobleAppleOstatní

Podíl na trhu58 %27 %9 %6 %

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN24 RECENZE

připravujeme) s  možností přístupu dopartnerských elektronických obchodůs  knihami. Tento trend se pravdě-podobně nezastaví a  budou přibývatdalší lokalizované přístroje.

Pro jejich existenci totiž existuje pádnýdůvod: zákazník s  čtečkou svázanous konkrétním distributorem u něj utratímnohonásobně více peněz než majitel„obecné“ čtečky. Odhaduje se, že v Českuje asi 100 000 čteček Kindle. Pokud podě-líme odhadované obraty největších čes-kých prodejců tímto číslem, zjistíme, žeprůměrný majitel Kindle utratí za české e-knihy asi 20 Kč ročně. Takto nízké číslo jedáno zejména tím, že většina majitelůKindlu neutratí za knihy nic.

Čísla nám potvrdil i Martin Lipert zespolečnosti eReading a  dodal, že prů-měrný majitel čtečky eReading nakoupíročně knihy za 540 Kč. Nabídnout tedyčtenářům knížku svázanou s  vlastním

obchodem je velmi výhodné, firma sitím zajistí výrazně vyšší příjmy za obsah.

Uvedené částky ale zároveň vysvět-lují, proč distributoři nemohou rozdávatčtečky svým zákazníkům zdarma. NaLupě o  tom nedávno hovořil LukášNovák ze společnosti Wooky. Osobně sedomnívám, že čtečky by se měly lidemdávat zadarmo. Zatím to ale vzhledemk  aktuálním nákladům není možné.Novák odhaduje, že u čtečky za tisíc ko-run by to možné bylo. Nezbývá tedy nežpočkat, až se podaří snížit cenu čtečkyna čtvrtinu.Uživatelé nechtějí platitObecným problémem českého e-knižní-ho trhu jsou čtenáři, kteří nejsou ochotniza obsah platit. Ukazuje to už uvedenýpočet čteček Kindle, které patří v Českuk nejrozšířenějším. Odhaduje se, že čteč-ky společnosti Amazon vlastní 80 až 85 %českých majitelů čteček.

Dovolím si malou spekulaci za-loženou na zkušenosti: Většina majitelůsi čtečku pořídila právě proto, aby ušet-řila na výdajích za knihy. Tito uživatelénejsou ochotni si knihy kupovat. Potvr-dil to v  rozhovoru pro Lupu i  LukášNovák z  Wooky: „Když vyšla knihao Stevu Jobsovi […], prodali jsme pouhédesítky kusů. Říkal jsem si, jak jen to jemožné? Důvod byl jednoduchý. Knihabyla k  dispozici na Uložto.cz, kde zaprvní dva dny měla 11 tisíc stažení.“

Demografické průzkumy uvádějí, žeprůměrnému majiteli čtečky je okolo 30let. Martin Lipert z eReading uvádí, žeuživatelům jejich čtečky je v  průměruo  deset let více. To také korespondujes výše uvedeným: mladý člověk je tech-nicky zdatný a knížky si umí stáhnoutzdarma z  internetu. O  generaci staršíčtenář si raději koupí čtečku, která mu

umožní jednoduše knížky nakupovatu českého distributora.

„Je to klasické selhání trhu, lidé ne-chtějí platit za obsah a vysílají tím nakla-datelům signál, že o tento obsah nemajízájem,“ řekl nám k tomu Martin Lipertz eReading. Podle něj se tak někteří vy-davatelé obávají, že na elektronickém vy-dání prodělají. „Jeden nakladatel námřekl, že na první e-knize prodělal, pakzkusil druhou, třetí, čtvrtou a  pátoua prodělal na všech. Už se mu pochopi-telně nechce v  tomhle experimentupokračovat,“ dodává smutně Lipert.Nakladatelé to takénemají jednoduchéTrh sice roste, stále na něm ale chybívětšina bestsellerů. Mnoho nakladatelůstále ještě váhá, bojí se, že by jim elek-tronické verze způsobovaly ztráty naklasickém tištěném trhu. Proto senovinky objevují v  elektronické verziobvykle s poměrně velkým zpožděním.Čtenáři ale nechtějí čekat a chtěli by, abyelektronické verze knih vycházely sou-časně s těmi papírovými.

Bohužel do situace ještě vstupujeaktuální problematická situace naknižním trhu. Prodeje dlouhodoběklesají a nakladatelé to řeší zvyšovánímmnožství titulů s menšími náklady. Za-tímco ještě před deseti lety byly běžnénáklady okolo šesti tisíc kusů, dnes seběžně dělají třetinové i menší. Česko takpatří mezi země s nejvyšším počtem vy-dávaných titulů na jednoho obyvatele.

Navíc v  roce 2012 došlo ke zvýšenísazby DPH na 14 % a v budoucnu prav-děpodobně poroste na 17,5 %. To opětzvyšuje cenu knih a  zároveň snižujeprodeje. Nakladatelé jsou proto nervóz-nější, víc přemýšlí před vydáním kaž-dého nového titulu a  brání se dalšíminvesticím. Nestabilní situace tak přílišnenahrává tomu, aby se vrhali do dalšíchexperimentů. Zvlášť, když jsou e-pro-deje nejisté a pořád relativně malé.

Na druhou stranu někteří předvídají,že během následujících tří let se trh s e-knihami zdesetinásobí a bude tvořit až5  % celého knižního trhu. Vzhledemk  situaci ve světě by to nemuselo býtnereálné. Proto by mohli váhající na-kladatelé v nově se rozvíjejícím trhu vi-dět další potenciální odbytiště. Vše alezáleží na tom, jak budou čtenáři ochotniza digitální obsah platit a zda opět ne-převáží jeho nelegální sdílení.

Čtečka eReading

Cybook Odyssey napojený na Palmknihy

RECENZE

Třebaže tato verze nebude natolik přelo-mová, jakou byla 3.5, uživatelé jistě ocenínové a vylepšené funkce a dlouho oče-kávané opravy chyb. Stejně jako při vý-voji jiných programů tohoto a  podob-ného typu se vývojáři mohou ubírat tře-mi základními směry:

1. Vylepšení vzhledu aplikace.2. Oprava stávajících chyb.3. Vylepšení ergonomie, přidání

nových funkcí.Verze 3.6 uživatelům poskytne naplněnívšech těchto bodů. Pojďme se na ně po-dívat.Vylepšení vzhledu aplikace• První změnou, které si všimne urči-

tě každý uživatel, je nový splashscreen v zelené barvě; jeho podobaje na následujícím obrázku. Taktéžstartovací centrum a okno O Libre-Office je laděno do zelena. Star-tovací centrum má tři spodní ikonyv jiném barevném provedení.

• Verze pro Mac OS X má nastavenoujako výchozí sadu ikon ve styluTango.

• Byl vzhledově pozměněn stavovýřádek a pravítka, která ztratila 3Dokraje, byl odstraněn okraj ná-strojových panelů a  uživateléWindows Vista a  Windows 7 semohou pokochat čistším vzhledem,s přechodem na horním okraji okna.

• Při klepnutí na rozbalovací šipkuskryté části panelů se již nezob-razuje v  nabídce možnost úpravypanelu, ale pouze skryté ikony. K je-ho nastavení se dostaneme poklepnutí pravým tlačítkem. Pozor,netýká se lišt s doplňky; ty jsou stá-le problematické, protože je stálenelze zamykat.

Některé položky nabídky, která se zobrazí

kliknutím na šipku skryté části panelu, byly

přesunuty do kontextové nabídky

• Uživatelé některých desktopů si užijípřechodového efektu na pozadí, kte-rý se bude tvořit okolo otevřenýchnabídek, polí, lišt, oken apod.

• Okraje záložek dialogových okenjsou v GTK schématu barevně zvý-razněné.

Oprava stávajících chybWriterByly opraveny dvě chyby týkající se po-čítání slov a znaků.

LibreOffice 3.6 v novém kabátě – vzhled, chyby,vylepšení ergonomie a přidání nových funkcíPetr Valach | OpenOffice.czDo nového školního roku s  novým LibreOffice… Tak bymohlo vypadat heslo žáků, učitelů i  ostatních uživatelůkancelářského programu LibreOffice. Na přelomu červencea  srpna bude zveřejněna nová verze tohoto programu,která uživatele potěší celou řadou novinek a  vylepšení;v  některých případech dlouho očekávaných, ale v  jinýchpřekvapivých.

Poznámka redakce

Barevné ikony se ve startovacím

centru zobrazí jen tehdy, pokud

nejsou ve stylu Galaxy. S ikonami

stylu Oxygen nebo Tango změny

uvidíte.

Upravený vzhled LibreOffice ve Windows 7

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN26 RECENZE

• Pokud byla spuštěna funkce zazna-menávání změn, byl počet slovchybný.

• Bylo-li zapnuto číslování, dostali jstetaktéž chybný výsledek počtu slov.

• Automatický formát tabulky neu-kládal veškerá nastavení tabulky(platí taktéž pro Calc).

Calc• Při pokusu o přejmenování listu ne-

korektním názvem (napříkladstejným jménem, jakým je poj-menovaný již existující list danéhosešitu) se zobrazí upozornění, kteréje v nové verzi pro uživatele srozu-mitelnější.

Impress• Přídavné obrazovky se detekují ko-

rektně, prezentační konzole jesprávně na místní obrazovce.

Vylepšení stávajícíchfunkcí a přidání novýchSamozřejmě, že nejrozsáhlejší část změnse týká vylepšení stávajících funkcí,možností a přidání nových. Vezměme sije popořadě:• Seznam nedávno otevřených doku-

mentů se aktualizuje při otevření,zavření a uložení dokumentů.

• Dokumenty určené jen pro čtení jemožné upravovat bez nutnosti vy-tváření kopie.

• Použití Lanczos algoritmu připřeškálování obrázku vede kezvýšení jeho kvality v  porovnánís použitím klasického interpolační-ho algoritmu.

• Zaškrtnutím pole Enable macro re-cording (limited) (ve finální verzisnad bude přejmenováno) v nasta-vení programu bude umožněno po-

užití omezených funkcí bez nutnostizapínat experimentální funkce.

• Nová verze přichází s  podporougrafického formátu *.cdr. Je všaktřeba upozornit, že tato podporasamozřejmě není kompletní. Při vy-tváření kreseb v  programu Co-relDraw se raději vystříhejte všechmožných efektů (například kontu-ry, lineárního přechodu atd.), resp.tyto efekty rozložte. Nejlepším ře-šením je exportovat nejprve danougrafiku do formátu .cmx, což je co-relovský archivační formát, který sevám o převod postará sám. Tentosoubor pak můžete zpětně uložit ja-ko .cdr a bude tak téměř jisté, že jejdokážete importovat do LibreOfficebez ztráty kvality.

• Do dialogu exportu do PDF byla při-dána možnost podepsat daný doku-ment vodoznakem. Používejteexport do hybridního PDF, vyplatí sevám to. Došlo též ke změně poj-menování funkce vytvoření hyb-ridního dokumentu (tento názevmálokomu něco říkal, takže funkcebyla opomíjena).

• LibreOffice umožňuje exportovatdokument do formátu ODF 1.2rozšířený (režim kompatibility). To-to zvláštní pojmenování má zna-menat, že se soubor uloží veformátu, který více odpovídá star-ším verzím ODF, avšak za tu cenu,že se poněkud ztratí shoda se stan-dardem ODF.

• Pokud je aktivní pouze jeden uživa-telský slovník, nebude nabízen vý-běr slovníků při kontrole pravopisu.

• Aktualizoval se český tezaurus.• Databáze se při ukládání velikostně

minimalizují.• Mnohé moduly prošly renovací, aby

pracovaly rychleji.

Vylepšení ergonomieWriter• Chování nástroje Štěteček formátu

se změnilo. Ve staré verzi se přikopírování charakteristik odstavcetyto vlastnosti štětečkem naberoua klepnutím zkopírují do jiného. Přitažení se změny aplikují pouze navybraný text. V nové verzi tomu jejinak; při klepnutí do odstavce sezměny aplikují na celý odstavec(rovněž při tažení, tedy označeníčásti odstavce), ale jednotlivé znakyse formátují podle rodičovskéhoodstavce při držení klávesy [Ctrl].

• Byla přidána užitečná funkce, kterázamezuje vytváření mezer mezi od-stavci téhož stylu. Funkce sejmenuje Nevkládat mezeru meziodstavce stejného stylu a najdemeji v  okně Odstavec, na kartě Od-sazení a rozestupy. Nenajdeme jivšak na obdobné kartě definujícícharakteristiky stylu. Pokud chceteurčit, že se nebudou vytvářet meze-ry mezi dvěma odstavci téhož stylu,buď si určete vzdálenost rozestupuna kartě Odsazení a rozestupy v de-finici, anebo si vytvořte nový styl.

• Byla vylepšena podpora pro VMLobrázky. VML formát je poměrněmálo užívaný, je podobný zná-mějšímu SVG (jde taktéž o  vekto-rový formát pro webovou grafiku)a setkáte se s ním u starších soubo-rů ve formátu docx. Více informacípodává wikipedie.

• Ve stavovém řádku se nyní zob-razuje počet slov v celém textu a vevýběru.

• Tato verze znamená návrat staréhozobrazení okraje textu na stráncedokumentu. Rámeček namístoznaček se zobrazí v  režimu zob-razení netisknutelných znaků.

• Writer nyní podporuje objektySmartArt, které se používajív Microsoft Office.

• Importované a exportované souboryve formátu .docx a .rtf si uchovávajínastavení velikosti zobrazení.

CalcLze říci, že verze 3.6 se nese ve znamenízměn provedených hlavně v  moduluCalc. Zde jsou:• V nastavení si lze určit předponu

vkládanou před název nového listu.• Označené buňky lze slučovat

prostřednictvím kontextové na-Příklad Lanczos algoritmu (zdroj obrázku The Document Foundation Wiki)

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN 27

bídky. Nicméně kdo je zvyklý naklávesové zkratky a  pracuje radšis klávesnicí než myší, nepozná vý-raznější časovou úsporu.

• Funkce Vyplnit | Dolů vyplňujeoznačené buňky podle nejvrchnějšíoznačené. Všechny dříve vloženéhodnoty v dalších označených buň-kách budou přepsány.

• Z kontextové nabídky, kterou zob-razíme po klepnutí pravým tlačít-kem na ouško listu, lze list skrývati zobrazovat. Při výběru možnostiZobrazit se otevře okno, v  němžmůžeme vybrat, který list bude zob-razen (ze seznamu skrytých, pokudjich bylo skryto více).

• Sešity s podmíněným formátovánímlze nyní exportovat do formátu .xlsx.

• V  automatickém filtru lze v  tétoverzi uspořádat data podle abecedy.

• Do Calcu lze vložit pouze text, číslonebo vzorec. Tato funkce se uplatnítehdy, pokud označíte oblast, v nížse nacházejí buňky obsahující text,čísla nebo vzorce, a přejete si zkopí-rovat obsah jen některých z  nichpodle typu obsahu. Je-li kombi-novaný, například H55, nezkopírujese ani jako text, ani jako číslo; musískutečně jít jen o prostý text nebočíslo bez jediného písmene.

Tuto možnost využijete při kopírování dat

z buněk s různým typem obsahu

• Další nová funkce přístupnáz kontextové nabídky zřejmě najdeuplatnění ve vícelistových sešitech.V  editačním modu buňky (do kte-rého se dostanete po poklepání nabuňku) lze výběrem z kontextovénabídky vložit jedno ze tří typů polí– datum, název listu a název sešitu.

Tuto funkci asi příliš často neužijete, ale

nepochybně nebyla do Calcu přidána jen

proto, že by se vývojáři nudili...

• Bylo také vylepšeno okno pro pod-míněné formátování. S rozšířenoumožností (více než tři podmínky)přišla verze 3.5, ale stále to nebylonejlepší. V současné verzi se všech-ny podmínky zobrazují v  jednomokně. Tato funkce (možnost při-dávání neomezeného počtu podmí-nek) ve spojení s možností používatStylistu je jedna z  klíčovýchvlastností Calcu.

• Byly přidány funkce DATEDIF, IM-TAN, IMSEC, IMCSC, IMCOT, IM-SINH, IMCOSH, IMSECH a IMCSCH.Tyto funkce jsou známé např. z Ex-celu, v  ODF sice byly dosud defi-novány, ale nikolivimplementovány. Funkce DATEDIFpočítá rozdíl mezi dvěma daty – po-drobněji se o funkci dovíte např. nastránce lorenc.info. Další funkcejsou pak (po řadě) tangens, sekans,kosekans, kotangens, hyperbolickýsinus, hyperbolický kosinus, hyper-bolický sekans a kosekans z kom-plexního čísla. Některé z  těchtofunkcí najdete již delší čas např.v programu Gnumeric.

• Byly provedeny rozsáhlejší změnyv oblasti importu a exportu souborůve formátu .csv:• Nyní jsou podporovány řádky,

které mají více než 64 kB znaků.• Pokud dojde k překročení maxi-

málního počtu řádků, sloupců ne-bo velikosti buněk, bude uživatelupozorněn oznámením, které máodlišnou podobu pro jednotlivétypy hlášení.

• Byla vylepšena podpora pro po-škozené .csv soubory.

• Importují se čísla ve „vědeckénotaci“ (v exponenciální podobě)bez nutnosti importu speciálníchčísel.

• Byly vylepšeny počáteční oddě-lovače, středníky, čárky a tabulá-tory.

• Do exportního dialogu byla při-dána funkce Místo vypočítanýchhodnot buněk uložit vzorce.

• Podmíněné formátování se dočkalořady změn. Jednak se všechny pod-mínky zobrazují v  jednom okně(podmínky uspořádané pod sebou),ale hlavně byly přidány možnostiznámé z  Excelu – datové pruhya barevné škálování. Pomocí nichlze graficky znázornit relativní ve-likost daného čísla v  buňce. Tatofunkce je v Calcu nová a Calc má proni podporu i pro Excel.

Nové možnosti (mimochodem docela bo-

haté) podmíněného formátování rádi uvítají

ti, kteří tuto funkcionalitu často využívají;

typicky korporátní sféra

• K  dispozici jsou nyní rozšířenémožnosti pro pro výpočet vzorců.Lze tak konfigurovat odkazujícísyntaxi pro vestavěnou funkci IN-DIRECT.

• Bylo vylepšeno vykreslování kon-tingenčních tabulek, ty se nynípřekreslují až o 50 % rychleji.

• U importovaných tabulek z *.odssouborů se rychleji vykreslují slou-čené buňky a matice.

Impress• Uživatelé mají nyní možnost zob-

razovat prezentace v širokoúhlémformátu – ve formátu stránky na-stavíte patřičný poměr.

• Bylo přidáno deset nových šablon.

RECENZE

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN28

Nové šablony Impressu mají opravdu pěkný

vzhled

Math• Formátovací okna a panel se sym-

boly byly opatřeny tlačítkem proaktivaci nápovědy.

Basic• Basic doznal konečně jistě dlouho

žádané změny, byl mu přidán panels katalogem objektů.

Napsáno v LibreOffice 3.6.

Odkazy• Vlastnosti LibreOffice 3.6, anglicky• Vektorová grafika VML, anglicky• Funkce DATEDIF, česky• Gnumeric na Wikipedii, anglicky

RECENZE

Panel s objekty nepochybně ocení všichni vývojáři, kteří programují makra pro LibreOffice

M E D I Á L N Í PA RT N E Ř IG E N E R Á L N Í PA RT N E R

Letní soutěž o linuxový telefon

Více informací o soutěži

• Cílem soutěže je vytvořit aplikace pro mobilnítelefony Nokia N9 (s MeeGo) a Nokia 808PureView (se Symbianem) s využitím Qt a QML.

• Mezi výherce budou rozděleny linuxový telefonNokia N9 a dvě vývojová zařízení Nokia N950.

• Přihlásit a odevzdat aplikace je nutné do 30. září.

RECENZE

Extcalc, Sage, Maxima,Octave a RExtcalc: Náhrada za kalkulačkuV distributorem předpřipraveném desk-topovém prostředí obvykle naleznemenějakou grafickou kalkulačku. V termi-nálu jako jednoduchá kalkulačka můžesloužit aplikace Basic calculator (bc),která spadá do základního softwarovéhovybavení počítače. Konstatuji to proto, žejednoduchá kalkulačka patří do stan-dardního vybavení operačního systému.

Ukázka moderní grafické programovatelné

kalkulačky

Pro odborníky existují pokročilégrafické programovatelné kalkulačky.V poslední době tato zařízení skomírajína úbytě, neboť jejich funkci mohousuplovat např. netbooky. Náhrad za vě-deckou kalkulačku existuje celá řada.V  této kategorii jmenujme napříkladExtcalc, který vedle funkcí běžnékalkulačky zvládá i grafy, triviální sta-tistiku, převody jednotek, aritmetikumatic...Formální jazyky pokročilých systémůNe vše lze snadno naklikat, proto každýpokročilejší matematický program mávestavěny určité formální jazyky. Typicky

uživatel zadává textové příkazy nebo pí-še skripty, přičemž mu může značně po-moci doprovodné grafické rozhraní.

Například Maximu (viz dále) dopro-vází rozhraní wxMaxima. Grafické ukázkypředvádějí nejprve zadání symetrickématice ve wxMaximě a v druhém krokuspočítání jejího determinantu. Očividnějsem se vyhnul přímého zadávání tex-tových příkazů.

Při běžné práci v  matematickémsoftwaru se uplatňují především specia-lizované jednoúčelové jazyky. K  zapi-sování zadání úloh slouží jednoduchéformulace, které staví na několika vý-stižných klíčových slovech. Napříkladklíčové slovo solve (v angličtině impe-rativ řeš) indikuje, že aplikace má cosivyřešit. Popsanou činnost nelze označitza programování. Obava, že zájemceo profesionální matematický software semusí stát i programátorem, je lichá.

Při programování matematiky seuplatňují i méně známé programátorskéjazyky. Následující výčet zmiňuje nej-populárnější programovací jazyky pro

Matematický software v LinuxuFrantišek Bártík | LinuxEXPRES.cz

Článek stručně představuje kalkulačku Extcalc, komplexníbalík Sage, počítačový algebraický systém Maxima, nu-merický software GNU Octave, statistické prostředí R,matematický tabulkový procesor QtiPlot, vykreslovačgrafů gnuplot, tvořič animací dynamických situací Pa-raview, CFD aplikace OpenFOAM a  vědecko-typografickýprogram TeX.

Naklikání výpočtu determinantu

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN30

matematiku a  jednotlivá programá-torská paradigmata.• Při imperativním stylu progra-

mování zdrojový kód přesně vy-mezuje postup provádění výpočtu.Nejpoužívanějším jazykem z této ka-tegorie je pravděpodobně vedle C/C++např. Fortran, na němž se často stavíknihovny pro numerické výpočty.

• Funkcionální programování tkví vevytváření funkcí. Při běhu programuse určuje hodnota funkce, přičemžvýpočet spočívá v  postupnémzjednodušování výrazu až do tvaruvýsledku. Oproti jiným odvětvím jev  matematice funkcionální pro-gramování relativně populární.Jmenujme například populárníjazyky Lisp a Schema.

• Při logickém programování pro-gramátor pouze v  přesně stano-veném tvaru zapíše požadavky, kte-ré klade na výsledek. Běh vý-sledného programu záleží ve vyhle-dávání ohodnocení proměnných, ježsplňuje všechny zadané vazby.Navzdory tomu, že logické pro-gramování stojí na okraji zájmuběžných programátorů, v určitýchoborech blízkých matematice (např.robotika, expertní systémy) hrajedůležitou roli. Ústřední repre-zentant této kategorie je progra-movací jazyk Prolog.

• Multiparadigmatické programovacíjazyky dostatečně podporují různáparadigmatata, aby programátorovibyla ponechána možnost kombi-novat různé styly programování. Vesvětě vědeckého softwaru záříhvězda multiparadigmatického pro-gramovacího jazyku Python.

Sage: Komplexní matematický systémAutoři Sage se pragmaticky vystříhaliznovuobjevování kola. Vývojáři vytipo-vali přibližně stovku nejlepších open-source matematických projektů, kterévzali jako „motor“ programu Sage. Takse vyhnuli mnoha vícepracem a mohli seplně soustředit na vytvoření jednotnéhouživatelského rozhraní, systému uklá-dání, sepsání nápovědy... Ve výsledku seSage jeví nejen jako volný agregát vzá-jemně nekooperujících částí. Sage mimojiné obsahuje GNU Octave, PARI/GP, AT-LAS, Scilab, Maximu, SymPy, LAPACK,Matplotlib a další. K systémové integra-ci byl vybrán oblíbený jazyk Python.

Dílčí projekty zahrnuté v Sage vyni-kají převážně v jedné konkrétní oblasti;

Sage je překonává ve všestrannosti, při-čemž je velmi silný v mnoha oborech.Uživatel proto není nucen kombinovatvíce specializovaných produktů a vysta-čí si jen se Sage.

Titul Sage je vedle svého strojovéhozdrojového kódu dostupný i následující-mi způsoby:• Pro některé linuxové distribuce, OS

X a Solaris jsou k dispozici zkompi-lované binární balíčky.

• Připravená linuxová Live CD dis-tribuce přináší kompletní instalaciSage.

• Sage běží na některých serverech(např. sagenb.org) a skrze webovérozhraní v něm lze pracovat. Samo-zřejmě jsou proti nadužívaní zave-deny restrikce, které limitují do-stupný strojový výkon a paměť.

Zatím Sage nezískalo odpovídající po-pularitu, což může mít tyto příčiny:• Jde o  poměrně mladý dynamický

projekt, který vznikl až v roce 2005.Současná produktivní generace od-borníků si během svých školskýchlet osvojila starší software. Jinýmislovy Sage vstupuje na již rozvinutýtrh.

• Sage je zdarma a  proto mu chybímasivní reklama.

• Sage není dostupný pro MicrosoftWindows.

Maxima: systém počítačové algebryKořeny Maximy sahají až do roku 1968,kdy byla na trh uvedena Macsyma. V ro-ce 1982 se z Macsymi odštěpila Maxima.V  roce 1998 bylo provedeno přelicen-cování z původní nesvobodné licence naobvyklou GNU GPL. Maxima spadá mezisystémy počítačové algebry (CAS). Sys-témy CAS mají zabudované axiomy

a  inferenční algoritmy a  díky tomudokáží symbolicky manipulovat s výrazy.Jinými slovy CAS aplikace zvládají na-příklad určit limitu, určit asymptoty,derivovat, kanonizovat výraz do poža-dované normalizované formy, rozvinoutfunkci do Taylorovy řady... Maxima po-chopitelně umí i  numerické výpočty,avšak nejedná se o  její doménu. Wx-Maxima je oblíbenou grafickou nadstav-bou textově orientované Maximy.

Octave: numerický softwareOproti CAS systémům se numerickésystémy věnují především číselným vý-počtům. GNU Octave je vysokoúrovňovýimperativní programovací jazyk (re-spektive interpret tohoto jazyka) orien-tovaný na numerické výpočty. Sa-mozřejmě oproti běžným jazykům sev Octave nachází mnoho vylepšení vy-cházejících z  praktických potřeb. Na-příklad Octave disponuje algoritmyoptimalizovanými pro řídké matice.Jazyk Octave lze volat i  z  jinýchprogramovacích jazyků. Například v C/C++symboly Octave definuje hlavičkovýsoubor octave/oct.h.

Vedle GNU Octave proslul i  dalšísvobodný systém Scilab. Následujestručné srovnání:• Oficiálním projektem hnutí GNU je

GNU Octave, které je logickyuvolněno pod licencí GNU GPL. ZaScilabem stojí především institutyInstitut National de Recherche en

RECENZE

Grafické rozhraní wxMaxima

Poznámka

Podrobnější informace o Maximě

uvádí náš článek Maxima a Zhu3D

– matematika v Linuxu.

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN 31

Informatique et en Automatique(INRIA) a École nationale des pontset chaussées (ENPC), které zvolilyvlastní licenci CeCILL. Licence ak-tuálních verzí Scilabu je kompatibi-lní s GNU GPL.

• Jazyk Octave a jazyk známého pla-ceného Matlabu sdílí množstvíspolečných rysů, přesto však nejsouplně kompatibilní. Jazyky Scilabua Matlabu se podobají méně.

• Pro oba vznikly mnohé nadstavby(toolboxy). Pro rozšíření Octavenavštivte jeho domovskou stránkua doplňky Scilabu hledejte na speci-ální stránce s doplňky. V tomto bo-dě vede Scilab.

• Ač Octave patří mezi prioritníprojekty GNU, v posledních něko-lika letech jeho vývoj vázne.

• Octave používá k vykreslování ex-terní programy (např. gnuplot).

Zmínka o Mathematice, Maplua MatlabuK představeným svobodným aplikacímexistují i  placené nesvobodné alterna-tivy, jak uvádí tabulka.

Rozsah funkcí u  každého z  těchtoprogramů dosahuje kolosálních rozmě-rů. Pro ilustraci, kdyby na každý balíkv Sage připadalo v průměru pouhých de-set vlastností, pak by Sage jako celekbylo charakterizováno přibližně tisícemvlastností. Nad to je třeba zohlednit na-příklad i frekvenci bugů v algoritmech,rychlost opravování chyb, hardwarovénároky, kvalitu nápovědy a dokumenta-ce... Každý z  produktů více než uspo-kojuje běžné požadavky. V „nadstandar-du“ se pochopitelně střetáváme s odliš-nostmi. Jeden uživatel může tvrdit, žeSage překonává Mathematicu. Druhý,žádaje jiných vlastností, vyzdvihujeMathematicu nad Sage. Srovnání svo-bodných aplikací s jejich placenými pro-

tějšky na omezeném prostoru popula-rizačního článku by nutně bylo povrchnía ledabylé.

Zásadní nevýhodou placený produk-tů představuje jejich cena, kterou roz-hodně nelze vydávat za lidovou. Nákladyna pořízení licence se pohybují v násob-cích průměrného měsíčního příjmuv České republice.

(Zdroj: Wikipedia, Kurz Kč/USD

je přibližně 20)

Někteří jistě budou namítat výraznězlevněné licence pro studenty, slevyu distributorů při velkých objednávkách,doprovodné nástroje zdarma, zlevněnéneplnohodnotné licence... Marketingo-vá oddělení skutečně úkladně zvý-hodňují vybrané skupiny obyvatel, abypopularizovali své výrobky a maxima-lizovali svůj celkový finanční prospěch.Z  demokratického hlediska jsou tytoakční nabídky podružné, protože k nim

většinová populace nemá přístup. Proběžně situovaného občana zůstávákombinace Mathematica, Maplea  Matlab jen stěží finančně dostupná.Pro tuto vadu a s přihlédnutím k bez-platné konkurenci lze jen stěží zmíněnéplacené tituly doporučit.R: statistický softwareSystém R je jazyk určený pro manipula-ci, zpracování a zobrazení statistickýchdat. Původně se inspiroval starším pla-ceným systémem S, který však brzy za-stínil. V  současnosti se R stalo téměřprůmyslovým standardem. K R existujevětší množství různě orientovanýchgrafických rozhraní (R Commander,Rattle, RKWard, Java GUI for R...).

Úvodem do světa R může být grafickýmanuál. Návody se člení do třiceti téma-tických skupin, z  nichž každá obsahujeněkolik set ažněkolik tisíc příkladů. V ilu-stračním snímku webových stránek jsouvybírány jen příklady určené pro genetiky.Ze všech nalezených 525 úloh se zobrazujejen prvních šestnáct.

Na vlastní R navazují nejrůznějšírůzně zaměřená rozšíření, která z  nějdělají všestranné řešení pro statistiku.Vedle „univerzálního“ R pochopitelněvznikly svobodné produkty pro sta-tistiku, které se soustředí na konkrétnínasazení. Jmenujme například:

RECENZE

Poznámka

O GNU Octave a Scilabu po-

jednávají články Matematické mo-

delování s Octave a QtOctave

a Scilab: Numerické výpočty, grafy

– zkrátka matematika.

Grafický manuál R

SageMaximaOctave, Scilab

MatematicaMapleMatlab

SageMatematicaMaximaMapleOctave,ScilabMatlab

Cena v USD024950227502150

Cena v Kč0cca 50 0000cca 45 0000cca 40 000

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN32

• Mezi známá open-source prostředípro data mining spadají předevšímKNIME, RapidMiner, Orange a Weka.Podrobnostmi se zabývá článek Open-source nástroje pro data mining.

• Gretl vyniká v ekonometrii.• Svobodný PSPP vychází ze známého

nesvobodného IBM SPSS.• Balík Root vyvinul ústav CERN

a pyšní se funkcemi pro částicovoufyziku.

QtiPlot, gnuplot, Paraview,OpenFOAM a TeXQtiPlotVětšinoví uživatelé připravují grafy a po-čítají statistiku v  programech typutabulkový procesor (spreadsheet), kterýnalezneme v téměř každém balíku kan-celářského softwaru:• Nejpopulárnějším tabulkovým pro-

cesorem pro Linux se stal Calc z ba-líku OpenOffice.org (resp. jehoforku LibreOffice). ProblematiceOpenOffice.org a LibreOffice se vě-nuje portál OpenOffice.cz.

• V méně známém GNOME Office plnífunkci tabulkového procesoru po-pulární Gnumeric. Kancelářská sa-da GNOME Office se dále skládáz  textového procesoru AbiWord,prohlížeče dokumentů Evince, poš-tovního klienta Evolution, Ease protvorbu prezentací a editoru vekto-rové grafiky Inkscape.

• Do desktopového prostředí KDE za-padá tabulkový procesor CalligraSheets.

Možná toto pro vaše matematické potře-by nestačí a poptáváte specializovanějšíprodukt. Řešením z řad kancelářskéhosoftwaru můžete vytýkat mimo jiné:• Klasickým tabulkovým procesorům

se nedostává některých pokroči-lejších matematických funkcí.

• Klasické tabulkové procesory za-hrnují přehršel nematematickýchkancelářských funkcí a vychytávek.Zájemci o  ryze matematický pro-dukt toto odlišné zaměření jen ztě-žuje orientaci v prostředí.

• Proti klasickým tabulkovým proce-sorům mluví i vyšší hardwarová ná-ročnost a v konkrétních případechi  další vlastnosti (např. omezenánumerická přesnost).

Tyto požadavky může naplnit QtiPlot.QtiPlot se svým celkovým návrhem(grafické uživatelské rozhraní, datovýmodel...) ztotožňuje s tabulkovými pro-

cesory, avšak cílí na statisticko-tech-nicko-inženýrskou praxi. QtiPlot jemultiplatformní software uvolněný podlicencí GPL, s  možností placené tech-nické podpory. Ke QtiPlotu existují dalšísvobodné alternativy (SciDAVis, Lab-Plot...).

Nejzmiňovanější alternativníaplikací je však placený Origin. V  mi-nulém díle jsem vyslovil názor, že známéproprietární tituly Maple, Mathematicaa Matlab nepatří mezi nejlepší matema-tický software z  důvodů své značnépředraženosti. Táž úvaha platí i pro Ori-gin. Licence pro běžného uživatele jek mání „již od“ 32 124 Kč u standardníverze a  „již od“ 50  628  Kč u  plno-hodnotné profesionální verze.

GnuplotQtiPlot rozhodně není vizualizační ná-stroj, který bude pracovat „samočinně“podle textových pokynů. QtiPlot očekáváinterakci s klikajícím uživatelem a upo-zaděná možnost psaní skriptů má oslovitpředevším pokročilé uživatele QtiPlotu.Klaďme na ryze „samočinný“ programpro tvorbu grafů následující nároky:• Programátor jej bude chtít začlenit

do vlastního díla. Softwarová zá-vislost by měla být lehká, hardwa-rově nenáročná a  snadno distri-buovatelná.

• Kvůli automatizaci by měl být zcelaovládatelný skrze textové uživatel-ské rozhraní (CLI). Skriptovací jazykby měl být snadno naučitelný.

• Měl by být dobře nastavitelný.• Měl by dokázat automaticky expor-

tovat grafické výstupy do různýchformátů.

• Měl by zvládat běžné typy grafů. Mělby umět rozumně si domyslit vzhledgrafu, rozsah os, popisky...

Zde lze doporučit program gnuplot, kte-rý je zřejmě nejpopulárnější aplikací vesvé kategorii. Ale ani při volbě PLplotu,Grace a dalších alternativ neprohloupíte.Ukázkové nasazení gnuplotu názornědemonstruje článek Gnuplot: Generujtegrafy přímo ze svého programu. V něm jeukázán skript v Pythonu řešící úlohu Su-doku metodou genetických algoritmů

RECENZE

Poznámka

Více o systému R se dočtete

v článku Matematický software R:

S ním je každá statistika hezčí.

QtiPlot (zdroj obrázku Wikipedia)

Přečtěte si také

QtiPlot: Vytvářejte statistiky

a grafy

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN 33

a skrze gnuplot se zcela automaticky vy-náší rychlost konvergence do grafu.Paraview a OpenFoamParaviewPředstavení dvou programů pro vizua-lizaci se mlčky omezilo jen na tvorbustatických grafů. Program gnuplot siceumí slepit animaci (animované gify), alerozhodně nemůžeme mluvit o ideálnímřešení. Pro složité dynamické situace, ja-kými jsou třeba znázornění toků, je ur-čen program Paraview.

Jednotlivé požadované úkony sev grafickém rozhraní v Paraview uspořá-dávají do hierarchické stromové struk-tury, která definuje pořadí zpracovávání.V  znázornění struktury se vyznačí, copřesně má být na výstupu viditelné;analogií je viditelnost vrstev v GIMPu.Jednotlivé kroky zpracování mohou spo-čívat v následujícím:• Paraview umožňuje znázornit data

jako body, sítě, obalové plochy či ja-ko objemy. Data lze vykreslit i jakovektory, když potřebujeme vykres-lit směr a intenzitu.

• Uživatel ovládá i způsob obarvová-ní/vybarvování grafických objektů.

• Ve filtru Kalkulátor se dají přepočí-tat data.

• Paraview se dá řídit uživatelskýmiskripty v jazyce Python.

Ve finále se z výstupu vyrobí animace.

OpenFoamParaview se zjevně hodí předevšímk předvedení technických, fyzikálních,chemických a jiných simulací. Vytvořenísimulací záleží v řešení parciálních dife-renciálních rovnic, čímž se věc redukujena matematickou úlohu. Aplikace GNUOctave a jí podobné, které byly předsta-veny v minulém dílu, dostačují pro mé-ně náročná zadání. Pro náročnější zadáníse hodí software OpenFOAM zaměřenýpřímo na CFD. OpenFOAM se skládáz jednotlivých utilit řešících přípravnoufázi (preprocesoring), vlastní zpracování(procesing), závěrečnou fázi (postpro-cesing) a napojení na Paraview jako navizualizační frontend. Do preprocesingunáleží definice geometrie úlohy na-

příklad importování modelu z  CADaplikace, pokrytí sítí, definováníokrajových podmínek... Při postpro-cesingu se analyzují výsledky, připravu-jí se podklady pro vizualizaci, stanovujíse průměrné a agregované hodnoty...

Nejvýznamnější funkce popisujídomovské stránky. Mezi základní rysypatří:• Primárně se ovládá přes textové

rozhraní.• Řešitelé implementují různé nume-

rické algoritmy (DNS, LES, MonteCarlo...), metody dynamické změnyvýpočetní sítě pro minimalizace za-okrouhlovacích chyb a podpora růz-ných typů sítí.

• Řešitelé počítají s různými situace-mi. Jmenujme například těleso uná-šené a nadnášené tekutinou, sálánítepla, chemické reakce, problémys  více fyzikálními fázemi (např.sublimace, kavitace...), elektrosta-tika, chemické reakce...

• Bez obtíží lze paralelizovat zátěžmezi různé stroje.

• Obsažené programy dokážou pro-vádět různé manipulace se sítěmi.

Zdrojové kódy byly napsány v klasickémC/C++ a  svou koncepcí se plně hlásík ideám příznivců open source. OpenFO-AM lze snadno upravovat a doplňovato další funkce. Označování symbolů vy-cházejí z matematické terminologie. Na-příklad:• Metoda fvm::ddt značí derivaci pod-

le času.

• Metoda fvm::div aplikuje operátordivergence.

• Funkce solve provede řešení výrazu.Těmito symboly se vyjadřují i přírodnízákony, podle nichž se provádí simulace.Alternativní CFD řešeníKonkurentem jsou především nákladnéprodukty společnosti Ansys. Dosud zmi-ňovaný placený software se pohybovalv horizontu padesáti tisíc českých korun.Pořízení uceleného řešení od Ansys budeřádově dražší a cena rozhodně neodpo-vídá solventnosti obvyklé u  fyzickýchosob. Softwarové portfolio Ansysu bymělo být chápáno jako kapitál, kterýv průmyslu zlevňuje proces inovování.V obratu průmyslových firem se snadnojeví statisícové částky jako zanedbatelné.Tato úvaha vysvětluje cenovou strategiiprofesionálního placeného softwaru.

OpenFOAM je vyhrazen pouze proUnix, Linux a  další unixové operačnísystémy. Několik iniciativ provádíúpravy jeho zdrojových kódů, aby tutonevýhodu překonaly. Takto vznikly od-vozeniny blueCFD, FreeFOAM a Open-Flow. (Deriváty však nemusí obsahovatvšechny funkce originálu.)

RECENZE

Paraview

Tip

Podívejte se na ukázky OpenFO-

AM s Paraview v akci (hledání na

YouTube).

Tip

Podívejte se na neoficiální krátký

český tutoriál k Paraview.

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN34

TeXSlovutný typografický nástroj TeX beze-sporu spadá mezi rodinné stříbro opensource. Věřím, že pro známost softwarubude stačit jen heslovitá prezentace.Několik zajímavostí o TeXu• Na TeX navazuje nepřeberné množ-

ství nejrůznějších rozšíření. Jednáse o zdaleka nejkomplexnější řešenípro typografii vůbec.

• Jde o jeden z nejstarších aktivně vy-víjených a široce užívaných open-source projektů. Produkční verzebyla představena již v roce 1978.

• K TeXu přísluší od roku 1992 repozi-tář CTRAN (Comprehensive TeX Ar-chive Network). Jedná se o  jedenz nejstarších veřejných repozitářůvůbec.

• Na poli profesionální matematickésazby dokonale vytěsnil ostatníaplikace a  nyní již nemá žádnoukonkurenci. Ovládnutí „linguafranca“ matematiky (La)TeXu spa-dá mezi základní vzdělání matema-tika.

• V  názvu TeX se vyskytuje řecképísmeno chí, které se často na-hrazuje vizuálně podobným X. SlovoTeX se proto vyslovuje Tech.

• TeX navrhl prominentní počítačovývědec Donald Knuth, který mimo ji-né píše popularizační knižní řaduUmění programování. Recenzidruhého dílu Seminumerické algo-ritmy naleznete v našem článku.

Základní komponenty• Jádrový typografický nástroj se na-

zývá TeX. V jazykovém úzu se zane-dbává rozdíl mezi programema značkovacím jazykem pro formá-tování jeho vstupů, který se rovněžoznačuje jako TeX. Konvence jazykuTeX jsou značně archaické a nere-flektují pozdější vývoj (např. tech-nologii XML).

• Vlastní TeX se sdružuje s  dalšímidoprovodnými aplikacemi. Připra-vené komplexní prostředí s TeXemse označuje distribuce TeXu. Linu-xoví distributoři obvykle sahají podistribuci TeX Live.

• Software LaTeX je sadou makerv jazyce TeX. Prací v TeXu se v běžnéřeči míní právě zapisování LaTe-Xových maker.

• Americká matematická společnost(AMS) připravila kolekci balíčkůa tříd dokumentů AMS-LaTeX.

• BibTeX je jednoúčelový databázovýsystém a souborový formát pro bib-liografii. Slouží k zaznamenání da-tabáze pramenů, vkládání citací dodokumentů, dodržení citačníchpravidel podle dané třídy dokumen-tu, vygenerování seznamu pra-menů...

• Jazykem Metafont se popisují fonty.• LaTeXila, Kile, Texmaker, LyX, Gu-

mmi... – různé editory usnadňujícípráci s (La)TeXem.

Formáty výstupních souborů• Device independent file (.dvi) je ne-

zdrojová forma dokumentu vzniklákompilací TeXu. Soubor ve formátudvi nezávisí na orientaci souřadni-cového systému a dalších konven-cích jednotlivých zobrazova-cích/tiskových zařízení. Dvi se ob-vykle exportuje do PostScriptu.

• Podobně jako SVG je PostScript (.ps)formátem vektorové grafiky. Přes-něji řečeno PostScript je progra-movací jazyk, kterým se ovládajítiskárny s podporou PostScriptu.

• Formát dokumentů Portable Docu-ment Format (.pdf) komplexněupravuje celý oběh elektronickýchdokumentů. Formát tedy umožňujeelektronické podepisováním doku-

mentu, komentování (vkládání po-známek) dokumentu na straněpříjemce, formuláře obsahující in-teraktivní prvky, skriptovat chovánídokumentu, zasílání informací skrzinternet, zahrnutí definic použitýchfontů do dokumentu, přiloženímetadat (autor, licence, název do-kumentu apod.) a mnoho dalšího.

Soubory dvi a ps nejsou žádnými kurio-zitami a k  jejich prohlížení stačí stan-dardní prohlížeč dokumentů (např.v GNOME program Evince).

Cenové srovnáníPředstavené produkty spadají do různýchkategorií. Je zřejmé, že nabídka open-source produktů zasahuje do mnoha ob-lastí matematiky. Tento a  předchozíčlánek navrhly možné základní vybavenímatematikova počítače.

Je zřejmé, že s open source jsou spo-jeny značné úspory.

RECENZE

Poznámka

Na LinuxEXPRESu vychází množ-

ství článků ze světa TeXu. Hledej-

te pod tagem TeX.

ExtcalcSage MathMaximaGNU OctaveRQtiPlotgnuplotParaviewOpenFOAMTeX

zaměřenívědecká kalkulačkakomplexní matematický balíkalgebranumerické výpočtyvše okolo statistikymatematický tabulkový procesortvůrce grafůvizualizační nástroj (3D, animace)matematické modelovánívědecká typografie

ExtCalcSage MathMaximaGNU OctaveRQtiPlotgnuplotParaview + OpenFOAMTeX

nesvobodná alternativanapř. MicrosoftMathematicsMathematicaMapleMatlabneexistujeOriginobvykle ve větším celku(např. v Mathematice)platforma společnostiAnsys (Fluent...)neexistuje

s open source ušetříte nalicenci0 Kčcca 50 000 Kčcca 45 000 Kčcca 40 000 Kč--cca 40 000 Kč? (samostatněneprodejné)řádově statisíce--

RECENZE

HistorieNejprve se ponořme do dávné historie,doby středověku linuxového desktopu.Tehdy vznikla dnes již klasická hra TuxRacer. Původně šlo o školní projekt stu-denta Jasmina Patryho, který usilovalo kariéru v herním průmyslu. Nedlouhopoté se Patry společně s několika býva-lými spolužáky – říkali si Sunspire Stu-dios – začal věnovat Tux Raceru inten-zivněji. Ještě v roce 2000 hru nejen vyda-li jako svobodný software pod GNU GPL,ale začali pracovat také na její uzavřené,komerční verzi pro několik platforemvčetně herních konzolí. Ta sice šla v roce2002 na trh, ovšem v roce následujícímSunspire Studios přestala existovat. Tímby příběh mohl skončit (a asi bych ho zdenevyprávěl), projevila se však síla opensource…

Prvním forkem Tux Raceru byl projektOpen Racer, který ale neměl dlouhéhotrvání a upadl do zapomnění. Zastoupilho ovšem jiný fork, pojmenovanýPlanetPenguin Racer… tedy alespoň nanějaký čas, protože i jeho vývoj ustal. Touž jsme se posunuli do roku 2005.Stagnace trvala dva roky, než světlo svě-ta spatřil další fork, tentokrát ExtremeTux Racer (dále jen ETR). Ten je stáles námi, ačkoliv se již více než rok taktéžnerozvíjí. Kdo se chopí otěží jako další?Určitý potenciál by se mohl ukrývatv projektu Bunny Hill, ale kdo ví…ProvedeníPokud se vám nechce překládat zezdrojových kódů nevydanou vývojovouverzi 0.5, která obsahuje předevšímopravy některých chyb, jež dále zmíním,budete se muset spokojit se starší verzí0.4 – právě tu pravděpodobně najdete

v  distribučních repozitářích. Samotnáhra má zhruba 30 MiB, přitom už budetemuset mít v systému již funkční 3D ak-celeraci (ETR používá OpenGL). Neníproblém zahrát si ve vysokém rozlišení(FullHD) na poměrně moderní in-tegrované grafické kartě, jestliže mátekorektně funkční ovladače – v mém pří-padě jde o AMD Radeon HD 6310 s fglrx(výkon s open-source ovladači je zatímve 3D diskutabilní). Rozlišení (a zda máhra běžet v okně), grafické efekty a zvuksi samozřejmě můžete poměrně detailněnastavit.

Nakousl jsem grafiku. Pokud hra bě-ží plynule, vypadá docela hezky, zvláštěse zapnutými odlesky a  mlhou. Jinakjsou textury velmi jednoduché, což(aspoň mně) vůbec nevadí, vyhnete-li sebližším pohledům např. na stromy. Po-stavička Tuxe působí taktéž poněkudminimalisticky, ale což… Zvuk jsemrychle raději vypnul, a to z toho prostéhodůvodu, že hudební doprovod je velmispecifický – a po jisté době také nesku-tečně otravný. Asi nejlepší představu

získáte z obrázků nebo některého videana YouTube.

ETR není přeloženo do češtiny, nej-bližší překlad je slovenský – nebo možnáraději zůstanete u angličtiny…?Princip hryCíl hry je prostý: v co nejlepším čase sepřemístit z horního konce svahu na tenspodní a sebrat přitom co nejvíce sleďů.ETR má dva herní režimy, totiž„kampaň“ a trénink. Zatímco v případězávodu, který je součástí kampaně, bu-dete muset splnit požadavky na časa počet posbíraných ryb, trénink žádnétakové požadavky neklade, navíc si naněm můžete nastavit počasí, resp.hlavně část dne, což ovlivňuje viditelnost(v noci nebo v mlze toho není vidět tolikjako za slunečného dne, překvapivě).Nejlepší výsledky se ukládají v podobějakéhosi skóre, které zahrnuje jak čas,tak sebrané ryby.

Sjezd komplikují kromě překážek(především stromů, do nichž není radnonarážet) rozdílné povrchy. Na holé zemiTux zpomaluje, na sklovitém leděnaopak značně zrychluje (stejně jakov  letu – ne že by tučňáci uměli samio sobě létat, ale terénní překážky k tomumohou pomoci). Ve vysoké rychlosti se

Extreme Tux RacerDavid Kolibáč | AbcLinuxu.cz

Tux Racer (dnes Extreme Tux Racer) je jedna z klasickýchlinuxových her. Její dvanáctiletou historii rozhodně nelzeoznačit za kontinuální, přesto vznikla povedená arkádovázávodní hra, která má co nabídnout.

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN36

pochopitelně hůře zatáčí, takže v závis-losti na tvaru trati a  povrchu budetemuset brzdit, nebo naopak se odrážetkřidélky (čímž se dá i tak trochu brzdit,protože při rychlostech nad 60 km/hodje roztahování končetin na překážku).Ovládání je velmi snadné. Jsou to šipky(do stran pro zatáčení, dopředu/dozadupro odrážení/brzdění) a tři další klávesypro skok, přesun zpět na trať (pokudněkde uváznete) a  trik ve vzduchu(praktický význam to nemá žádný, ale veskoku se můžete pro zábavu různě točit).V  nabídce se ovšem bohužel bez myšiobejít nejde. Alternativně je možné pou-žít joystick.TratěTratí je přes čtyřicet. Neoficiální tratě(např. na Ubuntu extremetuxracer-extras) toto číslo mohou zvednout o nej-méně pětadvacet, ale jejich kvalita jevesměs pochybná, ba až zoufalá. Můžetese na ně podívat, třeba vás některá za-ujme, nicméně zde se budu věnovat tra-tím oficiálním.

Každá trať má něco specifického, co jiodlišuje od ostatních. Bývá to specifickýtvar a  délka „sjezdovky“, četnost ryb,míra znepříjemnění života překážkami,zastoupení skoků aj. Některou sjedete zaminutu, jinou za čtyři. Tu pojedete po-malý slalom mezi stromy, tam zase Tuxpoletí ohromnou rychlostí po něčem, coby mohlo být zamrzlé jezero, kdyby tonáhodou bylo vodorovně. Občas budetemuset sledovat vytyčenou dráhu se sle-di. Ovšem společné všem tratím je to, že

jsou velmi dobře zpracované a často docíle vede více cest, mezi nimiž jde občasi přejíždět.

Výše jsem zmínil jakési kampaně.ETR skutečně obsahuje několik turnajů,nebo jak to nazvat. Skládají se z několikatratí, které budete muset postupně sjettak, abyste splnili zadané požadavky(časový limit, počet sebraných ryb), při-čemž máte omezený počet pokusů. Bo-hužel většinou (snad s  výjimkoukampaně Herring Run) jsou požadavkynastaveny velmi mírně, takže jsemtéměř všechny tratě projel na prvnípokus.

Toužíte-li po vyšší obtížnosti, budetesi muset kampaně ručně upravit, resp.v  případě ETR 0.4 vás taková úpravaurčitě čeká, protože v  jednom případějsou požadavky na projetí tratě nastave-ny zcela absurdně. Takový zásah je po-měrně snadný, stačí v  souboru /usr/share/games/extremetuxracer/courses/

events/název_kampaně/event.tcl upravitparametry herring a time dané tratě, zdepříklad s opravou tratě Ice Pipeline:-course events/c-mountain_-mania/ice_pipeline \

-name "Ice Pipeline" \-description "A short,

slippery ice-trough with herringscattered throughout." \

-herring { 30 30 30 30 } \-time { 0 120 0 0 } \-score { 0 0 0 0 } \-mirrored no -conditions

sunny \-windy no -snowing no

Taková úprava se vám bude také hodit,pokud se projeví jiná, tentokrát těžkopředvídatelná chyba – při předčasnémukončení závodu se občas trať označí ja-ko úspěšně projetá, načež není možné jiopakovat, aniž byste znova zahájili celýturnaj.ZávěrExtreme Tux Racer je velmi příjemná,propracovaná hra s jednoduchým prin-cipem a  ovládáním. Rozhodně má po-tenciál nabídnout několik desítek hodinhraní. Bohužel, dojem kazí stagnujícívývoj – bylo by žádoucí, aby se do stabi-lního vydání dostaly alespoň opravy chybv  kampaních; některé grafické prvky(namátkou model Tuxe nebo animacenárazu do stromu) by si zasloužily vy-lepšení… prostor pro novinky by se takéjistě našel.

RECENZE

RECENZE

Historická strategie 0 A.D.První hrou, kterou si určitě zamilujete, jemladičká strategie 0 A.D. Zatím sice ne-vyšla její finální verze a její stav se na-chází pouze ve fázi alfa, ale je bez většíchobtíží hratelná. Můžu vás ujistit, že vý-vojáři na hře pilně pracují. To dokazujei fakt, že se jedná o již desátou alfaverzi.Ale k samotné hře: jedná se o historickoubojovou strategii, s perfektní grafikou,která vás učaruje. Osobně se mi okamži-tě po spuštění hry vybavila legendárnístrategie Age of Mythology. Vývojářiovšem svoji hru přirovnávají spíše kestrategiím Empire Earth a  Rise ofNations, to především kvůli tomu, že vehře postupujete různými věky. Zatímjsou ve hře hratelné pouze bitvy, bitvy sescénáři, ale i multiplayer po síti LAN. Hraje open source a zdarma dostupná nejenpřes Ubuntu Software Center. Na ofici-álních stránkách najdete i postup, jaktuto skvělou historickou strategii nain-stalovat i do jiných distribucí.

Historická strategie 0 A.D.

Savage 2: A Tortured SoulSavage 2 je multiplatformní hra z roku2009, která je pokračováním původního

Savage: The Battle for Newerh. Dojednoho herního žánru tuto hru zařadítejen těžko, jedná se totiž o strategii, RPGa FPS v jednom. Hra ovšem neobsahujesingleplayer, a tak bude nutné mít připo-jení k internetu, když si ji budete chtítzahrát. Hráč má na výběr mezi dvěmafrakcemi: lidmi a zvířaty. Jistě nemusímpřipomínat, že zarputilost mezi těmitodvěma rasami je ve hře jistě skvěle pod-tržena. Savage má ovšem ještě jednuzvláštnost: při každém herním kole, kte-ré trvá obvykle několik minut, si hráči zesvých řad vyberou „velitele“. Ten má zaúkol stavět budovy a organizovat útokya obranu. Takže vítězství jedné či druhérasy závisí hodně na týmové spolupráci,která zde hraje opravdu velkou roli. Tuhohru si určitě nenechte ujít, nejen kvůlivýše zmíněným vlastnostem, ale takévás jistě potěší velmi dobrá 3D grafika.Hru můžete stáhnout na oficiálníchstránkách hry.

Savage 2: A Tortured Soul

Amnesia: The Dark DescentHra, která vás vtáhne do děje. Amnesiaje hororová hra z pohledu první osoby, vekteré máte za úkol jediné – přežít. V této

hře budete objevovat, přemýšlet a hledatcestu ven z  vaší noční můry. Ale teďvážně. Jedná se o  jednu z  nejstraši-delnějších her, které se kdy na počítačiobjevily. Má opravdu dokonalou grafikua ještě lepší zvukové zpracování. Budete-li tuto hru hrát po tmě, nejlépe se slu-chátky na uších, zaručuji vám perfektnízábavu, při které vám bude tuhnout krevv žilách. Tato hra bohužel není zdarma,stojí dvacet dolarů. Cena sice není úplněnízká, ale za takový zážitek to jistě stojí.Hra byla také součástí balíku her Hum-ble Indie Bundle V, který bylo možnékoupit za libovolnou cenu. Dnes už jeakce u  konce, ale nezoufejte, hryv Humble Indie Bundle se často opakují.

Amnesia: The Dark Descent

CUBE 2: SauerbratenVelmi zábavná střílečka z pohledu prvníosoby, to je CUBE 2: Sauerbraten. Hra ob-sahuje jak multiplayer, tak singleplayer. Natéto skvělé střílečce vás jistěpotěší velmidobře zpracovaná grafika a  nespočetnémnožství herních map. Na výběr máte ta-ké z  poměrně velkého množství zbraní,které jsou rozesety po mapě spolu s různý-mi vylepšeními, a vy je můžete posbírata snadněji porazit nepřítele. Hra mi prin-cipem velmi připomíná Quake 3 Arena, aleCUBE 2 má mnohem lepší grafikua  mnohem více map. Hra je zdarmadostupná na oficiálních stránkáchi v Centru softwaru pro Ubuntu, tam jeovšem pod zkráceným názvem Sauer-braten.

Zajímavé hry pro LinuxTomáš Mores | LinuxEXPRES.cz

Přinášíme vám přehled deseti her pro Linux, které stojí zato hrát, a je možné, že je ještě neznáte. Jsou to 0 A.D.,Savage 2: A Tortured Soul, Amnesia: The Dark Descent,CUBE 2: Sauerbraten, Trine 2, Family Farm, Nexuiz,Ryzom, Unkown Horizons a Oil Rush.

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN38

Trine 2Další hrou, na kterou se podíváme, jepuzzle hra Trine 2 založená na propra-cované fyzice. Procházíte v  ní ve fa-ntastickém herním prostředí, překo-náváte nepřítele a mezitím odstraňujeterůzné překážky. K dispozici máte oheň,gravitaci, vodu a kouzla. Během hry mů-žete libovolně přepínat mezi třemi cha-raktery; prvním je rytíř v brnění, druhýmje křehká a obratná slečna s lukem a šípya poslední třetí postavou je starý čarodějse špičatým kloboukem. Hra má per-fektně zpracovanou 3D grafiku, toi přesto, že je dvourozměrná. Ale jistěvás chytne a nepustí, protože je velmizábavná. Hru lze pořídit již za pětadvacetdolarů a za tu cenu jistě stojí. Jen připo-meneme, že první díl hry byl rovněžk dispozici za libovolnou cenu, tentokrátv  balíku Humble Frozenbyte Bundle,takže se možná jednou dočkáme i druhé-ho pokračování.Family FarmJednou z typicky letních her, které vásjistě okouzlí, je i ekonomická strategieFamily Farm. Jak již název napovídá, všese bude odehrávat na farmě, ale aby tobylo ještě zajímavější, hra je zasazena do19. století, k obdělávání vašich políčekbude tedy využita čistě ruční pracovní sí-la. Jak jistě všichni víte, traktory v té do-bě ještě nebyly. Hra má perfektní 3Dgrafiku a své pracovníky ovládáte z ptačíperspektivy s  možností přiblížení. Zaúkol máte obdělávat pole, stavět ohrady,sady, starat se o zvířata a mnohem více,práce na farmě přeci není nic jedno-duchého. Ve hře jsou i  roční obdobía činnosti probíhají v reálném čase, tak-

že je jen na vás, jestli práci rozdělítedostatečně rychle a efektivně. Abyste toale neměli tak jednoduché, je nutnévašim pracovníkům také vařit jídlo a sle-dovat jejich únavu, jinak půjde morálkadolů. Jednoduše řečeno hra nabízí skvě-lou zábavu na prázdninová odpoledne.Tuto hru si můžete pořídit již za 299 Kč,což je jistě za tak kvalitní počin odpoví-dající cena. Demo je k dispozici na ofici-álních stránkách hry. Plnou verzi hrymůžete koupit i přes Centrum softwarupro Ubuntu. Plusem je jistě i fakt, že sejedná o ryze českou hru.NexuizDalší hrou, o které se budeme bavit, jepro mnohé z vás známá akční střílečkaNexuiz. Nejedná se o  žádnou hernínovinku, její první verze vyšla již v roce2005 a nejnovější verze 2.5 vyšla v roce2009, to ale nic neznamená, tento titulse totiž dnešním hrám přinejmenším vy-rovná. Jak jsem již zmínil, jedná se o per-fektní 3D střílečku z  pohledu prvníosoby. Její herní principy vám můžoupřipomínat hru Quake 3: Arena. Nexuizse vrací ke kořenům deathmatche, cožznamená, že má velmi rychlé tempo hrya  vyvážené zbraně, kterých je ve hředevět. Oficiálních map zde najdete dva-cet čtyři, ty jsou velmi kvalitně zpra-covány a promyšleny. Hra samotná mášpičkové grafické zpracování a futuris-tické sci-fi prostředí. Singleplayer je vehře sice přítomen, ale teprve až v mul-tiplayeru si užijete pořádnou akční řež-bu, k tomu dopomáhá i fakt, že současněmůže hrát až šedesát čtyři hráčů. Hra jezdarma dostupná v repozitářích většinydistribucí.

Nexuiz

RyzomMéně známou hrou je MMORPG Ryzom.Hráč je zde umístěn na planetu Atys, te-dy na obrovský strom plující vesmírem.Principy MMORPG jsou všem jistě zná-mé, Ryzom jde ale trochu jinou cestou.Neobsahuje totiž systém povolání anisystém úrovní, hráč se tedy cvičí přímov jednotlivých oborech, jako je napříkladtěžba, magie a podobně. Grafika je zdesamozřejmě 3D a  je poměrně dobřezpracována, z toho plynou i hardwarovénároky. Hra v plné instalaci zabere navašem pevném disku přibližně 7 GB,demoverze pak asi 4 GB. Čímž sedostáváme k  tomu, že hra není zcelazdarma, ale v základu je pro nové hráčepřipraven samostatný ostrov Silan, kdeje například výcvikový tábor a malý lesníekosystém, vše je tedy připraveno tak,aby hráč po zaplacení „odešel“ z ostrovajiž obeznámen s herními principy. Kdyžvám ovšem bude ostrov Silan vyhovovat,můžete na něm pobývat bezplatně neo-mezeně dlouho dobu. Pokud vás hrachytne, můžete si ji zahrát v plné verzi zadeset dolarů měsíčně.

Ryzom

Unknown HorizonsStrategie, kterou si představíme, jeUnknown Horizons. Jedná se o realtimebudovatelsko-ekonomickou strategii, vekteré tvoříte kolonie, kácíte stromy,stavíte nová obydlí, zabíráte nová území,bojujete s nepřáteli a nedílnou součástí

RECENZE

Family Farm

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN 39RECENZE

hry je i obchodování s komoditami. Vehře začínáte s jedinou lodí a trochou su-rovin, je jen na vás, jestli vybudujete ob-rovskou komunitu, které se budouvšichni nepřátelé bát, a vaše flotila od-straší všechny piráty široko daleko, nebojestli bude vaše stařičká loď brázdit hernísvět od jednoho břehu ke druhému vesnaze uživit se. Hra má pěknou 2Dgrafiku, která je zpracována opravdu za-jímavě. Tato skvělá hra je dostupnázdarma ke stažení na oficiálních strán-kách. Určitě stojí za vyzkoušení!Oil RushPoslední hrou, o které se budeme bavit,bude námořní strategie Oil Rush. Strategies neuvěřitelně detailním grafickým zpra-cováním a zajímavými herními principy.Děj hry se odehrává především na vodníhladině a celá hra se bude točit okolo bu-dování a vylepšování vašich ropných vrtů,které samozřejmě bude nutné ubránit předchtivým nepřítelem. Budete tedy nejenmuset zajistit výdělečnost vašich ropnýchvrtů, ale také budování ať už vzdušné, ne-bo lodní flotily. Těšit se můžete také naperfektně propracovaný herní svět a mno-

ho zbraní. Aby toho nebylo málo, kromsingle-playeru je k dispozici i multiplayer,a  to jak hra s  hráči z  celého světa, taki lokální hra po síti. Tuto úžasnou strategiisi můžete pořídit na oficiálních stránkáchhry nebo z Centra softwaru pro Ubuntu zadvacet dolarů či v některém z českých in-ternetových obchodů za přibližně 500 Kč.

Odkazy:• Pět zajímavých her pro Linux• Dalších pět zajímavých her pro Li-

nux

Oil Rush

Jak se můžete zapojitLíbí se vám současný vzhled openMagazinu?Nebo chcete, aby byl kvalitnější a  lepší?Přejete si, aby vycházel i nadále? Jste to vykvůli komu elektronický magazín děláme.A jste to vy, kdo mu může pomoci:• Výroba openMagazinu stojí 6 000  Kč

měsíčně, proto vás prosíme – podpořtejeho výrobu finančním darem.

• Umístěte na svůj web logo nebo banner.• Dejte do patičky svého e-mailu odkaz na

web openMagazinu –www.openmagazin.cz

• Rozdávejte openMagazin mezi své ro-dinné příslušníky, kolegy v práci, spolu-žáky ve škole, přátele, kamarády.Informace podáváme na e-mailuredakce@openmagazin.cza telefonním čísle 595 175 184.

Podpořit

Pro koho je určenOpenMagazin není pro zkušené uživateleopen source. Pokud už open source používá-te, nehledejte v  openMagazinu převratnénovinky. Magazín je koncipován tak, aby po-sloužil jako propagační nástroj. Šiřte open-Magazin tam, kde open source neznají.Sáhněte po něm, když potřebujete předvést,co open source umí.OpenMagazin je zejména pro ty, kdo o opensource vědí málo nebo vůbec nic. Dejte jimho, ukažte jim, že open source není straši-delný. VyužijteopenMagazinu,abyste své po-chybovačné přá-tele, kolegy čispolužáky pře-svědčili, že mo-hou open-sourcesoftware taképoužívat.

Cíl openMagazinuOpenMagazin je měsíčník, který vytváříobecně prospěšná společnost Liberix vespolupráci s mnoha webovými portály. Je kestažení zdarma ve formátu PDF a ePUB. Ob-sahuje ty nejlepší články o volně šiřitelnémsoftwaru. Cílem je:• Přitáhnout více uživatelů k otevřenému

softwaru (např. Mozilla Firefox, Open-Office.org, LibreOffice, GIMP, Linux,Inkscape, Scribus atd.).

• Poskytnout nástoj, pomocí kterého mů-žete lidem ukázat, že „ten open source“funguje.

• Propagovat weby, které o  volně šiři-telném softwaru píší.

NÁVODY

Vybíráme pastelkyZákladním kamenem úrazu při koloriza-ci fotografií je jejich pestrost; jakmile fo-tografie obsahuje pestrobarevné objekty,bude se čas strávený u  ní počítat nahodiny. Vybírejte proto v rámci možnos-tí fotografie s jednoduchou scénou.

Proměna

Barvení jednotlivých objektů budepráce výhradně s  vrstvami, maskamia  výběrovými nástroji. Otevřete tedyčernobílou fotografii určenou k vybar-vení příkazem z  nabídky Soubor |Otevřít [Ctrl-o]. Nejprve je třeba zvolitsi, čím začít, zda popředím, nebo poza-dím, v tutoriálu budu postupovat od po-předí do pozadí. Vyberte barvu popředíasociovanou s požadovanou barvou ob-jektu, v  mém případě barva pokožkyvojáků. Pro inspiraci, má barva jebc795b. Vytvořte novou vrstvu nad foto-grafií příkazem z nabídky Vrstva | Novávrstva [Shift-Ctrl-n] s parametrem Typvyplňování vrstvy na Popředí, vhodně jipojmenujte (pokožka) a Režim v paneluvrstev změňte na Barva.

Překrytí fotografie barevnou vrstvou

Vrstvě pokožka přidejte masku vrst-vy příkazem z nabídky Vrstvy | Maska |Přidat masku, nebo výběrem z kontex-tové nabídky po pravém kliknutí navrstvu. Parametr Výchozí stav maskyvrstvy změňte na Černá (úplná prů-hlednost). Podle charakteru objektuzvolte výběrový nástroj, v  případějasných hran objektu bych volil Nůžky[l] z panelu nástrojů, naopak v případěnejasných hran objektu postačí nástroj

Štětec [p] s měkkými okraji a vhodnouškálou. Jako i v jiných případech se budeodkrývat požadovaná část objektu po-mocí masky a bílé barvy. V případě užitínůžek bude potřeba výběr vybarvit bíloubarvou nástrojem Plechovka [Shift-b]z  panelu nástrojů. Některým z  uve-dených způsobů odkryjte celý objekt,v mém případě pokožku vojáků.

Částečně obarvená fotografie

Stejným způsobem postupujteu všech objektů na fotografii, dokud ne-dospějete k přijatelnému výsledku. Podokončení práce zkontrolujte přiro-zenost snímku a případně pomocí ná-stroje Plechovka [Shift-b] barvy dolaďte.Pokud jste s obarvením spokojeni, mů-žete sloučit viditelné vrstvy do jednévýběrem Nová z viditelné v kontextovénabídce po pravém kliknutí na kterou-koli z  vrstev a  fotografii ještě doladitpomocí jiných nástrojů z nabídky Barvy.

Kolorizace černobílýchfotografií v GIMPuPetr Němec | LinuxEXPRES.czOdbarvení fotografií už v jednom z GIMPtoriálů zaznělo, coto ale zkusit naopak a  staré černobílé fotografie obarvit?Bezesporu se jedná o mravenčí práci, u které bude potřebanotná dávka představivosti a  trpělivosti. Nutno dodat, žez  černobílé fotografie takřka nikdy nevytvoříte naprostodokonalou barevnou fotografii, a tak je potřeba zvážit proa proti.

Vybarvená fotografie

NÁVODY

NastaveníBarvu, přichytávání a umístění nad/podobjekty naleznete v Soubor | Nastavení…nebo Soubor | Nastavení dokumentu…VytvořeníVodítka můžete vytvořit několika způsoby:

1. Levým klikem a následným tahemmyši z oblasti vodorovného/svisléhopravítka vznikne vodorovné/svislévodítko.

2. Další možností je vytvoření vodítkas přesným umístěním. Otevřete siStránka | Ovládání vodítek… Zdemůžete vytvářet, uzamknout a nebozměnit umístění, a  to i  vodítekvzniklých předchozím způsobem.

3. Poslední možností je vytvořit si vo-dítka podle layoutu stránky, např.pro třísloupcový. Vodítka vytvořtev  Stránka | Ovládání vodítek…a tabu Sloupce/řádky.

Příklad nastavení třísloupcové sazby1. Vnitřní vodítka vytvořte v Stránka |

Ovládání vodítek… a tabu Sloup-ce/řádky. Svislá vodítka nastavte:

• Počet: 2,• Použít mezeru: 10 pt,• a zaškrtněte Vztaženo k okrajům.2. Vnější vodítka vytvořte podle nasta-

vení okrajů, pro formát A4 např.svislá vodítka o vzdálenostech 40 pta 555,28 pt. Nakonec ještě zaškrtně-te Zamknout vodítka.

PoužitíVytvoření vodítek ušetří spoustu času přisazbě, speciálně umístění objektů.Nejprve zaškrtněte Stránka | Magne-tická vodítka a ostatní zarovnání pro-veďte pomocí Okna | Zarovnat a  roz-místit (Vzhledem k vodítkům).

Zarovnat a rozmístit podle vodítka

Jak pracovat s vodítkyve ScribusuMichal Hlavatý | Scribus.cz

Používáním vodítek můžete zefektivnit svoji práci (nejen)se Scribusem. Používáte vodítka? V následujícím návoduse dozvíte jak na to.

Tip

Spíše než zaškrtnout Použít pro

všechny stránky je výhodnější ze

stránky s vodítky vytvořit vzo-

rovou stránku. Můžete tak jedno-

duše v šabloně vytvořit další kom-

binace, např. pro dvou či třísloup-

cový layout a speciální strany.

Nastavení jednoduchých vodítek Nastavení vodítek podle sloupců/řádků

PRAXE

Situace na trhu s netbookyse pro Linux nezlepšilaMinulý rok jsme udělali malý průzkumtrhu a přinesli zprávu o tom, jak si stojílinuxové distribuce na trhu s netbooky.Výsledek byl poměrně žalostný. Jediníz velkých výrobců, kdo předinstalovávalLinux alespoň na některé modely, byliAcer a Hewlett-Packard, byť ten s jedi-ným dohledaným modelem. Ostatní vý-robci dávali šanci na jiný operačnísystém jen v možnosti přeinstalace – tavšak byla ekonomicky adekvátní častojen u nižších modelů s Windows 7 Star-ter, který neměl na konečnou cenu net-booku takový vliv.

Přitom linuxové distribuce jsou do-dnes pro netbooky prakticky ideálnímřešením – jsou často zdarma, umožňujívyužívat hlavní funkce takových přístrojůa lze je snadno přizpůsobit. Navíc na net-booku stejně nerozběháte moderní počí-tačové hry nebo aplikace náročné navýkon (CAD, zpracování videa apod.),takže oficiálně nedostupnost některýchaplikací ani není nevýhodou.

A jaká je situace letos? V první řadě jetřeba říci, že netbooky ještě více ustoupilyz dob své tehdejší slávy, tedy alespoň naprvní pohled, na úkor tabletů a ultraboo-ků, jež si získávají stále více příznivců.Přesto je jejich nabídka více než dosta-tečná a stále si lze vybírat nejen na zákla-dě hardwarových parametrů a  ceny,velikosti úhlopříčky, ale také ceny a ko-nečně operačního systému.

Z  našeho pohledu stále nejvícesympaticky vyhlíží nabídka Aceru. Tenvyrábí netbooky bez operačního systé-

mu, s Windows 7 Starter, ale i Linuxem.Konkrétně se jedná o distribuci LinpusLinux. Až u dražších modelů s 4GB ope-rační pamětí předinstalovává Windows 7Premium.

U vyšších modelů má stejnou stra-tegii většina ostatních známých výrob-ců. Jenže ty u levnějších modelů běžněnenabízí žádnou alternativu, ale instalu-jí rovnou Windows 7 Starter. Jedinoudobře vyhledatelnou výjimkou je Lenovose svým 11,6“ modelem IdeaPad S205a  Asus EEE PC X101CH s  úhlopříčkou10,1“, které lze zakoupit bez operačníhosystému.U notebooků je to lepší,i když…Na trhu s klasickými notebooky je situa-ce trochu lepší napříč výrobci. Tedy co setýče počtu, nikoliv procentuálně.

Největší výběr notebooků v  tomtoohledu nabízí Asus. Ten však na vybranémodely neinstaluje žádnou linuxovoudistribuci, nýbrž nechává počítače zcelabez operačního systému. Se stejnoustrategií přistupují k  notebookům bezWindows také Lenovo a Toshiba, i kdyžu nich je nabídka takových modelů v na-šich zeměpisných šířkách podstatněnižší.

Přímo s Linuxem, konkrétně s dis-tribucí SUSE Linux Enterprise 11, nabízívybrané modely Hewlett-Packard. Po-dobnou nabídku má pak také PackardBell. Samozřejmě nabídka takových no-tebooků závisí na samotném prodejci.Situace však rozhodně není nijak tra-

gická, a tak pokud nepreferujete určitouznačku nebo model, jistě je na výběrmezi celou řadou úhlopříček a hardwa-rových výbav. Bohužel většina noteboo-ků bez předinstalovaného systému nebos  Linuxem patří do nižší nebo střednítřídy. Vyšší modely notebooků jsoudostupné zpravidla jen s Windows.

Projekt Sputnik: Dell ozná-mil linuxový ultrabookDell již v minulosti nabízel notebookys  Linuxem, a  ačkoliv tomu tak u  násv současné době není, leccos se možnáv budoucnu změní. Známý výrobce no-tebooků a počítačů totiž oznámil projektSputnik, v rámci něhož hodlá nabídnoutultrabooky s  Ubuntu. A  ačkoliv jsoupodle článků na internetu určeny provývojáře, ve skutečnosti jsou použitelnépro všechny uživatele.

Právě ultrabooky jsou v  současnédobě v médiích často skloňovaným poj-mem. V podstatě se jedná o notebooky,které splňují určité parametry jako na-příklad tloušťku, hmotnost, rozlišenídispleje, výdrž nebo použití úspornéhoprocesoru od Intelu. Ten si totiž nechalpojem ultrabook zapsat jako ochrannouznámku a  diktuje si vlastní pravidla,která musí přenosné počítače s  ozna-čením ultrabook splňovat.

U Dellu to není poprvé, co se jménotéto značky objevuje v souvislosti s Li-

Jak je na tom nabídka počítačů s Linuxemnebo bez operačního systémuMichal Polák | LinuxEXPRES.czPo roce se opět podíváme na to, jak si stojí Linux na net-boocích. Tentokrát se však nezaměříme jen na ně, ale i naklasické notebooky, ultrabooky, nettopy a  další kategoriepočítačů. V  této souvislosti se také dotkneme certifikacílinuxových distribucí a jejich podpory. Někteří výrobci siceneinstalují Linux na nové počítače, ale aspoň mu na vy-braných modelech dávají šanci.

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN 43

nuxem. Bohužel zájem výrobce o  tutoplatformu je spíše střídavý. Dell se nynív  podstatě rozhodl, že bude oficiálněpodporovat distribuci Ubuntu ve verzi12.04 LTS, tedy s delší podporou ze stra-ny Canonicalu, na ultrabooku XPS13. Tímse odlišuje od konkurence, která sice ne-předinstalovává na některé modely no-tebooků žádný operační systém, nadruhou stranu ale na žádný nedává ofi-ciálně podporu.

Speciálně upravenou distribuci sinyní navíc mohou stáhnout i  stávajícíuživatelé, a  to ve 32- i  64bitové verzi.Dell navíc spolupracoval přímo s Cano-nicalem, tedy vývojářem Ubuntu, takžedokázal zajistit plnou podporu. Oprotistandardnímu vydání je tak napříkladzajištěná bezproblémová funkčnost spe-ciálních kláves a ovladačů. Samozřejmějsou budoucnost projektu a další rozvojUbuntu na počítačích Dellu závislé naúspěchu současného kroku, který máspíše vyzkoušet aktuální zájem a  ta-kovou podporu.

Podle dostupných informací začneDell tento model prodávat přímos Ubuntu tak, aby nebylo třeba platit zalicenci Windows. Bohužel ale není vůbecjisté, zda tomu tak bude i v našich kon-činách.Canonical certifikujepočítače známých značekMimochodem mezi OEM partnery Cano-nicalu jsou například i Asus, Lenovo, HPa Acer. Na stránkách Ubuntu.com tak lzenalézt seznam certifikovaných počítačůvčetně instalačních souborů se systé-mem. Bohužel zde však narazíte nastejný problém jako u všech jiných note-booků, na kterých Linux rozběháte(s oficiální podporou nebo bez ní), zdale-ka ne všechny modely pořídíte s čistýmdiskem.

Canonical nicméně myslí na všechnya přímo nabízí možnost si i online ne-chat provést základní certifikaci. Tu takmohou využít například místní prodejci

výpočetní techniky, kteří nabízejí vlast-ní počítačové sestavy.Linux ve stolních počítačích,nettopech a přehrávačíchSamozřejmě v případě prodejů počítačůnelze opomenout ani výše zmíněnémístní prodejce. Jejich prodeje jsou všakv globálním měřítku velmi malé a mož-nost se povětšinou týká jen stolních po-čítačů, které jsou dlouhodobě na ústupu.Navíc jejich největší přívrženci jsou častopočítačoví hráči a ti pochopitelně sáh-nou, a to není žádným tajemstvím, popočítači s Windows.

Zcela specifickou skupinou počítačůjsou tzv. nettopy, tedy malé stolní počí-tače. Ty se začaly ve větší míře objevovatpo nástupu netbooků, když se velcí vý-robci jako například Asus rozhodli vzítstejný nebo podobný hardware a umístitjej do malé krabičky bez displeje. Net-topy jsou charakteristické také nižšícenou a  většinou nižším výkonemdostačujícím na kancelářské použití,elektronickou komunikaci a prohlíženífotek. To vše alternativním systémůmsamozřejmě nahrává.

Přesto je na našem trhu v podstatějediným velkým hráčem, který instalujeLinux na nettopy, opět již mnohokrátzmíněný Acer. Celá řada dalších méně čivíce známých výrobců však nechává svépočítače bez operačního systému, a takje možné bez nákupu nechtěné licencelinuxovou distribuci nainstalovat vlast-noručně.

Velikostně podobnou kategorií net-topů jsou také HTPC a  multimediálnípřehrávače. Někteří výrobci proto vyu-žívají populární XBMC, které je prohudbu a  film přímo stvořené. Jinínaopak využívají jen linuxové jádroa  stavějí na něm vlastní firmwary.V tomto ohledu bychom však našli nasvětě skutečně velkou spoustu elektro-nických zařízení…

PRAXE

PRAXE

Význam webových služeb a cloudu obecněrelativně rychle roste. Ostatně kdo někdyzačal používat nástroje, jako je DropBox čiGoogle Drive, jistě potvrdí, že přechodk obyčejným řešením je většinou relativněhodně nepohodlný. Existuje řada článků,které porovnávají jednotlivá webováúložiště z  pohledu jednotlivce či bez-platných služeb, ale je paradoxní, žemnohem méně prostoru je věnováno to-mu, jak je možné je použít pro týmovouspolupráci či ve firmě. Přitom jde o pro-středí, které s sebou přináší velké množ-ství rizik a úskalí, na která většina běžnýchuživatelů příliš nepamatuje.

Jde o  spojení technických, ekono-mických, ale také sociálních a psycholo-gických parametrů, protože v rámci danéorganizace jsou podobné služby využívá-ny především proto, aby se zvýšila efek-tivita podniku v  celé řadě dílčíchparametrů. Pročež je nutné, aby bylaslužba skutečně hojně konzumována.Měkké parametryVýběr patřičné služby není vůbec jedno-duchou záležitostí, protože pro řadu pra-covních skupin představuje jeden z pilířůjejich efektivity či naopak problém ve vzá-jemné komunikaci. Často se také ukazuje,že hledání optimálního řešení může býtspojeno s řadou dalších – subjektivních –parametrů, jako je například pracovní ná-vyk členů, jejich historická zkušenost, aletaké soubor osobních zařízení, se kterýmimohou do sítě přistupovat. Pokud takněkolik lidí používá mobilní telefons Androidem a další mají doma Linux, jetřeba hledat takový nástroj, který by pod-poroval nejen oficiální pracovní platfor-mu, ale také tato další zařízení.

DropBox v Androidu

Další důležitou věcí, na kterou je tře-ba myslet, je bezpečnost. Zcela jiný pří-stup budou volit uživatelé, kteří pracujís relativně otevřenými zdroji, kde ztrátasoukromých dat je sice nepříjemná, alenení fatální, a  jiný lidé, kteří pracujís informacemi, které jsou zcela privátnía tajné. Obecně je ale možné říci, že jeužitečné preferovat služby, jež nabízejíšifrovaný přenos a ukládání dat a nevy-tvářejí indexy, které by mohly véstk větší zranitelnosti dat.

Neméně důležitým parametrem jetaké způsob archivace a  komunikace.Pokud jde o rozsáhlé týmy, nemá smysl

požadovat komunikaci přes lokání síť.Naopak pro osoby, které pracují téměřvýhradně v  jedné kanceláři, může jíto relativně důležitý a užitečný parametr.Mimořádný význam má možnostverzování, tedy přehled toho, kdo danýdokument upravil a kdy. Zvláště pokudk jednomu souboru přistupuje více lidí,jde o  mimořádně důležitou službu.Osobně ji ale také vyžaduji i  pro čistěosobní důvody.

Jednou z věcí, na které IT odbornícičasto zapomínají, je uživatelská jedno-duchost – jde přitom o  jeden z  pilířůvolby správného nástroje, neboť klí-čovou měrou rozhoduje o tom, jak budedaná služba využívána a zda má či nemášanci na své uplatnění v kontextu sku-tečné práce jednotlivců. Pokud budejednodušší poslat e-mail než užívatúložiště, bude to pro funkčnost systémuvelký problém.

Mimořádně užitečný je také přístupk dokumentům skrze web, zvláště prospecifické skupiny uživatelů. S tím sou-visí také pokročilejší možnosti sdílení –od nastavení toho, kdo může obsah vi-dět, až po ty, co ho mohou editovat. Tytoslužby totiž musejí často zajistit nejenpohodlnou komunikační platformuv rámci firmy, ale také směrem k dalšímpartnerům. Na tento aspekt se relativněčasto zapomíná ve chvíli, kdy je předhotovou službou upřednostněn vlastnífiremní server. Není možné po „běžnýchspolupracovnících“ chtít, aby si kon-figurovali FTP klienta, instalovali speci-ální aplikaci atp.Tvrdé parametryTaké je dobré zvážit přehlednost a vý-hodnost licenčních podmínek. Pokud seposkytovatel vzdává odpovědnosti, při-pouští možnost zveřejnění dat nebo se-znamu uživatelů, je vždy nanejvýšžádoucí uvážit, zda tuto službu zvolit ta-ké s ohledem na budoucnost. Osobně sedomnívám, že nikoli, neboť náklady na

Webová úložiště: ideální nástrojpro týmovou spolupráciMichal Černý | Root.czNe každý má k dispozici vlastní server. Webová úložištěnabízejí řadu výhod a komfortní správu. Pokud je ale potřeba jevyužívat ve více lidech, často se naráží na netriviální problémy.V tomto článku se pokusíme ukázat, jaké parametry je třebazvažovat, kdyžpodobnou službu vybíráme a implementujeme.

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN 45

převod jinam jsou netriviální. Nejde jeno koupení jiné služby, ale také o nákladyv důvěryhodnosti, školení, komunikaci čičasu. Rád bych zde zdůraznil, že jdeo často vyšší náklady než případné při-placení si za etablovanou službu.

Mezi klíčové parametry, které úmy-slně uvádíme až na konci, patří kapacitaúložiště, jeho škálovatelnost a případnáomezení, která se týkají velikosti soubo-rů či objemu přenesených dat. Řada lidí

má tendence tyto ukazatele nadhodno-covat – vždy záleží na konkrétním pra-covišti, ale osobně si třeba nevzpo-mínám, že bych kdy potřeboval taktopracovat s velkými soubory (nad 50 MB)nějak často. Pro data určená menšímuokruhu s mimořádnou kapacitou lze vo-lit extra řešení.

A nesmíme zapomenout ani na cenu.Zde je dobré si dát pozor na to, aby ne-byla upřednostněna jen aktuálně nej-

lepší nabídka, bez možnosti levnéhoa  rychlého rozšíření – spojení týmů,změna potřeby kapacity atp. Někdy mů-že dojít k tomu, že původní levné řešeníse těmito kroky značně prodraží.

Pak je zde samozřejmě skupinadalších parametrů a funkcí, které budoupro různé organizace různě cenné. Odsynchronizace Outlooku či jiného poš-tovního klienta přes centrální zprávupráv uživatelů a jejich účtů až třeba posdílení kontaktů, poznámek či kalendá-řů.ZávěremPokud se již organizace rozhodne, že fi-remní pevný disk či server jejím potře-bám nedostačuje nebo že je nepřiměřenědrahý, přichází na řadu výběr hotovéhořešení, které je většinou lepší a  ro-bustnější než nějaké vlastní, které by sičlověk vytvářel sám. ICT odborníci majíčasto tendenci přeceňovat tvrdé para-metry na úkor měkkých, personalistéa management často volí opačný přístup.Jen spojení obou konceptů dá dohroma-dy pohled, který by byl pro organizaciskutečně přínosný a funkční.

V navazujícím článku se zaměříme naporovnání jednotlivých variant, které senabízejí, s  tím, že se pokusíme dátprostor také právě zmíněným měkkýmparametrům, jež jsou v organizaci a přiřízení jako takovém mimořádně důleži-té. Budou nás zajímat ta řešení, kterájsou použitelná především v  menšíchtýmech do řádově patnácti lidí.

PRAXE

K šifrování může posloužit třeba TrueCry

openMagazinVydává: Liberix, o. p. s. za podpory QCM, s. r. o.Šéfredaktorka: Irena ŠafářováJazyková korektura: Petr NovotnýSazba: Michal HlavatýAdresa redakce: Liberix, o. p. s., Erbenova 2,779 00, OlomoucTelefon: (+420) 595 175 184E-mail: redakce@openmagazin.czWeb: www.openmagazin.cz

PŘISPÍVAJÍ O ČASOPISUPoužíváme svobodný software:

Licence CC BY-NC-ND 3.0, umožňujeopenMagazin šířit a tisknout, ale nesmíte jejměnit, ani komerčně využívat. Autorská právanáleží autorům článků.

ISSN 1804-1426

Výrobu podpořili finančně:

ROZHOVORY

Představil byste se prosím?Mé jméno je Jonathan Thomas a  jsemtvůrce OpenShot Video Editoru. Jsemprofesionální vývojář softwaru a trávímvelkou část dne prací na proprietárnímsoftwaru pro soukromou společnostv  Texasu. Zbytek času dělím meziOpenShot a mou rodinu.Podle stránek OpenShotu jste začalpoužívat Ubuntu začátkem roku 2008a nedostatek videoeditorů vás vedlk vytvoření OpenShotu. Jak jste se na-učil Linux a vytvořil OpenShot za mé-ně než dva roky?Krátce poté, co jsem začal se zkoušenímUbuntu, jsem si jej nainstaloval jakohlavní operační systém. Okouzlilo městejně, jako okouzlilo mnoho jiných lidí.Pořád nejsem „expert“ na Linux, ale byljsem velmi úzce zaměřený a naučil sepouze to, co bylo nutné pro to, abychs OpenShotem uspěl.

OpenShot používá GTK, Python a MLT(Media Lovin’ Toolkit – open-sourcemultimediální framework). Jakýmprocesem jste prošel, než jste si vy-bral tyto jazyky a nástroje pro vývojOpenShotu?No, vzhledem k tomu, že tyto techno-logie jsem nikdy předtím nepoužil, mu-sel jsem začít od začátku. Protože jsembyl zběhlý v GNOME, GTK se zdálo jakopřirozená volba. Po krátkém prozkou-mání Mono Frameworku jsem se rozho-dl pro Python. Jedním z nejdůležitějšíchfaktorů pro výběr Pythonu byla jehoúchvatná podpora vazeb na multimedi-ální knihovny jako GStreamer nebo MLT.Jaké výhody má podle vás MTL oprotiGStreameru?Původně jsem si vybral GStreamera Gnonlin jako multimediální framewrokpro OpenShot. Ale brzo jsem se setkals problémy jako chybějící podpora propřechody, chybějící podpora pro kompo-nování více videí a obrázků, neaktivnípoštovní konference a  komplikovanéAPI. Investoval jsem do GStreameruhodně času a byla to zkušenost, která měhodně naučila, ale prostě není ten pravýpro OpenShot. Kdyby neexistovalo MLT,byl by to pro OpenShot konec. Jelikožjsem to nechtěl vzdát, znovu jsem zvážilframework MLT.

Framework MLT má mocné API,skvělou dokumentaci a příklady, aktivnípoštovní konferenci, podporu pro pře-chody, komponování, klíčové snímky,audio- a videoefekty a mnoho dalšího.Více se o  srovnání těchto dvou fra-meworků můžete dozvědět v  mémsrovnání.

Co máte, jakožto úplný nováček, naGTK rád?GTK jsem zvolil, protože je to standardnítoolkit pro GNOME. Chtěl jsem, abyOpenShot vypadal v GNOME jako nativníaplikace, a tak jsem vybral GTK. NavícKDE už má výborný videoeditor, založenýna frameworku MLT. Jmenuje se Kden-live (který používá toolkit Qt).Jaké podle vás byly nevýhody použí-vání (učení se) GTK?Nemyslím si, že by mělo používání GTKnějaké nevýhody. S touto volbou jsemvelmi spokojený.Množství videoeditorů pro Linux seobjevilo a zase zmizelo, např. Diva.Jak jste za méně než dva roky vybu-doval komunitu kolem OpenShotu?Příliš mnoho open-source projektů ne-komunikuje se svými uživateli. Svéstránky neaktualizují často, nepoužívajípoštovní konference, nebo vůbec ne-předstírají, že svým uživatelům naslou-chají. Na začátku jsem se rozhodlvytvořit blog a  psát o  každém roz-hodnutí, myšlence a vlastnosti, o kteréjsem přemýšlel. Když se uživatelé vyjad-řovali, naslouchal jsem jim a odpovídal.Netrvalo to dlouho a získal jsem oddanéuživatele poskytující rady, zpětnou vazbua návrhy. Nyní máme měsíčně stovkyuživatelů, poskytujících zpětnou vazbu,a já jsem hrdý na to, jakou komunitoujsme se stali.Jaké byly největší výzvy, které jstemusel během vývojového procesupřekonat?Největší výzvou, kterou jsem musel pře-konat, bylo vytvoření instalátoru proOpenShot. Balíčkování vyžaduje hodněznalostí o tom, jak Linux funguje, a pro-to jsem měl pravděpodobně takovýproblém se to naučit. Strávil jsem dvaměsíce učením se balíčkování v Debianu.Nicméně pokud bych se nenaučil, jaknabalíčkovat OpenShot, desítky tisíc

Rozhovor: Jonathan Thomas,tvůrce videoeditoru OpenShotJiří Eischmann | LinuxEXPRES.czTento článek je překladem rozhovoru, který s JonathanemThomasem provedl Paul Cutler a který vyšel původně naGNOME Journal 5. února 2010. Rozhovor je uvolněn podlicencí Creative Commons License.

ZÁŘÍ 2012OPENMAGAZIN 47

Poradenství a konzultace – open-source sostwarePoskytujeme konzultace týkající se licencování a legalizace sostwaru. Podporujeme a nasazujemeopen-source sostware.

Pomůžeme vaší společnosti či organizaci• snížit náklady na sostware• vyřešit a ověřit legálnost sostwaru• získat množství kvalitního sostwaru• implementovat sostware tam, kde ho nepoužíváte• zvýšit úroveň počítačových dovedností

Příklady spolupráce – kdy vám můžeme pomoci1. Organizace používá sostware, který vyžaduje placené aktualizace. Proto se zvažuje pořízení levnějšího

sostwaru. Je nutno analyzovat požadavky na funkčnost sostwaru, jeho zákaznické úpravy, a tos výhledem do budoucna.

2. Ve vaší společnosti vznikla potřeba používat nově sostware pro určitou činnost, jeho cena je všakpoměrně vysoká. Nechcete sostware používat nelegálně, zároveň ale nemáte peníze na nákup licencí.

3. Do firmy vám přišel vyhrožující dopis, v němž vás obviňují z počítačového pirátství. Jste přesvědčeni, žemáte vše v pořádku, ale nejste si tím jistí. Chcete situaci vyřešit, tzn. ujistit se, že je všechen sostwarelegální. Podobným situacím chcete předcházet.

Ve všech těchto případech (a dalších) vám dokážeme pomoci konzultací, s výběrem sostwaru nebo jinak.

Kontaktní informaceLiberix, o. p. s., obchod@liberix.cz, +420 595 175 184, www.LibIT.cz.

Více informací najdete na stránkách Liberix IT

www.LibIT.cz+420 595 175 184

I N Z E R C E

uživatelů by jej nemohlo vyzkoušeta OpenShot by měl mnohem menší ko-munitu.

Jako poznámku na okraj bych chtěluvést, že stále čekám na patronaOpenShotu pro Debian. Je to nutné pro-to, aby mohl být OpenShot obsaženv Lucid Lynx.Co vás vedlo k tomu, že jste si vybralpro vývoj Launchpad, a čím vám houlehčil?Byl jsem ohromený integrací Bazaaru,sledováním chyb a překladů do Launch-padu. Bazaar je skvělý a mnohem lepší

než jakýkoliv komerční balíček prosprávu kódu, který jsem kdy použil. Mo-dul překladů je v Launchpadu také vý-borný a  umožňuje mnoha uživatelůmOpenShotu přispívat do jejich oblíbenýchjazyků. Myslím si, že bychom nemělipřeklady do 42 jazyků, kdybych si nevy-bral Launchpad.Co je v plánu do budoucna poté, cobyla v lednu vydána poslední verzeOpenShot 1.0?Jsme v procesu vytváření plánu vývojepro verzi 1.1 v  Launchpadu. Nicméněnyní provádíme trochu úklidu v nahlá-

šených chybách. Někdy kolem příštíhotýdne začneme diskutovat o specifikáchdalší verze. Vše, co můžu říct, je, že má-me v dílně mnoho skvělých vlastností,takže zůstaňte naladěni.

ROZHOVORY

Z BLOGU

Jak změnit počet posledníchotevřených dokumentůV OpenOffice i LibreOffice je standardněpočet posledních otevřených dokumen-tů stanoven vývojáři na deset. Mnohýmuživatelům je to málo, některým hodně.Jak si ho přizpůsobíte, se dozvíte z toho-to krátkého tipu.Proč měnit počet dokumentůPokud častěji pracujete s větším počtemdokumentů a potřebujete se k nim vra-cet, možná používáte nabídku menuSoubor | Poslední dokumenty. Seznamje standardně nastaven na deset položek,ale některým z  vás nevyhovuje a  po-třebujete si počet upravit. Není také odvěci zmínit se o tom, že sice existuje do-plněk History master, který práci se se-znamem nedávno otevřených doku-mentů umožňuje, ale ne každý si ho chcenainstalovat.ŘešeníK úpravě počtu posledních dokumentůstačí otevřít soubor main.xcd. Podletoho, který kancelářský balík máte nain-stalován, zda OpenOffice, nebo LibreOf-fice, najdete si příslušný adresář, kterýobsahuje výše uvedený soubor:Pro OpenOfficeWindows – C: \Program Files\OpenOffi-ce<číslo_verze>Basis\share\registryLinux – /usr/lib/openoffice/basis<číslo_verze>/share/registryPro LibreOfficeWindows – C: \Program Files(x86)\LibreOffice<číslo_verze>\share\registryLinux – opt/libreoffice<číslo_verze>/share/registry/

Soubor stačí otevřít v nějakém tex-

tovém editoru. Musím ale upozornit, žesoubor má více než 1,6 MB a  je tedyhodně velký. Pak stačí najít tento řetě-zec:<prop oor:name="PickListSize"oor:type="xs:int"><value>10</value> </prop>

Uvedené číslo deset si můžete změnitna vámi požadovaný počet posledníchotevřených dokumentů.Naučte se 3 triky, jakovládnout lišty s ikonamiv LibreOfficeNástrojové lišty nejsou od toho, aby vámzabíraly místo na obrazovce. Zkroťte je,upravte a vytvarujte podle svého gusta.

Nástrojové lišty jsou plochy, na nichžse v LibreOffice zobrazují ikony – tlačít-ka. Jde o  funkce jako otevřít soubor,uložit soubor, vytisknout nebo vložittabulku. Poradíme vám, jak si je upravit:• bude se vám pracovat lépe• ušetříte místo na obrazovce• najdete nové funkce – ikony

Nechte lišty plavatPlaváním máme na mysli režim, kdy selišta vznáší nad povrchem celéhoprogramu. Každou lištu lze vytvarovat –nemusí mít tvar pásu, ale klidně to mů-že být malé okno.

Uchopte lištu za začátek a přesuňte jinad pracovní plochu. Najeďte kurzoremmyši na pravý dolní okraj a stisknutímtlačítka změňte tvar lišty na obdélník.Takto vytvarované lišty-okna si můžeterozmístit po ploše.Odstraňte zbytečná tlačítkaz nástrojových lištKaždou nástrojovou lištu si můžeteupravit, některá tlačítka tedy skrýt a jinázobrazit. Klikněte na šipku v záhlaví liš-ty (nebo pravým tlačítkem na ploše lišty)a v zobrazené nabídce vyberte položkuUpravit lištu.

V okně, které se objeví, pak můžetezatrhnout tlačítka, která se mají zob-razovat. Výsledek můžete uložit pro celýprogram, nebo jen pro aktuální doku-ment; to lze vybrat v přepínači pod se-znamem.Odstraňte nástrojové lišty úplněPokud některou lištu nepotřebujete,zrušte její zobrazení v nabídce Zobrazit |Nástrojové lišty. Některé lišty vyskaku-jí podle kontextu – např. v seznamechnebo tabulkách. Dočasně je odstraníteklepnutím na uzavírací křížek v pravémhorním rohu, trvale je vypnete ve zmi-ňované nabídce Zobrazit. Tam je takéopět aktivujete.

Tyto tipy jsme našli na webu Tec-Channel (německy).

Tip: Jak změnit počet posledních otevřenýchdokumentů a jak ovládnout lišty s ikonamiRedakce OpenOffice.cz | OpenOffice.czJak změnit počet posledních otevřených dokumentů. Na-učte se 3 triky, jak ovládnout lišty s ikonami v LibreOffice.

Upravené nástrojové lišty