Prezentace aplikace PowerPoint

OPERAN SYSTMY

OsnovaCo je to OS ? Zkladn pojmy a rozdlen Historie operanch systm Souasnost Alternativn OS Operan systmy pro PDA Windows Linux Sprva bootovn Budoucnost OSCo je to operan systm ?Bez pslunho softwaru je pota jenom hromada elektroniky, kter vydv teplo. Pokud je hardware srdcem potae, je software jeho du. Operan systm je soubor systmovch program, kter uivateli umouj spoutt aplikan programy. V zsad plat, e teprve operan systm pedstavuje charakteristiku potae. Vtina uivatel PC pouv jeden nebo vce operanch systmu, z nich. kad me mt pln jin vzhled a chovn. OS je tvoen sadou samostatnch dl, kter dohromady tvo operan systm. Nutnm dlem OS je jeho jdro, ani to by vak nebylo k niemu bez knihoven nebo pkazovch interpret.. Operan systm je zkladn programov vybaven potae. Je to rozhran, jeho prostednictvm uivatel komunikuje s hardwarem Operan systm je ve skutenosti ada spolupracujcch funkc, kter dohromady dvaj uivateli souvisl pohled na systm. ZKLADN POJMY A ROZDLENRozdlen:poet loh: jednolohov, multitaskovpoet uivatel: jednouivatelsk, vceuivatelsk el pouit: univerzln, RT-systmy, databzov systmy, sov Obecn struktura OS:* dc program (executive)* pkazov procesor (command processor)* dc V/V programy* obsluha soubor* pomocn programy (utilities)

TERMINOLOGIE:

Peruen - zpsobeno udlost vn procesu, dochz k nmu mezi dvma instrukcemi, obsloueno pslunm obslunm programem, startovac adresa dna peruovacm vektoremVjimka - chybov stav zpsoben udlost uvnit procesu (dlen nulou, adresovn zakzan pamti, ), bhem provdn instrukce, po oeten snaha o restartovn instrukceMaskovn peruen - zkaz peruen, zpravidla nich priorit Hol pota - zkladn hardwarov vybavenVirtuln pota - hol pota, na kterm b jdro OSUivatel - ten, kdo pedkld lohu vpoetnmu systmuloha - souhrn innost potebnch k proveden zadn od uivatele (dl se na kroky, provd se sekvenn)Proces - vlastn proveden kroku lohyVlkno (thread) - vtev procesu, spolen systmov prostedky (pam, soubory, globln promnn, ), vlastn zsobnkZsobnk (stack) - pamov prostor pro pedvn parametr, adres, obsahu registr, lokln promnn, )Adresov prostor - pamov prostor procesu, kter se mus mapovat do fyzick pamtiReim jdra - zpracovn procesu, kdy se volaj sluby jdra OS, dochz k nmu i pi prci v uivatelskm reimu (oeten peruen, plnovn proces, sprva pamti, ), procesy pistupuj k adresm jdra i uivateleUivatelsk reim - procesy pistupuj ke svm datm a instrukcm, nikoliv k adresm jdra nebo jinch procesPrivilegovan instrukceNkter instrukce by pi nevhodnm pouit mohly vst ke zhroucen operanho systmu, k chybm, nebo k naruen bezpenosti. Jedn se o I/O instrukce a nkter instrukce zen procesoru. Aby se znemonilo jejich pouit uivatelskmi programy, m vtina procesor dva nebo vce stav s rznm stupnm privilegi. Pklad dva stavy: privilegovan a uivatelsk. Po startu je procesor v privilegovanm stavu a je sputn OS. V privilegovanm stavu je dovoleno provdt i privilegovan instrukce, b v nm operan systm. V uivatelskm stavu pokus o proveden privilegovan instrukce skon chybou, pouvaj jej uivatelsk programy. Pi vyvoln slueb operanho systmu pechz procesor do privilegovanho stavu, pi nvratu ze systmov sluby pechz do uivatelskho stavu.

HOL POTA:VIRTULN POTA:Stavy procesu:- probhajc: je pidlen procesor- ekajc: ekn na uritou udlost- pipraven: ek na pidlen procesoru- pedn: oekv se reakce OS na pedn lohy- pijat: loha pevedena do vnitnho tvaru, procesm nejsou pidleny dn prostedky- dokonen: prostedky jsou voln

Uvznut - deadlockPokud je ve vcelohovm systmu jednomu procesu pidlena tiskrna a druhmu magnetick pska a potom prvn z proces pod o pidlen psky a druh tiskrny, dn z tchto proces neme pokraovat v bhu. Tto situaci kme uvznut neboli deadlock. eenm tto situace je odebrat jednomu z proces prostedek, kter poaduje druh proces. Vtina operanch systm vak nsiln odebrn prostedk nedovoluje. Uvznut (deadlock) - je situace, kdy dva nebo vce proces ekaj na udlost, ke kter by mohlo dojt pouze pokud by jeden z tchto proces pokraoval (vyeen dopravn situace couvnm). Soubory a systmy souborExistuj rzn pstupy k vce diskm: oddlen systmy soubor na jednotlivch discch (A:, B:, C: - MS-DOS, podobn MacIntosh, VMS, IBM OS-MVT, CP/M) UNIX -> mountovn filesystm. Na jednom disku je koenov adres. V hiearchick soustav adres se na nkter adres povs cel disk (pepneme-li se do tohoto adrese, ocitneme se na jinm fyzickm disku). Ve starch OS byla znan omezen na jmna soubor: krtk jmna (CP/M maximln 6+3 znaky, MS-DOS 8+3, Unix 14), nerozliuj se mal a velk psmena, mnoina znak, kter mohou tvoit jmno souboru je znan omezen. Novj OS asto rozliuj mal a velk psmena, povoluj speciln znaky (mezera, +, !, :) a nrodn znaky (...). V pojmenovvn soubor vvoj smuje k dlouhm jmnm (destky znak). OS zpravidla o souboru udruje dal informace: Atributy (jen pro ten, apod.). MS-DOS atributy: R read-only, jen pro ten H hidden, skryt S system, systmov A archive, nebyl archivovn Operan pam:Sprvce OP - mezi nejdleitj, ne vak nejkomplikovanj, moduly, umouje efektivn prci ostatnm prvkm, m smysl pouze v multitaskovm prosted.-pidlovat OP procesm-zaazovat uvolnnou OP-odebrat OP-zajiovat ochranu OP Pidlovn OP po blocch- strategie pro jednoduch OS nebo jednorzov a krtkodob koly, proces mus vdt, kolik OP potebuje a explicitn si ji vydat, poadavek je bu akceptovn, nebo odmtnut, je teba udrovat informace o vlastncch blok, o volnch blocch (tabulky s informacemi), potebn znalost dlky bloku a vlastnka, adresa dalho bloku nemus bt explicitn uvedena (bloky navazuj)

Informace o blocch v datovch strukturch sprvce, poteba dal pamti a zven reie, poet blok pedem neznme, eenm je pidlen vtho bloku, do volnho msta uloit informace o samotnm bloku i o adrese nsledujcho. Nevhodou je promchn systmovch informac mezi pamov bloky. Pi nedokonal ochran pamti hroz zhroucen OSHlavn nevhoda - fragmentace pamti, sprvce doke spojit dva voln bloky, nkdy je vyuiteln pouze nejvt blok, celkov voln OP me bt nkolikansobn vt. Fragmentaci do jist mry meme ovlivnit alokan strategi.

Informace o blocch, defragmentace:- informace o blocch ve zvltn struktue- promchn systmovch informac a pamovch blok- defragmentovan pam

Alokan strategie:Fragmentace - dsledek pidlovn nestejn velkch blok pamti, pro pln zamezen - pidlovn stejn velikch blok, uvolovn v opanm poad ne se alokuje, nepijateln diktt chovn proces, nkter procesy si OP potebuj dret stle, drasticky by se sniovala prchodnost OS, mus bt vnitn vc sprvce OP.

First fit - jednoduch, rychl, nem vliv na fragmentaciBest fit - mrn omezuje fragmentaci, vt reieLast fit - nkdy vhodn obsazovat OP odzadu (stack)

Pesunovn blok (defragmentace pamti)pesunut alokovanch blok za sebe, rychlostn zcela zvldnut pomoc blitteru, nepouv se zcela rutinn, nutnost zachovn transparentnosti pro procesy - poadavek na peklad adres, pokud je k dispozici, nen dvod nepout virtualizaci - virtuln pam

Virtuln pampemapovn pamti, zajiuje transparentnost pamti pro procesy, virtualizace je nejdokonalej strategie sprvy pamti, mus bt k dispozici jednotka zen pamti (bv integrovna) Virtualizace adres- jednotka zen pamti, vyuit nejen pro virtualizaci pamti, pomoc strnkovn lze rozit virtuln pam na cel adresov prostor, mus se v nm srovnat vechny procesy, nejjednodu een pro OS -kad proces svj adresov prostor- eenm je zvltn tabulka strnek pro kad proces, vyuv se mechanismu strnkovn na dost, prci tm na sebe pebr sprvce virtuln pamti, piazen mezi logickmi a fyzickmi strnkami se vytv dynamicky, stejn jako strnkovn na dost pro jedin proces- je poteba zajistit vmnu tabulek, kter popisuj strnky - upozoruje sprvce proces- jedn se o virtualizaci adres - kadmu procesu se umon vyuvat vlastn adresov prostor

Abstraktn model virtuln pamti- virtuln i fyzick strnky stejn velk (4 KB, 8 KB), sloen virtuln adresy ze dvou st - slo rmce virtuln strnky, offset, tabulka strnek slou k pekladu sla rmce na fyzickou strnku- poloka v tabulce mus obsahovat: pznak platnosti, slo rmce fyzick strnky, informace pro zen (pstup, ten, psan, )- kdy je velikost strnky mocninou 2, daj se dlat operace bitovm posuvem

Segmentace pamti- strnkovac mechanismus je ped uivatelskmi programy zcela skryt, programy pracuj s logickm prostorem a peklad do fyzick pamti je nezajm- pstup k pekladu adres se me nkdy hodit, na nejnich adresch program, nad nm data a nejve zsobnk, pi narstajcm mnostvdat a zvtujcm se zsobnku me dojt ke kolizi, virtualizace tomu neme zabrnit - jedn se o problm v logickm prostoru- segmentace - pidlen jinho adresovho prostoru a vylouen kolize- program pracuje s pry , pokud segmenty nekoliduj, me bt stejn offset v obou prostorech- je umonno vyuit nkolika nezvislch adresovch prostor- mapovnm segment do pamti (fyzick, virtuln) se d korigovat voln msto

Mapovn segment do pamtiOchrana pamti- dn proces by neml naruit adresov prostor jinho procesu nebo dokonce OS- v multitaskovm prosted je tento poadavek jednm z nejdleitjch, nutn jednotka zen pamti, nabz ti mechanismy- pam, kter nen dosaiteln neme bt pokozena, jedn se o vedlej efekt virtualizace (kad proces m jin strnkov tabulky)- ochrana sdlench dat, jedn se o knihovny, kter jsou sdlen vce procesy, jednotka zen pamti m k dispozici prostedky, ktermi ozna strnku pouze pro ten (1 bit), v ppad snahy o modifikaci dojde k vyvoln vyjmky a zabit procesu- ochrana systmovch dat ped procesy, procesor rozliuje bh v reimu jdra OS a reimu uivatelskm, jednotka zen pamti nabz prostedky pro oznaen strnek pro bn proces a pro OS, pi pstupu do pamti se dl komparace, v jakm reimu se nachz procesor, pi poruen se generuje peruen- mohou bt dv skupiny tabulek strnek (Motorola) Obsluha poadavk na pstup k diskuPi vyizovn poadavku OS na disk je poteba nejprve vystavit hlavy na pslunou stopu a pak pokat, a bude poadovan sektor pod hlavami. U vcelohovch systm mohou pichzet poadavky na disk rychleji, ne je mon je vyizovat. Vyizovn poadavk v poad, jak pichzej (tzv. FIFO nebo FCFS - First In First Out, First Come First Serve), nen optimln. Pouvaj se jin algorimy (oba lze modifikovat v ppad, e existuje rychl zpsob, jak se dostat na stopu 0): SSF (Shortest Seek First) mme-li hlavu na 50 cylindru a pijdou poadavky na 52, 80, 7, 49, 45 -> SSF -> bude vyzeno v poad 50, 49, 52, 45, 80, 7 dochz k diskriminaci okrajovch cylindr Elevtorov algoritmus tot co automatick vtahy (nahoru -> dol) pohyb hlavy je zmnn na 50, 52, 80, 49, 45, 7

asova

asova umouje plnovat udlosti -> proces me vyvolat slubu OS, kter jej zablokuje ("usp") do uplynut poadovanho asu. T se pouv pro nkter systmov akce (pidlovn asovch kvant, zastavovn motor disketovch mechanik apod.).

Nen mon pedpokldat, e pota m dostatek hardwarovch (dle jen HW) asova pro vechny ely. Zpravidla je k dispozici jen jeden asova a SW (programov) asov fronta. Hardwarov asova se pak pouv pro odmen asu do nejbli udlosti ve front. Do fronty jsou udlosti azeny tm zpsobem, e se zjist po kter udlosti m k nov pidvan udlosti dojt a spot se a zanamen as (kter m uplynout mezi tmito dvma udlostmi). Pi vynulovn asovae se vybere prvn udlost z fronty, provede se pslun akce a hardwarov asova se peprogramuje na as nsledujc udlosti.

HISTORIE OPERANCH SYSTMZe zatku potae vbec operan systm nemly a programtor musel se strojem rozmlouvat v jeho ei, tedy zadvat pesn jedniky a nuly, a pitom vdt, kde se v potai co nachz, kde je jak zazen. S rozvojem vpoetn techniky se ale tato metoda stvala pomalu nenosn, a tak si programtoi pro svou potebu vytvoili nkolik tzv. programovacch jazyk. Programovac jazyk je soubor pkaz, kter jsou pomoc tzv. interpreteru (pekladae) programovacho jazyka, naprogramovanho pmo v hardwaru potae (pozdji toto pestalo platit) pekldny do strojovho kdu, take mohou bt daleko bli skutenmu jazyku lid. Msto nekonench ad sel v dvojkov soustav se tak zadvaly pkazy v podob sel osmikov nebo estnctkov soustavy a pozdji i skuten slova z psmen. V 60. letech vak el vvoj jet dl. Vznikla poteba programu, kter by zkladn funkce systmu obstarval sm a ulehil tak programtorovi prci. Programtor toti stle jet musel pesn znt hardware potae, nap. u disket nebo pevnch disk (Winchester) musel kdem zadvat, na jak msto se mou nahrt data. Pokud se spletl a zadal sek ji obsazen, pota mu nedal dnou hlkou najevo, co se stalo, a jednodue pvodn data pepsal. Vznikly tak prvn operan systmy, nejprve firmy IBM, kter v t dob mla tm monopol na slov potae ili mainframe (a jin v t dob nebyly). Roku 1960 vak firma Digital Equipment Corporation (DEC) vytvoila prvn komern pota vybaven obrazovkou a klvesnic (tzv. obrazovkovm terminlem). Se vznikem minipota v polovin 60. let, co byly men stroje, kter nevyadovaly tak specializovanou obsluhu jako mainframe a byly rovn vybaveny obrazovkovm terminlem, vyvstala poteba operanch systm tak, jak je znme dnes.

V 70. letech dolo ke vzniku dvou dnes ji legendrnch operanch systm. Prvn z nich, VMS, vytvoila pro sv potae VAX firma DEC. Tm druhm byl jet slavnj UNIX firmy AT&T. Protoe byla tato firma v rmci antimonopolnho zen americk vldy nucena zci se sv potaov divize, pevedla UNIX za velmi vhodnch podmnek na nkter univerzity. Vznikla tak varianta BSD (Berkeley System Distribution). Jako houby po deti pak vznikaly dal verze Unixu, a u zaloen na zkladech systmu firmy AT&T nebo na BSD. Vznikl nap. IBM AIX, HP-UX, SGI IRIX, Cray Unicos, Sun Solaris a dal. Vechno to vak byly operan systmy pro slov potae nebo minipotae. Vechny PC do roku 1981 ovldaly nikoli pomoc normlnho operanho systmu, ale prostednictvm programovacho jazyka Basic. Jednm z nejpopulrnjch Basic byl produkt v t dob celkem neznm firmy Microsoft. Pozdji se vak objevil tehdej krl operanch systm pro osobn potae, CP/M (Control Program for Microcomputers). CP/M vznikl jako drastick simplifikace Unixu a jeho "pnosem" bylo, e zavdl konvenci osmiznakovho jmna souboru a trojznakov ppony spolu s oznaovnm diskovch jednotek psmeny.

Kdy IBM roku 1981 vrhla na trh svoje PC, operanm systmem MS-DOS ho vybavila prv firma Microsoft. Pvodn sice IBM pipravovala vlastn systm s nzvem TopView, ale nakonec ho nestihla v termnu dokonit. Kdyby se j to podailo, dnen potaov svt by vypadal zcela jinak. Pohchu ale MS-DOS nebyl skutenm produktem Microsoftu. V zsad se jednalo o mrn upraven CP/M, jeho pvodn verze dokonce na prvnch PC fungovala. MS-DOS stejn jako CP/M byl ji v dob svho vzniku velice nepohodln systm a navc i z hlediska nvrhu nedostaten a i zastaral. MS-DOS narozdl od Unixu podporoval pouze jednoho pipojenho uivatele, kter mohl pracovat s jednm jedinm programem v danm ase. Navc ml MS-DOS nepjemn hardwarov omezen, nap. nedokzal pracovat s pamt vy ne 640 kB nebo s disky vtmi ne 30 MB. Tyto straliv nedostatky vedly k tomu, e se samotn IBM pokusila vytvoit svou verzi Dosu, PC-DOS, kter se vak od originlnho MS-DOSu liil jen v malikostech. Podobn sv Dosy vyvjely i jin firmy, asi nejproslulejm se stal DR-DOS, co ale stle byl jen Dos. Zajmav je jet to, e pozdji firma vyvjejc pvodn CP/M vytvoila zdokonalen systm MP/M (Multiprogramming Control Program for Microcomputers), kter podporoval multitasking (bh vce program najednou), jeho praktick vznam vak u byl minimln. V te dob pipravovala firma Apple prvn operan systm s grafickm uivatelskm rozhranm (GUI), ili my ovldanmi oknky namsto pkazov dky, navc byl cel operan systm 32-bitov, oproti 16 bitm u PC. IBM jako operan systm pro PC/AT krom MS-DOSu certifikovala i jin operan systm od Microsoftu - Xenix, klon Unixu. Ten nakonec zcela zmizel na smetiti djin, ale kdyby se prosadil, mohlo bt PC pln jinde. Souasn trend, zavdn klon Unixu na PC, by toti pedbhl o plnch 15 let. Nakonec situace donutila firmu IBM, aby ve spoluprci s Microsoftem vytvoila nov operan systm pro PC, tentokrt ji nezaten nedostatky Dosu. V roce 1987 se tak objevil OS/2, kter se rovn mohl stt velkm pedlem, ale bohuel se spoluprce obou firem rozpadla a kad z nich si vyvjela svou vlastn verzi OS/2 (Microsoft tu svou zhy pejmenoval na Windows NT). Oba systmy mly pot podobn smr vvoje - u obou vznikla leh verze pro pracovn stanici a mohutnj pro serverov pouit. Tragick nsledky rozdlen vvoje navc podtrhoval fakt, e se ani jedna firma nevzdala vvoje svch Dos (nemluv u vbec o dalch Dosech - nap. zmnn DR-DOS), kter zkzu svho mladho a schopnjho bratra vrazn uspily.

Jist spch zaznamenalo rozhran firmy HP, kter ale bylo totln pevlcovno Windows od Microsoftu. Windows byl ve svch zatcch zcela neschopnm produktem plnm chyb, stejn jako DOS, ale masivn marketingov podpora Microsoftu ho nakonec prosadila proti jeho konkurentm (kombinace Dos + Windows znamenala dal tvrdou rnu pro OS/2). V roce 1985 se objevil Windows 1.0, o ti roky pozdji Windows 2.03, ale teprve Windows 3.0 z roku 1990 se ukzal jako pijateln funkn. Uivatel vak dky Windows alespo dostali jaks taks grafick uivatelsk rozhran, kter sten setelo propastn rozdl mezi PC a acintoshem.

V t dob otsl Applem ok: jeden z jeho zakladatel, Steve Jobs, kter nesouhlasil s obchodn strategi firmy, odeel a zaloil si vlastn firmu NeXT. Ta nikdy nedoshla komernho spchu Apple, ale proslavila se technicky dokonalmi potai, kter o mnoho let pedbhly svou dobu. V roce 1988 se objevil prvn z nich, NeXT, kter byl jako prvn na svt vybaven magnetooptickm diskem a objektov orientovanm operanm systmem na bzi Unixu, vybaven vlastnm grafickm rozhranm. Prv tento systm, NeXT STEP, pozdji tvoil hlavn innost firmy NeXT a stal se potaovou legendou (a bohuel j zstal).

Takov byla situace na poli gigant osobnch pota. Ale ve svt velkch pota, pracovnch stanic a sovch server, to bylo zcela jinak. Zde panoval Unix, a u ml jakkoliv jmno a byl od kterkoliv firmy. Unix se tak vyvjel - asi nejdleitj zmnou bylo pidn grafickho uivatelskho rozhran, nazvanho X Window Systm.

A tak kdy na pelomu 80. a 90. let dolo k rozmachu st Internet, a tm ke vzniku Internetov komunity, ili nepehlednho zstupu potaov gramotnch a pevn mladch lid, programtor, kte hledali njak zpsob jak co nejlevnji a nejefektivnji komunikovat a pracovat, jejich zjem se obrtil k Unixu jako operanmu systmu. Protoe vak Unix nebyl zadarmo, znamenalo to napsat cel systm znovu, od zatku. A protoe nejrozenj hardwarovou platformou bylo PC, znamenalo to vytvoit Unix pro PC. Od systmu BSD tak byla odvozena ada verz pro PC, nap. FreeBSD, OpenBSD i NetBSD.

Objevila se tak komunita GNU (GNU is Not Unix), kter vyvjela operan systm GNU/Hurd, kter vak byl postaven natolik odlin a modern, e ml velmi mnoho problm. Nejnadjnjm klonem Unixu pro PC se tak ml stt Linux, vtvor finskho studenta Linuse Torvaldse. Narozdl od Hurdu toti nebyl tak novtorsk, take ho bylo jednodu napsat a nebyl tak poruchov a pomal. Spolen jim vak byla prva, za jakch byly oba systmy eny. Jednalo se o tzv. licenci GPL (General Public Licence), kter zavazovala tvrce systm poskytovat zdarma nejen hotov produkty, ale i zdrojov kdy a umonit tak komukoliv upravit si systm podle svho.

Aby nebylo klon Unixu mlo, pozdji tak jeden z bvalch programtor Apple zaloil firmu Be, kter zaala vytvet nejprve oteven a pozdji komern produkt BeOS. Pro BeOS je nejcharakteristitj to, e byl od zatku vyvjen s clem vytvoit multimediln operan systm. Tm se BeOS vrazn odliuje od ostatnch klon Unixu, jejich pouit spov pedevm v stch. BeOS se vlastn velice podob NeXT STEPu, protoe na pevnch Unixovch zkladech m uivatelsky pvtiv grafick rozhran. V podstat tak pedstavuje dokonalej software ne systmy Applu.

SOUASNOST Ale na PC mezitm zcela kraloval Microsoft s Dosem a Windows, ktermu m dl tm mn zdatn konkurovala IBM s OS/2, nyn u tak opatenm grafickm rozhranm a pejmenovanm na OS/2 Warp.

V roce 1995 piel Microsoft s novou verz Windows, nazvanou Windows 95 a opatenou adou vylepen, nap. sten 32-bitovm jdrem (se zpodnm o dekdu za Applem!), zcela novm grafickm rozhranm, podporou dlouhch nzv (rovn se znanm zpodnm) a lep podporou st. Oproti pn uivatel, kte si pli nco jako odlehenou verzi Windows NT, vak vechno, pes mohutnou propagandistickou kampa Microsoftu, zstalo pi starm: vespod zstal star a nedokonal 16-bitov Dos. Lpe eeno - nco se zmnilo: Windows 95 u nepodporoval jin Dosy, pouze MS-DOS. Microsoft si tak dle upevnil sv postaven na trhu. V roce 1996 se tak objevily nov, ji tvrt verze starch konkurent, Windows NT a OS/2 Warp. Windows NT 4.0 se vyznaoval grafickm rozhranm stejnm jako u Windows 95, ale to byl jedin spolen prvek. Co se te OS/2 Warp, jeho nov verze v4 ani nemla vzniknout, ale obrovsk tlak jeho uivatel donutil IBM k tvorb nov verze. Ta se vyznaovala pokroilmi multimdii, monost hlasov komunikace

Co se te ostatnch rebelskch platforem, Atari zmizelo zcela, z Amigy zbylo jen jmno a snaha o jej vzken, ale kesvmu znovuzrozen se probudil Apple.

Microsoft zatm neustle flikoval a zplatoval Windows 95. V roce 1996 vydal verzi Windows 95 OSR2, jejm asi jedinm pnosem bylo, e zavedla novou verzi jinak obstaronho souborovho systmu FAT. V roce 1998 se objevil Windows 98, kter pmo v jde obsahoval webov prohle, co znevhodovalo vrobce jinch webovch prohle.

Microsoft mezitm vrhnul na trh druhou verzi Windows 98, Windows 98 SE, a pipravoval se na novou, tentokrt ji ptou verzi Windows NT. Ta byla pod nzvem Windows 2000 s mohutnou kampan uvedena v roce 2000. Windows 2000 ale pinesl zklamn tm, kte se snad domnvali, e na sv domc PC dostanou konen stabiln systm. Vechny verze Windows 2000 toti maj serverov pouit, pouze jedna je urena pro pracovn stanice, a to jsou ta nejvkonnj PC. Pro bn uivatele je uren tentokrt pr u posledn systm postaven na Dosu, Windows Me (Millenium Edition). V roce 2001 pak Microsoft ji plnuje operan systm pro domc uivatele postaven na technologii NT. V t dob zaalo Microsoftu hrozit krom antimonopolnho zen tak jin nebezpe. Torvaldsv Linux toti pomalu dospl do fze komern pouitelnosti, zatm pedevm jako sov server, ale pomalu tak jako systm pro bnho uivatele. Linux se tak rozil i mimo platformu x86, byl portovn na PowerPC, Alpha, MIPS, SPARC, PA-RISC atd. Linuxu se rychle chopili konkurenti Microsoftu, vytlaen z Windows. Linux m toti vraznou vhodu v tom, e je vyvjen nepehldnutelnm zstupem programtor, take veker vylepen jsou rychle hotova a k dispozici (na druhou stranu tato decentralizace s sebou nutn nese neptomnost njak pesnj vvojov linie). Linux uvolnila sv grafick knihovny OpenGL, co mu m pomoci stt se hern platformou. Sun pro nj portoval mohutn programov balk StarOffice a pedstavuje si Linux jako klientsk systm pro svj serverov operan systm Solaris. Linuxem a zpsobem prce kolem nj se inspirovali tak dal vrobci. Tak Be uvolnilo jednu verzi, Personal Edition, svho systmu BeOS 5 k volnmu pouit a zveejnil zdrojov kdy nkterch jeho soust.

Tetn okolo otevenho softwaru sten podlehl tak Apple, kter zveejnil ve krom jdra svho novho operanho systmu MacOS-X

V roce 1999 tak IBM uvolnila novou verzi OS/2, nazvanou OS/2 Warp Server for e-Business. Jedn se v zsad o verzi 4 s nktermi vymoenostmi, jako nap. podporou pikovho souborovho systmu JFS z AIXu. Tento systm ale velice deklasuje znan cena, kter se rovn cen za dva Windows NT. Souasn tak vydal pslun updaty pro klientskou verzi, kter ji srovnaly se serverovou na oznaen 4.5. Do budoucna se snad s OS/2 pot, nebo nyn je Microsoft oslaben, ale kdo v, jak to dopadne ve srovnn s Linuxem.

ALTERNATIVN OSAROS - Amiga Research OS Asi si pamatujete doby, kdy byla Amiga spolenosti Commodore na vrcholu sv slvy a zdatn soupeila s potai PC. Na jejch strojch bel systm AmigaOS, kter na svou dobu rozhodn nebyl patn (nap. vten multitasking). Autoi AROSu se rozhodli cel systm pepsat tak, aby byl pln kompatabiln s potai Amiga, ale zrove aby jeho zdrojov kdy byly pln penositeln bez vtch prav. AROS me bet jako samostatn operan systm nebo jako emultor Amigy. V souasnosti pod nm lze spustit vtinu program urench pvodn pro Amigu, pro jin typ potae je poteba programy rekompilovat. I kdy systm nen zcela hotov, lze ho pout jako emulaci Amigy pod Linuxem nebo FreeBSD (i386, m68), v AmigaOS funguje jako rozen systmu a na platform PC me bet jako samostatn systm, i kdy jeho schopnosti zatm nejsou velk.

Pi velikosti instalanch soubor nemete ekat nic ohromujcho. Po nastartovn systmu se spust okno s pkazovm dkem a to je asi tak ve. Funguje nkolik zkladnch pkaz pro pohyb v adresov struktue apod.

AtheOS AtheOS je voln iteln operan systm en pod licenc GPL. Ke svmu bhu potebuje procesor firmy Intel nebo kompatabiln a podporuje Intel Multi Processor Architecture. Pouv vlastn 64 bitov souborov systm, podporuje TCP/IP, dynamicky natan knihovny a dal. Podle autora je AtheOS logickm pokraovnm unixov orientovanch systm. Zkladem systmu je jdro linuxovho typu, ale neexistuje zde textov reim (pouze emultor Xterm). Tyto vlastnosti umouj pro AtheOS zkompilovat adu program pro Linux (Emacs, joe, mc,). Krom toho systm obsahuje server Apache a MySQL server. Souasn verze m slo 0.3.4.

Podporovan hardware:Pro provoz potebujete procesor Pentium + kompatabiln nebo lep. Jsou podporovny grafick karty S3 Virge a Matrox Mill1/Mill2/Mystique/G100/G200/G400 a pracovat budou i karty podporujc VESA 2.0. Ze sovch karet pracuj pod AtheOS NE2000 PCI nebo EISA a RealTek TRL8129/8139. Pro prci potebujete sriovou nebo PS/2 my.Nen to nic moc, ale pro provoz na vtin pota to sta. Instalace:Ped instalac si musme z Internetu sthnout nkolik soubor o celkov velikosti asi 20 MB, pop. mme-li nainstalovanou star verzi, posta soubor s upgradem. Instalace nen triviln, ale pokud se postupuje dle manulu, nen to nic zas tak hroznho (zvlt znte-li alespo zklady Linuxu). Uivatelsk prostedUivatelsk prosted vypad na screenshotech velmi pkn, nicmn skutenost je trochu jin. Po pihlen Vs pivt zelen plocha s nkolika ikonami v rozlien 640x480 a v nzk barevn hloubce (asi tak 16 barev).Systm nastartuje v grafickm prosted. Pihlste se jako root a mte k dispozici cel desktop.

Krom ikony Preference na ploe najdete dv ikony spoutc rzn utilitky pro men zaten procesoru a vyuit pamti, primitivn editor ikon a link na Emacs, kter vak muste nejprve nainstalovat. ZvrVzhledem ke stle jet velmi ran verzi to nen a tak patn. Ji dnes je mon AtheOS pout jako intranetov server, ale jako pracovn stanice nen pli pouiteln. Mon tak pro vvoj program, napsn njakho textu nebo jen pro vyzkouen.

BeOS 5 Personal Beos existuje ve dvou verzch - Personal (zdarma) a Profesional (komern). Lze ho provozovat na platformch Intel a PowerPC. Zajmav je, e Personal verze se instaluje z Windows jako obyejn aplikace. Minimln nroky jsou procesor Pentium, 32 MB RAM, 521 MB (pi instalaci z Windows) volnho msta a VESA kompatabiln grafick karta. Instalace Instalace z Windows 9x/NT trv nkolik minut. Bhem n se na disku vytvo asi 520 MB soubor obsahujc kompletn, 64-bitov souborov systm s nainstalovanm BeOS. Bootovn mete provst pomoc zstupce nebo z vytvoen startovac diskety. Start systmu trv cca 20 s, bhem kterch vs nkolik ikonek informuje o stavu bootovn. Pokud chcete BeOS 5 Personal naistalovat na vlastn oddl, muste ho nejprve naistalovat z Windows a potom u v BeOSu pouijte utilitu Installer. I zde instalace trv nkolik minut a na konci se vs zept zda se m nainstalovat boot manaer, kte systm m startovat implicitn apod.Podpora zazen BeOS vznikl jako modern operan systm nezaten kompatabilitou se starmi 16-ti bitovmi systmy. Podporuje a 8 procesor a vrobce tvrd, e zdvojnsoben potu procesor znamen i zdvojnsoben vkonu. Ze souborovch systm jsou podporovny HFS (Mac OS), FAT16, FAT32, ISO-9660, ext2 (Linux), NTFS a s pouitm utilit jinch vrobc i NFS. Podpovny jsou vechny modern technologie jako USB, karty pro zpracovn videa apod. Intern PCI modemy lze zprovoznit. Systm sm rozpozn vtinu novjch grafickch karet, ale se starmi nebo nezvyklmi me bt pot a systm se spust jen ve stupnch edi. Ani potom vak nen nic ztraceno. Pi startu systmu stinte mezernk a se objev nabdka videomd, kter mete spustit. Bohuel bez jakkoliv akcelerace.Grafick rozhran a programy Jste-li uivatel Windows, pravdpodobn vs grafick prosted BeOSu pekvap svou lehkou ovladatelnost a intuitivnost. Najdete zde panel podobn tomu z Windows, ze kterho se spout jednotliv programy, pomoc nabdky Preference snadno nakonfigurujete cel systm a nechyb ani seznam naposledy pouitch soubor. Mon vs zasko neptomnost diskovch jednotek. BeOS toti pouv podobn systm jako Unixov orientovan systmy a kad disk pipojuje do samostatn sloky. K dispozici mte a 32 pracovnch ploch kad je pln konfigurovateln samostan.

Zvr BeOS je pkn systm, modern, rychl, snadno ovladateln. Bnho uivatele asi odrad peci jen nedostaten mnostv program, ale pokud pota pouvte nap. ke zpracovn videa nebo zvuku, me bt dobrou volbou. Cena komern verze in asi 2500 K a star verze 4.5 se d do vyprodn zsob podit o dost levnji.

Caldera DR-DOS

DR-DOS pedstavuje zajmavou alternativu k systmu FreeDOS. Vlastn je tomu naopak, protoe vvoj DR-DOSu zaal mnohem dve, v dob kdy ml konkurovat MS-DOSu. V souasn dob doshl verze 7.03. Jeho nroky na hardware potae jsou jako u vech podobnch systm velmi nzk. V pohod vm pob na i286 s 2 MB pamti RAM a mon i na slabm stroji. Pro pohodlnou prci to vak bude chtt trochu lep pota. Pokud si chcete DR-DOS nainstalovat, doporuuji sthnout 6-ti MB *.zip soubor, kter po rozbalen obsahuje obraz pti instalanch disket a progrmek makedisk.exe, pomoc kterho jednotliv soubory penesete pohodln na diskety. Potom sta nabootovat z prvn disktety a instalan program se spust automaticky. V relativn pohodlnm prosted vyberete nkolik voleb a potom ji probhne jen koprovn soubor, nezbytn restart a je hotovo. Po instalaci doporuuji spustit program setup, ve kterm mete systm pohodln nakonfigurovat. Z teoretickho soupeen s FreeDOSem by zatm vyel DR-DOS asi lpe. Ovem FreeDOS zase obsahuje vce program a jeho vvoj pokrauje velmi rychle, take je vcelku jedno, kter z tchto dvou systm si podte, protoe kad m sv klady i zpory.Cefarix Pokud jste ji zavadili o tento systm, pak patrn nepatte mezi obyejn uivatele a o dn na poli operanch systm se zajmte. Jeho vvoj toti zaal v dubnu 2000 a v souasnosti je k dispozici vvojov jdro ve verzi 0.2.2. Pro jeho bh potebujete procesor i386 a vy nebo PowerPC, 6 MB RAM a 3,51 disketu. Podporuje VGA karty nebo karty zvldajc VESE 2.2/3.0, sriovou i PS/2 my, zen spoteby APM 1.2, IDE disky a disketov mechaniky. Podpora grafickho rozhran je integrovna pmo do jdra. Pipravovan verze 0.4 m mimo jin pinst podporu FAT12/FAT16/FAT32, nov zavad systmu, pepsan uivatelsk rozhran a dokonen uivatelsk rozhran. Z Internetu si mete sthnout asi 160 kB obraz systmov diskety, kter programem RaWrite (ke staen tamt) zkoprujte na disketu. Pokud si potom budete chtt prohldnout jej obsah, jev se disketa jako nezformtovan. Pokud z n nabootujete, zavede se systm do pamti. Pi zavdn se vs zapt na nkolik otzek (vtinou zda pipojit my, klvesnice apod.). Nakonec se vm objev znan nedokonen a zcela nepouiteln uivatelsk rozhran (verze 0.2.1-1): Zatm systm nen ani trochu pouiteln. Jedin, co muzete dlat, je pepnn mezi okny. V okn Help se d napsat njak text, ale to je ve. Mete se vak podvat jak vypad operan systm v zrodku vvoje. V budoucnu by mly bt uvolnny i zdrojov kdy, take si programtoi mohou pijt na sv.

DS-OSDS-OS je open source operan systm napsan v A86 assembleru. Nen kompatibiln s jinmi operanmi systmy. Vznikl jako vsledek autorovi snahy nauit se programovn operanho systmu. Systm je velmi mal, jeho zdrojov kdy maj asi jen 1000 dk. Jeho instalace je jednoduch. Potebujete k n pouze dva soubory: install.com a image.bin, kter maj dohromady nco pes 50 kB. Krom nich vak mete sthnout i zdrojov kdy. Sputnm install.com zapete na disketu data ze souboru image.bin, kter mus bt ve stejn sloce, a potom u sta pota nabootovat z diskety. Sputn trv nkolik sekund a potom vs pivt pkazov dka podobn t z DOSu. Pkazov interpret command.pgrm obsahuje tyto pkazy: version, dir, cls, exit, drive, help, copy, del a rename. Tedy tm nic, s m by se dalo rozumn pracovat. Krom nj jsou na disket jet programy diskview.pgrm (patrn ukazuje vyuit msta na disku), dump.pgrm (hexa editor) a sin.pgrm, kter na monitoru vykresluje barevn vlny. Systm pouv vlastn souborov systm DS-FAT, kter umouje jmna soubor dlouh 16 znak + 4 znaky ppony. Pracuje velmi rychle i s procesory 8088 a podporuje PS/2 myi. Jak vidte, DS-OS nen zrovna pouiteln, ale je to operan systm, a proto zde m sv msto.ELKS The Embeddable Linux Kernel Subset ELKS je projekt, jeho clem je vytvoen malh linuxovho jdra, kter by bylo schopn pracovat na potach s omezenmi procesorovmi a pamovmi zdroji. Konkrtn jde o procesory typu Intel 8086, poppad 80286 s 16-ti bitovm chrnnm mdem a dal star potae (nap. 8088). Krom toho je schopen pracovat i na potach typu Palmtop. Jdro systmu potebuje asi 200 kB pamti a bc systm spolkne nco mezi 400 - 512 kB. Pi vvoji byly vyputny takov vci jako virtuln pam, sdlen knihovny a st. Nadruhou stranu poskytuje monost prce na virtulnch konzolch, zkladn vstupn vstupn operace na sriovch a paralelnch portech, um piponjovat diskety se souborovm systmem Minixu a umouje spoutt adu malch a nenronch program. Pro instalaci potebujete pota s Linuxem a kompiltor, kter um produkovat kd pro procesory typu 8086. Pokud vlastnte njakou prehistorickou "dvaosmestku" a chcete na n provozovat unixov orientovan systm, me bt ELKS jednou z monost. Jinou monost pedstavuje teba Minix.FreeDOSHodn lid stle pamatuje "temn" doby, kdy DOS panoval na poli operanch systm platformy PC, a mon stle vlastn i njak prehistorick pota typu 286. Cena systmu FreeDOSu je velmi pjemn - je toti zadarmo. Na internetu si mete sthnou 2 verze: MINI (asi 1,5 MB) FULL (asi 20 MB) Systm byl od zatku vyvjen tak, aby byl co nejvce kompatabiln s MS DOS. K provozu mu sta pota typu PC/XT s 1 MB RAM. Pro solidn prci a vyuit vech monost to chce alespo PC/386 a 2 MB RAM. D se tedy provozovat snad na vem. Instalaci lze provst z pipravench disket nebo z pevnho disku (vzhledem k rychlosti nelze ne doporuit). Soubor command.com nabz 43 pkaz, kter jsou nezbytn k ovldn systmu (copy, format, move...). FULL verze toho nabz mnohem vc. Krom kompletnch zdrojovch kd je v n k dispozici ada textovch editor importovanch z Unixu (Emacs, Vim...) a vlastn editor FreeDOS Edit, kter se pln vyrovn podobnmu editoru z MS DOS. Programtoi maj k dispozici nstroje pro programovn v Assembleru, Basicu a "Cku" vetn kompiltor a interpreter. Velmi pjemn je historie pkaz, take kdy se v njakm delm pkazu spletete, sta ho pohybem kurzorovch ipek vyvolat, opravit chybu a pkaz zopakovat.Krom toho je pmo v distribuci k dispozici nadstavbov grafick prosted SEAL a DESKTOP V2.62e, kter i pes svou jednoduchost dovede prci alespo trochu zpjemnit. Prce v nm se zd mrn pohodlnj ne v MS DOSu a za tu cenu... :))

MenuetOSMenuet je grafick, real-time systm napsan v 32 bitovm assembleru distribuovan pod licenc GPL. Autoi tvrd, e pi pouit jinho programovacho jazyka dochz a k 10 % ztrtm vkonu. V souasnosti se vm tento systm vejde na jedinou disketu. Pro jeho sputn a pouvn potebujete minimln procesor 386 nebo vy, 32 MB pamti, grafickou kartu podporujc VESA 2 a sriovou nebo PS/2 my. Um pracovat s disky ve formtu FAT a FAT32. Instalace probh jednodue sputnm pkazu msetup.exe v DOSu. Nepotebujete nic formtovat, instalan program pouze zkopruje soubory na disketu. Potom sta z diskety nabootovat, nastavit obrazovku a port, na kterm je pipojena my. Prvn, co vs pravdpodobn uchvt, je grafick prosted, kter vypad opravdu dobe. Ale to je tak ve. V horn sti obrazovky se nachz panel, jeho funkce mi zstala utajena, zobrazuj se na nm njak vpisy, ale u m to byly jenom nesmysln etzce. Druh panel se nachz i spodnho okraje obrazovky (nen nepodobn panelu KDE 2). Je zde tlatko s rozbalovacm menu jako ve Windows, hodiny, mi zaten, nkolik tlatek umoujcch zmnit vzhled, indiktory jazykovch nastaven (anglitina, nmina, fintina a rutina), ikony pro rychl sputn nkterch program. Na ploe jsou ti ikony pro sputn textovho editoru, utility pro nastaven nkterch vlastnost a zobrazen soubor ramdisku. Okna vypadaj na screenshotech velmi dobe, ale v praxi je to hor. Nelze je maximalizovat ani minimalizovat a nezobrazuj se ve spodnm panelu tak, jak by lovk ekal.Na disket je obsaen cel ada program, vtinou vak ve form jednoduchch demoverz, jejich pouitelnost je ve vtin ppad nulov. Reln mete pout jen textov editor, pehrva CD, tetris a mon nkolik dalch. Pokud byste chtli pro tento systm pst njak aplikace, mte k dispozici peklada assembleru. Jde o zajmav programtorsk in (na to, e je naprosto ve psno v assembleru klobouk dol) s jeho relnm vyuitm to vak nebude nijak slavn.

MinixMon jste o nm u slyeli. Prv na tomto OS zaal pst Linus Torvalds prvn verze jdra Linuxu. Motivovala ho k tomu prv plin jednoduchost Minixu, kter se v t dob asto vyuval jako vukov systm. Minix je voln iteln klon Unixu s otevenmi zdrojovmi kdy. Jeho mal velikost, mikrojadern architektura a dostatek dokumentace z nj dl profesionln systm vhodn pro pouit na mn vkonnch osobnch potach. V rznch verzch existuje pro platformy Intel (ponaje 8088), Macintosh, Amiga, Atari a Sparc. Poskytuje pln multiprogramming, b v chrnnm mdu procesor 286, 386, 486 a Pentium, umouje prci a tem uivatelm, podporuje TCP/IP, je kompatibiln se standardem POSIX atd. Pro pohodlnou prci vyaduje IBM PC/AT nebo PS/2 s procesorem 286, 2 MB pamti, 30 MB msta na disku a disketovou mechaniku. Nicmn lze ho zprovoznit i na pravkm PC/XT se 640 kB pamti RAM, ale potom nebude jeho odezva tak rychl. Jeho instalace nen jednoduch, hod se pi n znalosti Unixu, ale d se zvldnout. Existuje tak verze pro DOS jde o 5-ti MB soubor ve formtu ZIP, kter si sthnete, rozbalte na disk (zabere asi 40 MB co me bt u hodn starch pota problm) Minix bhem chvilky nastartuje a vy se ocitnete v unixovm prosted, ani byste museli njak sloit dlit disk. DOS verze je uren pro vkonnj potae, take pokud chcete Minix provozovat na PC/XT, budete se muset pi instalaci vc snait. K dispozici je cel ada tradinch aplikac a utilit pro sprvu systmu i pro zkladn prci a systm samozejm umouje snadnou penositelnost dalch. Pokud mte vt pam, byla by rozumn nap. instalace njakho modernjho shellu, teba bash nebo tcsh. patnou zprvou je fakt, e domovsk strnka Minixu byla aktualizovna naposledy roku 1996. To u je doba, ze kter se d docela dobe usoudit, e dal vvoj systmu se nekon. Pokud mte hodn star pota, mete o Minixu uvaovat, ale od 386-ky ve bych doporuil spe njakou distribuci Linuxu.NewDeal - nadstavbaOSSystm je komern, ale ze strnek vrobce je mon sthnout volnou verzi StartSuite (nedaj se doinstalovat dal programy je jich nkolik set). Svmi nroky na vkon potae mon pekvap me toti klidn bet i na procesoru 286 a 700 kB RAM. Ke svmu bhu potebuje nainstalovan systm DOS v. 3 a vy, OS/2 v. 2, nebo Windows 9X/NT.

Zvr I pes svj peci jen archaick vzhled na m zanechal NewDeal dobr dojem. Jak se stle pesvduji, ada lid stle vlastn archaick pota typu 286/386, pro kter je NewDeal jako stvoen (jak nroky, tak cenou). Prce s nm mi pipadala pohodlnj ne s Windows 3.x a j doporuuji ho alespo vyzkouet.OberonOberon je ist akademick systm napsan v jazyce Oberon language vytvoenm Niklausem Wirthem. Oberon Language vychz z jazyk Pascal a Modula-2. Krom N. Wirtha se na vytven systmu podl Jrg Gutknecht. Spolu roku 1992 zveejnili Project Oberon: The Design of an Operating System and Compiler. Pro nekomern vyuit je voln staiteln i se zdrojovmi kdy. Systm pracuje s procesory 80386 a kompatabilnmi a pro rozumn bh potebuje 4 MB pamti RAM. Na disku systm zabere minimln smn 3 MB (se vemi balky a zdrojovmi kdy 30 MB). Krom adi IDE/EIDE/ESDI mete vyut i SCSI adie, pedevm Adaptec. Co se tk grafickch karet, jsou k dispozici standardy VGA, SVGA, VESA a nkolik ovlada urench pro konkrtn grafick ipy. Nejsou podporovny winmodemy, zvuk si uijete jen pokud vlastnte zvukovou kartu kompatabiln se SoundBlaster. Pro pohodln ovldn se hod ttlatkov my (sriov, PS/2), ale vystate i s dvoutlatkovou (tet tlatko nahradte kliknutm pi souasnm dren CTRL). K dispozici je u podpora USB. Oberon je zcela modulrn systm a vechny sti jsou do pamti nahrvny dynamicky. V jde je zabudovan podpora textu. Systm vyuv vlastn souborov systm, ale lze ho instalovat i na oddl FAT. Je podporovn multitasking. K dispozici je vysoce pizpsobiv a nenron uivatelsk prosted. Nazv se Gatgets a m integrovanou podporu HTTP, FTP, Telnet, PPP atd. Zkladn systm je velmi mal - vejde se na 1 disketu vetn podpory TCP/IP a kompileru. V souasnosti jsou k dispozici dv verze: Native Oberon a Oberon for Windows. PTS-DOS PTS-DOS je mocn (to tvrd na svch strnkch) a rychl rusk operan systm typu DOS s podporou st. Obsahuje souborov manaer, archivtor, intern antivirovou ochranu bootsektoru a dalmi utilitami. Krom toho obsahuje grafick internetov prohle Arachne, potovn program, telnet a FTP klienta. Existuj anglick, nmeck a rusk verze. Hardwarov nroky jsou minimln. Sta procesor 286, 512 kB RAM a 2 MB na disku. Instalace je jednoduch. Instalan program vs pomoc nkolika obrazovek provede celou procedurou. Vyd si sriov slo, nabdne sputn Fdisku pro ppadn operace s diskem a potom u dojde na koprovn soubor, kter se bez problm vejdou na 1 disketu (pokud chcete instalovat i Arachne, budete potebovat diskety dv). Pokud nemte dn schopnj bootmanager, mete vyut extern program PTS BootWizard (nezkouel jsem). Ten vm umon spoutt a deset dalch systm (Windows, Linux, DOS, OS/2). Po startu systm automaticky nalezne CD-ROM mechaniku (co u nkterch podobnch systm rozhodn nen bn) a provede dal pkazy uveden v souboru AUTOPTS.BAT. Posledn pkaz spout jaksi ovldac prosted ? souborov manaer. Na prvn pohled je dost nezvykl a nepehledn, ale po chvli se zorientujete a potom se s nm pracuje docela dobe.Problm tradin pedstavuj nae oblben nabodenka a podobn nesmysly. S nktermi si porad docela dobe, ale teba '' jen tak nenapsete. Pomoc externho programu mete vyuvat historii zadanch pkaz, ale unixov shell to prost nen a nikdy nebude. Mme tu dal systm podobn MS-DOSu a navc komern. Nic proti DOSu jako takovmu, ale chtt v dnen dob za takovou vc penze...?

QNX NeutrinoQNX je postaven na QNX Neutrino realtimovho systmu, kter pouv mikrojdro vyuvajc jen nkolik nezbytnch server pro sprvu pamti, pidlovn proces apod. Pokud potebujete schopnosti jdra rozit, mete vyut zsuvn moduly a pidat tak nap. podporu souborovho systmu. Kad proces m pidlenu vlastn st pamti, take zhroucen systmu je velmi nepravdpodobn. Jdro je pi tom mono restartovat za bhu systmu! Vborn je podpora st. Integrovny jsou protokoly TCP/IP, PPP, DHCP, NFS, RCP... QNX je vybaven grafickm rozhranm Photon microGUI, kter m jen minimln nroky na pam a je pln konfigurovateln co dv programtorm velk monosti. QNX podporuje Flash 4, MP3, MPEG-1, MPEG-2 a dal. K dispozici jsou ke staen ti verze (pro nekomern ely). Zkuebn verze se vejde na 1 disketu, pln verze potebuje volnou partition.

Zkuebn verze Z Internetu si sthnete asi 1,5 MB ZIP soubor a pomoc piloen utitlity nainstalujete systm na disketu. Potom z n sta nastartovat pota, piem se vm zobrazuje stav bootovn v procentech. Nsleduje nkolik dialog nutnch ke volb lokality a nastaven modemu a potom se u rozbhne grafic prosted, kde si jet zvolte rozlien a barevnou hloubku.

Zkladn verze Instalan balk zladn verze m velikost 26 MB (krom nj existuje jet asi 270 MB kompletn verze). Instaluje se podobn jako BeOS Personal z Windows. Pi instalaci dojde k vytvoen souboru (jeho velikost mete ovlivnit) s obrazem instalace systmu. Na zvr instalace jet zadte heslo pro uivatele root a pro ppadn dal uivatele. Zrove dojde k prav souboru Config.sys, take se vm po restartu nabdne Startovac nabdka Windows, do kter je zaazeno i QNX. Samozejm, e lze vytvoit i bootovac disketu. Pi prvnm startu QNX jet upravte rozlien obrazovky a barevnou hloubku a potom vs u pivt pihlaovc dialog v pjemnm grafickm, dobe konfigurovatelnm uivatelskm prosted.ReactOSReactOS je Open source projekt, majc za cl vytvoen nevho operanho systmu, kter by byl kompatibiln se stvajcmi aplikacemi a ovladai pro Windows NT. To je zajist velmi obtn kol, ale ne nesplniteln. V souasn dob se projekt nachz v pedalfa verzi, konkrtn 0.017. Autoi vak nechtj napsat pouze klon Windows NT, ale chtj aby jejich jdro bylo jet vkonj a stabilnj. Provoz systmu na potai je sice v souasn dob mon, ale autoi doporuuj pracovat s nm pouze v emultoru jako je nap. Bochs. Na strnkch projektu jsou potebn odkazy vetn nvodu k instalaci do emultoru.Z domovskch strnek asi 1 MB *.zip soubor obsahujc v souasn dob dokonen sti systmu. Bohuel pi startu systmu dojde k chybovm hlenm (nenalezen nkterch adres) a start se zastav. Nevm, zda je to chyba nebo toho zatm ReactOS vc neum.

RoadrunnerVvoj systmu Roadrunner (open source) zaal v roce 1989. Autor zejm nml rd Unixy, protoe systm je jednouivatelsk, take se tu rozhodn nepotkte s uivatelskmi ty, skupinami, hesly a u vbec ne se superuivateli. Jeho platformou je x86, ale podle autora byl napsn tak, aby byl snadno penositeln na jin potae. Podporuje IDE disky a 3,5" diskety (FAT12, FAT16), ale pouv vlastn souborov systm rrfs s podporou dlouhch jmen soubor a symbolickch odkaz. Dle podporuje nkolik sovch karet. Zvld protokoly TCP/IP/UDP/ARP. Nen toho moc, co byste po takovm OS mohli chtt. Do dvou set kB pamti se vejde cel jdro s ovladai zazen, souborovch systm a sovch protokol. Na disk ho asi instalovat nikdo nebude, ale i tato monost je v dokumentaci dobe popsan. Instalace se v pohod vejde na disketu, ze kter se po nabootovn spust shell disponujc adou zcela neobvyklch pkaz. Pkazy umouj zkladn prci se soubory a jinak vtinou um zobrazit njak daje o voln pamti a jinch systmovch zleitostech.Vyuit systmu je vcelku nulov, ale i sm autor pipout, e svt dal operan systm nepotebuje.

SkyOSRobert Szeleney v rmci svho konka vytvoil operan systm nazvan SkyOS (vvoj zaal v roce 1996). Od verze 3 pat mezi open source software. Pracuje na procesorech 486 a lepch. Podporuje vechny modern technologie jako jsou virtuln pam, multitasking apod., pouv vlastn souborov systm SkyFS, dle FAT16/32, ISO9660 a dal. Krom toho je podporovna ada bnch zazen a standard jako jsou klvesnice, sriov a PS/2 myi, ATA disky, ATAPI CDROM mechaniky, grafick VGA a VESA 2.0 karty, TCP/IP... Grafick prosted systmu se nazv SkyGI a je rozdlen do dvou st knihoven jdra a uivatelskch knihoven. Knihovny jdra zajiuj window manaer jako sadu jednoduchch kreslcch funkc. Na disketu se samozejm nevejde o moc vc ne vlastn systm. Proel jsem jen menu, kter bylo k dispozici a byl jsem pitom odmnn nkolikerm zatuhnutm potae (tlatko reset si zase jednou po dlouh dob uilo).Na screenshotech vypad systm docela pkn, ale abyste doshli podobnho vzhledu, muste se zasnait s instalac dalch program a pro bezproblmov provoz tak muste disponovat kombinac hardwaru, kter bude systmu vyhovovat. Pesto jde o zajmav kousek mezi OS. Na to, e pat do skupiny "neznmch" vypad docela dobe.

Solaris 8 Pokud se rozhodnete Solaris vyzkouet, pijde vm pomrn velk sada instalanch cdek (plus jedna instalan disketa pro ty, co nemohou bootovat z CD mechaniky) - jedno instalan, dv se softwarem, dv s dokumentac a jedno s lokalizacemi do rznch svtovch jazyk (etina mezi nimi bohuel nen). Prvn postehy Logika prce v systmu probh v grafickm prosted, konkrtn jde o Common Desktop Environment (CDE). Toto prosted sice m vtinu vymoenost modernch GUI (nap. podpora drad&drop, copy&paste, vce pracovnch ploch), ale i pesto psob ponkud archaickm dojmem. V dob psan tohoto lnku Sun oznmil svoji podporu jinmu, pvodn linuxovmu desktopovmu prosted - GNOME. GNOME by se podle nj mlo stt budoucm desktopem Solarisu a jakmsi integrujcm prvkem mezi rznmi klonu Unix. Budoucnost Solaris sm o sob je dobr operan systm, kter bude jet lep dky open source projektm, je Sun masivn sponzoruje (GNOME, StarOffice), a navc Sun u m zkuenosti s podobnm vvojem z Javy. Psychologickm dvodem me bt i to, e Sun v mysli spousty lid vystupuje jako chrabr bojovnk proti zlmu monopolnmu Microsoftu - i to me bt pro nkoho dvod,pro sun podporovat. Pedevm z tchto dvod je Solaris hrem, s kterm je nutno potat a proto stoj za to ho alespo zkusit. Je peci zadarmo!ThixThix nen kompletnm operanm systmen, ale pouze vsledkem pokusu o napsn UNIXovho jdra napsanho podle standardu POSIX.1 Autor se chtl nauit nvrh a psan operanho systmu, jdra, sprvu operan pamti, rozdlovn procesorovho asu apod. Vsledkem je tento systm, nyn ve verzi 0.3 alfa. Na internetu jsou k dispozici zdrojov kdy instalace a disketov demo. Na to, aby si lovk udlal obrzek, to docela sta. Demo nainstalujete na disketu pomoc linuxovho pkazu: dd if=thix-demo.bin of=/dev/fd0 nebo programem Rawrite (v DOSu). Potom sta z diskety nabootovat a pihlsit se jako root. V souasnosti nen Thix tm vbec pouiteln. Pokud by jeho vvoj pokraoval i nadle, mon by se dostal i do stavu pouitelnosti, ale dnes mohou bt zdrojov kdy uiten maximln nkterm programtorm, kte se o psan operanch systm zajmaj.VSTaVSTa (Valencia Simple Tasker) je operan systm (verze 1.6.6), jeho autorem je Andy Valencia, ke ktermu se pozdji pidala cel ada dalch vvoj. Je postaven na mikrojdrov architektue (zdrojov kdy jdra maj asi 40 kB) a vechny ovladae, souborov systmy apod. b jako "uivatelsk" procesy. Pvodn platforma pro VSTa byl procesor i386 (ml by stait i386 SX a 2 MB RAM), ale funguje tak na Amigch s procesorem 68030. Podporuje samozejm disketov mechaniky, MGA a CGA monitory, paraleln a sriov porty, nkter sov karty a SCSI CD-ROM mechaniky. Zkladn systm se vejde do 5 MB a distribuuje se v komprimovanch souborech s pponou *.tz. Lze je tedy rozbalit pod teba v Linuxu. Vtina softwaru je pro VSTa portovna z Unixu. Jde teba o populrn editor vim ve verzi 5.7, peklada gcc, GNU SmallTalk, awk, egrep atd. Systm nen uren pro vyuit na desktopech.Systmy pro PDApln samostatnou kapitolou jsou potae do dlan. Existuj pro n specializovan systmy, kter vak mezi nimi lze st zamovat. PalmOS Tento operan systm vyuvaj pedevm pstroje PalmPilot, kter vyvinula firma US Robotics (pozdji 3Com). Dle vyuvaj tento OS relativn nov pstroje Visor od firmy HandSpring, IBM WorkPad a dal (tyto pstroje zaujmaj v USA 80 procent vech PDA!). Svou popularitu si jist zskal PalmOS nejen tm, e byl jeden z prvnch, ale tak pro nenronost na HW a pro efektivnost. A do verze 3.3 fungoval jen na ernoblch pstrojch, nov od verze 3.5 funguje i na barevnm pstroji Palm IIIc. Epoc Epoc se vyuv jako OS v pstrojch ady PSION. Je velmi kvalitn, robustn, obsahuje mnoho vestavnch aplikac. Windows CE Windows CE je systm vyvinut firmou Microsoft. Pouv se jakv ernoblch PDA, tak i v barevnch pstrojch. Tento systm pouvaj ve svch kapesnch potach firmy Compaq (pstroje ady Aero), HP (pstroje ady Jornada), Casio (Cassiopeia) a dal. Vhodou systmu je podobnost s klasickmi desktop Windows, analogick ovldn i existence obdobnho software v odlehen verzi. Typickm pkladem jsou programy Pocket Word a Pocekt Excel. Tento systm se neujal z mnoha dvod, mimo jin proto, e PDA s Windows CE jsou velmi nron na energii a vydr zlomek asu, ne pstroje PalmOS. Microsoft se nevzdal a nov uvedl nstupce Windows CE a to Pocket CE. WINDOWSMS Windows je pokusem firmy Microsoft alespo sten dohnat nedostatky MS DOSu; pokusem, jeho spnost byla ji komern potvrzena. Zezatku vak en Windows nepotvrzuje jejich kvalitu, ale pouze nekvalitu MS DOSu - uivatel prost vol men zlo: bu vyloen mizern MS DOS, nebo pouze patn MS Windows.MS Windows lze velmi dobe pirovnat k Systmu 7 pota Apple Macintosh. Systm 7 m daleko lep grafick uivatelsk rozhran a je na srovnateln vkonnm potai o poznn rychlej; Windows to vyrovnvaj konzistentnj vnitn strukturou a pece jen o nco lepm prostedm pro programtory. 3.x - jet nebyl plnohodnotn op. s., verze 95.

Windows 98del instalace jak 95, podpora USB, DVD, FAT32, vce monitor, IrDA, stejn bootovac soubor jako 95, pln 32 b. jdro, Version Conflict Manager, u vazba na Internet, Personal Web Server cel ada systmovch nstroj (MSInfo, Syste Configuration Utility (monost editace bat, sys a ini soubor, System File Checker Registry Checker, Advanced Power Manager)

Windows ME (Millenium Edition)multimediln dokonal vybavenost, nstroje k zabezpeen systmu (PC Health) - prevence ped zmnami systmovch soubor, nvrat k pedchoz konfiguraci, rychlej bootovn ne W98 SE, zkrcen doby do vypnut, vlastn innost zhruba o 5% pomalej, minimln P150, ztrta kompatibility s DOS aplikacemi a drivery, podpora editace digitlnho videa - Movie Maker, nen pro profesionln prci, kvalitn nstroj pro playback zvuku a videa Windows Media Player 7, problmy s klienty Novell, stabiln Windows 2000Professional - podpora pro dva procesory, obdoba Workstation, Server - pro men servery, souborov sluby, tiskov sluby, aplikan sluby, podpora 4 procesor, Advanced Server - podpora 8 procesor, Datacenter Server - pln 64 bitov, podpora 64 GB pamti a 32 procesor, oekvaj se problmy s kompatibilitou HW i SW, nen vrazn nronej na HW (srovnateln s NT), Active Directory - sluba pro ukldn objekt s rznmi atributy do hierarchick databze, jde o obdobu NDS v NetWare, Installer - sluba pro ppravu instalanch sad pro aplikace, nkter komponenty mohou pi instalaci zstat na serveru, nepepisuj se DLL knihovny, podpora PnP, DVD, USB, IrDA, digitln fotoaparty a skenery, funkce hibernace - uloen obsahu pamti, vetn otevench aplikac, na disk a vypnut potae, stle nen nstroj pro obnovu smazanch soubor, pote s velkmi disky

BSoD Blue Screen of Dead (typick pro windows)

Windows Whistlergeneran potomek W2000 (Neptune, Odyssey), soust nov strategie koncernu, Windows.NET - integrace Windows a Internetu, rychl start, pihlen s grafikou, vceuivatelsk pstup, vzdlen ovldn pota, zkladem je jdro Windows NT/2000, aktualizace sortimentu ovlada Windows NTAkoli je systm Windows NT uvdn jako portabiln, nedodruje vtinu poadavk Open Systems na portabiln systmy. Systm Windows NT obsahuje podporu lokln st, ale nestandardn; stejn je tomu i s elektronickou potou. Neexistuje podpora systmu NFS pro sdlen soubor prostednictvm lokln st (podpora by tu peci jenom byla, ale tak nedokonal, e nem cenu se o n vyjadovat). Windows NT dokonce nepodporuj ani Novell NetWare (podporuj, ale velmi mizern). Sdlen prostedk (jako jsou nap. tiskrny) je mon opt mezi systmy Windows NT a MS Windows (mezi Windows NT a jinm operanm systmem bychom tak nco vytiskli, ale . . . ). Zajmav je, e tvrcem NT je pan David Cutler, bval vedouc vvojovho tmu firmy DEC. U tto firmy pracoval na nvrhu novho operanho systmu pro potae DEC, kter ml nahradit dosavadn systm VMS; firma vak nov systm neakceptovala a prci na nm zastavila. Podle (bohuel velmi kusch) informac, kter m autor k dispozici o systmu VMS a kter o nm hovo v superlativech, nen divu. David Cutler tedy nabdl koncept operanho systmu firm Microsoft; tam se konen dokal uznn a podpory a jeho systm se stal novm programem firmy Microsoft pod nzvem Windows NT.

Windows XPHome Edition, Professional, jdro 2000, ochrana systmovch soubor, aplikace nemaj pstup k jdru, kompatibiln se starmi verzemi, podpora st, multimediln kvalita, preemptivn multitasking, podpora 4 GB pamti, zdokonalen sprva napjen, minimln poadavky: procesor 300 MHz, 128 MB pam, 1,5 GB na HD, 800x600Windows XP spojuje kompatibiln Windows ME,98 se stabilnmi Windows 2000 v novm grafickm rozhran Luna.V podstat se jedn "pouze" o vylepen Windows 2000, protoe XPka vyuvaj jdro systmu Windows 2000, kter je upraven pro lep kompatibilitu.Vzhledem k tomu e XPka vychzej z Windows 2000 je lze povaovat za stabiln operan systm.Ke zven stability pisplo tak odebrn DOSu, co se ovem projevuje hor kompatibilitou se starmi. Pomrn zsadn zmnou je systm kontrolovn ovlada, a Windows nyn mou zablokovat problematick ovlada, nebo vrtit pedchoz

Nov verze operanho systmu spolenosti Microsoft MS Windows XP (eXPerience = zitek) byla slavnostn pedstavena 25. jna 2001 v Marriott Marquis Theatre v New Yorku. Windows XP v praxi: Po sputn systmu nen mon nevimnout si novho grafickho vzhledu vechna okna jsou ladna do modr a ed barvy a doslova na kadm kroku na vs haj rzn grafick efekty nabdky se vysouvaj, po vybrn poloky postupn hasnou, stnovan kurzor je samozejmost Avak nen-li vkon vaeho potae dostaujc, je samozejm mon tyto nadbyten, ale oku lahodc efekty vypnout. Co se te ovldn Windows, nezstal kmen na kameni. Na pracovn ploe byste jen marn hledali ikony Tento pota, Dokumenty nebo Msta v sti na ploe naleznete jen Ko. Vechny dleit ikony jsou vak umstny v nabdce Start v jej lev sti se nachzej zstupci ke sputn nejpouvanjch program.

Podvejme se na sedm vraznch rozdl ve vzhledu mezi Windows 2000 a Windows XP.

Windows XP 64-bit Editionpro specializovan technick pracovn stanice, podpora 16 GB pamti, vysok rychlost operac v pohybliv rce, trozmrn animace, sladnost s procesorem Itanium Windows codename LonghornJist je, e pmm nsledovnkem Windows XP by ml bt systm s kdovm oznaenm Longhorn. Jeho neustle posouvan termn vydn se ustlil na roku 2003. Tato verze operanho systmu by mla obsahovat plnou podporu DVD-RAM a DVD-R. Za rok by toti podle prognz neml bt vt problm (cenov i technologick) s vypalovnm DVD disk, a toho si je Microsoft vdom. Systm podobn Windows XP by ml obsahovat tak vylepen programu Movie Maker, sloucho k prav audio a video stop.

Revolun by mla bt nov verze multimedilnho pehrvae Media Player. Corona, jak jeho nzev zn, by ml podporovat novou technologii streamovn Fast-Stream, kter vrazn urychl natn a pehrvn audia i videa z internetu. Mnohem lep by ml bt automatick update operanho systmu z internetu.

Longhorn bude podle lnku ve Fortune na trhu v roce 2005, to je pomrn vzdlen asov rmec, kdy uvme, e do t doby si budeme muset vystait s Windows XP a jejich ppadnmi reinkarnacemi. Windows XP SE je v tuto chvli ji pomrn jasnm produktem, mon ale bude i dal verze na Windows XP. Pklad Windows ME by ml bt ale dostatenm varovnm, e vylepovn se nem pehnt. Vzhledem ke znmmu volnmu zachzen s koncovmi termny nelze ani rok 2005 pokldat pln za definitivn. Longhorn je stle ve fzi pidvn novch a novch vlastnost, kter by ml obsahovat. Projekty v tto fzi maj prv tendenci k trval nedokonenosti a teprve po ustanoven embarga na nov vlastnosti lze lpe stanovit termny. Navc vzhledem k nutnmu pekopn klovch aplikac se d ekat vt nstup Longhornu a klidn teba v roce 2007. Jak grafick prosted Longhornu vypad, si mete prohldnout na tomto videu (Longhorn video WMV 1,5MB) kter pinesl server MSBetas.org.

Windows BlackcombOvem tak Longhorn je pouze jakousi pedzvst opravdu revolunho operanho systmu. Tm by mly bt Windows s kdovm oznaenm Blackcomb. Ten ml bt pvodn pedstaven ji v roce 2002, nyn se pot s rokem 2005 a nen vyloueno, e i ten se finlnm nestane. O co tedy v Blackcomb pjde? V tomto operanm systmu by mla bt ji pln integrovna sluba .NET a cel systm by v podstat pracoval na internetov bzi. A v tomto systmu by se mla naplno uplatnit hlavn idea Microsoftu - ve se bude provozovat pes web. I operan systm, uivatel jej bude mt v podstat pedplacen a tak vechny sluby budou fungovat na tto form. Ostatn Office na bzi pedplacenky si uivatel mohou vyzkouet ji nyn, nen nutn mt na potai nainstalovn dn produkt, za paul je mon vyuvat po stanovenou dobu vech vhod kancelskho softwaru. A na tomto principu by za pr let mla fungovat vtina produkt Microsoftu, operan systm nevyjmaje. LINUXLinux je oznaen jdra unixovho typu. Protoe je na Internetu voln ke staen, vznikla cel ada distribuc, kter se mohou vrazn liit. Existuj distribuce na jedn disket, ale tak distribuce na nkolika CD. Linux je v souasn dob nejprogresivnj a nejexpanzivnj operan systm. Jeho potky lze vystopovat do konce osmdestch let, kdy jist finsk student Linus Torvalds pracoval na univerzit s Minixem a chtl podobn operan systm dom. Nelze se mu moc divit, protoe co mohl mt na svm domcm PC jinho ne jen DOS tak 5.0 + njakou prehistorickou verzi Windows, nebo, v lepm ppad, OS/2. Pes jist problmy se mu to povedlo. Prvn verze Linuxu sice nic neumla, nedokzala teba komunikovat s disketovou mechanikou, ale pak to Linus podn rozjel. Navc, tebae byl jeho systm pvodn zamlen jen jako verze UNIXu pro Intel PC, rozil se i na dal platformy. Linux je svou povahou sov operan systm, jeho hlavn lohou je slouit jako OS na serverech. Proto jsou veker sov aktivity s Linuxem jednoduch a pirozen. Zatmco DOS (nebo Windows) a s dr pohromad jen pomoc etzu, pro Linux je s pirozenj ne izolovan pota (ddictv UNIXu).

Zajmav je, e za Linuxem nestoj dn velk firma, jako teba Microsoft za svmi Windows 95/98 a NT. Cel zdokonalovn Linuxu se dje pod tzv. licenc GPL, co znamen, e je ve, od zdrojovch kd a po samotn systm voln pstupn a zdarma. Na jeho vvoji se podl tzv. Open Source komunita, tvocch tzv. GNU programy. Zkrtka, Open Source vytv pod licenc GPL soubor program, je nesou oznaen GNU, a Linux je z tchto program nejdleitj. To, e se na nm podl prakticky nepehldnuteln dav programtor, znamen, e vechny chyby jsou na nm vychytny dv, ne se objev. A pak se taky me vyvjet neobyejnou rychlost - vc hlav vc v. M to ale i nevhodu - kdyby za Linuxem stla velk firma, nap. IBM, Corel, HP nebo Microsoft, tak by u dvno zaplavil trh a smetl cokoli jinho, co by na nm bylo. Takhle toti existuje i velk mnostv variant, tzv. distribuc Linuxu Jeho vvoj skrze Internetovou komunitu znamen nedostaten stanovenou vizi dalho rozvoje. V souasnosti pro Linux neexistuje jasn naplnovan a vytyen smr vvoje. Tak velk mnostv verz nutn pin jistou mru nekompatibility.

Zvr Pokud nechcete vyhazovat za operan systm a dal programy destky tisc korun, je Linux asi nejlep volbou. Bnmu uivateli dnes nabz vtinu poadovanch slueb, jejich zprovoznn vak me bt mnohem pro neznalho mnohem sloitj. Na druhou stranu, jakmile vm nco zane fungovat, tak to bude fungovat do t doby, dokud to sami nezmnte. Odkazy www.linux.org www.kernel.org www.linux.cz www.root.cz www.penguin.cz www.mandrake.cz

Tuk 100 jinak Pehled 11 distribuc Linuxu Linux je zajmav krom jinho tak tm, e jeho distribuci si me vytvoit kad trochu zkuenj uivatel sm. Sta si peloit vlastn jdro, pidat nkter aplikace a me vzniknout nap. servisn distribuce, kter se vejde na jednu disketu. Jedno je jist: Linux ukrajuje z kole Microsoftu m dl vce nechcete se tedy pidat a kousek z nj ochutnat? Red Hat Linux Red Hat je ji pomrn dlouhou dobu nejrozenj distribuc Linuxu. V souasn dob je k dispozici ve verzi 7.1. Red Hat m pohodlnou a jednoduchou instalaci. V pvtivm grafickm prosted, snadnou administraci systmu pmo z X-Window a mnoho dalch pednost. Cel systm je zaloen na balcch RPM, take nen problm programy i rzn komponenty systmu instalovat, a to dokonce i bez nutnosti restartu potae.

Navc je Red Hat ji po dlouh lta upravovn sdruenm uivatel Linuxu u ns (CZLUG), a je tak ke staen s kvalitnm poetnm! Poetnou verzi Red Hat Linuxu si mete objednat tak u nakladatelstv Computer Press, nap.v internetovm obchod Vltava.cz (www.vltava.cz). Tento Linux je idelnm eenm jak pro zatenky, tak pro profesionly. Pnm od Red Hatu se podailo skloubit dohromady spolehlivost, funknost, stabilitu a lehkou ovladatelnost, co se cen SuSE Linux Tento Linux je pitalivou variantou v naich koninch. Ji njakou dobu funguje v esk republice poboka spolenosti SuSE, kter zde zan mt znan vliv na linuxov dn. SuSE Linux je jednou z nejkvalitnjch distribuc. Me se pochlubit propracovanm instalanm procesem a pohodlnou sprvou celho systmu.

Distribuce SuSE 7.1cz je pln poetna a na sedmi cdkch naleznete mnoho aplikac, vetn poetnch StarOffice 5.2! SuSE Linux je vhodn jako pikov server, ale tak jako kvalitn desktopov systm. Nen vak vhodn pro pln zatenky, i kdy s vynikajc prukou a podporou ho snad nainstaluje a nakonfiguruje opravdu kad Mandrake Linux Tato francouzsk distribuce je zaloena na populrnm Red Hatu. Mandrake je ale ze vech Linux asi ten nejpokrokovj. asto obsahuje nov funkce mnohem dve ne ostatn distribuce. Mandrake pat na potae v domcnostech a v kancelch. M jednoduch instalan program, pohodln nstroje DrakX a DiskDrake pro komfortn konfiguraci systmu. Mandrake Linux zskv hlavn v posledn dob na popularit a je tak zdarma.

Debian GNU/Linux Jedn se o jednu z mla nekomernch distribuc. Nen vyvjena dnou spolenost ani uzavenou komunitou. Na vvoji tohoto Linuxu se podlej lid z celho svta. I pestoe nen Debian pod vlajkou dn spolenosti, je to pikov Linux, kter je populrn pedevm mezi odbornky a linuxovmi specialisty. Debian GNU/Linux pouv pro instalaci balk systm dpkg, ne tedy sprvu balk RPM, jako pouv Red Hat, Mandrake a dal Slackware Linux V minulosti byl tento Linux jednm z nejrozenjch, to ale neznamen, e by ml dnes odzvonno. Vynik rychlou instalac, kter umouje tento systm nasthovat teba na oddl souborovho systmu FAT. I dnes je Slackware Linux pomrn dost rozen a existuje pro nj nepebern mnostv balk s programy. Jeho nejvt nevhodou je, e pokud chcete systm inovovat, muste ho cel peinstalovat.

TurboLinux TurboLinux, produkt spolenosti Turbolinux, je rozen hlavn v asijskch zemch. Firma Turbolinux dodv tak TurboLinux Cluster Server, kter umouje zapojit do vkonnch cluster systmy Linux, Solaris a Windows NT/2000, a vytvoit tak vysoce vkonn vpoetn systmy. Caldera OpenLinux Caldera OpenLinux je kvalitn komern distribuce, kter se od ostatnch li pedevm tm, e pouv komern X server od firmy X Inside

font server, kter si rozum i s psmy TrueType z Microsoft Windows, knihovny a vvojov prosted pro OSF/Motif a mnoho dalch aplikac a program, kter v ostatnch distribucch nenaleznete. Navc se v souasn dob chyst nov produkt Open Unix 8 prvn produkt spolenosti Caldera International, kter vznikla akvizic spolenosti SCO a Caldera Systems. Tento nov operan systm m bt kompatibiln jak se systmem UnixWare 7 od SCO, tak s poslednm OpenLinuxem. Bude tedy mon spoutt linuxov i unixov aplikace. Monkey Linux Monkey Linux vm umon kdykoliv a kdekoliv experimentovat s Linuxem. Jedn se o minidistribuci, kterou si mete pipravit na sedm disket a poslze ji spustit snad na kadm potai. Existuje nkolik verz Monkey Linuxu; zajmav bude pro vechny ty, kte hledaj mal a lehce pouiteln Linux.

WinLinux 2000 WinLinux 2000 je een pro vechny zaryt uivatele Windows. Nainstaluje se jako kad okenn aplikace, stejn se i spout. Nen teba na disku vytvoit dn diskov oddly, cel Linux se prost nainstaluje stejn jednodue, jako kdy instalujete teba hru. Pak z nabdky Start spustte WinLinux TINY Linux TINY Linux je mal distribuce uren hlavn pro star a pomalej potae. Tomsrtbt Toto je nepli znm, ale velmi ikovn distribuce, kterou mete mt doma v uplku na jedin disket a slou jako zchrann disketa pro systmy Linux. Na disketu se velo mnoho nstroj pro sprvu a opravu ponienho systmu vele doporuuji pro vechny experimenttory.SPRVA BOOTOVN Pod pokliku bootovnPo zapnut potae a proveden vodnch test hardwarovch komponent BIOS aktivuje program, kter je uloen v zavdcm sektoru disku (Master Boot Record, MBR). Tento program nsledn zjist, kter diskov oddl je oznaen jako aktivn, a z prvnho sektoru toho oddlu, jen se oznauje jako Boot Record, aktivuje zavd operanho systmu. Bootmanaery tedy obchz prvn fzi bootovn - detekci aktivnho oddlu. Donut BIOS, aby aktivoval jejich programov kd, dky emu si uivatel me vybrat, kter diskov oddl bude aktivn, a tedy se z nj bude zavdt operan systm.Pi zvaovn potu souasn provozovanch operanch systm mjte na pamti urit omezen. Tm nejdleitjm je poet primrnch oddl - na disku lze vytvoit pouze 4, se zvyujcm se potem rozench oddl se mrn sniuje poet oddl primrnch. Toto omezen je dleit v situaci, kdy chceme provozovat vce kopi Windows ady 9x, resp. ME. Ty lze instalovat pouze na primrn oddl, nikoliv na oddl logick, kterch me bt v rozenm oddlu v podstat neomezen mnoho. Windows 2000/XP naproti tomu mohou bt instalovny na jakkoliv oddl, tj. na primrn i na logick, avak jejich zavd se umst do aktuln aktivnho primrnho oddlu. Nejvce volnosti nabz jako vdy Linux - tomuto systmu je pln jedno, na kterm oddlu bude, a jeho zavd me bt umstn tak kdekoliv.Linux versus WindowsZnm pkladem toho, jak by se ml operan systm pi svm zavdn chovat, je Linux. Na rozdl od - svoj agresivitou proslulch - systm z dlny Microsoftu (typickm pkladem budi ada Windows 9x) se k ostatnm systmm na pevnm disku sna chovat co mon nejetrnji. Pomoc svho zavde - LILO i v posledn dob GRUB - umon spoutt vedle Linuxu i pvodn systmy. Uivatel se tak instalac Linuxu nemus vzdt svho starho operanho systmu a me navc objevovat taje systmu novho.Naproti tomu Windows pep MBR pevnho disku svm zavdem, m pstup do pvodnho operanho systmu, pokud jm nejsou Windows, znemon (souasn provoz Windows ady 9x/ME a Windows 2000/XP Microsoft umouje). Uivatel si tak mus peliv hldat obsah MBR, a pokud se chce vyhnout problmm, mus systmy instalovat ve sprvnm poad - v ppad Linuxu tedy jako prvn Windows a a pot Linux. Konkrtn v tto situaci pak dodaten bootmanaer potebovat nebudeme, pi vbru operanho systmu nm potebnou slubu odvede LILO (resp. GRUB), instalovan v rmci Linuxu...

Zkladn poadavkyOd sprvce operanch systm - jak je nkdy do etiny pojem bootmanaer pekldn - me kad uivatel oekvat nco jinho. Na zkladnch rysech se ale asi shodneme vichni - program by ml co nejvce ulehit instalaci a nsledn zavdn novho operanho systmu. Detekce operanho systmu je vak jen jednou z mnoha funkc, kter souasn bootmanaery nabz. Nov operan systm je nutn nkam instalovat, a tak jsou programy vtinou distribuovny spolu se sprvcem diskovch oddl - typickou ukzkou budi kombinace Boot Magic a Partition Magic z dlny PowerQuestu. I zde je kladen draz na co mon nejvt jednoduchost - bn uivatel nemus mt povdom o struktue pevnho disku, sta mu vybrat druh operanho systmu a program ji diskov oddl pro instalaci novho operanho systmu piprav automaticky. Mezi dal uiten vlastnosti pat ochrana heslem v lokln i globln podob i monost bootovn z mechaniky CD-ROM i u systm, jejich BIOS tuto monost nepipout.System Commander 7.0Sedm verze System Commanderu pokrauje v nastolenm trendu pikovch sprvc operanch systm, a co je dleit - jednotliv komponenty programu byly zbaveny chyb, s nimi se uivatel starch verz potkali.

System Commander si jako jedin astnk testu poradil s instalac dulnch Windows na jeden diskov oddl, nedlala mu problmy kombinace Windows 9x - Windows 9x, Windows 9x - Windows ME, a ani Windows 9x - Linux. Pro usnadnn instalace novho operanho systmu program nabz prvodce instalac, zahrnujc tvorbu novho, resp. pravu u existujcho diskovho oddlu. Jednotliv poloky vstupnho menu lze navc ochrnit heslem a mt tak kontrolu nad pstupem uivatel do jednotlivch operanch systm. Jedinou vadou na krse je neexistence jakkoliv esk dokumentace - program je it na mru uivatelm z anglofonn sti svta, a nainec se tak v prosted jednotlivch prvodc me obas ztratit.

BootMagic 7.0Program z dlny americk spolenosti PowerQuest je dodvn jako doplnk sprvce diskovch oddl Partition Magic. Z tchto dvod BootMagic nedisponuje modulem pro sprvu disku, Partition Magic je jeho vce ne luxusn nhradou. Uivatel vak o prvodce instalac novho operanho systmu ochuzen nen - obdobn nstroj je v prosted Partition Magicu takt k dispozici.

BootMagic si poradil s kombinac Windows ME/2000 - Linux, problmy mu vak dlala kombinace Windows 9x - Windows 9x, resp. ME. Pro zprovoznn tto kombinace je nutn provst nkolik netrivilnch krok, pi jejich provdn ocenme ptomnost vkonnho sprvce diskovch oddl. Pjemn uivatelsk prosted, monost konfigurace programu ve Windows a monost zabezpeen jednotlivch poloek nabdky operanch systm heslem.

XOSL 1.1.5 CZFreewarov zstupce opt dokazuje, e slovo "zadarmo" neznamen "nekvalitn". XOSL je distribuovn spolu s voln iitelnm sprvcem diskovch oddl Ranish Partition Manager, kter sice nedosahuje kvalit komernch ekvivalent, ale jako nhrada standardnho FDISK je vce ne dostaujc, ocen jej tedy zejmna zkuen uivatel.

V testu si program poradil s kombinac Windows - Linux, duln Windows vak u byly nad jeho sly a muselo se pistoupit k dodatenm pravm za asistence Ranish Partition Manageru. XOSL pi porovnn s komernmi nstroji nedisponuje dnm prvodcem pro instalaci novho operanho systmu, resp. pro ppravu na tuto operaci. Kladem programu je vak monost zakryt nkterho z oddl se souborovm systmem FAT pmo z prosted vodn nabdky - lze tak zamezit vzjemnmu ovlivovn jednotlivch verz Windows a je to mimo jin jedin cesta, jak pomoc XOSL zprovoznit vce kopi Windows na jednom potai.

Podobn jako konkurenn programy i XOSL umouje ochrnit heslem jednotliv poloky nabdky i cel program, milovnci kosmetickch prav uvtaj monost zmny vzhledu prosted, v nm vbr operanch systm probh. Kladem programu je tak existence esk dokumentace v elektronick podob.BUDOUCNOST OSV budoucnu i bez OS systm? Vtinov pedstava odborn veejnosti o operanch systmech je takov, e se jedn o nco nezbytnho, bez eho neme pota vbec fungovat. Mon vs to pekvap, ale opak je pravdou operan systm je de facto jen jakmsi prostednkem mezi programy a tm studenm elezem.

ir komern nasazen programovch produkt (pedevm serverovch) bez operanch systm nelze oekvat v brzk budoucnosti. I pes relativn optimismus je toti v takovmto pstupu schovno mnoho neznmch, kvli kterm doposud nebyly uvedeny v ivot projekty zabvajc se touto problematikou. Jako pklad je mono uvst projekt databzovho serveru bez operanho systmu spolenosti Oracle s kdovm nzvem Raw Iron Pestoe se v posledn dob o mylence obejt operan systmy pli nemluv, je zde a s nejvt pravdpodobnost ve vzdlenj budoucnosti nezstane jen u n. Jak se zd, tak velkou budoucnost m ped sebou pedevm Linux, jeho podl na trhu se neustle zvyuje. Pravdpodobn dojde k tomu, e si Linuxov distribuce a Microsoft rozdl vtinu trhu s PC piblin napl, zatmco ostatn (BeOS, OS/2, Apple, rzn klony Unixu) budou tvoit zbytek.

Linux m zskvat pozice rovn na serverech, kde zejm asem nahrad ostatn Unixy. Otzkou je, jak si povede na tch nejvkonnjch strojch, ale lze oekvat, e dobe.Ale na Windows se pi souasnm tempu vvoje Windows nedostane.

Nelze tak zapomnat na dal operan systmy, zatm v zrodenm stavu - GNU/Hurd se svou supermodern architekturou. Lze pedpokldat, e asem bude tento systm dokonen a e na hardware dostupnm v t dob bude seten vkonnostn rozdl mezi nm a ostatnmi klony Unixu. asem by tak Hurd mohl nahradit Linux, kter je peci jen postaven na zklad starho Unixu. Dal pekvapen by mohla pipravit znovuzrozen Amiga, jej nejvt vhodou m bt absolutn hardwarov penositelnost - na bnm operanm systmu, kterm m bt pravdpodobn Linux, pob jedin loha, virtuln procesor, a teprve na nm bude pracovat Amiga. Otzka je, jestli toto rozvrstven nebude pota pli zpomalovat (na druhou stranu se na Macintoshch ji njakou dobu emuluje cel PC, na kterm me bet libovoln operan systm). Literatura: asopis CHIP asopis COMPUTER www.svethardware.cz www.technet.cz www.root.cz www.kn.vutbr.cz/ftpsearch