Orbis pictus21. stoletTato prezentace byla vytvoenav rmci projektu

OB21-OP-STROJ-TE-MAR-U-3-011Svaovn obloukem Svaovn pod tavidlemIng. Josef Martink

Svaovn obloukem Svaovn pod tavidlemZdrojem tepla je elektrick oblouk,vznikne mezi elektrodou a svaovanm pedmtemrem el.oblouku se kov elektrody a svaovan materil tavVznikl tekut kov svaovan materil spojPouvme stejnosmrn proud nebo stdav napt 10 70V, intenzit 30-500 A

Svaovn uhlkovou elektrodouUhlkov elektrody se vyrb z istho grafituSvaovat lze jen stejnosmrnm proudemElektrodu vdy pipojujeme na zporn proudSvar se vytvo roztavenm zkladnho materiluLze svaovat: ocel,litinu,m,hlink,olovoHlavn ten plechy (lemov spoje) ve vodorovn poloze

Svaovn kovovou elektrodouHolmi kovovmi elektrodami vtinou nesvaujemeSvary nejsou kvalitn (pstup vzduchu ke svaru)Svaovat meme jen stejnosmrnm proudem

Svaovn obalenou elektrodouSvaujeme stejnosmrnm a stdavm proudemTeplem oblouku se tav svaovan materil, kovov jdro elektrody i obalStruska chrn svar ped pstupem vzduchuDo obalu meme pidat legovac prvky Po roztaven obalu pejdou do svaruDosahujeme vhodnch vlastnosti svaruObalenou elektrodou meme svaovat tm vechny kovy

Svaovn pod tavidlemHol elektroda podvan ze zsobnku se odtavuje el.obloukem pod vrstvou tavidlaVytv se potebn struskaM velkou odtavovac rychlost, lep kvalita svaruMal tepeln ztrty, pomal chladnut svaruOblouk je zakryt tavidlem-vliv zen na svee a okolSvaovn pod tavidlem lze pln automatizovat

Svaovn v netench plynechSvaovn stejnosmrnm proudem(elektroda+)-dopadaj kladn nabit ionty argonu na povrchovou vrstvu kyslinku- kterou rozruuj. Zvar je mlk a irok, elektroda tlust

Zapojen na mnus pl (elektroda - )Pm polarita nem argon istc inek.Zvar je zk a hlubok.Elektroda tenk

Pi zapojen na stdav proudVyuvme kladn plperiody k istcmu inku argonuPodle velikosti a druhu kyslinkov vrstvy na svaovanm materilu, volme druh zapojen elektrody

Svaovn v kyslinku (oxidu) uhliitm CO2Pednost je nzk cena CO2 mal spotebaMonost svaovat ve vech polohch velk produktivitaSvaujeme zejmna oceli

Pouit literatura :Strojrensk technologie M.Hluch a kolektiv