Ostatní luskovinyPěstovány jako potravina:•

jedlá

semena upravena,

•

jako zelenina –

mladé

lusky•

pícniny –

celé

rostliny (krmivo pro dobytek)

Fazole•

Druhá

nejvýznamnější

plodina, co do objemu sklizně

(19

mil. tun)•

Hlavní

pěstitelé: Amerika, Asie

•

Největší

světový producenti: Brazílie, Indie, Čína, Myanmar, Mexiko, USA

Hrách•

víc se pěstuje v Evropě

•

Roční

sklizeň

dosahuje 10 –

12 mil. tun•

Největší

producenti: Kanada, Francie, Rusko,

ČínaČočka•

Od Středomoří se šířila do Asie a jinam

•

Roční

světová

produkce dosahuje 3 mil. tun•

Největší

producenti:Indie, Turecko, Kanada a

Austrálie

Produkce luštěnin

Sklizeň mil. tun1. Brazílie 3,4

2. Indie 3,2

3. Čína 2,0

4. Myanmar 1,7

5. Mexiko 1,4

svět 19,5Česká

rep.

0,00001

Sklizeň mil. tun

1. USA 88

2. Brazílie 52

3. Argentina 40

4. Čína 16

5. Indie 8

svět 220Česká

rep.

0,018

Sója Fazole

Produkce luštěnin

Sklizeň tis. tun1. Indie 9502. Kanada 7003. Turecko 6204. USA 2405. Sýrie 170

svět 3 500Česká

rep.0,001

Sklizeň tis. tun1. Kanada 2 8002. Rusko 1 1503. Čína 1 1504. Francie 1 0005. Indie 800

svět 10 500Česká

rep. 70

Hrách Čočka

Ovoce a zelenina

Ovoce a zelenina•

Součást správné

výživy

•

Bez velké

energetické

hodnoty (soli, vitamíny)

•

Součást výživy•

Produkce se zvětšuje

•

Mění

se i teritoria (nejen tradiční

pěstitelé

a konsumenti)

•

Hlavně

oblasti s příznivými klimatickými a půdními podmínkami

•

Trend –

specializace oblastí•

Uplatňování

zásad velkovýroby (usnadňuje

ošetřování

a sklizeň)

Ovoce •

Produkce: 475 mil. Tun ročně

•

Z toho 1/10 světový obchod•

Přímí

spotřeba –

druhy snášející

skladování

a přepravu•

Největší

význam ve světovém obchodě

mají

pomeranče (62 % světové

sklizně citrusů), banány a jablka

•

Největší

vývoz tvoří

banány a citrusy (15 – 20%)

Banány

•

Produkce: 70 milionů

tun ročně•

Vzestupná

tendence

•

Stabilní

rozmístnění•

Rozvojové

země

–

náhrada obilovin i

okopanin•

Největší

produkcí

se vyznačují:

•

Tropické

oblasti Latinská

Amerika 42 %•

Tropické

oblasti J aJV

Asie 42 %

•

Afrika 12 %•

Největší

světový producent:

•

Indie (16,5 mil tun)•

Brazílie, Čína, Ekvádor, Filipíny, Indonésie a Mexiko

Banány

•

Hlavní

vývozní

oblast: •

Latinská

Amerika –

plantáže amerických

monopolů•

Více než

75 % světového vývozu

•

Ekvádor, Portorico, Honduras, Kolumbie, Kostarika

•

Největší

dovozní

trh:•

Severní

Amerika

•

Evropa

Citrusy•

Celosvětová

produkce

dosahuje 104 mil.tun za rok•

Roste

•

Subtropické

oblasti•

Intenzivní

pěstování

–

Izrael, Kypr, Španělsko, USA,

•

Vedoucí

postavení

má

Latinská

Amerika (přes 30 %) – zejména Brazílie

•

Druhé

místo –

Severní

Amerika (25 %) –

hl. Kalifornie v USA (jedna z největších ovocinářských

oblastí

světa)

•

Asie (téměř

25 %) –

Japonsko, Indie, Izrael, Turecko a Čína

•

Evropské

středomoří

(15 %) Španělsko a Itálie•

V posledním období

roste produkce v Africe (marocké,

alžírské

pobřeží, JAR)•

Dovoz: Evropské

státy –

S část mírného pásu

Pomeranče•

V produkci citrusů

převažuje

produkce pomerančů•

Sklizeň

pomerančů

(63 mil. tun)

•

Největší

prodicenti:•

Brazílie (36 % světové

sklizně)

•

USA, Mexiko, Španělsko, Indie a Itálie

Mandarinky•

Jsou na druhým místě, co do objemu sklizně

•

Sklizeň

–

21 tun ročně•

První

místo –

Čína (43 %)

•

Španělsko, Brazílie, Japonsko

Citrony

•

Jejich produkce je nižší•

V posledních letech stagnuje

•

12,5 mil. Tun•

Největší

producenti:

•

Mexiko•

Indie

•

Argentina•

Španělsko

•

Írán

Jablka•

Nejrozšířenější

ovoce mírneho

pásu

•

59 mil. tun ročně•

V minulosti byla největší

produkční

oblast a zároveň

největší

spotřebitelská oblast Evropa (téměř

60 %)

•

V současní

době

se ní

stává

Asie (54 %)(díky Číně)

•

Největší

světový producent je Čína•

roční

sv. produkce Číny (20 mil. Tun)

•

Druhý největší

producent USA•

Evropa (pouze 28 % svět. sklizně)

•

V rámci ní

největší

producenti Polsko, Francie, Itálie, Německo a Rusko

Vinné hrozny•

Produkce 65 mil tun ročně

•

Jenom malá

část se spotřebujejako stolní

ovoce

•

Zbytek –

surovina pro výrobu nápojů

(hlavně

vína)

•

Nejvýznamnější

pěstitelská

oblast –

Evropa (46 % světové produkce)

•

Poměr světové

produkce se mění

a u E s snižuje v prospěch rostoucí

produkce neustále vznikajících

•

„nových produkčních oblastí“: US, Argentina, JAR, Austrálie

•

Roste také

význam produkce v Asii (25 %) –

hlavně Čína, Turecko, Irán

Nejvýznamnější

vinařské

oblasti světa

•

Většina vinných odrůd se pěstuje v pásmech mezi 30°

a 50°

severní, resp. jižní

šířky.

•

V nich ležící

vinařské

oblasti mají

teplá

léta a poměrně mírné

zimy, což

je nutný předpoklad k tomu, aby se

dařilo vysoce jakostní

vinné

révě. •

Důležitá

je také

poloha v terénu a typ půdy. Údolí

skýtají

ochranu před větrem i mrazem a na nepříliš

úrodné

a pravidelně

odvodňované

půdě

musí

vinná

réva hluboko

zapustit kořeny. Je také

chráněna před přílišnou vlhkostí a za sucha si bere vodu ze spodní

půdy.

•

•

Portugalsko

produkuje víno už

dlouho, ale až donedávna byla většina jeho stolních vín určena pouze

pro místní

spotřebu. V cizině

jsou nejznámější

odrůdy Vinho

Verde

a Dao, dále pak vína se zvýšeným

procentem alkoholu Madeira (původem z ostrova téhož jména) a portské

(jež

se pěstuje v údolí

Duera).

•

Španělsko

má

větší

plochu vinic než

kterákoli jiná země, a přesto jsou tamní

výnosy vinou horkého letního

počasí

nízké. Nejlepší

vína pocházejí

z chladnějšího severu země

a z oblasti Jerezu, kde se vyrábí

sherry.

•

Itálie

je už

od dob starověku "zemí

vínu zaslíbenou" - nazvali ji tak staří

Řekové

pro snadnost, s níž

se zde

vinné

révě

vždy dařilo. Rok co rok Itálie produkuje více vína než

kterýkoli jiný stát. Nejvěhlasnější

vína pocházejí

ze severních krajů, zejména z Piemontu.

•

Francie

produkuje o něco méně

vína než

Itálie, zůstává však jeho nejvýznamnějším světovým pěstitelem, pokud

jde o kvalitu a šíři nabídky. Nejznámější

vinařské

kraje jsou Burgundsko a Bordeaux.

•

Německo

má

příznivé

podnebí

především pro bílá

vína. Nejlepší

vinice se prostírají

na západě

země. Podobné

vinné

odrůdy se rodí

v Rakousku, i když

díky o něco teplejšímu klimatu dosahují

poněkud bohatších a

plnějších chutí.•

Maďarsko nabízí

neznámější

červené

víno Býčí krev

(Egri

Bikavér), které

pochází

z kraje kolem starobylého barokního města Egeru, a dezertní

tokajské.

•

Bulharská

vína, vyráběná

ze západoevropských odrůd, jako je Cabernet

Sauvignon, se od 70. let 20. století

stala významným vývozním artiklem.•

Rumunsko

pěstuje víno ze západoevropských odrůd

Pinot

Noir

a má

jako výrobce vína velké

předpoklady.

•

USA

jsou zemí, kde se daří

velkému množství

vinných odrůd, především v Kalifornii, která

pro to má

ideální

podnebí. Nové

vinařské

oblasti se zakládají

na severozápadě

země

-

ve státech Washington, Oregon a

Idaho -

a na severovýchodě

(také

ve státě

New York, kde se první

víno vyrábělo už

v 17. století).

•

Chile

má

rozsáhlé

vinařské

oblasti s ideálními podmínkami pro pěstování

vína a od 80. let 20. století

kraluje jeho produkci v rámci celé

jižní

Ameriky. Jemná chilská

vína, červená

i bílá, se vyrábějí

z odrůd, jako je

Cabernet

Sauvignon, Merlot, Chardonnay

a Sauvignon Blanc.

•

Argentina

je pátým největším výrobcem vína na světě, ale její

produkty jsou jen průměrné

kvality. Víno se

pěstuje v mnoha oblastech na západě

země, především pak kolem Mendozy

v předhoří And.

•

Jižní

Afrika

v minulosti proslula jako výrobce dezertních vín. Dnes se zde pěstuje celá

řada odrůd, mezi nimiž

vynikají

červená

vína Pinotage

a Cinsaut

a suchá

bílá vína Colombard

a Steen

(Chenin

Blanc).

•

Austrálie proslula víny s výraznou, vyzrálou chtí. Zdejší pěstitelé

jsou vždy připraveni experimentovat a jejich

produkce je technicky na výši, a tak zejména australská vína Chardonnay

a Shiraz

dnes patří k nejlepším

světovým značkám.•

Nový Zéland

produkuje zejména jiskřivá bílá vína,

například různé

ušlechtilé

druhy Chardonnay, Sauvignon Blanc

a ryzlinků. Vínu se daří

zejména na teplejším

Severním ostrově, v poslední

době

však i na Jižním.

TECHNICKÉ PLODINY

•

Plodiny určené

na výrobu cukru•

Plodiny určené

na výrobu oleje

•

Plodiny určené

na výrobu textilních vláken

Plodiny určené na výrobu cukru

•

cukr –

důležitá

součást jídelníčku, ale vysoká spotřeba způsobuje obezitu

•

98% produkce

cukru plyne z

dvou základních plodin –

cukrová

řepa

a cukrová

třtina

•

zbylé

2%

-

Palma Areca

(JV Asie, Vietnam),čirok

(Izrael),

šťáva javorů

(Kanada), datle

(aridní

oblasti); ve středověku se

jako přirozené

sladidlo používal med

Plodiny určené na výrobu cukru•

tzv. cukerný komplex: na produkci a zpracování

těchto komodit je

navázán další

komplex výrob –

zemědělské

strojírenství, cukrovary, …•

země

s

vybudovaným cukerným komplexem založeným na zpracování

cukrovky se brání

přílivu cukrové

třtiny a třtinového cukru (třtinový cukr je levnější)

•

cukr z

řepy se začal vyrábět až

po Napoleonově

kontinentální

blokádě, kdy se němečtí

inženýři snažili vyzkoumat, z

čeho by se taky dal cukr

vyrábět•

vliv třtinového cukru

neustále posiluje (dnes 65%),

• řepný cukr

jen 34,6%

•

ha výnosy: •

cukrová

třtina

extenzivně

6 t/ha, intenzivně

až

30 t/ha;

•

cukrová

řepa

intenzivně

jen 5 t/ha g není

možné

čelit konkurenci, uzavírání

cukrovarů

u nás

Plodiny určené na výrobu cukrusvětová

roční

produkce cukru

130 mil. t

(po 2. sv. v. jen 33 mil. tun)

•

1.

Asie 31,8%

1. Brazílie 20 mil. t•

2.

Evropa 21,1%

2. Indie 14 mil. t

•

3.

Jižní

Amerika 18,8%

3. Čína 9 mil. t•

4.

Sev. a Stř. Am. 16%

4. USA 7,3 mil. t

•

5.

Afrika 6,7%

5. Austrálie 5,8 mil. t•

6.

Oc. a Austrálie 4,5%

6. Mexiko 5,2 mil. t

•

7. Francie•

dále Francie, Německo, Thajsko, Ukrajina (20.)

•

v

první

desítce jsou jen dva státy produkující

jak třtinový, tak řepný cukr (USA a Čína)

Cukrová třtina•

původem z

Bengálska, výroba cukru známá

už

za Alex. Makedonského•

dříve se pěstovala i ve Středomoří, ale s

objevem

Nového světa produkce přenesena do Ameriky (nástup otrokářství, plantážního zemědělství)

•

daří

se jí

v

subrovníkovém

pásmu (do 30°

zem. š.), náročná

na závlahy (kromě

monzunových oblastí

…);

•

sklízí

se až

10 let bez nutnosti kultivace•

co do objemu je roční

sklizeň

největší

ze všech plodin –

1,26 mld. tun/rok (sklízí

se celá

rostlina)•

sklizeň

neustále roste; náročnost na rychlé

zpracování

(budování

úzkokolejek)•

v

Brazílii ethanol ze třtiny

jako přídavek do benzinu; destilát ze třtiny = RUM

Cukrová třtina•

světová

roční

produkce:

•

1.

Brazílie 338 mil. t•

2.

Indie 265 mil. t

•

3.

Čína 88 mil. t•

4.

Pákistán 53 mil. t

•

5.

Mexiko 50 mil. t•

6.

Thajsko 40 mil. t

•

- dále Austrálie, propad Kuby (dříve 3. místo)

•

- celosvětový průměr

ha výnosů

asi 60 t/ha, •

ale např. Haiti –

10 t/ha; Malawa, Zimbabwe,…

až

100

t/ha

Cukrová řepa•

novodobá

plodina,

•

výroba cukru popsána až

v

2. pol. 18. století

(Napoleonova blokáda)•

už

v

80. letech 19. stol. se cukru z

řepy produkovalo více než

třtinového•

ale ve 20. století

řepný cukr nestačí

konkurovat levnějšímu

třtinovému cukru•

součást osevních postupů

cukrová

řepa je prý nejvhodnější

předplodinou pro slad. ječmen•

chrást

- krmivo, bulvy -

cukr, řízky

+ melasa g odpad

•

velké

regionální

diference v

pěstování; •

výrazný pokles po r. 1990 –

rozpad SSSR

•

(1989/1990 –

poslední

velká

sklizeň

300 mil. t -

za celý svět)

Cukrová řepa•

světová

roční

produkce:

•

1.

Francie 31 mil. t•

2.

USA 25-30 mil. t

•

3.

Německo 25-30 mil. t•

4.

Turecko 20 mil. t �

•

5.

Ukrajina 16 mil. t•

6.

Polsko 15 mil. t

•

7.

Čína 14,5 mil. t

•

intenzita pěstování

– průměrný výnos ve světě

35 t/ha •

(v SSSR pod 20 t/ha, v

Holandsku nebo Švýcarsku i 60

t/ha)

Plodiny určené na výrobu oleje•

Olejniny -

soubor botanicky od sebe velmi

vzdálených rostlin, které

mají

společné

to, že v některých svých orgánech dokáží

hromadit

tolik tuků, že jejich zpracování

je pro nás rentabilní

•

podstatná

část skupiny tzv. alternativních plodin, jež

se pěstují

na uvolněných plochách

•

olej také

jako obnovitelný zdroj energie, významný produkt mezinárodního obchodu

•

pro průmyslové

využití

se pěstuje 30 druhů, z

nichž

nejvýznamnějších druhů

je jen 12

•

olejnatá

semena: •

a) měkká

(bavlníkové, podzemnicové, sój.

boby, slun. jádra, olivy, řepka olejná

a sezamové

sem.)

•

b) tvrdá

(kopra a palmová

jádra)•

c) semena k

technickému využití

(len,

ricinové

boby a turgové

ořechy)•

obsah tuků

v

semenech

se pohybuje od

20% (sója) po asi 70% (kopra)

Plodiny určené na výrobu oleje

•

velký nárůst v

pěstování

olejnin v

posledních letech –

lidé

dávají

přednost

rostlinným tukům •

během posledních 10 let stoupla produkce olejnin až

o 50%

•

a spotřeba oleje stoupá

po celém světě bez výjimek zhruba o 1 kg na hlavu ročně

za 5 let

•

výroba oleje: (sójového je nejvíc, přestože má nejmenší

procento tuků

–

vysoká

produkce sóji)

•

sójový (23 mil. t/rok) –

zbytky po vylisování

se zužitkují

jako krmivo

•

řepkový (12) –

velký boom•

palmový (11)

•

slunečnicový (9)•

podzemnicový (5)

•

bavlníkový•

kokosovo-ořechový

Podzemnice olejná•

lat. Arachis

hypogea

•

název arašídy; burské

oříšky

podle Búrů

v

již. Africe•

luštěnina příbuzná

s

hrachem a čočkou, ale pro vysoký

obsah tuků řadíme do olejnin•

květy se po odkvětu zavrtávají

do země

a tam dozrávají

•

plodina vnějších tropů

se střídáním vlhka a sucha•

výroba oleje, margarínů, pomazánek, mýdel

•

pro některé

země

(Sahel) je to často jediná

exportní komodita (např. Súdán, Senegal)

•

produkce 30 mil. tun/rok•

Čína (12 mil t), Indie (7,5), Nigérie (2,5), Indonésie

Bavlník•

textilní

plodina, ale semena poskytují

olej vhodný pro

technické

účely•

na samotnou produkci semen je navázána síť

lisoven a

intenzivní

živočišná

výroba (krmivo)•

produkce bavlníkových semen 53 mil. t:

•

1.

Čína (13,5 mil. t)•

2.

USA (7,9)

•

3.

Indie (7,7)•

4.

Pákistán (4,5)

•

5.

Uzbekistán (3,2)•

Turecko, Austrálie

Palma kokosová•

má

vedoucí

úlohu v

rovníkové

oblasti, zemědělci

zužitkovávají

celý strom •

plantáže na pobřeží

Ind. a Tichého oceánu, nevadí

jí

zasolená

půda mořem•

zdroj mnoha surovin: kokosové

ořechy, kokosový olej,

kokosové

mléko (často jediný zdroj tekutin), kojir

(vlákna v

zelené

slupce kolem skořápky ořechu, např. na

rohože), skořápky jako nádoby, ...•

dužnina se vytlouká

a suší

-

po vysušení

se označuje

jako kopra

(70–80% tuku), výroba margarínů

apod.•

nastrouhaná

kopra = kokosová

moučka (na pečení, do

cukroví)•

ročně

se na světě

sklidí

48 mil. tun

kokosových ořechů:

•

Indonésie (15), Filipíny, Indie, Srí

Lanka, Thajsko, Vietnam, Mexiko, Papua-Nová

Guinea

Palma olejná

•

v

oblastech s

vysokým koeficientem vlhkosti

•

(západní

Afrika a Zadní

Indie)•

z

palmových jader se lisuje kvalitní

olej

•

produkce ročně

5,5 mil. t: •

Malajsie, Indonésie, Nigérie

Olivovník•

většina sklizně

výrazně

soustředěna do prostoru

Středomoří

(trad. zastaralé

zemědělství)•

olivové

háje -

efektivní

využití

špatných degenerovaných

půd•

olej se z

oliv lisuje buď

za studena

(vůbec nejkvalitnější

olej, tzv. panenský, pouze pro studenou kuchyni, do salátů, zálivek, apod.)

•

nebo za tepla

(levnější, vhodný i na smažení, zejm. v

Itálii)

•

světová

produkce oleje 2 mil. t/rok: •

Španělsko, Itálie, Řecko, Turecko, Tunis, Maroko

Slunečnice•

významná

olejnina teplejších mírných podnebných pásem

•

od 16. století

se pěstuje i u nás, šlechtěním se postupně

šíří

i do chladnějších oblastí

•

(před rokem 1990 se u nás pěstovala jen v

Podunají

na jihu Slovenska, nyní

i na J Moravě, v

Polabí

a na Hané

•

zbytky po vylisování

se hodí

jako krmivo pro hospodářská

zvířata•

produkce celkem 26 mil. tun/rok:

•

1.

Argentina (6) -

GMO•

2.

Rusko (3, za SSSR 7)

•

3.

USA (2,4)•

4.

Ukrajina (2,3)

•

5.

Francie (1,7)•

teplejší

oblasti Číny a Indie

Řepka olejná•

nejvýznamnější

olejnina mírných zeměpisných šířek,

•

spíše vrchovin (u nás se ale pěstuje i v

nížinách, kde by měly být náročnější plodiny, a tak berou kšeft vrchovinám)

•

nenáročná

na vlastnosti půdy -

podmínky na půdy -

jenom ne písek! - lokality

–

Pole, cesty, okolí

sídel, okolí

železnice, všude kam ji vítr zanese...•

semeno poskytuje až

45% oleje, který je vhodný spíše k

technickým účelům

•

MEŘO program

= používání

methyl-ester-řepkového oleje jako aditiva

do pohonných hmot -

biopalivo

(pohonné

hmoty jsou pak ale dražší, ne tak

účinné

–

nižší

oktanové

číslo, menší

rychlost)•

problém s

velkoprodukcí

řepky: tvoří-li řepka více než

15% v

osevních

postupech jednoho družstva, hrozí

nebezpečí přemnožení

škůdců

(např. lískáček

řepkový)

•

-světová

produkce 36 mil. t/rok (obrovský nárůst –

dvojnásobný za 15 let):•

Čína (8), Kanada (8), Indie (5), Francie (3,7), Německo (3,4), Velká

Británie

(1,6), Austrálie, Polsko

Řepka olejná•

pěstování

podle podn. pásů–

mírné

pásy–

subtropické

pásy–

hlavně

severní

polokoule•

ČR–

13,9 % osázené

půdy–

3. nejrozšíř. Plodina

POUŽITÍ:•

výroba oleje–

lidská

spotřeba–

bionafta–

mýdla•

krmivo pro zvířata–

hodně

bílkovin–

zejména pro skot, méně

pro prasata a kuřata

•

Hnojivo -

Čína•

med

pořadí stát roční

produkce (t)

1 Čína 10 375 010

2 Kanada 8 864 200

3 Indie 7 097 000

4 Německo 5 320 000

5 Francie 4 554 000

6 Polsko 2 112 600

7 Velká

Británie 2 108 000

8 Austrálie 1 065 000

9 Ukrajina 1 060 000

10 Česká

republika 1 038 400

11 USA 660 334

12 Ruská

federace 600 000

13 Maďarsko 498 200

14 Pákistán 384 000

15 Rumunsko 348 169

ŘEPKOVÝ OLEJ•

minimalizace obsahu kys. erukové

-

CH3(CH2)7CH=CH(CH2)11COOH •

málo hořčičných silic

•

výroba margarínů, olejůKRMIVO PRO ZVÍŘATA•

„odpad“

vzniklý při výrobě

oleje

•

vysoký obsah bílkovin a tuků•

hlavně

pro skot

•

vepřům a kuřatům může způsobit metabolické problémy

BIONAFTA•

přidávání

řepkového oleje do nafty

•

poměr 2 –

20 %•

Nevýhody -

řepka je všude

Len

•

méně

produkovaná

olejnina, spíše textilní plodina

•

a)

len přadný

(25%) –

v

chladnějších oblastech•

b)

len olejný

(75%) –

v

teplejších oblastech, i

v

tropech•

až

40% oleje je k

technickým účelům (mazací

oleje, fermeže)•

světová

produkce 2,8 mil. t

oleje/rok:

•

Kanada (1,1), Čína, Indie, USA, Německo

Sezam•

v

teplých, až

semiaridních oblastech; až

50% oleje•

produkce 2,5 mil. tun

sezamových semínek: Indie (0,65), Čína (0,5), Myanmar

(0,3), Súdán

Ricinové

boby•

plod trop. rostliny Skočec (Ricinus

komunis), technický olej k

výrobě

léků, mýdla,...•

světová

roční

produkce 1,2 mil. t: Indie (0,9), Čína

Tungové

ořechy•

olej se vyrábí

ze semen stromu Aleurites, k

technickým účelům (barvy, laky)•

světová

produkce 0,5 mil. t oleje, většina se vyrábí

v

Číně, zbytek Paraguay, Argentina

Saflor•

žlutě

kvetoucí

bodláčí

–

rostlina Světlice barvířská

(jedlý i techn. olej, z

květů červené

barvivo)

•

světová

produkce 1 mil. t: Indie, USA, Mexiko

Konopné

semeno•

plodina budoucnosti, rostlina se dá

využít i k

výrobě

papíru

Mák•

pochutina s

vysokým obsahem tuků•

1. Turecko (60 tis. t), 2. ČR (30 tis. t), Francie, Ukrajina (opiová

podoba Afghánistán, Pákistán)

•

Zrníčka -

pečivářství

a olejnářství•

Makovina -

odpad (prázdné

makovice + stonky) od nás odebírá

Slovakofarma Hlohovec (SK) na výrobu morfinu do medikamentů

Plodiny určené

na výrobu textilních vláken

TEXTILNÍ

KULTURYbotanicky vzdálené

rostliny

•

Přírodní

vlákna se dělí: •

a)

vlákna z

plodů

–

bavlník, kapok,

kokosové

vlákno•

b)

vlákna lýková

–

len, konopí, ramje, juta,

kenaf•

c)

vlákna listová

–

sisal, banánovník

BAVLNÍK•

pochází

z

Asie, význam objeven v

19. st. –

industrializace•

jednoletá

i víceletá

rostlina, subtrop. a trop.

oblasti –

hl. monzunové•

50. a 60. léta pokles významu –

nástup

syntetických vláken•

produkce: 18,5mil.tun: 1. Čína

2. USA

3.

Indie•

další: Pákistán, Uzbekistán, Turecko, Argentina, Austrálie, Řecko

BAVLNÍK•

Produkční

oblasti:

•

1.

Asie –

ČínaST Asie –

Uzbekistán, Turkmenistán

J Asie –

Indie, PákistánJZ Asie –

Turecko, Sýrie

•

2.

oblast S

Am. –

USA cotton

belt

–

z

V

části USA se přesunuje k

Z

•

3.

Latinská

Am. –

Brazílie, Peru•

4. Afrika –

údolí

Nilu –

Egypt, Súdán –

nejkvalitnější

Plodiny určené

na výrobu textilních vláken

KAPOK•

semena kapokového stromu

•

čalounictví, žíněnky•

Indonésie –

Jáva

JUTA•

dlouhá

vlákna, původ Asie –

vlhké

tropy

•

produkce 3,4mil.tun: 1. Indie

2. Bangladéš

KENAF = bombajské

konopí•

rostl. ibišek konopný

•

Kyrgystán

Plodiny určené

na výrobu textilních vláken

LEN•

V Středomoří, vytlačen bavlnou, užíván v

Z

a St E

•

ubrusy, ručníky, technické

účely•

produkce 650mil.tun: 1. Čína

Francie, Bělorusko, Rusko, VB, Belgie,

Nizozemí

KONOPÍ•

teplejší

podmínky, pokles produkce

•

produkce 80.mil.tun: Čína, Rumunsko, S

Korea, Španělsko, Francie

RAMJE = čínská

tráva•

provazy, lana, přídavek do některých tkanin

SISAL•

rostlina Agáve sisana

•

kartáče, lana•

Brazílie, Mexiko, Keňa, Tanzanie

•

Henequen

–

spec. druh Agáve, pěstována na Yucatánu

Plodiny určené

na výrobu textilních vláken

•

BANÁNOVÉ

VLÁKNO •

= manilské

konopí

= abaka

•

rost. banán vláknitý, výroba z

listů

– dlouhá

vlákn

•

provazy•

Filipíny, Ekvádor

POCHUTINY

•

potraviny s

malou výživnou hodnotou, které

se pěstují

pro své

specifické

chuťové

vlastnosti•

obsahují

alkaloidy, které

působí

na

nervový systém člověka•

jsou to

•

a) látky k

přípravě

nápojů, •

b) látky ke kořenění

jídel

Látky k přípravě nápojů•

jsou to rostliny, které

jsou od sebe často velmi

vzdálené

jak botanicky, tak způsobem pěstování•

často jediná

vývozní

komodita některých zemí,

důležité

pro zahraniční

obchod•

působením člověka došlo postupem času k

totální

záměně

místa původu a dnešní

produkce rostliny •

plantážní

způsob pěstování

narušil potravinovou

bilanci místa zemědělské

produkce

Čajovník

•

Čajovník_

čaj = listy čajovníku (Thea chinensis), což

je keř

vyšlechtěný z

divoce

rostoucích stromových druhů

v

jižní

Číně; dnes je nejvýzn. oblastí

produkce celá

monz. Asie a nově

i vých. Afrika

•

Čajovníky, jejichž

listy se používají

pro výluh či výrobu čaje, jsou keře s celoročně

zelenými, silně

žebrovitými listy vyrůstajícími na krátkých větvičkách.•

Horské

polohy menší výnosy avšak větší kvalita

•

Květy všech druhů čajovníku jsou bílé

a podobají

se květům třešní.

•

Pro listy čajovníků

jsou typické

dobře viditelné

stříbřitě bílé

chloupky, jimiž

je pokryta jejich spodní

strana.

•

Nerozvinuté

pupeny listů

(tipsy) jsou jimi pokryty zcela.•

Vysoký podíl tipsů

je charakteristický pro kvalitní

třídy

čaje.

•

není

příliš

choulostivý na teplotní

výkyvy

•

vyžaduje však značné

množství

srážek během celého roku

•

musí

se zastiňovat proti příliš

prudkému

slunci

•

stříháním se zvyšuje množství

výhonů

a

keř

se zahušťuje a formuje do požadovaného tvaru o výšce 70 –

100

centimetrů•

Keře se kvůli snadnějšímu sběru čajového listu sází

do

pravidelných dlouhých pásů

vedle

sebe.

•

1. sběr –

čtvrtým rokem•

Prvotřídní

list však

čajovník poskytuje ještě později a úrodu dává

zhruba 30 let.•

Doba sklizně

je závislá

na klimatických podmínkách.

•

Sklizeň

několikrát ročně•

V tropickém podnebí

s

rovnoměrně

rozvrženými srážkami celoročně

(až

30 sklizní).•

Z jednoho keře se získá

v pátém roce asi 3/4 kg čerstvého čaje.

•

V desátém roce více než 1kg.

•

Kvalita úrody během roku silně

kolísá

a různé

oblasti poskytují

své nejkvalitnější

čaje v

rozličných obdobích.•

Sběr čajového listu se provádí

převážně

ručně

–

odštipováním prsty či pomocí

nůžek.

•

Sklízí

se mladé

koncové výhonky sestávající

z

tipsu

(ten obsahuje nejvíce aromatických látek) a 2 –

5 lístků.

•

čaje zelené•

bílé

•

žluté•

polozelené

•

černé

a tmavé•

Nejdůležitějším hlediskem pro zařazení

čaje

do některé

z těchto skupin je, do jaké

míry a ve které

fázi zpracování

proběhla tzv.

FERMENTACE, tedy přirozený proces, při němž

dochází

k oxidaci buněčné

šťávy listu

a změně

jeho chemických vlastností.

•

Nefermentovaný•

Aby fermentace nezačala, je třeba lístky utržené

z keře co nejrychleji

zahřát, a to buď

na kovových pánvích nebo propařením.

•

Následuje hnětení, tvarování, sušení, třídění

a poslední

fází

bývá

dosušování.

•

listy se rovnou suší, bez oxidace. •

Obvykle se tak zpracovávají

mladé

lístky,

někdy se keře pěstují

zastíněné, aby se omezilo množství

chlorofylu

v listech.

•

(Velmi oblíbené

jsou i exotické

„čaje“

jako je jihoamerické

maté

nebo jihoafrický

rooibos

a

honeybush

nebo jiné

bylinné

čaje. Označení "čaj" zde ale není

přesné, protože se tyto

tzv. "bylinné

čaje" nevyrábí

z čajovníku.)

•

Dokonale fermentované•

Čaj se při konstantních teplotách (okolo 22˚C) a vlhkosti nechává

zavadnout.

Poté

je počínající

proces fermentace podpořen narušením buněčné

struktury listu svinováním

na speciálních strojích. V konečné

fázi je list sušen a tříděn.

Země

tis. tun

1. Čína 8552. Indie 8513. Srí Lanka 3084. Keňa 2955. Turecko 2026. Indonésie 1657. Vietnam 1088. Japonsko 1019. Argentina 6410.Bangladéš 56

Produkce pochutin

Sklizeň tis. tun1. Brazílie 2 6002. Vietnam 8503. Kolumbie 7004. Indonésie 6505. Mexiko 300

svět 7 800Česká

rep.0

Sklizeň tis. tun1. Čína 1 0002. Indie 9003. Srí

Lanka 300

4. Keňa 3005. Turecko 250

svět 3 700Česká

rep. 0

Čajovník Kávovník

Produkce pochutin

Sklizeň tis. tun1. Čína 2 8002. Brazílie 9003. Indie 5504. USA 3505. Argentina 170

svět 6 700Česká

rep.0

Sklizeň tis. tun1. Pobř. Slon. 1 4002. Ghana 7503. Indonésie 6004. Nigérie 5005. Brazílie 200

svět 4 000Česká

rep. 0

Kakaovník Tabák

Chemické

suroviny rostlinného původu

•

barviva, pryskyřice, třísloviny, přírodní

kaučuk PŘÍRODNÍ

KAUČUK

•

původ Amazonie, v

19. st. nedostačovala tato produkce, proto Britové

ukradli semena a přenesli to na Cejlon a

ostatní

Tichomořské

ostrovy. •

V

této době

proto dominantní

hlavní

kolonizátoři –

VB a

Nizozemí. •

Po 1.sv.v. význam pěstování

přenesen do Afr.

•

snahy získávat surovinu jinak –

výroba z

rost. Toxagys (Rusko, Kazachstán) –

malá

produkce. Něm. –

výroba

syntetického kaučuku•

produkce 7.mil.tun: 1. Thajsko

2. Indonésie

3. Malajsie

•

dále: Indie, Čína, Vietnam

Chemické

suroviny rostlinného původu

PYRETRUM•

z

rost. čeledi hvězdicovitých, hodně

roste na Balkáne

•

významný insekticid –

masti, spreje•

Keňa, Tanzanie, Balkán

TABÁK•

tabák doutníkový –

tropy, subtropy –

Kuba, Indie

•

jiné

druhy –

výroba cigaret –

nejkvalitnější

subtropy, také

mírné pásmo

•

Bulharsko, Turecko, Ukrajina, také

J Švédska a SV Polsko•

produkce: 1. Čína(2,4mil.tun)

2. USA(670tisíc tun)

3. Indie

•

dále: Brazílie, Turecko, Zimbabwe, z

E nejvíce Řecko

•

Proces vyčleňování

typů

zemědělství•

Spůsob

třídění

struktur zemědělské

výroby na základe

společných znaků•

Výsledný efekt procesu vyčleňování

zemědělských typů

–

jde o konkrétní

práci•

Je závislá

na měřítku i na jednotlivých ukazovatelích

podle kterých se typlogie

realizuje

Typ zemědělství

Typ zemědělství

•

Charakteristická

jednotka zemědělství•

Vyznačuje se shodnými vlastnostmi,

•

Vydělení

typu se opírá

o podobnost skoumaných diagnostických ukazovatelů

•

Seskupování

podobných prostorových jednotek se shodnými črtami zemědělství

•

Jde o výsledek působení

různých procesů

i faktorů

historické, technické, ekonomické

i kulturní

povahy, které

působí

na

zemědělsou

výrobu v konkrétním místě, čase a přírodno- ekonomických podmínkách.

Typ zemědělství

Ukazovatele, který se využívají

při typologii zemědělstvíUplatňují

se 3 skupiny ukazovatelů:

1.

Společensko-vlastnické

poměryvlastnické

poměry

2.

Organizačno-technické

podmínkymnožství

vynaložené

práce ve vztahu k produkci

a) hnojeníb) zavlažovaníc) spůsob

využití

půdy

d) intenzita využití

půdy2.

Výrobné

ukazovatele

a) produktivitab) trhovostc)specializace