1

OTÁZKY ZOOLOGIE BEZOBRATLÝCH

1. Čím se živí převážně všenky – deriváty pokožky

2. Mnohoštětinatci (Polychaeta) mají vylučovací soustavu – prvotné protonefridie, v dospělosti metanefridie

3. Rozmnožování u kroužkovců – mnohoštětinatci – gonochoristé

- máloštětinatci + pijavice – hermafrodité

4. Vývoj tasemnic probíhá – ve vodě i na souši, podle toho o jaký druh se jedná

5. Obranný systém drápkovců (Onychophora) – plivou lepkavý sekret,který na vzduchu tuhne (dravci)

6. Plži mají oko – pohárkové (inverzní, stopkaté, plošné)

7. Vypsat řády skupiny Entognata –hmyzenky (protura), štětinovky (campodeina), škvorovky (japygina),

chvostoskoci (collembola)

8. Chelicery u štírků se vyvinuly – z 2.páru tykadel členovců ( z antén )

9. Labium je inervováno – podjícnovou zauzlinou

10. Mastax slouží k – drcení potravy (vířníci)

11. Regenerace u pijavek – je zanedbatelná, nanejvýš slouží k hojení ran

12. Rýhování vajíčka u ploštěnců (štětinatců) – spirální, determinovaný vývoj

13. Parazité u hlístů se vyvinuli z – predátorů a saprofágů

14. Vajíčka škrkavky jsou – lepkavá a přichytí se na potravě

15. Vlasovec oční (Lao lao) se přenáší pomocí – krev sajícího hmyzu (larva mikrofilárie, moucha Chysops)

16. Nervová soustava vířníků - ganglia cerebrální, trupové a pedální

17. Bdelloidea (pijavenky) se rozmnožuje -striktně partenogeneticky (vířníci)

18. Teloblastický coelom se vyskytuje – pogonophora (kroužkovci, pláštěnci, pásnice)

19. Hlemýžď zahradní je – hermafrodit s přímým vývojem

20. Morrenovy žlázy slouží k – neutralizaci (změně pH) vápníkem (kroužkovci)

21. Pijavka koňská parazituje – loví drobné bezobratlé

22. Nervová soustava želvušek ( Tardigrada ) – mozek (2 laterální laloky + podjícnové ganglium), dvojitá

ventrální páska se 4 ganglii

23. Nervová soustava jazyčnatek – 1 ganglium, z něj paprsčité výběžky

24. Ocelus se vyskytuje u – pavoukovci a hmyz (naupliové oko)

25. 3 rozdíly mezi chelicerami a mandibulami – chelicera: pohyb nezávisle na sobě, inervace z nadjícnového

ganglia), rovina pohybu je vertikální – rovnoběžná s podélnou osou těla,přeměněný první pár končetin.

mandibula: synchronní práce, z podjícnového ganglia a horizontální rovina

2

26. Sviluška je – fytofág

27. Co je to procerkoid – stadium u tasemnic, vzniká z onkosféry (v korýši)

28. Která štěrbinovka napadá člověka – Diphyllobothrium latum -škulovec lidský – v syrové rybě

29. Labium hmyzu – spodní pysk (vzniká srůstem dvou párů maxil)

30. Labrum hmyzu – horní pysk (derivát vlastního článku)

31. Malphigiho trubice – aparát VS ( vychlípenina střeva )

32. Maska – lapací orgán vážek – přeměňuje ústní ústrojí z labia ( v klidu u hrudi, při lovu se vymršťuje)

33. Jak se živí rak – není to dravec, ale nekrofág (nic by nechytil)

34. Radula – orgán ústní dutiny u plžů - kolagen ostrouhávání potravy

35. Choanocyty – límečkové buňky, Porifera (houbovci), přihánění potravy

36. Co patří do Paleoptera (starokřídlí) –jepice, vážky (motýlice, + šidélka, + šídla )

37. Kam patří pijavka koňská– kmen Annelida ( kroužkovci ), třída Hirudinidae (pijavky)

38. Charakteristika kmene Annelida – homonomní segmentace těla, TS průchodná, CS uzavřená (dorzální aorta

+ pulzační spojky –hemolymfa),Coelom, DS – celým povrchem těla, VS –metanefridie, SS – podélné a cirkulární

svaly, NS – žebříčkovitá, výrazný trend cefalizace

39. Kdo má obrněný rypáček – rypečky (Kinorhyncha) + vrtejši (Acanthocefala) + hlavatci (Priapuloidea) +

strunovci (Nematomorpha)

40. Jak se živí želvušky ( Tardigrada ) –vysáváním rostlinných i živočišných buněk-svalnatý hltan, ústní dutina se

skylety -bodec k penetrování BS

41. VS želvušek – Malphigiho trubice + dorzální žláza

42. Receptakulum seminis – máloštětinatci – při kopulaci sperma do váčku

43. Rozdíl endoplazma x ektoplazma – tekutá, vyplňuje x – gelovitá, aktivní pohyb,kontrakce

44. Kdo má vícejaderné spory – rybomorky ( Myxozoa )

45. Jak se živí ploutvenky (Chaetognath ) – výhradně mořští planktonní živočiši, živí se dravě korýši, kolem úst

mají lapací háčky a po stranách lemovitě uspořádané ploutvičky -celkovým vzhledem připomínají rybičky ,po

stranách mají cílie – anlogie s postraní čárou ryb

46. Co je u mandibulat ( korýši + vzdušnicovci ) inervováno z :

a) protocerebra – zrakové ogány

b) deuterocerebra – mechano a chemoreceptory – 1. pár tykadel

c) tritocerebra – 2. pár tykadel a chelicery

-vsuvka: 1.pár tykadel – antenuly, 2. pár tykadel -antény

47. Rýhování vajíček u hlavonožců (Cephalopoda)–parciálně, diskoidální – dost netypické

3

48. Kde mají motolice (třída Trematoda) anální otvor – mají neprůchodnou TS – vyvrhují přijímacím otvorem –

nemají ani trávicí žlázu

49. Schránka měkkýšů je:

a) primárně 3 vrstevná,typický znak celého kmene

b) vzniká činností dermálních žláz okraje pláště

c) 1. vrstva – periostracum – ochrana,barva,z látky chonchiolin–složením podobná hedvábí, je pružná

d) 2.vrstva – ostracum – aragonitová vrstva

e) 3.vrstva – hypostracum – kalcit + org.látky – dává charakteristické perleťové zbarvení

50. Osphradia – chemoreceptory detekující kvalitu vody vstupující do žaber (u měkkýšů) -dobře vyvinuto u mlžů

51. Oligomerní coelom - je coelom s omezeným rozsahem jen dutina gonád a obal dutiny perikardu,měkkýši,

sumýšovci, rypohlavci

52. Kmen Mollusca má NS – amphineurní + gangliová

53. Loricifera (korzetky) – mají pohárkovitou schránku – loriku, jsou to mořští a drobní živočichové chapadélka

ve dvou řadách ( u úst )

–přihání potravu a kyslík NS – ortogonální,gonochoristé (vnější oplození) ,Higginsova larva (bez loriky a plave x

dospělci s lorikou a jsou přisedlí)

54. Vrtejši – larva v mezihostiteli – acanthor – ( uchycuje se ve stěně střeva a živí se osmoticky )

a) vrtejš husí – střeva kachen, hus a lysek,mezihostitelem je beruška vodní

b) vrtejš krysí – střeva krysy, potkana a sysla,mezihostitelem je šváb,potemník

55. V cyklu mnohonožek se vyskytuje–anamorfóza=včleňování článku během ontogenetického vývoje

56. Jazyčnatky (třída Linguatula) nemají – DS,CS,VS – silně redukovaný organismus parazitují uvnitř dutiny savců

57. Perloočka ( Daphnia ) -má v dospělosti složené i naupliové oko

58. Jaké je druhé larvální stadium u motolic – redie (vajíčka žlučovody ven-)do vody, miracidium-)do bahnatky,

sporocysta-)redie, uvnitř ní cerkarie-)na zatopené trávě)

59.Jak se dostane krevnička močová ( Schistozoma haematobium ) do hostitele: třída Trematoda, způsobuje

močení krve – hematurii, samec má zespoda těla rýhu,tam uchopí samičku a už tak žijí do konce života, vývoj –

miracidium do vodního plže ( ve vodě aktivně pohyblivá furkocerkarie = cerkarie s větvenou ploutvičkou v

podobě vidličky ),aktivně proniká do hostitele ( chemotaktické přitahování ) – provrtá se do hostitele (

nejčastěji mezi prsty na nohou) – dostává se do CS a tudy do močového měchýře – tady kopulace – vajíčka s

ostnem – protrhnou cévku ( čůrání krve ) – s močí do vody vajíčko.

60. Co se stane při hematurii – vajíčka protrhnou močový měchýř

61. Čím se přenáší Loa loa – krví

62. Jak se živí rypečky – mikrofágové

4

63. Jak se rýhují vajíčka u měkkýšů – spirální, terčkovité = diskoidální

64. Jak žijí hadice – částeční dravci – loví v noci

65. Zařadit mery – Praneoptera

66. Kdo nemá tykadla (u hmyzu) – hmyzenky

67. Odkud jsou inervovány maxilipedy – somatické ganglium

68. Jaké oči mají štírci – oči mají ( jeden až dva páry ) –zřejmě ocelli (malá očka)

69. Jak žijí pancířníci – saprofágové

70. Co žerou chroustnatky – okusují řasy na skalách

71. K čemu slouží volventy – k omotání, znemožňují pohyb,nejsou lepivé,omotávají se kolem živočichů –u

žaludovců

72. Vyjmenuj hormony u hmyzu – juvenilní hormon, ekdyson, feromony

73. Mixocoel – druhotná tělní dutina splývá s prvotní za vzniku mixocoelu (u členovců)

74. Mezi Polyneoptera patří =mnohožilní (škvoři, cvrčkovci, rovnokřídlí, strašilky, strašilkovci, drobnělky)

75. Nezmar hnědý – gonochorista

76. Co je to tagmatizace –členění těla

77. Krevnička močová žije – ve vrátnicové žíle – oplozené vajíčko do kapilár močového měchýře

78. Pohyb ostnokožců zajištěn především – vodními cévami – ambulakrální systém

79. Ostnokožci mají kostru – jen vápenitou či vápenitou + org.složky

80. Exkreční soustava ostnokožců – není

81. Nezmar obecný je – hermafrodit

82. Čím se živí nohatky – polypy a korály

83. Jak se živí ploštěnky – dravě

84. Proč jsou přílipkovci živé fosílie – amfineurní NS, metamerické, nemá ulitu ve spirále

85. Co patří mezi předožábré – přílipka, ušeň, zavinutec, homolice, bahenka, ostranka, křídlatec

86. Kroužkovci jsou: Polychaeta – gonochoristé, Oligochaeta + Hirudinea – hermafroditi

87. Larva u Polychaeta – trochofora

88. Microsporidia – jádro s cytoplaznou a stočené vlákno

89. Ephira – juvenilní medůzka ( Sciphozoa )

90. Argonaut – schránka na vajíčka,mají ji pouze samice

91. Archeocyty – totipotentní buňky hub – základy gemulí

5

92. Srdce plicnatých plžů –1 předsíň a 1 komora

93. Cévní soustava členovců – otevřená

94. Odkud bere cévní soustava tekutinu – ze zadečku, z coelomu

95. Kam patří zákožkovití – roztoči ( Chelicerata )

96. Čím se živí pisivky – detritem

97. Co způsobuje měchovec lidský – cihlářskou nemoc – smrt

98. Rozmnožování pijavek – hermafroditi

99. Čím se živí sumýš – mikrofág – detritem

100. Kdo klade efipie a k čemu slouží – zimní vajíčko – perloočky

101. Ganglia u měkkýšů – cerebrální, pedální, pleurální, perietální a viscerální

102. Jaký typ vajíček najdem u motolic – ektolecitální

103. Který plž je jedovatý – homolice

104. Anální otvor motolice – není

105. Štěrbinovky – ontogenetické stadium: koracidium, procerkoid, plerocerkoid

106. Vlastnosti ježovek – ambulakrální soustava, Aristotelova lucerna

107. Nervová soustava hub – není

108. Podmínky k přechodu na souš:

a) změna dýchání

b) zábrana proti vyschnutí

c) ochrana vajíček proti vysychání – sliz, kutikula

d) zdokonalení opěrné soustavy–svaly

e) vnitřní oplození

109. Co je to gnathochilárium – drtící destička mnohonožek – přeměněné čelisti

110. Který živočich většinu života přisedá – vířníci

111. Myzostomida patří mezi =lilijovci (prvoústí), parazitují na ostnokožcích

112. Jakou nemoc přenáší sametky – borelióza, letní návratná horečka, exémy

113. U koho najdeme enterocoel – mechovky,ostnokožci, chapadlovci, strunatci

114. Která pijavka napadá člověka – Hirudo medicinalis – pijavka lékařská

115. Vývoj tasemnic – ve vodě i na souši

6

116. Sladové nákazy způsobuje –roztoč moučný-rod Tyroglyphus, řád Acarida, podtřída Acaridida

117. Nejdokonalejší vývojový znak ploutvenek ( Chaetognata ) -2 vrstevná pokožka, rybovité tělo s ploutvičkou,

což je epidermální výrůstek

118. Co tvoří pozůstatek coelomu u měkkýšů - oligomerní coelom – 2 coelomové váčky, perikard a okolí gonád

119. Kdo má metagamii – rypohlavci ( Echicerida )

120. Kde jsou produkovány trávicí enzymy hmyzu – střední střevo

121. Kdo má polymerní coelom – mnoho i maloštětinatci (Annelida)

122. Cévní soustava u Tracheat – otevřená, běžný typ

123. Řády našich ploštěnek: velkoústky, mnohovětevné,rovnostřevné,trojvětevné

124. Co mají společného mnoho a maloštětinatci: homonomní segmentaci, polymerní coelom, cévní soustava

uzavřená, vylučovací soustava – metanefridie

125. Co způsobuje?

a) veš – skvrnitý tyfus

b) blecha – mor ( krysí skvrnivka ??? )

126. Jak dýchají?

a) štíři ( Scorpionida ) – jen plicní vaky (4 páry)

b) sekáči ( Opiliones )

c) štírci ( Pseudoscorpionida ) – trachejemi

d) solifugy

e) pavouci ( Arachnida ) – 2 páry plicních vaků + tracheje

127. Kam patří červci – stejnokřídlí, hmyz s proměnou nedokonalou

128. Který parazit způsobuje smrtelné onemocnění?

a) Měchovec lidský – cihlářská nemoc, průjmy, anemie

b) Měchožil zhoubný – echinokokóza (v játrech)

129. Co je mytilotoxin – jed, který vzniká rozkladem těl mlžů (smrad ) – slávek a ústřic

130. Kdo je Warroa Jacobsoni – karanténní parazit včel,roztoči(Acarina)

131. Rozdíly málo x mnohoštětinatci:

-mnohoštětinatci: Polychaeta, gonochoristé, vývoj nepřímý ( trochofora ), krev. barvivo chlorocruonin,

konverzní oko

-máloštětinatci: Oligochaeta, hermafrodité, vývoj přímý ( clitellum ), krev. barvivo –hemoglobin, plošné oko

7

132. Kdo dýchá jen plicními vaky – štíři

133. Kteří Lofofora žijí u nás – mechovky ( Bryozoa )

134. kdo má teloblastický coelom a jak vzniká – mají ho kroužkovci, ploštěnci, pásnice, vznik rozestoupením

buněk s touto schopností -vznik dutiny

135.Anabióza ( = kryptobióza ) – stav strnulosti u Tardigarda , Rotatoria

136. Který z našich plžů má veliger – slávička, skulař, sášeň, zéva, srdcovka

137. Rozmnožování u Bdelloidea – parthenogeneze – samci neexistují ( pijavenky)

138. Pohlavní orgány u mlžů – gonochoristé,někteří druhotně hermafrodičtí

139. Kterou nemoc způsobuje Microspora ( hmyzomorka ) – pebrina (napadá včely, bource)

140. Výživa podkmene Vestimentifera – difúzí ( Pogonofera -vláknonošci )

141. Kdo je diovec jedlý – homolice

142. Vrtejši ( Acanthocefala ) – nemají trávicí soustavu, gonochoristé, živí se osmoticky nepřímý vývoj – larva

acanthor

143. Rozmnožování hlavonožců – gonochoristé, přímý vývoj bez larvy – vajíčko

144. Rozmnožovací stádia našich plžů – slávička mnohotvárná – veliger

145. Jak se plži rozmnožují:předožábří – gonochoristé, plicnatí + zadožábří – hermafroditi

146. Funkce volventů,glutinantů a penetrantů:

a) volventy – omotají kořist, buňka s obtáčivým vláknem

b) glutinanty – lepkavé duté vlákno

c) penetranty – vymrštitelná dutá vlákna s hrotem ( hypnotoxin )

147. Kdo má metagamii – rypohlavci (rod Bonnelia , kmen Echiurida ) –postzygotické určení pohlaví

148. Rozdíl mezi sarančetem a kobylkou: saranče – podřád Caelifera ( krátká tykadla,femurální stridulace –tře

stehnem o zesílenou žilku stehna, fytofág ), kobylka – podřád Eusifera ( dlouhá tykadla, stridulace křídly o sebe

– sluchové ústrojí na nohou, predátoři, samice má kladélko )

149. Co je typické pro Monogenea (žábrohlísti) – mají jednoho hostitele, přechod od ektoparazitizmu k

endoparazitizmu

150. Štírci ( Pseudoscorpionida ) – redukované oči, tracheje, jedová žláza ústí do klepítek žijí v kompostu, ve

starých knihách – žerou pisivky klepítka jsou zvětšená,makadla = pedipalpy

151. Vaječníky u hmyzu :

a) anoistický –„ pytel na vajíčka‘‘ výživa folikul. buněk , směs výživných a vaječných buňek

b) meroistický – polytrofní – vaj.buňky vrstva nutriční ( střídají se )

8

c) telotrofní – vaječné buňky na živných provazcích,které vycházejí z živných buněk -vaječníky trsovité, z

trubiček

152. Jak se živí sviluška – fytofágně

153. Determinovaný vývoj mají – hlísti – hlístice,pisivky

154. Co patří do řádu Monotocardia=jednožábří– zavinutec

155. Gemule u Porifer -shlukují se archeocyty, které jsou obaleny sklerity – tvar geoidu jeden uzavřený otvor,

nesmírně odolná tvorba vázaná na podmínky prostředí ( např. před zamrznutím ) jsou přenosné – „ chytlavé ‘‘

156. Kdo z našich mlžů má glochidium – škeble, velevrub, hrachovka, perlorodka říční

157. Rozmnožování u hlavonožců – pouze gonochoristé, přímý vývoj

158. Výživa ploutvenek ( Chaetognata ) – draví a planktoničtí ( jedovatí a přímý vývoj)

159. Kam ústí metanefridie drápkovců – na bázi končetin

160. Třída Nematomorpha – strunovci

a) larva má rypák, mezihostitel larvy je hmyz

b) VS a CS chybí, TS zaniká

c) žíhaná svalovina, NS – ventrální provazec

d) nepřímý vývoj

161.Třída Nematoda – srunice ( rod hlístic )

a) larvičky mají bodec

b) žebříčkovitá NS – 5 ganglií

162. Který rod pijavky pochází z Ruska – Acanthobdellida – Štětinovka sibiřská

163. Co je to osculum – otvor do těla hub

164. Jakou nemocí je lamblia – střevní

165. Kde se vyskytují Ephydatia – houba – mírně tekoucí vody – i u nás

166. Jakou mají kostru ostnokožci – mezodermální

167. Čím dýchají žaludovci – žaberní štěrbiny

168. Kam patří sametka – roztoči,pavoukovci, klepítkatci,členovci

169. Svrchní pysk (labrum) – nevznikl z končetin

170. Kusadla = svrchní čelist

171. Telom – 4 páry končetin – hmyz

9

172. Bdelloidea se rozmnožuje – parthenogeneticky (vířníci)

173. U rypohlavců se objevuje – metagamie

174. Deuterocoelom – sumýšovci, rypohlavci

175. Kde žijí mřížovci – pelagiál

176. Kam patří červci – Sternorrhyncha (mšicosaví - mery, molice, mšice, červci)

177. Jednorodé tasemnice – endo / ektoparazité

178. Jak se živí ploutvenky – dravci

179. Která štěrbinovka napadá člověka – škulovec

180. Co charakterizuje procerkoid – cerkomer

181. Co se vyskytuje v rozmnožovacím cyklu mnohonožek – anamorfóza – dorůstání tělních článků

182. Který živočich většinu života přisedá – svijonožka

183. Složené i naupliové oko má v dospělosti – perloočka

184. Otrněný rypák má – larva Nematomorpha – strunovci

185. Nejdůležitější ekologické přizpůsobení ploutvenek – 2 vrstevná pokožka

186. VS u drápkovců - metanefridie

187. Čím se živí většina hlístic – parazité

188. Řemenatky – napadají rybožravé ptáky

189. Vývoj štěrbinovek – vajíčko – coracidium – hostitel ( buchanka ) – procerkoid – ryba –

plerocerkoid – šelmy – dospívají

190. Jak žijí pancířníci – saprofágové – v půdě a opadu

191. Co způsobuje oddálení lastur – ligament

192. Co je typické pro Mongenea – přechod od endo k ektoparazitismu

193. Z čeho vznikají redie – parthenogeneticky ze sporocysty

194. Charakteristika hub – nemají tělní symetrii, trvale přisedlí, ekto a endodermální vrstva

regenerační schopnost, tvorba gemulí, teplé volné moře, choulostivé na hnilobné bakterie, diblastika

195. NS jazyčnatek – soustředná ( podjícnová zauzlina, hlavová zauzlina, objícnové komisury )

196. Depozičním exkretem u pavouků je – guanin

197. Cladocera (perloočka) je – filtrátor

198. Rozmnožování u Cladocer – heterogonie (partenogeneze + pohlavní)

10

199. Kde jsou buňky produkující trávicí enzymy u vířníků – slinné žlázy +hepatopankreas (za hltanem)

200. Kde jsou buňky produkující trávicí enzymy u hmyzu –epitel středního střeva

201. NS u hub – není

202. Co je to sterkorální přenos choroby – přenos trusem

203. Jak žijí Loricifera – přisedle (korzetky)

11

204. Charakteristika tasemnic – parazité, nemají kutikulu, mikroklky ( mikrofyly )

205. Jak se množí pijavenky – striktní parthenogeneze (vířníci)

206. Determinovaný vývoj – hlístice

207. Schránka u Nautilus – vnější, symetrická, přepážky a dírky

208. Vývoj vrtejšů – gonochoristé -larva acanthor -vývoj nepřímý – vajíčka pohlcena

mezihostitelem(= larvy brouků, korýši)–larva napadne mezihostitele -dospělci parazitují na prasatech

209. Ploštěnky jsou – dravci

210. Přílipkovci – mají amfineurní NS, metamerické, ulita není ve spirále (měkkýši)

211. Klepítkatci – na hlavě jen chelicery a makadla

212. Pisivky se živí – detritem, papírem, hyfy hub

213. Vířníci – druhotné protonefridie (chybí u sladkovodních)

214. Heterogonie – střídání parthenogenetického a sexuálního rozmnožování -mají ji snad mšice,motolice (

Trematoda ), vířníci ( Rotatoria ) a perloočky ( Cladocera )

215. Anabióza – strnulost metabolismu – Rotatoria ( vířníci ) + Tardigrada ( želvušky )

216. Anamorfóza – dorůstání tělních článků u mnohonožek ( Diplopoda )

217. Osphradia – chemoreceptory na kontrolu kvality vody u plžů

218. Malphigické trubice – odvádí sekret z coelomu pavoukovců a hmyzu -VS u želvušek, pavoukovců a hmyzu –

vychlípenina zadní části střeva

219. Metagamie –postzygotické určení pohlaví u rypohlavců

220. Myxocoel – polymerní coelom ,který ztratí mesenteria – 1 dutina – korýši

221. Choanocysty – mají Mastigophora, Choanoflagellida a Porifera

222. Spodní čelist + svrchní pysk (Labrum) – z kráčivých nohou

223. Spodní pysk ( Labium )– srůstem dvou párů maxil

224. Svijonožka – přisedlá ( na skalách,kůži velryb,lasturách plžů a mlžů )

225. Plži předožábří – gonochoristé, chiasma, plži zadožábří a plicnatí – hermafroditi

226. Mlži –gonochoristé, párové pohlavní žlázy, larva parazitická – glochidium

227. Dlouhorozí ( Diplera neboli Nematocera ) – tiplice, komáři, pakomáři, muchničky, mochnice, anopheles,

bedlobytky

228. Brouci:

a) masožraví – svižníkovití, střevlíkovití, potápníkovití

12

b) všežraví – vodomilovití, mrchožroutovití, krascovití, kožojedi, slunéčkovití, potemníkovití, páteřníčkovití,

kůrovcovití, tesaříkovití, nosatcovití ,mandelinkovití, majkovití, vrubounovití, chrobákovití, mršníkovití,

drabčíkovití, roháčovití, kovaříkovití, světluškovití, červotočovití, lesknáčkovití

229. Motolice – vyvíjejí se v játrech přežvýkavců a hlodavců ( motolice kopinatá – parazit ovcí, mezihostitel

plovatka )

230. Ploštice – přenášejí Chagasovu nemoc = barbero – vypadávání vlasů, pro děti smrtelná, dospělí – latentní –

infarkt

231. Nematomorpha – parazité hmyzu a pijavek (strunovci)

232. Vši – přenáší skvrnitý tyfus

233. Myxozoa způsobují – boule ( Myxobolus ) a neosofikovanou lebku ( Lentospora )

234. Rýhování u hlavonožců – diskoidalně parciálně

235. Kdo přenáší mor u hlodavců – blechy ( Siphoneptera )

236. CS ploštěnek – pouze oběhová

237. Výhradně trachejemi dýchají – štírci

238. V komárovi je – sporozoit apicomplexa

239. Složené oči – korýši, vzdušnicovci

240. Klepítka štírků z pedipalp ( makadel )

241. Z čeho se vyvinul kinetolast – z mitochondrie

242. Larvocysta tasemnice bezbranné – cysticercus

243. Nervová soustava:

a) Jazyčnatky ( Pentastomida ) – soustředná ( podjícnová a hlavová zauzlina + objícnové komisury

b) Želvušky ( Tardigrada ) – metamerní ( 5 ganglií)

c) Vířníci ( Rotatoria ) – ganglia + nervové pruhy

d) Houby ( Porifera ) – není

e) Plži (Gastropoda ) – ( 5 ganglií – cerebrální, pedální, pleurální, parietální,viscerální )

244. Rozmnožování štírů –většina má vyvinutou péči o potomstvo a jsou živorodí

245. Kde žijí štíři – v teplých oblastech

246. Který štír u nás – Euscorpius

247. Co mají společného štíři a štírci – klepítka z pedipalpů (makadel)

248. Čím se liší štírci od štírů – nemají článkovaný zadeček ani jedový trn, jedové žlázy ústí do klepítek, rozdíly v

dýchání

13

249. Kde ústní snovací žlázy štírků – v chelicerách

250. Jaké oči mají pseudoscorpionida – redukované díky způsobu života

251. NS štírků – kaudokraniální fúze

252. Kde žijí štírci – opadanka, hlína, domácnost

253. Čím se živí štírci – loví pisivky

254. Žijí štírci u nás – ano

255. Jaké chelicery mají sekáči – tříčlánkované,s jedním prstem pohyblivým a druhým nepohyblivým

256. Čím se živí sekáči – predátoři, jsou schopni oloupat plže

257. Kde žijí sekáči – pod kůrou, pod kameny, v odpadu

258. Jaký abdomen mají sekáči–článkovaný, široce přisedlý na podosoma

259. DS sekáčů – tracheje

260. NS sekáčů – fúze

261. Rozmnožování sekáčů – samice má dlouhé kladélko, klade vajíčka do děr

262. Jaké pedipalpy mají solifugy – uchopovací a drtící-použití při lovu

263. Jak se solifugy živí – dravci

264. DS solifug – mohutná tracheální soustava

265. Smysly solifug – dlouhé chlupy na končetinách (mechanoreceptory), hlasitě pískají

266. Kde žijí solifugy – v Malé Asii

267. Charakteristický znak pavoukovců -abdomen nasazen na podostoma přes petiolus -stopka

268. Mohou být snovací bradavky pavouků článkované – ano

269. TS pavouků – rozvětvená, přijímají výhradně tekutou potravu, výběžky ve střevě funkce hepatopankreatu

270. DS pavouků – buď dva páry plicních vaků, nebo 1 pár a tracheje, nebo jenom tracheje

271. Rozmnožování pavouků – samec má poslední článek pedipalpu zduřelý, nasává tam spermie z gonoporu a

zasunuje je samici do otvoru na abdomenu, samice ho přitom někdy sežere, péče o potomky

272. Čeledi pavouků –křižáci, snovačky,slíďáci, pokoutníci, běžníci, skákavky, vodouši

273. Jsou roztoči fragmatizování – nezřetelně

274. NS roztočů – úplná fúze

275. DS roztočů – tracheje, někdy celým povrchem

276. Juvenilní stádia roztočů – a)larva – 3 páry končetin b)nymfa – vmezeřeně vrostlý 4. pár končetin

277. Podřády roztočů-čmelíkovci, klíšťata, sametkovci, zákožkovci

14

278. Z čeho se skládá ústní ústrojí klíšťat – epistom + 2 chelicery (jako harpuny)

279. Co je to scutum – štítek na zádech klíšťat

280. Jaké nemoci přenáší klíšťata – encefalitidu ( virové onemocnění ) a boreliózu–bakteriální

281. Průběh boreliózy – ze začátku vypadá jako chřipka, po roce napadne NS – ztráta rovnováhy,oslabení

vegetativního nervstva

282. K čemu slouží tzv. Hallerův orgán na 1. páru končetin klíšťat – umožňuje detekci CO2

283. Rozmnožování klíšťat – gonochoristi, vývoj nepřímý

284. Jak se projevuje pohlavní dimorfismus klíšťat-samice mají scutum do poloviny těla, zbytek je membanozní,

aby se mohla zvětšit -samci mají scutum přes celé tělo + ještě břišní bradavky

285. Jaká juvenilní stádia mají klíšťat - larva se třemi páry končetin, nymfa se 4 páry končetin, ale ještě

nevyvinuté pohl. orgány

286. Která stádia klíšťat parazitují – všechna

287. Zástupci klíšťat – Ixodes ricinus – klíště obecné, Argas reflexus – klíšťák

288. Kde žije klíšťák – na holubech, když mláďata vylétnou, stěhují se na lidi a způsobují opuchliny

289. Jak se živí čmelíkovci – predátoři až paraziti

290. Zástupci čmelíků – Varroa – čmelík včelí, Dermanyssus – čmelík kuří

291. Mohou čmelíci pokousat člověka – ano, čmelík kuří

292. Odkud pochází Varroa – zavlečen z Indie – tam včelám neškodí

293. Jak se jmenuje protilátka na včelí čmelíky – gabun

294. Zástupci actinedida (sametkovci) – sametky a svilušky

295. Čím se živí larvy sametek – parazitují na savcích

296. Obrana proti sviluškám – draví čmelíci

297. DS pancířníků – tracheje, jeden pár stigmat

298. Čím se živí pancířníci – saprofágové, likvidují mikroorganismy

299. Jak vypadají zákožkovci – málo sklerotizovaní, dlouhé chlupy

300. Co způsobují – alergie, svrab

301. Zástupci zákožkovců – sladokazi(roztoč zhoubný), zákožky(zákožka svrabová)

302. Čím se živí prachoví roztoči – keratinem

303. Co způsobuje alergii na roztoče – lámavé chlupy, exkrety, exkrementy

304. Co způsobuje Sarcoptes scabei – svrab – v pokožce, ta více rohovatí a svědí

15

305. Charakteristika Merostomata (hrotnatci)–chelicery, 5 párů končetin ( 1 pár pedipalp ) abdomenální

končetiny vybaveny žábrami

306. Zástupce třídy Merostomata – ostrorep

307. Jak vypadá ostrorep – silný karapax se 2 složenýma očima, dlouhý trn na posledním článku

308 Jak vypadá larva ostrorepa – jako trilobit

309. Kde žije ostrorep – v tropických oblastech

310. K čemu se využívá ostrorep – jeho hemolymfa – sérum při akutních otravách

311. Jak vypadají sumýšovci – červovitý tvar těla, chapadélka na hlavě

312. SS sumýšovců – peristaltika, retraxtory + cirkulární svaly

313. DS kelnatek – nemají žábry, jen dutinu

314. Rozmnožování kelnatek – gonochoristé, nepárová gonáda, larva veliger

315. Charakteristika mlžů – dvouchlopňová schránka, na hřbetní části systém lišt a rýh – zámek, 2 plášťové řasy

srostlé po okraji, noha radlicovitá

316. Které otvory mají mlži v plášťové řase – 3 otvory – vyvrhovací, ústní a na nohu

317. Čím se živí mlži – nemají hlavu, nemohou kousat – filtrují

318. TS mlžů – nemají radulu, okolo ústního otvoru dvě chlopně – regulují přívod vody, velký hepatopankreas ,

TS prochází srdcem

319. DS mlžů – 4 typy žaber – ktenidiální, nitkovité, lamelární, septální

320. CS mlžů –2předsíně a jedna komora

321. VS mlžů – Bojanové žlázy=metanefridie, nálevky do perikardu, keberův orgán–derivát perikardu

322. NS mlžů – gangliová, fúze tělních a hlavových ganglií, samostatné pedální ganglium

323. Smysly mlžů – osphradia, párová statocysta, hmatové buňky rozložené po celém těle

324. Rozdělení mlžů:

a) Protobranchia ( perožábří ) – ktenidiální žábry

b) Filibranchia – nitkovité žábry

c) Eulamallibranchia – mřížkové žábry

d) Septibranchia – septum

325. Zástupce řádu protobranchia – Nutula (ořechovka) na konci nohy má chodidlo

326. Zástupce řádu filibranchia – Ostrea (ústřice), Pecten (hřebenatka), Pinna (kyjovka), Mytilus (slávka jedlá),

Lithophaga (kamenožrout), Pinctada ( perlorodka mořská )

327. Vývoj ústřice – veliger přisedá, vrůstá do podkladu lasturou, lastura asymetrická

16

328. Jak žije slávka jedlá Mytilus) – přirůstá k podkladu Brysovými vlákny

329. Jak vypadá hřebenatka – nesymetrická schránka, druhotné zrakové orgány na lastuře

330. Jak žije kyjovka – částečně zahrabaná do dna

331. Jak žije kamenožrout – zavrtává se do kamene

332. Kde u nás žijí perlorodky – na Otavě a v Blanici

333. Jakou larvu má srdcovka – glochidium

334. Jakou larvu má slávička – veliger

335. Kde žije slávička – v braktických vodách, lodní dopravou se šíří do řek

336. Jak se pohybuje srdcovka – kotrmelci

337. Jak žije skulař – zdrsnalá lastura na jednom konci ,zavrtává se do skal, může ničit mola

338. Čím se živí sášeň – zavrtává se do dřeva a žere ho

339. Charakteristika Cephalopoda (hlavonožců ) – nejdokonalejší měkkýš, noha přeměněná na chapadla,

nálevka – vybíhá z plášťové dutiny a reguluje přívod vody

340. TS hlavonožců – radula, jedové žlázy s proteinovým jedem, hepatopankreas – protézy ktenidiální žlázy

napojeny na CS

341. CS hlavonožců – otevřená, v okolí perikardu,velkých ganglí a TS jsou lakuny

342. NS hlavonožců – velké cerebrální ganglion kryté chrupavkou – ganglion stellatum – párové ganglium – ze

všech stran vystupují nervy,nejen instinkt,ale i asociace

343. Smysly hlavonožců – dokonalé komorové oko, schopnost zaostřování pohybem čočky

344. Rozmnožování hlavonožců – gonochoristé, pohlavní dimorfismus, přímý vývoj, péče o

potomstvo, samci hektokotylové rameno – přenáší spermatofor, pohybuje se chemotakticky

345. Jaký typ vajíček mají hlavonožci – polylecitální, diskodiální rýhování

346. Jaké jsou podtřídy hlavonožců – Tetrabranchia ( čtyřžábří ) a Dibranchia ( dvojžábří)

347. Zástupce čtyřžábrých – loděnka (Nautilus)

348. Které řády patří do podtřídy Dibranchia – Decabrachia (desetiramenní-sépie, oliheň, krakatice) a

Octobrachia (osmiramenní-chobotnice, argonaut)

349. Co je sépiová kost – rudiment schránky s náznaky přepážek

350. K čemu slouží inkoustová žláza – ochrana sépie – mlží vodu při útěku

351. Má chobotnice schránku – ne, ani žádný zbytek

352. Jak žijí chobotnice – chodí po dně, rychle a přesně mění barvu podle prostředí, žijí v jeskyních – staví si zeď

z kamení a hlídají tam mláďata

17

353. Které kmeny patří do skupiny Tentaculata(tykadlovky):

a) Bryozoa – mechovky

b) Brachiopoda – ramenonožci

c) Phoronida –chapadlovky

354. Jak vypadají mechovky – mají dutá chapadla, lophophor – nosič chapadel

355. Jak žijí mechovky – přisedle

356. TS mechovek – trávicí trubice do U, řitní otvor mimo chapadla

357. VS mechovek – chybí, vylučování přes chapadla ve formě amoniaku

358. Rozmnožování mechovek – spíš hermafrodičtí, pelargické larvy, i nepohlavní rozmn. pučení kolonií

359. Zástupce mechovek – Vibracularia

340. Jak žije Vibracularia – na detritu, v koloniích, jedinci s různou funkcí, rozmnožování statoblasty (jako

gemule u hub)

341. Jak vypadají ramenonožci – dorsoventrálně kryjí tělo dvojvrstevné schránky, koncentrovaná NS, TS ve

tvaru U

342. Jak vypadají chapadlovky – spojují znaky deuterostomií a protostomií, lophophor do tvaru kohoutu

343. Jak žijí chapadlovky – dělají shluky jedinců

344. Jaký vývoj mají chapadlovky – nepřímý – pelargická larva

345. Základní charakteristika ostnokožců – deuterostomia, enterocoelom, mesodermální kostra z osikulů,

radiální souměrnost, 5 četné končetiny

346. Co jsou osikuly – vápenaté destičky s organickou hmotou

347. SS ostnokožců – mohutná

348. CS ostnokožců – coelomová dutina komunikuje s ambulakrálním systémem při výměně iontů

349. VS ostnokožců – chybí, nahrazuje ambulakrální soustava

350. Co je to ambulakrální soustava – systém vodních cév, ústí na povrch madreporovou destičkou, postupuje k

prstenci okolo TS, odvětvuje se 5 chodeb, na nich 5 ampulí, zprostředkovává dýchání, pohyb a sekreci

351. NS ostnokožci – difúzní ve formě tří obručí (orální, ekvatoriální a aborální) z nich nervy bez ganglií

352. TS sumýšovců – delší než tělo, spirálovitě stočená

353. VS sumýšovců – metanefridie

354. Krevní barvivo sumýšovců – buněčně vázaný hemorytrin

355. Jaký vývoj mají sumýšovci – nepřímý, larva

18

356. Charakteristika kmene Echiurida (rypohlavci)–zvláštně dělený coelom, silné trnové štětiny – nekloužou, TS

do spirály CS uzavřená

357. Čím se vyznačuje rod Bonellia (rypohlavci) – metagamií, tj. postzygotické určení pohlaví, žije ve štěrbinách

skal, z larvy se stane samec právě tehdy, když potká samici

358. Jak je členěno tělo měkkýšů – na hlavu, nohu a útrobní vak

359. Kde je u měkkýšů pozůstatek coelomu – perikard, gonády

360. SS měkkýšů – velmi silná, specializovaná, retraktory hlavy a těla do schránky

361. TS měkkýšů – mohutný hepatopankreas

361. VS měkkýšů – metanefridie, redukční trend, dobře vyvinutý odvodní kanálek

362. DS měkkýšů-různé typy, primárně žábry

363. CS měkkýšů – otevřená, dobře vyvinuté srdce ( komory + předsíně )

364. Jaká je tělní tekutina měkkýšů – modrá hemolymfa s rozpuštěným barvivem hemo – cyaninem (obsahuje

Cu)

365. Jaké typy NS mohou mít měkkýši – amfineurní nebo gangliovou

366. Má amfineurní NS tělní ganglia – ne

367. Co inervuje pleurální ganglium – pláš´tovou dutinu

368. Co inervuje parietální ganglium – dýchací orgány a chemoreceptory v plášťové dutině

369. Co inervuje viscerální ganglium – vnitřní orgány

370. Smysly měkkýšů – konverzní, pohárkové až komorové oko, chemoreceptory, osphradia

371. Jaký orgán u měkkýšů ověřuje kvalitu vody – osphradia

372. Vývoj měkkýšů –většinou nepřímý vývoj, larva veliger, glochidium

373. Jak vzniká veliger – odvozený od trochofory, má ploutvičky

374. Přechod na souš – opěrná soustava ( ulita ), pokožka, dýchání, vnitřní oplození, vajíčka chráněná před

vyschnutím

375. Třídy měkkýšů – Aplacophora – červovci, Polypiacophora – chroustnatky, Monoplacophora – přílipkovci,

Gastropoda – plži, Scaphopoda – kelnatky, Bivaria – mlži, Cephalopoda – hlavonožci

376. Pokryv těla červovců – nemají schránku, protáhlé tělo kryto chitinózní kutikulou

377. Jak se živí červovci – jsou to dravci a saprofágové, někteří vyžírají koráli ze schránek

378. DS červovců – redukovaná, druhotné dýchací orgány

379. CS červovců – jednoduchá, může obsahovat hemoglobin jako zásobárnu kyslíku

380. NS červovců – amfineurní

19

381. Rozmnožování červovců – gonochoristé i hermafroditi

382. Základní charakteristika Polyplacophora (chroustnatky) – hřbet tvořen 8 destičkami, můžou se pod ně celé

stáhnout, redukovaná hlava

383. DS chroustnatek – párové žábry

384. CS chroustnatek – 4 sběrné předsíně

385. NS chroustnatek – amfineurní

386. Smysly chroustnatek – Aesthety – hřbetní destičkou prorůstající nervová zakončení zahrnují všechny

smysly

387. Rozmnožování chroustnatek – většinou hermafroditi, larva veliger

388. Charakteristika přílipkovců – sploštělá asymetrická schránka, ochroustávají nárust na skalách

389. VS,DS,NS přílipkovců – VS,DS – metamerická, NS – amfineurní

390. Čím se živí plži – většinou saprofágové a fytofágové

391. TS plžů – produkují celulázy, nepotřebují symbiotické bakterie

392. VS plžů – ledvina

393. NS plžů – gangliová, předožábří mají chiasma,zadožábří a plicnatí–chiasma se druhotně rozplete

394. Smysly plžů – zrak – od mističkových až k pohárkovým očím, chemoreceptory a osphradia

395. Vývoj plžů – ve vodě přes veligera, na souši přímý

396. Jaké jsou podtřídy plžů - Streptoneura – předožábří, Eutineura – zadožábří a plicnatí

397. Čím se liší ústní ústrojí Streptoneura a Eutineura – Streptoneura mají ústrojí na rypáčku, Eutineura mají

laloky

398. Charakteristika podtřídy Streptoneura – žábry před srdcem, mají chiasma, gonochoristi, 1 pár

nezatažitelných tykadel, oči na bázi

399. Řády patřící do Streptoneura – Diotocarida(dvoupředsíňoví) a Monotocarida(jednopředsíňoví)

400. Charakteristika řádu Diotocardia – 2 předsíně a někdy i druhá žábra

401. Zástupci řádu Diotocardia – Patella (Přílipka) – druhotné žábry na okraji pláště Heliotis (Ušeň ) –

proděravělá schránka, nepravé žábry

402. Charakteristika řádu Monotocardia – jedna žábra, jedna předsíň

403. Zástupci řádu Monotocardia – Ostranka, křídlatec, zavinutka, bahenka, homolice

404. Jak se živí ostranky – dravě, mají ostruhy

405. Jaké tělní barvivo obsahují ostranky – antický purpur

406. Jaké vinutí schránky má zavinutec – involutní – poslední závit vždy překryje předchozí

20

407. Co obsahují slinné žlázy rodu Dollium – kyselinu sírovou

408. Charakteristika podtřídy Eutineura – žábry za srdcem nebo plícema, nemají chiasma, hermafroditi

409. Které řády patří do Eutineura – Opistobranchia (zadožábří) a Pulmonata (plicnatí)

410. Charakteristika řádu Opistobranchia – redukce žaber, náhradní dýchací orgány, výhradně mořští

411. Zástupci řádu Opistobranchia – Aplysia (zej obrovský) a Cloine (valovak), Tethys

412. Jak vypadá Tethys – nemá schránku, planktonní, ale je veliký

413. Kdo se živí valovkami – kytovci

414. Charakteristika řádu Pulmonata – žábry zanikly, prokrvená stěna plášťové dutiny, druhotný návrat do

vody, ale nadechují se na hladině

415. Zástupci Pulmonata – Achatina (oblovka)

416. Schránka kelnatek – kompaktní, nevinutá

417. Jak se živí kelnatky – vychytávají potravu coptoculy

418. Co to jsou captacula – chapadélka na začátku těla kelnatek

419. Jak se pohybují kelnatky – zaryjí nohu do podkladu a přitahují se

420. Který kmen spojuje znaky deuteronomii(druhoústí) a protostomii(prvoústí) – Phoronida (chapadlovky)

421. Kdo má koloblasty(rozvětvená tykadla s lepivými buňkami) – Tentaculata ( žabernatky ) z kmene

Ctenophora

422. Který řád hmyzu se svléká i v dospělosti – Thysanura (šupinušky)

423. Kdo se živí přes chemolitotrofní bakterie v těle – Pogonophora (vláknonošci, mnohoštětinatci) neboli

bradatice

424. Kdo ze třídy Myriapoda má snovací žlázy – třída Symphyla (stonoženky)

425. Které kmeny bezobratlých patří mezi deuterostomia – ostnokožci + ploutvenky

426. Který dírkonožec je planktonní – globigerina

427. Která pijavka je suchozemská – Haemadipsa

428. Co jsou pinnao – větvičky lilijic

429. Čím se živí blešivec – dekompozitor organického odpadu – detritivor

430. Kdo z kmenů: Acanthocephala, Kinorhyncha, Loricifera, Cycliophora a Priapulida má přímý vývoj –

Kinorhyncha

431. Co je Keberův orgán – derivát perikardu u mlžů

432. Kteří roztoči napadají chmel – svinušky

21

433. Kam patří Warroa – čmelíkovci (Gamosida), roztoči (Acari),pavoukovci (Arachnida), klepítkatci

(Chelicerata), členovci (Artropoda)

434. Které pijavky mají štětinky – štetinovky ( Acanthobdellida )

435. Který korýš může žít v estuáriích – Artemia salina, ř. Anostaraca – žábronožky, Branchoipoda – listonožky

436. Co je to anulace – nepravé článkování (kroužkování), pijavky

437. Kdo má Müllerovu larvu – ploštěnky mnohovětevné (Polycladida)

438. Které kmeny mají TS delší než tělo a proto stočenou do spirály – sumýšovci ( Spinunculida), rypohlavci (

Echiurida )

439. Mohou Pentastomida (jazyčnatky) napadnout člověka – ano

440. Kteří kroužkovci mají otevřenou CS – čelisťovky ( Gnathobdellida )

441. Co je to anální pyramida – dýchací orgán na zadečku šídel – podřád Anizoptera z řádu Odonata

442. Co je to marsupium – košík na vajíčka u podtřídy Peracarida, tř. Malacostraca (rakovci)

443. Co je to eviscerace – sumýš (Holothuroidea) odtrhne kus střeva a nechá ho predátorovi potom mu to

doroste

445. Co jsou Cuvierovy orgány – žlázy na obranu sumýšů (plivou na predátora)

446. Kdo má clitellum(slouží k reprodukci) – máloštětinatci – Oligocheta + Hirudinea

447. Nejjednoduší diblastika – vločkovci (Placozoa)

448. Co je to prostomium – derivát acronu + dalších dvou článků u máloštětinatců (Oligocheta)

449. Co jsou tracheoly – vzdušničky – ztenčené vzdušnice bez taenidia

450. Kdo má duožlázy – břichobrvky (Gastrotricha), vířníci (Rotatoria), rypečky (Kinorhyncha)

451. Kdo má bothridie – šterbinovky – dospělci a larvární stádia

451. Kdo má Higgisovu larvu – Loricifera(korzetky)

452. Kdo má lemnisky, k čemu slouží – vrtejši (Acanthocephala) – vysunují rypák

453. Co je to typhlosolis – spirální řasa ve střevě máloštětinatců (Oligochaeta) – zvětšení povrchu

454. Který řád hmyzu má sluchové ústrojí na 1. abdominálním článku – sarančata (Caelifera)

455. Kdo žije jako komenzál na příústních nožkách humra – Cycliophora(vířníkovci)

456. Kterým živočichům nevadí přítomnost sirovodíku – berušce vodní (Asellus aquaticus)

457. U kterých řádů hmyzu je vyvinuta péče o potomstvo – škvoři (Dermaptera) a blanokřídlí (Hymenoptera)

458. Kam patří jazyčnatky – jazyčnatky (Pentastomida), jsou to silně modifikovaní korýši, na povrchu vypadají

jako kroužkovci, někdy se uvádějí jako samostatný kmen

459. Co je taenidium – spirální výztuž trachejí

22

460. Co je to Aristotelova lucerna – ústní ústrojí ježovek (Echinoidea)

461. Co jsou diplosomity – dvojité články mnohonožek

462. Co je to endokapsula – organická perforovaná schránka, obaluje endoplazmu kořenonožců

463. Kdo má nematogenní larvu – Rhombozoa(sépiovky)

464. Co jsou aesthety – univerzální smyslový orgán chroustnatek (Polyplacophora)

465. Který řád Chelicera je nejodvozenější – roztoči (Acari)

466. Který řád hmyzu je primárně bezkřídlý – šupinušky (Thysanura), podtřída Apterygota (bezkřídlí)

467. Co jsou gemule – disperzní stádium Porifera

468. Co je spermalisom – schránka se spermiemi (u tř. Myzostomida-lilijovci), proleptá se do těla proroste

dovnitř, spermie putují po těle

469. Která skupina má první náznak análního otvoru – kmen Gnathostomulida (čelisťovky) odvod drobných

částic ze střeva

470. Co jsou pedicelarie – čistící útvary obírající nečistoty z ježovek (Echinoidea)

471. Kdo má cyddiploidní larvu – žabernatky (Ctenophora)

472. Kteří vzdušnicovci mají větvená tykadla – třída drobnušky (Pauropoda), nadtřída Myriapoda (patří sem

dále stonožky a mnohonožky)

473. Kdo má larvu pllidium – pásnice (Nemertini) – odvozena od trochofory

474. Co jsou koxální žlázy – přeměněné metanefridie pavoukovců

475. Co je to rhopallium – smyslový orgán medůzovců (Scyphozoa)

476. Kam patří bruslařka a vodoměrka – řád ploštice (Heteroptera), pododdělení (Paraneoptera)

477. Co jsou amfidisky – pevné částice na povrchu gemulí (disperzní stádium Porifera)

478. Který řád hmyzu striduluje nohama o křídlo – sarančata (Caelifera)

479. Co je rhynchocoel – dutina na rypák pásnic (Nemertini neboli Nemerthea)

480. Co jsou epipodie – drobné panožky, kterými se rod Arcella (Rhizopoda) drží ve schránce

481. Kdo má infutoriovou larvu – Rhombozoa(sépiovky)

482. Který hmyz vysává lipové oříšky – ploštice ruměnice

483. Které Porifera žijí u nás – houba říční ( Ephydatia fluviatilis ) + houba jezerní ( Spongila lacustris )

484. Který žahavec může ohrozit člověka – mořská vosa (rod Chivonex, třída Cudozoa)

485. Co je epistom – část ústního ústrojí klíšťat

486. Co jsou phasmidy – smyslové váčky na konci těla hlístic

23

487. Co je scyphistoma – polypové stádium medůzovců (Scyphozoa)

488. Co je tapetum lucidum – odrazová plocha na zrakovém orgánu pavoukovců

489. Kam patří sladokazi – zákožkovití (Acaridida), roztoči (Acarida), pavoukovci (Arachnida), klepítkatci (

Chelicerata), členovci (Artropoda)

490. Co jsou amphidy – smyslové orgány okolo ústního otvoru hlístic

491. Co je vestibulum – dutina,na jejímž dně jsou buněčná ústa – řád Vestibulifera

492. Kdo má larvy housenice – podřád širopasí z řádu Hymenoptera

493. Kteří měkkýši mají amfineurní NS – červovci (Aplacophora), chroustnatky (Polyplacophora) a přílipkovci

(Monoplacophora)

494. Co jsou spiculi – háčky na konci těla samců hlístic (Nematoda) – slouží k uchycení k samici

495. Co je coenenbym – TS korálnatců pospojovaná do labyrintu

496. Co je lophophor – nosič chapadel u kmenů mechovky (Bryozoa), ramenonožci (Brachiopoda) a

chapadlovek (Phoronida)

497. Který korál žije soliterně – Fungia fungites – houbovník z řádu Madreporaria

498. Kdo z nadtřídy mnohonohých je přizpůsoben podzemnímu životu – zemnivky (Geophilomorpha, třída

Chilopoda) a stonoženky (třída Symphyla)

499. Kteří plži mají na schránce víčko – Bahenka živorodá

500. Co je omatidium – základní jednotka složeného oka – skládá se z kutikulární čočky, křišťálového kuželku,

retinulárních buněk, zrakové tyčinky a nervová vlákna

501. Charakteristika leuconního typu hub – vytvořeny alveoly, vyplněné choanocyty,velké zvětšení objemu

houby, 1mm3 – 10 000 komůrek každá asi 50 choanocytů

502. SS Porifera – myocyty

503. TS Porifera – intracelulární trávení

504. CS a DS Porifera – není, stačí difúze

505. VS Porifera – nemají vylučovací orgány, jen amébocyty

506. NS Porifera – žádná

507. Jak se houby rozmnožují – nepohlavně (pučením) a pohlavně (archeocyty zastupují gamety)

508. ŽC Porifera–zygota–blastula(rýhování rovnoměrné nebo nerovnoměrné)–gastrula dospělý jedinec

509. Co jsou gemule – disperzní stádium hub, jsou schopny přežít zamrznutí ve vodě

510. Jak vypadá gemule – shluk archeocytů obalený pevnými částicemi (amfidisky)

511. Které třídy patří do Porifera: Calcarea – houby vápenaté, Hexactinelida = Silicispongia, Dernospongiae –

houby rohovité

24

512. Charakteristika třídy Calcarea – ozdobná kostra z CaCO3, starobylé houby (prvohory) zahrnují všechny tři

stavební prvky, většinou drobné houby

513. Kde žijí Calcarea – výhradně při pobřeží teplých moří

514. Charakteristika třídy Hexactinelida – kostra z SiO2, pouze lueconní forma, větší houba

515. Zástupce Hexactinelida – Venušin pohár (Euplecta)

516. Charakteristika třída Dernospongiae – kostra převážně sponginová, houby pružné, bochníkovité

517. Zástupci třídy Dernospongiae:

a) Euspongia officialis – houba mycí

b) Hippospongia – houba koňská

c) Suberites dornuncula – houba domečková

d) Ephydatia fluviatillis – houba říční

e) Spongila lacustris – houba jezerní

f) Poterion Neptuni – Neptunův pohár

518. Jak se Euspongia brání predátorům – vylučuje mnoho látek

519. Jak se Euspongia průmyslově využívá – dříve na mytí, nyní sekrety ve farmacii a kosmetice

520. S kým žije v symbióze Suberites dornuncula(houba domečková) – s rakem poustevníčkem

521. S kým žije Ephydatia v symbióze – se zoochlorelami

522. Kde žije Spongila lacustris – ve stojatých vodách

523. Jak žije Poterion Neptuni – v koloniích v moři

524. Charakteristika skupiny Eumetezoa – tvorba specializovaných tkání

525. Charakteristika skupiny Radialia – radiálně souměrní živočichové převažovali v prvohorách

526. Zástupci skupiny Radialia – v současnosti dva kmeny: žahavci a žabernatky

527. Charakteristika kmene Cnidaria (žahavci) – diblastika,mají láčku, mezi ekto a endo dermem může být

nanejvýš nebuněčná vrstva, mají žahavé buňky

528. Co jsou knidoblasty – ektodermální buňky, vznikají z nich žahavé buňky – knidy

529. Jaká je funkce penetrantů – penetranty obsahují jádro a stočené vlákno, vlákno se vymršťuje obrácením

naruby, je zakončeno harpunovou hlavicí,ta se přichytí na kořist nebo na predátora, produkuje hypnotoxin

(velmi účinný nervový jed) uspí kořist či predátora

530. Jaká je funkce glutinantů – vymršťují duté vlákno bez hrotu, to přilepí, co je v okolí

531. Jaká je funkce volventů – vymrští vlákno a obtočí kořist (predátora)

532. Co je to knidocil – brva na žahavé buňce, při zavadění vymrští vlákno

25

533. Co mají Cnidaria na povrchu těla – epidermis se žahavými buňkami – nemají kutikulu maximálně schránku

534. SS Cnidaria – myoepitel

535. TS Cnidaria – láčka vystlaná sekrečními a absorpčními buňkami – kombinované trávení

536. CS, DS Cnidaria – není, dýchají povrchem těla

537. Jaké jsou podmínky dýchání tělem – průchodný integument

538. VS Cnidaria – nemají, vylučují buď ven nebo do láčky difúzí

539. NS Cnidaria – difúzní – síť nervů bez výraznějších ganglií, výjimka medúzy – smyslové orgány – kumulace

NS

540. ŽC žahavců – střídání fáze přisedlé (polyp) a pohyblivé (medúza)

541. Kde žijí žahavci – všichni ve vodě, většinou v mořské

542. Které třídy patří do kmene Cnidaria: Hydrozoa – polypovci,Scyphozoa – medúzovci, Cudozoa – čtyřhranky,

Anthozoa – korálnatci

543. Charakteristika třídy Hydrozoa – ektodermální gonády, trend potlačení medúzového stádia, nemají

přepážkovanou láčku

544. Které řády patří do Hydrozoa:

a) Hydrida – nezmaři

b) Trachylida – hydromedůzky

c) Leptolida – keřovky

d) Siphonophora – trubýši

545. Charakteristika řádu Hydrida – zcela retardované stádium medúzky, většinou hermafroditi s oddělenými

pohl. žlázami

546. Kde nezmaři žijí – v našich vodách – citliví na znečištění

547. Zástupci řádu Hydrida: Clorohydra hydrissima – nezmar zelený, Pelmatohydra oligarchtis – hezmar hnědý,

Hydra vulgáris – nezmar obecný

548. Rozmnožování nezmara obecného – hermafrodit s oddělenými pohlavními žlázami (ostatní dva druhy –

gonochoristé)

549. Jak přežívají nezmaři zimu – ve stádiu vajíček, dospělci na zimu hynou

550. Zástupce řádu Trachylida – medúzka sladkovodní (Craspedacusta)

551. Kde žije medúzka sladkovodní – v čistých stojatých vodách

552. Jak se medúzka pohybuje–pomocí umbrelly, má plachetku, při pohybu zúží otvor–rychlejší pohyb

553. Životní cyklus medúzky sladkovodní – medúza – gamety – zygota – larva (obrvená, dvojvrstevná) – polyp

(krátká chapadla) odškrcování medúzek – pučení v další polypy -odštěpek – další typ larvy (aktinula) -polyp

26

554. TS a CS Leptolida – gastrovaskulární soustava, ústní otvor roztažitelný, manubnum podává kořist

555. NS Leptolida – ganglia v okolí smyslových orgánů

556. Rozmnožování Leptolida – medúza – pohlavní stádium – gonády se otevírají do gastrovaskulární soustavy

557. ŽC Leptolida – zygota – planula – polyp – medúza

558. Zástupce řádu Leptolida – Obelia geniculata

559. Jaká je diferenciace jedinců v rámci jedné generace u O. geniculata – hydrozoidi, gonozoidi, proboscis a

pensarx

560. Jakou funkci mají hydrozoidi – živí celou kolonii

561. Jakou funkci mají gonozoidi – odškrcují medúzky

562. Co je pensarx – láčka prostupující celou kolonií – zástupce TS a CS

563. CS korýšů – otevřená, dorzální céva, lakuny, bezbarvá hemolymfa

564. VS korýšů – metanefridie – antenální,maxilární – před vyústěním reservoár

565. NS korýšů – 3 nadjícnová ganglia (protocerebrum – inervuje zrak, deutherocerebrum – antenuly,

tritocerebrum antény), konektivy, podjícnová ganglia (inervují ústní ústrojí), tělní ganglium, kaudokraniální fúze

– splývání ganglií odzadu dopředu.

566. Smysly korýšů – statokinetický systém, zrak – složené oko

567. Jaká je struktura složeného oka – pigmentové buňky od sebe oddělují omatidia – zostření obrazu. Druhy s

noční aktivitou – horní část omatidia neodstíněná. Živočichové žijící na přelomu dne a noci -pigment se stěhuje.

568. Co je naupliové oko – u larev korýšů (nauplius), vypadá jako cívka na nitě,primárně párové, dnes nepárové,

slouží k rozlišení světlo tma

569. Rozmnožování korýšů – gonochoristi, pohlavní dimorfismus, primárně nepřímý vývoj spermie buď bičíkaté,

améboidní nebo různé tvary (explozivní kuličky)

570. Jaké larvy mají korýši – nauplius a zoea

571. Jaký je rozdlí mezi naupliem a zoeou – nauplius není článkovaný, má pouze 3 páry končetin (antény,

antenuly a mandibuly), naupliové oko, růst podobný jako u trochofory

572. Které třídy patří do podkmene Crustacea (korýši): Remipedia, Brachiopoda-listonožky =žábronožci,

Ostracoda – lasturnatky, Copepoda – buchanky, Branchiura – kapřivci, Pentastomida – jazyčnatky, Cirripedia –

svijonožci, Malacostraca – rakovci, Notostraca – listonozi,Conchostraca – škeblovky, Cladocera –

hrotnatky=perloočky

573. Charakteristika třídy Remipedia – vypadají jako stonožky, ale mají větvené končetiny samostatná hlavová

kapsule + trup, obývají podmořské jeskyně

574. Charakteristika třídy Cephalacarida – volná hlava, malá diferenciace končetin

575. Zástupce třídy Cephalacarida – Hutchinsoniella

27

576. Jak žije Hutchinsoniella – v bažinách, vajíčka klade do vody

577. Které řády patří do třídy Brachiopoda: Anostraca – žábronožky

578. Charakteristika řádu Anostraca (žábronožky) – nemají karapax, hlava částečně srostlá s dalšími články, žijí v

chladné vodě

579. Zástupce řádu Anostraca (žábronožky) – Žábronožka letní/sněžní/divorohá/solná

580. Kde žije Artemia salina – v estuáriích – mělké zálivy, voda jenom při přílivu,vysoká salinita, mohou tam žít

jen osmotolerantní živočichové

581. Charakteristika řádu Notostraca (listonozi) – horizontální karapax, nízké teploty, vypadají jako ostrorepi

582. Zástupci řádu Notostraca – Lepidurus (listonoh jarní) – dravec,v teplotách okolo 12 °C

Triops – (listonoh letní)

583. Charakteristika řádu Conchostraca – mají karapax na hřbetě „ zlomený “,kryje je z boku

homonomní končetiny, žijí u dna, všežravci

584. Jak vypadají perloočky – laterálně kryté schránkou (helmice, rypáček a trn), mohutně větvená zpeřená

tykadla, na zadečku furka

585. Končetiny perlooček – 1. pár tykadel – antenullae, 2. pár tykadel – antennae (protopodit,

exopodit a endopodit), 1. pár kusadel – mandibuly, 5 párů hrudních nožeks žaberním epipoditem

586. TS perlooček – ústní otvor, jícen, zelené střevo, jaterní kličky a anální otvor

587. CS perlooček – otevřená, jenom srdce – 1 pár ostií – rychlý tep

588. NS perlooček – mozková zauzlina, břišní nervová zauzlina

589. Smysly perlooček – složené a naupliové oko

590. Pohlavní orgány perlooček – ovária, ovidukty, plodová komůrka, testes, chámovody

591. Charakteristika třídy Ostracoda (lasturnatky) – malí živočichové, karapax kolem celého těla, vystrkují

tykadla a končetiny, mikrofágové

592. Tělní stavba Copepoda (buchanek) – cephalothorax, thorax, abdomen, furka, setae furcales – nemají

karapax

593. Jaké končetiny mají buchanky – 2 páry tykadel, 1 pár kusadel – mandibul, 2 páry čelistí – maxily, 4 páry

plovacích nožek 1 pár kopulačních nožek

594. TS buchanek – nevětvená

595. DS a CS buchanek – celým povrchem těla, CS nemají

596. Smysly buchanek – jedno naupliové oko

597. Rozmnožování buchanek – gonochoristi

28

598. Pohlavní orgány buchanek – samci – pětičlánkovaný abdomen, chámová pouzdra, první pár tykadel

zahnutý a rozšířený, samice – čtyřčlánkovaný abdomen, receptekulum seminis, 2 vaječné váčky

599. Vývoj buchanek – nepřímý – larvy – nauplius, metanauplius a copepodit

600. Jak se liší vznášivky od buchanek – 1. pár tykadel delší než tělo, stejně dlouhé setae furcales, filtrátoři,

samec má pravé tykadlo zesílené, pravá kopulační nožka zakončená dlouhým drápem

601. Tělní organizace kapřivců – cephalothorax, thorax, abdomen, ploutvička

602. K čemu slouží koncová ploutvička kapřivců – k dýchání

603. Končetiny kapřivců – 2 páry tykadel, 1 pár kusadel – bodec, 2 páry čelistí – přísavky, článkovaný přívěsek (

nožky ), 4 páry plovacích nožek

604. TS kapřivců – ústní otvor, jícen, žaludek, rozvětvené střevo, řitní otvor

605. DS kapřivců – koncová ploutvička,dýchací políčka

606. CS kapřivců – srdce (jeden pár ostii), aorta

607. Smysly kapřivců – 2 složené oči

608. Pohlavní orgány kapřivců – ovarium v thoraxu, receptakulum seminis v ploutvičce, testes v ploutvičce,

semenné váčky v thoraxu

609. Vývoj kapřivců – nepřímý

610. Jak se živí kapřivci – ektoparazité ryb

611. Jak vypadají jazyčnatky (Pentastomida) – na povrchu vypadají jako kroužkovci kromě ústního otvoru dva

drápky k uchycení v hostiteli

612. TS, DS, VS, NS a CS jazyčnatek – VS, DS, CS a TS nejsou – celým tělem NS -1 ganglion + paprsčité nervy

613. Rozmnožování + životní cyklus Pentastomida – gonochoristi, nepřímý vývoj hostitel – šelma - vykašle

vajíčko na trávu, sežere je králík, putují CS, když králíka sežere šelma larvička dospívá a kopuluje

614. Jak žijí svijonožci – mají pohyblivou larvu, v dospělosti jsou přisedlí, končetinami si přihánějí potravu,

mohou zatáhnout nohy do schránky, někdy přisedají na velké korýše, velryby a lodě

615. TS a NS svijonožců – TS má tvar písmene U, NS – synganglion

616. Rozmnožování svijonožců – hermafroditi,samčí pohl. orgán dlouhý,aby dosáhli na partnera

617. Zástupci svijonožců: svijonožec – přisedá větší plochou, vilejš – přisedá stopkou, kořenohlavec krabi –

ektoparazit, ubírá korýšům potravu, samcům ničí pohlavní orgány,ale jinak jim neškodí.Po rozmnožování

dospělec uhyne a vajíčka vypadnou

618. Jaké jsou podtřídy třídy Malacostraca (rakovci) – Hoplocarida(malokrunýřovci), Syncarida(bezkrunýřovci),

Decapoda(desetinožci), Peracarida(váčkovníci)

619. Charakteristika podtřídy Hoplocarida – jediný řád Stomatopoda, výrazné žábry na zadečku, končetiny

podobné kudlankám, draví

620. Zástupce řádu Stomatopoda – strašek kudlankový (Squilla mantus)

29

621. Zástupce podtřídy Sincarida (bezkrunýřky) – bezkrunýřka slepá ( Bathynella ) 2 mm velká, v

podzemních pramenech dá se vyčerpat ze studny

622. Charakteristika Decapoda (desetinožců ) – hlavohruď a zadeček, 5 párů hrudních končetin, krunýř

623. Z čeho se skládá krunýř Decapoda – kutikula + CaCO3 + Ca2PO4

624. Z kolika článků se skládá hlavohruď a zadeček –hlavohruď – 5 hlavových a 8 hrudních, zadeček – 6 článků +

telson

625. VS Decapoda – ústí na bazálním článků antén

626. Zástupci podtřídy Decapoda: rak (Astacus, Cambarus), garnát (Crangon), kreveta (Palameon), humři

(Humarus),langusta (Palinurus), velekrab (Kaempteria)

627. Odkud pochází rod Cambarus =pruhovaný, zavlečen ze Severní Ameriky, nevadí mu znečištění a vytlačuje

Astraca

628. Charakteristika podtřídy Peracarida(váčkovníci) -hrudní nožky přetvořeny v marsupium (košík), samička

tam nosí vajíčka

629. Jaké jsou podtřídy Peracarida – Amphipoda (různonožci) a Isopoda (stejnonožci)

630. Jaké typy končetin se vyskytují u podtřídy Různonožci – uchopovací, kráčivé, plovací a skákavé

631. Zástupci Amphipoda: blešivec – plavou na boku, detritivirové (dekompozitorové org.odpadu), Niphragus –

nemá oči, je celý bílý, žije v podzemních pramenech

632. Kde žijí stejnonožci – ve vodě, někteří sekundárně suchozemští

633. Zástupci řádu stejnonožci (Isopoda) – beruška vodní, svinka, stínka

634. Kde žije beruška vodní – u dna – nevadí ji nedostatek kyslíku a přítomnost sirovodíku nemá tam

konkurenci

635. Charakteristika rodu svinka (Armadillidium) – inkustrovaný integument CaCO3, schopnost se svinout,

obyvatel stepí

636. DS rodu Armadillidium – druhotně vyvinutá jakoby stigmata, labyrint s tenkostěnnými váčky – teorie –

ponořené žábry do těla

637. Čím se živí stínka ( Porcelio ) – nahnilé kousky brambor, omítkou

638. Základní charakteristika Tracheat – jeden pár tykadel, primární přítomnost trachejí, stigmata, mandibuly

639. Odkud jsou inervovány mandibuly Tracheat – z podjícnové zauzliny

640. CS Tracheat – otevřená + lakuny

641. Nadtřídy Tracheat –Myriapoda – mnohonozí, Hexapoda – šestinozí

642. Charakteristika Myriapoda – tělo se dělí jen na hlavu a trup, končetiny po celém těle

643. Které třídy patří do Myriapoda – stonožky, mnohonožky, stonoženky, drobnušky

30

644. Jak vypadají stonožky – zploštělé, nohy vkloubené laterálně

645. Končetiny stonožek – 1 pár tykadel, 1 pár kusadel, 2 páry čelistí, maxilipedy – přeměněny v kleště, 14 párů

kráčivých končetin, 1 pár vlečných nohou s hmatovou funkcí, 1 pár kopulačních nožek

646. Kam ústí jedové žlázy stonožek – ústí do maxillipedů (čelisťových panožek) –zakončeny dutým drápkem

647. K čemu slouží vlečné nožky stonožek – jako tykadla při couvání

648. Čím se živí stonožky – ortodoxní dravci, přiživují se jako saprofágové, samice v době

rozmnožování se přiživujou rostlinami

649. Jaké jsou řády stonožek: různočlenky, stejnočlenky, zemnivky, strašníci

650. Charakteristika různočlenek – střídání delšího a kratšího článku, nejsou nebezpečné pro člověka

651. Charakteristika stejnočlenek – tropické až subtropické, kousnutí nebezpečné

652. Charakteristika zemnivek – tenké, dlouhé až 5 cm, nemají oči, depigmentované, málo sklerotizované

653. Kde žijí zemnivky – v půdě

654. Čím se živí zemnivky – saprofágové

655. Charakteristika strašníků – druhotně epigeický způsob života

656. Čím se strašníci živí – dravci, pronásledují kořist

657. Charakteristika mnohonožek (Diplopoda) – diplosomity, kruhový průřez, nohy vespod, gnathochilarium –

drtící destička, mandibuly o ní drtí potravu

658. Co jsou diplosomity – články po dvou splynulé, na každém 2 páry končetin

659. Končetiny mnohonožek – 1 pár tykadel, 1 pár kusadel, 1 pár čelistí – srostlý, gnathochilarium, 2. pár čelistí

zakrnělý, za hlavou článek bez končetin – krček , 3 články mají po 1 páru končetin, potom mnoho diplosomitů

660. Čím se mnohonožky živí – striktní saprofágové, dekompozitoři rostlinného odpadu obsahují bakterie ve

střevech – mineralizace odpadu

661. Zástupce mnohonožek – mnohonožka (Julus) – silně inkrustovaná kutikula CaCO3

662. Charakteristika třídy Symphyta (stonoženky) – půdní živočichové, stepi,

663. Končetiny třídy Symphyta – 12 párů končetin, 2 přívěsky na konci těla, ústí tam snovací žlázy – hedvábí

664. K čemu slouží hedvábí produkované stonoženkami – ochrana potomstva, komunikace mezi pohlavími

665. Charakteristika drobnušek (Pauropoda) – jediní vzdušnicovci s větvenými tykadly půdní, 9 párů

končetin, také tkají vlákna

666. Čím se drobnušky živí – saprofágové

667. VS hlavatců – protonefridie

668. NS hlavatců – orchogonální, jeden ventrální provazec

31

669. Jaké buňky mají hlavatci v pseudocoelu – pohyblivé améboidní buňky a hemocyty

670. Jakou funkci mají améboidní buňky – zacelují poškozený integument,pohlcují chorobné částice

671. Jaké krevní barvivo mají hlavatci – hemoerytrin

672. Rozmnožování hlavatců – gonochoristé, nepřímý vývoj, larva v bahně

673. Jak se živí hlavatci – mikrofágové nebo dravci

674. Co jsou disepimenty – přepážky oddělující články mesodermu u článkovaných živočichů

675. CS Ceolomata – zakládá se jako dorzální a ventrální céva

676. Definice článku Annelida – alespoň v embryogenezi má přívěsky tělní, obsahuje pár coelomových váčků a

pár nervových ganglií výjimky – 1. článek -acron a poslední článek-telson

677. Co je polymerní coelom – skládá se z pravidelně se opakujících coelomových váčků

678. VS Annelida – dospělci metanefridie, larva (trochofora) – protonefridie

679. Které třídy patří do kmene Annelida: Polycheta – mnohoštětinatci, Oligocheta – máloštětinatci, Hirudinea

– pijavky, Myzostomida

680. Popiš parapodie mnohoštětinatců – nečleněné, ale několika větvené končetiny,slouží k pohybu

681. Jaký integument mají mnohoštětinatci – kutikulu, někteří hřbetní štítky

682. SS mnohoštětinatců – kožně svalový vak, podélná cirkulární svalovina

683. TS mnohoštětinatců – ústní otvor často vybaven čelistmi, přímá trubice, svalnatý hltan nemají žlázy

684. DS mnohoštětinatců - břišní a hřbetní cirry(tenkostěnné výběžky) – slouží jako vnější žábry

685. CS mnohoštětinatců – uzavřená, hustá síť cév, dorzální céva žene krev

686. Krevní barvivo mnohoštětinatců – chlorocruonin – v okysličeném stavu zelený

687. VS mnohoštětinatců – metanefridie, většinou jeden pár v každém článku, larva trochofora má

protonefridie

688. NS mnohoštětinatců – obhltanová páska, redukovaná žebříčková

689. Smysly mnohoštětinatců – jednoduchá konverzní očka

690. Rozmnožování mnohoštětinatců – gonochoristi, vnější oplození, nepřímý vývoj

691. Podtřídy mnohoštětinatců: bloudivci ( Errantia ), sedivci ( Sedentaria )

692. Charakteristika podtřídy Errantia – pohybliví mnohoštětinatci

693. Zástupci Errantia – Tomopteris, Nereis (nereidky), Aphrodite (afroditky), Trogichaetus

beranech(máločlenka sladkovodní)

694. Jak vypadá Tomopteris – má velké parapodie (slouží mu jako ploutve) a dlouhá tykadla

695. Jaký je výrazný znak nereidek – čelisti vychlípitelné i s hltanem

32

696. Jak se živí nereidky – pohybliví dravci

697. Jak se živí Aphrodite – dravec

698. Jak se množí Paolo – kromě pohlavního rozmnožování se může dělit a dorůstat, oplození každý měsíc, v

části samice dozrají vajíčka, ulomí se a plave u hladiny

699. Kde žije Troglochaetus beranecki – v podzemních dutinách v moravském krasu (troglobiont)

700. Charakteristika Sedenteria – přisedlí mnohoštětinatci

701. Zástupci podtřídy Sedenteria – Arenicola – pískovník, Spirographis, Spirorbis

702. Jak žije pískovník – není trvale přisedlý, ryje chodbičky v přílivové zóně

703. Jak žijí ostatní druhy Sedenteria – trvale přisedlí, mají přiháněcí aparát a schránku (někdy pružná)

704. K čemu slouží clitellum – k uskladnění vajíček máloštětinatců a pijavek

705. Mají Oligochaeta parapodia-ne, jenom jejich zbytky – štětinky – 2 páry na každém článku

706. Co je prostomium –přední část hlavy před ústy (červi+měkkýši) derivát acronu + dalších dvou článků

707. Mají máloštětinatci kutikulu – ano – pružnou a dvojvrstevnou

708. Co usnadňuje maloštětinatcům pohyb – sliz (mucus) vylučovaný buňkami epidermis

709. SS maloštětinatců – silná, dobrá peristaltika

710. TS máloštětinatců – svalnatý hltan, roztažitelný jícen, vole, Morrenovy žlázy, svalnatý žaludek,

tenkostěnné střevo, typhlosolis

711. Co je typhlosolis – spirální řasa ve střevě, zvětšuje povrch

712. VS máloštětinatců – metanefridie, depoziční exkrece – ukládání toxických látek v nerozpustném stavu

713. CS máloštětinatců – uzavřená, ventrální a dorzální céva – přední část těla – objícnové spojky se silnými

stěnami – pulsují

714. Jaké krevní barvivo mají máloštětinatci – rozpuštěný hemoglobin, zásoba kyslíku

715. Rozmnožování máloštětinatců – hermafroditi s oddělenými žlázami, přímý vývoj mukoproteinový opasek

se posunuje k hlavě, naplní se spermatem a vajíčky, svlékne se přes hlavu, po čase se líhnou žížalky, mohou se

množit i nepohlavně (velká regenerační schopnost)

716. Zástupci třídy Oligochaeta: Lumbricus – žížala

717. Které rody patří do čeledi roupice – Tubifex a naids (nítěnky a naidky)

718. Charakteristika čeledi roupice – žijí v nelesnatých oblastech, nejsou schopny rýt, krmivo pro akvarijní ryby

719. Čím jsou žížaly užitečné – provzdušňují půdu, agregují ji slizem, exkrementy bohaté na minerály, distribuce

mikroorganismů, neutralizace půdy vápenatýma žlázama, zatahují organickou hmotu do půdy

720. Kde žije Megascolex a jak vypadá – v Australii, modrý a až 3 metry dlouhý

721. Čím se živí nítěnky a jaké to má následky – žerou všechno a proto mohou být jedovaté

33

722. K čemu slouží nítěnkám hemoglobin – jako zásobárna kyslíku, jinak dýchají difúzí

723. Kde žijí naidky – ve vodě – benticky

724. Charakteristika třídy Hirudinea – anulace, dvě přísavky, malá schopnost regenerace

725. Co je anulace – kroužkování – nepravé článkování

726. Mají pijavky tělní štětinky – většinou ne

727. Jak je to s coelomem pijavek – původní coelomová dutina zarůstá mezenchymem

728. SS pijavek – mohutná, někdy tři vrstvy

729. TS pijavek – větvená, slepé výběžky

730. DS a VS pijavek – DS – povrchem těla a VS – metanefridie

731. CS pijavek – uzavřená, u čelisťovek zvrat ve vývoji – CS se druhotně otevítá a spojuje s mesenchymem –

lakuny

732. Smysly pijavek – konverzní očka

733. Rozmnožování pijavek – gonochoristé, přímý vývoj

734. Kde žijí pijavky – primárně ve vodě

735. Které řády patří do Hirudinea: štětinovky (Acanthobdellida), chobotnatky (Rhynchobdellida), hltanovky

(Pharyngobdellida), čelisťovky (Gnathobdellida)

736. ŽC měchovce lidského – do těla z vlhké půdy invazní larvičky se provrtávájí kůži mezi prsty na nohou),

putují krví do střev, samec se přisaje na samici – kopulace – vajíčka s výkaly ven

737. Čím je měchovec lidský nebezpečný – má zuby ze stěny ústního atria – protrhne stěnu střeva, saje krev,

nechává za sebou krvácející rány, při velkém napadení letální

738. Kde žije a koho napadá strunice – ve vlhké půdě, napadá hmyz u vody

739. Kde parazituje rostlice – na kachnách a slepicích, ucpává dýchací cesty

740. Čím se liší strunovci (Nematomorpha) od hlístic (Nematoda): nemají pseudocoelom – druhotně zarůstá

mesenchymem, nepřímý vývoj, zvláštní kutikula – velká pevnost, kolagenová vlákna křížem pletená, normální

inervace svalů (žíhané, velmi výkonné), během ontogeneze zarůstá TS, nemají VS, NS – z objícnového prstence

pouze ventrální provazce, Metamerické pohlavní orgány, předpokládaná fylogeneze – redukovaní kroužkovci

741. Rozmnožování strunovců – gonochoristi, pohlavní dimorfismus, metamerická ovária nepřímý vývoj

742. Jakou larvu mají strunovci – má na apikálním konci výběžek, napadá hmyz

743. Jak jsou velké břichobrvky – několik mm

744. Co to jsou tzv. duožlazy – žlázy sloužící k tomu, aby se živočich mohl podle potřeby přilepit k podkladu a

zase odlepit

745. Žijí břichobrvky v našich zeměpisných šířkách – ano

34

746. Jakou kutikulu mají břichobrvky – dvojvrstevnou – vnější je šupinkatá, přikrývá i brvy

747. SS břichobrvek – má svalově inervační výběžky, ale k pohybu slouží spíš brvy

748. VS břichobrvek – protonefridie

749. NS břichobrvek – ortogonální – mohutnější masa v hlavové části

750. Rozmnožování břichobrvek – proteandričtí, hermafroditi

751. Jak se nazývají specializované skupiny brv vířníků: Trochus – přihání potravu, Cingulum – pohyb živočicha

ve vodě

751. Mají vířníci kutikulu – ano, tenkou

752. SS vířníků – poměrně diferencovaná – retraktory hlavy, retraktory nohy

753. TS vířníků – ústní otvor, hltan, mastax, do něj ústí hepatopankreas

754. VS vířníků – protonefrídie + močový měchýř

755. CS vířníků – žádná

756. NS vířníků – mohutné hlavové ganglium, trupové ganglium a nožní ganglium

757. Smyslové orgány vířníků – jednoduchá očka, mechanoreceptory

758. Rozmnožování vířníků – gonochorismus, některé druhy mají jen samice heterogonie – střídání

bisexuálního a partenogenetického rozmnožování, vajíčka vzniklá po kopulaci vydrží víc než partenogenetická

759. Které třídy patří do Rotatoria – pijavenky (Bdelloidea), točivky (Monogononta)

760. Charakteristika Bdelloidea – netvoří schránky, nemají samce, množí se pouze partenogeneticky

761. Charakteristika Monogononta – mají samce, heterogonii, tvoří různé schránky, když si vytvoří schránku z

cizorodých materiálů, jsou pak už trvale přisedlí

762. Charakteristika kmene vrtejši (Acantocephala) – červovitý tvar, apikálně vysunutelný výrůstek – rypák –

mohutné svaly, pseudocoel

763. Mají vrtejši kutikulu – ne, jen epidermis

764. Jak se živí vrtejši – čistě parazitický kmen(široké spektrum hostitelů včetně člověka)

765. K čemu slouží lemnisky – vysunují rypák vrtejšů, zatahují ho retraktory

766. Jaký vývoj mají vrtejši – vývoj nepřímý, larva acanthor

767. TS, VS, CS, DS a NS vrtejšů – TS – není, živí se povrchem těla, VS – jeden pár protonefrídií, CS a DS – není,

NS – ortogonální typ

768. Rozmnožování vrtejšů – gonochoristi, pohlavní rozmnožování, samec menší

769. ŽC vrtejšů – vajíčko spolkne mezihostitel (hmyz), larva roste, mezihostitel pozřen vepřem, larva dospívá

770. Zástupce vrtejšů – Macracathorhynchus hirundinaceus

35

771. Kde parazituje Macracathorhynchus – napadá prasata, není smrtelně nebezpečný

772. Charakteristika rypeček (Kynorhyncha) – několik mm velké, na povrchu článkované trup pokryt 11

chitinózními destičkami mohou zatáhnout hlavu a destičky se za nimi zavřou, na hlavě kutikulární trny, dobře

vyvinutá svalovina, 2 výběžky na konci těla duožlázy

773. Kde žijí rypečky – výhradně mořské dno, žijí v intersticiálu – v písku

774. Čím se živí Kynorhyncha – mikrofágové

775. VS rypeček – pár protonefrídií

776. CS a DS rypeček – není

777. NS rypeček – jednoduchý orthogon, někdy náznak tělních ganglií

778. Rozmnožování Kynorhyncha – převažuje gonochorismus, vnitřní oplození, přímý vývoj

779. Jak vypadají Loricifera – otrněný rypákový výběžek, zatažitelný, pokrytý ostny a chapadélky

780. Jak žijí Loricifera – Higginsova larva má ploutvičky a plave, dospělci přisedají a tvoří si loriku

781. VS a NS Loricifera – Vs – protonefrídie, NS – jeden ganglion + paprsčité nervy

782. Rozmnožování Loricifera – gonochoristi, vnější oplození

783. Jak žijí Cycliophora(vířníkovci) – komenzálové na příústních nožkách kraba

784. Výrazný znak Cycliophora – vířivý aparát

785. Rozmnožování Cycliophora – gonochoristi, nepřímý vývoj, mohou se množit pučením

786. Životní cyklus Cycliophora – zygota, první larva, putuje, přisedá, vyrůstá v potravní stádium, tvoří vnitřní

pupeny, Pandořina larva, plave, přisedá, pučí , pohlavní stádia – buď se stane samcem nebo uvnitř tvoří samici,

samec na ní čeká

787. Členění těla hlavatců (Priapulida) – otrněný introvert (zatažitelná hlava), trup , přívěsky na konci těla

788. Mají hlavatci kutikulu – ano

789. SS hlavatců – mohutné svalstvo, schopnost peristaltiky

790. TS hlavatců – jednoduchá

791. Charakteristika Entognatha – hlavová kapsule protažená do pouzdra, na jeho konci ústní orgány, tykadla

obsahují svalstvo v každém článku jsou aktivně pohyblivá, mohou svlékat kutikulu i v dospělosti

792. Jaké řády patří do Entognatha: hmyzenky (Protura), vidličnatky (Diplura), chvostoskoci (Collembola)

793. Charakteristika hmyzenek (Protura) – nemají tykadla, funkci nahrazuje první pár končetin, 12 zadečkových

článků, na zadečku rudimenty končetin, v půdě blízko myko –rhytických hub

794. Charakteristika vidličnatek (Diplura) – 2 přívěsky na konci těla, mohou být článkovány, rod Campodea –

článkované přívěsky, rod Japyx – nečlánkované přívěsky

795. Charakteristika chvostoskoků (Collembola) – zadeček maximálně 6 článků, furka – skákací vidlička

36

796. Kde žijí chvostoskoci – primárně půdní, mohou žít v květináčích

797. Čím se živí chvostoskoci – saprofágové, mikrofágové

798. Podřády chvostoskoků – volnočlenky a srostločlenky

799. Kde škodí srostločlenky – na žampiónových kulturách

800. Jaký je základní znak třídy Ectognatha – ústní ústrojí viditelné zvenku

801. Jaká tykadla mají Ectognatha – svalstvo pouze v 1. článku, v ostatních článcích šlachy

802. Svléká hmyz v dospělosti kutikulu – ne, s výjimkou řádu Thysanura – šupinušky

803. Z kterých článků vyrůstají křídla hmyzu – z druhého a třetího článku hrudního

804. Z čeho se skládá ústní ústrojí hmyzu – mandibuly, maxily, labium a labrum

805. Jmenuj žilky na křídle hmyzu – costa, subcosta, radius, modia, cubitus, anální pole

806. Co je archediciton – starobylá hustá žilnatina křídel

807. Jaký je rozdíl mezi krytkami, polokrovkami a krovkami hmyzu – krytky (tegminae) jsou žilkované,

polokrovky – přední část sklerotizovaná, zadní žilkovaná, krovky – bez žilek

808. Jaké jsou typy letu hmyzu – pomocí přímých křídelních svalů, nervový impuls pro každé mávnutí, pomocí

dorsoventrálních a longitudiálních svalů, nervový impuls na začátku a na konci letu, mezi tím autoregulační

systém

809. TS hmyzu – různé modifikace, většinou slepé výběžky na střevě

810. VS hmyzu – malphigiho trubice – vychlípeniny střeva, osmoticky přijímají metabolity z tělní dutiny, ústní do

střeva

811. DS hmyzu – tracheje

812. CS hmyzu – otevřená, dorzální céva doplněna křídlovými svaly – lepší pulsování

813. Jaké krevní barvivo má hmyz – žádné

814. NS hmyzu – nadjícnová zauzlina, objícnové spojky, 3 podjícnová ganglia, fúzní trend k abdominální části

815. Smysly hmyzu – složené oči, ocellus (většinou 3, pouze u letců, orientace pro směr světla),

mechanoreceptor – seta (štětinka) – jednobuněčný chlupovitý orgán, chemoreceptory – desklerotizase

štětinky, chemické látky pronikají k nervovému zakončení

816. Jmenuj endokrynní žlázy hmyzu – protocerebrální centrum, porthorakální žláza corpora cardiaca, corpora

allata

817. Co řídí hormony protocerebrálního centra – řídí činnost ostatních endokrynních žláz

818. Co řídí hormony prothorakální žlázy – produkují svlékací hormon ekdyson, vchlípenina epidermis v oblasti

labia

819. Co řídí hormony corpora cardiaca – ovlivňují metabolismus a barvozměnu

37

820. Co řídí hormony corpora allata -produkují juvenilní hormony (izoprenoidová povaha), ovlivňuje ontogenezi

hmyzu, udržuje juvenilní znaky, v dospělosti ovlivňuje ukládání žloutku do vajíček

821. Typy vaječníků u hmyzu – kanoistický, meroistický (polytrofní a telotrofní)

822. Podtřídy hmyzu – Apterygota(bezkřídlí) a Pterygota(křídlatí)

823. Charakteristika Apterygota – primárně bezkřídlí

824. Který řád patří do Apterygota – šupinušky (Thysanura)

825. Charakteristika řádu Thysanura – 3 nebo více štětů na zadečku, adultní svlékání

826. Zástupce řádu Thysura – rybenka – původně půdní, opadové, přešly do lidských obydlí, neškodí, žijí všude,

kde je vlhko

827. Charakteristika Pterygota – všechny řády křídla nebo je měly

828. Jaká jsou oddělení Pterygota – Paleoptera a neoptera

829. Charakteristika Paleoptera – křídelní svalovina přímého typu, bohatá žilnatina

830. Které řády tvoří Paleoptera – Ephemeroptera – jepice, Odonata – vážky a šídla

831. Jakou larvu mají jepice – vodní larva nymfa (5 typů), má žábry na zadečku a 3 zadečkové přívěsky

832. Charakteristika Odonata – velké zorné pole (280 – 300)

833. Jaké jsou podřády Odonata – zygoptera – šidélka a motýlice, anizoptera – šídla

834. Charakteristika Zygoptera – štíhlý zadeček, oba páry křídel stejné

835. Charakteristika Anizoptera – silný zadeček, nestejná křídla

836. Společný znak larev Zygoptera a Anizoptera – lapací orgán, maska ze spodního pysku

837. Čím se larvy Zygoptera a Anizoptera liší – zygoptera – ploutvičky na zadečku (pohybový orgán), anizoptera

– mohutné larvy, na zadečku anální pyramida (dýchací orgán)

838. Charakteristika oddělení Neoptera – dorsoventrální a longitudiální létací svaly

839. Jaká jsou pododdělení Neoptera – Polyneoptera, Paraneoptera, Oligoneoptera

840. Které řády patří do pododdělení Polyneoptera – pošvatky, švábi, termiti, kudlanky, strašilky, pakobylky,

škvoři, kobylky, cvrčci, sarančata

841. Charakteristika Plecoptera(pošvatky) – 2 koncové štěty na zadečku, složitá žilnatina, volné hrudní články

842. Jakou larvu mají pošvatky – vodní a dravou

843. Charakteristika Blattoptera(švábi) – krytky (togminae) z 1. páru křídel, 2. pár křídel – velký anál,samičky

nosí vajíčka v oothéce

844. Charakteristika Isoptera(termiti) – řízení feromony a hormony

845. Charakterisitka Mantodea (kudlanky) – loupeživé končetiny, velké oči, pohyblivá hlava

38

846. Rozmnožování Mantodea – samička ukousne samci hlavu, kopulují a potom ho dojí

847. Charakteristika Plasmatodea (strašilky) – subtropické, fytofágní, partenogenetické druhy, škůdci na

eukalyptu

848. Které řády patří do třídy Cestoda (tasemnice) – štěrbinovky (Pseudophyllidae), kruhovky (Cyclophyllidae)

849. Rozmnožování tasemnic – hermafroditi, nepřímý vývoj, larvy vodní a suchozemské

850. Co je to bothridie – příchytný štěrbinový orgán na hlavě štěrbinovek

851. ŽC štěrbinovek (Pseudophyllidea) – vajíčka do vody – obrvená larvička koracidium aktivně napadá

buchanku – přes onkosféru se mění v procerkoid (oba mají cerkomer,ale ne bothridie) – do ryby – plerocerkoid

(má bothridie,ale ne cerkomer) – do dalšího hostitele -šelma, člověk

852. Zástupci řádu Pseudophyllidea – škulovec (Diphytiobothridium latum), řemenatka rybí (Ligula intestinalis)

853. Co se stane při přemnožení řemenatky v rybě – ryba se roztrhne

854. Charakteristika řádu Cyclophyllidae – kruhové přísavky, v jednom článku několik set varlat a produktivní

vaječníky

855. ŽC kruhovek (Cyclophyllidae) – nepotřebují k vývoji vodu, první stádium larev –onkosféra – neobrvená,

pohlcena hostitelem (prasetem, dobytkem) – larvocysty (cysticerkus, cysticerkoid – měchýřek se solexem) –

osmoticky se živí – další hostitel (dravec, člověk) – střevo –osmotická výživa – rozmnožování

856. Zástupci řádu Cyclophyllidae – tasemnice dlouhočlenná (Taenta solium), tasemnice bezbranná (Taenta

saginatus), tasemnice vrtohlavá (Taenta multiceps), měchožil zhoubný (Echinococus granulosus)

857. Jakou larvu má tasemnice dlouhočlenná – larvocysta – cysticerkus – boubel ve svalovině

858. Hostitelé tasemnice dlouhočlenné – vepř, člověk

859. Čím se vyznačuje tasemnice bezbranná – nemá rostellum

860. Hostitelé tasemnice bezbranné – hovězí dobytek, člověk

861. Kolik tasemnic najednou může mít člověk – nejvýše dvě, feromonálně zabraňují usazení dalších jedinců

862. Jak vypadá měchožil zhoubný – za scolexem má maximálně 4 články

863. Jakou larvu má měchožil – larvocysta -echinokok (vchlípené scolexy)

864. Hostitelé měchožila zhoubného – liška a člověk

865. ŽC měchožila zhoubného – onkosféra – hostitel – larvocysta echinokok – vchlípené scolexy až 4. řádu –

velké množství jedinců – ruptula boubele (jako švestka) – lokální intoxikace (játra, mozek) -úmrtí jedince –

otrava metabolity

866. Jakou larvu má tasemnice vrtohlavá – velká larvocysta coenurus, systém jednoduchých scolexů

867. Co způsobuje tasemnice vrtohlavá – vrtohlavost ovcí a skotu – pořád kroutí hlavou nebo ji mají otočenou

na jednu stranu -většinou majitele utrápí

868. Charakteristika třídy Monogenea (žábrohlísti) – pouze 1 hostitel, na zadní části těla cerkomer

39

869. Zástupci třídy Monogenea – Polystromum, Diplozoon

870. Jak žije Polystomum – parazituje na obojživelnících

871. ŽC Polystomum -larvička se usadí pulci na žábrech, cucá tam krev, potom se stěhuje do kloaky, tady taky

saje krev, dospívá a dochází k oplození, čeká,až žába vleze do vody, produkuje do vody vajíčka a ta jsou

pohlcena pulci

872. Jak žije Diplozoon – překříží se dva jedinci a prorostou jim pohlavní systémy

873. Charakteristika kmene Gnathostomullida(čelisťovky) – příbuzní ploštěnců, ale obrvené tělo (starobylý

znak)

874. SS Gnathostomullida – příčně pruhovaná svalovina (pokročilý znak)

875. TS Gnathostomullida – dvoje chitinizované čelisti + zvláštní destička na drcení potravy, náznak análního

otvoru – odvod drobných částic ze střeva

876. DS Gnathostomullida – není

877. VS Gnathostomullida – malé množství protonefridií

878. NS Gnathostomullida – orthogon

879. Rozmnožování Gnathostomullida – hermafroditi, traumatická inseminace, přímý vývoj

880. Kde žijí Gnathostomullida – písečné litorální sedimenty – tzv. černé písky, O2 deficitní prostředí –

převažuje H2S

881. Jak vypadají Rhombozoa (sépiovky) – axiální buňka obalena 20 – 30 obalovými buňkami s brvami

882. Kde parazitují Rhombozoa – napadají nefridie hlavonožců

883. ŽC Rhombozoa – nematogenní stádium -axiliární buňka, nematogenní larva putuje tělem hostitele, vzniká

mombogen rozpadá se, gamety, kopulace zygota, infutonová larva, bloudí v moři a napadá hostitele, parazituje

884. Charakteristika Orthonectida (plazmodiovky) – jednodušší stavba těla než Rhombozoa, tenké obalové

buňky, pod nimi tenké svaly, neslouží k pohybu, jen ke změně tvaru těla

885. ŽC Orthonectida – tenké obalové buňky tvoří gamety – kopulace – obrvené invazivní stadium napadá

hostitele – ztrácí brvy – plasmodium: rozpadne se na shluky buněk a škodí hostiteli, odděluje buňky, ty se množí

(nekopulují) a napadají další hostitele

886. Kde parazitují Orthonectida – na korýších, kroužkovcích

887. Charakteristika mechovnatců (Entoprocta)–primárně schizocoel, přisedlí, věnec chapadel (až 40)

888. Jaká chapadla mají mechovnatci – tuhá, kompaktní, ale ohebná, na vnitřní straně dvě řady brv, mezi sebou

posunují potravu k ústnímu ústrojí

889. Jaký integument mají mechovnatci – mají kutikulu – proteinovou nebuněčnou vrstvu vylučovanou

epidermem

890. Tělní organizace vločkovců (Placozoa) – 3 vrstvy: navrchu krycí epitel s roztroušenými buňkami s bičíkem,

kulovité buňky s lipidními látkami, uprostřed améboidní buňky, dochází zde k trávení, endoplasmatické cistreny

se symbiotickými bakteriemi, spodní cylindrický epitel se žláznatými buňkami + mikrovilli (výčnělky)

40

891. Zástupce Placozoa – Trichoplax adhaerens – jediný zástupce kmene, nejjednodušíí vícebuněčný druh

892. Charakteristika Porifera – nemají tělní souměrnost, bez rozlišení na tkáně, výhradně vodní a přisedlí,

diblastičtí

893. Jaké jsou ektodermální tkáně Porifera – Epitely – pinakocyty (krycí dláždicový epitel), Porocyty –

(intracelulární a intercelulární), Myocyty – umožňují zavření porocytů

894. Jaké jsou endodermální tkáně Porifera – choanocyty, kolencyty, lofocyty, skleroblasty, amébocyty a

archeocyty

895. Jaká je funkce choanocytů – buňky s límečkem, uprostřed bičík, přihání vodu s potravou

896. Jaká je funkce kolencytů a lofocytů – kontraktilní buňky

897. Jaká je funkce amébocytů – transportují částice, živiny a metabolity

898. Jaká je funkce archeoctyů – embryonální buňky, schopné přetvořit se na jakýkoliv typ buňky (pružná

redunance) – zastupují gamety při pohlavním rozmnožování

899. Jaké jsou stavební typy hub – asconní (nejprimitivnější), sycení, leukonní (nejsložitější)

900. Charakteristika asconního typu hub – jako proděravěný pohárek, malými otvory se nasává voda, větším

otvorem (osculum) odchází ven spongocoel – vychytává potravu malé houbičky ze třídy Calchion

901. Charakteristika syconního typu hub – tvořené komůrkami, zvětšení povrchu – může být větší

902. Coelom: teloblastický (kroužkovci, pláštěnci,pásnice), oligomerní (měkkýši, sumýšovci, rypohlavci),

enterocoel (mechovky, ostnokožci, chapadlovci, strunatci), polymerní (mnoho/máloštětinatci, kroužkovci),

deuterocoelom (sumýšovci,rypohlavci)

903. Nematomorpha (strunovci) - bodec má pouze larva

904. Hlavonožci – přímý vývoj

905. Naupliové oko v dospělosti – pouze buchanka

906. Hlavatci žijí – benticky v mořích

907. Chrostík – proměna dokonalá, kousací ústní ústrojí

908. Polostrunatci (Hemichordata) – jícen má 2 řady dýchacích žaberních štěrbin, notochord (vychlípenina

hltanu) zpevňuje hlavovou část těla, odpovídá funkčně i histologicky struně hřbetní, vyvinut hřbetní nervový

pruh, zást. Žaludovci

910. Hvězdice – živí se měkkýši a korály

911. Rýhování plžů – spirální, totální

912. Saranče – kousací ú.ú., nedokonalá přeměna

913. Vrtejši (Acanthocepala) – gonochoristé, vývoj nepřímý

914. Inervace: nadjícnový g. (chelicery), podjícnový g. (mandibuly, labium hmyzu), somatický = podhltanový g.

(maxilipedy), plenární (plášťová dutina), parietální (DS, chemoreceptory v pl. dutině), viscerální (vnitřní orgány),

41

protocerebrum (zrak), deuterocerebrum (1. pár tykadel, mechanoreceptory), trticerebrum (2. pár tykadel,

chelicery)

Nakreslit:

a) nauplium

b) plaménkové buňky

c) proto a metanefridie

d) ocelus

e) askonní typ tělní dutiny

f) inverzní oko

g)NS plžů

h)křídlo hmyzu

i) Končetiny u raka ( antenuly, antény, mandibuly, maxilly 1. a 2. páru, 5 párů hrudních kráčivých nohou, 5 páru

zadečkových nohou, poslední pár v ploutvičku )

j)NS Crustacea