p o z n v t e ?

K . . . . . .

K V . . . . .

K V A . . . .

K V A S . . .

K V A S I . .

K V A S I N .

K V A S I N Y

K V A S I N YHUR!

K V A S I N Y

Malebn vesnika pod Orlickmi horami, rozloen na obou bezch ky Bl

Jej historie se datuje k roku 1544

Dominantou obce je renesann zmek z poloviny 17. stolet. Nepat sice khonosnm sdlm, avak skrv zajmav zkout a nabz pedevm bohat program vstav a koncert

M i divadeln sl

Mezi historick stavby obce pat zachoval kamenn most pes Blou

Ddictvm po pedcch je vodn dlo Dlouh strouha, dve pohnjc solnick mlny a dodnes napjejc rybnky a po Opono, i cukrovar v eskm Mezi

Ke dni 1.9.2011 zde ilo 1378 obyvatel s vkovm prmrem 40 let

Maj zde ve, co lovk k ivotu potebuje

Jsou tady obchody, tee Gambrinus i Staropramen. Je tu ale i nco, co lidem umouje tyto vymoenosti vyut

Je tady toti jeden ze zvod mladoboleslavsk automobilky

Obec se rozvj. Probh velk vstavba rodinnch domk, je dokonena kanalizace a obec je tak napojena na centrln OV

Ing. Dr. techniky H. C. FRANTIEK JANEEKA za to vechno me(23. 1. 1878 4. 6. 1941) (etba ivotopisu nen povinn!)Narodil se v rodin technicky zaloenho sedlka Josefa Janeka v Kltee nad Ddinou. Studoval na c. k. Vy sttn prmyslov kole v Praze a po jejm absolvovn rok na vysok kole technick v Berln, kde souasn vykonval praxi u firmy Schuckert a spol. Jako konstruktr u Kolbena ve Vysoanech se podlel na konstrukci genertor. Firma jej v roce 1901 vyslala do Nizozem, aby v Maarssenu u Utrechtu postavil tovrnu na dynamoelektrick stroje. Zde studoval na vysok kole polytechnick v Delftu. Bhem svho pobytu zaal i kariru spnho vynlezce, kdy sv patenty vhodn prodal v Nizozem a v Anglii. V roce 1904 se vrtil do Prahy a vydal se na drhu soukromho podnikatele. Penze z patentu na obloukovou lampu prodanho do Nmecka pouil na dvouletou studijn cestu po Anglii, Belgii a Nmecku v ltech 1908 a 1909. Po nvratu dom v Praze otevel strojn laborato, kde a 13 zamstnanc pracovalo na jeho vynlezech. Chybl mu vak kapitl, aby se stal podnikatelem vysnnho formtu. Reklamn pstroj Pneumograf mu k tomu mohl dopomoci, ale jeho vstavbu v Berln, Varav a Petrohradu znemonila prvn svtov vlka.Ing. Janeek musel do armdy. Brzy byl vak peloen z Brixenu do Prahy k firm Breitfeld, Dank a spol., kde se zabval vvojem nhrady pneumatik pro nkladn automobily. Souasn s touto prac pokraoval ve vvoji odstedivho vrhae min. Zkladnm bodem jeho spchu se ale stal odstediv zapalova k minm, kter se tak hodil do runch grant. V krtk dob pihlsil na 60 patent. Jeho nrazov run grant vyhrl rakousko-uherskou armdou vypsanou sout

Historie zvodu spad do potku dvactch let minulho stolet, kdy si ing. Frantiek Janeek, majitel motocyklov tovrny JAWA, koupil st Solnickho panstv, jeho soust byla parn pila, bednrna a cihelna v Kvasinch

Tyto provozy pemnil Janeek na karossk dlny

V polovin roku 1933 kupuje od firmy DKW kompletn licenci na automobil, kter v Jaw oznaili Jawa 700. lo o typ DKW Meisterklasse. U koncem roku se v Kvasinch vyrobily prvn vozy, zatm z dodanch dl

V roce 1937 se zan vyrbt pod nzvem Jawa Minor 600 vz vlastn konstrukce. Jeho cena byla necelch 17 000 korun, co byl tehdy nejlevnj vz trhu

Vyrbly se rzn varianty. Automobil doshl nejvy rychlosti 95 km/h, prmrn spoteba nepekraovala 7 litr na 100 kmDenn se vyrbly 4 vozy

Po vlce v roce 1947 dolo k jednn se zvodem AZNP Mlad Boleslav. Vsledkem byla dohoda o vrob voz znaky koda v Kvasinch

A u v tme roce opustily brny zvodu prvn vozy koda Superb OHV

Superb z druh strany

V jnu 1949 se zvod stal soust tehdejho AZNP

koda 1101 Roadster Rok vroby 1948 - 1951 Celkem vyrobeno1886 kus.I kdy jich bylo vyrobeno tolik, domc motorist je znali jen z obrzk. Vechny vozy s vjimkou t se vyvezly do zahrani

koda 1101 STW (1951 1952) Celkem vyrobeno 1102kusy Obdobn proveden STW vznikla v rznch karosrnch, liila se vak nejvce skladbou vnj devn konstrukce

koda 1101 byla vpodstat modernizovanou verz vozu koda Popular 1101 zroku 1939

koda 1201 Sedan (1953 1958) Vyrobeno 11 362 kus.Roku 1953 se v Kvasinch zaaly vyrbt kody 1200 s karoseri sedan, podle n dostal vz i svj nzev mezi veejnost. 4dvovou celokovovou karoserii pohnl tyvlec o objemu 1221 cm3 a vkonu 26,5kW (36k) V r. 1955 se vz objevil jako typ 1201, po mench pravch na motoru ml 33,1kW (45k)

koda 1200 sanitn (1952 1956)Celkem vyrobeno 1945kusSanita mla se sedanem shodnou pedn st, kter se do Kvasin dovela z MB. Zadn st tvoilo 720 odlinch prvk, kter se zde vyrbly ve skromnch podmnkch na provizornch ppravcch. Prvn exportovan sanity 1200 mily do Portugalska, kde se projevilo nedostaten utsnn prostoru pro pacienta

koda 1201 de Luxe se sriov vroby nedokala

Kabriolet koda 1200 se do sriov vroby tak nedostal

koda 450/Felicia (1958 1964) Vyrobeno 15 862kus.Sportovn 450 nabhala do vroby v 2. pol. r. 1958. Do r. 1959 se vozy expedovaly pouze se skldac pltnou stechou. Jejich prodej ml seznn rz. Lamintov odnmateln stechy se k vozm dodvaly a od r. 1959. V r. 1961 pibyla k Felicii jet Felicia Super Zatmco ml prvn typ adov tyvlec o objemu 1089 cm3 a vkonu 36,8kW (50k), zvil se objem u druhho typu na 1221 cm3 a vkon na 40,4kW (55k)

koda Octavia Combi (1961 1971)Vyrobeno 50 207 kus. lo o dvouprostorovou dvoudveovou karoserii se zadn vklopnou stnou, dlenou na horn a doln st. O Combi byl velk zjem jako o roadstery Max. rychlost 115 km/h, spoteba paliva 8,6l na 100 km

koda 110 R Coup (1970 1980) Vyrobeno 57 085kus Objem ndre 32 l, motor 1 107 cm3 / 46 kW, pevodovka manuln 4+1. V letech 1970 73 putovalo 90% vech vyrobench voz 110 R Coup na zpadoevropsk trhy. Kuptka, kter pila na esk trh, se prodvala v Mototechn bez poadnku a cena v r. 1973 inila 78 000 K, piem vrobn nklady na vz doshly 34 281 K a velkoobchodn cena byla urena na 38 420 K

koda 130 RS (1977 - 1980)Vyrobeno 62kus. Stotictky pohnl kapalinou chlazen tyvlec o objemu 1289 cm3. V prbhu let se podailo vyladit jej v zvodnm proveden a na vkon 105kW (142,7k)/8500 ot./min. Nejvt pednost stotictek nebyl vkon, ale vynikajc jzdn vlastnosti, kter je v jejich objemov td adily na prvn msto

koda 120 GLS (1978 1983)Vyrobeno 5 849 kus.Typ 120 GLS oplval pebujelou chromovanou biuteri kolem pedn masky a zadnho ela. Vkon 40,5kW pi 5200 ot./min., zdvih. objem 1174 cm3, max. rychlost 150 km/h, zrychlen z 0 na 100 km za 18s, spoteba 6,5 a 9,7 l na 100 km

koda 100 (1978 1986) Vyrobeno 101 608kus. Tato kodovka nebyla zase a tak nov. Dostala jen modernj karoserii, zmnil se interir a sten i nkter konstrukn prvky. S novou tv se nyn jmenovala koda 100 a koda 1100 MB nesla nzev koda 110. tydob, zehov, kapalinou chlazen, adov tyvlec OHV, umstn podl za zadn npravou. Vkon 35,3kW (48k) pi 4750 ot./min. Max. rychlost 125 km/h, spoteba 7,6 l na 100 km

koda 130 L (1978 1979 a 1984 -1985) Vyrobeno 179 kus. Tento automobil s pohonem zadnch kol ml zdvih. objem 1289 cm3, vkon 43kW pi 5000 ot./min. Max. rychlost 150 km/h, zrychlen z 0 na 100 za 17s, spoteba 5,8 a 8,9 l na 100 km

koda 120 LS (1981 1984)Vyrobeno 4974kus. I 120 LS mla nov a ojedinl zpsob otevrn vka zavazadlovho prostoru do strany, co pipomnalo koncertn kdlo. Zdvih. objem 1174 cm3, vkon 40,5kW pi 5200 ot./min. Max. rychlost 150 km/h, zrychlen z 0 na 100 za 18s, spoteba od 6,5 do 9,7l na 100 km

koda 105 S, L, GL (1981 1983)Vyrobeno 3058 kus Nejluxusnj vozy nesly oznaen GLX a GL. Zdvih. objem 1046 cm3, vkon 33,1kW pi 4800 ot./min, max. rychlost 130 km/h, zrychlen z 0 na 100 za 24s, spoteba 6,3 a 9,5 l na 100 km

koda Garde (1981 1985)Vyrobeno 8238 kus Od r.1981 se vyrbla koda i jako dvoudveov kup Garde, pozdji pejmenovan na koda Rapid, kdy se ve voze objevila zlepen z modelu koda 130. Zdvih. objem byl 1046 cm3, vkon 40,5kW pi 5200 ot./min, max. rychlost 150 km/h, zrychlen z 0 na 100 za 18s a spoteba od 6,5 do 9,7 l na 100 km

koda 120 L (1985, 1988-1990)Vyrobeno 1679 kus Chladc a topnou soustavu tvoil do t doby nevdan systm potrub od motoru vzadu ke chladii vpedu a zpt. Npl 13 l kapaliny u vozu s motorem o objemu 1,2 l byla uniktn. Zdvih. objem 1174 cm3, vkon 36,7kW pi 4200 ot./min, max. rychlost 140 km/h, zrychlen z 0 na 100 za 20s a spoteba paliva od 6,4 do 9,7 l na 100 km

koda Rapid (1984 1990) Vyrobeno 33 455kusV r. 1983 se ze kody Garde stala prakticky identick koda Rapid. Posledn smontovali v Kvasinch 26.1.1990. zen mla hebenov, pneu 165 SR-13, zdvih. objem 1174 cm3, vkon 40,5kW pi 5200 ot./min, max. rychlost 150 km/h, zrychlen z 0 na 100 za 18s, spoteba 6,5 a 9,7 l na 100 km

koda Favorit (1989 1991)Vyrobeno 15 889 kus Favorit nebo Laura? Pestoe v anket vyhlen Svtem motor zvtzil mezi veejnost nzev Laura skoro se 14 tis. hlasy, automobilka dala pednost nzvu Favorit. Pohnl tydob, zehov, kapalinou chlazen, adov tyvlec OHV, umstn nap ped pedn npravou, zdvih. objem 1289 cm3, vkon 40 50kW (dle typu), spoteba 5,2 9,3 l na 100 km (dle typu), max. rychlost 135 150 km/h (dle typu), zrychlen z 0 na 100km od 14 do 17s (dle typu)

koda Pick-up (1990 1995) Vyrobeno 70 800kus V roce 1990 vzniklo prvnch 6 Pick-up. Agregt pak tvoil tydob, zehov, kapalinou chlazen, adov tyvlec OHV, umstn nap ped pedn npravou, zdvih. objem 1289 cm3, vkon (jako Favorit), max. rychlost 135 km/h a zrychlen z 0 na 100km za 17s

koda Forman (1993 1994) Vyrobeno 3045 kus Ve vrob se r. 1993 objevilo i kombi. Zaalo se nabzet pod nzvem Forman. Jako u kody Favorit, se daje li jen dle typu (135L, 135LS, 135LX, 135GLX, 136L, 136LS, 136LX, 136GLX).

koda Forman Plus (1993 1995)Vyrobeno 10 348 kus

koda Forman Praktik (1993 1994) Vyrobeno 1340 kus

koda Forman sanitn (1993 1995)Vyrobeno 109 kus

koda Felicia (1995 2001) Vyrobeno 57 905kus.I kdy se Felicie skldala piblin z poloviny stejnch (podstatnch) dl jako Favorit, faktem zstv, e dalch 1187 dl, bylo naprosto novch. Zmny se tkaly nejen designu, ale i agregtu. Motor tvo tydob, zehov, kapalinou chlazen, adov tyvlec OHV se dvma ventily na vlec, umstn nap ped pedn npravou

koda Pickup (1995 2001)Vyrobeno 117 317kusRoku 1994 se v Kvasinch pipravovaly ji uitkov variace, ale do vroby se dostaly a v r.1995. Motor byl tydob, zehov, kapalinou chlazen, adov tyvlec OHV se dvma ventily na vlec, umstn nap ped pedn npravou. Ostatn parametry se ji liily dle typu vozu

koda Pickup VW Caddy (1996 2000)Vyrobeno 18 952kus.VW Caddy byl uren vhradn na export. Tm, e se VW neobval prodvat v Evrop pod svou znakou automobil z Kvasin, vystavil zvodu nejlep monou vizitkuVz je shodn s automobilem koda Pick-up druh generace, kter je postaven na zklad Felicie. Do roku 1996 se vyrbl v Kvasinch

koda Vanplus (1995 2000) Vyrobeno 5 147kus. Na bzi Felicie Vanplus vzniklo nkolik prodlouench kus pro intern potebu automobilky. Jeden z voz dodnes slou ve vvojovm odd. kvasinskho zvodu. tydob, zehov, kapalinou chlazen, adov tyvlec OHV se dvma ventily na vlec, umstn nap ped pedn npravou. Zdvih. objem od 1289 do 1896 cm3, vkon od 40 do 55kW, spoteba od 5,8 do 7,5 l na 100km, max. rychlost od 130 154 km/h

koda Felicia Fun (1997 2000) Vyrobeno 4 040kusRoku 1997 se v Kvasinch rozjela vroba karoseri pro kodu Felicii Fun. Felicia Fun m tydob, zehov, kapalinou chlazen, adov tyvlec OHV, umstn nap ped pedn npravou. Zdvih. objem od 1289 do 1896 cm3 (dle typu), vkon od 40 do 55kW (dle typu), max. rychlost od 140 do 163 km/h, spoteba od 5,8 do 7,5l na 100 km

koda Felicia Combi (1999 2001)Vyrobeno 2 271 kusFelicia Combi mla premiru na brnnskm autosalonu v r.1995. Na trhu pedstavila v exemplch LX, GLX, LXi, GLXi, LX 1.6, GLX 1.6, LX 1.9D a GLX 1.9D. Zdvihov objem se pohyboval okolo 1289 1896 cm3, vkon od 40 do 50kW, max. rychlost od 140 do 170 km/h a spoteba od 5,8 do 7,1 l na 100 km

Tak to byla ukzka vrobk zvodu asi tak do konce minulho stolet. Od t doby, ale hlavn od pevzet automobilky koncernem Wolkswagen se toho hodn zmnilo. Vroba se zmodernizovala, postavily se nov provozy, souasnch 4 500 zamstnanc u nesta a budou se muset pijmat dal. Je to jeden z hodn mla podnik, kter po pedn zahraninmu kapitlu prosperuj. Jinak jich vtina zkrachovala, nebo byla zlikvidovna jako ppadn konkurenceZprva z tisku : 14.03.2014, 16:00 | aktualizace: 14.03.2014 16:13Kvasiny (Rychnovsko) - Rozen zvodu kody Auto v Kvasinch na Rychnovsku, kter dnes automobilka oznmila, by mlo pomoci snit nezamstnanost v celm hradeckm kraji a zvit kupn slu v regionu. TK to ekl nmstek hradeckho hejtmana pro rozvoj Otakar Ruml (KSM). Automobilka bude v zvod Kvasiny vyrbt nov vz typu SUV. Produkce vozu pinese stovky pracovnch mst, investice se budou pohybovat v miliardch korun

Podvejme se nyn do zvodu spolu s nvtvnky dne otevench dve

Lakovna

Vchodoesk tovrna slav jubileum 1,5 milionu vyrobench vozidel. Jubilejnm autem vyrobenm v Kvasinch se stal Superb

PREZENTACI SESTAVIL A Z MATERIL NA INTERNETU VYBRAL NEJZNMJ VROBKY AUTOMOBILKY V KVASINCH