(PEDAGOGICKÉ) ZNALOSTIJAKO

DYNAMICKY SJEDNOCENÉ POLE

Radim Šíp, Vlastimil Švec

sip@ped.muni.cz, svec@ped.muni.cz

Grantový projekt

GA ČR 13-200496: Osvojování tacitních znalostí studenty učitelství v průběhu jejich pedagogické praxe

• Řešitelský tým: V. Švec, J. Krátká, M. Kubiatko, R. Šíp, B. Pravdová, J. Slavík, E. Minaříková

• Řešitelské pracoviště: katedra pedagogiky, PdF MU

Tacitní znalosti – problém zexplicitnění?

Nutnost změny v pohledu na znalostiv kontextu tacitních znalostí (TZ)?

Proč je obtížné TZ zexplicitnit?

Utváří se a sídlí TZ skutečně v našem těle (hlavě, mysli/mozku)?

Jsou hranice těla hranicemi znalosti?

Dostává se znalost z hlavy do vnějšího prostoru skutečně jen v jednání?

Metodologická poznámka: Paradigma

Kuhn –> Feyerabend -> Foucualt –> Weber

paradigma = konstrukt, idealizace – weberovský ideální typ

raně moderního paradigmatu (RMP)

pozdně moderního paradigmatu (PMP)

Tato transice proměňuje pojetí znalosti

RMP a poznáníDescatovsko–lockovská tradice

* vznik představy „vnitřního prostoru“, zde se odehrává poznání => subjekt (vrozené ideje–> struktura rozumu, zakoušené ideje–> smyslově dané)

= subjekt a objekt poznání:

subjekt produkuje znalost objektu („reprezentuje“, odráží jej) v sobě

pravdivé poznání = reprezentace koresponduje (splývá) s poznávanými objekty (sdílí jejich strukturu)

PMP a poznání

darwinismus, funkcionalismus (Mead, Dewey, Vygotskij, Piaget)

neexistuje subjekt x objekt, ale sjednocené pole a nacházení se jeho ekvilibria

poznání se děje, utváří, jednání je součást

„…Místo aby byla mysl vynořující se vlastností mozku stává se vynořující se vlastností ‚pole jednání‘ [behavioral field], které se vlní a fluktuuje v celém nexu prostředí-tělo-mozek…“ W. T. Rockwell

jednání probíhá nezávisle na vědomí, tělo jedná (zrcadlové neurony: Iacoboni, Rizzolatti, Ramachandran, Damasiovy teorie emocí), je neustále v komunikaci s okolím

PMP a znalost (Z)

Z = dynamická struktura pole (S+O – nacházení rovnováhy), proměňující se uspořádání tohoto pole => pole ovlivnění

1. poznatková rovina – poznatky, bývalé „reprezentace“, v podstatě praktické konstrukty, které nám pomáhají analyzovat situaci

2. rovina jednání/dění – to, co se odehrálo vně i uvnitř

jedince / v poli ovlivnění – k jakému změnám, uspořádání došlo ve vnějším prostředí, jak tyto změny řeší problémy pole (sjednocují/ nesjednocují?),

PMP a znalost (Z) jako poznatek (P)

3. rovina procesů transformace –

a) transformace 2. na 1. –> * poznatků b) hledání koherence na 1. první –> * komplexnějších představ

(hypotézy a teorie)c) transformace 1. na 2. –> * plány jednání, kterak dojít k

potřebným změnám pole možnost zpětného přechodu do roviny 2.

Znalost není pouze poznatek (to, co má subjekt v plné moci) tacitnost

Zpět k TZ (TDZ) Co je TZ, jestliže znalost není poznatek, ale dosažení dočasné

rovnováhy sjednoceného pole?

1. TZ je pouze jistá DIMENZE struktury/znalosti2. nachází se především v rovině 2. (ve změnách pole ovlivnění) a také

v rovině 3. (ve stopách transformací)

CO Z TOHO VYPLÝVÁ PRO VÝZKUM?

Výzkum TDZ

1. zaznamenávání a zkoumání změn na rovině 2. (vně těla – změny v prostředí, uvnitř těla – neurální, hormonální, somatické změny)

2. zaznamenávání „vstupů“ a „výstupů“ (děje a změny <–> poznatky, reprezentace) ve všech třech fázích 3. roviny (jaké mechanismy mohly vést k transformaci z děje na poznatek / z poznatku na předjímání děje? jaké zvykové transformační postupy – zvyky, praktiky, instituce – utvářely transformace? došlo ke změně těchto transformací? k jakým?)

VÝZKUMNÍCI A ZKOUMANÍ NEMAJÍ APRIORNÍ PŘÍSTUP K „PRAVDĚ“ (falešný konflikt mezi teoretiky/výzkumníky a praktiky)

VYJEDNÁVÁNÍ VÝZNAMŮ, ZVÝZNAMŇOVÁNÍ, ZVĚDOMOVÁNÍ

děkujeme za pozornost