Pedagogika 2. ronk

Sociln innost

Mgr. Eva Jurkov

1. vydn

Uebn a studijn texty vznikl v rmci projektu Implementace ICT do vuky . CZ.1.07/1.1.02/02.0012

GG OP VK vydalo SOU a SO SMSD, Lomnice u Tinova, s. r. o. v roce 2011

2

Obsah 1 Pedagogick diagnostika ......................................................................................................... 4

1.1 Zkladn pojmy, typy, koly a cle diagnostiky .............................................................. 4 1.2 Pedmt pedagogick diagnostiky ................................................................................... 5 1.3 Zsady pedagogick diagnostiky .................................................................................... 5 1.4 Rysy pedagogick diagnostiky ........................................................................................ 6 1.5 Etapy diagnostickho procesu ......................................................................................... 7

1.6 Pracovn list I .................................................................................................................. 8 1.7 Metody pedagogick diagnostiky .................................................................................... 9 1.8 Oblasti pedagogick diagnostiky .................................................................................. 15 1.8.1 Diagnostika psychosomatickch charakteristik ka ................................................ 15 1.8.2 Diagnostika rovn zvldn kolnch dovednost .................................................... 16

1.8.3 Diagnostika vnjch vliv ........................................................................................ 17

1.9 Problmy diagnostick prce, diagnostick kompetence .............................................. 17

1.10 Literatura: ...................................................................................................................... 18 1.11 Pracovn list II ............................................................................................................... 19 1.12 Pracovn list III .............................................................................................................. 20 2 Vybran kapitoly ze speciln pedagogiky .................................................................... 21

2.1 Pojet, cle, zkladn pojmy ........................................................................................... 21 2.1.1 Pracovn list IV .......................................................................................................... 24

2.2 Principy, metody a zsady speciln pedagogiky .......................................................... 25 2.2.1 Literatura ................................................................................................................... 26 2.2.2 Pracovn list V ........................................................................................................... 27 2.3 Somatopedie .................................................................................................................. 28 2.3.1 Klasifikace pohybovch vad ..................................................................................... 28

2.3.2 Chronick onemocnn a jejich vliv na vchovu a vzdlvn dt a mladistvch ... 32 2.3.3 Pracovn list VI .......................................................................................................... 34

2.3.4 Vchova a vzdlvn k s tlesnm postienm a k dlouhodob nemocnch a zdravotn oslabench ............................................................................................................... 35 2.3.5 Literatura ................................................................................................................... 36

2.3.6 Pracovn list VII ......................................................................................................... 37

2.4 Psychopedie ................................................................................................................... 38 2.4.1 Cle a koly psychopedie ........................................................................................... 38 2.4.2 Mentln retardace ..................................................................................................... 38 2.4.3 Pracovn list VIII ....................................................................................................... 42 2.4.4 Vchova a vzdlvn mentln postiench ............................................................ 43

2.4.5 Literatura ................................................................................................................... 46

2.4.6 Pracovn list IX .......................................................................................................... 47

2.5 Logopedie ...................................................................................................................... 48 2.5.1 e ............................................................................................................................. 48 2.5.2 Poruchy ei ............................................................................................................... 50 2.5.3 Pracovn list X ........................................................................................................... 58 2.5.4 Systm logopedick pe v R ................................................................................. 59

2.5.5 Literatura ................................................................................................................... 63 2.5.6 Pracovn list XI .......................................................................................................... 64 2.6 Surdopedie ..................................................................................................................... 65 2.6.1 Stavba a funkce sluchovho analyztoru ................................................................... 65 2.6.2 Klasifikace sluchovch vad ....................................................................................... 66 2.6.3 Sluchov protetika - sluchadla ................................................................................... 68

2.6.4 Pracovn list XII ......................................................................................................... 70

3

2.6.5 Pe o sluchov postien ......................................................................................... 71

2.6.6 Hlas a eov projev sluchov postienho dtte ..................................................... 71 2.6.7 Pokyny pro kontakt se sluchov postienmi ............................................................ 72 2.6.8 Literatura ................................................................................................................... 73

2.6.9 Pracovn list XIII ....................................................................................................... 74 2.7 Oftalmopedie ................................................................................................................. 77 2.7.1 Vznam zraku ............................................................................................................ 77 2.7.2 Zkladn pojmy z patofyziologie vidn .................................................................... 77 2.7.3 Zrakov postien ...................................................................................................... 78

2.7.4 Vchova a vzdlvn dt se zrakovmi vadami ..................................................... 79 2.7.5 Literatura ................................................................................................................... 81 2.7.6 Pracovn list XIV ....................................................................................................... 82 2.8 Etopedie ......................................................................................................................... 83

2.8.1 Zkladn pojmy .......................................................................................................... 83 2.8.2 Klasifikace poruch chovn ....................................................................................... 84 2.8.3 Poruchy chovn ........................................................................................................ 85

2.8.4 Pe o jedince s poruchami chovn .......................................................................... 87 2.8.5 Literatura ................................................................................................................... 88 2.8.6 Pracovn list XV ........................................................................................................ 89 2.9 stavn a ochrann vchova.......................................................................................... 90

2.9.1 kolsk zazen stavn a ochrann vchovy ........................................................... 91 2.9.2 Speciln vchovn zazen ...................................................................................... 91 2.9.3 Stedisko vchovn pe ........................................................................................... 93

2.9.4 Prva a povinnosti dtte v zazen ........................................................................... 93 2.9.5 Literatura ................................................................................................................... 93

2.9.6 Pracovn list XVI ....................................................................................................... 94 3 een pracovnch list ................................................................................................. 95

4

1 Pedagogick diagnostika

Je vdeck disciplna, kter se postupn vyleuje z pedagogicko-psychologick diagnostiky a je zamena na hodnocen vdomost, dovednost, nvyk, kter si ci osvojili v prbhu

vchovy a vzdln, pop. dalch oblast, kter ovlivuj efektivnost vchovnho psoben.

Pedagogick diagnostika m v naich zemch uritou tradici, prvn stopy lze nalzt u J. A. Komenskho. Ale teprve s rozvojem pedagogickho poradenstv v 60. letech minulho stolet

se zan formovat jako samostatn vdn obor. V prbhu let se tmto problmem zabv cel ada vznamnch psycholog a pedagog (viz seznam pouit literatury). Nap. L. Mojek (1988, s. 235) chpe pedagogickou diagnostiku jako teorii a metodickou praxi

zjiovn, rozpoznvn, klasifikovn, posuzovn a hodnocen rovn pedagogickho rozvoje kovy osobnosti nebo skupiny k, rozvinut vlivem pedagogickho psoben.

1.1 Zkladn pojmy, typy, koly a cle diagnostiky

Pedagogick diagnostika je speciln pedagogick disciplna, kter se zabv objektivnm zjiovnm, posuzovnm a hodnocenm vnjch a vnitrnch podmnek i prbhu a vsledk vchovn vzdlvacho procesu. Na zklad tchto zjitn jsou potom vyslovovny prognostick vahy a navrhovna pedagogick opaten (Chrska 1998).

Pedagogick diagnostika je nedlnou soust sloitho vchovn vzdlvacho procesu. Clem je urit souasn stav stanovit diagnzu. Diagnza je hodnotcm zjitnm aktulnho stavu rovn ka. Smyslem celho procesu diagnostikovn je urit vchovn vzdlvac strategie, navrhnout pedagogick opaten stanovit prognzu. kolem diagnostiky je rozpoznn uritho stavu, stanoven jeho pin a nvrh potebnch opaten

V lkastv je diagnza chpna jako klasifikace, zaazen jevu do urit tdy. V psychologii a pedagogice nejde jen o zjiovn abnormit, ale o rozpoznvn kvality a rovn nkterch psychickch funkc, zjiovn individulnch zvltnost. V pedagogice jde o konstatovn zjitnho stavu s urenm pin a stanoven dalho vvoje. Zelinkov (2001, s. 13) chpe pedagogickou diagnzu jako vsledek procesu pedagogick diagnostiky, kter zahrnuje

komplexn posouzen existujcho stavu vetn anamnestickch daj (nap. pedagogick diagnza v pedagogicko-psychologick poradn) nebo vsledku pedagogickho psoben za urit obdob, charakterizuje dosaenou rove vdomost a dovednost.

Uitelm v praxi je blzk tzv. didaktick diagnostika, kter je zamena na sledovn rovn vzdln a rozvoje. Sleduje konkrtn vdomosti, dovednosti, nvyky, postoje, zjmy, nadn, zpsoby chovn apod. Hodnot tak rove mylen nejen obecn, ale i oborov (nap. technick mylen, kreativitu aj.), schopnost pamatovn, rove vnmn, pozornosti, estetick schopnosti apod.

Oblasti pedagogick diagnostiky:

osobnost ka (rozumov schopnosti, uebn styl, postojov a hodnotov orientace, psychick a somatick vlastnosti atd.)

koln prosted (sociln vztahy ve td, struktura skupiny atd.)

autodiagnostika pedagogick prce uitele

diagnostika rodinnho prosted

5

Typy pedagogick diagnostiky (podle O. Zelinkov 2001):

a) diagnostika normativn - slou potebm spolenosti. Vsledek diagnostikovn je srovnvn s vsledky reprezentativnho vzorku cel populace v uritch zkoukch. Zjiuje tedy, zda k a jeho vkony jsou srovnateln s vtinou populace stejnho vku, zda zaostv apod. Slou nap. k posuzovn monost dalho studia

b) diagnostika kriteriln - sna se urit rove, ve kter se k nachz, jak dovednosti zvld, opt srovnv s obecn stanovenmi mtky

c) diagnostika individualizovan - neuv dn srovnvn, ale sleduje postup a dosaenou rove za urit asov sek. Je pedpokladem pro pozitivn motivaci k dalmu snaen, rozvoji. Je velmi potebn u mn spnch nebo jakmkoliv zpsobem handicapovanch a znevhodnnch dt. Sprvn stanoven diagnza mue pedejt vzniku monch problm ve vvoji

d) diagnostika diferenciln - slou k rozlien stvajcch a petrvvajcch obt, kter mohou mt stejn projevy, ale rzn piny

1.2 Pedmt pedagogick diagnostiky

Pedmtem zkoumn je jedinec od pedkolnho vku do dosplosti:

V pedkolnm vku se posuzuje dosaen rove vvoje dtte v oblasti kognitivn, emocionln i sociln a zven pozornost se vnuje rozvoji oblast, kter se odchyluj

od normy. V zvru pedkolnho obdob je diagnostikovna koln zralost a koln

pipravenost.

Ve kolnm vku postihuje diagnostika vestrann rozvoj ka, pedevm se zamuje na optimln vyuvn intelektovho potencilu ka.

V obdob dospvn a dosplosti diagnostika zachycuje aktuln rove vdomost.

Zvry pedagogick diagnostiky maj ir platnost. Jsou podkladem pro plnovn aktivit

tdy, koly a ppravu i vyhodnocovn zkladnch kolskch dokument a slou tak pi

hodnocen prce uitele a jeho sebehodnocen. Tot plat pro diagnostiku dospvajcch a

dosplch.

Pedmtem diagnostiky je rovn analza komplexnch dovednost, kter se skldaj z

dlch element. Prv jejich nedostaten zvldnut toti me bt pinou selhvn (k si

neosvojil matematick operace, protoe nem upevnn seln pedstavy, nezvld

matematick pojmy a neorientuje se na seln ose.)

Vsledky diagnostiky jsou tak oporou pro zaazovn do uebnch skupin, peazovn do

jinch kol, studijnch skupin, jinch instituc apod.

1.3 Zsady pedagogick diagnostiky

Poznvn ka (tdy, kolektivu) - je dlouhodob proces, je nutno zaznamenvat vechny zmny, spolupracovat s ostatnmi pozorovateli (ostatn uitel, vedouc zjmov innosti, treni, spoluci, rodie atd.):

dsledn hledat piny sledovanho jevu velmi obtn

dodrovat hledisko individulnho pstupu

diagnostick zvr vdy spojit s nvrhem pedagogickch opaten citliv zleitost, ale perspektivn poskytuje uiteli zptnou vazbu

6

1.4 Rysy pedagogick diagnostiky

K zkladnm rysm diagnostickho procesu pat:

a) Komplexnost projevy diagnostikovanho subjektu je teba posuzovat v kontextu vnjch vliv (viz nsledujc schma jejich psoben):

Rodina Spolenost kola

Rodie Sdlovac prostedky Klima koly

Sourozenci Zjmov organizace Veden koly

Prarodie kolsk politika Vztahy mezi uiteli

Dal pbuzn Vrstevnci Vztahy veden - uitel

Styl rodinn vchovy Vztahy uitel - ci

Uebn plny

Uebnice a pomcky

b) Vvojov hledisko - tj. respektovn dosavadnho individulnho vvoje ka a

plnovn postup odpovdajcch dan rovni dtte bez ohledu na jeho kalendn

vk.

c) Dlouhodobost procesu jde vdy o sled krok, na zklad diagnzy vol pedagog

optimln metody, postupy a pstup k kovi, nkdy je vhodn zmnit i zpsob,

jakm dosud instituce postupovala. Vznik tak nov pedagogick realita, kter se

stv opt pedmtem diagnostikovn (nap. prvotn diagnza znla, e k chybuje

v dikttech vlivem nedostaten rozvinut sluchov percepce, rovn grafomotoriky a

neznalosti elementrnch gramatickch pravidel; na zklad clen individuln prce

se mn vkon ka a dosaen rove je dle diagnostikovna).

d) Sledovn validity diagnostickch test testy a zkouky mus diagnostikovat jev,

na kter jsou zameny nap. ovovn vdomost a dovednost u ka, kter je po

nemoci nebo v jejm potenm stdiu, m spe jeho odolnost i rove boje

s nemoc ne skuten znalosti. Chybovost ka v testech me bt tak zpsobena

neschopnost pracovat s textem, nepehlednm grafickm zpracovnm,

psychosomatickmi obtemi, a nemus bt projevem neznalosti.

e) Zajitn reliability urit jev mus bt men s takovou pesnost, aby bylo jist, e

tent jev se projev i s uritm asovm odstupem.

f) Zruka objektivity pi diagnostice je teba minimalizovat subjektivn postoje

pedagoga, kter by neml podlehnout hal efektu nebo negativnmu oekvn (nap.

u opakovan nespnch k).

Pedagogickou diagnostiku provd pedagog ve td, v pedagogicko-psychologick

poradn, pop. v poradenskch centrech pro matku a dt nebo v rznch neziskovch

organizacch. Nezbytn je spoluprce s dalmi odbornky, kte poskytnou speciln

informace o zdravotnm stavu dtte (lka), o jeho rozumov rovni a osobnostnch

charakteristikch (psycholog), o socilnm kontextu jeho vvoje atd.

Pi posuzovn uvedench oblast vyuv pedagogick diagnostika poznatky pbuznch

obor (nap. psychologie, sociologie), ale tak nap. zkuenost z pedagogick evaluace,

managementu koly atd., kter s objektivnmi diagnostickmi zvry samy potaj nap.

vsledky evaluace koly stejn jako vsledky ve vzdlvn, kter zjiuj nadnrodn

7

instituce, mohou bt nepzniv ovlivnny potem k se specilnmi vzdlvacmi

potebami, sloenm td, rodinnm zzemm k apod.

1.5 Etapy diagnostickho procesu

1. Formulace diagnostick otzky a vstupn hypotza - vznikl problmy jsou precizovny a formulovny do otzek, kter kladou pedagogit pracovnci, ppadn rodie nebo sami ci. Diagnostik vyslovuje pedbnou vstupn hypotzu, vol strategii, postup, stanovuje cl.

2. Zskvn diagnostickch daj, volba vhodnch metod - daje, kter mme okamit k dispozici, jsou asto velmi povrchn a pro odpov na diagnostickou otzku nedostaujc. Diagnostik proto vyvj aktivitu k zskn dalch validnch daj. Vyuije nejenom klasick pedagogick metody (zkouen, hodnocen vkonu, klasifikace apod.), ale pouije i speciln psychologick metody (psychometrii,

kasuistiku apod.).

3. Zpracovn, analza, vyhodnocen a interpretace diagnostickch daj - analza je asto velmi nronm procesem, protoe zskan daje jsou velmi komplexn. Me jt o kvalitativn nebo kvantitativn charakter zpracovn. Clem je interpretace a

hodnocen vsledku z hlediska diagnostickch otzek a hypotz.

4. Syntza dat, zvr, diagnza a prognza - jde o odpovdi na diagnostickou otzku. Umouje pochopit souasn stav, jeho genezi a pomh urovat vchovn-vzdlvac opaten, stanovit potebnou prognzu.

5. Diagnostick zvr - je poteba si uvdomit, e definitivn zvr je mono vyslovit a po oven sprvnosti navrench postup, rozhodnut a rznch intervenc. Zptn vazba, zptn informace m nezastupitelnou lohu. V ppad nespchu je teba revidovat hypotzy, zmnit diagnostick postup, navrhnout jin opaten apod.

8

1.6 Pracovn list I

Tento pracovn list provuje zskan vdomosti z uiva Pedagogick diagnostika.

1. Pedagogick diagnostika se zabv:

2. Clem pedagogick diagnostiky je stanovit:

hypotzu

diagnzu

vk

3. Mezi oblasti pedagogick diagnostiky nepat:

osobnost ka diagnostika rodinnho prosted

diagnostika lkask

klima tdy, koly

4. m se zabv pedagogick diagnostika u dt v pedkolnm vku:

5. Mezi rysy pedagogick diagnostiky pat zruka objektivity, znamen to:

respektovn dosavadnho individulnho vvoje ka volba optimln metody

minimalizace subjektivnch postoj pedagoga

chybovost ka v testech

6. Etapy pedagogick diagnostiky jsou:

a) ---------------------------------------------------------------------------------------------------

b) ---------------------------------------------------------------------------------------------------

c) ---------------------------------------------------------------------------------------------------

d) ---------------------------------------------------------------------------------------------------

e) ---------------------------------------------------------------------------------------------------

9

1.7 Metody pedagogick diagnostiky

Pedagogick diagnostika vyuv jednak vlastnch metod, jednak aplikuje metody pbuznch

obor (jejich podrobn rozbor obsahuj pslun uebnice).

a) Pozorovn (jedna z nejvznamnjch metod) umouje zskvat daje za del obdob (vvoj ka v prbhu kolnho roku), sledovat reakce na odlin udlosti

(spch/nespch) a vnmat reakce ka v bezprostednm kontextu pedagogick

reality.

Pozorovn lze rozdlit podle vztahu k objektu pozorovn na pm a nepm a podle dlky pozorovn na krtkodob a dlouhodob. Pedagog ve sv prci pouv tuto

metodu prakticky neustle. Clen sleduje a tak zaznamenv projevy k ve vech oblastech jejich kolnho psoben. A to nejen pi vlastn vuce, ale i pi kontaktu s dosplmi, spoluky, ppadn pi jinch innostech mimo koln tdu. Pozorovn je zameno na projevy, kter lze zaznamenat. Urit chovn je vdy reakc na urit vnitn psychick projevy. Zkuenost a opakovan pozorovn dovol diagnostikovi vyvodit sprvn zvry. Tak pozorovn vlastnch reakc na ka se stv dleitm faktorem pro diagnostiku. Mue jt o nevdom posilovn negativnch projev ka a v takovch ppadech mohou informace zskan do jinch pedagog, vedoucch zjmov innosti i od rodi bt pro pedagogickou diagnostiku velmi pnosn.

b) Anamnza je pedpokladem pro respektovn dosavadnho individulnho vvoje dtte.

Anamnestick metody se zamuj na zskvn ivotopisnch dat jedince. Lze provdt rodinnou anamnzu, osobn anamnzu, anamnzu ivotnho prosted, katamnzu a koln anamnzu. Vdy jde o velmi citlivou zleitost.

Rodinn anamnza je zamena na zjiovn vech dostupnch daj o rodich, prarodich a sourozencch se zetelem na mon vliv ddinosti, vskytu chorob, patologickch chylek, vrozench vvojovch vad, nadn, sklonu, vskyt laterality, specifickch chorob apod. Je nutno dt pozor na ukvapen zvry, mnoho zskanch daj m velmi intimn charakter.

Osobn anamnza je pokraovnm anamnzy rodinn. Zjiuje daje od prenatlnho vku a po souasnost. Zkoum vvoj jedince, navazuje zpravidla na odborn lkask a psychologick posudky.

Anamnza ivotnho prosted se tk zjiovn materilnch podmnek v rodin, vztahy mezi leny, zpsob trven volnho asu, hygienick a estetick podmnky ivota, mra vlivu okol apod.

Katamnza se zabv zkoumnm pin opakovanho objeven nedoucch jev recidivy.

koln anamnza zahrnuje hodnocen kovch projev ve vztahu ke vem pedagogickm pracovnkm, ppadn institucm v minulosti (matesk kola, I. stupe Z, koln druina, uitel, vychovatel, spoluci, rodie).

c) Rozhovor jako soust edukan reality poskytuje bezprostedn (nkdy i dvrn) odpovdi, odhaluje aktuln provn ka (rodi apod.). Pi een problm je

vhodnj strukturovan rozhovor, v nm pedagog smuje k cli na zklad vhodn

sestavy otzek.

10

Zkouman osoba je podncovna clenmi otzkami k verblnm informacm. Shromadovn dat je zaloeno na pmm dotazovn, na bezprostedn komunikaci pedagoga a respondenta. Osobn kontakt umouje zskn rozshlch, mnohdy i dvrnch informac. Soubor otzek mus tvoit souvisl celek, mylenkov sklouben, smujc k uritmu cli.

Rozhovor me bt individuln nebo skupinov (podle potu astnk). Podle struktury otzek meme rozhovor dlit na standardizovan (pedem je stanoven obsah, formulace a poad otzek) a nestandardizovan.

Prbh rozhovoru je vdy ovlivnn zpsobem kladen otzek a jejich druhy (uzaven, oteven, polooteven, nepm).

Metoda rozhovoru se pouv vtinou v kombinaci s metodou pozorovn (je teba zaznamenvat i neverbln projevy), experimentu a nkdy i dotaznku. Fze rozhovoru:

vodn fze - navzn kontaktu, uren tmatu a asu, zajitn bezpe zneuit informac

veden rozhovoru kladen pipravench otzek, odstup a zrove zaujet pro problm zvr shrnut poznatk, uvolnn atmosfry, doporuen dalho postupu

Techniky kladen otzek

pm otzky - uzaven (ano-ne, jedna odpov). Nap.: Unavuje t vyuovn?

nepm otzky oteven a polooteven (naznaujc). Nap.: Jak se ct na konci vyuovn?

projektivn oteven. Nap.: Jak se asi ct dti na konci vyuovn?

otzky lze tak dlit na primrn (jasn clen na zatku) a sekundrn otzky (vyplvaj z rozhovoru).

Zsady pro veden rozhovoru:

nejmn 60% aktivity ponechat na stran ka (klienta)

sledovat emon projevy

neklst vce otzek najednou

pizpsobit tempo monostem klienta

psn dodrovat trplivost a pedagogick takt

neklst sugestivn doplujc otzky

dobe vyslovovat

zajistit pocit bezpe

Techniky uvan pi rozhovoru:

akceptace

objasnn

parafrzovn

interpretace

ujitn

mlen Registrace rozhovoru a zen asu: papr, rozhovorov list, diktafon, videokamera.

11

d) Dotaznk - dotaznkov metoda je urena pro hromadn zskvn daj. Jde o psemnou formu kladen otzek a zskvn odpovd. Umouje v pomrn krtk dob zskat urit mnostv informac od vtho potu osob. Problmem me bt vrohodnost zskanch dat. Vyaduje pelivou teoretickou ppravu, zejmna formulaci clu. Z hlediska hypotz se stylizuj peliv jednotliv otzky, kter se postupn zamuj na podstatn strnky zkoumanch jev a proces. Dotaznk se obvykle ovuje tzv. pedvzkumem na malm vzorku respondent. Clem je vylouit nevhodn formulovan otzky nebo otzky, kter vyaduj neznm informace. Otzky mus bt stylisticky promylen a gramaticky sprvn.

Dotaznk me bt:

strukturovan (uzaven otzky)

nestrukturovan (oteven otzky)

kombinovan Aby vsledek odpovdal oekvn, je nutno vnovat velkou pelivost pprav, zadvn a tak vyhodnocovn zskanch daj.

Poloky dotaznku:

pm odpovdi na uzaven otzky (ano-ne-nevm)

vbr z nkolika odpovd

voln odpov (na otevenou otzku)

uveden mnostv (kolikrt tdn jak moc.)

doplnn vty

seln kly (1 2 3 4 5)

slovn vyjden kvantita (velmi asto, asto, nkdy, nikdy)

urovn poad (azen podle oblbenosti, neoblbenosti)

Zsady pi sestavovn dotaznku:

srozumitelnost a jasnost otzky

pimenost vku

adekvtn poet otzek

jasn instrukce (kolik monch odpovd, as)

nedvat dv otzky v jedn

nedvat intimn otzky, pokud nemohu zajistit bezpe

zajistit anonymitu (je-li nutn)

e) Testy - obsahuj vdy stejn koly pro vechny zkouman osoby a maj pesn stanoven zpsob hodnocen vsledku. Testy umouj statistick zpracovn vsledk a jejich nzorn vyjden. Tvorba test je nron prce, kter vyaduje odbornou a pedagogicko-psychologickou pipravenost.

Zkladn vlastnosti testu jsou:

objektivita test je objektivn tehdy, kdy jeho vsledky nejsou zvisl na osob, kter test pedkld a vyhodnocuje

validita - test m to, co mit m

reliabilita - m pesn a spolehliv, pi opakovn dv stejn vsledky

standardizace (normalizace) souhrnn oznaen pro zjitn reliability, pro validizaci, pro stanoven norem, proven innosti jednotlivch st testu, stanoven

12

jednotn instrukce a zpsobu administrace. Normalizac rozumme monost srovnn

individulnch vsledk s normami.

Pi interpretaci a zobecovn dosaench vsledk je teba postupovat velmi promylen. V pedagogick praxi jde zpravidla o nstroj systematickho zjiovn (men) vsledk vuky. Test je vdy navrhovn, ovovn, hodnocen a interpretovn podle pedem stanovench pravidel.

Dlen test:

Standardizovan testy jsou oveny na velkm mnostv respondent, pro prci s nimi jsou stanovena pesn pravidla. Bvaj tak opateny tzv. populanmi normami, kter umouj srovnn vkonu sledovanho jedince s populan normou pro dan vk. S tmito testy pracuj psychologov, jejich vyhodnocovn je nron a vyaduje odborn vzdln.

Nevhodn je pouvat tyto testy k njakmu ncviku s clem dosahovat pi pozdj diagnostice lepch vsledk. Zjiovn rovn psychickch funkc by mohlo bt zcela narueno. Profesionln instituce vytvej standardizovan testy pro plon ovovn vdomost a dovednost (Standardy, Vektor, Scio). Tyto testy potom informuj o vsledku skupiny (koly, koly na uritm zemnm celku, v rznch sttech apod.). Jsou zpravidla uvny pro posouzen kvality vzdlvacch program, posouzen spnosti vyuovacch metod apod.

Zde meme hovoit o nstrojch vzdlvac politiky. Ale tyto standardizovan testy podvaj samozejm tak daje o vkonech jednotlivc a vsledky mohou bt vyuity pro plnovn pedagogickch postup, tvorbu individulnch vzdlvacch pln apod. Pat sem mimo jin nap. testy pouvan vzdlvacmi institucemi pi pijmn ke studiu.

Nestandardizovan testy jsou omezeny pouze na vybranou skupinu (nap. koln tdu), sestavuj a pouvaj je zpravidla pedagogov. V praxi se vil nzev didaktick test, kter je nstrojem systematickho zjiovn vsledk vuky (Pedagogick slovnk 1995).

Pedagogov asto sestavuj tzv. orientan didaktick test, kter slou k rychlmu zjitn rovn pochopen probranch tmat jako zptn vazba pro uitele. Tedy nikoliv jako pedpoklad pro klasifikaci i hodnocen k, ale jako informace pro uitele, jak dobe se mu podailo vyut vyuovacch metod.

Typy poloek u vdomostnch (didaktickch) test:

otzky vyadujc krtk odpovdi (napi definici pedagogiky)

lohy vyadujc doplovn (druh svtov vlka zaala v roce a skonila v roce.)

poloky s alternativn odpovd (Voda je vodiem elektiny: ano-ne)

poloky vyadujc srovnn nebo tdn (Seznam mst: Zaa sprvn msto do kraje.)

poloky s mnohonsobnou volbou odpovdi (Autorem knihy je: zatrhni sprvnou odpov.)

f) Sociogram umouje na zklad otzek kladench km postihnout sociln klima ve td a vztahy mezi ky, kter nkdy vrazn ovlivuj aktuln koln vkony.

13

Pouvaj se k zjiovn vztah a jejich vvoje v rmci vybran skupiny. Jako nstroje jsou zpravidla pouvny standardizovan testy. Metoda se vrazn orientuje na kvantifikaci daj a jejich vyhodnocovn vyuitm statistiky. Kvantifikovan daje se pevdj na stanoven jednotky a ty se hodnot nap. faktorovou analzou. Tak se zjiuj statistick zvislosti mezi promnnmi a tm se dospv k interpretaci dat. K perspektivnmu vyuvn tto metody pispv vyuit vpoetn techniky.

g) Experiment - provuje v praxi efektivitu nov zavedench vchovn vzdlvacch opaten. Sleduje zmny uritch faktor v dsledku mncch se podmnek. Srovnvac pedagogick experiment je zaloen na srovnvn experimentln a

kontroln skupiny. Zjitn vchoz rovn obou skupin (pretest) slou k uren vyrovnanosti obou skupin. Konen vsledek (posttest) se porovn po ukonen experimentu s vchoz rovn u obou sledovanch skupin.

Druhy experiment:

laboratorn experiment zkoum jevy v zmrn a umle vytvoench podmnkch

pirozen experiment probh v bnm pedagogickm prosted

h) Kazuistika metoda umoujc zabvat se jedinm vybranm ppadem, sledovat a analyzovat vechny vvojov projevy, zpracovat dostupn materily, sledovat vechny

mon souvislosti a ve kvalitativn analyzovat. Vyaduje odbornost diagnostika, patin odstup a tak tzv. diagnostick nadn (Hrabal 2002, s. 40).

i) Analza prac - je nezbytnou soust pedagogick praxe, ukazuje rove osvojen uiva, odr kvalitu prce pedagoga i pedagogickch dokument, podle nich uitel

(kola) pracuje. Pedagog provd kvantitativn i kvalitativn rozbor chyb, jeho zvry

se promtaj do dalch krok prce uitele, studenta, ka, pop. t rodie.

Analza pedagogick dokumentace (RVP, VP, zznamy o cch, portfolia) s jej

pomoc si lze lpe uvdomit ir rmec vuky. Informace z tto dokumentace

umouj hloubji porozumt kovi a sledovat nap. i vvoj urit jeho dovednosti

(nap. portfolio).

Analza uebnice a uebnch pomcek pin charakteristiky text z hlediska

informanho obsahu, grafick strnky, srozumitelnosti atd.

j) Zkouka (stn, psemn, vkonov) - diagnostick zkouky bvaj nedlnou soust vchovn vzdlvacho procesu.

stn zkouky slou k zjiovn rovn vdomost a mluvenho projevu. Jejich pouvn m dlouholetou tradici. Smuj k ncviku pesnho vyjadovn a aktivizuj verbln schopnosti. Pro nkter ky mohou bt stresujc a ppadn vady ei mohou vst k celkov frustraci. Jejich kvalitn pouvn je vc pedagogickho taktu a mistrovstv uitele.

Psemn zkouky posuzuj nejen vdomosti, ale tak kovu schopnost formulovat a psemn vyjdit vlastn mylenky. Analza chyb u analogickch loh (opakovan selhn) me odkrt i specifick poruchy uen. Podobn jako u stnch zkouek me bt psemn vyjden nap. u dysgrafik problmem. V souasn kole pomh vpoetn technika a zkuenost uitele.

14

Praktick zkouky zjiuj neverbln schopnosti a dovednosti. Jde o psychomotoriku, motorick vkony, funkce smyslovch orgnu apod.

k) Hodnocen a klasifikace k je nedlnou soust vkonu uitelsk profese. Uitel jsou si vdomi toho, e to je innost odpovdn, velmi vznamn ale tak nron. Vzhledem k monosti ovlivnit prostednictvm klasifikace dal ivotn drhu k, jde tak o innost spoleensky velmi zvanou.

Zpsoby hodnocen a klasifikace:

Klasick znmkovn je zaveden, jednoduch, jedn se o stupnici od jedn do pti.

Slovn hodnocen poskytuje informace o tom, v em je k dobr, v em m nedostatky a jak je odstranit. Cel hodnocen by mlo ka povzbudit, motivovat k dal innosti. Hodnocen mus bt objektivn a spravedliv. Ale hlavn meme slovy vyjdit odlin monosti kadho ka a hodnotit jeho pokroky, snahu o dosaen cl.

l) Hra jde o vznamn diagnostick prostedek, kterho lze vyut nejen u dt pedkolnho vku. U starch k sledujeme vbr her, uplatnn fantazie,

soustedn, motoriku, rove komunikace a sociln kontakty vznikajc pi he a

dal faktory.

Hra v pedkolnm vku - pedkoln vk, navazuje na vk batolec, je to obdob od 3 do 6 let. Dochz zde k mnoha vvojovm zmnm, kter se uskuteuj pod

vlivem initel biologickch a socilnch, ppadn psobenm jejich vzjemn

interakce. Nastvaj vznamn zmny v oblasti motorick, eov, rozumov a

sociln.

Nejdleitjm vvojovm kolem tohoto obdob je zapojen dtte do irho

socilnho prosted. Dt je pipraveno navazovat vztahy mimo rodinu, vstupuje

do matesk koly. Zde me zskvat to, co nem v rodin, zde me realizovat

svj hlavn zjem - aktivn a iniciativn sebeprosazen ve skupin vrstevnk.

Dominantn innost pedkolka je hra.

hra pohybov rozvoj: koordinace, odvahy, smlosti, disciplinovanosti, dodrovn pravidel, podizovn kolektivu, umn prohrvat

hra lohov ztvrnn uritch rol, v tchto hrch odr vztahy mezi lidmi, spoleensk vztahy, profesn vystupovn

konstruktivn hra rozvj pohyb, pesnost, fantazii, mylen a pozornost (u vtvor dle pedlohy), vytrvalost, systematinost, schopnost pekonvat

pekky

didaktick hry hry se zamenm na vchovy, hry s pravidly Aby byla hra hrou, mus vychzet z pirozenosti dtte. Na rozdl od uen hru

nelze naplnovat, lze ji pouze usmrovat. Hra je potebou dtte, kter pispv k

jeho pozitivnmu ladn. Ve he dt symbolicky zpracovv nepzniv

zkuenosti, hra me proto pinet odreagovn a zmrnn napt. Umouje

dtti aktivn se prosadit a tm i podpoit sebedvru ve vlastn schopnosti.

koln vk - Vgnerov (2000) rozdluje koln vk na ti dl fze: ran koln vk (trv od nstupu do koly, tj. asi od 6-7 let do 8-9 let), stedn koln vk (od

8-9 let do 11-12 let) a star koln vk (od 11-12 let piblin do 15 let). Ke he

15

jako zkladn innosti pedkolka u kolnho dtte pistupuje prce (koln prce

vetn kol a pomoc doma) dt nabv stle vt schopnosti vykonvat i del

dobu innosti, kter nemus bt samy o sob pjemn a nevyplvaj z okamitch

vnitnch poteb dtte. Pi he dti zskvaj nov zkuenosti, rozvjej sv

dovednosti, upevuj nvyky, u se reagovat a komunikovat se svm okolm,

vytvej si vztahy k nejblimu okol, dt se u zkladnm ivotnm rolm,

zaleuje se do spolenosti.

V diagnostice lze rozliit edumetrick a kazuistick pstup (Gavora 1999). Prvn z nich

vyuv kvantitativnch metod, umouje porovnvat jedince mezi sebou. Je vhodn nap. pi

peazovn k do vych ronk, na jin typ kol apod. Kazuistick pstup sleduje vvoj

vkonnosti danho jedince bez porovnvn s jeho vrstevnky, jen v jeho referennm rmci.

Je nezbytn pi prci se ky se specilnmi vzdlvacmi potebami i se ky nadanmi, u

bn populace pak vude tam, kde situace vyaduje individuln pstup. V pedagogick

diagnostice je tento pstup nezastupiteln.

1.8 Oblasti pedagogick diagnostiky

1.8.1 Diagnostika psychosomatickch charakteristik ka

Pohybov vvoj - je jednm z vznamnch ukazatel celkovho vvoje dtte. Spolu s nm se utv tlov schma, kter zahrnuje vnmn st tla, jejich polohu

v prostoru, pojmenovn st tla. Opodn v tchto slokch vvoje mohou bt

pinou obt pi zapojovn dtte do kolektivu, pi een bnch dennch situac,

sebeobsluze apod.

V pedkolnm vku pozorujeme rove zkladnch pohybovch dovednost, tj. hrub

motoriky: chze, bh, lezen. K nim se pipojuje diagnostika rovn jemn motoriky a

grafomotoriky.

Lateralita - pojem oznauje pednostn vyuvn jednoho z provch orgn (ruky, nohy, oka, ucha). V podmnkch tdy lze zadvat orientan koly a sledovat zpsob

jejich provdn. Pouvn nedominantn ruky (nap. nsiln pecviovn levka na

pravka) me vst k poruchm ei, psychickm odchylkm nebo psychosomatickm

obtm.

Vvoj percepce - zrakov, sluchov a kinestetick percepce pat mezi poznvac procesy, kter zprostedkovvaj aktuln informace z vnjho svta. Naruen jejich

pjmu, mrn odchylky od normy toto vnmn zkresluj, ovlivuj chovn ka i jeho

koln vkon. Diagnostika zrakov percepce zjiuje pesnost vnmn detail a

odlinost, vnmn figury na danm pozad, zrakovou syntzu obrazu z prvk, pop.

analzu obrazu na prvky. Deficity ve vvoji zpsobuj obte pi vnmn psmen a

slic, v orientaci na map, v geometrii apod. Diagnostika sluchov percepce

rozpoznv rove rozliovn neeovch zvuk (zvuky z prody, vnjho

prosted) a element lidsk ei (sluchov analza, syntza, diferenciace, fonematick

sluch). Pedevm druh oblast m stejn vznam pro ten, psan a pro uen se

cizmu jazyku. Deficit ve vvoji tto dovednosti se negativn projevuje v psan (dt

vynechv nebo pidv psmena, pesmykuje je, nerozliuje slova lic se jednou

hlskou) i v potenm ten.

16

Diagnostikou zrakovch a sluchovch vad se zabvaj oftalmologov a foniati a

nespad do oblasti pedagogick diagnostiky.

Kinestetick vnmn - tato dovednost vnmn vlastnho pohybu je dleit v pohybovch aktivitch i v bnch dennch situacch.

Komunikace - zahrnuje vnmn, zpracovn a vydvn informac, jde o ir pojem, ne je e. Deficit v kterkoli oblasti me zpsobit selhvn ve vuce. Vnmn ei

(vkladu uitele) me bt narueno nepesnm sluchovm rozliovnm slov,

nedostatenou slovn zsobou, hlunm prostedm tdy. Mluvu ka (reprodukci

nauenho) negativn ovlivuj eov vady, psychick zbrany, nevhodn prosted

tdy.

Diagnostika a reedukace zvanch poruch komunikace spadaj do oblasti speciln

pedagogick disciplny logopedie a jsou t pedmtem medicny.

Orientace v asoprostoru - pro jej diagnostiku nejsou stanovena pesn kritria, ze koln praxe i bnho dennho ivota zejm nezbytnost pimen rovn orientace

v ase a prostoru. Deficity zpsobuj obte v matematice, geometrii, zempise a

naruuj plnn kolnch kol, studijnch a poslze i pracovnch povinnost.

koln zralost - se vztahuje k nstupu dtte do koly, jeho pipravenosti k pijet role kolka. koln zralost (biologick zrn) chpeme jako dosaen rovn vvoje

centrln nervov soustavy, kter se projevuje odolnost dtte vi zti, jeho

schopnost se soustedit a emon stabilitou. koln pipravenost oznauje vvoj

schopnost, vlivu prosted a vchovy, a je tedy spe jevem socilnm. Testy koln

zralosti zjiuj rove percepce, motoriky a grafomotoriky. Na zklad vsledk jsou

vypracovvny individuln zamen edukan plny.

U dt, kter nedoshly ped zahjenm kolnho roku koln zralosti, lze doporuit jej

odklad. V souasn dob se zvyuje procento dt, kter nastupuj do 1. tdy o rok

pozdji.

Rozumov schopnosti - rove rozumovch schopnost diagnostikuj psychologov. Zvry jejich vyeten podvaj zkladn informace o intelektovch schopnostech

ka a jejich rozloen.

Pro pochopen osobnosti jedince je nutn dle sledovat i jeho emon vvoj, sociln kontakty, zpsob sebehodnocen a dal charakteristiky jeho psychickho vvoje

nebo i dal psychick procesy a vlastnosti.

1.8.2 Diagnostika rovn zvldn kolnch dovednost

koln dovednosti maj komplexn charakter. V ppad obt diagnostikuje uitel aktuln

dosaenou rove ka, kter je vchodiskem dalho individulnho psoben. Analyzuje

dovednosti a sleduje, kter z vvojovch etap i dlch dovednost me bt pinou obt.

rove ten - zvldnut ten s porozumnm a pedevm dovednost pracovat s textem jsou pedpokladem dalho vzdlvn. Hodnotme rychlost ten, sprvnost

(chybovost), techniku ten (te po psmenech, slabikch, slovech, te cel vty se

sprvnm pzvukem) a porozumn. Jednotliv ukazatel se vzjemn ovlivuj. m

17

lpe k zvld techniku ten, tm vce energie me vnovat porozumn tenmu

textu.

rove psemnho projevu - prostedkem je opis textu, pepis tiskacho textu do psanho, diktt, psan na voln nebo dan tma nebo t zpisy v naukovch

pedmtech. V diagnostice psan sleduje pedagog rove nsledujcch dlch

dovednost: rove grafomotoriky, znalost tvar psmen a dovednost je napodobit,

zvldnut hlskov stavby slov, znalost gramatickch pravidel a dovednost je

aplikovat. Pi volnm psan se uplatuj stylistick dovednosti, dovednost tvoit

pbh, fantazie ka a rove jeho emocionlnho provn apod. Zpisy, poznmky

nebo sdlen k ukazuj na aktivn ovldn gramatickho uiva, nebo ci se

sousted pedevm na obsah sdlen a aplikuj zautomatizovan gramatick pravidla.

rove matematickch dovednost - neexistuje jedna celistv matematick schopnost. rove vkonu v matematice je ovlivnna adou dovednost dlch:

rozumovmi schopnostmi, soustednm, motivac, rovn grafomotoriky pi psan

sel (iteln a v poadovanm tempu), prostorovou orientac (v geometrii, pi

orientaci na strnce, v seit), u starch k matematickou logikou.

spnost v naukovch pedmtech - je ovlivnna adou ve uvedench dovednost a tak vnjmi faktory. Piny nespchu nebo zdvodnn velmi dobrch vkon

spovaj vtinou v nsledujcch oblastech: zjem ka, porozumn tmatu a

vkladu, kter pedpokld zvldnut pedchzejcho uiva, pochopen pojm

pouitch ve vkladu, zapamatovn si uiva, soustedn na n, dovednost vybavovat

si osvojen poznatky, dovednost uit se, uspodat mylenky, hledat souvislosti,

motivace pro dan uivo (nap. pjem vizulnch nebo auditivnch informac me bt

negativn ovlivnn nedostatenm vvojem sluchovho vnmn, malou slovn

zsobou, obtemi ve ten, vnitn motivac k uivu. Pedvn informac ovlivuje

vada ei, psychick stav jedince apod.

Chovn - je projevem vnitnho ivota ka a reakc na vnj podnty. Pi analze projev se ptme: co reakci pedchzelo, jak vhody tm dt zskalo, co nsledovalo.

Kad pestupek ka nen projevem poruch chovn, jejich diagnostika by spadala

do pracovn npln pedagogicko-psychologickch poraden.

1.8.3 Diagnostika vnjch vliv

Rodina - piny kova selhvn mohou tkvt pochopiteln tak ve zpsobu rodinn vchovy, nap. voln vchova bez vytyench hranic nkdy vyst a v agresivn

chovn ka, ale t v obtnm vyrovnvn se s pekkami a uzavrn se do sebe.

Rodinn problmy nepzniv psob i na jeho koln vkon. Zdrojem negativnch

projev v chovn, pop. dlouhodobch psychosocilnch obt bvaj i vzjemn

vztahy mezi sourozenci, mezi kem a prarodii apod.

Vnj prosted - (spolenost, sdlovac prostedky) se vznamn podl na vvoji jedince v pozitivnm (nap. technika umoujc zskvn informac) i negativnm

smru (nap. konzumn zpsob ivota).

1.9 Problmy diagnostick prce, diagnostick kompetence

Diagnostick kompetence uitele pedstavuj soubor vdomost, schopnost a dovednost, kter umouj diagnostikovn ka. Diagnostik si mus uvdomit el a cle diagnostiky. Aby vdl, za jakm elem ji uv a komu m co pinst. Pi diagnostikovn jde vdy o

18

vnik do soukrom lovka. Dleit je dodrovat etick zsady, odpovdn zvit vbr a zpsob pouit diagnostiky.

V praxi se nejastji pi diagnostikovn objevuj tyto problmy:

nedostatek dovednost a nedostaten kompetence diagnostika

uvn (nevhodnch) diagnostickch metod

povrchn interpretace (nap. kresby) - dtinsk naden z toho, co lze jednodue z metody vyst

hal-efekt a pedem determinovan odpov potvrzuji si, e mj odhad byl sprvn

soukrom teorie osobnosti - komu nejde matematika, neme mu jt ani fyzika

rychl stanoven diagnzy, jednorzovost vyeten, chybjc supervize apod.

1.10 Literatura:

GAVORA, P. Ak s moji iaci? Pedagogick diagnostika iaka. Bratislava: Prca, 1999.

HRABAL, V. Pedagogicko-psychologick diagnostika ka. Praha: SPN, 1989.

HRABAL, V. st., HRABAL, V. ml. Diagnostika. Pedagogickopsychologick diagnostika

ka s vodem do diagnostick aplikace statistiky. Praha: Karolinum, 2002.

CHRSTKA, M. Metody pedagogick diagnostiky. Olomouc: PedF UK, 1988.

CHRSTKA, M. Didaktick testy. Brno: Paido, 1999.

PIPEKOV, J. a kol. Kapitoly ze speciln pedagogiky. Brno: Paido, 1998.

PRCHA, J., WALTEROV, E. MARE J. Pedagogick slovnk. Praha: Portl, 2003.

SVOBODA, M. (ed.), KREJOV, D., VGNEROV, M. Psychodiagnostika dt a

dospvajcch. Praha: Portl, 2001.

ZELINKOV, O. Pedagogick diagnostika a individuln vzdlvac program. Praha: Portl,

2001.

19

1.11 Pracovn list II

Tento pracovn list provuje zskan vdomosti z uiva Metody pedagogick diagnostiky.

1. Vyjmenujte alespo tyi metody pedagogick diagnostiky:

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2. Co je to katamnza:

zjiovn vech dostupnch daj o rodich

hodnocen kovch projev

zjiuje daje od prenatlnho vku a po souasnost zkoum piny opakovanho objeven nedoucch jevu

3. Rozhovor me bt:

pm a nepm individuln nebo skupinov

standardizovan a nestandardizovan

4. Jak jsou vhody a nevhody dotaznku:

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

5. Mezi zkladn vlastnosti testu pat reliabilita, znamen to:

m pesn a spolehliv, pi opakovn dv stejn vsledky test m to, co mit m

test je objektivn

6. Co je to kazuistika:

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

7. Mezi diagnostiku rovn zvldn kolnch dovednost nepat:

rove ten

chovn diagnostika zrakov percepce

rove matematickch dovednost

20

1.12 Pracovn list III

1. Definujte vzkumn problm, tj. klima tdy. 2. Zvolte si vhodnou metodu pro diagnzu klimatu Va tdy (doporuen metoda

dotaznk, rozhovor).

3. Sestavte dotaznkov eten nebo strukturovan rozhovor. 4. Zrealizujte eten v rmci Va tdy. 5. Zjitn daje zpracujte (tabulky, grafy). 6. Na zklad zjitnch daj stanovte diagnzu. 7. Vypracovan kol odelete vyuujc na email jurikova@zameklomnice.cz.

21

2 Vybran kapitoly ze speciln pedagogiky

Speciln pedagogika je jednou z oblast pedagogiky. Jedn se o nauku o zkonitostech

rozvoje, vchovy a vzdlvn jedinc s postienm, s rznmi nedostatky tlesnmi,

smyslovmi, rozumovmi nebo s poruchami chovn. Pedmtem speciln pedagogiky jsou

jedinci postien defektem a jeho spoleenskmi dsledky.

2.1 Pojet, cle, zkladn pojmy

Speciln pedagogika je jakkoli oblast pedagogiky, kter m speciln koly a speciln

cle.

Speciln pedagogika je nauka o zkonitostech rozvoje, vchovy a vzdlvn jedinc s

postienm, s rznmi nedostatky tlesnmi, smyslovmi, rozumovmi nebo s poruchami

chovn.

Pedmtem speciln pedagogiky jsou jedinci postien defektem a jeho spoleenskmi

dsledky. Podle rozsahu a hloubky defektu se d metody a cle speciln pedagogiky

vchovy a vzdlvn.

Zkladn termny

Defekt - vada, chybn, ztrta, nedostatek v anatomick stavb organismu a poruchy v jeho

funkcch. Je neupraviteln, nezvratn.

Dlen defektu (vad)

Orgnov Funkn

vada, chybn, nedostatek nkterho

orgnu nebo jeho sti porucha orgnov funkce

pina: vvojov vada, nemoc, raz orgnov neurzy (srden, aluden, cvn a jin

neurzy)

psychoneurzy (nutkav stavy, fbie)

poruchy chovn, socilnch vztah, citovch vazeb

Pinou funknch defekt jsou ponejvc poruchy v socilnch vztazch jedince a jeho

emocionlnch vazeb.

Dlen vad podle druhu:

Vada vznik vvojov (vrozen vady) a porucha je zskan bhem ivota.

tlesn a) vady pohybovho apartu, centrln a perifern obrny, deformace a amputace

konetin

b) chronick onemocnn, srden choroby, alergie, astma, epilepsie, cukrovka

zrakov vady refrakce, barvoslepost, eroslepost, ilhavost, tupozrakost, slabozrakost, slepota

sluchov nedoslchavost, hluchota, ohluchlost

poruchy v oblasti komunikanch schopnost poruchy vvoje ei, poruchy vslovnosti, poruchy v dsledku pokozen CNS, poruchy socilnho uit ei,

symptomatick a kombinovan vady ei

mentln vady vrozen mentln retardace, zskan mentln retardace, pseudooligofrenie, staeck demence

vady v oblasti poruch chovn disociln, asociln, antisociln chovn

22

kombinovan, sdruen vady postien dvma nebo vce vadami

parciln postien specifick vvojov poruchy uen, lehk mozkov dysfunkce, levctv, poruchy koln pizpsobivosti

U defektu je nutno hodnotit:

piny vzniku defekt je ddin, vrozen, zskan

vk osoby v dob vzniku defektu

dlka trvn defektu

Dlen defektu podle hloubky postien:

lehk defekt nehroz bezprostedn nebezpe naruen vztahu ke spolenosti

stedn defekt hroz nebo se ji vyvinula porucha spoleenskch vztah

tk defekt porucha postihuje jedince ztrtou spoleenskch vztah

1. Handicap - je vyjdenm znevhodnn jedince s postienm, defektem, v rmci interakce s prostedm. Handicapovanm nemus jedinec bt, pokud postien nevede

k vchovnm, vzdlvacm, osobnm, pracovnm nebo socilnm problmm

2. Disaptabilita - je omezen funkce nebo naprost ztrta nkter sti tla nebo tlesn funkce.

3. Defektivita - porucha jednoty organismu a prosted. Projevuje se naruenm spoleenskch vztah mezi postienm a prostedm, nemus se projevit u kadho

jedince s defektem, jde o stav dlouhodob, ale ne trval, nebv pmo mrn stupni a

typu defektu.

Strukturace speciln pedagogiky:

psychopedie = speciln pedagogika mentln postiench osob

oftalmopedie (tyflopedie) = speciln pedagogika zrakov postiench

etopedie = speciln pedagogika obtn vychovatelnch, osob s poruchou chovn

logopedie = naruen komunikan schopnost

surdopedie = postien sluchov somatopedie = postien hybnosti, tj. tlesn postien, nemocn a zdravotn oslaben

Vztah speciln a obecn pedagogiky:

speciln pedagogika m sv zvltn, speciln metody zkoumn, diagnostiky i pstupu

m svj odlin pedmt pe

m sv specifick koly a cle

m sv speciln vzdlvac a vchovn zazen

odlin je i specifick pprava odbornch pracovnk (uitel, vychovatel, terapeuti)

Cle speciln pedagogiky

Doshnout co nevyho a nejvestrannjho rozvoje jedince s handicapem a jeho uplatnn

pracovnho, osobnho a spoleenskho.

23

Socializace

Vasn a co nejvhodnj zapojen lovka s handicapem do spolenosti a to tm, e se

odstrauj nebo zmruj nsledky postien.

Stupn socializace: Integrace - integer (cel, neporuen). Zapojen a splynut jedince s handicapem se

spolenost jedinc zdravch ve vchov, vzdlvn, pracovnm uplatnn, ve

spoleenskm souit. Jedinec se stv nezvislm a samostatnm = dokzal se vyrovnat se

svou vadou.

Adaptace - pizpsoben se spoleenskmu prosted za uritch podmnek nutn jsou jist ohledy na individuln vlastnosti, schopnosti a poteby jedince.

Utilita - nen-li mon adaptace, je tu utilita (utilis = potebn, uiten). Utilita je sociln upotebitelnost jedince s omezenmi monostmi, pouze za dohledu a zen

jinch osob nap. chrnn dlny.

Inferiorita - (inferior = ni) sociln neupotebitelnost s vylennm ze spolenosti. Defektivita vysokho stupn = ztrta socilnch vztah = jde o segregaci neboli

vylenn.

Segregace - opak integrace, jedinec je spolenost vylenn, nebo se sm pro svj defekt

vyleuje.

Se socializac je teba zat v co nejnim vku = vy spnost.

Pedmt speciln pedagogiky - zdravotn, eventuln sociln znevhodnn osoba, kter

potebuje podporu v oblasti vchovy, vzdln, pi pracovnm a spoleenskm uplatnn.

24

2.1.1 Pracovn list IV

Provuje zkladn pojmy ze speciln pedagogiky.

1. Speciln pedagogika se zabv

vchovou a vzdlvnm zdravch k

vchovou a vzdlvnm postiench

vchovou a vzdlvnm dosplch vchovou a vzdlvnm senior

2. Disaptabilita je:

porucha jednoty organismu a prosted

vyjdenm znevhodnn jedince s postienm omezen funkce nebo naprost ztrta nkter sti tla

bezprostedn nebezpe naruen vztahu ke spolenosti

3. Mezi obory speciln pedagogiky nepat:

logopedie teorie vchovy

tyflopedie

surdopedie didaktika

4. Stupn socializace jsou:

integrace

migrace

adaptace utilita

5. Co je pedmtem sociln pedagogiky:

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

25

2.2 Principy, metody a zsady speciln pedagogiky

Principy:

prevence - poaduje vhodn preventivn opaten, aby se lebnmi, vchovn-vzdlvacmi a socilnmi prostedky pedchzelo znevhodnn

korekce - sname se doclit npravy vady (nap. brle, sluchadlo)

normalizace - snaha o piblen k normlu, dovolit postienmu jedinci t normln ivot, tzn. stejn prva, povinnosti a monosti jako jinm lidem

facilitace - umonn dosaen doucho vsledku jinou formou; nap. postien bude nosit brle, kdy to uvid u celebrity

integrace - sjednocen postup, hodnot, chovn a jednn

kontinuity - postien by se nemlo adit do kategori, ale plynule podle urit soustavy kontinuity

flexibility - mylenkou je to, e vlastnosti nejsou biologicky pevn stanoven a nemnn, e se mohou mnit vchovou a vzdlnm.

Metody sociln pedagogiky

1. Obecn

anamnza (rodinn, osobn, vyeten prosted)

katamnza zkoum situaci, v n se jedinec nalz po uritm asovm odstupu od ukonen pravy nebo npravy, a hled piny recidivy (nvratu),

opakovn nedoucch jev

2. Speciln

reedukace - re = zpt, od zkladu, edukace = vchova; je to souhrn speciln pedagogickch postup, ktermi se v mezch danch

monost jedince zlepuje a zdokonaluje vkonnost v oblasti postien funkce,

zamuje se pmo na poruenou funkci, systematickm speciln vchovnm

psobenm se v prbhu reedukace rozvj ta funkce, kter byla nevyvinut, a

funkce, co byla omezen nebo snen se zdokonaluje a zlepuje

Reedukac funkce se psob rovn na psychiku jedince. Speciln vchovou

se vytv pozitivn postoj k vlastn vad i k prosted a pzniv ovlivuje

zptnovazebnmi okruhy i tu funkci, kter se stala pedmtem vchovn pe.

kompenzace - je souhrn speciln pedagogickch postup, jimi se zlepuje a zdokonaluje vkonnost jinch funkc ne funkce postien (nap. neslyc

lovk si ve sdlovacm styku pomh zbystenou pozornost zrakovou, zvlt

pi odezrn ze rt, nebo nevidom se v prostoru orientuje zbystenm

sluchovho, taktilnho, vibranho nebo ichovho a jinho vnmn, lovk

tlesn postien nahrazuje sv fyzick nedostatky zvenou vkonnost

duevn); postupn rozvjen a zbystovn jinch smysl se v prbhu

kompenzan innosti promt do cel psychiky jedince, roziuje se

pohotovost a bohatstv asocian, zvyuje se nervov duevn aktivita, a tm se

zptn ovlivuje vkonnost duevn, smyslov i pohybov

rehabilitace - dopluje ob ve uveden metody (habilis = schopn, tedy uschopnn), je to souhrn speciln pedagogickch postup, jimi se

upravuj spoleensk vztahy i monosti pracovnho uplatnn a subjektivnho

26

uspokojen postienho jedince, zamuje se krom biologickch faktor spe

na poruen (nevytvoen, omezen) sociln vztahy, jde o zejm posun

psoben z oblasti individuln biologick do oblasti sociln; rehabilitan

innost navazuje na pi reedukan a kompenzan a proln jimi, opr se o

innosti dalch pracovnk, jako odbornho lkae, psychologa a socilnho

pracovnka

Druhy rehabilitace:

1. lebn lba medikamentzn, operativn, rehabilitan, fyzioterapie 2. vchovn-vzdlvac vchova a vzdlvn, pprava na povoln 3. pracovn kvalifikace a rekvalifikace osob se zmnnou pracovn

schopnost

4. sociln zajitn zamstnn, bydlen, dopravy, zjmov innosti 5. psychologick psychologick ovlivovn postienho 6. technick protzy a pomcky 7. prvn zkony k zajitn prva a pe o postien 8. ekonomick prce invalidnm obanm, organizace a zen vrobn

innosti

Zsady:

clevdomosti dosaen optimlnho pracovnho a spoleenskho uplatnn

prevence - zabrnn vzniku postien

komplexnosti - rehabilitan pe, jednotn postup

resocializace - pe mus bt zamena k socializaci nebo resocializaci

dispenzarizace - poadavek, aby byl jedinec sledovn a byla o nm vedena dokumentace, jedn se o celoivotn pi, pravideln kontrola a poradensk pe

jednotnosti - poaduje, aby poskytovan pe byla jednotn a koordinovan

optimlnho prosted - smrem do vy kategorie, dol se pad snadnji

soustavnosti a dslednosti osvojovn a vyadovn nvyk

aktivity pravideln samostatn innost, navodit pocit uspokojen z vkonu

pimenosti znt druh a stupe defektu, diagnostiku

individulnho pstupu vchovn vzdlvac pln respektuje zjmy dtte

navzn kontaktu zskn pro spoluprci, takt, vctn se, znalost vyuovacch metod

znalosti - specilnho reedukanho pstupu a postup danch SPU

2.2.1 Literatura

PIPEKOV, J. a kol. Kapitoly ze speciln pedagogiky. Brno: Paido, 1998.

27

2.2.2 Pracovn list V

Provuje znalosti a dovednosti z princip, metod a zsad speciln pedagogiky.

1. Mezi principy speciln pedagogiky nepat:

prevence

rehabilitace

integrace normalizace

kompenzace

2. Speciln metody speciln pedagogiky jsou:

anamnza kompenzace

reedukace

katamnza rehabilitace

3. Definujte osobn anamnzu:

4. Vypracujte vlastn osobn anamnzu:

28

2.3 Somatopedie

Obor speciln pedagogiky, kter se zabv vchovou a vzdlvnm jedinc s tlesnm a

zdravotnm postienm. Nzev pochz z eckch slov soma = tlo, paideia = vchova.

Chpn termnu postien (4 paradigmata):

model medicnsk vychz z biologicko-organickch nebo funknch pin, co vede k medicnsky orientovan pi, clem je pekonn a lba postien

model sociln patologick zklady integranch tkost nejsou biologick, nbr sociln povahy, sleduje socializaci a diskriminaci podmnnou postienm

model prosted hled odpov na otzku, jak zmnit kolu ve prospch postiench k

model antropologick jde o zlepen interpersonln interakce, dleit je realistick ohodnocen situace postiench a respektovn jejich jedinenosti a identity

vetn jejich postien, role postienho dtte je siln ovlivnna postojem uitel a

spoluk

2.3.1 Klasifikace pohybovch vad Zkladn skupiny:

poruchy vrozen vetn ddinch

poruchy zskan Vechny pohybov vady mohou bt rznho stupn.

Dlen podle postien sti tla:

obrny centrln a perifern

deformace - nesprvn tvar nkter sti tla

malformace - patologick vyvinut rznch st tla

amputace - uml odnt sti konetiny od trupu

1) Obrny centrln a perifern Tkaj se centrln (mozek a mcha) a perifern (obvodov nervstvo) nervov soustavy.

Jednotliv druhy se li rozsahem a stupnm zvanosti a dl se na parzy sten

ochrnut a plgie pln ochrnut.

Dtsk mozkov obrna (DMO)

zvan centrln onemocnn

vznik ped narozenm, pi porodu nebo tsn po nm

cca 50 60% vskytu ze vech pohybovch poruch

typick je tlesn neobratnost (zejmna v jemn motorice), nerovnomrn vvoj, zven pohyblivost a neklid, nesoustednost, tkavost, nedokonalost vnmn a

nedostaten pedstavivost, pekotn a impulzivn reakce, stdn nlad a vkyvy

v duevn vkonnosti, opodn vvoj ei a eov vady

formy tho druhu DMO:

Spastick hemiparetick obrna horn i doln konetiny tla, zpravidla

s pevnm postienm HK, kter bv ohnuta v lokti,

zatmco DK je napjata tak, e postien dolapuje na

piku, IQ dle postien hemisfry

diparetick vtinou doln konetiny, nkovit chze (po pikch,

kolena se tou o sebe), lidoop chze (pokren kolena),

IQ dobr

kvadruparetick vechny 4 konetiny, IQ spe nedobr

29

Nespastick hypotonick chab obrna, vraznj bv na DK, vyskytuje se u

kojenc a kolem 3. roku vku se mn ve formu

spastickou nebo dyskinetickou, pokud setrvv,

provzena tkou MR, snen svalov napt

dyskinetick

(dve

extrapyramidov)

nepotlaiteln mimovoln pohyby, kter doprovzej

kad pokus o voln pohyb

mozekov vyskytuje se vzcn, snen svalovho napt, poruchy

koordinace, vede k tkmu postien pohybu a

zpravidla i intelektu

Lehk mozkov dysfunkce (LMD) - encefalopatie

leh typ poruchy CNS

asi 3% dt, pedevm chlapci

oslaben schopnost a vlastnost psychickch funkc zodpovdnch za zen, kontrolu, regulaci, koordinaci a integraci chovn

projevy: psychomotorick neklid, psychick instabilita, zmny nlad, impulzivn jednn

prognza: hyperaktivita se upravuje v pubert, poruchy pozornosti petrvvaj v 50% do dosplosti, emon labilita, ni aspiran rove, pecitlivlost

Dtsk obrna

infekn onemocnn

objevovala se hlavn u dt v pedkolnm vku a zanechvala trval a asto velmi tk nsledky

zlikvidovna v r. 1958 Sabinovou vakcnou

Mozkov znty (encefalitidy)

nap. klov encefalitida

vyvolny mikrobilnmi initeli

zprvu projevy jako chipka, pak pechodn fze zdnlivho zlepen, po kter nastupuj vysok teploty, epileptick zchvaty, tes, ochrnut konetin po odeznn

nemoci se veker pznaky vtinou vytrcej

Stavy po mozkovch ndorech (cerebrln tumor)

po operaci nsledky v pohybov oblasti, v oblasti ei

porucha afzie (tvorba a rozumn ei), me se dky organickmu pokozen mozku pidruit i epilepsie

Epilepsie

mozkov zchvatovit onemocnn

etiologie (pvod, pina) nejasn

dti a 5%

rz zchvatu zvis na stupni zralosti CNS o generalizovan zchvaty (Grand male) postien obou hemisfr, vdy

bezvdom

o parciln zchvaty vznik v ohranien sti mozku

30

Mozkov phody

v dsledku krvcen do mozku

Mozkov embolie

nedokrevnost sti mozku a odumen sti mozku, podle zasaen hemisfry zpsobuj levostrann nebo pravostrann hemiparzy a hemiplegie

spe u starch osob

Traumatick obrny

pi razu po otevenm nebo uzavenm porann hlavy o otes mozku (komoce) lehk, stedn, tk o stlaen mozku (komprese) o zhmodn mozku (kontuse) nejt

vdy je teba pamatovat na to, e se pznaky neprojev ihned, ale a po nkolika hodinch nevolnost, toen hlavy, zvracen lkask oeten je proto vdy nutn

Obrna mchy

vlivem rznch onemocnn, astou pinou je raz ptee s nslednm porannm mchy

m ble ke krn me byla mcha zasaena, tm je stav postienho zvanj

Roztp ptee (spina bifida)

vrozen, neurochirurgick operace

obrna DK a svra

nepzniv prognza, nyn vtinou vas odhaleno screeningovmi metodami

Degenerativn onemocnn mozku

a v prbhu ivota

degenerace mozkovch bunk o mozekov heredoataxie

postien 1 nebo obou hemisfr ddin postupn degenerace mozeku, pp. i mchy vrvorav chze, atrofie a poruchy ei

o roztrouen sklerza mozkomn tlesn postien, loiskov zmny mozku a mchy u mladch dosplch poruchy pohybovho apartu, zraku a ei, pozdji demence

Obrna perifernch nerv

vtinou po razu dolnch konetin nebo hornch konetin

2) Deformace Jsou vrozen nebo zskan vady, kter se vyznauj nesprvnm tvarem nkter sti tla.

Skolizy a kyfzy

dsledek nesprvnho dren tla

zmny v zakiven ptee nebo labiln a nestl dren tla

31

deformace ptee v rovin sagitln (pedozadn rovina tla) nebo frontln (eln) jedn se o rzn druhy skoliz, kter postihuj asi 2,5% dt z populace a dl se dle

msta vzniku na krn, hrudn a bedern; dle se pouv klasifikace podle typu: C

(vyboen vlevo), D (vyboen vpravo), S (sloen skoliza)

piny vadnho dren tla mohou bt o vnitn fyziologick (rstov, konstitun, ddin vlivy, viva) o vnj, zpsoben prostedm (nedostatek pohybu, pedasn posazovn

kojence, dlouhotrvajc sedav poloha, obezita)

znaky vadnho dren tla (dle Dvokov): o zven hrudn kyfza ohnut hrudn sti ptee, odstt lopatky a hrudnk

seven mezi rameny, s n bv spojena seven krn lordza

o zvten krn lordza pedsunut a prohnut krn ptee spolu s pedsunutm a zaklonnm hlavy

o zvten bedern lordza zvten prohnut v bedern ptei spolu s uvolnnm bichem a hdmi a nesprvnm sklonem pnve

o nedostaten zakiven ptee ploch zda i hrudnk a nesprvn sklon pnve o skoliotick dren tla zpsobeno rotac ptee, projevuje se nesymetrickm

obrysem tla s rznou vkou ramene a lopatek

o boitost kolen vnitn nebo zevn asto spojena se patnm postavenm hlezennch kloub

o ploch noha pokles a vymizen klenby non (podln nebo i pn)

Nesprvn vvoj kyelnho kloubu

me bt jednostrann nebo oboustrann o luxace pln vyklouben hlavice o subluxace sten vyklouben

dnes prochzej vechny dti vyetenm ultrazvukem jet v porodnici

Perthesova choroba

pzniv prognza

postien hlavice stehenn kosti

dti ve vku 5-7 let

lba trv a 2 roky, dt je pevn upoutno na lko

Progresivn svalov dystrofie (myopatie)

zvanj onemocnn

primrn ddin onemocnn sval vznikl na podklad ddin metabolick poruchy

2 formy onemocnn: o forma postihujc ramenn pletenec

ramena n dopedu, lopatky odstvaj, zmny v oblieji tato forma postihuje ob pohlav dobr prognza

o forma postihujc pnevn pletenec ddin nejprve postihne svalstvo pnve, pot i svalstvo dolnch konetin lba pouze symptomatick (nezn se pvod), anabolika, rehabilitace

32

3) Malformace a amputace

Malformace pat do vrozench vvojovch vad

patologick vyvinut rznch st tla, nejastji konetin o amlie sten chybn konetiny o fokomelie konetina navazuje pmo na trup

Amputace

uml odnt sti konetiny od trupu

pinou jsou razy (nutn spoluprce s plastickou chirurgi nebo s protetickm odd.)

dal pinou bvaj cvn onemocnn, nap.: o choroba Brgerova-Winiwarterova

vznik akutnho zntu il a tepen, dochz k postupujc trombze nejprve bolesti pi pohybu, pozdji i v klidu, vede a k amputaci

konetiny

dalm dvodem pro amputace jsou zhoubn ndory na konetinch

amputace me bt i infeknho pvodu (pi nezvldnut sepsi)

2.3.2 Chronick onemocnn a jejich vliv na vchovu a vzdlvn dt a mladistvch

v eji pojat klasifikaci se ad mezi tlesn postien

je pro n charakteristick dlouhodob nepzniv vliv na celou osobnost lovka, piem primrn postien v tlesn oblasti se sekundrn negativn projev i

v psychick oblasti

zahrnuj vechny vkov kategorie

Dlen dt a mldee dle zdravotnho stavu:

pln zdrav nadprmrn, tlesn dobe vyvinut

prakticky zdrav s nepatrnmi odchylkami zdravotnho stavu

oslaben znan odchylky tlesnho vvoje a zdravotnho stavu

nemocn

Zdravotn oslaben dti maj snenou odolnost vi chorobm. Tlesn oslaben bv

provzeno poruchami vy nervov innosti (neurotick stavy, neurzy, psychoneurzy,

nespavost, snadn nava, drdivost, nechu k jdlu). Oslaben dti jsou pod pravidelnou

lkaskou kontrolou ve specializovanch odbornch poradnch. L se bu ambulantn a

jsou vychovvny v rodin, nebo podle druhu onemocnn pobvaj v nemocnici a dtskch

lebnch. Ve vtin tchto zazen je zzena zkladn kola.

Alergick a astmatick onemocnn

nrst v posledn dob v dsledku negativnch vliv zneitnho prosted, nevhodnho vbru potravin, psychosocilnch stres i patnho pohybovho reimu

pedevm v dtsk populaci

kad 3. - 5. dt

vskyt me bt dn ddinost, zle tak na me schopnosti organismu brnit se vlivu psoben infeknch a neinfeknch kodlivin (imunitn reaktivita), na kvalit

funkce nervovho a endokrinnho systmu, na psoben ivotnho prosted a na

nkterch dalch vlivech

33

Alergie je nepimen siln reakce vnmavho organismu jedince, jestlie se jeho

organismus opakovan setk s uritou, pro nj kodlivou ltkou tzv. alergenem (nap.

steky prachu, pylu, roztoi, plsn, bodnut velm jedem, nkter lky, potraviny, atd.),

dle doby, za kterou se objev alergick reakce, rozliujeme:

alergii okamitou alergii oddlenou

alergick pvod mohou mt rzn choroby hornch i dolnch cest dchacch na tomto podklad vznikaj nap.:

o alergick rma pinou jsou rzn vdechovan alergeny, seznn i celoron prbh

o asthma bronchiale (prdukov zducha) zchvaty nebo vdechov dunost zpsoben zhorenou prchodnost dchacch cest, pedevm prduek a

prduinek, pedzvst bv kael a rma

mezi dal z mnoha druh alergi pat tak: o atopick ekzm kon odpov na psoben drdivch vliv zevnho

prosted nebo ltek vznikajcch uvnit organizmu, svdn a suchost ke, ze

ddin

o kontaktn ekzm nejastj typ ekzmu, projev oddlen pecitlivlosti, vlivem psoben rznch druh alergen

vceorgnov alergie: o pylov pecitlivlost (pollinosis) soubor klinickch pznak onemocnn,

jeho pinou je alergie na pyly rostlin

o lkov alergie kad lk me bt alergenem, projevy na ki, krvetvorb, dchacm systmu, pohybovm apartu a vazivu

o alergie na hmyz bodnut pinou je jed vel, vos, melk, sr, mravenc, projevuje se bhem nkolika minut rznmi zpsoby

o anafylaktick ok akutn, ivot ohroujc alergick reakce, vyvolvaj jej rzn lky, potraviny, hmyz bodnut; projevy na ki, dchacm stroj,

trvicm systmu a krevnm obhu; bezvdom, kee

formy lby: o lba pin nemoci odstrann alergenu, pomoc lebnch alergen o lba projev (symptomatick) medikamentzn o lba podprn nedln soust komplexn lby alergickch nemoc

prava dennho reimu a rehabilitace lzesk lba a lebn pobyty speleoterapie lebn pobyt v jeskynch pmosk pobyty akupunktura, akupresura hra na zobcovou fltnu pomoc technickho vybaven (pstroje, rehabilitan pomcky)

34

2.3.3 Pracovn list VI

Provuje osvojen uivo ze somatopedie.

1. Somatopedie je obor speciln pedagogiky, kter se vnuje vchov a vzdlvn osob:

se sluchovm postienm

s tlesnm postienm

se zrakovm postienm s poruchami chovn

2. Centrln obrny se tkaj:

obvodovch nerv

nesprvnho tvaru nkter sti tla umlho odnt sti konetiny od trupu

mozku a mchy

3. Co je to plgie:

sten ochrnut zmna nlady

pecitlivlost

pln ochrnut

nsledek operace

4. Mezi obrny centrln a perifern nepat:

lehk mozkov dysfunkce

skolizy

mozkov znty (encefalitidy) nesprvn vvoj kyelnho kloubu

epilepsie

5. Co je to amputace:

patologick vyvinut rznch st tla chronick onemocnn

uml odnt sti konetiny od trupu

infekn onemocnn

6. Mezi chronick onemocnn pat:

alergie

epilepsie

amputace dtsk mozkov obrna

35

2.3.4 Vchova a vzdlvn k s tlesnm postienm a k dlouhodob nemocnch a zdravotn oslabench

Zkladnm problmem vchovy tlesn postien, nemocn a zdravotn oslaben mldee je

rozpoznat, dokdy se me postien k vzdlvat spolen se zdravmi spoluky v bn

zkladn kole a kdy je teba ho zaadit do koly pro tlesn postien, ppadn do kol pi

dtsk nemocnici, lebn i ozdravovn.

Pobyt tlesn postienho, nemocnho nebo zdravotn oslabenho dtte v zkladn kole

me bt pro dt vhodn i nevhodn.

Vhody: zvyk si ivotu v normlnm prosted, pizpsobuje se, ostatn spoluci se dtti

u pomhat.

Nevhody: speciln koly mohou bt lpe vybaven pro poteby k zazenm i

didaktickmi pomckami. Chyb speciln pedagogov somatopedi, kte ovldaj

didaktick metody (nap. psan bezrukch dt sty, pracovn vyuovn tchto dt). Dti jsou

osvobozeny z pedmt, kterch by se ve speciln kole mohly astnit.

Podmnky integrace tlesn postienho

M-li zstat tlesn postien, nemocn nebo zdravotn oslaben k na zkladn kole, mus

splovat tyto podmnky:

bt schopen plnit poadavky uebnho plnu a osnov koly bez podstatnho omezen

nesm vyadovat nadmrnou individuln pi a pomoc uitele na kor ostatnch k

nesm naruovat svou ptomnost a chovnm vchovu a vzdlvn ostatnch k

Souasn kola mus zajistit tyto podmnky:

speciln pomcky a zazen potebn pro vyuovn (idle, stolek atd.)

uitele znalho specilnch didaktickch a rehabilitanch metod (reedukace, kompenzace)

vhodn prosted kovsk kolektiv (kter bude pomhat nejen ve td, ale i mimo ni)

Rodina tlesn postienho dtte mus zajistit dopravu do koly (do uebny a ze koly dom).

Jakmile mus bt k osvobozovn od vce pedmt (nap. tlesn vchova, pracovn

vyuovn, vtvarn vchova), je lpe jej zaadit do koly pro tlesn postien, kde bude

vyuovn i tmto pedmtm specilnmi metodami.

Systm vchovy a vzdlvn tlesn postiench

ran pe soustava slueb a program s clem pedchzet postien, eliminovat nebo zmrnit jeho dsledky a poskytnout rodin, dtti i spolenosti pedpoklady sociln

integrace; o ran pi hovome vtinou do doby, ne je dt zaazeno do nkterho

typu kolskho zazen

pedkoln vk - vyuvaj se nabdky speciln pedagogickho centra (SPC) pro tlesn postien (3 6 let), kter jsou zizovna pi specilnch mateskch kolch;

SPC pln funkci diagnostickou, depistn, poradenskou a psychologicko-

terapeutickou

matesk kola - nejen u zdravch, ale i u tlesn postiench dt nen soust povinnho vzdlvacho systmu

koln vk - dochz k integraci tlesn postiench k do bnch typ kol; ve kolch pro tlesn postien jsou vzdlvac programy rozeny i o pedmt

dorozumvac dovednosti

36

pedprofesn a profesn pprava, zamstnvn pohybov postiench jedn se o ppravu k volb povoln, profesn poradenstv a pedstupe vyuen

Instituce pro vchovu a vzdlvn dt a k s tlesnm a zdravotnm postienm

Vldn vbor pro zdravotn postien obany

centra lebn rehabilitace

speciln-pedagogick centra

speciln koly pro tlesn postien

centra rehabilitanho inenrstv

centra technick pomoci

osobn asistenti nebo dal soubn psobc pracovnk

profesn pprava

zamstnn (chrnn dlny)

2.3.5 Literatura

KREMLIKOV, M., NOVOTN, M. Kapitoly ze speciln pedagogiky pro uitele. Praha:

Pedagogick nakladatelstv, 1997.

PIPEKOV, J. a kol. Kapitoly ze speciln pedagogiky. Brno: Paido, 1998.

SOVK, M. Nrys speciln pedagogiky. Praha: SPN, 1986.

37

2.3.6 Pracovn list VII

1. Popite vhody zaazen tlesn postienho, nemocnho nebo zdravotn oslabenho dtte do bn zkladn koly.

2. Jak podmnky mus zajistit kola, do kter m bt zaazen tlesn postien k:

3. Co je to ran pe:

zazen pro dti ve vku 3 6 let

soustava slueb a program s clem pedchzet postien, eliminovat nebo zmrnit jeho dsledky

dochz zde k integraci tlesn postiench a zdravch k

jedn se o ppravu k volb povoln

4. Vyhledejte na internetu adresu speciln pedagogickho centra (SPC) pro tlesn postien, kter je nejble vaemu bydliti:

5. Vyhledejte na internetu adresu M a Z pro tlesn postien ky, kter je nejble vaemu bydliti:

6. Mezi instituce pro vchovu a vzdlvn dt a k s tlesnm a zdravotnm postienm nepat:

chrnn dlny

speciln-pedagogick centra

Klub rodi a ptel dt s Downovm syndromem

speciln koly pro tlesn postien

depist

38

2.4 Psychopedie

z eckho psych due, paidea vchova Je speciln pedagogickou disciplnou, kter se vnuje problematice vchovy a vzdlvn osob s mentln retardac (mentlnm postienm). Pedmtem psychopedie je mentln postien jedinec.

2.4.1 Cle a koly psychopedie

Cle psychopedie:

1) odhalit vechny zkonitosti vchovy na zklad poznn rozvoje a zvltnost osobnosti mentln postiench

2) doshnout maximln monho stupn rozvoje osobnosti mentln postiench

3) nalzt adekvtn msto ve spolenosti pro kadho vychovvanho

koly psychopedie: 1) zkoumn osobnosti mentln postiench v souvislosti s jejich vchovou,

vzdlvnm, pracovnm a spoleenskm uplatnnm. 2) zkoumn podmnek speciln vchovy mentln postiench jako pedpoklad

ke stanoven obsahu, zsad, metod, prostedk a forem vchovy a vzdlvn 3) vytven specilnch edukanch a didaktickch metod, metodickch postup

a zajitn jejich aplikace v praxi 4) sledovn historie oboru a historie pe o mentln postien

2.4.2 Mentln retardace

je vvojov porucha integrace psychickch funkc postihujc jedince ve vech slokch osobnosti- duevn, tlesn i sociln

MR je stav charakterizovan celkovm snenm intelektovch schopnost (schopnost myslet, uit se a pizpsobovat se prosted), k nmu dochz v prbhu vvoje

jedince

jde o stav trval, kter je bu vrozen, nebo asn zskan (do 2 let ivota dtte)

zastaral nzev pro MR je oligofrenie nebo slabomyslnost

jedn se o organick postien mozku, nen to stav nemnn, ale dynamicky se rozvj cel ivot

trvale poruena forma schopnost a rznou mrou snena intelektov schopnost projevujc se nejvce pi uen

MR stav charakterizovn celkovm snenm intelektovch schopnost, kter zahrnuj:

o schopnost myslet o schopnost uit se o pizpsobovat se

lenn MR dle pvodu: o ddin (hereditln) o vrozen (kongenitln) o postkoncepn (od narozen do 2 let) dt se narod zdrav, stane se mu raz o demence (zskan MR) po 2 roce ivota o staeck demence degenerace mozkovch bunk o sociln podmnna MR pseudooligofrenie, zdnliv MR

39

dlen podle druhu chovn: o erektick - vzruch pevld nad tlumem- neklidn dti, nejsou schopny se

soustedit na prci, vyruuj v prbhu edukace, dleit je motivace

o torpidn - pevld tlum nad vzruchem, kam dt posadme, tam bude sedt, dleit aktivace, motivace

o nevyhrann procesy vzruchu a tlumu jsou relativn v rovnovze

Klasifikace MR dle IQ

F70 lehk MR (dve debilita) IQ 69-50; jedinci jsou vzdlavateln ve specilnch nebo i v normlnch kolch s obtemi, mohou vykonvat mn kvalifikovanou i

nekvalifikovanou prci, vesms manulnho charakteru, potebuj sociln i emon

podporu, jsou schopni samostatnho ivota, vhodnj je ale ivot ve skupinch nebo

pod dohledem

F71 stedn tk MR (dve imbecilita)- IQ 49-35; takto postien jedinci jsou nevzdlavateln, ale vychovateln, nebvaj schopni samostatnho ivota, mohou

existovat v rmci rodiny nebo stavech; za vnj pomoci se dokou o sebe alespo

sten postarat, nkte jsou zamstnateln v chrnnch dlnch pi velmi

jednoduchch innostech, e bv primitivn s agramatismy, artikulace mn zeteln,

postien me mt formu erektickou (drdivou) a formu torpidn (charakterizovanou

tupost, nezjmem)

F72 tk MR (dve idiotie) - IQ 34-20; k poruchm intelektu se pidvaj poruchy motoriky (ast stereotypn kvav pohyby celho tla), nzk mentln rove se odr

ve vrazu tve, e je extrmn chud, chyb samostatnost pi jdle a pi dodrovn

hygienickch nvyk, vyaduj stl dohled, proto je jejich ivot v rodinch velmi

komplikovan, vtinou pebvaj v stavech

F73 hlubok MR (dve vegetativn idiotie) - IQ pod 20; vtinou je spojena s imobilitou a inkontinenc, nejsou-li jedinci schopni samostatn pijmat potravu, mus

bt krmeni, jejich schopnost komunikace je na nejni primitivn rovni, vtinou ij

v socilnch nebo psychiatrickch stavech

F78 jin MR - pro pidruen postien nelze stanovit

F79 nespecifikovan MR - jde o MR, ale pro nedostatek znak nelze stanovit stupe

Etiologie MR

na vzniku MR se podl ada initel vnitnch a vnjch, vtinou vznik souinnost vce faktor

piny jsou biologick a sociln

faktory endogenn (vnitn) a exogenn (vnj) 1. ddinost lehk MR 2. sociln faktory pseudooligofrenie 3. genov mutace a chromozomln aberace

o v prenatlnm obdob infekce, zen, toxick ltky, razy matky o v perinatlnm obdob abnormity plodu, abnormity porodnch cest a

porod

o v postnatlnm obdob infekce, znty mozku, razy

Demence

je proces zastaven, rozpadu normlnho mentlnho vvoje po 2. roce ivota

demence bv zapinna pozdj poruchou, nemoc, razem mozku

40

nejastji se jedn o znt mozku (encephalitis), znt mozkovch blan (meningitis), poruchy metabolismus, intoxikaci, ndory na mozku, duevn poruchy

demence nepostihuje vechny sloky osobnosti najednou, jak je tomu u oligofrenie, ale postupn, nkter mechanizmy mentlnch funkc jsou pokozeny, jin zachovny

nejastjm projevem demence je porucha pamti, orientace, sudku, schopnosti abstraktnho mylen, pozornosti, motivace, emotivity, chovn a dochz k celkov

degradaci osobnosti

demence bv nkdy nazvna jako zskan mentln retardace

jedn se o pokles a ztrtu intelektovch schopnost, kter dve dosahovaly vy rovn

porucha me mt progresivn tendenci nebo se me zastavit a nevede k dalmu zhoren

demence me bt sten (parciln), projevujc se poruchou jen nkterch intelektovch sloek, nebo tak celkov (totln), kter je zpsobena chronickm

difznm organickm postienm mozku a postihuje vechny intelektov schopnosti

rozliujeme dva zkladn druhy demenc dle doby vskytu: o dtskou o staeckou

Pseudoologofrenie

nazvna termnem zdnliv MR, ve skutenosti se o MR nejedn

dve se pouval termn sociln debilita

je zpsobena vlivem vnjho prosted, nikoliv pokozenm CNS

dtti se nedostv potebn stimulace, je vchovn zanedban, me trpt psychickou deprivac nebo pochzet ze sociokulturn znevhodnnho prosted

inteligenn kvocient bv snen piblin o 10 - 20 bod

nejastjmi projevy jsou opodn vvoj ei, mylen, schopnosti sociln adaptace, hravost, me se objevit negativismus, apatie

Downv syndrom

nejrozenj formou MR

jedn se o chromozomln onemocnn 21. chromozomu

Downv syndrom je zpsoben ptomnost jednoho nadbytenho chromozomu . 21.

chromozomy jsou molekuly deoxyribonukleov kyseliny (DNA), jsou ptomny v kad buce lidskho tla

prbh thotenstv je vtinou bez komplikac, dti se rod donoen s normln porodn vhou

obliej mv ploch rysy, on vka jsou ponkud zk a ikm, ve vnitnm koutku oka je u vtiny vrazn kolm kon asa, co dv jejich om charakteristick tvar

ui bvaj men, sta jsou mal a pooteven, take z nich vynv relativn velk jazyk, krk tchto dt bv mohutnj

asi u poloviny dt s Downovm syndromem je pozorovan pouze jedna rha pes dla (opi rha)

vzrst jedinc s Downovm syndromem je mal, mui mvaj kolem 147 162 cm, eny asi 135 - 155 cm

tlesn vha souvis s pjmem potravy, ale vtinou dti trp obezitou

piblin 40% trp srdenmi vadami, ast jsou smyslov vady

zdravotn problmy:

41

o Hypotonie - snen svalov napt je velmi ast u dt s DS a je rznho stupn - od mrn hypotonie po zvanou. Hypotonie se spontnn zlepuje s vkem, ale

vraznou pravu snenho svalovho napt je mon doshnout pomoc

rehabilitanch program zamench na motorick vvoj dtte, a to ji od 4. - 6.

tdne ivota

o Epileptick zchvaty se u dt se objevuj piblin ve stejn etnosti jako u ostatn populace stejnho vku, ale po dvactm a tictm roce vku se v

porovnn s ostatn populac zvyuj

o Alzheimerova nemoc, degenerativn neurologick porucha, postihuje osoby s DS v dosplosti 3-5 krt vce ne dospl v ostatn populaci. Nkter pznaky nemoci

se zvldaj terapeuticky, obecn se ale nemoc zatm povauje za nevylitelnou.

o Abnormality kardio-vaskulrnho systmu - vrozen srden poruchy (nap. defekt komorov-pedsov pepky, defekt mezikomorov pepky, Fallotova

tetralogie) se vyskytuj tm u 50 % dt s DS. Proto je ivotn dleit vasn

diagnza (echokardiogram) v prvnch dvou mscch ivota i v ppad, e se

nevyskytuj dal pznaky. Podstatn st srdench vad se odstrauje chirurgicky,

co umon dlouhodob zlepen zdravotnho stavu dtte a pispv k prodlouen

ivota lid s DS.

o Poruchy smyslovch orgn. Poruchy sluchu jsou u dt s DS ast vzhledem k odlin anatomii lebky (zkrcen zvukovod) a z toho vyplvajc zven

incidence k stedounm zntm s nslednm ovlivnnm kvality sluchu. Z

poruch zraku se v ranm vku vyskytuje strabismus, pozdji se vyvj

dalekozrakost a krtkozrakost.

42

2.4.3 Pracovn list VIII

1. Psychopedie je obor speciln pedagogiky, kter se vnuje vchov a vzdlvn osob:

se sluchovm postienm

s tlesnm postienm

mentln postiench se zrakovm postienm

s poruchami chovn

2. Mentln retardace je:

nepimen siln reakce vnmavho organismu jedince

ad se mezi tlesn postien

pinou vadnho dren tla

celkov snen intelektovch schopnost

vznik v dsledku negativnch vliv zneitnho prosted

3. Klasifikace MR dle IQ:

spastick a nespastick

lehk, stedn tk, tk, hlubok

hemiparetick, diparetick, kvadruparetick

vnitn a vnj

4. Pseudoologofrenie je:

zpsobena vlivem vnjho prosted (nap. dtti se nedostv potebn stimulace)

je proces zastaven, rozpadu normlnho mentlnho vvoje po 2. roce ivota

porucha pamti, orientace, sudku, pozornosti

nejrozenj formou mentln retardace

5. Downv syndrom:

bv nkdy nazvn jako zskan mentln retardace

jedn se o pokles a ztrtu intelektovch schopnost, kter dve dosahovaly vy rovn

vznik vtinou po razu dolnch nebo hornch konetin

infekn onemocnn hlavn u dt v pedkolnm vku

je zpsoben ptomnost jednoho nadbytenho chromozmu . 21

6. Me bt mentln retardace vrozen:

ano

ne

43

2.4.4 Vchova a vzdlvn mentln postiench

Speciln pedagogick diagnostika

zkoum prbh vvoje ivota, poznatky slou k vchov a vzdlvn jedinc s postienm k rozvoji jejich osobnosti a k monosti jejich socializace

na diagnze se podlej psychologov, speciln pedagogov, sociln pracovnci

clem je co nejobjektivnj poznn lovka s postienm a vytvoit podmnky pro max. socializaci lovka s postienm do spolenosti

Pracovnci centra zajiuj tyto koly:

provdj depist

vedou pesnou evidenci dt a mldee zaazench do pe centra

zabezpeuj komplexn speciln-pedagogickou a psychologickou diagnostiku

poskytuj poradensk a metodick servis rodim, pedagogickm pracovnkm a irok veejnosti pi zaleovn postiench do spolenosti

sleduj a vyhodnocuj vhodnost zaazen a koln spnost sledovanch dt

poskytuj pomoc v otzkch profesn orientace, karirovch poadavk pro ky

podlej se na een problm rodin potkajcch se se zdravotnm postienm dt a zabezpeuj aktivn ast len rodiny na preventivnm a rehabilitan-terapeutickm

psoben

spolupracuj a navazuj kontakty s dalmi poradenskmi pracoviti, se spoleenskmi a zjmovmi organizacemi, spolupracuj s resortnmi vzkumnmi stavy na een

vybranch problm speciln pedagogiky

podlej se na iroce koncipovan osvtov innosti, vypracovvaj a roziuj metodick materily pro rodie postiench dt a pedagogick pracovnky

podporuj dal vzdlvn a zvyovn odbornosti pracovnk centra podle zamen jejich innosti

organizuj diagnostick pobyty rodi s dtmi v pslun speciln kole

v ppad poteby zajiuj kurzy intenzivn pedkoln ppravy

Depist a prevence:

Depist je clen vyhledvn jedinc s mentlnm postienm v regionu (lka porad

mamince dtte, ona se obrac na SPC).

Prevence:

1. primrn - sname se zabrnit vzniku mentlnho postien: nap. kodlivost kouen, povn nvykovch ltek, sprvn ivotosprva, co dlat a jak se chov