Rusk postaven vybudovan severn od Pien-niu-lu-pu

Vesnice Pien-niu-lu-pu je ekou Sha-ho rozdlena na dv sti. Vt st, kterou obsadili rusov, se nachz na pravm behu. Druh st je zhruba 4x 5x men. Vt st le ve vzdlenosti 100 yard od eky. Men st se nachz ve vzdlenosti 370 yard od vodnho toku. Pda lec mezi obma stmi vesnice je zemdlsky vyuvan. V sti vesnice, kter byla obsazena rusy se nenachzel jedin dm, kterm by nenesl stopy boj. Tm vechny stechy shoely a domy se staly neobyvatelnmi. st dom byla uzpsobena k obran. V jejich zdech byly, velmi nahrubo, proraeny stlny. Tkalo se to pedevm dom, nachzejcch se pobl eky. Zdi nebyly pli kvalitn. Byly postaveny z neplench cihel, kamen a hlny. Zdi z udusan hlny pevaovaly. Prmrn tlouka zd, v jejich horn sti, inila 1,5 stopy. V centru vesnice byly uinny pokusy o vybudovn druh obrann linie. Ve zdech dom byly opt proreny stlny. Jej prbh vak zjevn nebyl pli promylen. Zd se, e rusov nemli v myslu vesnici, pi vtm japonskm nporu, brnit. Monosti veden palby do prostoru mezi obma stmi vesnice byly velmi dobr. Tern je zde ploch a eka nem nijak vrazn behy. Pi prohldce postaven bylo na mst nalezeno nkolik mrtvol ruskch vojk, kte byli evidentn zabiti pi nonm hldkovn. Bylo prakticky nemon mrtvoly odsunout, protoe v prbhu zimy se ob strany navzjem napadaly a velmi se inili tak ostelovai. Ostelovai byli aktivn ve dne i v noci. Na jin stran vesnice se nachzely dv roty japonc. Rusk postaven ped 12. diviz byla extrmn siln. Rusov mli pes zimu dostatek asu na to, aby sv obrann postaven vybudovali velmi dkladn. Opevnn byla srovnateln s tmi, ktermi byl obklopen Port Artur. U Pien-niu-lu-pu se eka Sha-ho st na severovchod a stv se z n Tung-kon. Svahy kopc na pravm behu eky jsou prudk, obzvlt u severn od Kuan-shan Ling. Rusk obrann postaven byla tvoena dvma liniemi zkop. Zkopy byly vcemn prbn. Perueny byly pouze v mstech, kde byly svahy kopc protnuty roklemi. Rokle byly zneprchodnny pomoc rznch druh pekek. Pekky byly ostelovny z pchotnch postaven. Soust druh linie byly krom redut tak zezadu oteven poln pevnstky. V nkterch mstech vytveli tet obrannou linii. Byly umstny ve vzdlenosti 1000 2000 yard od eky, na dominantnch vinch. Pokud byly nkter seky pednch zkop dobyty, bylo mono je z pevnstek ostelovat. V pedpol zkop se tm v cel jejich dlce nachzely protipchotn pekky. Rusov stavli bu stromov zseky nebo pekky z ostnatho drtu. V nkterch ppadech se jednalo o kombinaci obou typ pekek. Na vhodnch mstech byly vyhloubeny vl jmy, kter byly shora doplnny ostnatm drtem. Kolem redut a ostatnch typ pevnstek byla vdy vybudovna obvodov pekka z ostnatho drtu. Zkopy byly vten rozmstny a peliv vybudovny. Podlo bylo pro budovn zkop velice vhodn. Profily zkop byly pesn takov, jak meme nalzt v manulech pro budovn polnch opevnn. Nen pochyb o tom, e zkopy mohly bt vybudovny s takovou dkladnost prv proto, e rusov mli k dispozici dostatek asu. Ze zkop mohla bt vedena palba vestoje. Na vhodnch mstech byly rozmstny traverzy. Ped zkopy se nenachzely pkopy. Jejich funkci pln pevzaly pekky z ostnatho drtu, kter se nachzely zhruba 10 yard ped zkopy. Pekky z ostnatho drtu byly tu a tam doplnny vlmi jmami. Zkopy byly budovny stejnm zpsobem, jak to dlali Brov za Brsk vlky, s nzkou nebo dnou pedprsn. Vykopan zemina byla bu pouita k prav glacis nebo rozprostena v tlu. Zkopy nepochybn poskytovaly dostatenou ochranu ped palbou z puek. Run granty by v nich vak dokzaly napchat velk kody. V eln stn zkopu byly nkdy vybudovny schdky, po kterch mohli obrnci vylzt a provst proti nepteli, ktermu by se podailo pekonat pekky z ostnatho drtu, protitok s nasazenmi bajonety. K zadren tonk, kterm by se podailo proniknout do zkopu slouily mobiln drtn ztarasy. Pekky byly pedem pichystny a v ppad poteby mohly bt staeny do zkopu. Zejmna v noci by byly velmi efektivn. Na nkolika mstech rusov pekky do zkop umstily tsn ped tm, ne je opustili.

Jako na vtin boji tto vlky nebyla v zkopech uinna opaten pro zven ochrany horn poloviny tla stelc. Pouze na nkolika mstech, kde psobili ostelovai, byly zkopy narychlo opateny, nepli innou, dodatenou ochranou. Na nkolika mstech byly v pedprsnch proraeny stlny. Rusov ani japonci se vak nepouili z naich (myleno britskch) zkuenost zskanch bhem Brsk vlky. Na svtle modrm pozad, kter tvo obloha, se d poloha stlen velice snadno urit. Dlosteleck postaven byla, oproti vodn fzi vlky, umsovna tak, aby z nich byla vedena vhradn nepm palba. Pi prohldce opevnn byla na dn jednoho dol objevena baterie pro 8 dl (dle veho zde byla umstna poln dla). Dla stlela pes heben, kter byl od nich vzdlen cca 400 yard. Rusov vybudovali velk mnostv dlosteleckch postaven. Nkter z nich vak byla pouvna jen krtce nebo vbec. Okopy toti asto vyplnil snh a led. Vude okolo se nachzely kryt spojovac zkopy. Jednotliv seky a sti obrannho postaven spojovaly cesty, kter byly vybudovny tak, aby je neptel nemohl pozorovat. Ze stavu zkop se dalo snadno usoudit, e byly oputny ve velkm spchu. Vude se povalovaly oteven i zaven bedny s pukovm stelivem, zsoby potravin, atstvo, krumpe, lopaty a puky. Puek nebylo napotno vce ne 20. Vydn rozkazu k rychlmu oputn zkop, v okamiku, kdy se neptel nachz ve vzdlenosti nkolika set yard, je pochopiteln. Ovem to, e obrnce na mst ponech takov mnostv cennho materilu, u pochopiteln nen. Rusov navc bhem boj neutrpli zvan ztrty.

ez ruskm steleckm zkopem a pekkou z ostnatho drtu

Autor: Ing. Vladimr Polek Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz Pouit prameny a literatura: Russso-Japanese war, Reports from British officers attached to the Japanese and Russian forces in the field, Vol. II, London, 1908