Upload
aira
View
33
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Pitný režim. V průběhu zátěže výrazně stoupá výdej tekutin, především při pocení, ale také dýcháním. Fyzický výkon zvyšuje tělesnou teplotu. Pracující svaly vyprodukují až dvacetkrát více tepelné energie než v klidovém období. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Pitný režim
• V průběhu zátěže výrazně stoupá výdej tekutin, především při pocení, ale také dýcháním.
• Fyzický výkon zvyšuje tělesnou teplotu. • Pracující svaly vyprodukují až dvacetkrát více tepelné
energie než v klidovém období.• Vznikající teplo se odvádí pokožkou prostřednictvím
potu (ten zároveň ochlazuje pokožku), kam je transportováno krví. Krev ale také přivádí kyslík a živiny k pracujícím svalům a odvádí metabolické zplodiny.
• Čím více stoupá tělesná teplota, tím více krve se používá k ochlazování a tím méně je jí k dispozici svalům a mozku pro transport živin a odvod zplodin. A tím logicky klesá fyzická výkonnost.
• S dehydratací také souvisejí svalové křeče. Ty jsou způsobeny jednak ztrátou vody, ale zároveň i ztrátou některých minerálů, hlavně sodíku v průběhu výkonu (potem) a draslíku a hořčíku ve fázi regenerace (močí).
• Další, i když méně častou příčinou, mohou být ztráty vápníku, který má klíčovou roli ve svalových kontrakcích.
• Při intenzívním sportovním výkonu může dojít ke ztrátě až dvou litrů tekutin za hodinu.
• Proto je třeba pro udržení dobré sportovní výkonnosti respektovat určitá pravidla pitného režimu a dbát pečlivě na typ a složení sportovního nápoje, konzumovaného v průběhu sportovní aktivity.
Následky dehydrataceProcento dehydratace: 1%: zvýšení tělesné teploty3%: zhoršení výkonnosti4-5%: zvýšení tepové frekvence, křeče, třes,
nevolnost, pokles výkonnosti o 20-30%6-10%: závratě, bolesti hlavy, vyčerpání, sucho v
ústechpřes 10%: úpal, halucinace, vysoká tělesná teplota,
absence potu
Zdroj: P.G.Cooper – Aerobics: Theory and Practice, 1987
• Rychlost vstřebávání tekutin v zaž. traktu závisí na koncentraci nápoje:
• hypotonický roztok - jeho koncentrace je nižší než koncentrace plazmy, snadno se vstřebává.
• izotonický
• hypertonický
• Poměr Na a K by měl být 3-4:1 (někteří autoři
uvádějí 5:2), další vhodné ionty jsou Mg, Ca,
Cl (ten je již v soli s Na)
• Isotonické a hypertonické nápoje je možno ředit a vytvořit tak
nápoj hypotonický, ovšem kromě snížení koncentrace minerálů
dojde automaticky i ke snížení výsledného množství energie, což
ne každý sportovec uvítá.
• Původní domněnka, že isotonické roztoky jsou svým složením nejbližší složení krevní plazmy, vedla k tomu, že byly často používány sportovci k doplnění tekutin.
• Prokázalo se však, že množství solí v potu je menší než v plazmě a proto jsou dnes doporučovány před započetím a v průběhu zátěže především hypotonické nápoje, které svou osmolaritou nejvíce odpovídají složení potu a díky nižšímu obsahu minerálů se vstřebávají podstatně rychleji než nápoje isotonické.
• Ve vytrvalostních sportech, hraje doplňování tekutin klíčovou roli při dlouhodobé a intenzivní zátěži.
• Vhodné jsou především hypotonické roztoky např. Reg-ge Drink (Nutrend), který je navíc obohacen o L-Carnitin, taurin, optimalizuje a stimuluje výkon sportovce.
• Roztoky hypertonické vedou k zahuštění krve a k prohloubení dehydratace - pro sportovce při zátěži nejsou vůbec vhodné.
• Dobrou orientační pomůckou hydratace je barva a množství moči. Malé množství tmavé moči je známkou vysoké koncentrace odpadních produktů v moči a je příznakem dehydratace, která si vyžaduje dále zvýšit příjem tekutin.
• Nepoužívat látky dráždící zaž. trakt - CO2, kofein, chinin…
• Umělá sladidla nejsou vhodná, vhodná je směs sacharózy a glukózy v poměru 1:1
• Mírně kyselý nápoj podporuje chuť k dalšímu pití - citrónová, pomerančová nebo grapefruit. šťáva (jablečná obsahuje i draslík)
• Nejvhodnější teplota nápoje- v létě 10 - 12 oC, v zimě kolem 20oC
Teplota nápoje při sportování v zimě
• Teplota by se měla blížit teplotě lidského těla - snáze prochází trávicím traktem, extrémní teplotu nápoje si musí tělo upravovat:– studený nápoj hrozí následným
nastydnutím (průdušky jsou prokrvené),
– horký nápoj způsobuje pocení (ztráta energie) a mate sliznici (zhoršují se její přirozené reflexní reakce).
• Vzhledem k tomu, že při dlouhodobé zátěži dochází nejen k extrémnímu výdeji tekutin a minerálů, ale samozřejmě také energie je nutné při sestavování pitného režimu pamatovat také na nutnost průběžně doplňovat zásoby energie.
Podle množství energie v nápoji rozeznáváme nápoje:
• rehydratační • rehydratačně-energetické • energetické
Rehydratační nápoje - u výkonů nepřekračujících 2 hod a při
výkonech za vysoké teploty vzduchu.
• Nejdůležitější je dodání tekutin (ne energie)
• S nízkým obsahem sacharidů 2 - 3% (10 - 15g cukru na 1 l).
• Vhodnější je zastoupení více druhů sacharidů v nápoji
Rehydratačně-energetické nápoje - doba zátěže nad 2 hod
• Kromě zavodnění i dodání energie
• Obsah sacharidů 4 - 8% - tato koncentrace ještě neovlivňuje významně dobu vstřebávání vody a slouží již i jako zdroj energie
Energetické nápoje - fáze regenerace (zátěž nad 3 hodiny?)
• Obsah sacharidů nad 8%, ale i 20% a více
• Tato koncentrace však výrazně zpomalí vstřebávání a může být také příčinou střevních potíží, nejčastěji průjmů.
• Je-li tedy zátěž energeticky extrémně náročná a je za potřebí energii doplňovat, vhodnější je doplnit ji jinou formou – např. gely (Carbosnack).
Jak postupovat?• 20 min před výkonem 0,4l rehydratační nápoj a
pokračovat v doplňování tekutin při zátěži (asi 0,5 - 0,8l za 1 hod).
• Při výkonu nad 2 hod přejít na nápoj rehydratačně-energetický.
• Po výkonu - při velkých ztrátách tekutin rehydratačně - energetiké nápoje.
• Při menších ztrátách tekutin a dobrém doplňování energetický nápoj.