Podnikový software: Řízenípodniku a systémová integraceBusinessIT.cz

Edice: BusinessIT ebooksAutoři: Redakce BusinessIT.cz a partneřiCopyright © Bispiral, s.r.o., 2012Vydáno v roce 2012 v Bispiral, s.r.o.Názvy použité v této knize mohou být ochrannýmiznámkami příslušných vlastníků.web: www.BusinessIT.cz

Dosáhnout růstu a současně úspor. V organizacijako celku, ale i v jejím IT. Zdánlivě jsou tyto cíleneslučitelné, ale existují jistá zaklínadla, která by tuměla pomoci. Patří k nim třeba hybridní IT, v jehožrámci jsou propojeny interní a externí cloudy iklasické IT, nezapomíná se na SOA, mocnýmkouzlem má být i integrace CRM s BI či sociálními

sítěmi nebo inteligentní analytické nástroje.Pokud máte pocit, že je těch formulí snad až příliš,musíme s vámi souhlasit. Jakmile se ale oddělí zrnood marketingových termínů a skutečný potenciál odkryptických zkratek, začínají ona zaklínadla dávat opoznání větší smysl. Hybridní IT slibuje vyšší pružnosti úsporu nákladů – když ne hned, tak alespoň dobudoucna, funkční CRM integrované s okolím pakucelený přehled o klientech, díky němuž lze hledatdalší cesty k růstu. Každé z výše uvedených kouzelovšem bohužel vyžaduje více práce a více know-how,než jen mávnutí kouzelnou hůlkou a správné vysloveníněkolika slov ve Škole čar a kouzel v Bradavicích.V této eknize vám nabízíme pohled analytiků iuživatelů na možnosti integrace různých systémů i naaktuální vývoj v některých žhavých oblastechspadajících pod společné označení Podnikovýsoftware. Vzhledem ke komplexnosti tématu jsme sezaměřili především na pojmenování a sledovánítrendů; pokud se chcete na podnikový softwarepodívat z většího nadhledu, přidali jsme pak jakočtvrtou kapitolu i náš dřívější redakční článek, kterýse věnuje jednotlivým typům tohoto softwaru.

Redakce BusinessIT.cz

Partnery této eknihy jsou:

Nejpalčivější úkoly dneška v oblastipodnikového softwaru

Soustředit se na růst, ale současně hledat dalšíúspory. Využít potenciál IT a investovat do novýchřešení, která jsou schopna přinést konkurenčnívýhodu. Tak by se dala stručně shrnout agendafirem, jejichž představitele v rámci několikaprůzkumů zpovídali zástupci analytické společnostiGartner. Na následujích řádcích ovšem bude řečnejen o nich, ale třeba také o fenoménu Big data

nebo o trhu BI.

Jaké problémy řeší šéfové firem

Gartner v jednom ze svých průzkumů vyzpovídal vícenež 220 šéfů firem s ročním obratem přes 500milionů amerických dolarů z cca 25 zemí světa, abyzjistil, co očekávají od roku 2012, jaké problémybudou řešit a – samozřejmě – v čem by jim IT mohlopomoci. Prvním zjištěním byla skutečnost, že 85 %ředitelů očekává, že i v letošním roce se v jejichbyznysu projeví potíže světové ekonomiky, což dojisté míry určuje jejich priority. Nejskeptičtější přitombyli zástupci evropských a afrických zemí, ani ostatníregiony ovšem rozhodně nejsou vůči horší náladěimunní.Nejvyšší prioritou šéfů firem je stále růst, nicméně nadruhé pozici se uhnízdil – s nejvyšším důrazem odroku 2009 – požadavek na úspory. Nemá všakzpravidla jít o úspory v investicích do IT – dvě třetinydotazovaných naopak hodlají investice do IT zvýšit,aby jim pomohly zvýšit konkurenceschopnost.Favoritem z hlediska investic do IT jsou přitom

řešení do systémů CRM, od kterých si slibují získání,udržení a lepší vytěžení zákazníků; pozornost si všakzískávají i mobilní řešení a cloud.Analytici Gartneru upozorňují, že samotné investicenestačí. Aby bylo dosaženo uspokojivých výsledků,je třeba zajistit správné řízení investičních projektů amanagement změn. Spolu s novými IT řešeními jepodle nich třeba zajistit rovněž změny v pravidlech, vprocesech a v podnikové kultuře. Rovněž je třeba mítjasno v tom, co je od řešení očekáváno. Dotazovaníšéfové firem vyjadřovali zájem především o lepšíinformace o zákaznících a o konkurentech na trhu.

Big data: Větší než velké množství dat

Zaměříme-li se na konkrétní technická řešení, pak jerozhodně velkým tématem práce s takzvanými Bigdata, tedy tak velkými objemy dat, jejichž zpracováníjiž není efektivně možné běžnými nástroji. Tatootázka se na první pohled týká jen velkýchpodnikatelských subjektů – alespoň v kontextu výšeuvedeného; samostatnou kapitolou jsou Big datapotřebná pro konkrétní technická řešení například u

výzkumných projektů v oborech, jakými jsoumedicína, meteorologie, výzkum genomu, analýzawebu nebo biochemie. S potřebou využívání dat zesociálních sítí, snahou o podrobnější sledovánízákazníků, ale i dat například z marketingovýchkampaní se ale s fenoménem Big data setkává stálevětší počet firem. A to navzdory faktu, že se díkytechnickému vývoji logicky zvyšuje hranice (byť dojisté míry rozmazaná), od níž se data označují jakoBig.Analytici Gartneru upozorňují, že schopnost pracovats „velkými daty“ dává firmám dosud mnohdynetušené možnosti. Na základě analýz souvisejícíchdat, která byla dosud z technických důvodůuchována v separátních systémech, lze nejednouobjevit nové souvislosti a z nich vyplývající tržnípříležitosti, ale i hrozící rizika.Podle Davida Newmana, viceprezidenta Gartnerupro výzkum, Big data zásadně mění tradičníinformační architektury – posouvají je od zaměření nadata warehousing (ukládání a komprese dat) ktechnologiím pro data pooling (toky dat, jejichpropojení a možnosti sdílení). „V éře velkých dat jeúkol praktiků z oblasti EA (Enterprise Architecture)

jasný: Navrhnout systémy tak, aby využívaly možnostivelkých dat zevnitř i z vnějšku organizace,“ říkáNewman.Podle Gartneru umožňují Big Data lidem srozhodovací pravomocí spatřit určité vzory chovánínapříč různými typy dat, ale jen tehdy, pokud je propráci s těmito daty zvolena dostatečně důvtipnástrategie. Mimo jiné doporučují využívat veřejnědostupná data (geografická, ze sociálních sítí apod.).Současně ovšem vyzývají k motivování interníchzaměstnanců ke sdílení dat tak, aby byla skutečnědostupná všem, kdo je ve firmě mohou potřebovat.Rovněž je podle Gartneru vhodné počítat se vznikemnových pozic interdisciplinárních analytiků amanažerů s hlubokými analytickými schopnostmi.Tito lidé by měli zřejmě mnohdy disponovatdovednostmi z oblastí computer science,matematiky a statistiky. Rovněž potřební budou dalšíIT specialisté schopní pořídit a nasadit ty správnénástroje pro získávání, propojování, analýzu, správu avizualizaci dat.

Řečí čísel

Plány uživatelů a doporučení analytiků jsou jednoustranou mince, tou druhou – daleko exaktnější – jsoupak konkrétní čísla prodejů. Analytici Gartneruupozorňují na jeden z nejrychleji rostoucích segmentůpodnikového softwaru, a to na skupinu produktůzahrnující BI (Business Intelligence), analytickéaplikace a PM (Performance Management) software– s loňským celosvětovým růstem o 16,4 % na 12,2miliard amerických dolarů. "BI, analytický software aPM byly identifikovány jako jedna z cest, jak filtrovatrostoucí objem informací tak, aby zodpovědné osobyzískaly ten správný vhled do situace a mohly činit tasprávná rozhodnutí,“ komentuje vývoj Dan Sommer,hlavní analytik Gartneru.Ostatně dřívější průzkum Gartneru mezi šéfyinformatiky již ukázal, že k jejich hlavním prioritámpro rok 2012 patří právě nasazení analytickýchsystémů a BI obecně. Kromě pětice největšíchvýrobců uvedeného balíku produktů, kterými jsoupodle Gartneru SAP s 24 % trhu, Oracle, SASInstitute, IBM a Microsoft, sledují analytici ještě dalšípřibližně stovku menších inovativních hráčů, z nichžněkteří nabízejí tak zajímavá řešení, že i v této době

zažívají prudký růst."V roce 2011 trhu (v uvedené oblasti) stáledominovala tradiční řešení,“ poznamenává Sommer.“Nicméně klíčové trendy, jako jsou nástup cloudu,mobilních řešení, sociálních sítí a big data sehrají vpříštích deseti letech klíčovou roli v rychlejším přijetípodobných nástrojů a pomohou posunout centrumzájmu od BI a analytiky tlačené ze strany IT k řešenímnabízejícím silný individuální kontext a jasné cílení navybranou oblast zájmu,“ předpovídá Sommer. „Vnásledujících deseti letech bude každý ovlivněnanalytikou daleko častěji a významněji, než je tomudnes,“ uzavírá.

Systémová integrace ve věku cloudcomputingu

Aktuální vývoj IT přináší mimo jiné i zásadní změnupohledu na metody a cíle systémové integrace. Spříchodem a rozvojem cloudu se totiž stále častějimluví o novém typu takzvaného hybridního IT, jehožrealizace vyžaduje řadu nových postupů. Podle

realizace vyžaduje řadu nových postupů. Podleanalytiků společnosti Gartner hybridní IT využívánových technologií k propojení cloudů,sofistikovaných přístupů k třídění dat a SOA obecněk propojení IT systémů."Hybridní IT je novým pojetím IT – a nejde o žádnoupřechodnou záležitost,“ upozorňuje Chris Howard,výkonný viceprezident společnosti Gartner. „Zatímcotrh cloudu dospívá, IT organizace musejí přijmouthybridní strategii IT, která buduje nejen interní cloudpro uchování kritických dat a poskytování kritickýchIT služeb – a konkurující veřejným poskytovatelůmcloudových služeb, ale také využívá externí cloud prouchování dat a poskytování IT služeb, které nejsou naúrovni označované jako ‚kritická‘,“ dodává Howard.„Hybridní IT vytváří symetrii mezi interními a externímiIT službami, které v následujících letech způsobíposun paradigmatu IT pro business,“ uzavírá.

Role SOA ve věku cloudu

Už před třemi lety analytici Gartneru upozorňovali, žese spolu s celým pojetím IT významně posouvá ipojetí SOA. „SOA se posouvá do oblasti mimo své

tradiční kořeny ve stylu vzdáleného volání procedurtak, aby zahrnula formy interakce, které jsouobsaženy v REST (Representational State Transfer -rozhraní pro jednotný a snadný přístup ke zdrojům,jimiž mohou být data nebo stavy aplikace), vewebově orientovaných architekturách a varchitekturách řízených událostmi,“ uvedl tehdy JessThompson, viceprezident Gartneru pro výzkum.„Iniciativy, které SOA umožňuje, jako jsou SaaS(Software as a Service), BPM (Business ProcessManagement) a cloud computing získávají stále většípopularitu i uživatelskou bázi,“ dodal Thompson.Architektura SOA si přitom historicky nevydobylanijak velkou popularitu; mnohými byla vnímána jakoněco komplikovaného a někdy i příliš těžkopádnéhopro dané integrační úlohy. Podle Gartneru aleneúspěchy SOA souvisejí nikoli s myšlenkou jakotakovou, ale s přílišným soustředěním se nakonkrétní technologie a s nedostatkem projektovéhořízení. „Potřebujete nějakou centrální autoritu, kterázajistí těsnou koordinaci v rámci celého projektu(nasazení SOA) a potřebnou disciplínu při zaváděnínových služeb. Řízení je třeba pro oblastibezpečnosti, plánování změn, správu konfigurací,

testování, monitoring i nastavování požadavků naQoS (Quality-of-Service),“ upozornil Thompson.Nutno dodat, že v průběhu posledních tří let opravdudošlo k vývoji žádoucím směrem: SOA a její promnohé komplikovaně znějící souputníci - XML WebServices, UDDI nebo WSDL se ze zkratekproměnily v realitu; podnikové aplikace významnýchIT hráčů jsou stále častěji systémem komponent,které nabízejí standardní komunikační rozhraníschopné výměny dat s okolním světem. Konečně setak dostáváme do fáze, kdy se systémy díkyarchitektuře orientované na poskytování služeb (aříkejme jí SOA, nebo ne) snáze propojují, abyvytvořily komplexní hybridní IT prostředí zahrnující jakstávající IT v původním pojetí, tak různé formy cloudu.

Problémy s integrací systémů

Ohlédneme-li se zpět za dědictvím starších ITsystémů (tedy legacy IT), je zřejmé, že pokud vprůběhu minulých let odolaly pokusům o integraci sokolím, ani nyní nemáme k dispozici žádný kouzelnýproutek, kterým bychom je ke komunikaci s ostatními

IT systémy přiměli. V horším případě tak mámeinterní IT prostředí s mnoha různými systémy od řadyvýrobců, které představují samostatné světy. A ženejde o výjimečnou situaci, dokazoval ještě nedávnotřeba nejmenovaný významný poskytovateltelekomunikačních služeb v ČR, který kvůli vzájemněnepropojeným systémům vykazoval k nelibostiklientů významné procento chybovosti při vyřizováníobjednávek – prostě proto, že data nebyla kdispozici tam, kde být měla.Pokud máte to štěstí, že budujete IT systém nazelené louce, pak máte vše snazší. Většina z nás alemusí stavět na základech, které jsou již vybudovány.V takovém případě je třeba vždy pečlivě ověřitpodporované standardy komunikace cloudovéinfrastruktury, kterou hodláme využívat, standardypodporované nasazovanými systémy interníhocloudu i standardy podporované ze strany legacy IT(jsou-li nějaké – například díky tomu, že se již vminulosti přikročilo k realizaci některých projektůimplementace SOA).

Hlasy uživatelů SOA

Nedávný průzkum SearchSOA.com ukázal, že jednes SOA navzdory dřívějším kontroverzím v řaděorganizací poměrně běžně využívanou architekturou.A to i díky tomu, že začíná být doceňována jakovhodný můstek mezi klasickým IT, již zmiňovanýmiprostředími cloudu a také mobilních aplikací. Žeovšem stále nejde o bezrizikový přístup, ukazujíkonkrétní čísla: Za významný úspěch označujenasazení SOA jen 34 % respondentů, přijatelnýúspěch nebo alespoň „jakýsi“ úspěch 36 % z nich aostatní vyjádřili nespokojenost.Polovina dotazovaných uživatelů využívá SOA prosvé webové aplikace a přibližně stejný počet jiplánuje využít v oblasti SaaS a mobilních aplikací.Respondenti přitom oceňují právě přínosy SOA kintegraci systémů, méně už dříve hlasitězdůrazňovanou možnost znovupoužití již jednouvytvořených komponent.Celkově je zřejmé, že nasazení SOA v odpovídajícímrozsahu nelze očekávat v rámci několika měsíců –jde zpravidla o dlouhodobý proces, při němž sezásadně mění celé prostředí – a vyvíjí se tak, jak sevyvíjí i celá oblast informačních technologií. Protože

také požadavky kladené na systémovou integraci sestále vyvíjejí – především právě kvůli nástupu cloudua rostoucímu využívání mobilních technologií.

Průzkum: Integrace systémů CRM vefirmách

Svět systémů CRM (Customer RelationshipManagement, řízení vztahů se zákazníky) se vposledních letech významně mění, a to nejen kvůlitlakům způsobeným obtížnější ekonomickou situací,ale také kvůli zvýšeným očekáváním zákazníků. Tavyplývají mimo jiné ze stále širšího využití sociálníchsítí nebo mobilních zařízení – a s tím souvisejícíchpožadavků na odpovídající komunikaciprostřednictvím těchto kanálů.Výše uvedené trendy ovšem neznamenají, že by bylomožno klasické komunikační kanály začítzanedbávat. I nadále by se tak například nemělostát, že zaměstnanec firmy komunikující s jejímklientem nemá k dispozici všechny potřebnéinformace o svém protějšku. V optimálním případě je

informace o svém protějšku. V optimálním případě jemá před sebou přesně v okamžiku, kdy je potřebuje,v jednom rozhraní, přehledné a aktuální. To ovšempochopitelně klade vysoké nároky mimo jiné právěna integraci všech zúčastněných systémů; pokudtotiž klient právě zadal data prostřednictvím svéhomobilu nebo webu, měla by být již vzápětí součástíinformací prezentovaných tomu zaměstnanci firmy,který s ním právě začal komunikovat.O tom, že realita má k ideálnímu stavu mnohdydaleko, svědčí mimo jiné průzkum společnostiScribe Software, který se zaměřil na stavzákaznických dat ve firmách v roce 2012. Pojďme sespolečně podívat na jeho nejdůležitější zjištění. Ještěpředtím ale dodejme, že dotazovány byly tři stovky ITprofesionálů dodavatelských firem i firemníchzákazníků.

Systémy zaměřené na práci se zákazníkem

Průzkum ukázal, že v žebříčku důležitosti – a nákladů– za hlavním prvkem podnikových systémůzaměřených na práci se zákazníkem, jimiž jsouobecné CRM systémy, následují systémy BI

(Business Intelligence) a SFA (Sales ForceAutomation). Na dalších příčkách se podle objemuinvestic umístily Social CRM, Marketing Automation(MA) a aplikace pro služby zákazníkům (CSA,Customer Services Applications). Komentátoři zeScribe Software odhadují, že nižší investice do MA aCSA souvisejí s faktem, že jsou tyto funkce stálečastěji již součástí právě obecných CRM systémů.Pokud jde o způsob provozování tohoto softwaru,více než polovina respondentů průzkumu ze stranyzákazníků (přesně 51 %) konstatovala, že vsoučasnosti využívá kombinace klasických lokálníchsystémů a systémů poskytovaných prostřednictvímcloudu. Celých 11 % jich pak už používá pouzecloudová řešení.

Integrace je stále jen nesplněným snem

Pouze u 15 % firem lze podle výsledků průzkumuhovořit o plné integraci systémů, které řešíkomunikaci se zákazníkem. Polovina dotazovanýchpřipustila částečnou integraci, zatímco 35 % jich dlesvých slov stojí teprve na začátku integrační cesty.

Optimističtější pohled nabídli systémoví integrátoři:Podle nich dosáhlo plné integrace 26 % klientů a 62% integrace částečné.Podle dotazovaných je ovšem dosaženo výrazněhoršího stupně integrace, pokud je využíván cloud.33 % z dotazovaných, kteří využívají pouze CRMsystémy v cloudu, připustilo, že integrace je nasamém startu – oproti 9 % u těch, kteří mají systémyu sebe, zcela pod vlastní kontrolou.Pokud jde o integraci CRM, 21 % firem hlásí plnouintegraci CRM se systémy SFA (Sales ForceAutomation a 18% s MA (Marketing Automation).Plnou integraci CRM s BI hlásí jen 11 % firem, smobilními řešeními 8 % a s řešeními pro sociálnímédia 6 %. Zajímavý je pak pohled na priority firem:Na první místo klade 68 % z nich integraci CRM saplikacemi CSS (Customer Service Support),následuje Business Intelligence s 66 % a poté SFAa MA – obojí s 60 %.

Co firmy od integrace očekávají

Je celkem logické, že k hlavním očekávaným

přínosům systémů pro práci s klientskými daty patříkomplexnější přehled o zákaznících – jednotlivě i vcelku – a usnadnění práce díky možnosti pracovat sjediným integrovaným systémem namísto přecházenímezi různými druhy softwaru. Obchodním výsledkempak mají být pochopitelně vyšší prodeje, většíspokojenost zákazníků a dosažení vyššího obratu najednoho klienta.Nicméně 70 % dotazovaných klientských firem nemádle svých zástupců k dispozici žádné exaktní metriky,na základě kterých by přínosy integrace vyhodnotily.A stejný problém připouští i polovina integrátorů.A podívejme se ještě na přístupy dotazovaných křešení integrace systémů. Téměř 60 % z nichspoléhá na vlastní kód, 45 % tázaných pak využívá kintegraci software třetích stran (obě skupiny sepřekrývají). 38 % firem stále využívá manuální přenosdat mezi systémy. Zatímco 86 % firem pak při řešenísystémové integrace spoléhá na své IT oddělení, 35% jich pokukuje (i) po systémových integrátorech akonzultantech zvenku.A ještě informace ohledně kritérií klientů výběruintegračního softwaru třetích stran: Roli podledotazovaných hrají snadnost použití, cena a

specifické možnosti integrace pro systémy, kteréfirma používá. Do budoucna by se pak firmy chtělyzaměřit i na integraci se SharePointem a dalšímiřešeními pro týmovou spolupráci, s e-mailem a smarketingovými analytickými nástroji.

Lehký úvod do problematikypodnikových informačních systémů

Jakmile se začne mluvit o informačním systémupodniku, zpravidla se to neobejde bez množstvízkratek a komplikovaných termínů, které ne vždyspolečně vytvoří jasnou a přehlednou informačnímozaiku. V případě, že už takovou mozaiku máte vhlavě, následující text není zřejmě pro vás; vopačném případě pojďte s námi pohlédnout nazákladní přehled souvislostí v oblasti informačníchsystémů.Pro začátek si informační systém podniku popišmejako software, který je schopen uchovávat všechnadata týkající se vaší firmy (nebo jiné organizace) a

poskytovat vám – i všem dalším kolegům, je-li totřeba – přesně ty informace, které potřebujete. Jdesamozřejmě o ideální stav – v praxi se zpravidlaurčité množství dat nachází i mimo tento (ucelený)systém; velmi časté je to například u běžnýchtextových dokumentů nebo u e-mailů. Být tomu takale nemusí.

Systém, který (ne)roste s firmou

Říká se, že správný informační systém roste spolu sfirmou, ale realita bývá často odlišná. Mnoho malýchfirem ve svých začátcích žádný informační systémnenasadí, nebo, přesněji, nahrazuje specializovanýnástroj nějakým nástrojem běžným – typickytabulkovým kalkulátorem. Ve firmě tak vznikajídesítky excelových tabulek – nebo tabulekvytvářených v nějakém on-line systému, jako jsouGoogle Apps, takže je lze alespoň velmi snadnosdílet – a po pravdě – po nějakou dobu to může býtnaprosto vyhovující řešení.Je tu však přece jen jedna výjimka, na kterou jepoužití tabulkových kalkulátorů značně nepohodlné, a

tou je účetnictví. A právě účetní systém tak zpravidlabývá prvním krokem firmy do světa informačníchsystémů (pokud ovšem účetnictví nemá na starostiexterní firma a nedělá ho v účetním systému, dokterého neexistuje pro klienty žádný vzdálenýpřístup). Účetní systémy přitom mají dnes mnohdynejednu vlastnost větších informačních systémů: Jsoumodulární (kromě samotného účetnictví nabízejízpravidla i moduly skladu, objednávek nebo mezd),pracují s rolemi uživatelů (takže různí uživatelé majípřístup k různým agendám) a nabízejí určitémanažerské informační výstupy (byť omezené třebajen na přehled základních finančních toků a nainformace o stavu přijatých objednávek).V okamžiku, kdy tabulky přestanou stačit, nastáváokamžik rozhodnutí – a je zřejmé, že aktuální systémtabulek s firmou poroste jen stěží. Výhodou je, že vtéto chvíli organizace začíná v podstatě na zelenélouce. Nevýhodou pak, že právě teď je třeba serozhodnout správně. Jak firma poroste, zvolenýsystém by už měl opravdu být schopen růst s ní.Další výměna kdykoli později bude znamenatspoustu starostí navíc.

Pohled na informační systém zblízka

Za základ podnikového informačního systému (dálejen IS) je považován systém plánování podnikovýchzdrojů (Enterprise Resource Planning, ERP). Někdyse lze rovněž setkat s pojmem správa podnikovýchzdrojů (Enterprise Resource Management, ERM),jehož význam však není zcela ustálený – a obecněmá – v řeči výrobců – znamenat vyšší formu ERP,např. ERP úzce integrované se systémem prosprávu dokumentů (Electronic DocumentManagement, EDM).Pro naše účely zde zůstaneme u osvědčenéhotermínu ERP. Systém ERP v sobě v optimálnímpřípadě integruje velké množství procesůsouvisejících s chodem organizace. Velmijednoduše si ho lze představit jako hodně rozšířenýúčetní systém zmíněný výše – software ale umožňujenejen účetnictví a fakturaci, ale i sledování a řízenívýroby, logistiky, správu majetku, prodej a na rozdílod účetního systému, který je zpravidla takzvanýmkrabicovým řešením, se ERP běžně upravuje na míruklientovi.

Pokud bychom chtěli vytvořit extrémně jednoduchéschéma ERP (jako je to publikované zde), pak byzde bylo jeho jádro a okolo něj subsystémy pro prácise zákazníky CRM (Customer RelationshipManagement), pro práci s dodavatelským řetězcemSCM (Supply Chain Management) a manažerskýinformační systém MIS. Nad MIS (anebo jako jehosoučást) by byla zakreslena BI (BusinessIntelligence), což je sada technologií a algoritmůschopná mimo jiné inteligentní analýzy dat v IS nazákladě integrovaného know-how o daném typupodnikání.

Nabídka funkčnosti informačního systému

Náš stručný pohled do světa podnikovýchinformačních systémů nyní rozšiřme o základnípřehled typické nabízené funkcionality. Následujícíoblasti funkcí nemusejí nutně odrážet jejich umístění vkonkrétních modulech, protože to se může u různýchvýrobců a produktů lišit. Například personalistikamůže být leckdy v základní formě pokryta iobecnějším účetním modulem. Spíše jsme se tedy

snažili o co nejlogičtější uspořádání z hlediskapožadované funkčnosti.Rovněž zmiňujeme pouze podstatné vlastnostiodlišující od sebe různé druhy funkcionalit. Pomíjímetak zřejmý fakt, že moduly mnohdy zahrnují nástrojepro automatizaci procesů – definované workflow(včetně např. definovaných náhradníků v případě, žeje některý z členů řetězce nedostupný), formuláře,definovatelné grafické výstupy apod. Rovněžnerozebíráme detaily ohledně přístupu k datůmpodle definovaných přístupových práv, propojení sdalšími funkcemi (výroby s dodavateli, projekty sanalýzou financí apod.), nadstavby mířící k BI apod.A nevypisujeme ani zcela zjevné funkce, bez kterýchby daná funkcionalita nebyla myslitelná – napříkladdatabázi (adresář) zaměstnanců, dodavatelů čizákazníků v příslušných modulech.V optimálním případě nejsou data v systémuduplikována na různých místech (není-li to třeba ztechnologických důvodů – kdy by to ale mělo býttransparentní pro uživatele), jednotlivé agendy jsouprovázány a navázány na další systémy v organizaci(mimo jiné např. na komunikační systémy – e-mailapod.).

Základní okruhy funkčnosti IS

A nyní se již tedy pojďme podívat na přehledmožných okruhů funkčnosti IS tak, jak byl nastíněnvýše. Znovu podotýkáme, že nejde o členění pomodulech (daná funkcionalita může být v různýchproduktech v různých modulech), přičemž tam, kdeto považujeme za vhodné, uvádíme vybrané funkceduplikované v rámci více okruhů.Zaměstnanci: nábor, docházkový systém (sledovánípřesčasů, nastavení přístupových práv), výkazypráce, mzdy, zaměstnanecké výhody, školení,sledování výkonu, sledování výdajů zaměstnance,hodnocení zaměstnanců, sledování kariéry, přehledknow-how zaměstnance, porady, samoobslužnýinformační portál pro zaměstnance, personálníplánování, výkazy potřebné pro státní instituce...Dodavatelé a nákup: přehled nákupů a dodavatelů,přehled komunikace, sdílení dokumentů sdodavateli, hodnocení nabídek, hodnocenídodavatelů, kombinování zdrojů (různýchdodavatelů), objednávky (vytváření, schvalování,

sledování, elektronické zaslání dodavateli)...Logistika: doprava (plánování, objednávání udodavatelů, sledování vlastních vozů, evidence aprovozní deníky, knihy jízd, komunikace s čerpacímistanicemi, silniční daň), sklady (evidence zásob,správa skladovacích míst, balení, operace příjmu avýdeje, podpora čárových kódů a RFID, automatickégenerování objednávek), celnice (celní sklady, celnírežimy)...Výroba: tvorba prognóz, plánování (se zřetelemnapř. na kapacitu pracovníků a strojů, dostupnostnástrojů, materiálu a komponent, kapacitu skladů,externí kooperace apod.), správa technickýchpodkladů (popisy výrobků, výkresy, postupy),podpora výroby/úpravy na zakázku, projektovévýroby a výroby na sklad, řízení a synchronizacevýrobních procesů i v různých lokalitách,konfigurátory výrobků, kalkulace, sledování průběhuvýroby, řízení jakosti, údržba výrobních kapacit...Projekty: projektová dokumentace, řízení projektů –termíny, činnosti, zdroje, subdodávky, sledovánívytížení/volné kapacity zdrojů, sledování postupuprojektu, finanční řízení projektu, řízení rizik, sledování

projektů ve více firmách...Prodej: distribuční systém, maloobchod(propagace, doplňování zboží, analýza prodeje,pokladní terminály), e-shop, mobilní prodej, prodejnídokumenty, cenové kalkulace/slevy, rezervace,přehled nabídek, sledování prodejních týmů,sledování servisních smluv...Marketing: segmentace trhu, marketingové akce (aanalýza akcí), direct mailing, podpora tvorbykatalogů produktů, sledování konkurence, analýzapříležitostí...Zákazníci: analýza chování zákazníků (spokojenost,potenciál pro nákup dalších produktů), získávánízákazníků, podpora marketingu, plánování/sledováníkontaktů s klienty, správa odpovídajících dokumentů,kontaktní centrum, servis...Účetnictví: vnitropodnikové, daňové, faktury, celnídeklarace, DPH, Intrastat, cizí měny, přístup kinternet bankingu, tisk platebních poukázek...Majetek: krátkodobý a dlouhodobý, umístění ainventarizace majetku (včetně podpory čárovýchkódů), odpisy, analýzy...Správa dokumentů: příjem (v elektronické i

papírové podobě/skenování) a archivacedokumentů, vyhledávání, možnost opatřit papírovédokumenty čárovými kódy, správa oficiálních šablondokumentů...Další funkčnosti: branžová řešení řešící specificképožadavky různých odvětví podnikání, správa IT(správa událostí, správa konfigurací, řešeníproblémů, řízení změn), mobilní přístup k datům,správa portfolia projektů (analýza, zajišťování zdrojů,synchronizace), řízení shody a rizik (audit souladu správními rámci a určenými standardy, analýzaexterních rizik, analýza bezpečnosti dat),komunikace s dalším softwarem (EDI, propojení semailovým systémem, s kancelářským balíkem),konstrukční systémy CAD, elektronické publikačnísystémy...

Nesnadná volba informačního systému

Výběr vhodného informačního systému zahrnuje řadukroků; výchozím bodem je nepochybně analýzasituace organizace (firmy), kde má být nasazen, ijejího předpokládaného vývoje. Přitom je vhodné vzít

v úvahu nejen funkcionalitu systému, ale také jehorozšiřitelnost, nabízená rozhraní (směrem kuživatelům i k dalším systémům), schopnost dalšíhorůstu, historii výrobce (i dodavatele), poskytovanéslužby a pochopitelně také vhodnost danéhosystému pro zvolené odvětví podnikání. Dodejme, žesystémy vycházející z požadavků odvětví se označujíjako branžová řešení (případně vertikální řešení).Stejně jako další software, také IS lze provozovatvlastními silami (na vlastních serverech, ve vlastnímdatovém centru apod.) nebo jej odebírat jako službu(software přitom může být provozován u dodavatele,u jeho dodavatele, ale i u vás – ovšemdodavatelem).Při rozhodování o zavedení IS je třeba vždy počítat surčitou dobou nasazování (implementace), kdy sesystém upravuje podle požadavků organizace tak,aby jím zajišťované informační procesy odpovídalystruktuře a podnikání firmy. Proces implementacemimo jiné zahrnuje vložení odpovídajících dat,definice procesů, propojení s dalšími systémy firmynebo školení zaměstnanců.

Tuning ERP s využitím adaptivníchregulačních mechanismů

(Autorem kapitoly je Ing. Milan Hruška, IS Berghofs.r.o.)(Partnerský příspěvek)Jako nezávislý výrobce softwaru nabízí společnostBerghof integrovaná řešení uzpůsobená primárněpožadavkům výrobních podniků. V popředí stojíoptimalizace, ekonomické aspekty a technickýprůběh celého řetězce tvorby hodnot. Při nasazenírozšiřujícího balíku Adaptive Manufacturing Control(AMC) je stávající ERP řešení klienta doplněno omožnost regulace dynamických výrobních procesů.Jádrem AMC modulů jsou adaptivní integrovanéregulační komponenty pro komplexní výrobu. Tytokomponenty aplikují kybernetický přístup nalogistické procesy a nabízejí koncepčně naprostonový způsob optimalizace výrobních procesů. Svyužitím tohoto funkčního balíku je možné dosáhnoutperfektně sladěného plánu s výrobou a tím takéideálního vytížení strojů a pracovníků. Optimální

synchronizace materiálového hospodářství a výrobyvede k výraznému snížení skladových zásob přisoučasném zkrácení průběžných dob a zvýšeníspolehlivosti dodávek.AMC/SRM (SamoRegulační Mechanismy) jako prvníčást modulárního systému adaptivní regulace AMCautomatizovaně počítá prognózy budoucí potřebyvýrobků, polotovarů i materiálu na základěhistorických dat a statistických pravděpodobností.Prognózy se vytvářejí automatizovaně, uživatelnemusí být expertem na statistiku a není zatěžovánnastavováním potřebných simulačních modelů. Nazákladě zjištěných informací navrhuje AMC/SRMoptimální nastavení řídících veličin a dispozičnístrategie pro systém ERP a průběžně optimalizujejejich nastavení na kartách položek podle aktuálnísituace.Další částí AMC, zabývající se regulací zakázkovýchdat, jsou moduly nazvané DSP – Dynamickásynchronizace procesů. Tento inteligentní systémtrvale přizpůsobuje zakázkové sítě pomocí stanovenípriorit výrobních příkazů, potažmo obchodníchzakázek, a stlačování/natahování dob předání(časových rezerv) dle aktuální situace. Výsledkem

jsou aktualizované reálné termíny operací astanovení pořadí jejich zpracování jako podklad prořízení výroby. Jsou kontinuálně vyhodnocována aoznamována momentální a očekávaná zpoždění.Kritická cesta upozorňuje na místa, která přisebemenším zpoždění ovlivňují termín celé zakázky.Příčiny jsou okamžitě rozpoznatelné. Prostřednictvímmanuálního zásahu je možné najít a provéstnejvhodnější variantu řešení. Tato kontinuální aautomatizovaná regulace ERP systému přesahujedoposud známé možnosti nasazení APS (AdvancedPlanning and Scheduling) současných informačníchsystémů.

Potenciál přínosů lze zjistit předem

Budoucí uživatel AMC/SRM nejde prakticky dožádného investičního rizika – před rozhodnutím oimplementaci lze pomocí vstupní analýzy na základěkonkrétních dat předem změřit potenciál přínosů.Zkušenosti z realizovaných aplikací potvrzujívýznamné přínosy (minimalizace zásob při zachovánídodací spolehlivosti, zkrácení průběžných dob při

stávajících zásobách) a krátkou dobu návratnostiinvestic vložených do projektu optimalizace (2–6měsíců).Typickým případem nasazení AdaptiveManufacturing Control je společnost FIBRO, kdebylo dosaženo uvolnění likvidity v hodnotě 24 mil.EUR. Dále je například zajímavá společnost MTMPower - zde došlo nasazením AMC ke zkrácenídodací doby o 2/3 – a to z 6 týdnů na 2 týdny přizachování objemu zásob a současném zvýšenídodací spolehlivosti. Ve společnosti Voith TurboBHS Getriebe GmbH byl využitím AMC prodlouženkapacitního výhled z původních 3 měsíců na více než9 měsíců při současném snížení podílu nepokrytýchpotřeb nakupovaných dílů na 1%.

O společnosti Berghof

Společnost Berghof Systeme byla založena v roce1992 v Königsee (Německo). Sídlo společnosti vDurynsku je zároveň centrálou skupiny firem vNěmecku, Rakousku (Vídeň), Spojených Státech(Detroit) a České republice (Olomouc). Klíčové

kompetence firmy Berghof spočívají v expertníznalosti procesů ve výrobních firmách. Jakospecialista na ERP tuning a optimalizaci zdrojů akomplexních procesů v zakázkové výrobě patří kfiremnímu profilu vedle vývoje softwaru také dodávkyšpičkového ERP řešení německé společnosti PSIAG s názvem PSIpenta, kompletní péče o zákazníka– systémová integrace, vedení projektu, školení,konzultace, údržba a podpora po implementaci příp.následné optimalizace. Více informací lze nalézt nawww.berghof.cz.

Zapomeňte na BI i na datové sklady tak,jak je znáte

(Autorem kapitoly je Vladimír Kyjonka, BI BusinessAdvisor SAS ČR.)(Partnerský příspěvek.)Ještě před několika lety se zdálo, že datový sklad aBusiness intelligence jsou zlatým grálem IT velkých aúspěšných firem. V důsledku využívání informačníchsystémů v běžných agendách nejrůznějších

systémů v běžných agendách nejrůznějšíchorganizací vzniklo totiž velké množství dat, u nichž sezdálo být hříchem je dostatečně nevyužít – a datovýsklad s BI se zdály dobrým řešením. Touha vytěžitdata je tu samozřejmě dodnes – jen prostředky semění. Z dobrých důvodů.Když rozvoj technologií posunul IT do takové úrovně,díky níž bylo možné příslušný objem dat efektivnězpracovávat, zdálo se, že řešení je opravdunadosah. Mnozí se tak rozhodli posbírat data zevšech stran, uložit je do jedné velké jímky a na niaplikovat dostatečný výpočetní výkon. Tak vzniklydatové sklady. Světlo světa spatřila řada technologiíurčených speciálně pro datawarhousing, datovýsklad byl najednou chápán jako jakýsi magický cílvšeho snažení a metodou pokus/omyl se k němuřada firem blížila. Nebo si to alespoň myslela.Potom ale přišel zásadní zvrat: Vývoj technologií dalIT prostředky do rukou běžným firemním uživatelům -a těm najednou přestalo stačit, že systémy někdenějak pracují, ale začalo je zajímat, k čemu jimbudou. Tím správným cílem tak dnes už není mítvšechna data ve skladu a objevit jednu verzi pravdy.Manažeři i zaměstnanci na nižších úrovních teď chtějí

získat kdykoli a rychle konkrétní informaci, která jimumožní lépe dělat jejich práci.Cílem tedy není vznik datového skladu. Ten je jenomprostředkem, vlastně jedním z možných prostředků.Cílem je nyní dostat se k užitečné informaci. Ktakové, která v dané chvíli pomůže. Jen za takovoujsou firmy ochotny vydat peníze.

Demokratizace IT

Jakmile byla překročena hranice, za kterou sezačaly informační technologie využívat skutečněmasově, objem generovaných či získávaných datzaznamenal explozivní růst. Internet jesamozřejmostí, stejně jako mobilní technologie,chytrá zařízení ve výrobě, v dopravě, v obchodu, vmedicíně a dokonce i ve státní správě. Novéinformace dnes vznikají a šíří se rychleji, než kdykolidříve.Ale to s sebou nutně přináší změnu pohledu na ně.Myšlenka, že je budeme moci pořádně využít teprvetehdy, až je všechny dostaneme do jednohoobrovského skladu, a to poté, co je předtím

proženeme čím dál tím komplikovanějšímiintegračními, ETL a kdovíjakými dalšími systémy aprocesy, je zoufale zastaralá. Je to totiž zdlouhavé adat je navíc už tolik, že to snad ani není možné. Nejenkvůli potřebné kapacitě, ale i kvůli množství jejichforem, formátů, syntaxí, životních cyklů či kvality.Takže na rovinu: Představa, že jedna technologickáplatforma obsáhne vše, je zcela iluzorní. Znamenaloby to obrovské náklady s omezeným užitkem.

Hybridní ukládání a inteligentní BI

Až dosud jsme problém definovali, teď se alepojďme podívat na jeho možná řešení. A začněme udvou konceptů, které se týkají přístupu k architektuřeBusiness intelligence: Tím prvním je koncept hybridníarchitektury ukládání dat, která bývá označovánataké jako postmoderní ukládání dat - post-modern BIstorage. Tím druhým pak architektura předsunutéinteligence. Oč jde?Idea hybridní architektury Business intelligencevychází z přístupu, který zjednodušeně říká, že sbouřlivým vývojem dat nemá cenu bojovat, ale

naopak je třeba se snažit z něj vytěžit maximum. Jeto podobné, jako se záplavami: Můžete se snažitzadržovat vodu obrovskými přehradami vezregulovaných řečištích, ale zřejmě to nakonecpovede k povodním ještě ničivějším a ještěpřekvapivějším. Přírodní opatření - suché poldry,pásy vegetace nebo chytré obdělávání půdy - námumožňují naučit se s hrozbou přicházející velké vodyžít a občas ji ještě využít - třeba k udržení vláhy vkrajině. A podobně je tomu se záplavou dat.Nejprve je třeba smířit se s faktem, že jednu verzipravdy nezískáme díky nacpání všech dat dojednoho všeobjímajícího datového skladu. Existujícíwarehousy není třeba rušit, jako nebudeme bouratpřehrady, ale zkusíme je smysluplně využívat. Kroměnich ale budou součástí datové infrastruktury i jináúložiště, využívající různé metody ukládání azpřístupňování dat. Ta se budou vzájemně lišitpoužitými technologiemi a metodami,optimalizovanými pro konkrétní typy dat.A nadefinujeme si správné priority. Pokročiloutechnologii, využívající masivního paralelismu aumožňující agresivní mobilizaci výkonu, použijemepro ukládání těch dat, z nichž se v reálném čase

generují informace kritické povahy intenzivněvyužívané velkým počtem uživatelů. Zde se drahéřešení vyplatí. Data, jež jsou zpracovávánakampaňovitě v měsíčních či kvartálních periodách anejsou masivně sdílena, necháme klidně najednodušších platformách, třeba v off-line módu. Prosemistrukturovaná a nestrukturovaná data pakpoužijeme speciální databáze pracující s texty.A vypořádat se budeme muset i s celou škálouanalytických systémů, které pro svou práci vyžadujípřizpůsobené formáty a struktury dat, nebo dokoncepracují s vlastními úložišti. Určitě také budeme musetzachytávat a analyzovat informace z dat jen takproplouvajících mezi procesy, takzvaných on-linedata-streams.

Jak tedy na ukládání dat

Systém ukládání dat, jež je součástí infrastrukturyřešení Business intelligence, musí být výsledkeminteligentního procesu návrhu architektury. Na jehozačátku jsou business požadavky, jež se promítnoudo požadovaných výstupů řešení. Za nimi pak

metody, pomocí nichž budou výstupy určeny(vypočítány), dále požadavky těchto výstupů na dataa způsob zpřístupnění těchto dat, který do značnémíry definuje způsob jejich uložení. Ten pak budenavržen tak, aby byla v rovnováze informační potřebas efektivitou vztaženou na přínosy a náklady použitémetody.Výše uvedený přístup se nazývá Informacemi řízenýpřístup k budování Business intelligence(Information-driven approach, někdy také Analytics-driven approach). A stojí proti klasickému datyřízenému přístupu (Data-driven approach), jenžspočívá ve snaze nejprve posbírat data a pak k nimpřidat metody a nástroje - a následně vytvořitinformaci, která je předložena uživatelům.I nový přístup ale samozřejmě má svá úskalí.Opuštěním bezpečí monolitického řešení a uloženímdat na více místech jsme se vzdali relativnějednoduchého prostředku udržení konsistenceinformací, tedy oné slavné jedné verze pravdy. Asoučasně rezignací na možnost umístit dowarehousu všechna data vzniká riziko, že uživateleošidíme o nějakou důležitou informaci, která pakbude navždy ztracena.

Problémy jsou řešitelné

První problém lze řešit takzvaným řízenímkoordinovanými procesy (Agreed processes), jež jeznámo jako hlavní princip pro udržení konzistenceinformací v distribuovaných architekturách datovýchskladů (jmenovitě sběrnicové architektuře - Busarchitecture). Opírá se o konsolidovanou vrstvumetadat a koordinované řízení datových toků (ETL) spodporou kolaborativních technik a technologií iřízení znalostí.Druhý problém lze řešit za pomoci konceptupředsunuté inteligence. Díky ní bude odfiltrovánbalast a data ohodnocena podle jejich důležitosti arelevance předtím, než se v hybridní architektuřeuloží na určené místo. Jde vlastně o předsunutí částiinteligence před datový sklad, byť zde tímto pojmemjiž neoznačujeme ono jedno všeobjímající úložnémísto.Business intelligence bývá mnohdy chápána jakojakási nadstavba nad datovým skladem a pokročiléanalýzy jako jistá třešnička na dortu. Pokud se vám

zdá, že nastíněný koncept do jisté míry bourá tradičníparadigma, vězte, že jde jen o zdání: Ve skutečnostije blíž již dlouho proklamované snaze vytěžit onobohatství skryté v datech. Zaměřuje se totiž naskutečná data, skutečné uživatele a skutečněpotřebné informace.

PLM – integrační prvek podnikové ITinfrastruktury

(Autorem kapitoly je Ing. Pavel Mareš, ředitel TD-IS)(Partnerský příspěvek. Obrázky: Autor.)PLM systémy, jak již název napovídá, řeší správuživotního cyklu výrobku. Ano, to je jejich hlavní funkce,ale je třeba vidět ještě jeden velmi důležitý úkol.PLM je mimo jiné zodpovědné za integraci všechostatních komponent informačního systémuspolečnosti do jednoho funkčního celku.Běžně každý očekáváme, že PLM (product lifecyclemanagement) spravuje data z aplikací, které datavytvářejí. Ano, to, že PLM systém poskytuje

vytvářejí. Ano, to, že PLM systém poskytujeintegrace na CAx a office aplikace, je standardnífunkčností. Každý PLM by měl umět integrovatstandardně užívané systémy minimálně na úrovnidokumentů (v případě CAD 3D modely a 2Dvýkresy). Dokumenty by ovšem měl vedle nativníchdat spravovat i v neutrálním formátu, v takovém, kterýumí zobrazit prakticky každý pracovník. Dnes se jakotakový neutrální formát používá PDF.Aplikace musí umět nejen zmíněný soubor vytvořit,ale i doplnit do něj další informace – různá razítka,informační údaje, jména schvalovatelů, čárový kód…Neutrální formát neslouží jen pro prohlížení uživateli,kteří nemají na svém počítači aplikaci, která nativníformát zobrazí, ale také pro hromadné tiskydokumentace a její poskytnutí spolupracujícímsubjektům. Pokud takovou funkčnost PLM systémnenabízí, není reálně použitelný.Rozdíl mezi jednotlivými produkty je pak zpravidla vtom, jaké aplikace umí spravovat. Zde je dobře vidětrozdílný přístup k problematice jednotlivýmiposkytovateli softwaru. Dnes již téměř každý výrobceCAx nabízí ke svému řešení i „PLM“ systém. ZkratkaPLM je úmyslně v uvozovkách, řada z nich se totiž

perfektně vypořádá s data managementem jejichCAx, ale pro ty ostatní nabízí podstatně méněfunkcionality (a to se vůbec nezabýváme rozboremtoho, zda jde o PLM, nebo o team datamanagement). Kolik je dnes společností, kterépoužívají pouze jeden CAx systém? Velmi málo.Proto by se společnosti s multi CAx prostředím mělyzaměřit výhradně na nabídku produktů od firem,které nejsou svázané se žádným CAx, jako jsouORACLE, ARAS, nebo třeba na českém trhu TD-IS.

Nejen správa dokumentů

PLM neřeší jen správu dokumentů, ale předevšímsprávu výrobkových dat, zjednodušeně řečenokonfiguraci výrobku (správa součástí nakupovaných ivyráběných a jejich vazeb – kusovníky pro danoukonfiguraci výrobku). To z hlediska integracevyžaduje umět vytvořit konstrukční kusovník nazákladě struktury modelů v CAD a dále pak umožnitvytvoření technologického kusovníku.Tím to vše nekončí. Řada klíčových informací(katalog nakupovaných součástí a materiálů včetně

cen, stav rozpracované výroby, odchylky…) je v ERP- a tím se dostáváme k další integraci, k integraci naaplikace, které data převážně „konzumují“.Většinu dat pro plánování a řízení výroby (kusovníky)získávají z CAx právě prostřednictvím PLM systému.Ostatní (technologické postupy, specifikace, plányjakosti a další) vznikají dokonce přímo v PLM.Detailní rozbor integrace mezi PLM a ERPsystémem by vyžadoval samostatný článekpodstatně většího rozsahu. Je zde řada otázektechnologických – jak řešit sdílení informací (textovésoubory např. XML, sdílené databázové tabulkynebo propojení pomocí middleware). Je to složitáproblematika, ale je to „jen“ technologie. Vážnějšíotázky jsou analytické – kde a odkud získat jakádata, která z nich budou primární, jak zamezitredundanci dat atd. V každém případě řadarealizovaných a především funkčních integrací meziPLM a ERP ukazuje, že i přes svoji složitost je tatooblast zvládnutelná a se zkušeným dodavatelem i„spolehlivá“.

Most mezi CAx a ERP

Most mezi CAx a ERP, který PLM poskytuje, je asikaždému zřejmý, pokud ne, tak nezbývá neždoporučit zaměřit se na obrázek vpravo. Končí tímale integrační úloha PLM?Nekončí. Vedle klíčových, více či méně standardníchaplikací má každá společnost řadu speciálníchaplikací, které v sobě více či méně skrývají firemníknow-how. Může se jednat o Excel s výpočtemnákladů na výrobek, ale i o podstatněsofistikovanější aplikace. Například výrobcekomplexních zařízení, jakými jsou třeba turbíny,kompresory, motory a další, nikde na trhu nekoupísoftware pro návrh svých produktů. Právě novákonstrukční řešení jejich produktů je to, co je odlišujeod konkurence. Každé takové nové řešení vyžadujenové výpočtové algoritmy a postupy. Firmámnezbývá, než si svůj „výpočtový“ software vytvořit.Jenže takový software tvoří odborníci na tepelné,proudové či pevnostní výpočty, ne programátoři. Jakpotom takový software vypadá? Je to řadajednotlivých aplikací, kde výstup jedné je zpravidlapapír, který uchopí někdo další a čísla z něj naťukádo jiného programu. Myslíte si, že přeháním? Pokud

ano, tak navštivte firmu, která takový komplexnívýrobek nabízí.Každého okamžitě napadne, jaký potenciál proúspory v sobě skrývá vytvoření jednotného systému,který bude pracovat nad jednotnou databází.Veškerá data budou jen na jednom místě (bezredundancí), bude přehled o verzích, nic se nebudezadávat několikrát…