Pohled zvenčí na českou energetickou bezpečnost

David Buchan, Oxford Institute for Energy StudiesPraha, 27. dubna 2010

Souhrn

Češi se již nemusí příliš obávat o svou energetickou bezpečnost v jejím úzkém významu, jenž se týká možnosti, že by zahraniční dodavatelé (např. Rusko) mohli omezit dodávky nebo je používat jako politickou zbraň.

Češi by se ale měli zajímat o energetickou bezpečnost v širším významu energetické udržitelnosti, a to jak z hlediska životního prostředí, tak i ekonomiky.

Česká republika je vysoce závislá na uhlí a lignitu, a to více než u poloviny vyráběné elektřiny, přičemž zavádění čistých uhelných technologií a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů bude složité a drahé.

Pražská opatrnost

Češi se zachovali moudře a v polovině 90. let snížili svou závislost na ruském plynu prostřednictvím uzavření smlouvy na norský plyn dopravovaný přes Německo.

Tento plyn je dražší než ruský plyn, který i nadále pokrývá přes 80 % českých potřeb. RWE Transgas prodloužil svou smlouvu s Gazpromem pro Českou republiku až do roku 2035.

Opatrnost se vyplatila v lednu 2009. Češi mohli zvýšit import z Německa i těžbu ze zásobníků a zásobovat Slovensko. Probíhá stavba dalších propojek do Rakouska a na Slovensko.

Spolehlivá pověst

Češi připomínají, že ve věci bezpečnosti jednali a nestěžovali si, jako někteří jejich sousedi.

Příkladem je ropovod IKL postavený v devadesátých letech do Německa.

Zelená zpráva Evropské komise z roku 2008 vyzdvihuje IKL jako "skvělý příklad veřejného financování ropovodu určeného k pojištění dodávek, a to v okamžiku, kdy trh tuto potřebu necítí."

Investice do IKL se vyplatila a v roce 2008, kdy došlo k omezení dodávek ruské ropy českým zákazníkům, se ukázala jako užitečná pojistka.

Nová proaktivní bruselská politika v oblasti infrastruktury

Až doposud se EU zaměřovala na přeshraniční infrastrukturu a nehrála žádnou přímou roli ve financování nebo plánování přenosu nebo výroby, které se považovaly téměř za samofinancovatelné a samoplánovací oblasti.

Plán ekonomické obnovy však vyhradil 4 miliardy € na propojky plynovodů a přenosových soustav, CCS (ukládání CO2) a mořskou větrnou energetiku.

Komise navrhuje EU, že by (např. Komise) měla intervenovat ve prospěch urychlení projektů důležitých pro EU; už k tomu docházelo prostřednictvím zvláštních "koordinátorů".

Bylo přijato nové nařízení požadující po členských státech, aby informovaly Komisi o všech svých nových energetických investicích.

Brusel slibuje na podzim 2010 "energetický infrastrukturní balíček"

Materiál o rozvoji a financování energetické infrastruktury až do roku 2020/2030.

Komise posuzuje stávající prioritní programy.

Plán na nové mořské sítě v Severním a Baltském moři.

Zpráva o inteligentních sítích.

Nadcházející rozhodnutí o rozpočtu EU po roce 2013. Je potřeba více evropských peněz na spojení plynovodů, jako zálohu pro větrné a solární systémy a elektrické vedení propojující mořské větrné elektrárny a CCS clustery s jejich trhy.

Hlavní energetická vedení, která mají být dokončena v roce 2020

Technologie projektu Celková délka (km)

Délka nově budovaných spojení (km)

Délka vylepšených spojení (km)

Střídavý proud 32500 25700 6900

z toho >300kV 29600 23200 6400

Stejnosměrný proud (převážně podmořské)

9600 9600 0

CELKEM 42100 35300 6900

z toho střednědobé 18700

Zdroj: European Network of Transmission System Operators in Electricity – ENTSO-E

Hlavní energetická vedení, která mají být dokončena v roce 2010 - 2014

Region Investice (mld eur)Severní moře 12-14

Baltské moře 11-13

Střed Jih 11-12

Středovýchod 8-9

Střední jihozápad 6-7

Střední jihovýchod 4-5

Celkem 23-28

Země zasažené plynovou krizí

Země zasažené plynovou krizí

Země nejvíce zasažené plynovou krizíZemě vážně zasažené plynovou krizíZemě částečně zasažené plynovou krizíTok plynu

Mnoho projektů už je v běhu

Mnoho projektů už je v běhu

Terminály pro zemní plyn (LNG)

Rozšíření skladovací kapacity pro plyn

North Stream (diverzifikace přepravy)

Přeshraniční propojky

Infrastruktura a vybavení umožňující obrátit směr toku plynu

Nabucco (diverzifikace přepravy A zdroje)

Bezpečnost založená na uhlí = nejistota v dlouhodobém pohledu

Česká republika je 2. největší exportér elektřiny v EU. Přebytečná elektřina je pro bezpečnost dobrá a skutečnost, že část z ní je jaderná nebo bezuhlíková, je také příznivá.

Ale přibližně 60 % české elektřiny pochází z uhlí/lignitu. Není to tak zlé jako v Polsku (95 %), ale je to výrazně nad průměrem EU.

Češi mají z historického hlediska větší povinnost čistit ovzduší než Poláci. Průmyslová revoluce začala na Evropském kontinentě – paralelně s Británii – v českých zemích a její součástí bylo spalování uhlí.

Čistší uhelné možnosti = výdaje

Superkritické a ultra-superkritické metody spalování uhlí mohou účinnost posunout do rozmezí 40 – 50 %, a jednou možná nad 50 %.

Jímání a ukládání uhlíku dokáže odstranit až 90 % CO2.

Ale měkké postihy za CO2 (nízká cena uhlíku v ETS – Evropském systému obchodu) a slabá poptávka po elektřině vede společnosti k váhání ohledně nových investic.

Obnovitelné zdroje

"Z historického a geografického hlediska má ČR větší možnosti v oblasti efektivity než obnovitelných zdrojů." (IEA 2005)

Tradiční obnovitelné zdroje se blíží hranici svých environmentálních možností v oblastí hydroenergetiky a pravděpodobně i biomasy.

Nové obnovitelné zdroje. "Vítr... spíše zdroj problémů [potřeba záložních zdrojů, úzká místa a přetížení při distribuci] než konkurenceschopný zdroj" – Vládní zpráva 2009. Problém se solárními zdroji je spíše finanční – 40 % celkové podpory pro obnovitelné zdroje jde na zdroje (solární panely), které vytvářejí 7 % obnovitelné energie.

Recepty pro Prahu

Nebuďte tak spokojení s uhlím, které je opravdu klimatickým problémem. Uhlí je nejen neudržitelné z hlediska životního prostředí, ale v Evropě se stává i ekonomicky nekonkurenceschopným. Např. Polsko bylo v roce 2009 čistým dovozcem, a mimo jiné nakupovalo v Rusku.

Nestavte se tolik proti plynu, který může z krátkodobého hlediska představovat užitečný most k nízkouhlíkové ekonomice. Poté, co ČR předvedla ukázkovou prozíravost při diverzifikaci svých zdrojů plynu, si můžete dovolit rozšířit jeho využití.

Institut pro veřejnou diskusiwww.ivd.cz

Kontakt pro média:Michal Kaderka

Tel.: 777 771 084E-mail: press@ivd.cz