Pohusitská doba a doba poděbradská

Pohusitské období

9.prosinec 1437 Zikmund Lucemburský Albrecht II. Habsburský (1397 - 1439) – zeť,

manželka Alžběta Lucemburská – král německý, uherský a český, prosadil se přes odpor části šlechty (podpora polského prince Kazimíra), období vlády (1437-1439)

Turecké nebezpečí, Uhry – při tažení proti Turkům zemřel na úplavici (říjen 1439)

Syn Ladislav narozen 4 měsíce po smrti - Pohrobek

Čeští králové

Zikmund Lucemburský Albrecht Habsburský

Období bezvládí

Uklidnění sporů katolická x kališnická šlechta Tvorba územních celků – Landfrýdy (v čele

hejtmani) Východočeský landfrýd – v r. 1444 v čele

hejtman Jiří z Poděbrad 1448 – vytváří jednota poděbradská

(kališnická šlechta) x jednota strakonická (katolická šlechta)

1452 – Jiří z Poděbrad správcem země do za nezletilého Ladislava Pohrobka

Ladislav Pohrobek1440 - 1457

Král Dítě, král Holec, období vlády (1453 - 1457) Zpočátku odmítány jeho nároky na uherský i český trůn

– potřeba dospělého krále (turecké nebezpečí) Ve dvou letech ztratil i matku, poručník římský král

Fridrich III.Habsburský Ve 4 letech přijat za uherského krále (správce Jan

Hunyady) Ve 13 letech zvolen českým králem (správce Jiří z

Poděbrad) V r. 1457 přesidluje do Prahy, má se oženit (francouzská

princezna), náhle onemocní a umírá (listopad 1457) Podezření na otravu (Jiří z Poděbrad) 1985 – vyšetření ostatků, příčinou smrti leukémie

Ladislav Pohrobek

Ladislav Pohrobek

Co asi znamenalo rčení: „Za krále Holce byla za groš ovce“ ?

Jiří z Poděbrad - král dvojího lidu

Jiří z Poděbrad (1420 – 1471) – rod šlechticů z Kunštátu, jediný král, který nepocházel z panovnické dynastie

Umírněný kališník, ve 14 letech se účastnil bitvy u Lipan

Zemský správce v době vlády nezletilého Ladislava

2.březen 1458 zvolen králem

Jiří z Poděbrad zvolen králem

Vláda Jiřího z Poděbrad (1458-1471)

Předkorunovační slib papeži (Pius II.) pronásledovat kacíře – za kacíře bráni zejména zástupci jednoty bratrské, ne kališníci

Král dvojího lidu – snaha udržet mír mezi katolíky a kališníky

Opora o kališnickou církev – vláda na základě basilejských kompaktát (husitský král)

Slib o pronásledování kacířů papeži Piu II.

Řešení náboženských rozporů

1462 – poselstvo k papeži pro potvrzení basilejských kompaktát – neúspěšné

1466 – Jiří prohlášen papežem za kacíře1468 – křížová výprava vedená

Matyášem Korvínem – podpora zelenohorské jednoty (katolické panstvo)

1469 – porážka Matyáše u Vilémova

Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem u Vilémova roku 1469

Vnitřní politika

Rozkvět hospodářství – ražba českého groše, težba stříbra v Kutné Hoře, podpora řemesel a obchodu, vojenské zákroky proti lapkům a lupičům – péče o bezpečnost obchodních cest

Zahraniční politika

1462-1464 – Rytířské mírové poselstvo – Lev z Rožmitálu – snaha o vytvoření unie států na obranu proti hrozící turecké invazi

Cestu popsal Václav Šašek z Biřkova – podle záznamů sepsal Alois Jirásek dílo: „Z Čech až na konec světa“

Převratná myšlenka středověkého „společenství národů“ (obdoba dnešního OSN, EU) – neúspěch (opomíjení papeže)

Cesta Lva z Rožmitálu

Konec vlády

1471 – smrt Jiřího z Poděbrad Před smrtí – dohoda s polským králem Kazimírem IV.

Jagellonským o předání vlády jeho synu Vladislavovi

Jednota Bratrská

Základem učení Petra Chelčického (1390 – 1460) Spis „O trojím lidu“ – odmítal učení církve o rozdělení

společnosti na kněžstvo, šlechtu, lid – hlásal rovnost lidí v právech a zákonech, kritika panování osob světských i duchovních, hromadění majetku

Pokora, chudoba Církev založena 1457 – Řehoř Krajčí, sami si volí

biskupy Z počátku členy drobní rolníci a řemeslníci, poté i

šlechta Pronásledováni za Jiřího z Poděbrad, později za

Habsburků Členem – Jan Ámos Komenský