Pojistný obzor - Worldwide Risk Solutions€¦ · OBSAH Ceny povinného ručení jsou na historickém minimu! strana 4 2011 – rok zisků i ztrát strana 18 Analýza směrnice IMD2:

Pojistný obzor

Ročník 89 2012

Č a s o p i s

č e s k é h o

p o j i š ť o v n i c t v í

3

OBSAH

Ceny povinného ručení jsou na historickém minimu!

strana 4

2011 – rok zisků i ztrát

strana 18

Analýza směrnice IMD2: Pojišťovnictví čekají velké změny

strana 8

Pojištění insolvence cestovních kanceláří pod mediálním tlakem

strana 23

EDITORIAL

NA AKTUÁLNÍ TÉMACeny povinného ručení jsou na historickém minimu! 4RNDr. Petr Jedlička, Ph.D.Anketa: Situace v povinném ručení ohrožuje pojistný trh 6Redakce

LEGISLATIVA A PRÁVOAnalýza směrnice IMD2: Pojišťovnictví čekají velké změny 8Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc. Další evropská regulace. Na scénu přichází PRIPs 11Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.Obsah, meze a limity pojmu „odborná péče“ v pojišťovnictví 13JUDr. Monika Bayerová, Ph.D.Novela zákona č. 56/2001 Sb. klepe na dveře. Co přináší? 15JUDr. Zuzana Hlaváčková Novinky z legislativy 17Mgr. Eva Kozojedová

EKONOMICKÉ INFORMACE2011 – rok zisků i ztrát 18Ing. Kateřina Lhotská Solvency II: Malé a střední pojišťovny čeká hodně práce 20RNDr. Martin Janeček, Ph.D.

POJISTNÉ SPEKTRUMPojištění insolvence cestovních kanceláří pod mediálním tlakem 23RNDr. Petr Kouba, MBAKam spěje pojištění cestovních kanceláří? 25Mgr. Marie NezvalováPojištění rekreačních plavidel zajímá Čechy čím dál více 26Bc. Jana Korečková

ZE SVĚTAEnvironmentální pojištění: Jak evropské země chrání životní prostředí? 28Doc. Ing. Eva Vávrová, Ph.D.Klimatické změny jako zdroj inovací pro budoucnost 30David BreschZájem o problematiku underwritingu stále stoupá, říká členka ELHUA 32Mgr. Jan Cigánik

Z DOMOVAČAP podporuje zvyšování kvalifikace zaměstnanců pojišťoven 34Marcela KotyrováŽofínské fórum věnované reformě zdravotnictví 36RedakcePovodňové mapy: Pojistitelé mění nástroj pro řízení rizika 37Ing. Marcela MachováIntermap TechnologiesDIRECT Pojišťovna v Česku končí. Majitele neuspokojily výsledky 38Redakce

INSURANCE DIGEST2011 – A year of gains and losses 39Ing. Kateřina LhotskáClimate change as a source of future innovation 41David Bresch

Vážení čtenáři,

není sporu o tom, že pojistný trh v České re-publice zažívá velmi složité období. Po mnoha letech růstu totiž dochází poprvé v moderní his-torii k jeho poklesu. Důvodem je hlavně situace v povinném ručení. Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že v této oblasti panuje přetrvávající cenová válka. Již minimálně tři roky jsme svědky neustálého snižování cen, a to i za situace, kdy se každoročně navyšuje objem vyplaceného pl-nění za škody z povinného ručení. Tento stav vede k reálnému ohrožení existence některých menších pojišťoven v České republice. Sektor pojišťovnictví navíc mohou v tomto kontextu ohrozit i další změny, které politiku cen povinné-ho ručení také zcela jistě ovlivní. Účinností nové-ho občanského zákoníku budou zrušeny sazeb-níky škod na zdraví, jaké se doposud používaly. Výše náhrady má nově vzejít z jednání mezi po-jišťovnou a klientem nebo o ní rozhodnou soudy.

Ceny za pojistná plnění škod na zdraví tak ještě pravděpodobně strmě porostou. A zapotřebí je také zmínit některé aktivity Evropské unie. Mám na mysli zrušení výjimky pro pojišťovnictví z anti-diskriminační směrnice pro pohlaví. Takovéto na-řízení si zřejmě vyžádá nemalé náklady, přesněji, vyžádá si zásadní změny v kalkulacích cen pojist-ných produktů a následné zvýšení cen pojištění pro ženy. Pojistný trh zkrátka čekají velké změny, které se nevyhnou nikomu. Stabilita sektoru by tak měla být nejen pro velké hráče na trhu nej-důležitější motivací. Z tohoto důvodu je načase cenovou válku ukončit a vrátit nepříznivý stav k normálu. V rubrice Na aktuální téma se této problematice věnuje vedoucí oddělení služeb pojistné matematiky a analýz společnosti SUPIN Petr Jedlička. A co nabízí další rubriky? Z klíčových témat zářijo-vého čísla jmenujme článek Jaroslava Mesršmída v rubrice Legislativa a právo, který rozebírá novou směrnici Evropské unie IMD2. Ta si klade za cíl zajištění rovných podmínek mezi všemi účastníky prodeje pojistných produktů a posílení ochrany pojistníků. Právnička referátu compliance z České pojišťovny Monika Bayerová hledá v dalším pří-spěvku odpověď na otázku, zda jsou přiměřené kroky ČNB v rámci výkonu dohledu se zřetelem na cíle, podstatu a vymezení pojmu „odborné péče” v právním řádu ČR.Zamyšlení nad výsledky roku 2011 přineslo řadu podnětů k rozličným úvahám. Jednu z nich nabízí v rubrice Ekonomické informace analytička společ-nosti Ness Kateřina Lhotská. Podle jejího názoru

byl loňský rok v mnoha ohledech velmi význačný.Letošní prázdninová sezona ukázala v plné naho-tě problém, který se týká pojištění úpadku cestov-ních kanceláří. Ředitel odboru úrazového a ces-tovního pojištění UNIQA pojišťovny Petr Kouba se zaměřil na zmapování současného stavu a pouká-zal také na některé zajímavé příklady ze zahraničí. V následném článku ho doplnila předsedkyně pra-covní skupiny ČAP pro tuto oblast Marie Nezva-lová, která celou problematiku přiblížila optikou legislativního vývoje. Zodpovědný přístup k ochraně životního prostředí se v současné době může stát pro podnikatelský subjekt značnou konkurenční výhodou a pojištění environmentálních rizik začíná být nejen pro za-hraniční společnosti neoddělitelnou součástí této filozofie. Taková je ve zkratce ústřední myšlenka úvodníku rubriky Ze světa, jehož autorkou je Eva Vávrová z Mendelovy univerzity v Brně.Rubrika Z domova pak přináší článek manažerky komunikace a vzdělávání ČAP Marcely Kotyro-vé, jež se soustředí na informace o vzdělávání zaměstnanců členských pojišťoven. Reportážně se také vrátíme k tématu červnového Žofínského fóra, které bylo tentokráte zaměřeno na reformu zdravotnictví.

Přeji Vám zajímavé podzimní čtení,

Jan Cigánikšéfredaktor

Dear readers,

The insurance industry in the Czech Republic has indisputably entered a challenging period. After many years of continued growth, the market has contracted for the first time in modern history. The slump stems primarily from the terms of motor third-party liability insurance; it won’t be far from the truth to say that this segment has been the focus of price war for the past three years, in that rates keep falling while the volume of benefits paid out for damage arising from liability insurance policies have been increasing annually. Such conditions jeopardize the business of smaller insurers. In addition, other upcoming changes in insurance can further undermine the sector and will definitely have an impact on the pricing policy in the liability insurance segment. When a new Civil Code comes into force, the currently used pricelists for compensation in cases of damage to health will be eliminated, to be replaced by benefits based on an agreement between the insurer and the client, or on a court ruling. Consequently, rates for insurance covering damage to health are likely to climb steeply. Some decisions of the European Union need to be mentioned as well, notably voiding the exception granted to the insurance industry within the scope of the gender equality directive. The implementation of the directive will likely incur substantial costs due to the need for fundamental changes in calculating prices of insurance products and the resulting hike in

insurance rates for women. In short, the insurance industry is facing major changes that will affect all participants. The market stability should be key motivation not just for the big players. To achieve that, it is time to end the price war and help the ailing sector return back to normal. Petr Jedlička, head of SUPIN‘s actuarial sciences and analyses department, elaborates on this topic in the Current Issues section. What can you find in other sections? Among key topics of the September issue is an article in the Legislation and Law section, in which Jaroslav Mesršmíd analyzes the proposed Insurance Mediation Directive (IMD2) of the European Union, aimed at ensuring equal conditions for all participants in the sale of insurance products and reinforcing protection of the policyholders. In another contribution, Monika Bayerová, lawyer of Česká pojišťovna’s compliance department, seeks an answer to the question whether the measures adopted by the Czech National Bank in its supervisory role are adequate with regard to the targets, nature and definition of the term ‘professional care’ in Czech legal regulations.The 2011 results have sparked a number of reflections. One of them, published in the Economic Information section, was penned by Kateřina Lhotská, analyst of the Ness Company. The article points out a number of last year’s important aspects.

This year’s summer holiday season has fully exposed a sore issue: bankruptcy insurance of travel agencies. Uniqua’s director of accident and travel insurance, Petr Kouba, maps out the current situation and cites some interesting examples in foreign countries. In a related article, Marie Nezvalová, chair of CIA’s working group in this field, looks at the problem through the prism of legislative development.At present, a responsible stance toward environmental protection can earn a business a competitive edge. Insurance against environmental risks is becoming an integral part of this philosophy not just for foreign companies. This is the gist of our editorial in the World Issues section, authored by Eva Vávrová of Mendel University in Brno.Finally, the Home Issues section carries an article by Marcela Kotyrová, CIA’s communications and education manager, bringing information about training of the staff of the Association’s member insurers. In addition, we offer a reportage on the central theme of the Žofín Forum held in June - reform of the healthcare system.

Wishing you engaging autumn reading,

Jan CigánikEditor-in-Chief

4 Pojistný obzor 3/2012 Na aktuální téma

Na aktuální téma

Vývoj sazeb POV v posledních letech

Je nepopiratelným faktem, že sazby povin-ného ručení posledních šest let vytrvale klesají a toto tempo eskaluje od počátku roku 2009 až do současnosti. Svého vrcho-lu sazby povinného ručení dosáhly v prů-běhu roku 2006, kdy průměrné pojistné překračovalo částku 4119 Kč, a od té doby průměrná sazba poklesla až na aktuální hodnotu pod 2950 Kč ke konci 1. pololetí roku 2012. Tento klesající vývoj lze pozoro-vat napříč všemi hlavními tarifními skupina-mi pojištěných vozidel. Konkrétní hodnoty průměrného pojistného pro osobní automo-bily nám ukazuje Graf 1. Mezi hlavní příčiny poklesu vedle vysoce konkurenčního pro-středí na českém trhu POV patří:

� Prohlubování nabízených slev v rámci systémů bonus – malus pro retailové klienty. Vedle situace, kdy je bonusová sleva navyšována postupně, jak si klient „vyjíždí“ bezeškodní průběh, se zejména v posledních letech rozšířila praxe udě-lování vysokého bonusu rovnou nové-mu klientovi bez existence odpovídající pojistné a bezeškodní historie. Nicméně v situaci, kdy klient s vysokým bonusem způsobí škodu, není zpravidla aplikováno odpovídající malusové navýšení pojist-ného, neboť klient pak často přechází k jinému pojistiteli a ten při snaze získat nového klienta bonus neuplatní, přestože informaci o jeho minulé a škodní historii má standardně k dispozici.

� Postupné rozšiřování detailní segmen-tace vedoucí k tomu, že klient dostá-vající segmentační slevu se pojistí

u společnosti, která mu tuto segmentaci nabídne, zatímco rizikový klient si seg-mentujícího pojistitele nezvolí a zůstane u pojišťovny, která sazby (z jeho pohledu nevýhodně) nesegmentuje.

� Vysoké obchodní slevy uplatňující se ze-jména u vozidel právnických osob a floti-lových pojištění.

Vývoj pojistného v rámci „nového obchodu“

Vedle výše uvedeného přehledu průměr-ného pojistného za celý kmen konkrétního ročníku je podstatný také vývoj pojistného v rámci tzv. nového obchodu (tj. smluv, je-jichž počátek pojištění odpovídá konkrét-nímu ročníku). Hodnoty pojistného u této skupiny vozidel tak nejsou ovlivněny dlouhodobě trvajícími smlouvami s vyš-ším pojistným, a jsou proto výrazně nižší (cca o 10 %), než odpovídá pojistnému ze

všech pojištěných vozidel. Jak dochází po-stupně k ukončování dlouhodobě platných smluv a sjednání pojištění v rámci nového obchodu za výrazně nižší pojistné, postup-ně klesá pojistné na množině všech pojiš-těných vozidel. Tento trend nebyl dlouho patrný z absolutních čísel předepsaného pojistného, neboť v letech 2007 až 2009 byl (tehdy ještě poměrně mírný) pokles průměrného pojistného kompenzován výrazným nárůstem počtu pojištěných vo-zidel. Tento počet mírně roste i v letech 2010 až 2012, nicméně vlivem eskalace poklesu pojistného dochází už k absolut-ním poklesům pojistného v povinném ru-čení a další pokles (téměř o 6 %) lze oče-kávat i za celý upisovací ročník 2012.

Důsledky poklesu sazeb

Výše uvedený vývoj na straně pojistné-ho by bylo možné považovat za adekvátní v situaci výrazného snižování finančních objemů vzniklých škod, nicméně tento stav

Ceny povinného ručení jsou na historickém minimu!

RNDR. PETR JEDLIČKA, PH.D.

VEDOUCÍ ODDĚLENÍ POJISTNÉ MATEMATIKY A ANALÝZ

SUPIN, S. R. O.

Snižující se průměrné pojistné nových smluv nepostačuje na krytí souvisejících škod a nákladů. Tento fakt významně ohrožuje dlouhodobé působení některých pojistitelů na trhu povinného ručení.

Graf 1: Průměrné pojistné – osobní automobily

12 000

10 000

8 000

6 000

4 000

2 000

0

Zdroj: ČKPosobní automobily 1001–1350 ccm

osobní automobily 1351–1850 ccm

osobní automobily 1851–2500 ccm

osobní automobily nad 2500 ccm

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Na aktuální téma Pojistný obzor 3/2012 5

na českém trhu povinného ručení nena-stává. Dochází sice k postupnému pokle-su škodní frekvence, spíše než poklesem škod je však tato skutečnost způsobena nárůstem počtu pojištěných vozidel. To zřejmě souvisí i s částečným poklesem in-tenzity přepravy zejména v krizovém roce 2009 a svůj vliv zde rovněž může sehrát narůstající cena pohonných hmot či zlep-šování bezpečnostních prvků automobilů. Pokračování těchto trendů nicméně nelze do budoucna zcela přesně odhadnout. Na-víc hodnota průměrné škody pro nároky na majetku i na zdraví stále narůstá, takže celkové úhrny škod povinného ručení mezi-ročně rozhodně neklesají. Jestliže v minulých letech byly zjištěny urči-té tarifní skupiny vozidel s rizikem technic-ké ztráty (zejména flotilová pojištění např. u tahačů a ostatních nákladních vozidel a z retailových klientů pak u mladých po-jistníků do 30 let), za rok 2011 již vychází vlivem nastalého poklesu pojistného napříč všemi hlavními tarifními skupinami kombi-nované škodní procento ve výši 101 %. To již znamená technickou ztrátu POV celého trhu, a nikoliv pouze určitých tarifních sku-pin a segmentů.

Interpretace výsledků

Pro výpočet technického výsledku kon-krétního ročníku povinného ručení je vždy potřebné porovnat objem vzniklých škod a související náklady na fungování systé-mu se zaslouženým pojistným konkrétní-ho ročníku. Pro ročník 2011 s pojistným ve výši 20,47 mld. Kč a úhrnem všech ná-kladů (vyčíslené závazky vůči poškozeným a související náklady na správu, likvidaci, sjednání smluv a administrativu) ve výši 20,65 mld. Kč vychází kombinované škodní procento již výše zmíněných 101%. Interpretace výsledků povinného ručení na bázi srovnání předepsaného pojistného a vyplaceného pojistného plnění (ze kterého se někdy nesprávně dovozuje zisk povinného ručení 10 mld. Kč ročně) odpovídá modelu průběžného financování, který ale vzhledem k dlouhodobosti vzniklých závazků ze škod na zdraví není vhodný pro povinné ručení (po-dobně jako pro penzijní systémy) a nemůže být ani v praxi používán. V takovémto prů-běžném systému by totiž úhrada v budouc-nu splatných nároků z aktuálně vzniklých škod šla k tíži budoucích klientů POV, a tím by v celém systému vznikal systematický deficit. Jestliže velká část závazků (zejména

škody na zdraví) je splatná až v dalších letech po vzniku škodné události, je nutné na je-jich budoucí výplatu alokovat potřebné pro-středky z pojistného již v roce vzniku škody, a tímto způsobem zabezpečit zdroje k úhra-dě v budoucnu splatných závazků z aktuálně vzniklých škod v odpovídajícím období.

Pokračování stávajícího vývoje

V situaci pokračující obnovy dlouhodobě platných smluv za aktuálně nabízené nižší hodnoty pojistného lze očekávat výrazné navyšování kombinovaného škodního pro-centa, a tím i prohlubování ztráty celého trhu povinného ručení. Jestliže by na celém kmeni pojištěných vozidel byly aplikovány sazby z nově uzavřených smluv roku 2011, stouplo by „combined ratio“ ze stávajících 101% na 107%. U nově uzavíraných smluv v 1. čtvrtletí 2012 bohužel došlo k dalšímu poklesu pojistného a až se tento pokles vli-vem obnovy smluv projeví na všech pojiš-těných vozidlech, bude odhadované „com-bined ratio“ vycházet na 113 %, Graf 2. To je pro pojistný trh velmi alarmující.

Riziko pro některé hráče na trhu

Jediná situace, která krátkodobě vylepšu-je bilanci některých pojistitelů, je částečné snižování závazků ze škod povinného ručení vzniklých v minulosti. Toto rozpouštění re-zerv má zčásti pozitivní dopad na hodnotu

škodního poměru za daný kalendářní rok, nic-méně tento efekt nelze očekávat dlouhodobě a lze jej ve významnějším rozsahu pozorovat pouze u pojistitelů s dlouhodobou škodní historií. U pojistitelů s kratší škodní historií (provozující POV pouze několik posledních let a vykazující nižší tržní podíly) efekt pozitivní-ho run-offu z minulosti vzniklých škod nelze výrazně pozorovat. Dostupná data o celko-vých nákladech POV potvrzují hypotézu, že nákladový poměr je vlivem fixních nákladů, které musí pojišťovna vynaložit bez ohledu na svou velikost, u těchto pojistitelů zpravidla nad průměrem nákladového poměru pro celý trh. Jak omezené možnosti pozitivního run--offu, tak vysoké nákladové procento, společ-ně s rizikem nízkých sazeb mohou významně ohrožovat dlouhodobé působení některých pojistitelů v rámci českého trhu povinného ručení!

Garanční fond

Přes toto dílčí, avšak významné riziko lze trh povinného ručení jako celek považovat stále za stabilní. Toto konstatování umocňu-je i souhlas členské základny České kance-láře pojistitelů s proaktivním přístupem při obnovené tvorbě části garančního fondu, který shromažďuje prostředky pro případ potenciálního úpadku pojistitele provozující-ho povinné ručení. V této části garančního fondu je k 30. 6. 2012 již alokována část-ka přes 600 mil. Kč a do 31. 12. 2012 jeho zůstatek stoupne na 1 mld. Kč. Případné ekonomické problémy některých pojisti-telů by pak pro zbylé členské pojišťovny neměly představovat negativní dopad, ne-boť již v současnosti dostupné prostředky

Graf 2: Přehled „combined ratio“ trhu POV

120 %

100 %

80 %

60 %

40 %

20 %

0

Zdroj: ČKP

nákladový poměr škodní poměr vzniklých škod

2007 2008 2009 2010 2011 2011 – při sazbách

obchodu 2011

2011 – při sazbách obchodu 1Q 2012

30 % 30 % 30 % 30 % 30 %30 %

30 %

83 %77 %

71 %68 %65 %65 %66 %

6 Pojistný obzor 3/2012 Na aktuální téma

Na aktuální téma

Allianz pojišťovna Ing. Pavel Prokš, ředitel úseku pojištění vozidel

1. V poslední době zazname-náváme eska-laci nezdravého konkurenčního boje pojiš-ťoven, který se projevuje neustálým ne-systémovým s n i ž o v á n í m p o j i s t n é h o u povinného ručení a jenž

má za následek vytváření naprosto neprofitabil-ních sazeb. Allianz pojišťovna se naopak snaží

tomuto trendu nepodlehnout a hledá způsoby, jak zajistit vyvážený poměr mezi vybraným po-jistným a náklady na škody z povinného ruče-ní. Při kalkulaci pojistných sazeb a nastavování systému slev a přirážek dlouhodobě sledujeme řadu osvědčených segmentačních kritérií, která více umožňují stanovit výsledné pojistné podle rizikovosti daného klienta. Kromě věku klienta, místa jeho trvalého pobytu, druhu, stáří a způ-sobu užívání vozidla zohledňujeme standardně za pomoci databáze ČKP zjištěný dosavadní bezeškodný průběh pojistníka a podle něj při-znáváme klientům bonus, ale také malus – to v případě, že poměr délky dosavadních pojiš-tění klienta k počtu jeho registrovaných škod není příznivý. Tímto přístupem chceme klien-tům a motoristům vůbec dokázat, že chovat se při řízení vozidla zodpovědně se vyplatí a že Allianz pojišťovna nepatří mezi pojišťovny, které

v zájmu zalíbit se všem klientům nutí řidiče, jež jezdí beze škod, aby dopláceli na ty, kteří svojí někdy i agresivní jízdou ohrožují okolí. Někteří ři-diči jsou totiž ochotni změnit své nevhodné jízd-ní návyky až teprve ve chvíli, kdy se jim výraz-ně zdraží pojistné. Stejně tak velký důraz klade Allianz pojišťovna na schopnost garance dostát všem závazkům z provozovaných pojištění, po-vinné ručení z toho nevyjímaje. 2. Je zcela jasné, že dlouhodobě je tento trend neudržitelný, neboť pojišťovny nabízející pojiště-ní za velmi nízké pojistné nemohou být schopny z takto vybraného pojistného vytvářet dostateč-né rezervy na škody, a uspokojovat tak opráv-něné nároky poškozených účastníků dopravních nehod. Právě zmiňované riziko v podobě nedo-statečných rezerv na škody z povinného ručení by mělo vést k brzkému zastavení nebo ales-poň k podstatnému omezení prodeje povinného ručení za dumpingové pojistné a přimět k uplat-ňování osvědčených segmentačních kritérií a zodpovědnému uplatňování systému bonus/malus. Čím dříve se tak stane, tím pro celý trh i klienty lépe.

garančního fondu by jednorázový náklad při vyčíslení závazků pojistitele v úpadku po-kryly nebo alespoň výrazně snižovaly. Navíc s pokračující tvorbou této části garančního fondu se počítá i v roce 2013 tak, aby cílo-vá částka dosáhla hodnoty cca 1,3 mld. Kč, což je finanční objem postačující k pokrytí úpadku pojistitele na hladině pravděpodob-nosti 99,5 %. Na druhou stranu by existence tohoto garančního fondu neměla při-spívat k morálnímu hazardu ze strany pojist-níků ani z jiných stran a sazby pojistného by měly být stanovovány takovým způsobem, aby dokázaly pokrýt očekávané závazky a další náklady povinného ručení.

Anketa: Situace v povinném ručení ohrožuje pojistný trh

REDAKCE

ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Čtenářům Pojistného obzoru představí své názory na vývoj v oblasti cen povinného ručení zástupci českého pojistného trhu.

1. Situace v cenách povinného ručení je značně problematická, jaké kroky plánuje vaše pojišťovna, aby se tento produkt nestal vyloženě nerentabilním?

2. Jaký bude v této oblasti podle vás další vývoj?

Zavedení příspěvku HZSNávrh na zavedení 6% příspěvku Hasičské-mu záchrannému sboru (HZS) vycházel (vedle dalších formálních nesrovnalostí) ze zcela myl-ného předpokladu, že zisk povinného ručení vychází ročně cca 10 mld. Kč z rozdílu pojist-ného a vyplaceného pojistného plnění. V reál-né situaci se za škodní ročník 2011 již trh po-vinného ručení jako celek nachází v technické ztrátě, takže zavedení 6% příspěvku by celou ztrátu pouze prohloubilo – ze stávajícího 1% by při zavedení příspěvku technická ztráta stoup-la na 7% předepsaného pojistného. Zavedení příspěvku HZS by tak vedlo pouze ke dvěma možným variantám vývoje:

� Náklady na financování HZS by se zvýše-ním pojistného převedly na klienty pojišťo-ven v rámci povinného ručení. To znamená, že na rozdíl od všech daňových poplatníků by jednotky HZS ve vyšší míře financova-la pouze motoristická veřejnost, což nelze považovat za systematický přístup, když pouze výrazná menšina zásahů HZS souvisí s dopravními nehodami.

� K navýšení pojistného by vlivem ostrého konkurenčního boje nedošlo, což by však v důsledku ještě rychleji ohrožovalo stabi-litu celého trhu povinného ručení.

Na aktuální téma Pojistný obzor 3/2012 7

Česká pojišťovnaPh.D. Pavel Martynek, vrchní ředitel úse-ku pojištění motorových vozidel

1. Jedním z kroků pro udržení renta-bility pojištění a zároveň pro z l e p š o v á n í kvality posky-tovaných slu-žeb v rámci povinného ru-čení je neustá-lé rozšiřování sítě našich s m l u v n í c h

servisů. Tato spolupráce nám umožňuje s při-jatelnými náklady nabídnout klientům kvalitní servis a zároveň řadu doplňkových služeb, jako je např. zapůjčení náhradního vozidla. Dalším opatřením je intenzivnější zaměření na odhalování pojistných podvodů, a to ne-jen v oblasti autopojištění. Pro představu, jen v roce 2011 jsme odhalili pojistné podvody celkem za 338 milionů korun, což je o 22 % více než v roce 2010.

2. V současné době indikujeme první názna-ky úpravy sazeb u jednotlivých pojišťoven, a to směrem nahoru. Z tohoto důvodu mů-žeme usuzovat, že ceny pojištění vozidel se skutečně již dostaly na své minimum a po-jišťovny se budou postupně ubírat směrem ke stabilizaci trhu.

Generali Pojišťovna Ing. Štefan Tillinger, generální ředitel

1. V letošním roce pokles cen povinné-ho ručení dál p o k r a č u j e . V Generali jsme se roz-hodli, že se toho účastnit n e b u d e m e . N e z n a m e n á to, že bude-me zdražovat. Chceme si

výrazně lépe vybírat klienta z pohledu poten-ciálního rizika, které s ním přichází. Atraktivní cenu budeme nabízet dobrým řidičům, pro-tože si vážíme jejich zodpovědného přístupu. Jinými slovy, klientům dáme takovou cenu,

která bude odpovídat jejich rizikovosti. Dřív nebo později se takhle budou muset chovat všechny pojišťovny. Jinak se pokles nezasta-ví. Už dnes se na povinném ručení nedá vy-dělávat. Podobně kritické je to i u havarijního pojištění. Vezměme si vývoj cen nových aut. Dřív se „oktávka“ nekoupila pod 400 tisíc. Dnes ji koupíte za 250 tisíc. Navíc je tady jasný trend. Roste poptávka po stále levněj-ších vozech. Problém je v tom, že cena ha-varijního pojištění se počítá z ceny vozu, ale ceny náhradních dílů přitom zůstávají stejně vysoké.

2. Extrémně rychle roste podíl škod na zdra-ví. S tím, jak se mění česká legislativa, je nároků stále víc. Obecně budou pravděpo-dobně muset řidiči, kteří škody zaviní, platit výrazně víc. Pokud by se tak nestalo, musela by se výrazně zvednout průměrná cena. Není neobvyklé, že desítky škod přesahují pět, deset, někdy i třicet pět milionů korun. Jsou i nehody, které přesáhnou 70 milionů korun. Řidiči, stejně jako široká veřejnost, si to zpra-vidla neuvědomují, ale náklady na zdravotní péči jsou extrémně vysoké a budou pravdě-podobně dál růst. Přístup k riziku, stejně jako jeho nacenění tomu musí odpovídat.

Kooperativa pojišťovnaIng. Václav Runštuk, zástupce ředitele úseku pojištění vozidel

1. Průměrné pojistné se za-tím v prvním pololetí roku 2012 snižo-valo, ale již v červnu byl na trhu zazna-menán mírný nárůst v ně-kterých tarif-ních skupinách vozidel. Před-pokládáme, že

ve druhém pololetí bude tento trend pokračo-vat, zejména u nejvíce rizikových kategorií vo-zidel. Intenzivněji pracujeme s databází škod, díky které by nezodpovědní řidiči měli platit vyšší pojistné. Jde o to zodpovědně uplatňo-vat systém bonus/malus, a to na celém po-jistném trhu. Klientům jsme také vyšli vstříc stavebnicovým produktem NAMÍRU, v rámci kterého si mohou libovolně zvolit rizika, proti kterým chtějí své auto i sebe chránit. Naše zkušenosti jsou prozatím pozitivní, klienti si k povinnému ručení v průměru sjednávají tři

dodatková pojištění, díky čemuž se navyšuje předepsané pojistné.

2. Vzhledem k tomu, že celkový objem pře-depsaného pojistného má stále klesající trend, tak lze předpokládat spíše nárůst cen (pojistného) než jen jejich stagnaci. Samo-zřejmě nebude k tomu docházet plošně, zále-žet bude především na škodní historii klienta – tedy na skutečně doloženém bezeškodním průběhu z databáze škod ČKP.

UNIQA pojišťovnaIng. Martin Žáček, CSc., předseda před-stavenstva a generální ředitel

1. Naše po-jišťovna nikdy n e s o u t ě ž i l a o nejlevnější povinné ru-čení na trhu s ohledem na strategii tr-valého profita-bilního růstu. Proto dlouho-době uplatňu-jeme systém bonus/malus,

který považujeme za spravedlivý základ pro hodnocení rizikovosti klienta. Letos jsme za-vedli ještě hlubší segmentaci rizikovosti kli-entů na bázi sledování širokého souboru kri-térií. Na základě analýz upravujeme i pojistné sazby, protože zejména škody na zdraví stále rostou. V oblasti likvidace pojistných událostí se snažíme zvyšovat efektivitu dalšími inter-ními úsporami. Uvítali jsme nedávný vznik jednotných metodik, které snižují náklady při vypořádávání regresů mezi jednotlivými po-jišťovnami a nastavují jasnější pravidla.

2. Doufám, že všichni zodpovědní hráči na trhu budou v zájmu dlouhodobé stabili-ty využívat nástroj bonus/malus v souladu s jeho původní filozofií a že jejich sazby bu-dou odpovídat pojistně technickým potře-bám. Za pozitivní posun považujeme i pohled dozoru na problematiku tzv. otevřených flotil. To vše by mělo přispět ke stabilizaci odvět-ví. Pevně věřím, že se nedočkáme situace, v níž se ocitly sousední Polsko a Maďarsko, kde se pojišťovny kvůli nelítostnému konku-renčnímu boji dostaly se sazbami sníženými o desítky procent do slepé uličky. Přesto oče-kávám, že předepsané pojistné bude letos u nás ještě klesat, v příštím roce by se však již mohl dosavadní trend obrátit.

8 Pojistný obzor 3/2012 Legislativa a právo

Legislativa a právo

Cíle návrhu

Evropská komise zveřejnila 3. 7. 2012 návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zpro-středkování pojištění, která se v angličtině ozna-čuje jako „insurance mediation directive“ často s číslovkou 2 (IMD2).1 Platná směrnice 2002/92/ES se obvykle zmiňuje pod zkratkou IMD1. Z dů-vodové zprávy k návrhu plyne, že revize směrnice proběhne kvůli skutečnosti, že byla provedena v 27 členských státech EU podstatně odlišnými způsoby. Dále se jedná o nutnost reagovat na zá-sady vytýčené G 20 týkající se ochrany spotře-bitele, což zahrnuje i zesílení dohledu nad pojiš-ťovacími zprostředkovateli, a důvodem revize je také žádost Evropského parlamentu, aby byl rea-lizován přezkum IMD1, který by přitom zohlednil probíhající přezkum směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID II). Z důvodové zprávy lze vyvodit, že Evropská ko-mise usiluje především o účinné zlepšení právní ochrany retailového pojistného trhu. Zaměřuje se na zajištění rovných podmínek mezi všemi účast-níky prodeje pojistných produktů a na posílení ochrany pojistníků. Konkrétně by IMD2 měla do-sáhnout těchto zlepšení: rozšířit působnost IMD1 na všechny distribuční kanály, vymezit, řídit a zmír-ňovat střety zájmů, zvýšit úroveň harmonizace správních sankcí a opatření v případě porušení základních ustanovení stávající směrnice, rozšířit vhodnost a objektivitu poradenství, zajistit, aby odborná kvalifikace prodejců odpovídala komplex-nosti prodávaných produktů, a zjednodušit a sblížit postupy pro přeshraniční vstupy na pojistné trhy v celé EU.

Srovnání s IMD1

Z globálního pohledu je třeba zdůraznit, že je předkládán nikoli návrh novely (revize) IMD1, jak se původně předpokládalo, ale nová směrnice

o zprostředkování pojištění s tím, že IMD1 se navrhuje zrušit. Jistě k tomu vedl zvláště značný rozsah navrhovaných změn. Platná IMD1 má 18 článků, kdežto navrhovaná IMD2 obsahuje cel-kem 39 článků. S některými změnami se počítalo s ohledem na informace, které byly zveřejněny v období přípravy návrhu (například zahrnutí zaměstnanců pojišťoven prodávajících pojištění do působnosti směrnice), některé jsou asi nejen pro autora člán-ku určitým překvapením (například zahrnutí pro-fesionální správy pojistných událostí a likvidace škod do zprostředkování pojištění).Z návrhu je skutečně patrná vazba na MiFID II a na návrh nařízení o sděleních klíčových infor-mací týkajících se investičních produktů. Oproti platné IMD1 se v návrhu IMD2 počítá s aktivitami EIOPA, která je zmocněna vydat některé právní akty v přenesené pravomoci, což znemožňuje v této chvíli provést komplexní analýzu dopadů

na pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatele, pro-tože návrhy těchto aktů nejsou nyní k dispozici.Autor vychází z toho, že mezi zainteresovanou odbornou veřejností je poměrně značná znalost směrnice IMD1, resp. zákona č. 38/2004 Sb., takže se může omezit na stručnou charakteristiku zásadních navrhovaných změn v IMD2.

Působnost a definice

Návrh rozšiřuje působnost směrnice (čl. 1) tak, že se stanovují pravidla týkající se přístupu fyzických

a právnických osob nejen k činnosti v oblasti zpro-středkování pojištění a zajištění, ale nově včetně profesionální správy pojistných událostí a likvida-ce škod. U výjimek z působnosti směrnice, tj. pří-padů, kdy se na osoby směrnice nevztahuje, do-chází ke dvěma změnám. Jednou z podmínek pro dosažení výjimky zůstává výše ročního pojistného za pojistnou smlouvu, ale částka 500 eur se mění na 600 eur. Navrhuje se vypustit ustanovení, že celková doba trvání pojistné smlouvy, včetně pří-padných prodloužení, nepřekračuje pět let.Podstatné změny jsou v definicích (čl. 2). Navrhuje se například změna v definici smluvně vázaného zprostředkovatele pojištění. Dá se říci, že definice obsažená v IMD1 byla šitá na míru jen některým členským státům, a byl proto problém s její imple-mentací v některých jiných členských státech EU. Navrhuje se vypustit u tohoto zprostředkovatele zákaz zprostředkovávat pojistné produkty navzá-jem si konkurující a zákaz vybírat pojistné a část-

ky určené pro zákazníky. Tento zprostředkovatel může pracovat nejen pro jednu nebo více pojiš-ťoven, ale nově též pro jednoho nebo více zpro-středkovatelů pojištění. Daný návrh určitě rozšiřu-je působnost tohoto zprostředkovatele.

Zprostředkování pojištění

Klíčový dopad do praxe může mít definice „zprostředkování pojištění“. Navrhuje se vy-pustit „předkládání“ návrhů a doplnit „poraden-ství“, kterým se rozumí poskytování doporučení

Analýza směrnice IMD2: Pojišťovnictví čekají velké změny

ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC.

SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE


Cílem návrhu směrnice IMD2 je zajištění rovných podmínek mezi všemi účastníky prodeje pojistných produktů a posílení ochrany pojistníků.

Z platné definice zprostředkování pojištění v IMD1 se navrhuje vypustit, že „dané činnosti se nepovažují za zprostředkování pojištění, jsou-li vykonávány pojišťovnou nebo zaměstnancem pojišťovny“.

1) Autor využívá v tomto článku oficiální české znění směrnice; neprováděl kontrolu překladu.

Legislativa a právo Pojistný obzor 3/2012 9

zákazníkům buď na jejich žádost, nebo z podnětu pojišťovny či zprostředkovatele pojištění. V soula-du s návrhem čl. 1 se do definice promítá také „profesionální správa pojistných událostí a likvida-ce škod“ a naopak se navrhuje vypustit, že dané činnosti se nepovažují za zprostředkování pojiště-ní, jsou-li vykonávány pojišťovnou nebo zaměst-nancem pojišťovny. Dále je nutno upozornit, že se navrhuje řada no-vých pojmů: pojistný investiční produkt, podmíně-ná (kontingentní) provize, odměna, křížový prodej, vázaný obchod či sdružování produktů. Není to samoúčelné, důvodem je, že se v návrhu IMD2 stanovují příslušná nová pravidla, zákazy, omezení apod.

Registrace

Také v oblasti registrace se navrhuje řada změn. Důležité jistě je, že pojišťovny a jejich zaměstnan-ci se nebudou muset registrovat. To platí v přípa-dě, že pojišťovny jsou registrovány podle směrnic 73/239/EHS, 2002/83/ES a 2005/68/ES. Členským státům se dává například možnost stanovit, že osoba, která nese za pojišťovacího zprostředkovatele (PZ) odpovědnost, tak zodpoví-dá za zajištění toho, že uvedený zprostředkovatel splňuje podmínky pro registraci uvedené touto směrnicí. Členské státy si mohou rovněž vyhradit, že osoba nebo subjekt, který za zprostředkovate-le přebírá odpovědnost, musí tohoto zprostřed-kovatele zaregistrovat. Členské státy musí zřídit on-line registrační systém; novou úlohu bude mít též EIOPA, pokud jde o registr zprostředkovatelů pojištění a zajištění, kteří vyjádřili úmysl vykonávat přeshraniční činnost. Členským státům se ukládá povinnost stanovit, že žádosti zprostředkovatelů o zápis do registru mají být vyřízeny do šesti měsíců od podání úplné žádosti a že žadatel bude o přijatém rozhodnutí neprodleně informován. Důraz je v návrhu kladen též na průběžné sledování toho, zda zprostřed-kovatelé splňují registrační požadavky. Registraci bude možno udělit, budou-li splněny nově dopl-něné podmínky uvedené v čl. 3 odst. 7 návrhu IMD2 týkající se střetu zájmů.

Doplňková činnost

Registrační požadavky se však podle čl. 4 nevzta-hují na zprostředkovatele pojištění, který provádí zprostředkování pojištění jako doplňkovou čin-nost, pokud splní podmínky uvedené v návrhu IMD2. Jednou z podmínek je, že zprostředko-vávané pojistné produkty nepokrývají životní pojištění nebo občanskoprávní odpovědnost, le-daže je toto krytí doprovodné ke krytí hlavnímu.

Registrační požadavky se však také nevztahují na toho zprostředkovatele pojištění, jehož jedinou činností jsou služby profesionální správy pojist-ných událostí a likvidace škod.Takový zprostředkovatel pojištění pak musí před-ložit příslušnému orgánu svého členského státu původu prohlášení, ve kterém informuje o své to-tožnosti, adrese a profesní činnosti. Současně se vymezuje, které kapitoly směrnice se na takové zprostředkovatele vztahují.

FOS a FOE

Navrhovaná ustanovení o volném pohybu služeb (freedom of services – FOS) a o svobodě usazo-vání (freedom of establishment – FOE) vycházejí ze současné právní úpravy v IMD1, ale je využit též návrh revize MiFID II a tzv. Lucemburský protokol. Předně je nutno uvést, že navrhovaný systém „notifikací“ (sdělování údajů) je oproti IMD1 pro-pracovanější a mnohem širší. Každý zprostřed-kovatel pojištění, který hodlá působit v jiném členském státě na základě svobody dočasně poskytovat služby, musí dodat příslušnému or-gánu svého členského státu původu širokou řadu údajů (Čl. 5 odst. 1). Podle IMD1 dostačuje jen informování o úmyslu zahájit přeshraniční činnost. Ještě více údajů se požaduje v případě výkonu svobody usazování, mezi jiným i před-ložení plánu činnosti v jiném členském státě či jméno osoby odpovědné za řízení pobočky či jiné trvalé přítomnosti. V návrhu se klade zvýše-ný důraz na to, aby zprostředkovatel průběžně informoval o změnách údajů obsažených v pů-vodní notifikaci.

Podrobněji se upravuje součinnost a dělba pravo-mocí mezi domovským a hostitelským orgánem dohledu. Jestliže je například hlavní místo podni-kání pojišťovacího zprostředkovatele v jiném člen-ském státě, může se dohodnout orgán dohledu tohoto státu s orgánem dohledu domovského členského státu, že bude jednat, jako by byl orgán dohledu domovského členského státu. V situacích, kdy zprostředkovatel nedodržuje své povinnosti při výkonu činnosti v hostitelském členském státě, nereaguje adekvátně na opatření domovského orgánu dohledu a jde o činnost pro-ti zájmům spotřebitelů hostitelského členského státu nebo proti řádnému fungování pojistného trhu, může orgán dohledu hostitelského členské-ho státu přijmout tato opatření: zákaz uzavírání dalších obchodů, (nutno informovat Komisi bez zbytečného prodlení) nebo informování EIOPA s žádostí o pomoc.

Profesní požadavky a vzájemné uznávání

Požadavky na odbornou způsobilost se dle čl. 8 odst. 1 IMD2 netýkají jen zprostředkovatelů po-jištění a zajištění, jako je tomu v IMD1, ale i osob vykonávajících tuto činnost jako doplňkovou, osob vykonávajících činnosti profesionální správy pojistných událostí, likvidace škod nebo odborné posuzování nároků a zaměstnanců pojišťoven vy-konávajících činnosti zprostředkování pojištění. Přiměřené znalosti a schopnosti stanoví členský stát původu nebo pojišťovny. Návrh počítá s tím, že požadovaná odborná způsobilost by měla být přiměřená složitosti pojistných produktů, které se

Ilust

račn

í fot

o: D

ream

stim

e.co

m



zprostředkovávají. Dosti je inovován požadavek, že členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění a zajištění a zaměstnanci pojišťoven, kteří vykonávají činnost ve zprostředkování pojiš-tění, obnovovali své znalosti a schopnosti profes-ním rozvojem, aby si udrželi odpovídající úroveň výkonnosti.

Evropské komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, které upřesní:

� pojem odpovídajících znalostí a schopností zprostředkovatele při výkonu zprostředkování pojištění pro své zákazníky,

� odpovídající kritéria pro určení zejména úrovně odborné kvalifikace, zkušeností a schopností vyžadovaných pro vykonávání zprostředkování pojištění,

� kroky, u nichž by se dalo rozumně předpo-kládat, že by je zprostředkovatelé pojištění či pojišťovny mohli podniknout k obnovení zna-lostí a schopností prostřednictvím neustálého profesního rozvoje.

Návrhy těchto právních aktů nejsou k dispozi-ci, což znemožňuje komplexně posoudit návrh IMD2, ale také přesně specifikovat prostor, kte-rý zůstane dle výše uvedeného pro případné ak-tivity členského státu nebo pojišťoven.

Informační požadavky

Pokud jde o informační požadavky, je především třeba poukázat na nové informační povinnosti pojišťovny, a to před uzavřením pojistné smlou-vy. Zákazníkovi musí být sděleny identifikační údaje, ale také to, zda pojišťovna poskytuje ně-jaký druh poradenství o prodávaných pojistných produktech, či nikoli. Musí být dále informován rovněž o postupech pro mimosoudní urovnává-ní sporů.V návrhu čl. 17 odst. 1 písm. d) je zprostředkova-teli pojištění a smluvně vázanému zprostředko-vateli pojištění stanovena povinnost informovat o povaze odměny obdržené za pojistnou smlou-vu a o tom, zda pracuje na bázi poplatku od zá-kazníka nebo na bázi provize nebo kombinace obou způsobů. Dokonce je například navrhováno uvádět celou výši odměny, a pokud není mož-né částku přesně vyčíslit, tak alespoň zveřejnit základ pro výpočet všech poplatků nebo provizí nebo jejich kombinací. Prvních pět let od data nabytí účinnosti směrnice IMD2 by však měl u neživotního pojištění fun-govat jiný režim. Přesnou částku odměny nebo základ pro její výpočet by zprostředkovatel sdě-loval jedině tehdy, vyžádá-li si to zákazník. Musí však zákazníka upozornit, že má právo takové

informace požadovat. To znamená, že po uplynutí zmíněných pěti let by platila plná informační po-vinnost o výši odměny i pro neživotní pojištění.

Variabilní odměny

Pro autora článku je novinkou návrh povinnosti, aby pojišťovna nebo zprostředkovatel pojištění informoval zákazníka o povaze a o základu pro výpočet jakékoli variabilní (proměnné) odmě-ny, kterou obdrží některý z jejich zaměstnanců za distribuci a správu dotčeného pojistného produktu (viz čl. 17 odst. 3). Bližší zkoumání vyžaduje návrh čl. 17 odst. 4, který vymezuje, že informační povinnosti musejí být plněny též v případě, pokud zákazník učiní jakoukoli platbu v rámci pojistné smlouvy po jejím uzavření. Ze-jména jde o to, co rozumět pojmem „jakákoli platba“.

Evropská komise je zmocněna přijmout právní akty v přenesené pravomoci, které budou spe-cifikovat zvláště: odpovídající kritéria pro určení, jakým způsobem má být zákazník informován o odměně zprostředkovatele, včetně podmíněné provize, a odpovídající kritéria pro určení zejména základu pro výpočet všech poplatků nebo provizí nebo jejich kombinací.

Další změny

Nový je také návrh ustanovení (čl. 18 odst. 4), že před uzavřením pojistné smlouvy, ať byla rada poskytnuta, či nikoli, sdělí zprostředkovatel pojiš-tění nebo pojišťovna zákazníkovi srozumitelnou formou odpovídající informace o pojistném pro-duktu, aby zákazníkovi umožnili přijmout informo-vané rozhodnutí, a to s přihlédnutím ke složitosti pojistného produktu a typu zákazníka. Z tohoto textu vyplývá, že prodej bez poradenství je nadále možný.Pokud jde o informační podmínky a trvalé médium (resp. nosič – viz čl. 11 platné IMD1), tak nově je možné dle čl. 20 odst. 2 návrhu IMD2 využívat internetové stránky, ale jen tehdy, jsou-li splněny konkrétní podmínky vymezené v návrhu IMD2, mezi něž patří též skutečnost, že zákazník s tím souhlasil.

Čl. 21 zahrnuje novou právní úpravu křížového prodeje, která je inspirována MiFID. Podstatná je navrhovaná povinnost, že členské státy umožní sdružování produktů, nikoli však vázaný obchod. Klient musí být informován, je-li prodáván balí-ček, že každý produkt z balíčku může být pro-dáván separátně, a musí být podána informace o nákladech a poplatcích, jež se váží ke každé části balíčku, kterou lze prodat či zprostředkovat odděleně.EIOPA by k tomu měla připravit pokyny pro po-souzení křížového obchodu, resp. pokyny pro identifikaci non-compliance daného obchodu s příslušnými ustanoveními návrhu IMD2.

Investiční pojistné produkty

Jde o nové dodatečné požadavky na ochranu spotřebitele, které se týkají zprostředkovatelů

pojištění a pojišťoven v případě prodeje inves-tičních pojistných produktů. Čl. 23 obsahuje dodatečná ustanovení ke střetu zájmů u těchto produktů. Tato ustanovení stručně řečeno vy-žadují, aby byly zmíněné střety zájmů odhaleny a bylo tak zabráněno poškození zájmů zákazní-ků. Komise je zmocněna k vydání právního aktu v přenesené pravomoci, který učiní organizační a správní opatření k zjištění, předcházení, řízení nebo oznamování střetu zájmů při zprostřed-kování pojištění a určí odpovídající kritéria pro vymezení druhů střetu zájmů, jež mohou po-škodit klienty.Čl. 24 charakterizuje obecné zásady jednání zprostředkovatele pojištění a pojišťovny: jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy zákazníků. Veškeré informa-ce, včetně propagačních sdělení, určené pro zá-kazníky musí být korektní, jasné a neklamavé. Následně se vymezují nové informační povin-nosti ohledně investičních pojistných produktů. Například, je-li poskytováno poradenství, mělo by být upřesněno, zda je poskytováno nezávisle a zda se zakládá na široké či omezenější ana-lýze pojistného trhu. Zákazník by měl být též informován o všech nákladech a souvisejících poplatcích. Je nutno počítat s tím, že dle návrhu IMD2 hodlá do oblasti informačních povinností vstoupit Evropská komise s tím, že mezi jiným

Z globálního pohledu je třeba zdůraznit, že není předkládán návrh novely (revize) IMD1, jak se původně předpokládalo, ale nová směrnice o zprostředkování pojištění s tím, že IMD1 se navrhuje zrušit.


upřesní povahu již nabízených nebo uvažova-ných pojistných produktů, a to včetně různých typů pojistných produktů.

Nastolené otázky

Lze očekávat, že v legislativním procesu v EU při posuzování návrhu IMD2 vznikne řada otá-zek. Ponecháme-li stranou zcela konkrétní otázky, jako například tu, zda některé definice týkající se zprostředkování pojištění lze uplat-nit i u zprostředkování zajištění nebo proč se právní úprava mimosoudního řešení sporů zčásti odlišuje od návrhu směrnice k této pro-blematice, jež je též projednávána v Evropském parlamentu a která nepředepisuje povinnou účast ve zmíněných řešeních jako návrh IMD2, tak samozřejmě v centru pozornosti budou zá-sadní koncepční otázky. K nim nesporně patří, zda by se na pojišťovny, resp. zaměstnance pojišťoven, měly vztahovat stejné požadavky jako na samostatné podnikatele – pojišťovací

zprostředkovatele (vyjma registrace, která se zaměstnanců nemá týkat). Koncepčního cha-rakteru je též odměňování; jde o posouzení toho, jakou roli může mít v ochraně spotřebi-tele zveřejňování výše odměny, zda se tento aspekt nepřeceňuje s ohledem na stěžejní roli pojistného a kvality pojistné ochrany. Zkoumá-ní vyžaduje definice zprostředkování pojištění, neboť má systémové dopady. Pojišťovna není sice pojišťovacím zprostředkovatelem, ale v pří-padě, že vykonává činnosti obsažené v definici bez zásahu zprostředkovatele pojištění, tak jde o zprostředkování pojištění. Může však pojiš-ťovna jen napomáhat při plnění smluv? Jaký to bude mít vztah k pojišťovací činnosti? Bude asi třeba si zvyknout na to, že zprostředkovatelem pojištění má být rovněž osoba, jež vykonává pouze činnost profesionální správy pojistných událostí a likvidace škod. Tato osoba musí mít přiměřené znalosti a schopnosti. Ale ty se bu-dou požadovat i od osoby, která podle čl. 8 odst. 1 provádí „odborné posuzování nároků“ (zde by byl asi vhodnější překlad „expertní oceňování

škod“). Legitimní je otázka, zda vymezení poj-mu odpovídajících znalostí a schopností zpro-středkovatele při výkonu zprostředkování po-jištění by nemělo být ponecháno na členských státech apod.

Závěrem

Je jisté, že projednávání návrhu nebude jed-noduché například vzhledem k výše uvede-ným otázkám, ke zmíněnému rozšíření právní úpravy a k tomu, že návrhy se budou dotýkat v rozdílné míře jednotlivých členských států, neboť jejich distribuční kanály a způsoby prode-je nejsou samozřejmě totožné. Tato materie se významně týká i českého pojistného trhu a zá-kona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostřed-kovatelích a likvidátorech pojistných událostí. V průběhu legislativního procesu v EU a později implementačního procesu v ČR se tak budeme k IMD2, pokud bude přijata, často vracet.

Důvodová zpráva

Podle důvodové zprávy má návrh nařízení k PRIPs zajistit rovné podmínky pro jednotlivé tvůrce investičních produktů a subjekty prodáva-jící investiční produkty v rámci celé EU a zavést jednotnou úroveň ochrany investorů na základě stanovení harmonizovaných pravidel transparent-nosti, čehož nelze dosáhnout na základě opatře-ní přijatých na úrovni členských států, ale jedině na základě nařízení. Návrh upravuje pouze posky-tování informací retailovým investorům, nezabý-vá se jinými právy a povinnostmi tvůrců produktů, subjektů prodávajících investiční produkty nebo investorů, pro něž by mohla být vhodnou právní normou směrnice. Předložení návrhu nařízení se odůvodňuje i tím, že s retailovými investičními

produkty se stále více obchoduje přeshraničně, ale rozdílné vnitrostátní přístupy vedou k různé úrovni ochrany investorů, zvýšeným nákladům a nejistotě poskytovatelů produktů a distributorů, což představuje překážku dalšího přeshraničního rozvoje trhu v oblasti retailového investování.

Předmět úpravy

Předmět úpravy je vymezen v čl. 1 takto: „Toto nařízení stanoví jednotná pravidla formátu a ob-sahu týkající se sdělení klíčových informací, které vypracují tvůrci investičních produktů, a jednotná pravidla upravující poskytování tohoto sdělení retailovým investorům.“.2 Stěžejní otázkou pro působnost tohoto návrhu nařízení je vymezení

investičních produktů, na jejichž tvorbu a prodej se vztahuje. V čl. 2 je použita negativní definice. Návrh se nevztahuje na: vklady, jejichž míra ná-vratnosti je určována ve vztahu k úrokové sazbě; cenné papíry uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b) až g) a písm. i) a j) směrnice 2003/71/ES; ostatní cenné papíry, které nezahrnují derivátový ná-stroj; zaměstnanecké penzijní systémy spadající do oblasti působnosti směrnice 2003/41/ES nebo směrnice 2009/13/ES a penzijní produkty, na něž podle vnitrostátního práva povinně finančně při-spívá zaměstnavatel a zaměstnanec si nemůže zvolit poskytovatele penzijního produktu. Z toho plyne, že v těchto případech nejde o pojistné produkty, jež provozují tuzemské pojišťovny. Jedině snad bude třeba právně analyzovat, zda pojištění důchodu podle zákona č. 426/2011 Sb.,

Další evropská regulace. Na scénu přichází PRIPs

ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC.

SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE


Evropská komise zveřejnila návrh nařízení k PRIPs1, kterýsi klade za úkol nastavit harmonizované podmínky pro distribuci produktů plnících obdobnou investiční funkci.

1) PRIPs – Packaged Retail Investment Products = strukturované retailové investiční produkty 2) Autor využívá oficiální český překlad návrhu; neprováděl kontrolu tohoto překladu.


o důchodovém spoření lze pokládat za zaměst-nanecký penzijní systém spadající do působnosti směrnice 2009/138/ES.

Vliv na pojišťovny

Pojišťoven se však návrh dotýká v každém přípa-dě, neboť čl. 2 písm. a) návrhu zní: „pojistné pro-dukty, které neposkytují odbytné nebo u nichž není odbytné zcela ani z části přímo ani nepřímo vystaveno rizikům výkyvů trhu.“ Pomůžeme-li si

důvodovou zprávou, tak se tedy návrh nařízení nevztahuje na „pojistné produkty, které poskytu-jí pouze pojistné plnění, jako například produkty sloužící pouze k pojistné ochraně nebo produkty neživotního pojištění, u nichž nevzniká žádný ná-rok na odbytné, který by podléhal výkyvům vý-konnosti jednoho nebo více podkladových aktiv nebo referenčních hodnot“. Bod 6 preambule návrhu prezentuje pozitivní definici – tj. návrh se vztahuje například na životní pojištění s investič-ním prvkem. Ale přitom v návrhu není jednoznač-ně stanoveno, že nařízení se vztahuje jen na po-jistné odvětví č. III – pojištění, která jsou spojena s investičními fondy – dle přílohy II směrnice 2009/138/ES Solventnost II. Tedy, pokud nařízení nabude účinnosti, bude muset každá pojišťovna prověřit své portfolio pojistných produktů a vyčle-nit ty, jež budou mít zvláštní režim podle tohoto nařízení.

Podstata návrhu

Pokud pojišťovna zjistí, že některý její pojistný produkt podléhá nařízení, musí vypracovat sdě-lení klíčových informací pro každý produkt a před jeho prodejem toto sdělení zveřejnit na inter-netových stránkách. Čl. 6 až 11 návrhu se pak zabývá formou a obsahem sdělení klíčových informací. Stručně lze uvést, že se klade důraz na přesnost, pravdivost, jasnost sdělovaných informací a pochopitelně je tam obsažen i zákaz uvádět klienta v omyl. Dále je třeba uvést, že sdělení klíčových informací musí být samostatný

dokument3 zřetelně odlišený od propagačních materiálů, který by se například snadno četl, vy-hýbal se žargonu a také odborným pojmům tam, kde je možné místo nich použít běžná slova. Ne-zapomíná se ani na použití barev ve sdělení či na umístění názvu „Sdělení klíčových informací“ a vysvětlivky, vymezené v čl. 8 návrhu, v tomto dokumentu. Pokud jde o zmíněnou vysvětlivku, tak kromě základní charakteristiky „sdělení“ ob-sahuje i tuto větu: „Pro informované rozhodnutí, zda danou investici provést, se doporučuje se-známit se s tímto sdělením.“

Specifické informační povinnosti

Za podstatu sdělení je nutno pokládat informace obsažené v čl. 8 odst. 2. Jedná se o poměrně ši-roký výčet informací, který si může zainteresova-ná osoba přečíst v návrhu. V tomto článku chce autor spíše upozornit na některé nové, a přitom z hlediska pojištění hodně specifické informační povinnosti. U každého produktu musí být de-finován cíl a prostředky k jeho dosažení. Napří-klad v popisu investice musí být uvedeny i údaje o tom, zda tvůrce investičního produktu usiluje o konkrétní výsledky v oblasti životního pojiště-ní, sociální oblasti nebo v oblasti správy a řízení. V případě, že investiční produkt nabízí pojistná plnění, pak se zmíní údaje o těchto plněních. V oddíle dokumentu „potenciální ztráty“ musí být údaj o tom, zda může dojít ke ztrátě kapitá-lu včetně informace o poskytovaných zárukách nebo ochraně kapitálu včetně jejich případných

omezení. V oddíle „rizika a potenciální výnosy“ se vymezí poměr rizik a výnosů investičního produktu včetně souhrnného ukazatele tohoto poměru a upozornění na veškerá konkrétní rizi-ka, která nejsou v tomto souhrnném ukazateli plně zohledněna. Nesmí být opomenuty ani vý-sledky v minulosti, a to tehdy, jestliže jsou vý-znamné s ohledem na povahu produktu a délku jeho historie a opomenuty nesmí být ani náklady spojené s investicí do investičního produktu zahr-nující přímé i nepřímé náklady investora včetně souhrnných ukazatelů. Tyto informace se před-kládají v jednotném formátu včetně jednotlivých

nadpisů a ve standardizovaném pořadí tak, aby bylo možné snadné porovnání informací s jiným investičním produktem.

Pravomoci Evropské komise

Je třeba zdůraznit, že Evropská komise (EK) má být zmocněna přijímat akty v přenesené pravo-moci, kterými se mimo jiné stanoví obsah jednot-livých informací obsažených v čl. 8 odst. 2 návr-hu. Návrh nařízení otevírá prostor též pro EIOPA tím, že má vypracovat návrhy regulačních norem s cílem stanovit metodiku podporující prezenta-ci rizika a výnosů a výpočet nákladů zmíněných výše. EK i EIOPA musí zohlednit rozdíly mezi investičními produkty. Nařízením tedy nebude problematika „sdělení klíčových informací“ uza-vřena, ale je nutno počítat s realizací opatření druhé a třetí úrovně, což vlastně znamená, že v současné době nelze úplně vyhodnotit dopady (náklady) na pojišťovny.

Jak se sdělením pracovat?

V zásadě platí, že subjekt prodávající investiční pro-dukt retailovým investorům je povinen poskytnout jim sdělení klíčových informací v dostatečném předstihu před uzavřením transakce. Výjimka platí pro využití dálkových komunikačních prostřed-ků a pro jiné případy, kdy není sdělení možné předložit před uzavřením transakce. V posledně uvedeném případě však musí subjekt prodávají-cí investiční produkt retailového investora o této skutečnosti informovat. Sdělení se poskytuje bez-

platně, a to na papíře nebo jiném trvalém nosiči nebo prostřednictvím internetových stránek. Sdě-lení klíčových informací je však možné poskytnout prostřednictvím internetových stránek jen tehdy, pokud tyto informace budou určeny osobně retai-lovému investorovi, nebo bude splněno celkem pět podmínek, mezi něž patří i souhlas retailo-vého investora s poskytnutím sdělení klíčových informací prostřednictvím internetových stránek. Je třeba dodat, že po sdělení klíčových informací následují v návrhu nařízení články upravující vyřizo-vání stížností, zjednávání nápravy, správní sankce a opatření a závěrečná ustanovení.

Nařízení vymezuje jednotná pravidla formátu a obsahu týkající se sdělení klíčových informací a jednotná pravidla upravující poskytování tohoto sdělení retailovým investorům.


3) „Sdělení klíčových informací“ odpovídá v angličtině pojem „Key Information Document“.

Ilust

račn

í fot

o: D

ream

stim

e.co

m

Závěr

Legislativní proces se rozběhne na podzim 2012. Kromě legislativních orgánů EU a jiných institucí na něj jistě soustředí svoji pozornost Insurance Europe a národní asociace pojišťoven, které při-praví detailní stanoviska či pozměňovací návr-hy. Obecně je nutno uvést, že mezi pojištěním a investičními produkty jsou nesporné rozdíly.

Porovnáváním „investičních parametrů“ s jiný-mi investičními produkty se mohou „vytratit“ klasické vlastnosti pojištění (pojistná ochrana), což může vést i ke ztrátě transparentnosti u ži-votního pojištění. Další obecnou otázkou, kterou si posuzovatelé návrhu musí položit, je, zda se nové informační povinnosti nepřekrývají s povin-nostmi uloženými například směrnicí 2009/138/ES Solventnost II a směrnicí 2002/92/ES o zpro-středkování pojištění. Třetí možná obecná otázka,

která může vyvstat, je optimální navržená vazba mezi legislativními opatřeními první, druhé a třetí úrovně. Není návrh nařízení, který je legislativním krokem první úrovně, příliš podrobný – například pokud jde o formát dokumentu, jeho strukturu apod.? Nebyla by místo nařízení vhodnější směr-nice? Vrátíme-li se k cíli nařízení, je plně srozumi-telný, nicméně je nutné podotknout, že význam přeshraničního obchodu, co se týče životního pojištění, je poměrně nízký.


Otázka, na kterou se pokusíme najít odpověď, se týká přiměřenosti kroků ČNB v rámci výkonu do-hledu se zřetelem na cíle, podstatu a vymezení pojmu „odborné péče“ v právním řádu České republiky. Zaměříme se na úroveň interpretační volnosti ČNB v kontextu rozšiřování výkladu poj-mu „odborná péče“, co vše je možné pod tento pojem zahrnout a co by již mohlo být v rozporu s článkem 2 odst. 3 Listiny základních práv a svo-bod – „Každý může činit, co není zákonem za-kázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“.

Vymezení pojmu „odborná péče“

Pojem „odborná péče“ je jedním z ústředních principů výkonu pojišťovací činnosti pojišťov-nou i pojišťovacím zprostředkovatelem. S „od-bornou péčí“ je povinna dle § 6 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb. jednat pojišťovna i dle § 21 zá-kona č. 38/2004 Sb. pojišťovací zprostředkova-tel. Také zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spo-třebitele zmiňuje požadavek „odborné péče“ v § 4 odst. 1. Avšak pouze poslední z uvede-ných zákonů vymezuje pojem „odborná péče“ (i když jen ve vztahu k tomuto zákonu) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze

od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozum-ně očekávat a jež odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. V souvislosti s odkazem na § 6 odst. 1 zákona o pojišťovnictví je vhodné připomenout, že vedle povinnosti jednat s „od-bornou péčí“ je pojišťovna povinna postupovat obezřetně, neprovádět činnosti způsobem, kte-rý poškozuje majetek jí svěřený třetími osoba-mi nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu či bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených. Ze vzájemné vazby těchto povinností dovozuji nezbytnost nahlížet na jejich výkon komplexně, s vědomím toho, že jsou neoddělitelně spjaty a vzájemně se podmiňují. Jedna bez druhé sa-mostatně existovat nemůže.Zákonem je tedy pojišťovně uloženo jednat s „od-bornou péčí“ a postupovat obezřetně. Orgán do-hledu v pojišťovnictví však vynechal jeden z po-třebných, ne-li nezbytných kroků, jenž měl vcelku logicky po přijetí zákona o pojišťovnictví následo-vat (pro úplnost – původní zákon o pojišťovnictví povinnost jednat s „odbornou péčí“ pojišťovnám neukládal, tuto povinnost měli pouze pojišťovací makléři a agenti). Tímto chybějícím krokem, který by měl tvořit neoddělitelnou součást výkonu do-hledu v pojišťovnictví, je právě vymezení pojmu „odborná péče“ ve vazbě na pojišťovnu coby subjekt povinný jednat způsobem, který ji neo-mezí v její povinnosti postupovat obezřetně.

Současný stav

Dnes tedy existuje zákonná povinnost pojišťov-ny jednat s „odbornou péčí“, a pak již následují v úředním sdělení ČNB detailní pokyny ohled-ně toho, jaké konkrétní kroky má pojišťovna činit. ČNB však do dnešního dne neupřesnila a nespecifikovala, jak vykládá pojem „odborná péče“ ve vztahu k pojišťovně, neodlišila zvlášt-nosti a jedinečnost tohoto pojmu způsobem, který by představoval předvídatelný základ bu-doucích požadavků ČNB ohledně jednání s „od-bornou péčí“ ze strany pojišťovny. Podle mého názoru je úkolem ČNB jako orgánu dohledu odlišit alespoň v obecné rovině obsah tohoto pojmu. Nelze totiž přijmout názor, že v případě tří výše uvedených zákonů (zákon o pojišťovnic-tví, zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a zákon o ochraně spotřebitele) je obsah pojmu totožný. Přesto v některých pasážích Úředního sdělení ČNB z 2. května 2012 k některým infor-mačním povinnostem při sjednávání a během trvání životního pojištění adresát tento pocit má.

Rozdíl mezi pojišťovnou a zprostředkovatelemDomnívám se, že nelze akceptovat výklad, že obsah pojmu „odborná péče“ je vždy stejný bez

Obsah, meze a limity pojmu „odborná péče“ v pojišťovnictví

JUDR. MONIKA BAYEROVÁ, PH.D.

REFERÁT COMPLIANCE

ČESKÁ POJIŠŤOVNA

Článek analyzuje obsah pojmu „odborná péče“ s přihlédnutím k tomu, zda je tato povinnost uložena pojišťovně, zajišťovně či pojišťovacímu zprostředkovateli.

ohledu na subjekt, kterému je uloženo s „odbor-nou péčí“ jednat. Naopak jsem přesvědčena, že se věcné vymezení tohoto pojmu u pojišťovny a pojišťovacího zprostředkovatele významně liší. V praxi tedy nelze povinnost jednat s „odbornou péčí“ uloženou pojišťovně (mimo případů, kdy pojistnou smlouvu uzavírá sama pojišťovna pro-střednictvím svého zaměstnance) zaměňovat s povinností jednat s „odbornou péčí“, která je uložena pojišťovacímu zprostředkovateli. Kon-krétní obsah této formálně stejné povinnosti se v těchto případech zásadním způsobem liší. V případě pojišťovacího zprostředkovatele, jehož každodenní činnost je charakterizována bezpro-středním kontaktem s konkrétním klientem, má a musí mít pojem „odborná péče“ jiný obsah než v případě pojišťovny. Ta se z pozice instituce odpovědné za činnost výhradního pojišťovacího agenta primárně snaží o zavedení takových inter-ních kontrolních postupů směrem k němu, aby zajistila plnění zprostředkovateli zákonem ulože-né povinnosti výkonu činnosti s „odbornou péčí“, a minimalizovala tak svoji případnou odpovědnost v souvislosti s činností zprostředkovatele. Kon-takt s klientem je tedy výsadou pojišťovacího zprostředkovatele, naopak pojišťovna mu posky-tuje takovou míru součinnosti, aby předcházela nedostatkům v jeho činnosti.

Konstatování ČNB

Ostatně sama ČNB na svých stránkách kon-statuje: „I když základní činnosti dohledu jsou v jednotlivých sektorech shodné nebo velmi podobné, existují i určitá specifika vyplývající zejména z odlišného charakteru činnosti jednot-livých typů institucí finančního trhu.“ Stejně tak sama ČNB odlišuje dohled nad pojišťovnami od dohledu nad pojišťovacími zprostředkovateli a samostatnými likvidátory pojistných událostí.

K problematice věcného rozsahu povinností po-jišťovacího zprostředkovatele upravenému v § 21 zákona č. 38/2004 Sb. a k vysvětlení základních pojmů se vyjádřila ČNB ve svém Úředním sdělení ze dne 27. srpna 2010 k některým povinnostem pojišťovacího zprostředkovatele1, ve kterém vy-světluje mimo jiné pojem „odborná péče“ coby neurčitý právní pojem, který nelze efektivně vy-mezit taxativním způsobem. Ani jeden z výše zmíněných materiálů výslovně nerozebírá tento pojem ve vztahu k pojišťovně a jí zákonem ulo-žené povinnosti jednat s „odbornou péčí“. Ex-tenzivním výkladem s drobnými modifikacemi

je však Úřední sdělení ČNB z 27. srpna 2010, které je v obecné rovině využitelné i pro potřeby pojišťovny. Sama ČNB toto chápání (a rozlišování) pojmu „odborná péče“ zastává a akceptuje, když na str. 2 výše uvedeného úředního sdělení kon-statuje, že: „Požadavek jednání s odbornou péčí nestojí sám o sobě jako samostatná povinnost, ale vždy se váže ke konkrétní činnosti, kterou po-vinný subjekt vykonává“.

Další nejasnosti

V Úředním sdělení ČNB ze dne 2. května 2012 k některým informačním povinnostem při sjed-návání a během trvání životního pojištění je však

tento přístup k chápání a výkladu pojmu „odborná péče“ popřen. ČNB se v tomto dokumentu snaží o propojení povinností pojišťovny a pojišťovacího zprostředkovatele tak, že v konečném důsledku přenáší na pojišťovnu odpovědnost za nedostatek odborné péče způsobené zprostředkovatelem v situaci, kdy má pojišťovna podle § 6a zákona č. 38/2004 Sb. „pouze“ odpovědnost za škody způsobené jeho činností. Ve zmíněném úředním sdělení ČNB vypočítává, jaké konkrétní kroky musí pojišťovna učinit směrem k zájemci o uza-vření smlouvy investičního životního pojištění. Diskutabilní je rovněž konstatování ČNB, jež se objevuje v bodě II. Obecně k plnění informačních povinností odst. 1 a které v konečném důsledku dále umocňuje potřebu či až nezbytnost jasného vymezení pojmu „odborná péče“. Jde o následu-jící tvrzení: „ČNB upozorňuje, že formální splnění informačních povinností uvedených v zákoně o pojistné smlouvě nelze zaměňovat se splněním povinnosti jednat při sjednávání pojištění s odbor-nou péčí, jelikož z povinnosti jednat s odbornou péčí mohou plynout dodatečné nároky na rozsah, způsob či formu informování zájemců o uzavření pojistné smlouvy a pojistníků“.

Spletitá situace

Současná situace je tak pro pojišťovny velmi nepřehledná. Chybí prvek předvídatelnosti

dalších kroků dohledového orgánu, kterými bude pojem „odborné péče“ interpretován a zpřesňován způsobem, jenž umožní dohlíže-ným subjektům (v tomto případě pojišťovnám) optimalizovat činnost tak, aby byla naplněna nejen zákonná povinnost jednat s „odbornou péčí“, ale i požadavek obezřetného postupu při provádění všech činností. V bodě II. Obecně k plnění informačních povinností odst. 4 výše uvedeného úředního sdělení je konstatováno: „ČNB očekává, že pojišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel v rámci své povinnosti jednat s odbornou péčí a s ohledem na zákaz neka-lých obchodních praktik poskytnou zájemci…úplné, aktuální a nezkreslené informace o na-bízeném pojištění“, aniž by se dohledový orgán



1) Zveřejněno ve Věstníku ČNB, částka 15/2010 ze dne 3. září 2010, (vycházela přitom z metodiky Komise pro cenné papíry – Posuzování odborné péče).

Foto

: arc

hiv

ČA

P

Česká národní banka

Pojišťovny se obvykle snaží ČNB vycházet vstříc a přizpůsobovat své činnosti jejím požadavkům. Je nutné však mít na paměti zásadní věc – úřední sdělení dohledového orgánu nejsou pro pojišťovny právně závaznými dokumenty!

jakkoli vypořádal s faktem, že povinnosti ulože-né pojišťovacím zprostředkovatelům v § 21 zá-kona č. 38/2004 Sb. na pojišťovnu nedopadají, stejně jako se povinnosti uložené pojišťovně v zákoně 277/2009 nevztahují na pojišťovací zprostředkovatele. Fakt, že činnost obou těch-to subjektů je vzájemně propojena a v koneč-ném důsledku je neoddělitelná, neznamená, že obsah a náplň jimi vykonávaných činností je totožný. Není!

Obsah pojmu „odborná péče“ u pojišťovny

Existuje široká škála činností a postupů, kte-rými pojišťovna naplňuje zákonem stanovenou povinnost výkonu své činnosti s odbornou péčí. V obecné rovině sem patří přiměřené ověřování toho, zda jsou zájemcům o uza-vření pojistné smlouvy řádně pojišťovacími

zprostředkovateli předávány informace, a dále zavedení efektivních kontrolních postupů směrem k pojišťovacím zprostředkovatelům. Nejčastěji jsou tyto požadavky naplněny za-kotvením v jednotlivých vnitřních předpisech, jež jsou jménem konkrétní pojišťovny jednající zprostředkovatelé povinni dodržovat, případ-ně jsou ujednány smlouvou mezi pojišťovnou a konkrétním zprostředkovatelem. Takto po-jatý obsah pojmu „odborná péče“ však po-krývá pouze jeho část. Nezbytné je stanovení hranice či vzájemného vztahu mezi jednáním s odbornou péčí a plněním informačních po-vinností. Tato potřeba je aktuální mimo jiné s ohledem na extenzivní výklad těchto pojmů ze strany ČNB.

Povaha úředních sdělení ČNB

Pro úplnost je vhodné také připomenout po-vahu úředních sdělení vydávaných Českou

národní bankou, která jsou upravena v záko-ně č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Dle § 49b odst. 6 tohoto zákona Česká národní banka vydává úřední sdělení, kterými informu-je například o výkladových stanoviscích ČNB. Jde tedy o stanoviska, názory ČNB, nikoli o pro pojišťovnu závazné akty. Jednotlivá úřed-ní sdělení lze na stránkách ČNB najít v sekci Metodické a výkladové materiály. Bez ohledu na to, že pojišťovny se obvykle snaží s dohle-dovým orgánem vycházet a přizpůsobovat své činnosti a jednotlivé kroky jeho požadav-kům, je nutné mít v této souvislosti na pamě-ti jednu zásadní věc – totiž, že úřední sdělení ČNB nejsou pro pojišťovny právně závaznými dokumenty. Proto případné nenaplňování ně-kterých stanovisek ČNB uveřejněných v jed-notlivých úředních sděleních v praxi nelze bez dalšího posuzovat jako porušení daného pra-vidla se všemi možnými důsledky. Vždy bude nutné posoudit každý konkrétní případ a danou situaci.


Návrh novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích obsahu-je zejména doplnění a změny, jejichž cílem je implementace práva EU. Některé úpravy reagují na praktické poznatky (nová úprava registrace vozidel, přidělování registračních značek, úprava postihující neoprávněný zásah do tachometru). Součástí jsou také související návrhy dílčích novel zákona o silničním provo-zu, zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a zákona o správních poplatcích. Ná-vrh novely také zahrnuje novou úpravu zápisu změny vlastníka či provozovatele vozidla (tzv. přeregistrace). Nově upravuje jednotlivé druhy vyřazení vozidla z registru, možnost přidělo-vání registračních značek „na přání“ nebo možnost převodu registrační značky mezi vo-zidly či ponechání registrační značky vozidlu i po jeho přeregistraci.

Nedokonalá registrace

Stávající nejednoznačná a nedokonalá právní úprava zápisů změny údajů (tzv. „přeregistrace“ vozidla) umožňovala obcházení nebo porušování povinností dosavadního i nového vlastníka (či provozovatele) vozidla řádně a včas zajistit zápis změny údaje vlastníka či provozovatele silnič-ního vozidla. Bylo to způsobeno tím, že k pře-registraci vozidla bylo třeba dvou úkonů, a sice „odhlášky“ dosavadního vlastníka a „přihlášky“ nového vlastníka, tedy úkonů, které nemusely, a v praxi mnohdy ani reálně neprobíhaly, v těsné časové návaznosti. Důsledkem dosavadní úpra-vy je např. existující stav „polopřevodu“ u řady vozidel a neaktuálnost údajů v registru o vlast-nících nebo provozovatelích vozidel. Uvedená situace měla, a v současnosti stále ještě má, i negativní dopady na subjekty, které pro svou

činnost údaje z Centrálního registru vozidel čer-pají. Jako příklad můžeme uvést Policii ČR při vyšetřování dopravních nehod nebo při pátrání po odcizených vozidlech. Stávající situace se také úzce dotýkala České kanceláře pojistitelů, a to zejména při zjišťování údajů o vlastnících a provozovatelích vozidel bez pojištění odpověd-nosti pro účely vymáhání příspěvku nepojiště-ných do garančního fondu.

Úprava zápisu

Cílem novely je změna způsobu vedení registru vozidel a zápisů do něj tak, aby zejména údaje o vlastnících a provozovatelích silničních vozi-del odpovídaly skutečnosti. Novela proto např. zpřísňuje povinnosti při zápisu silničního vozi-dla do registru a při zápisu změny údajů o vlast-níkovi tak, že je třeba vždy doložit písemný

Novela zákona č. 56/2001 Sb. klepe na dveře. Co přináší?

JUDR. ZUZANA HLAVÁČKOVÁ

VEDOUCÍ ODDĚLENÍ LEGISLATIVY A EKONOMIKY


Poslanecká sněmovna projednává návrh novely zákona č. 56/2001 Sb. a dalších souvisejících zákonů. V tomto příspěvku podáváme stručný přehled hlavních změn, které se dotknou českých řidičů. A nejen jich.



souhlas vlastníka silničního vozidla s úředně ověřeným podpisem nebo uznávaným elektro-nickým podpisem. Dále je zapotřebí písemný souhlas osoby, která je v žádosti o zápis silniční-ho vozidla do registru uvedena jako provozova-tel silničního vozidla, je-li odlišný od vlastníka, se zápisem údaje o provozovateli silničního vo-zidla s úředně ověřeným podpisem nebo uzná-vaným elektronickým podpisem. Prokazuje-li se zmocnění k zastoupení při zápisu silničního vozidla do registru (či při zápisu změny vlastní-ka nebo provozovatele) písemnou plnou mocí, musí být tato plná moc rovněž obdobně pode-psána zmocnitelem. Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti ově-ří totožnost vlastníka nebo osoby, která je v žá-dosti uvedena jako provozovatel silničního vozi-dla, písemné souhlasy se nebudou vyžadovat. Vzor žádosti o zápis silničního vozidla do re-gistru silničních vozidel a písemných souhlasů stanoví prováděcí právní předpis. K provedení úkonů týkajících se zápisů změny vlastníka sta-noví zákon lhůtu 10 pracovních dnů.

Vyřazování vozidel z registru

Další velkou změnou je právní úprava vyřazo-vání vozidel z registru. Nově má obecní úřad s rozšířenou působností právo (a povinnost) dlouhodobě vyřadit vozidlo z provozu v přípa-dě, kdy zaniklo pojištění odpovědnosti z provo-zu vozidla a kdy ve lhůtě do 14 dnů od zániku pojištění odpovědnosti nebyla uzavřena nová pojistná smlouva. Zákon pak vlastníkovi vozi-dla v takovém případě ukládá řadu povinností – musí například odevzdat osvědčení o regist-raci vozidla anebo zabezpečit vozidlo takovým způsobem, aby neohrožovalo nebo nepoško-zovalo životní prostředí. Vlastník pak musí také dokládat splnění těchto povinností obecnímu úřadu ve stanovených lhůtách. Současně bu-dou obce s rozšířenou působností na základě návrhu novely oprávněny kontrolovat plnění těchto povinností.

Registrační značky

Nově je upraven i způsob přidělování registrač-ních značek a vydávání tabulek s přidělenou re-gistrační značkou. Návrh umožňuje přidělování značek obsahujících kombinaci znaků na přání žadatele. S cílem úspor na výdajové stránce státního rozpočtu omezením potřeby výroby a vydávání tabulek registračních značek umožnu-je návrh převod značky mezi vozidly, ponechání značky vozidlu i po jeho přeregistraci za stano-vených podmínek a umožňuje kompenzovat

prostředky vydávané na výrobu a distribuci tabu-lek registračních značek.

Nesouhlas pojišťoven

Uvedená možnost převodů registračních značek se však na straně pojišťoven nesetkala s pozi-tivní reakcí. Lze totiž na základě dosavadních zkušeností s údaji Centrálního registru vozidel s vysokou pravděpodobností očekávat, bude-li uvedená úprava schválena, ještě větší problé-my při jednoznačné identifikaci vozidla ve všech uvažovaných oblastech činností (vyšetřování dopravní nehody, vyhledávání a identifikace od-cizených vozidel apod.).

Nové skutkové podstaty

Zákon také vymezuje v návaznosti na provede-né změny i nové skutkové podstaty přestupků a správních deliktů za porušení zákona o provozu na pozemních komunikacích. Nově se např. pře-stupku či správního deliktu (podle právní povahy subjektu) dopustí ten, kdo nepožádá o zápis změ-ny údajů o vlastníkovi vozidla či jiného údaje k vo-zidlu, kdo (dle podmínek zákona) nepožádá o tr-valé vyřazení vozidla, nebo ten, kdo nezabezpečí dočasně vyřazené vozidlo tak, aby neohrožovalo či nepoškozovalo životní prostředí. Za uvedené přestupky a správní delikty lze uložit pokutu až do výše 50 tisíc Kč a za přestupek v blokovém řízení až do výše 5 tisíc Kč.

Koncepce registru

Nově je registr navrhován jako informační sys-tém veřejné správy podle zvláštního zákona (365/2000 Sb. o informačních systémech ve-řejné správy). V rámci této koncepce je upra-veno poskytování referenčních údajů Minister-stvu dopravy pro účely výkonu působnosti dle tohoto zákona ze strany Ministerstva vnitra, Policie České republiky nebo Českého statis-tického úřadu. Nová úprava tedy vychází z koncepce jednotného registru vozidel propojeného s ostatními systémy státní správy a umožňuje komplexní využívání elektronických databází a výměnu zákonem sta-novených souborů dat. V tomto kontextu jistě stojí za zmínku, že v souvislosti s převodem zajišťování technic-kého provozu registru vozidel z Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy byl na přelo-mu měsíců června a července spuštěn nový registr silničních vozidel, jehož technické řešení mělo překonat existující nedostatky.

Ty spočívají a vyplývají zejména z nejednotnosti vedení systému. O problémech spojených se spuštěním nového registru vozidel již byly po-psány mnohé řádky na jiných místech, proto po-známku o novém registru vozidel uvádíme jen na okraj a pro úplnost.

Schvalování typu vozidel

Návrh novely rovněž obsahuje novou komplexní úpravu schvalování typu vozidla a jeho kompo-nentů v souladu s předpisy práva EU. Dosavad-ní úprava, v zásadě respektující unijní předpisy, totiž nebyla koncepční, úplná a systematická, a z tohoto důvodu vyvolávala aplikační a výkla-dové problémy. Návrh respektuje znění rámco-

vé evropské směrnice 2007/46/ES (rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípoj-ných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků urče-ných pro tato vozidla) a související technické předpisy.

STK a měření emisí

Z důvodu dosavadní nedostatečné úpravy ob-sahuje návrh novely současně zpřesnění a dopl-nění právní úpravy provozování stanic technické kontroly a stanic měření emisí. Zejména pak přesně a nově upravuje povinnosti jejich provo-zovatelů a povinnosti a podmínky odborné způ-sobilosti (včetně povinnosti jejího prohlubování) kontrolních techniků STK a mechaniků SME. Předmětem novely je i podrobnější úprava činnosti státního odborného dozoru nad jejich činností.

Vzhledem k nedokončenému legislativnímu procesu se ke konkrétním dopadům novely na činnost pojišťoven (zejména pokud jde o no-velu zákona č. 168/1999 Sb.) vrátíme v některém z příštích čísel Pojistného obzoru.

Ilust

račn

í fot

o: D

ream

stim

e.co

m


1. Zákon č. 142/2012 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních re-gistrů. Účinnost 1. 7. 2012.2. Vyhláška č. 144/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a pod-mínek testování historických a sportovních vozi-del. Vyhláška stanoví způsob a podmínky testo-vání silničního vozidla na historickou původnost. Zvyšuje se minimální stáří mechanicky poháně-ného vozidla na 30 let, jakožto jedna z podmínek pro schválení vozidla jako historického. Účinnost 10. 5. 2012.3. Nález Ústavního soudu č. 147/2012 ze dne 21. února 2012 sp. zn. Pl. ÚS 29/11 ve věci ná-vrhu na zrušení § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve zně-ní pozdějších předpisů. Uplynutím dne 31. 12. 2012 se ruší § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Ústavní soud zrušil pro neurčitost část ustanovení umož-ňující dovolání v případech, kdy bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovo-lání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní vý-znam. Účinnost 31. 12. 2012.4. Zákon č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozděj-ších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektro-nickém podpisu a o změně některých dalších zá-konů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Účinnost 1. 7. 2012.5. Zákon č. 169/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živ-nostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Ruší se povinnost po-vinného označování provozoven identifikačním číslem. Podnikatel může nově zažádat, aby se změnou bydliště proběhla automaticky i změna

místa podnikání, bez nutnosti oznamování živ-nostenskému úřadu. Účinnost 30. 6. 2012.6. Zákon č. 170/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění poz-dějších předpisů. Novela zpřesňuje podmínky od-stoupení od smlouvy u spotřebitelských smluv. Právo na odstoupení od smlouvy uzavřené mimo prostory obvyklé pro podnikání dodavatele ne-vzniká u smluv o opravě nebo údržbě provedené v místě určeném spotřebitelem na jeho žádost, pokud dodavatel neprovedl jinou než vyžádanou opravu nebo údržbu nebo nedodal jiné zboží než nutné k provedení opravy či údržby. Účinnost 14. 6. 2012.7. Zákon č. 193/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trest-ní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Zavádí nový institut dohody o vině a trestu. Součástí dohody o vině a trestu je také dohoda o náhradě škody nebo náhrady nemajet-kové újmy v penězích, jež byla trestným činem způsobena, nebo o vydání bezdůvodného obo-hacení, které bylo získáno. Podmínkou sjednání dohody o vině a trestu je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán. Účinnost 1. 9. 2012.8. Zákon č. 196/2012 Sb., kterým se mění zá-kon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Mění podmínky pro umisťování a provo-zování reklamních zařízení u dálnic, silnic I. třídy a/nebo v jejich blízkosti. Novela dále stanoví pod-mínky pro kontrolní vážení silničních motorových vozidel. Účinnost 1. 9. 2012, část 13. 6. 2012.9. Zákon č. 197/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komuni-kacích a o změnách některých zákonů (zákon o sil-ničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. No-vela stanoví podmínky pro přívěsné vozíky za jízdní kola pro přepravu dětí. Účinnost 13. 6. 2012. 10. Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci). Umožňuje

řešit netrestní spory namísto před soudem po-mocí mediace. Předpokladem je dohoda o oso-bě mediátora a uzavření dohody o provedení mediace. Uzavření dohody o provedení media-ce a zahájení mediace dle tohoto zákona staví mj. běh promlčecí doby. Výsledkem mediace je mediační dohoda, která je následně předložena ke schválení soudu a schválením se stává exe-kučním titulem. Tato forma řešení sporů by měla přinést zkrácení doby nutné pro vyřešení sporu a zároveň snížení finančních nákladů stran sporu. Účinnost 1. 9. 2012.11. Vyhláška č. 215/2012 Sb., o odborné způsobi-losti pro distribuci některých produktů na finanč-ním trhu. Vyhláška stanoví rozsah odborných znalostí a dovedností osob oprávněných nabízet a zprostředkovat penzijní produkty. Dále stanoví minimální rozsah věcných, organizačních a per-sonálních předpokladů akreditované osoby, která pořádá odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti zprostředkovatelů penzij-ních produktů, a požadavky na její zkouškový řád. Účinnost 28. 6. 2012, část 1. 1. 2013.12. Vyhláška č. 243/2012 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o regis-tru řidičů, ve znění pozdějších předpisů. Mění se specifikace náležitostí řidičského průkazu České republiky a vzory žádosti o řidičské oprávnění a žádosti o vydání řidičského průkazu. Stanoví se seznam harmonizovaných kódů, které se uvádějí v řidičském průkazu. Účinnost 19. 1. 2013.13. Úřední sdělení České národní banky ze dne 2. května 2012 k některým informačním povin-nostem při sjednávání a během trvání životního pojištění. Úřední sdělení obsahuje popis plnění informačních povinností ve vztahu k zájemci o uzavření pojistné smlouvy na životní pojištění nebo pojistníkovi. Dále se podrobně věnuje infor-mování o nákladovosti životních pojištění a infor-mování o způsobu určení výše odkupného.

Foto

: arc

hiv

auto

rky

Mgr. Eva Kozojedová

Novinky z legislativy OBDOBÍ 1. 5.–31. 7. 2012

MGR. EVA KOZOJEDOVÁ

PŘEDSEDKYNĚ ČESKÉ SEKCE MEZINÁRODNÍHO SDRUŽENÍ PRO POJISTNÉ PRÁVO (AIDA)

Ekonomické informace

18 Pojistný obzor 3/2012 Ekonomické informace

Výjimečnost roku 2011

Loňský rok byl v mnoha ohledech význačný. Po dlouhé době jsme nezažili žádné velké kala-mity a přírodní katastrofy. Poprvé od liberalizace pojistného trhu došlo dočasně dokonce ke změ-ně jeho lídra. Dluhová krize pak zařídila, že padly „jistoty“ týkající se bezpečnosti investic do stát-ních dluhopisů. Již tradičně došlo k odkladu Solvency II. Tentokrát na 1. ledna 2014. Ani toto datum však nemusí být konečné. Soudní dvůr Evropské unie také zrušil výjimku z antidiskrimi-nační směrnice umožňující používat pohlaví pro určení výše pojistného.

Rok inovací

Objevily se i zajímavé produktové novinky. Napří-klad v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení) došlo ke zvýšení limitů plnění až na 150 milionů pro škody na majetku i na zdra-ví. Častěji se také používá princip, že škody nezpůsobuje vozidlo, ale řidič. Pojišťovny dále zareagovaly na obavy svých klientů odcestovat do neklidných severoafrických zemí a rozšířily akceptované důvody storna zájezdu i o tuto pří-činu. Již na začátku roku se pak objevil na trhu úplně nový produkt – povinné pojištění pracovní agentury pro případ úpadku. Díky novým tech-nologiím se objevily i některé novinky v oblasti služeb. Takzvané chytré telefony začínají plnit roli servisního kanálu. Užitečné jsou především při hlášení a zdokumentování pojistné události, lze jimi však úspěšně poskytovat i asistenční služ-by. Technologie pomáhají také v boji s pojistným podvodem. V poslední době se jej daří lépe od-halovat. To je obvykle interpretováno jako prudký růst podvodů jako takových. Ve skutečnosti jich však zásadně nepřibývá, ale výrazně se zvýšila úspěšnost pojišťoven.

Ne vše se podařilo

Výsledky loňského roku však přinášejí i některé horší zprávy. Došlo k poklesu celkového zisku po-jišťoven. Propad o 55 % z 21,1 miliardy na 9,3 vy-padá hrozivě. Ovšem zisk roku 2010 byl nejvyšší za období samostatného českého pojišťovnictví, a tedy výjimečný. Z dlouhodobého pohledu se tak loňský výsledek řadí k těm průměrným. Jsou dvě základní oblasti poklesu: výrazně horší výsle-dek finančního umístění a zhoršení v pojišťovací činnosti u neživotního pojištění. Došlo i ke sníže-ní objemu pojistného o 1 miliardu. Téměř celý úbytek připadá na neživot. Největší ztráty zazna-menalo povinné ručení (2 miliardy) a havarijní po-jištění (0,7 miliardy). Zdá se, že zbytek neživota rostl, ovšem není to úplně pravda. „Růst“ totiž téměř přesně odpovídá objemu pojistného, kte-

ré bylo postoupeno jiným členským pojišťovnám ČAP v rámci zajištění. Loňský rok nás také připravil o několik iluzí. Uká-zalo se, že jednorázy nemohou neustále růst, a naopak, že cena povinného ručení nemůže ustavičně klesat. Dále, že přímá likvidace u to-hoto produktu nemá na poměry na trhu téměř žádný vliv. Před rokem jsme na tyto falešné před-stavy upozorňovali a odhadovali jsme další vývoj. Podívejme se, jak jsme byli úspěšní.

Potvrzení poklesu u jednorázůAvizovali jsme obrat trendu z růstového na po-kles. Náš odhad se potvrdil, když došlo k úbytku pojistného o 700 milionů (2,3 %). Bez zajímavosti

není ani struktura tohoto poklesu. Zatímco samo-statné jednorázy ztratily 2,3 miliardy, mimořádné pojistné o 1,6 miliardy rostlo. Pozoruhodný je také odlišný roční průběh pojistného. Mimořád-né vklady dosahují nejvyšších hodnot v okrajo-vých čtvrtletích roku, pro samostatné jednorázy tato pravidelnost neplatí. Začátkem tohoto roku pak vzbudil pozornost výrazný pokles objemu pojistného o 30 %. Šlo však o zbytečný rozruch. Srovnatelné období roku 2011 bylo totiž podle objemu pojistného nejúspěšnější v historii (8,7 miliard). Letošní pokles tak očekáváme do 5 %. V nejbližší době pak nepředpokládáme růst po-dobný nedávnému boomu.

Povinné ručení – vyčkáváníV této oblasti jsme předpovídali pokles objemu pojistného o 5 %, přičemž jsme odhadovali, že při průměrném růstu škod (kolem 2 %), by toto

pojištění mohlo skončit blízko tzv. „černé nuly“. Jaká byla skutečnost? Pojistného bylo nako-nec méně a škody rostly nadprůměrně. Přesto skončilo pojištění v kladných hodnotách. Jak je to možné? Stejně jako v roce 2010 zachránilo „černá čísla“ rozpuštění rezerv a projevil se také příznivý vliv zajištění.A jaký je odhad pro letošní rok? Objem pojistného klesne, přičemž dosavadní vývoj naznačuje pro-pad kolem 5 %. To by znamenalo objem asi 19,4 miliardy. Příznivě se zatím vyvíjejí škody, které by mohly klesnout jak v počtu, tak i v objemu. Opět je velkou neznámou změna výše technických re-zerv. Pokud však nedojde k výrazným posunům, čeká nás sice horší výsledek než v roce 2011, ale

2011 – rok zisků i ztrát

ING. KATEŘINA LHOTSKÁ

INSURANCE COMPETENCE EXPERT

NESS CZECH, S.R.O.

Zamyšlení nad výsledky roku 2011 přináší řadu podnětů k úvahám a příležitostí k poučení. Bez zajímavosti není ani konfrontace s prognózami, které byly vysloveny na tomto místě před rokem.

Loňský rok byl v mnoha ohledech význačný. Po dlouhé době jsme nezažili žádné velké kalamity a přírodní katastrofy.

Ekonomické informace Pojistný obzor 3/2012 19

stále ještě „černý“. Tabulka 1 dokumentuje vý-voj některých veličin v posledních letech a jejich odhad na rok 2012. Velkou otázkou je další vývoj sazeb. Před rokem jsme jako jedni z prvních upo-zorňovali, že prostor pro jejich snižování už není velký. Tento názor pak začal převažovat a také po-jišťovny začaly připouštět zdražení. Nikoliv však plošné, ale zaměřené na horší řidiče. Pro plošné zvýšení cen je zapotřebí překonat i psychologic-kou bariéru „být první“. Impulzem k tomuto kro-ku může být nezvládnutí současné situace někte-rou z pojišťoven a její konec v povinném ručení. Ohroženější jsou menší pojišťovny, které přitom rychlé snižováním cen vyvolaly. Pokud se sazby udrží na stávající úrovni, některá z nich na svoji „dumpingovou“ politiku nejspíš doplatí. Panuje názor, že už to potkalo pojišťovnu DIRECT. Není to pravda. Jejím problémem nebyly sazby, ale špatný obchodní model. Distribuce založená vý-hradně na přímém kanálu nemá v našich součas-ných podmínkách šanci na úspěch.

Havarijní pojištění – růst sazeb nutností Havarijní pojištění vykazuje dlouhodobě trend zhoršování výsledků, který vyvrcholil negativním výhledem na rok 2011. Ten se bohužel potvrdil a pojištění skončilo ve ztrátě. Ovšem průběžná letošní data naznačují mírné zlepšení možná až na úroveň „černé nuly“. Náklady na pojistná pl-nění zatím klesají výrazněji než výnosy z přede-psaného pojistného. Konečný výsledek tak opět nejvíce ovlivní změny rezerv. Tabulka 2 nám

přibližuje vývoj v předchozích letech včetně od-hadu na rok letošní. Je zřetelně vidět, že vedle poklesu objemu pojistného se dlouhodobě sni-žuje i průměrné pojistné na jedno vozidlo. I přes možný pozitivní letošní výsledek je však nutnost zvýšení sazeb naléhavá.

Není jen pojištění vozidel

Pojďme se ve stručnosti podívat na ostatní pro-duktové linie. Pro životní pojištění je jako obvykle nejdůležitější výsledek finančního umístění. Díky němu skončilo v roce 2011 v zisku, ovšem výraz-ně menším než v roce předchozím. Již tradičně byla, a nejspíš nadále budou, stabilní jistotou při-pojištění úrazu a nemoci. Ta ostatně dosahují veli-ce slušných výsledků i jako samostatné produkty neživotního pojištění. Z ostatního neživota mají výrazný dopad do cel-kového výsledku majetková pojištění. V roce 2011 byl jejich vliv pozitivní a dokonce lepší než v předchozích letech. Letos by mohla dopadnout o něco hůře, ale stále ziskově. Nejpříznivěji do-padá do výsledků pojišťoven pojištění všeobecné odpovědnosti. Opět se tak potvrzuje, že spojení majetku a odpovědnosti je pro pojišťovny velice zajímavé. A navíc je pozitivně přijímáno i klienty. Nejspíš jako důsledek zhoršující se ekonomické situace se již několik let nedaří pojištění úvěru. Průběžné výsledky roku 2012 naznačují zasta-vení tohoto trendu. Toto pojištění je však velmi

citlivé na jakýkoliv vnější vliv, a tak je tento od-had jen orientační. Obdobné platí i pro pojištění finančních ztrát. Horších, i když stále „černých“, výsledků nejspíš dosáhne cestovní pojištění. Za-tím však neznáme výstupy z letní sezony, která je obvykle rozhodující. Celkový výsledek se tak může přiblížit loňskému.

Rušný závěr letošního roku

Kromě již zmiňovaného budou poslední měsí-ce roku určovat další dvě velká témata. Prvním bude blížící se konec výjimky z antidiskriminační směrnice. Druhým pak, pokud bude schváleno, omezení provize u rezervotvorných produktů od 1. ledna 2013 podle novely zákona 38/2004 o pojistných zprostředkovatelích. Každý z těchto vlivů by sám o sobě zapříčinil výrazné zvýšení aktivity všech distribučních kanálů zaměřených na životní pojištění. Jejich spojení je však náso-bí. Na místě jsou obavy ze zneužití situace řadou „zprostředkovatelů“ projevující se ještě intenziv-nějším otáčením smluv s falešným odvoláváním se na „nařízení z EU“. Pokud tomu včas nezabrá-ní samotní účastníci pojistného trhu, již dnes řád-ně pošramocená pověst našeho oboru utrpí další šrámy. Jestli si však při hodnocení roku 2012 budeme moci říci, že v této oblasti „svítá na lep-ší časy“, tak je to důležitější zpráva než změna nějakého ukazatele.

Tabulka 1: Povinné ručení

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012* 11/10 11/06

Hrubé pojistné [mil. CZK] 21 892 22 427 23 622 24 007 22 490 20 442 19 400 90,9 % 93,4 %

Počet vozidel [tis. ks] 5 619 5 904 6 259 6 502 6 627 6 640 6 660 100,2 % 118,2 %

Průměrné pojistné [roční] 3 896 3 798 3 774 3 692 3 394 3 079 2 913 90,7 % 79,0 %

Prům. pojistné – nové smlouvy 3 314 3 202 3 377 3 020 2 692 2 616 2 541 96,1 % 78,9 %

Škody hrubé [mil. CZK] 10 215 9 770 10 255 10 634 10 324 10 841 10 600 105,0 % 106,1 %

Počet škod [ks] 348 428 330 483 347 875 352 918 360 058 333 929 323 000 92,7 % 95,8 %

Průměrná škoda 29 318 29 564 29 478 30 131 28 647 32 466 32 817 113,3 % 110,7 %

* odhad Zdroj: ČAP, ČNB

Tabulka 2: Havarijní pojištění

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012* 11/10 11/06

Hrubé pojistné [mil. CZK] 15 283 15 986 16 767 16 601 15 525 14 880 14 400 95,9 % 97,4 %

Počet vozidel [tis. ks] 1 167 1 249 1 428 1 431 1 445 1 551 1 600 107,3 % 132,9 %

Průměrné pojistné [roční] 13 095 12 796 11 739 11 603 10 740 9 593 9 000 89,3 % 73,3 %

Prům. pojistné – nové smlouvy 8 658 8 701 10 031 9 854 7 282 6 782 6 237 93,3 % 78,3 %

Škody hrubé [mil. CZK] 9 706 9 480 10 186 10 269 11 130 11 077 10 300 99,5 % 114,1 %

Počet škod [ks] 293 810 298 322 330 478 346 628 405 382 399 967 395 000 98,7 % 136,1 %

Průměrná škoda 33 036 31 779 30 882 29 626 27 456 27 696 26 076 100,9 % 83,8 %

* odhad Zdroj: ČAP, ČNB

Vnímání Solvency II ze strany pojišťoven

Na základě zkušeností ze středoevropského trhu můžeme říci, že současná situace ve vý-voji Solvency II v pojišťovnách se dá zjedno-dušeně popsat takto: všechny společnosti vědí, že SII je nová regulace podnikání v po-jišťovnictví, že požaduje zejména podstatně jiný a komplikovanější výpočet kapitálové přiměřenosti (solventnosti), než byl dopo-sud, a že termín její implementace se stále přibližuje, i když byl už několikrát odložen. Většina pojišťoven tuší, že se jedná o velký projekt vyžadující vysoké náklady (zejména IT) na implementaci a na významné expertní kapacity (z oblastí financí, pojistné matemati-ky apod.). Můžeme také říci, že většina pojiš-ťoven už zahájila kroky k implementaci této směrnice, avšak jen málokterá společnost už dotáhla implementaci do konce a do ru-tinního provozu. Větší subjekty jsou již zpravidla v pokroči-lejším stádiu vývoje. Například se účastnily některého z „QISů“ (takže už získaly před-stavu, jaké jsou základní principy výpočtu apod. – 1. pilíř SII), rozvíjejí interní risk mana-gement (jako základ pro ORSA, Own Risk and Solvency Assessment, vlastní posouze-ní rizik a solventnosti, 2. pilíř SII) a některé již pracují i na vytvoření infrastruktury pro požadované detailní vykazování výsledků SII (3. pilíř). Naopak menší a střední společnosti bývají zejména z kapacitních a finančních důvodů teprve na začátku tohoto projektu. Pro men-ší a střední společnosti je mnohem kom-plikovanější nalézt potřebné finanční pro-středky, a zejména také expertní kapacity. Disponují například pouze omezeným počtem pojistných matematiků (často jen jedním).

Ti navíc mnohdy ve společnosti zpracovávají více agend najednou, od pojistně matematic-kých výpočtů technických rezerv a pojistného přes úpravy a testování IT systémů, účetnic-tví, vykazování až po přípravu plánů, pojist-ných podmínek apod.

„Malé“ pojišťovny

Manažeři pojišťoven si často kladou otázku, co Solvency II obnáší. Stručně a výstižně – – velmi mnoho! Ve všech pojišťovnách to je, anebo v nejbližší době určitě bude, jeden z největších projektů, který vyžaduje zkušené personální kapacity (aktuáři, finance, IT, ma-nažeři…), čas pro jejich práci, a tedy i vysoké náklady společnosti. To samozřejmě může být problémem zejména pro menší pojišťov-ny, které mají výše uvedeného jen omezené

množství. Pro takovéto pojišťovny existuje možnost vynětí z režimu Solvency II. Musí však splňovat tyto podmínky tzv. „malé“ pojišťovny:

� hrubý roční výnos pojišťovny z předepsa-ného pojistného nepřesahuje 5 milionů eur;

� celková hodnota technických rezerv bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek podle

článku 76 Směrnice nepřekročí 25 mili-onů eur; (Pozn.: Článek 76 stanovuje, že technické rezervy se pro účely SII uvažují v jejich tržní hodnotě, a definuje, co tržní hodnota znamená. Může to být částka podstatně odlišná od současné účetní výše technických rezerv.);

� je-li podnik součástí skupiny, celková hod-nota technických rezerv skupiny bez čás-tek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek nepře-kročí 25 milionů eur;

� činnost podniku nezahrnuje pojišťovací nebo zajišťovací činnosti v oblasti odpo-vědností, úvěrů a záruk (kaucí), pokud nepředstavují doplňková rizika ve smyslu čl. 16 odst. 1; (Pozn.: Článek 16 definu-je, co je míněno „doplňkovým rizikem“.

Ve zkratce to je takové riziko, které: a) sou-visí s hlavním rizikem, b) týká se předmě-tu, který je pojištěn proti hlavnímu riziku, a c) je pojištěno ve smlouvě, kterou je po-jištěno hlavní riziko.);

� činnost podniku nezahrnuje zajišťovací operace, jejichž objem překročí částku 0,5 milionu eur, pokud jde o hrubý výnos z předepsaného pojistného, nebo 2,5 mi-lionu eur, pokud jde o hodnotu technic-kých rezerv bez částek vymahatelných ze

Solvency II: Malé a střední pojišťovny čeká hodně práce

RNDR. MARTIN JANEČEK, PH.D.

MANAGING DIRECTOR

TOOLS4F, S.R.O.

Směrnice Solvency II, jejímž cílem je regulace pojistného trhu, bude zavedena v roce 2014 a bude mít zcela zásadní dopady na evropský pojistný trh. Jaký bude vliv této regulace na menší a střední pojišťovny?

Není vyloučeno, že pro některé malé a střední pojišťovny budou náklady na implementaci Solvency II neúnosně vysoké a jejich další rozumná existence bude ohrožena.



Ekonomické informace Pojistný obzor 3/2012 21

zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, nebo více než 10 % jejich hru-bého výnosu z předepsaného pojistného nebo více než 10 % jejich technických rezerv bez částek vymahatelných ze za-jistných smluv a od zvláštních účelových jednotek.

Pokud je kterákoliv z výše uvedených částek překročena ve třech po sobě následujících le-tech, použije se Směrnice od čtvrtého roku. Ostatních pojišťoven, které definici „malé pojišťovny“ nesplňují, se již pravidla uvedená ve Směrnici týkají. A co tedy musí pojišťovny zvládnout, pokud chtějí působit pod regulator-ním režimem Solvency II?

Studium

První krok se týká studia zákonů a dalších textů. Za minimální rozsah považujeme zvlád-nutí zejména textu Směrnice a aktuální verze Implementačních opatření. Záměrně používá-me slovo „studium“, ne „přečtení“. Zmíněné texty jsou totiž jednak celkem obsáhlé a jed-nak i komplikované na pochopení (například: Směrnice – cca 150 stran, Implementační opatření – cca 400 stran, nepočítáme-li dal-ší doplňující konzultační dokumenty blíže vy-světlující podstatu výpočtů, která není vždy na první pohled zřejmá). Studium by navíc měly provádět specialisté, kteří mají velmi dobré znalosti a zkušenosti v oblasti pojistné matematiky, financí, účetnictví apod. Správné pochopení pravidel SII může v dalším vývoji ušetřit mnoho nákladů. Samostatné nastudo-vání zákonů odhadujeme na cca 1 až 2 měsíce intenzivního studia kvalifikovanou osobou. Se studiem souvisí následná intepretace textů. Pokud již pojišťovna disponuje znalým člověkem, který správně pochopil příslušné texty, je třeba je do větších či menších de-tailů vysvětlit nejen spolupracovníkům a ma-nagementu, ale i ostatním, kteří budou do-dávat data do výpočtů a eventuálně výpočty i provádět. Všichni tito lidé musí znát ve své oblasti velké detaily. Časovou náročnost této fáze bychom odhadli na cca 2 měsíce, samo-zřejmě za předpokladu, že všichni relevantní pracovníci budou k dispozici.

Analýza

Dalším a nutným krokem v projektu SII je ana-lýza a realizace výpočtů podle tzv. „standard-ního vzorce“. Standardní vzorec není, jak by se z názvu mohlo zdát, jen jeden nebo několik

prostých vzorců s jednoduchými vstupy. Jed-ná se o velké množství výpočtů (stovky), které většinou nejsou komplikované po mate-matické stránce, pro společnosti však často bývá složité zajistit správná vstupní data. Ta jednak nemusí být ve společnosti dostupná v požadovaném detailu anebo k jejich získání už může být zapotřebí komplexnějších (např. aktuárských) modelů. Pro představu o rozsa-hu projektu uvedeme v této části jako příklad jen dva, avšak velmi významné vstupy do vý-počtu solventnosti – hodnoty technických re-zerv a investic.

Technické rezervyZákladním principem výpočtů solventnos-ti podle SII je, že všechna aktiva i závazky mají být hodnoceny v jejich tržních cenách. Obecná definice tržní ceny závazků z pojiště-ní (technických rezerv), které většinou tvoří podstatnou část pasiv společnosti, je uve-dena v článku 76 Směrnice takto: „Hodnota technických rezerv musí odpovídat stávající částce, kterou by pojišťovny a zajišťovny musely vyplatit, pokud by okamžitě převedly své pojistné a zajistné závazky na jinou po-jišťovnu nebo zajišťovnu“. Avšak vzhledem k tomu že likvidní trh se závazky z pojiště-ní neexistuje (nejen v ČR), je v další části Směrnice (článek 77) uvedeno, jak se taková hodnota vypočte. Základem pro výpočet je model diskontovaných budoucích peněžních toků. K vytvoření modelu budoucích cash flow je zapotřebí zejména:

� aktuárské know-how pro vytvoření modelu; � nástroj, ve kterém se model připraví. Tra-

diční nástroje, jako např. MS Excel, už většinou nestačí a je potřeba využít ně-kterých specializovaných;

� příprava předpokladů budoucího vývoje – úmrtnost, náklady, stornovost, inflace, výnosy z investování a mnoho dalších;

� příprava diskontních faktorů pro výpočet současné hodnoty budoucích cash flow (je pravděpodobné, že tyto údaje budou pravidelně zveřejňovány na stránkách EIOPA) a jejich stochastických scéná-řů (to již dáno pravděpodobně nebude, a tedy musí být připraveno individuálně každou pojišťovnou).

Podle našich zkušeností existuje mnoho menších pojišťoven, které takovýto model buď ještě nemají vůbec, nebo disponují ně-jakou zjednodušenou verzí, jež požadavkům Solvency II většinou nevyhovuje. Vytvoření či přepracování takového modelu (mode-lů) interními kapacitami menší společnosti

bývá záležitostí několika měsíců (typicky až 1 rok).

Finanční instrumenty Najít tržní cenu finančních instrumentů po-jišťovny k danému datu už bývá mnohem snazší, neboť investice zejména menších společností často bývají jednoduché a ob-chodované instrumenty (typicky státní dluhopisy). Avšak vzhledem k tomu, že

principy SII vyžadují zejména pro stano-vení výše tržního rizika i hodnoty těchto investic při změněných výnosových křiv-kách (které na rozdíl od technických rezerv nejsou dány EIOPA), je i pro aktiva důleži-té mít model pro stanovení jejich tržních cen (jako současná hodnota budoucích cash flow). To tedy znamená, že pojišťovna musí vytvořit model aktiv a mít dostatečné know-how a nástroj na odvození výnoso-vé křivky pro danou skupinu aktiv (např. stáních dluhopisů daného státu a měny, korporátních dluhopisů apod.). Ještě si dovolíme zmínit, že výpočet solventnosti založený na stanovení tržních cen je jed-nou z nejzákladnějších změn principů ze Solvency I na Solvency II.

Zásady proporcionality

Solvency II také umožňuje použít zjed-nodušení (simplifications) pro některé

Ilust

račn

í fot

o: D

ream

stim

e.co

m



výpočty při dodržení zásady tzv. proporciona-lity. Ve Směrnici jsou tyto zásady definovány tak, že „…uplatňování této Směrnice má být provedeno přiměřeným způsobem a vzhle-dem k rizikům, jimž jsou pojišťovny vystave-ny…“ K zásadám proporcionality se vztahují tyto články Směrnice: 29 (obecně), 41 (o ří-dicím a kontrolním systému), 86 (o zjedno-dušeních ve výpočtech technických rezerv), 109 (zjednodušení výpočtů některých rizik), 111 (kritéria pro použití zjednodušení budou definována v Implementačních opatřeních). Konkrétněji jsou pak jednotlivá zjednodušení uvedena v Implementačních opatřeních. A to zejména v částech nazvaných „Proportionali-ty and Simplifications” v kapitolách:

Technical provisions V této kapitole jsou uvedeny možnosti zjed-nodušení výpočtů technických rezerv. Nejpr-ve se definuje, kdy se mohou zjednodušení použít (tedy, kdy je splněna zásada proporci-onality), a poté je uvedeno šest zjednodušení pro některé aspekty výpočtu. Základní princip výpočtu technických rezerv metodou diskon-tovaných budoucích cash flow však zůstává nedotčen, žádné zjednodušení pro něj uvede-no není.

Solvency capital requirement standard formula V této kapitole jsou uvedena zjednodušení vý-počtů kapitálového požadavku pro některá ri-zika. Opět se nejprve definuje, kdy se mohou použít zjednodušení (kdy je splněna zásady proporcionality), a poté je uvedeno 13 zjed-nodušení pro některá rizika. Principem větši-ny z nich je, že pro daná rizika není zapotřebí znovu spouštět výpočet technických rezerv se změněnými předpoklady, který může být náročný na výpočetní čas, ale je možno použít zjednodušený vzorec.Zmíněná zjednodušení mohou pomoci pojiš-ťovnám, které nemají optimální model cash flow z pojistných smluv (pro výpočet tech-nických rezerv) a výpočty dalších scénářů by byly časově neúnosné. Nicméně máme za to, že často bývá efektivnější využití vět-ší HW síly (například zapojení více počítačů) a vypočítat hodnoty technických rezerv pro požadované scénáře s použitím modelu cash flow než prokazování zásady proporcionality v daném případě.

Další kroky

Když už má společnost všechny vstupy připraveny (podobným způsobem jako pro

výše uvedené vstupy technických rezerv a investic), je další úlohou výpočet stan-dardního vzorce samotného. Ani tato část není triviální a vyžaduje detailní znalost principů výpočtu se všemi jeho detaily a také i určitou programátorskou zručnost osoby, která výpočet definuje.V této fázi už může pojišťovna udělat také časový a finanční plán implementace vý-počtů podle standardního vzorce. Časovou náročnost celého projektu nelze samozřej-mě obecně stanovit, velmi závisí na situaci v každé pojišťovně (zejména jak vyspělé jsou její technické výpočty, jaké nástroje už má k dispozici, jak kvalitní má interní ex-perty apod.). Společnost už by také měla být schopna alespoň nějakým způsobem vypočítat výsledky solventnosti podle standardního vzorce. Významnou součástí celého procesu je pak automatizace těch-

to výpoč tů (aby bylo zapotřebí co nejméně ručních vstupů a úprav, a tedy bylo omeze-no operační riziko) a automatizace procesu získávání správných dat včetně schopnos-ti prokázat, že data jsou správná apod. Ze zkušenosti víme, že společnosti i po několi-kaleté aplikaci výpočtů standardního vzorce často nacházejí další více či méně význam-né chyby. K jejich dřívějšímu odhalení velmi pomůže, když postupy výpočtů a výsledky jsou validovány (velmi detailně) ještě i třetí osobou, nejen jejich tvůrcem.

ORSA a reporting

Doposud jsme probírali nutné kroky ke zpra-cování výpočtu solventnosti (alespoň podle standardního vzorce). To je sice nevyhnu-telný, ale jen první, a nikoliv jediný krok v celém procesu implementace SII. Dalším a velmi významným počinem zůstává zave-dení 2. a 3. pilíře – ORSA a reporting. Po-drobnosti k těmto dalším etapám v projektu zavedení SII v pojišťovnách jsou nad rámec tohoto článku, omezíme se tedy pouze na stručné zhodnocení. Obě tyto části jsou velmi významnou součástí SII a jejich im-plementace je opět časově velmi náročná. Implementace ORSA vyžaduje zejména ex-pertní a manažerské kapacity. Uskutečnění

co nejvíce automatizovaného vyplňování požadovaných reportů je zase velmi rozsáh-lým zejména IT projektem, možná srovna-telným s částí pilíře 1 – vytvoření výpočtu solventnosti.

Sledování legislativy

Nesmíme zapomenout na legislativu. Po-žadavky na výpočet SII (např. uvedených v Implementačních opatřeních) se stále průběžně mění – zatím máme k dispozici většinou nefinální drafty. Proto může být logický přístup některých manažerů v men-ších pojišťovnách – počkáme s implemen-tací Solvency II, až bude finální legislativa. Avšak, při zvážení rozsahu projektu zavede-ní SII do činností pojišťovny (viz také tento článek) a také vzhledem k tomu, že už se

obecně nepředpokládají principiální změ-ny konečných standardů od současných draftů, máme za to, že je spíše potřebné obecný vývoj SII sledovat a již dnes začít konat kroky k její implementaci (podle sou-časných draftů a event. průběžně upravo-vat své postupy podle jejich aktuálnějších verzí).

Zamyšlení

Je zřejmé, že celý projekt implementace Solvency II vyžaduje zejména vysoké ná-klady a velké úsilí pracovníků. Tento fakt se pak o to více vztahuje na menší a střední společnosti. SII bude mít samozřejmě vel-ký vliv na celé podnikání v pojišťovnictví. Na jednu stranu přinese Směrnice prav-děpodobně větší kontrolu dozoru a lepší hodnocení solventnosti pojišťoven. Na dru-hou stranu náklady na její implementaci a následné dodržování budou velmi vysoké a budou se muset promítnout do cenové politiky společností. Není také vyloučeno, že pro některé, zejména malé a střední po-jišťovny budou neúnosně vysoké a jejich další rozumná existence bude ohrožena. To může přinést změnu v pojistném sektoru i v tom smyslu, že malých a středních pojiš-ťoven na trhu bude ubývat.

Pojistné spektrum

Obecnou časovou náročnost implementace SII nelze stanovit, závisí na situaci v každé pojišťovně.

Pojistné spektrum Pojistný obzor 3/2012 23

Vznik cestovních kanceláří

Krachy cestovních kanceláří začínají poma-lu patřit k typickému českému létu. Vždyť poslední dobou neuplyne období dovole-ných, které by nebylo ve znamení zklama-ných a nespokojených turistů. Ohlédněme se nejprve zpět do minulosti a podívejme se, jaký vlastně byl v oblasti pojištění ces-tovních kanceláří historický vývoj? Do roku 1989 působilo na území bývalého Českoslo-venska pouhých devět cestovních kanceláří (například ČEDOK, Autoturist atd). Po roce 1990 došlo díky otevření hranic k obrov-skému podnikatelskému boomu, který vedl ke vzniku nových společností zaměřujících se na cestovní ruch. Souviselo to se znač-nou poptávkou, jež vysoce převyšovala tehdejší nabídku. Pozitiva nově získaných cestovatelských možností, však rychle na-rušily negativní jevy. Zejména v oblasti ri-zikové charterové přepravy docházelo kvůli rychle se měnícím podmínkám obchodo-vání a malým zkušenostem managementu ke krachům velkých a zdánlivě stabilních subjektů. V roce 1997 se to týkalo například CK East West Travel a CK Čechie a také CK Travela, která nechala v zahraničí téměř dva tisíce lidí! Jejich návrat pokryl částečně Garanční fond. Ovšem refundace cca 1 800 klientů v hodnotě cca 48 milionů Kč nebyly v té době nijak řešeny.

Regulace cestovního ruchu

Tento vývoj posílil tlak na další opatření, a to zejména na regulaci podnikání v ob-lasti cestovního ruchu. Došlo i k úpravě legislativy, která se převážně týkala oblasti

ochrany práv zákazníka. Vznikl nový zákon č.159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, jenž je aplikací směrnice Rady ES z 13. června 1990 č. 90/314/EHS. V té době evidoval živnostenský registr více než 10 tisíc sub-jektů podnikajících v oblasti provozování cestovní kanceláře. Zákon nově vyžadoval rozlišení činnosti cestovní kanceláře a ces-tovní agentury. Odlišnost mezi oběma dru-hy živností spočívá v tom, že pouze v rámci koncesované živnosti provozování cestovní kanceláře je možné nabízet a prodávat zá-jezdy, s nimiž je spojena zvýšená ochrana zákazníka. Po povinné transformaci CK ze živnosti volné na živnost koncesovanou se počet koncesovaných cestovních kanceláří zastavil na čísle cca 1000. Od té doby však tato suma opět narostla na současně uvá-děných 1457 subjektů.

Pojistný pool

V reakci na zmíněný zákon vznikl pool de-víti pojišťoven, který v konkurenci se Zü-rich Pojišťovnou poskytoval nové pojištění pro případ úpadku. V roce 2003 se však do dalšího vývoje vložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který tomuto poolu neprodloužil výjimku nutnou pro fungování. Proto od 1. 1. 2004 pojišťují toto riziko již jednotlivé pojišťovny. Tento stav s velmi drobnými změnami ve složení pojišťoven trvá až do současnosti, kdy pojištění nabízí čtyři tuzemské a jedna slovenská pojišťov-na. Od 1. 8. 2006 se pojištění, v souladu se zákonem č. 214/2006 Sb., který upravu-je zákon č. 159/1999 Sb., vztahuje i na zá-jezdy sestavené na základě individuálního požadavku tzv. forfaity. Ještě si dovolím zmínit, že největším krachem cestovní kan-celáře za poslední roky u nás byl v červenci

2009 pád CK Tomi Tour. V zahraničí zůstalo v době úpadku cca 3 400 lidí a dalších cca 13 tisíc klientů mělo koupeno zájezd (od-had požadavků cca 180 mil. Kč).

Určení limitu pojistného plnění

Pro stanovení výše limitu pojistného plnění zákon požaduje hodnotu 30 % ročních tržeb z prodeje zájezdů. Přesněji z plánovaných ročních tržeb z prodeje zájezdů. Pokud je

tento plán nižší než skutečnost v před-chozím roce, vezme se za základ výpočtu předchozí rok. Ve srovnání se Slovenskem, Polskem či Maďarskem je tento limit v Čes-ké republice nejvyšší. Jen pro zajímavost,

Pojištění insolvence cestovních kanceláří pod mediálním tlakem

RNDR. PETR KOUBA, MBA

ŘEDITEL ODBORU ÚRAZOVÉHO A CESTOVNÍHO POJIŠTĚNÍ

UNIQA POJIŠŤOVNA

Současná zákonná úprava stanoví cestovním kancelářím povinnost pojistit se proti úpadku. Tato norma však rozhodně není dokonalá a říká si o určité zpřísnění. Jaký je v této oblasti vývoj?

Foto

: arc

hiv

auto

ra

RNDr. Petr Kouba, MBA

Pojistné spektrum

24 Pojistný obzor 3/2012 Pojistné spektrum

v původním návrhu zákona dokonce figu-rovalo 50 %. Slovensko má limit 25 %, v Polsku je po nedávném zvýšení maxi-mum 16 % a v Maďarsku 20 %. V Polsku a Maďarsku je pro cestovní kanceláře se specifickými parametry počet procent do-konce i menší, než je uváděné maximum. Tato procentuální hranice však nemusí vždy pokrýt veškeré nároky klientů. V případě CK, která by provozovala pouze prázdnino-vé pobyty dětí a zájezdy by pořádala z 95 % jen v červenci a srpnu, krytí nutně nebude postačující. To samé se týká i úpadku, který by u „letní“ CK proběhl na přelomu června a července. Co se týče ročních tržeb za zá-jezdy, pojišťovna si do jisté míry může ově-řit historické údaje a může i odhadnout plán předložený cestovní kanceláří na následují-cí rok. Rozhodně však nemůže každý týden provádět kontrolu, zda se neprodává více zájezdů nebo zda nebyl realizován jednorá-zový obchod v hodnotě třeba několika mili-onů Kč. Tady záleží jen na poctivosti dané společnosti, zda zvýšení pojistného rizika pojišťovně nahlásí.

Reálný stav

Mezi lety 2004 až 2012 odškodnily pojiš-ťovny v České republice klienty 22 cestov-ních kanceláří, které vyhlásily úpadek (ne-jsou započteny ještě neukončené případy). V šestnácti případech vyplatily pojistné pl-nění ve výši 100 % vzniklé škody, ve dvou případech to bylo méně než 50 % vzniklé škody. Je nepopiratelným faktem, že vzhle-dem k současné ekonomické situaci kra-chují cestovní kanceláře bohužel po celém světě a také do budoucna se dá očekávat zvýšený počet úpadků. A to se přitom jed-ná o v podstatě velmi stabilní podnikatel-ské odvětví. Reálně krachuje 0,5–0,7 % společností a počet firem v úpadku sou-hrnně za všechna odvětví je cca 4–5 %. Například v sousedním Polsku v letoš-ním roce zkrachovalo již devět kanceláří a po úpadku obrovské Orbis Travel v roce 2010 k 3. 7. 2012 ohlásila úpadek také jedna z největších CK v Polsku Sky Club, známá pod obchodním jménem Triada. Podle předběžných údajů se odhadují ná-klady na repatriaci a odškodnění poškoze-ných 4,7 tisíce klientů na 30 milionů zlotých a náklady na refundace 18 tisíců klientů, kteří vůbec neodjeli, na 18 milionů zlotých. Limit plnění pro krytí těchto škod je přitom údajně pouhých 25 milionů zlotých. Pro-to se v Polsku diskutuje o vzniku nového

stupně zabezpečení. Má se jednat o fond, který by poskytoval další ochranu po vyčer-pání prostředků z pojištění.

Jak zlepšit současný stav?

Na základě několika do očí bijících případů z poslední doby se rozpoutala poměrně sil-ná celoevropská mediální kampaň, která však není vždy vedena konstruktivně, viz např. argumentace povinnosti pojišťovny stoprocentně plnit na základě rozsudku Soudního dvora EU v případu žaloby J. Pa-wlika proti Hanse Merkur Reiseversiche-rung AG1 . Přitom tři z letošních úpadků CK

v ČR lze označit za problematické – jedna CK podnikala zcela bez pojistky, u dalších dvou se patrně jednalo o podvod ze stra-ny majitelů a jednatelů společností. Ani sebelepší zákon nedokáže ochránit před podvodným jednáním provozovatelů CK, lze pouze minimalizovat dopady na klienty.Náměty na zlepšení situace pak lze podle mého názoru rozdělit do oblasti pojištění a do oblasti cestovního ruchu.

Oblast pojištění � u malých či nových CK nejčastěji dochází

k dynamickým změnám, proto by měl být zaveden minimální limit pojistného plnění pro CK, například 5 mil. Kč;

� zavedení dalších alternativ k povinnému pojištění nemůže nikdy zaručit lepší ná-vratnost zákazníkem vynaložených pro-středků, pokud by mělo dojít ke změně, doporučuji vícestupňový systém;

� rozšíření pojmu zájezd i o poskytování ubytování v zahraničí na více než tři noci (např. tedy i pro týdenní a delší pobyty v apartmánech s vlastní dopravou);

� zavedení centrálního registru pojiště-ných CK s povinností neodkladné aktu-alizace údajů;

� certifikáty o pojištění pro CK vydávat pouze na dobu určitou;

� uvedení sjednaného limitu na certifikátu o pojištění, popřípadě i doplnění o potvr-zení pojišťovny o zaplacení celé částky pojistného CK.

Oblast cestovního ruchu � zpřísnění podmínek pro udělování no-

vých koncesí. Počet koncesovaných CK v ČR stále stoupá. Nyní se jedná již o 1 457 subjektů, každoročně se tento počet zvyšuje o 30–100 nových společ-ností. Přitom takováto síť cestovních kanceláří nemá v Evropě obdoby, jde snad o nejhustší síť v EU vůbec, napří-klad v Německu připadá na jednu ces-tovní kancelář řádově 15x více potenci-álních zákazníků než v České republice,

� nastavení zábran pro některé nekalé praktiky, jako jsou například oddalování vyhlášení insolvence formálními chyba-mi, možnost transformace cestovní kan-

celáře na cestovní agenturu, opakující se osoby, popřípadě osoby v příbuzenském vztahu v insolvencích CK, prodej CK na-strčené osobě - tzv. bílému koni apod. Bezmoc vůči těmto praktikám přiznává i Ministerstvo pro místní rozvoj, které upozorňuje na odpovědnost živnosten-ských úřadů podléhajících Ministerstvu průmyslu a obchodu. Dle obou minister-stev nelze za stávající právní úpravy pro-ti těmto jevům účinně postupovat.

Závěr

Jakékoli jednostupňové řešení či alternati-vy zajištění nezaručí stoprocentní odškod-nění klientů. Navrhovanými úpravami by se současný stav zlepšil a předešlo by se ne-dávným excesům. Jako běžný spotřebitel však nechápu, proč bych měl být například u refundací za neuskutečněné zájezdy zce-la zbaven odpovědnosti a své spoluúčasti za výběr cestovní kanceláře. Napadá mě jen srovnání s bankovní licencí a výběrem banky či družstevní spořitelny, v žádném jiném odvětví podnikání takových práv zá-kazník nepožívá. Jako spotřebitel mám k dispozici internet (fóra a blogy o CK se zkušenostmi a stížnostmi), srovnání cen pro daný typ zájezdu a jako stabilizační pr-vek vnímám i délku kontraktu CK s pojiš-ťovnou – změna pojišťovny určitě má jistou vypovídající negativní hodnotu.

Pojistné spektrum

Pojišťovna nemůže každý týden provádět kontrolu, zda CK neprodává více zájezdů nebo zda nerealizovala jednorázový obchod v hodnotě třeba několika milionů Kč.

1) http://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2012-02/cp120013cs.pdf


Letošní rok je na úpadky cestovních kance-láří (CK) velmi bohatý – doposud jich bylo sedm. V několika případech se však bohužel jedná o úpadky nestandardní, které naladily média, Ministerstvo pro místní rozvoj, ces-tovní kanceláře a jejich asociace a potažmo celou veřejnost výrazně proti pojišťovnám.

Nedostatečný limit

Důvodem je zejména to, že limit pojistného plnění sjednaný v pojistné smlouvě je ne-dostatečný, a proto zákazníci cestovní kan-celáře dostanou od pojišťovny pouze část peněz, o které v důsledku úpadku CK při-šli. Minimální výši limitu pojistného plnění (30 % tržeb z prodeje zájezdů) stanoví zák. č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. Stejně jako je

tomu u jiných druhů pojištění, i zde musí horní hranici pojistného plnění stanovit po-jistník, tedy CK (ona jediná ví, jaké jsou její skutečné tržby). Podle pojistných podmínek pojištění záruky pro případ úpadku cestov-ní kanceláře je CK rovněž povinna kdykoliv během trvání pojištění oznámit pojistiteli změnu (tj. i zvýšení) pojistného rizika; tuto povinnost však cestovní kanceláře neplní. Cílem nahlašování nižších než skutečných

tržeb je „optimalizace“ pojistného (tím se rozhodně nechci dotknout poctivých CK, kterých je většina). Ochrana spotřebitele se tak dostává až na druhé místo.

Autor zákona

Tvůrcem uvedeného zákona, jehož úko-lem bylo mimo jiné implementovat do na-šeho právního řádu evropskou směrnici o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy požadující rovněž zabezpečení ná-vratnosti zákazníkem vložených prostředků, pokud se CK ocitne v úpadku (proto po-vinné pojištění), je Ministerstvo pro místní rozvoj. To si je nyní vědomo toho, že zákon v praxi nefunguje tak, jak by měl, a snaží se odpovědnosti za vzniklou situaci elegantně zbavit. Dle ministerstva je tak za dostateč-nost limitu pojistného plnění odpovědná pojišťovna a klient musí vždy dostat 100 % vzniklé škody. Na toto snadné nalezení

viníka samozřejmě slyší i cestovní kancelá-ře a média. Argumenty „zlých“ pojišťoven v podstatě nikoho nezajímají.

Nejbližší vývoj

Co můžeme v nejbližší době očekávat? Mi-nisterstvo připravuje novelu zákona, která prý má upřesnit povinnosti cestovních kan-

celáří a pojišťoven, údajně zvažuje i alterna-tivu k povinnému pojištění – bankovní zá-ruku. Pojišťovny se trochu obávají (osobně si myslím, že oprávněně), že pod „upřesně-ním povinností pojišťoven“ se skrývá jed-noznačné zavedení povinnosti plnit do výše vzniklé škody bez ohledu na sjednaný limit pojistného plnění. To je samozřejmě zcela nepřijatelné. Zatím se však pohybujeme v rovině spekulací, neboť ministerstvo přes své předchozí sliby s Českou asociací pojiš-ťoven v této zásadní věci příliš nespolupra-cuje a návrh novely jí k připomínkám dosud (do 5. září) nepředložilo. Doufejme, že se vzájemná komunikace zlepší a že minis-terstvo bude na případné připomínky ČAP slyšet. V opačném případě by se skutečně mohlo stát to, že žádná ze 4 tuzemských pojišťoven provozujících pojištění záruky by je z objektivních důvodů nemohla nadále cestovním kancelářím nabízet.

Kam spěje pojištění cestovních kanceláří?

MGR. MARIE NEZVALOVÁ

PRACOVNÍ SKUPINA PRO POJIŠTĚNÍ CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ


O prožitek z dovolené a o své peníze z důvodu krachu cestovní kanceláře ročně přichází několik tisíc klientů. Nepříznivé situaci napomáhá i stav české legislativy.

Pojišťovny se obávají, že pod „upřesněním povinností pojišťoven“ se skrývá jednoznačné zavedení povinnosti plnit do výše vzniklé škody bez ohledu na sjednaný limit pojistného plnění.

Ilust

račn

í fot

o: D

ream

stim

e.co

m

26 Pojistný obzor 3/2012 Pojistné spektrum

Pojistné spektrum

Pohled do historie pojištění lodí má své zvlášt-ní kouzlo, dovolí nám totiž nahlédnout do sa-motné kolébky pojišťovnictví. Tehdy samo-zřejmě nešlo o pojištění rekreačních plavidel, tak jak jej známe dnes, ale o pojištění lodí obchodních. Na počátku stáli majitelé plavidel obchodující se vzácným zbožím z Afriky, Asie nebo jiných významných center středověkého obchodu, kteří se začali spojovat do obchod-ních klubů. Zde každý z nich přispíval částí své-ho výdělku, aby si v případě škody vzájemně kryli ztráty. Tímto způsobem vzniklo vzájemné pojištění. Také zrod komerčního pojištění je spojený s námořním průmyslem. Nejstarší dochovaná komerční pojistná smlouva pochází z 2. poloviny 14. století a je to námořní pojiš-ťovací smlouva. Zajímavý je také fakt, že i nej-starší známá zajistná smlouva se týká plavidla, respektive zboží přepravovaného lodí.

Rozvoj námořního pojištění

Rozvoj námořního pojištění souvisí s průmys- lovou revolucí a s velkým nárůstem obcho-du. K nejmohutnějšímu vývoji pojištění došlo zvláště v Anglii, kde se významným centrem

námořního pojištění stala londýnská kavárna Edwarda Lloyda. V ní se scházeli majitelé lodí, obchodníci a také brokeři schopní vyjednat nejlepší možné podmínky s rostoucí skupi-nou subjektů ochotných pojištění nabídnout. Více než tři sta let vývoje Lloyd’s a anglického

pojišťovnictví je něco, o čem se Středoev-ropanům může jen zdát. Svoji výjimečnost a význam si Anglie na poli pojištění udržela dodnes. Současné anglické instituce, působí-cí v oboru pojišťovnictví, pracují v ohromných objemech, ale navzdory tomu dokáží být ne-uvěřitelně flexibilní a nesmírně rychle reagují na změny na trhu a na aktuální potřeby svých klientů. Pomáhá jim v tom velká šíře záběru a zároveň ohromná hloubka znalostí lidí, kteří pro ně pracují. Ne náhodou se velká část zce-la nových, neobvyklých či málo známých rizik pojišťuje právě zde.

Pojištění rekreačních plavidel v ČR

Je zřejmé, že pro pojišťovny i jiné instituce, působící v poměrně malém středoevropském státě, který nemá moře, nebude pojištění pla-videl, zvláště pak pojištění rekreačních plavi-del, tím ústředním tématem. Od konce roku 1989 se však vzdálenosti k moři v pomyslné rovině podstatně zkrátily, a tak neustále stou-pá počet těch, kteří si splnili klukovský sen

a koupili si plachetnici, jachtu nebo motorový člun. Pod českou vlajkou dnes v různých čás-tech světa pluje několik set rekreačních lodí a hodnota těchto plavidel s jistými výkyvy stá-le roste. A jaké jsou v tomto kontextu mož-nosti pojištění v České republice? Většina

pojišťoven se tomuto odvětví nevěnuje a pro další se jedná pouze o okrajovou záležitost. Nabídka produktů není v mnoha případech schopna uspokojit potřeby majitelů lodí. Ti si pak často sjednávají pojištění až přímo v mís-tě, kde s lodí kotví – nejčastěji v Chorvatsku, buď u lokálních pojišťoven, nebo u velkých evropských pojišťoven, které tam mají své zastoupení.

Česko vs. Anglie

Přesto však existují případy, kdy je nabídka některé z českých pojišťoven pro klienta, čes-kého majitele lodě, nejvýhodnější. Ve srov-nání s anglickými pojišťovnami, které jsou na globálním trhu v této oblasti nejvyspělejší, uspějí ty české relativně častěji zejména v pří-padě menších lodí s nepříliš vysokou hodno-tou. Zatímco majitelé lodí větších, s velmi vysokou hodnotou nebo jinak výjimečných, téměř vždy nejvhodnější možné pojištění na-jdou u anglického pojistitele. Průměrná hod-nota lodě českého klienta pojištěného u ně-které z anglických pojišťoven byla podle mých zkušeností v roce 2011 téměř patnáctkrát vyšší než průměrná hodnota lodě českého klienta pojištěného u tuzemského pojistitele. Je to dáno částečně tím, že sazba pojistného se u anglických pojistitelů s růstem hodnoty lodě také snižuje rychleji, než je tomu u pojis-titelů českých. Pojistné krytí je u anglických pojišťoven obecně širší než u těch českých, s růstem hodnoty lodě se ale v některých případech ještě rozšiřuje. A naopak zejména u menších lodí české pojišťovny kryjí i někte-ré riziko, jež pojišťovny anglické kryjí až v pří-padě lodí větších. Upisovací kapacita v tomto odvětví či ochota přijmout riziko v případě větších či jinak výjimečných lodí je pochopi-telně u českých pojišťoven nižší. Co se v pří-padě rekreačních lodí pojišťuje?

Pojištění rekreačních plavidel zajímá Čechy čím dál více

BC. JANA KOREČKOVÁ

DÜRL & PARTNER

Přibývá majitelů rekreačních plavidel, kteří pro krytí rizik souvisejících s vlastnictvím a provozováním svých lodí hledají vhodné pojištění. Jaká panuje situace na trhu?

Od konce roku 1989 se vzdálenosti k moři v pomyslné rovině podstatně zkrátily, a tak neustále stoupá počet těch, kteří si splnili klukovský sen a koupili si plachetnici, jachtu nebo motorový člun.


Pojištění odpovědnostiPojištění odpovědnosti z provozu plavidla pa-tří v České republice mezi pojištění povinně smluvní. Nabízí se analogie s pojištěním vo-zidel, respektive s pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Ovšem i zde je znát, že je pojištění lodí u nás okrajovou záležitostí, regu-lace není ani zdaleka přísná. Nejběžnější výše limitu pojistného plnění se pohybuje v přípa-dě odpovědnosti z provozu plavidla u velkých globálních pojišťoven v případě standardních rekreačních lodí mezi 2–5 miliony eur. Ně-které naše pojišťovny nabízejí toto pojištění s limity výrazně nižšími, což je dle mého ná-zoru jedna z nejpodstatnějších nevýhod jejich nabídky. I v České republice však působí po-jišťovny, které nabízejí tyto limity na světové úrovni.

Kasko pojištění Nepřekvapí, že kasko pojištění je v naprosté většině případů to, které majitele lodí zajímá nejvíce. Rozsah pojistného krytí u českých pojišťoven v některých případech vychází z klasického „suchozemského“ pojištění ma-jetku podnikatelů, navíc kryje některá další rizika. Pojistné krytí u anglických pojistitelů obecně bývá velkorysejší a je v zásadě všeri-zikové jen s malým počtem výluk. Je ale tře-ba, aby se klient dobře seznámil s některými u nás neobvyklými podmínkami. Příkladem takové podmínky může být zajištění přívěsu, na kterém se loď převáží, „botičkou“ v době, kdy není pod dohledem.

Pojištění válečných rizikPro našince je zajímavé, že pojištění váleč-ných rizik se v případě pojištění rekreačních

lodí anglickými pojistiteli stalo téměř standar-dem. I v základním rozsahu je šíře pojistné-ho krytí poměrně velká, ovšem pouze mimo území pravidelně aktualizovaných a vyhlašo-vaných válečných zón.1

Doplňková pojištění a připojištění V souvislosti s pojištěním lodě pojišťovny nabízejí i řadu dalších doplňkových pojištění a připojištění. Běžně se lze setkat například s pojištěním osobních věcí na palubě ale i mimo, pokud nějak souvisejí s užíváním lodě. Velmi časté je pojištění úrazu osob pří-tomných na palubě (v základním rozsahu bývá u anglických pojistitelů součástí balíčku pojiš-tění a jako součást těchto balíčků se netýká posádek lodí). V nabídce je také například po-jištění nákladů na ubytování, cestování a ná-vrat po pojistné události, v důsledku které se loď stala neobyvatelnou.

Pojištění posádek lodí Pojištění personálu lodí u anglických pojistite-lů připomíná cestovní pojištění přizpůsobené pro tuto specifickou skupinu. Může zahrno-vat dlouhou řadu rizik od základního úrazo-vého pojištění a pojištění léčebných výloh až po pojištění únosu či nákladů na evakuaci při přírodní katastrofě. U českých pojistitelů jsem se s tímto produktem za dobu své praxe nesetkala.

P&I pojištění P&I2 pojištění je exkluzivní záležitostí týkající se luxusnějších lodí. Jedná se o velmi sofisti-kovanou a intenzivní pojistnou ochranu, jejímž základem je pojištění odpovědnosti a fakticky také pojištění právní ochrany, ovšem v daleko

širším rozsahu a s mnohonásobně vyššími limity pojistného plnění, než je běžné u stan-dardního pojištění odpovědnosti. Z hlediska pohledu na vývoj pojišťovnictví je P&I pojiš-tění velmi zajímavé také jako výjimka vzdoru-jící času. Pojištění kdysi vzniklo jako pojištění vzájemné, v průběhu času ale postupně stále více rostl význam pojištění komerčního a po-jištění vzájemné stále více ztrácelo na význa-mu. Ne všude byl tento proces tak intenzivní jako v České republice, ale tato tendence je celosvětově velmi silná. P&I pojištění stojí zcela stranou tohoto vlivu. Ač je nesmírně moderní a sofistikované, zůstává striktně po-jištěním vzájemným.

Úloha pojišťovacího makléře

Velmi podstatná (podstatnější než u někte-rých jiných odvětví) je dle mého názoru v ob-lasti pojištění rekreačních plavidel úloha po-jišťovacího makléře. Značná část majitelů lodí v současné době u českých pojistitelů ade-kvátní pojištění vůbec nenajde a mnohdy pak hledají pojištění v zahraničí na vlastní pěst. Najít a poznat skutečnou kvalitu je však pro ně velmi obtížné. Pojišťovací makléř znalý to-hoto specifického odvětví a trhu může svému klientovi umožnit překonat jazykové a kulturní bariéry. Měl by co nejlépe poznat konkrétního klienta a jeho potřeby, stále sledovat vývoj jak trhu, tak potřeb jednotlivých klientů, vyhledá-vat a aktualizovat pojištění tak, aby pro klienta bylo co možná nejvhodnější. Měl by nabízet svůj servis v souvislosti s pojistnými událost-mi nejen tehdy, kdy už nastanou a kdy jde o samotnou likvidaci, ale také poskytnout své zkušenosti a rady tak, aby k pojistným udá-lostem pokud možno docházelo co nejméně, a pokud už k nim dojde, aby rozsah škod byl co nejmenší.

Shrnutí

Několik set českých majitelů lodí – a odhadu-ji, že počet a hodnota jejich lodí do budoucna stále pomalu, ale stabilně poroste – hledá pro svá plavidla co nejvhodnější pojistné pro-dukty. Český pojistný trh však v současné době nedokáže příliš dobře konkurovat za-hraniční nabídce. Otázka pro české pojišťov-ny tak zní: stojí za to věnovat tomuto odvětví více pozornosti a pokusit se prosadit v glo-bální konkurenci?

Ilust

račn

í fot

o: D

ream

stim

e.co

m

1) Seznam pravidelně aktualizuje a vyhlašuje Joint War Committee of the Lloyd’s Market Association and International Underwriting Association of London.

2) P&I znamená Protection & Indemnity, čili ochrana a odškodnění.

28 Pojistný obzor 3/2012 Ze světa

Ze světa

Se zvyšujícím se zájmem o problematiku život-ního prostředí souvisí i otázka odpovědnosti za případné škody na životním prostředí, které podnik svojí činností nebo náhlou havárií může potenciálně způsobit. Pokud se tak stane, má daná společnost povinnost uhradit vzniklou škodu. S takovou situací je spojena nutnost fi-nančního zajištění. Jednou z možností je envi-ronmentální pojištění. To můžeme dle metodiky OECD rozčlenit na: � pojištění odpovědnosti za škodu na život-

ním prostředí (environmental impairment liability, EIL) – jde o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetím stranám. Ob-vykle se nevztahuje na škody na životním prostředí samotném, na biodiverzitě a ne-zahrnuje náklady na sanace;

� pojištění sanačních nákladů (coverage for on-site cleanup liability) – lze sjednat, pokud jsou náklady na sanace vyloučeny z EIL;

� cleanup cost cap policy-brownfield site – zahrnuje neočekávané náklady na sanace, vyplývající např. z nadměrné kontaminace;

� pojištění odpovědnosti dodavatelů (con-tractor’s pollution legal liability) – pojišťu-je znečištění, které způsobí pojištěný při své činnosti vyplývající z dodavatelské smlouvy;

� pojištění při dopravě (transportation co-verage) – kryje nehody při dopravě nebez-pečných látek;

� pojištění skládek (environmental coverage for landfills) – pojištění provozovatelů skládek.

Environmental Liability Directive (ELD)

Směrnice 2004/35/ES Environmental Liability Directive (ELD) nestanovuje přímo povinnost tohoto pojištění, nicméně některé státy se rozhodly do svých právních řádů zahrnout en-vironmentální pojištění jako povinné. V České republice bude povinnost finančního zajiště-ní pro určité činnosti stanovena od 1. ledna roku 2013 včetně možnosti výběru z jiných alternativních produktů finančního zajištění jako např. bankovních záruk. Česká republika spolu s dalšími 22 členskými státy nedodržela termín 30. 4. 2007, stanovený pro implemen-

tování ELD. Směrnice byla v ČR implemen-tována s účinností od 17. 8. 2008 zákonem č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Na rok 2013 je odlo-žena pouze lhůta pro finanční zajištění envi-ronmentálního rizika. To nic nemění na faktu, že již od 17. 8. 2008 mají čeští provozovatelé aktivit potenciálně ohrožujících životní pro-středí objektivní odpovědnost za způsobenou nebo hrozící ekologickou újmu (biodiversity damage). Finanční zajištění rizika lze provést pojištěním, bankovní zárukou, vázaným vkladem nebo účastí v poolu. Rizika krytá environmentál-ním pojištěním mají svá specifika, násled-ky větších havárií navíc mohou dosahovat katastrofických rozměrů. Z těchto důvodů

v některých zemích pojišťovny a zajišťovny vytvářejí pooly, které umožňují kvalitněji di-verzifikovat riziko a poskytovat lepší podmín-ky pro vývoj nových produktů. Pooly existují např. ve Francii (Assurpol), Nizozemí (Neder-landse Milieupool), Itálii (Pool Inquinamento) nebo ve Španělsku (Pool Español de Riesgos Medioambientales). Zaměřme se na environ-mentální problematiku v kontextu některých evropských zemí.

Německo

Ochrana životního prostředí a environmentál-ní politika vůbec je v Německu považována za velmi důležitou. Povinnost chránit životní prostředí je zakotvena v článku 20a německé ústavy a stejně tak i v ústavách většiny spol-kových zemí. Veřejnost je obecně k těmto otázkám velmi vnímavá. Tudíž i s ohledem na environmentální pojištění lze konstato-vat, že Německo má nejlépe propracovaný systém. Studie Evropské komise o efektiv-nosti implementace ELD a souvisejících zá-ležitostech finančního zajištění z listopadu 2009 řadí Německo mezi země s vyspělým trhem environmentálního pojištění. U vět-ších německých pojišťoven je toto pojištění standardně nabízeno v rámci pojištění odpo-vědnosti pro podnikatelské nebo zemědělské subjekty a často funguje jako samostatný pro-dukt. Pojištění je nabízeno ve dvou formách – Umwelthaftpflichtversicherung, tj. pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí týkající se třetích stran, a Umweltschaden-versicherung, tj. environmentální pojištění odpovídající požadavkům ELD, kryjící škody na životním prostředí samotném. V Němec-ku existuje ještě jiný typ pojištění související se životním prostředím, a to pojištění odpo-vědnosti za znečištění vody, tzv. Gewässer-schadenversicherung. Poskytuje ho většina

Environmentální pojištění: Jak evropské země chrání životní prostředí?

DOC. ING. EVA VÁVROVÁ, PH.D.

ÚSTAV FINANCÍ PROVOZNĚ EKONOMICKÉ FAKULTY

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Zodpovědná environmentální politika se v současné době může stát pro podnikatelský subjekt značnou konkurenční výhodou. Podívejme se, jak se tomuto tématu věnují v zahraničí.

Rizika krytá environmentálním pojištěním mají svá specifika, následky větších havárií navíc mohou dosahovat katastrofických rozměrů.

Ze světa Pojistný obzor 3/2012 29

pojišťoven v rámci soukromého pojištění odpovědnosti osob, kdy odpovědnost je zde objektivní bez ohledu na zavinění.

Švédsko

Švédsko vždy patřilo mezi země s rozvinutou ochranou životního prostředí, čemuž odpoví-dá i legislativa. Důkazem je 4. místo v EPI1 za rok 2010 právě díky vysoké úrovni envi-ronmentální legislativy. Co se týče činnosti podnikatelů, podle švédské environmentál-ní legislativy je každý, kdo provádí činnost ohrožující životní prostředí, povinen přijmout nezbytná opatření k prevenci havárií nebo znečištění životního prostředí. Environmen-tální kodex obsahuje sankční systém s pra-vidly za postih za způsobenou škodu. Pod-nikatelské subjekty, které pro svoji činnost potřebují povolení, musí uzavřít pojištění. Environmentální pojištění v některé z jeho forem nabízí více než polovina pojistitelů buď jako součást pojištění podnikatelů nebo po-jištění stavebního průmyslu, kdy kryje škody na životním prostředí týkající se třetích stran, anebo jako samostatný produkt zahrnující i škody na biodiverzitě a sanační náklady. Pro Švédsko je dále specifické pojištění recykla-ce (nabízí Länsförsäkringar AB), což stimulu-je podniky k zodpovědnějšímu chování vůči životnímu prostředí a k výběru šetrnějších materiálů při výrobě.

Velká Británie

Environmentální pojištění má na britském trhu dlouhou tradici již od sedmdesátých let 20. století. Vývoji trhu environmentální-ho pojištění napomohlo nařízení Asociace britských pojistitelů (ABI) z roku 1991, kte-ré omezilo v rámci pojištění obecné odpo-vědnosti za škodu způsobenou znečištěním na „náhlé, neúmyslné a nečekané“ znečiš-tění, což donutilo podnikatelské subjekty hle-dat krytí pro jiné případy znečištění ve formě nových specializovaných produktů. Ve Vel-ké Británii je vyžadováno povinné pojištění nebo jiné finanční zajištění pro činnosti spo-jené s odpadovým hospodářstvím a s dopra-vou paliv po moři. Pro žádnou jinou oblast en-vironmentálních rizik není pojištění povinné, což se ovšem do budoucna může změnit.

Na britském trhu jsou nabízeny produkty: � environmental impairment liability (pollu-

tion legal liability) – pojistný produkt kryje ztráty z minulých znečištění s následky

v přítomnosti na daném pojištěném místě;

� operation risks – produkt kryje škody ze znečištění, které nastalo po uzavření po-jistné smlouvy. Je často využíván pro-vozovateli průmyslových podniků ohro-žujících životní prostředí, neboť může zahrnovat i postupné znečištění. Pojištění kryje nároky třetích osob, náklady na uve-dení do původního stavu a související právní náklady;

� remediation cost cap/step loss – kryje ne-očekávané náklady během sanací;

� contractor’s pollution liability – kryje od-povědnost dodavatele za škodu na život-ním prostředí.

Itálie

Itálie jako jeden z mála členských států EU byla schopna dodržet určený termín imple-mentování ELD, což učinila již v dubnu 2006. Povinnost pojištění nebo jiného finančního zajištění není stanovena s výjimkou určitých průmyslových odvětví (např. činnosti souvi-sející s jadernou energií, doprava, skladování nebezpečných látek, zásobování plynem). Po-jistné podmínky umožňovaly původně pouze

pojištění havarijního znečištění (inquinamento accidentale) jako součást obecné odpověd-nosti za škodu způsobenou vlivem znečištění třetím stranám. Po roce 2000 umožnil Pool Inquinamento vznik produktu pojišťujícího i postupné znečištění. Environmentální po-jištění tedy v současné době existuje jednak jako součást obecného odpovědnostního pojištění firem pojišťující havarijní znečištění a jednak jako součást pojištění odpovědnosti za znečištění, což kryje havarijní i postupnou kontaminaci. Typická forma environmentální-ho pojištění ovšem převážně zahrnuje krytí škod z havarijního znečištění a je uvedena jako výjimka v pojistných podmínkách, neboť škody na životním prostředí jsou totiž ze stan-dardního pojištění odpovědnosti vyloučeny. V Itálii je environmentální pojištění spolu se souvisejícími produkty organizováno poolo-vou formou. Pool Inquinamento vznikl v roce 1979, v současnosti se skládá ze 40 pojišťo-ven a 4 zajišťoven a funguje pod vedením Mu-nich Re. Pool umožňuje pojišťovnám rozložit riziko, které by jinak bylo těžko pojistitelné. Mj. provádí analýzy životního prostředí, ana-lýzy a oceňování rizik, soustřeďuje odborníky v dané oblasti, poskytuje informace, likviduje pojistné události atd. Každý italský region má své vlastní environmentální vyhlášky, které

Ilust

račn

í fot

o: D

ream

stim

e.co

m

1) Index EPI (Environmental Performance Index) hodnotí ekonomiky dle ukazatelů týkajících se životního prostředí, veřejného zdraví a ekosystému vitality. Sestavují ho výzkumné týmy univerzit v Yale a Columbii. Sleduje, jak vláda pečuje o životní prostředí země, kvalitu ovzduší a vody, vliv životního prostředí na zdraví obyvatel atd. Za rok 2010 byl na 1. místě Island.


Ze světa

musí korespondovat s právním řádem celého státu. Na rozdíl od ostatních uvedených zemí bývá v Itálii pojištění škod na životním prostře-dí často součástí nabídky pojištění pro země-dělský sektor.

Česká republika

Nabídka environmentálního pojištění a sou-visejících produktů je v České republice úzce svázána s následujícími zákony. Jed-nak se zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky. Jedná se o novelu původního zákona č. 353/1999 Sb. Zákon se v §12 zabývá přímo pojištěním odpověd-nosti za škodu vzniklou v důsledku závažné havárie. Podle tohoto zákona je provozova-tel povinen sjednat pojištění odpovědnosti za škodu s výší limitu pojištění dle rozsahu možných dopadů havárie a musí být pojiš-těn po celou dobu provozu zařízení. Dále jde zmíněný zákon č. 167/2008 Sb., o před-cházení ekologické újmě a o její nápravě, kterým byla do českého právního řádu im-plementována směrnice ELD. Finančním zajištěním se zabývá §14, který stanoví, že provozovatel vykonávající vymezené činnosti je povinen zabezpečit finanční zajištění k ná-hradě nákladů podle tohoto zákona. Velikost finančního zajištění musí odpovídat rozsahu možných nákladů a intenzitě nebo závažnosti

vytvářeného rizika ekologické újmy. Bez to-hoto zajištění nelze vymezené činnosti pro-vozovat. Ovšem podnikatelský subjekt, který vstoupí do programu EMAS (Eco-Manage-ment and Audit Scheme) nebo zavede EMS (Environmental Management System) podle ČSN EN ISO 14000, nemusí finanční zajiště-ní provést.Jednou z forem finančního zajištění je prá-vě environmentální pojištění. V podmínkách pojistného trhu ČR nabízí environmentální pojištění v některé z jeho forem několik ko-

merčních pojišťoven. Dle nabídky produktů na webu České asociace pojišťoven se jed-ná o 8 pojišťovacích společností. Environ-mentální pojištění nabízejí někteří pojistite-lé jako samostatný produkt nebo skupinu produktů (ACE European Group Ltd., Char-tis Europe S.A. a Kooperativa pojišťovna, a.s.) a také jako připojištění k odpovědnosti podnikatelského subjektu (Generali Pojiš-ťovna a.s.). Jedná se o nízký počet pojisti-telů ve srovnání s jinými zeměmi EU, neboť škody způsobené znečištěním životního prostředí bývají obvykle z pojistného plnění

v pojistných podmínkách všech ostatních pojistitelů vyloučeny.

Shrnutí problematiky

V rámci shrnutí problematiky srovnání sys-témů environmentálního pojištění v někte-rých zemích Evropské unie lze konstatovat, že v podmínkách České republiky environ-mentální pojištění jako samostatný produkt nabízí vcelku adekvátní pojistnou ochranu

srovnatelnou s ostatními zeměmi. Povinnost finančního zajištění, která vstoupí v platnost v českých podmínkách od ledna 2013, prav-děpodobně dokáže výrazněji podnítit poptáv-ku po environmentálním pojištění. V českých podmínkách lze uvažovat i o vzniku poolu, který by umožnil na základě analýz, environ-mentálních auditů, ocenění rizik a vedení sta-tistik lépe rozložit riziko. Pool by mohl napo-moci i vývoji nových souvisejících pojistných produktů napomáhajících širší a promyšle-nější ochraně životního prostředí v souladu s principy tržní ekonomiky.

Mluvíme-li o klimatických změnách, většinou máme na mysli tající vrcholky ledovců, ne-bezpečně stoupající hladiny moří, zvyšující se emise oxidu uhličitého a obdobné kata-strofické scénáře. Několik desítek let trvají-cí výzkum měnícího se klimatu však přinesl

také významné pozitivní nápady. V součas-nosti se například ukazuje, že průmysl ob-novitelné energie je bohatou líhní pro nové technologické postupy zmírňující klimatické změny a pro inovativní způsoby jejich za-vádění do praxe. Můžeme říci, že odborné

modelování rizika a tvorba scénářů určují celosvětová hospodárná opatření sloužící k nutné adaptaci na měnící se podnebí. Vy-užívání zmíněných inovativních ochranných opatření se ukazuje jako překvapivě prospěš-né a účinné.

Klimatické změny jako zdroj inovací pro budoucnost

DAVID BRESCH

HEAD SUSTAINABILITY

SWISS RE

Výzkum klimatických změn, který proběhl v posledních desetiletích, byl zdrojem významných inovací nejen pro pojistitele, ale i pro průmysl obnovitelné energie, neziskové organizace a vládní kabinety.

V českých podmínkách lze uvažovat o vzniku poolu, který by umožnil na základě analýz, environmentálních auditů, ocenění rizik a vedení statistik lépe rozložit riziko.


Střízlivý pohled na věc

Aktuální situace v oblasti klimatických změn nutí k opravdu vážnému zamyšlení. Podle zjiš-tění Mezivládního panelu pro změny klimatu se v průběhu příštího století zvýší globální teplota o cca 2 °C až 6 °C. Více než polovině světové populace hrozí v současné době přírodní kata-strofy. Z ekonomického hlediska vzrostly po-jistné škody způsobené přírodními pohromami souvisejícími s počasím z 5,1 miliardy americ-kých dolarů ročně v období mezi rokem 1970 a 1989 na 27 miliard dolarů ročně v posled-ních dvou desetiletích. Další vývoj povede pouze ke zvyšování škod v důsledku událostí souvisejících s vlivem podnebí. Jen na starém kontinentu se očekává koncem tohoto století více než čtyřnásobný nárůst škod způsobe-ných vzedmutím hladiny u pobřeží Severního moře z průměrných 600 milionů dolarů na 2,6

miliardy. Specifická regionální rizika by pak mohla stát rychle se rozvíjející ekonomiky do roku 2030 až 19 % jejich HDP1.

Podnebí se ještě změní

I pokud by se okamžitě zastavilo vypouš-tění oxidu uhličitého, podnebí na Zemi by stejně nadále procházelo rozsáhlými pro-měnami. Důsledek je jasný, lidé se budou muset chtě nechtě vypořádat s rostoucími náklady na krytí rizik souvisejících s klima-tem tak, aby bylo možné udržet tyto nákla-dy pod kontrolou a aby byly také pojistitel-né. K vyřešení tohoto problému by obecně měly vést dvě cesty: lidstvo musí usilovat o snížení množství emisí skleníkových ply-nů a musí přijímat opatření, která pomohou zvýšit odolnost vůči nastávajícím změnám.

V současné době je předvojem technických inovací k boji proti změnám klimatu průmysl obnovitelné energie. Pokroky v oblasti so-lárních, větrných a vodních zdrojů energie jsou široce publikovány a také hojně využí-vány v praxi. Manažeři pro řízení rizika nic-méně potřebují „klimatickým“ rizikům lépe porozumět, aby odpovídajícím způsobem zajistili finanční prostředky pro úspěch toho-to průmyslu, a vhodně tak reagovali na jeho energický a rychlý vývoj.

Průzkum mínění

Za tímto účelem provedly nedávno Swiss Re a Economist Intelligence Unit2 průzkum veřejného mínění mezi téměř 300 vysoce postavenými manažery pro energii v od-větví obnovitelných zdrojů energie. Někte-ré výsledky se daly očekávat. Podle nich patří mezi nejrizikovější oblasti finanční rizika, jako jsou přístup ke kapitálu a pro-vozní rizika. Avšak objevila se i překvapení. Stejně vysoko jako obchodní rizika byla za-řazena politická rizika a regulatorní změny. Respondenti jsou připraveni na provozní a finanční rizika a jsou proti nim pojištěni, 30 % respondentů však nemělo žádné ře-šení a ani představu o tom, jak se vyrovnat s regulatorním rizikem. Tento výsledek po-ukazuje na roli politických vlád, kterou musí hrát při vytváření stability v této oblasti. Velkou úlohu mají také pojistitelé. Studie ukázala, že hlavní mechanizmy přenosu ri-zika v současné době představují pojistná řešení; je zde však místo i pro další způ-soby přenosu rizika jako například finanční deriváty a dluhopisy. Dalším způsobem, jak se vyrovnat se změnami klimatu, je adap-tace na ně. Zde hraje klíčovou roli odborná znalost řízení rizika, která pomáhá osobám s rozhodovací pravomocí upřednostňovat nákladově efektivní opatření takovým způ-sobem, aby daná organizace či komunita dokázaly klimatickým změnám a rizikům odolat. Význam těchto opatření v kontextu zachování pojistitelnosti budoucích rizik ne-lze podceňovat.

Odborná znalost rizika

K dispozici je hned několik příkladů ilustru-jících, jak může odborná znalost rizika po-moci nalézt hospodárné postupy pomáhají-cí k adaptaci na změny klimatu a jakou roli má v této situaci pojištění. Například studie s názvem Economics of Climate Adaptation,

1) http://www.swissre.com/rethinking/climate/2) http://www.swissre.com/clients/corporations_businesses/events/New_report_by_The_Economist_and_Swiss_Re.html

Foto

: Sw

iss

Re

David Bresch


Ze světa

Evropská asociace underwriterů životního a zdravotního pojištění (ELHUA) byla za-ložena na podzim roku 2008. Iniciátorem tohoto kroku byl ředitel úseku životního a zdravotního underwritingu Swiss Re John Turner, který byl také na prvním společ-ném zasedání v Curychu v listopadu 2008 zvolen prezidentem asociace. Ta vznikla za účelem zvýšení povědomí o životním a zdravotním underwritingu na evropském pojišťovacím trhu a kvůli výměně informací

a zkušeností z jednotlivých zemí. Zakládají-cí členkou asociace a zástupkyní České re-publiky je PhDr. Jana Tomanová z Komerční pojišťovny.

Naše poslední setkání proběhlo před dvěma lety, jak se asociaci za tu dobu dařilo plnit svůj hlavní cíl, a to zvýšit po-vědomí o životním a zdravotním under-writingu na evropském pojišťovacím trhu?

Nejprve mi dovolte zmínit, že asociace je ne-zisková organizace a celá její činnost je zajiš-ťována dobrovolníky z evropských zajišťoven nebo pojišťoven. V tomto kontextu byl vznik asociace provázen mnoha administrativní-mi a organizačními problémy. Ten největší se týkal personální otázky, zakládající tým měl totiž pouze devět členů, kteří se vůbec poprvé setkali na podzim roku 2008 v Cury-chu. Pro fungování asociace se pak ukáza-la jako klíčová konference v Bruselu v roce

jejímž spoluautorem je Swiss Re, se zaměři-la na oblast jižní Floridy. Podle scénáře, který počítá s významnou změnou podnebí v této oblasti, vzrostou roční odhadované ekono-mické ztráty následkem hurikánů na Floridě do roku 2030 na závratných 33 miliard dola-rů! To je celých 10 % celkového HDP toho-to regionu. Zatímco asi 40 % těchto škod je možné odvrátit opatřeními, jako jsou zátop-né hráze, programy regenerace pláží (tj. je-

jich rozšiřování dosypem písku z jiných loka-lit) nebo stavebními úpravami, u zbývajících 60 % je vysoce pravděpodobné, že obdobná adaptační opatření fungovat nebudou. U tra-dičních pojistných řešení a převodů rizika ka-pitálového trhu bude v tomto kontextu nutné stanovit horní hranici ztrát; zmírnit náklady zainteresovaných stran a chránit místní trhy před ekonomickými dopady.

Rozvojový svět

Snad nejzajímavější a nejinovativnější vývoj v oblasti adaptace pojistné ochrany na mě-nící se podnebí se odehrává v rozvojovém světě. Iniciativa Swiss Re‘s R4 - Rural Re-silience3 pomáhá spolu s mezinárodní cha-ritativní organizací Oxfam a Světovým po-travinovým programem (WFP) farmářům ze

Senegalu, Etiopie a Haiti zajistit si základní živobytí i přes klimatická rizika, jako jsou sucho a nemoci. Tyto programy posunují hranice pojistitelnosti tím, že využívají poten-ciál inovativních řešení na základě určitého indexu. Například u etiopských projektů byl zaveden mechanizmus platby malým farmá-řům za pracovní úkony chránící úrodu před suchem. V dalším projektu v Malawi byla

pak ochrana úrody kukuřice propojena s in-dexem výskytu deště. Při prohlížení databá-ze Local Coping Strategies4 OSN si je možné všimnout, že adaptační opatření na klima-tické změny mohou být i velmi jednoduchá. Jde třeba o již zmíněnou regeneraci pláží na Floridě nebo přizpůsobení importovaného zavlažovacího systému keňskému prostředí. Adaptační postupy však mohou být na dru-hou stranu také nesmírně složité, jako pří-klad uveďme zásadní změny infrastruktury v dané oblasti. Principy zajištění a pojištění pak často představují pragmatický způsob doplnění těchto opatření.

Vzájemné partnerství

Důležité je, že vlády, průmysl a neziskové or-ganizace se aktivně podílejí nejen na zmírně-ní probíhajících klimatických změn, ale také na přípravě společnosti, aby byla schopna se nastalým změnám správně přizpůsobit. Pro-střednictvím inovací a vzájemného partner-ství budeme schopni dosáhnout toho, aby byly tyto proměny klimatu v budoucnosti zvládnutelné a také pojistitelné.

Zájem o problematiku underwritingu stále stoupá, říká členka ELHUA

MGR. JAN CIGÁNIK

POJISTNÝ OBZOR

Evropská asociace underwriterů životního a zdravotního pojištění (ELHUA) má za sebou již čtyři roky své existence. Zástupkyně České republiky Jany Tomanové jsme se zeptali, jak asociace plní své cíle.

Podle zjištění Mezivládního panelu pro změny klimatu se v průběhu příštího století zvýší globální teplota o cca 2 °C až 6 °C.

3) http://www.swissre.com/rethinking/Insuring_the_uninsurable_Swiss_Re_breaks_new_ground_in_Haiti_and_Senegal.html4) http://maindb.unfccc.int/public/adaptation/


2010, která přivítala už kolem sedmdesátky účastníků. To, že založení této organizace byl vhodný krok a že povědomí o životním a zdravotním underwritingu pomalu roste, dokazuje poslední setkání, které proběhlo ve Vídni a jež navštívilo na 150 účastníků z celé Evropy. To je podle mě jasným signá-lem, že zájem o problematiku underwritingu stále stoupá.

Jedním z úkolů asociace bylo také vy-tvořit a zajistit certifikovaný a uznáva-ný vzdělávací program pro tuto profesi. Povedlo se tyto kroky naplnit a jaký je současný stav? Vzhledem k tomu, že jednotlivé evropské státy mají organizaci školení underwriterů životního pojištění velmi různorodou nebo dokonce žádnou, nebylo možné v tak krátké době připravit a zajistit jednotný vzdělávací program pro tuto profesi. Problém spočívá především v tom, že jednotlivé národní aso-ciace se zatím do tohoto projektu nezapojily. Velkou překážkou je také jazyková vybave-nost a v neposlední řadě i finanční náročnost projektu. Otázce vzdělávacího programu se detailně věnovala výše zmíněná vídeňská konference. Česko zde bylo reprezentováno pěti zástupci pojišťoven, jen pro srovnání – – v Bruselu to byli pouze dva čeští underwri-teři. Určitou inspiraci by asociace mohla čer-pat u zajišťoven. Ty mají pro své klienty (po-jišťovny) připraveny velmi kvalitní systémy vzdělávacích seminářů, které jsou prověřeny dlouholetými zkušenostmi z praxe.

Jaké další cíle si asociace pro nejbližší období vytýčila?Kromě zvýšení povědomí o životním a zdravotním underwritingu obecně je tím hlavním úkolem příprava v pořadí již třetí konference, která se tentokráte uskuteční v Praze v roce 2014. Velmi důležitý bude výběr témat, jimiž se bude konference za-obírat. Je totiž velmi složité sladit odbor-nou úroveň přednášek tak, aby si všichni

odnesli poznatky využitelné v praxi. Jde o to, že účastníci mají různou délku praxe a úroveň vzdělání. Pro přítomné lékaře jsou tedy některé vybrané přednášky malým přínosem, naopak pro underwritery jsou úplně nové poznatky z medicíny, které jsou podloženy velmi často různými zajímavými statistikami, velmi cenné a nenahraditelné.

Zeptám se trochu obecně, myslíte si, že pojišťovny dostatečně reagují svými produkty na současné změny v chování spotřebitelů?Pojišťovny se dokázaly velmi rychle přizpů-sobit zrychlenému životnímu tempu a jejich produktová nabídka přesně odráží poptáv-ku současného kosmopolitního člověka. Tomu odpovídá také způsob sjednávání pojištění, kdy se čím dál více do popředí dostávají různé dříve velmi okrajové kanály jako například populární on-line komunika-ce. Také klasické životní pojištění s výpla-tou pojistné částky v případě dožití nebo smrti je v současnosti často nahrazováno

investičním pojištěním s různými možnost-mi připojištění. Na to má samozřejmě také velký vliv fakt, že pojišťovny v České repub-lice přebírají zkušenosti svých mateřských společností, čímž se zahraniční trendy do-stávají na český pojistný trh.

Jaký vývoj na pojistném trhu očekáváte v nejbližší budoucnosti? Dle mého názoru dojede v důsledku finanč-ní krize k prodeji či fúzím některých společ-ností nejen v České republice, ale i v Ev-ropě. Bude to znamenat bohužel i ztrátu pracovních míst pro odborníky s dlouhole-tými zkušenostmi v pojišťovnictví. Obecně můžeme konstatovat, že pracovní tempo v pojišťovnách se, z důvodu požadavku pojištěných obdržet pojistku co nejdříve, nebývale zvýšilo. Bohužel má tento stav úzkou vazbu na hodnotu obchodu, a tedy i na proces kvalitního a velmi pečlivého underwritingu.

Vídeňské setkání underwriterůPhDr. Jana Tomanováčlenka výkonného výboru ELHUA

Když se řekne Vídeň, každému se vyba-ví něco jiného – Marie Terezie, dort sachr, Vídeňští filharmonici, vídeňský řízek nebo dokonce slavný valčík. V dubnu 2012 se do tohoto krásného města sjeli underwriteři ži-votního pojištění z celé Evropy. Po Bruselu v roce 2010 se tak rakouská metropole sta-la druhým místem, kde se tato konference konala. Cílem setkání bylo podpořit prestiž profese pojišťovacího underwritera a umož-nit výměnu zkušeností v rámci celé Evro-py. Hlavním tématem pak bylo vzdělávání v oboru pojišťovací medicíny. Mezi hosty byli také vybraní zástupci za-jišťoven, kteří pracují jako posudkoví lékaři nebo jako underwriteři posuzující zdravotní rizika. Za všechny jmenujme Johna Schoon-bee ze Swiss Re, který měl velmi poučnou přednášku o rakovině prsu, a Craiga Butle-ra z Hannover Re, jehož neméně zajímavý

příspěvek se věnoval diabetes mellitus. Tato choroba globálně trápí na 215 000 000 lidí, což z ní dělá epidemické onemocnění! Velmi zajímavá byla také přednáška Nicky Virgo ze zajišťovny RGA o významu rodinné anamnézy pro oceňování zdravotního stavu klientů. Například karcinom prsu u žen (ba-bička – matka) může zvýšit riziko rakoviny prostaty u syna. Prezentace věnovaná po-suzování invalidity u onemocnění páteře od Cillian Tierney ze zajišťovny Partner RE potvrdila, že tento problém není jen v České republice, ale že se jedná o celoevropský trend. Konference se konala v hotelu Marriott, trvala dva a půl dne a celkem šestnáct velmi přínos-ných přednášek z oboru pojišťovací medicíny si vyslechlo na 150 účastníků. V rámci setkání byla také zvolena nová prezidentka asociace Susan Hentschel z Munich Re, která ve funkci nahradila duchovního otce asociace Johna Tur-nera. Příští setkání pojišťovacích underwriterů se bude konat v roce 2014 a hostit jej bude česká metropole Praha.

Kromě zvýšení povědomí o životním a zdravotním underwritingu obecně je hlavním úkolem asociace příprava v pořadí již třetí konference, která se tentokráte uskuteční v Praze.

Foto

: Mic

hel B

erth

old

Příští konference ELHUA se bude v roce 2014 konat v Praze.

Při organizaci vzdělávacích akcí ČAP věnuje-me velkou pozornost obsahovému zaměření přednášek a seminářů. Strukturu programu i rozsah informací konzultujeme s odbornými sekcemi ČAP. Pojišťovny tak mají možnost prostřednictvím svých zástupců definovat kon-krétní požadavky na charakter informací, které potřebují ke své každodenní praxi. V loňském roce absolvovalo vzdělávací akce ČAP více než 1 000 zaměstnanců pojišťoven.

I. pololetí 2012

V první polovině letošního roku jsme se již vě-novali například elektronické kontraktaci. Se současnou a připravovanou právní úpravou elektronických právních úkonů se zvláštním zaměřením na soukromoprávní úkony včetně kontraktace seznámil účastníky prof. Ing. Vla-dimír Smejkal, CSc. LL. M., soudní znalec a člen Legislativní rady vlády. Na půdě ČAP se také sešli specialisté na životní pojištění z členských pojišťoven se zástupci společ-nosti LIMRA v panelové diskuzi na téma „Globální trendy v životním pojištění“. Pořá-dali jsme také seminář o důchodové reformě, v rámci kterého zodpověděli aktuální dotazy týkající se zejména vymezení role pojišťoven ve 2. a 3. pilíři zástupci České národní banky.

II. pololetí 2012 – co připravujeme?

Mezi nejžádanější vzdělávací akce ČAP patří semináře zaměřené na zdravotní problema-tiku. Pro letošní podzim připravujeme tři tyto semináře, budeme se věnovat drogové závis-losti, hematologii a psychiatrii.Chystáme také dva semináře na téma „Vý-voj a trendy v oblasti neživotního pojištění

a v oblasti životního pojištění“. Do panelové diskuze jsme přizvali odborníky z členských pojišťoven.V říjnu proběhne seminář právníků, tentokráte v hotelu Jezerka na Seči. Do programu bude zařazena panelová diskuze na téma „Odborná péče“ a „Informační povinnosti“. S judikáty týkajícími se náhrady škody, pojistné smlouvy a zprostředkovatelské činnosti již tradičně se-známí účastníky JUDr. Petr Vojtek. Druhý den se budeme věnovat elektronické komunikaci a povinným datovým schránkám. V průběhu října a listopadu pak proběhne cyklus šesti přednášek, ve kterých se budeme detail-ně věnovat změnám, jež přináší nový občanský zákoník, a jejich implementaci do praxe.

Veškeré informace o vzdělávacích akcích ČAP jsou k dispozici na webových strán-kách České asociace pojišťoven.

Nové semestrální studium „Základy pojišťovnictví“

V průběhu loňského roku se sekce vzdělá-vání ČAP věnovala přípravě nového semes-trálního studia „Základy pojišťovnictví“. Jeho základem se stal stávají kurz Základy

pojistného práva, který byl rozšířen o další témata z oblasti pojišťovnictví tak, aby po-kryl tematicky celou strukturu pojistného

trhu. Vznikl tak unikátní cyklus přednášek, jehož účastníci získají komplexní přehled o jednotlivých oblastech pojistného trhu a procesech, jež uvnitř funguji a které jsou nezbytné pro další uplatnění posluchačů v praxi. Zárukou vysoké kvality přednášek jsou lektoři, které jsme přizvali ke spolu-práci na přípravě jednotlivých témat. Jedná se o specialisty z členských pojišťoven, jež dlouhodobě pracují v dané oblasti a mo-hou, kromě odborných znalostí, předat po-sluchačům i spoustu praktických rad, zku-šeností a příkladů ze své dosavadní praxe. Jejich prezentace a projevy přesně vystihu-jí danou problematiku a reagují na dotazy účastníků. Lektoři se také významně po-díleli na zpracování studijních skript, jimiž jsou všichni studenti vybaveni a která jim zároveň pomáhají sledovat aktuálnost pře-daných informací. Díky zvolenému formá-tu skript existuje možnost jejich průběžné aktualizace.Studium obsahuje celkem 16 lekcí a je za-končeno závěrečnou písemnou zkouškou. I nadále je velký důraz kladen na pojistné právo, další lekce jsou zaměřeny na pro-blematiku zajištění, riskmanagementu, lik-vidace, underwritingu, ekonomiky i význa-mu obchodu v pojišťovnictví. Účastníci se seznámí s jednotlivými subjekty podnikání

v pojišťovnictví a jejich rolemi a navíc zís-kají informace z konkrétních produktových oblastí.

ČAP podporuje zvyšování kvalifikace zaměstnanců pojišťoven

MARCELA KOTYROVÁ

MANAŽER VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE


Kurzy a odborné semináře, které pro své členy organizuje Česká asociace pojišťoven, se každoročně těší velkému zájmu. Jsou zárukou aktuálnosti prezentovaných témat a výběru erudovaných lektorů.

34 Pojistný obzor 3/2012 Z domova

Z domova

S cílem vytvořit katalog základních pozic pro pojistný trh se Česká asociace pojišťoven připojila k realizaci projektů Národní soustava povolání (NSP) a Národní soustava kvalifikací (NSK).

Z domova Pojistný obzor 3/2012 35

První běh semestrálního studia V letošním roce proběhl první běh semest-rálního studia. Zúčastnilo se ho 97 účastníků. Závěrečné zkoušky v řádném termínu absol-vovalo 83 osob, z nichž 65 je úspěšně složilo, 15 z nich se podrobí ústní doplňkové zkoušce a 3 studenti neuspěli. Zbylých 14 účastníků bude skládat zkoušku v náhradním termínu.Prostřednictvím anonymních dotazníků jsme získávali zpětnou vazbu k jednotlivým před-náškám. Zajímal nás názor na obsah zpraco-vaných témat, výběr a úroveň lektora, dosta-tečnost časové dotace, zpracování studijních materiálů a organizační zabezpečení. Nová koncepce i celkové zabezpečení celého studia měly velmi příznivé ohlasy. Účastníci zejména ocenili komplexní rozsah informací a praktický přístup lektorů.Na všeobecné studium „Základy pojišťovnic-tví“ naváže sekce vzdělávání v příštím roce pří-pravou specializovaných odborných studijních programů. Ty budou zaměřeny na rozvíjení zna-lostí v konkrétních oblastech pojišťovnictví jako například v pojistném právu, v oblasti likvidace, underwritingu a podobně. Cílem těchto úzce specializovaných studijních cyklů je umožnit rozvoj v dané oblasti bez ohledu na dosažené vzdělání a věk, a stát se tak kvalifikovanou pra-covní sílou pro pojistný trh.

Katalog typových pozic a kvalifikační standardy

Nedílnou podmínkou náboru kvalifikovaných zaměstnanců je dostatečně popsaná pracovní pozice, její kompetence a nutné kvalifikační požadavky pro výkon práce. S cílem vytvořit katalog základních pozic pro pojistný trh se Česká asociace pojišťoven připojila k realizaci projektů Národní soustava povolání (NSP) a Národní soustava kvalifika-cí (NSK). Oba projekty jsme blíže představili v PO č. 2/2011.

Národní soustava povolání V rámci projektu NSP vzniká aktuální celo-státní katalog prací, který vytváří sami za-městnavatelé. Ten jasně definuje poptávku, představuje transparentní informace jak pro

Úřad práce ČR a agentury práce, tak pro ob-čany. Má ambice stát se nástrojem pro řízení lidských zdrojů ve firmách, základem nové-ho číselníku, elektronické komunikace a in-formační základnou trhu práce pro všechny zúčastněné cílové skupiny. Zároveň je NSP výchozí základnou pro vytvoření kvalitní sou-stavy kvalifikací včetně vytvoření podniko-vých nástrojů k jejich využívání.

Národní soustava kvalifikací NSK vymezuje obsah každé kvalifikace a po-pisuje způsoby, jakými lze ověřit zvládnutí pří-slušných způsobilostí. Struktura a obsah kvali-fikací jsou výsledkem konsenzu, v němž mají klíčovou úlohu reprezentanti zaměstnavatelů sdružení v sektorových radách. Realizace pro-jektu zajišťuje provázanost s Národní sousta-vou povolání a sleduje vazby soustavy na další celostátní či evropské systémy, navrhuje kon-trolní mechanizmy uplatnitelné v síti autorizo-vaných osob, zajišťuje další vývoj informačního systému NSK a nezbytnou propagaci.

Sektorová rada Katalog NSP a dosud vytvořené kvalifikace v rámci NSK odráží aktuální požadavky na jed-notlivé pracovní činnosti, jak je definovali za-městnavatelé reprezentovaní sektorovými ra-

dami. Pro resort pojišťovnictví vznikl nejprve expertní tým, který zahájil práce na obou pro-jektech. Následně se k němu přidali experti z oblasti bankovnictví a ostatních finančních služeb a koncem loňského roku společně ustanovili Sektorovou radu pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční služby (SR).Expertní tým pro pojišťovnictví od počátku běhu projektu NSK2 pracoval na několika kvalifikacích, které jsou nyní ve schvalova-cím procesu a brzy budou v katalogu zve-řejněny: Pracovník klientského centra pojiš-ťovny, Taxátor pojistných smluv, Likvidátor škod z pojištění majetku a odpovědnosti, Likvidátor škod z cestovního pojištění, Li-kvidátor škod z pojištění osob, Likvidátor škod z pojištění motorových vozidel. V le-tošním roce plánuje SR zpracování dalších 3 profesních kvalifikací: Produktový ma-nažer v pojišťovnictví, Upisovatel rizik pro

neživotní pojištění, Upisovatel rizik pro po-jištění osob.

Slovo předsedy SR na závěr

Funkci předsedy pro bankovnictví, pojišťov-nictví a finanční služby vykonává Mgr. Jan Března, člen výkonného výboru sekce vzdělávání ČAP, který má jako ředitel per-sonálního odboru Kooperativa pojišťovny dlouholeté zkušenosti v oblasti řízení lid-ských zdrojů. „Pojišťovnictví jako takové je v současném školním vzdělávacím systému ČR tak trochu popelkou. NSK a NSP tak vní-máme jako reálnou možnost tento stav na-pravit, a to zejména u středoškolských kvali-fikací,“ říká předseda Sektorové rady. Pokud se tento cíl podaří uvést do praxe, tak budou naprosto srozumitelně popsány ty nejzáklad-nější činnosti „pojišťováckého řemesla“. „Veřejnosti bude známa cesta, kde a jak se tomuto „řemeslu“ mohou lidé naučit, kde a jak mohou získané vědomosti a znalosti ob-hájit a získat legitimní doklad toho, že danou činnost ovládají. Získáme tak společné mě-řítko použitelné pro srovnání zájemců o čin-nost v pojišťovnictví, což zcela jistě přispě-je ke kultivaci pojistného trhu. Další velkou výhodou, byť obecnou, je to, že NSK a NSP výrazným způsobem umožní lidem pružně reagovat na změny na trhu práce a třeba i ně-kolikrát za život zásadně změnit svoji profe-si,“ uzavírá Jan Března.

Prostřednictvím anonymních dotazníků získávala ČAP zpětnou vazbu k jednotlivým přednáškám. Nová koncepce i celkové zabezpečení celého studia měly velmi příznivé ohlasy.

Foto

: Koo

pera

tiva

pojiš

ťovn

a

Mgr. Jan Března

Od začátku letošního roku zažívá české zdravot-nictví mnoho významných změn. Především nové reformní zákony přinášejí inovace, které jsou přirozeným důsledkem vývoje medicíny 21. sto-letí, nově však také například vnímají postavení pacienta coby rovnocenného partnera. Reforma klade důraz nejen na ekonomickou stabilitu sys-tému zdravotnictví, ale také zejména na posílení práv pacientů. Takový byl ve zkratce light motiv 134. Žofínského fóra, které se konalo ve Velkém sále pražského paláce Žofín a jehož partnerem byla také Česká asociace pojišťoven.

Kam směřuje české zdravotnictví?

Ústřední prezentace ministra zdravotnictví Leo-še Hegera se zaměřila na informace o celkovém stavu českého zdravotnictví v kontextu probíhající reformy. Hned v úvodu své řeči ministr zdůraznil, že tuzemské zdravotnictví na tom není tak špatně, jak by se mohlo zdát. Tento stav podle něj potvr-zuje evropský spotřebitelský index zdravotní péče (EHCI), podle kterého se Česká republika umístila na patnáctém místě, těsně za sousedním Němec-kem. „Za posledních pět let se stav českého zdra-votnictví skutečně zlepšil. Dříve totiž bylo Česko na místě sedmnáctém,“ řekl Leoš Heger. Ministr však vzápětí dodal, že zdravotnictví je potřeba re-formovat. Za tím stojí především ekonomické pro-blémy, jejichž příčinou jsou demografické změny, stále rostoucí očekávání pacientů a neefektivita poskytovatelů péče a celého systému.

Zdravotní pojišťovna v době reforem

V dalším vystoupení ředitel VZP Pavel Horák před-stavil plánované reformní kroky největší zdravotní

pojišťovny v ČR. Na úvod své prezentace znovu upřesnil skutečnost, že mluvíme-li o veřejném zdravotním pojištění, pak mluvíme o zdravotní dani, nikoliv pojištění. Role zdravotní pojišťovny je efektivně vybírat tuto daň a financovat zdravotní péči, nikoliv zdravotnická zařízení. „Je to systém, kdy příjem veřejného pojištění závisí na vyšší moci, tedy na ekonomickém cyklu a na HDP,“ zmínil ve svém projevu Pavel Horák a dodal: „Zdravotní pojišťovny by se měly stát garantem zajištění péče, přičemž pacient má jasně stanove-ný, vymahatelný nárok na poskytnutí této péče.“

Komerční pojišťovny a jejich role

Na zástupce VZP navázal výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora, který zmínil, že v rámci probíhající reformy zdravotnictví zatím není využit potenciál pro uplatnění soukromého zdravotního pojištění. „Pro komerční pojišťov-ny je podstatné, aby byl vytvořen dostatečný prostor pro zdravotní služby, které nejsou kryty veřejným zdravotním pojištěním. Dokud tedy ne-bude rozsah nehrazených nebo částečně hraze-ných zdravotních služeb dostatečný a jednoznač-ně vymezený, nelze trh komerčního zdravotního

pojištění standardně rozvíjet. Myslím si, že ko-merční pojišťovny musí být ještě více nápomoc-ny odborné diskuzi k definování nadstandardů,“ řekl výkonný ředitel České asociace pojišťoven. Mezi současné nadstandardy patří například oční čočky, lehká sádra nebo některá očkování. Lze si připlatit i za nadstandardní služby, jako jsou volba lékaře, lepší pokoj nebo strava při hospitalizaci. „Když celou problematiku shrnu – nejen pro zdra-votnictví, ale i pro samotné občany je podstatná informace, že určitá část péče nehrazená veřej-ným systémem může být financována prostřed-nictvím komerčních pojistných produktů, a jsem pevně přesvědčen, že pojištění nadstandardů si budou moci dovolit i středně příjmové kategorie obyvatel,“ uzavřel výkonný ředitel ČAP.

Z dalších prezentací

Dále v rámci programu vystoupili generální ředi-tel Zdravotní pojišťovny MV ČR Jaromír Gajdá-ček, prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba a ředitel B. Braun Medical v ČR a SR Lubomír Klepáč. Neméně zajímavá byla také vy-stoupení předsedy Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP Luboše Sobotky a prezidenta Svazu léčebných lázní ČR Eduarda Bláhy.

Žofínské fórum věnované reformě zdravotnictví

REDAKCE

POJISTNÝ OBZOR

134. Žofínské fórum se zaměřilo na reformy českého zdravotnictví v praxi. Součástí konference byl také pohled na roli komerčních pojišťoven.


Z domova

Foto

: Age

ntur

a N

KL

Výkonný ředitel ČAP Tomáš Síkora během svého vystoupení v rámci 134. Žofínského fóra.

Myšlenka řízení rizika povodně se na českém pojistném trhu poprvé objevila po povodních v roce 1997, které způsobily extrémně vysoký počet škod, a od té doby se téměř každoročně s větší, či menší intenzitou opakují. Od prv-ních pokusů vyhodnocování rizika povodně prostřednictvím zpětné analýzy škod pokro-čilo modelování rizika přes dosud využívaný pravděpodobnostní model RZ 2005, vytvořený společností Intermap Technologies, až k ak-tuálnímu modelu RZ 2011, který představuje využití nejmodernějších technologií a metod. K participaci na využívání aktualizované datové sady se přihlásilo sedm členských pojišťoven ČAP, které dohromady pokrývají cca 95 % trhu.

Nový digitální 3D model

Aktualizovaná datová sada využívá oproti té předešlé nový digitální 3D model terénu NEXTMap® Europe z roku 2008 s vysokým roz-lišením (cca 5 m) a velkou přesností (cca 2,5 m). Model umožňuje současně s čárami rozlivu za-pracovat i maximální hloubky zaplavení, které dále determinují riziko v rámci stejné záplavové zóny. Mapa maximálních hloubek je klíčová pro modelování očekávaných škod, protože hloubka

zaplavení daného objektu úzce koreluje s celko-vou škodou, jež povodeň způsobí. V rámci mo-delu jsou také zohledněna statická protipovod-ňová opatření vybudovaná po roce 2002. Datová sada RZ 2011 plynule navazuje na do-posud používanou sadu RZ 2005, zároveň však přináší výrazné zkvalitnění a zpřesnění údajů. Při aktuálním srovnání rizikových zón z roku 2005 a z roku 2011 můžeme pozorovat, že zóna odpovídající periodě návratu (RTP) 20 let

se podstatně rozrostla, s ní se zvětšil i rozsah zóny s RTP 50 let. Naopak zóny s větší extre-mitou (100 až 500 let) se mírně zmenšily.

Modelování záplav

Datová sada RZ 2011 zcela nově obsahu-je mapy pluviálních povodní (záplav), které

dosud využívaná verze nedokázala namodelo-vat. Tyto mapy zobrazují území, kterým hro-zí zaplavení kvůli intenzivním krátkodobým dešťům.

Využití datové sady

Datová sada RZ 2011 patří k nejpokročilejším systémům na správu rizika povodně v Evro-

pě pro účely pojišťovnictví. V současné době disponují podobně přesným nástrojem jen trhy v opravdu vyspělých evropských zemích. Kromě pojišťoven, které systém využijí při pří-jmu rizika pro stanovení pojistných limitů a ze-jména pro stanovení pojistných sazeb, může model najít další uplatnění, a to například u soukromých osob při rozhodování o koupi či stavbě nemovitosti, u realitních kanceláří, developerských firem, u průmyslových pod-niků jakožto i ve veřejném sektoru, například u obcí a krajských úřadů při tvorbě ekonomic-ky zdravého územního plánu. Díky aktualizo-vané datové sadě bude možné posoudit ne-jen, jak rozsáhlé zaplavení hrozí konkrétnímu objektu, ale např. také zda v případě povodně bude nutná evakuace obyvatel či zda lze před-pokládat přerušení provozu ve výrobě.Pojistitelé nyní stojí před zásadním úkolem, a to stanovit si, jakým způsobem nového ná-stroje využijí pro skutečně reálné nastavení výše pojistného a pojistných podmínek v ma-jetkovém pojištění a pro vývoj nových pojist-ných produktů.

Povodňové mapy: Pojistitelé mění nástroj pro řízení rizika

ING. MARCELA MACHOVÁ

SPECIALISTKA NEŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ


INTERMAP TECHNOLOGIES

Zakoupením multilicence pro využívání aktuální datové sady se pojistitelům dostává do rukou skutečně moderní a účinný nástroj řízení rizika povodně.

Datová sada RZ 2011 patří k nejpokročilejším systémům na správu rizika povodně v Evropě a mj. bude součástí aplikace Povodňové mapy na webových stránkách ČAP.

Z domova Pojistný obzor 3/2012 37

Rozdíl mezi zónami rozlivu z roku 2011 (vpravo) a z roku 2005 (vlevo) u soutoku Moravy a Bečvy. Z obrázku je patrné zvětšení nejmenší zóny (20leté) a zmenšení největších zón (100 až 500 let).

Důvodem utlumení činnosti DIRECT Pojiš-ťovny v České republice jsou podle vyjádření společnosti RSA nepříznivé podmínky na tu-zemském pojistném trhu, které i přes řadu pozitivních výsledků neumožnily docílit dosta-tečné velikosti a ziskovosti v přijatelném ča-sovém horizontu. Samotné ukončení činnosti bude probíhat několik let.

Obtížné rozhodnutí

„Naší strategií je dosáhnout na vybraném trhu určité velikosti, jež nám umožní vytvářet udržitelný zisk. S ohledem na situaci a vývoj českého pojistného trhu si uvědomujeme, že v České republice toto v rozumném časovém horizontu možné nebude, a proto jsme učinili obtížné rozhodnutí se z trhu stáhnout,“ uvedl v tiskové zprávě generální manažer RSA pro střední a východní Evropu Andrew Burke. „Ukončit provoz v České republice bylo ná-ročné rozhodnutí, které jsme přijali po důklad-ném zvážení. Jsme připraveni dostát všem

svým závazkům, dokud nebude naše podni-kání v České republice ukončeno. Chtěl bych ujistit všechny stávající zákazníky, že jejich pojistky zůstávají v platnosti v nezměněném rozsahu,“ doplnil Burke. Rozhodnutí se týká jen DIRECT Pojišťovny a České republiky. Na ostatních trzích regionu RSA zůstává a další své divize v regionu bude naplno podporovat. Například v sousedním Polsku bude i nadále působit pojišťovna Link4. DIRECT Pojišťovna také oznámila, že se její ge-nerální ředitel a předseda představenstva Ján Čarný rozhodl neúčastnit procesu ukončování činnosti společnosti. Ve firmě zůstal po dobu potřebnou k předání funkce a poté, po čtyřech letech práce, po vzájemné dohodě odešel.

Novým generálním ředitelem firmy se stal do-savadní finanční ředitel Roman Fink.

Pohled zpět

DIRECT Pojišťovna vstoupila na český trh v po-lovině května 2007 s přímým prodejem auto-pojištění. Nejdříve nabízela povinné ručení, které pak doplnila o havarijní pojištění. V dub-nu 2009 rozšířila nabídku o pojištění majetku a odpovědnosti občanů a od loňského podzi-mu nabízela klientům také cestovní pojištění. Společnost se soustředila na sjednávání smluv prostřednictvím telefonu a on-line služeb a od začátku svého působení 21. května 2007 získala za pět let cca 74 000 aktivních pojist-ných smluv. Ke konci roku 2011 měla pojišťov-na 14 680 smluv na havarijní pojištění, 69 263 na povinné ručení. Pojišťovna uvádí, že v roce 2011 využilo nabídky na cestovní pojištění přes 25 000 klientů. Ukončení činnosti bude probíhat ve vlnách, ale v každém případě bude obnášet snižování stavu zaměstnanců. Pojiš-ťovna v Česku zaměstnávala 180 lidi.Skupina RSA, stoprocentní vlastník DIRECT Pojišťovny, je jednou z největších celosvěto-vě působících pojišťovacích skupin. Její ope-race se soustřeďuje zejména na trh Velké Bri-tánie, dále Skandinávie, Kanady, Irska, Asie a Středního východu, ale i Latinské Ameriky a regionu CEE. Služby nabízí ve zhruba 140 zemích. V roce 2011 zaměstnávala zhruba 23 tisíc lidí, předepsané pojistné skupiny do-sáhlo 8,1 miliardy liber.

DIRECT Pojišťovna v Česku končí. Majitele neuspokojily výsledky

REDAKCE

POJISTNÝ OBZOR

DIRECT Pojišťovna přestala sjednávat v České republice nové pojistné smlouvy. Jde o strategické rozhodnutí jejího stoprocentního vlastníka společnosti RSA.


Z domova

„Ukončit provoz v České republice bylo náročné rozhodnutí, které jsme přijali po důkladném zvážení. Jsme připraveni dostát všem svým závazkům, dokud nebude naše podnikání v České republice ukončeno,“ řekl Andrew Burke.

Insurance DigestIlu

stra

ční f

oto:

ww

w.d

irect

.cz

Exceptional aspects of 2011

Last year was quite noteworthy in many respects. After a turbulent period, we finally got a break from large-scale calamities and natural disasters. For the first time since the liberalization of the in-surance market, its leader temporarily changed. The debt crisis undermined the long-established security of investing into government bonds. The planned implementation of Solvency II was yet again postponed and the new date might not be the final one. And the Court of Justice of the Euro-pean Union voided the exception from the gender equality directive allowing insurers to calculate premiums on the basis of sex.

The year of innovations

Last year saw some interesting product innova-tions. For example, in motor third-party liability in-surance, the limits for indemnification were raised to CZK 150 million for claims arising from dam-age to property and health, in addition to a more frequently applied principle of the damage being caused by a driver, not by a vehicle. Insurance companies responded to clients’ apprehensions about travelling to volatile North African countries and added this argument to acceptable reasons for trip cancellations. A brand new product was introduced at the beginning of the year: manda-tory insurance of personnel agencies against bankruptcy. Due to new technologies, some in-novations were designed to improve services. Smart phones are beginning to play the role of a service channel; they are very useful for report-ing and documenting an insurance event, but they can also serve for providing assistance services. Advanced technology helps combat insurance fraud, too, in that it improves the chances of its detection. This tends to be interpreted as a steep climb in the occurrence of fraud. In reality, cases

of fraud have not substantially increased, but in-surers have become much more successful at detecting them.

Not all went well

Some of the last year’s results were not so much good news. Aggregate profits of insurance com-panies fell. A 55% drop from CZK 21.1 billion to CZK 9.3 billion looks disastrous, but the 2010 profit was the highest in the history of independ-ent Czech insurance, which makes the figure outstanding. In the long run, the last year’s result is average. The decline stems from two key fac-tors: the substantially worse financial placement and a slump in non-life insurance. In addition, the volume of premium income fell by CZK 1 billion, most of which can be attributed to the non-life in-surance segment. Major losses were recorded in motor third-party liability insurance (CZK 2 billion) and motor damage insurance (CZK 0.7 billion). It may appear that the rest of the non-life seg-ment grew, but that was not quite the case. The “growth” almost entirely corresponded to the volume of premiums assigned to other member insurers of the Czech Insurance Association (CIA) within the scope of reinsurance.Some illusions were dismantled in 2011. It be-came manifest that single-premium policies could not keep growing and, conversely, rates of motor third-party liability insurance could not keep falling. And it turned out that direct loss adjustment ap-plied to liability insurance had almost no impact on the market conditions. A year ago we pointed out these wrong assumptions and predicted the up-coming prevailing trend. Let’s take a look at how we fared.

Confirmation of a drop in single-premium insuranceWe foresaw a reversal of the trend from growth to decline. Our prognosis was reaffirmed by

a drop of CZK 700 million (2.3%) in premiums written. The structure of the drop is also signifi-cant. Whereas separate single-premium policies fell by CZK 2.3 billion, extraordinary-premium policies grew by CZK 1.6 billion. Premium fluctua-tions in the course of the year were also notewor-thy. Extraordinary deposits peaked in the first and last quarters, however, this pattern did not apply to single-premium policies. In early 2011, a signifi-cant decline of 30% in the volume of premiums made news, but the stir it caused was need-less. The volume of premium income recorded in a comparable period of 2011 represented an all-time high, amounting to CZK 8.7 billion. This year’s projected decrease is not expected to ex-ceed 5%. Growth similar to the recent boom is unlikely to recur in the near future.

Motor third-party liability insurance – marking timeWe predicted a 5% drop in premiums in this seg-ment and estimated that, at an average increase in claims (around 2%), the segment might approx-imate the so-called “black zero”. What was the actual outcome? The volume of premium income was even lower and claims grew at an above-av-erage rate. Still, the entire segment remained in the black. How was it possible? Similarly to 2010, it was the result of releasing provisions and of a favourable effect of reinsurance.What is the forecast for this year? The volume of premiums is to decline; the current development indicates a dip of about 5%, which would repre-sent the resulting premium income of CZK 19.4 billion. So far, the trend in claims has been favour-able; they are likely to fall in terms of their num-ber and volume. The level of technical provisions is as hazy as ever. Provided there are no major shifts, however, the 2012 figures should stay in the black, although they are expected to be worse than in 2011. Table 1 shows the trend in some indicators in recent years, and their estimates for 2012. What happens to rates is a big question

2011 – A year of gains and losses

ING. KATEŘINA LHOTSKÁ

INSURANCE COMPETENCE EXPERT

NESS CZECH, S.R.O

The 2011 results have sparked a number of reflections and brought opportunities for learning. Also of importance is to reconcile with the prognoses spelled out in this periodical a year ago.

Insurance Digest

Insurance Digest Pojistný obzor 3/2012 39

mark. A year ago we were one of the first to point out that room for further lowering of the rates was tightening. This view began to prevail and insurers themselves conceded they might need to increase the rates, albeit not across the board, but only for drivers with bad record. To increase rates for all clients will require to overcome the psychological barrier of “being the first”. An im-pulse for this step might be a failure of one of the insurers to keep up and its termination of third-party insurance. Smaller companies are more prone to such failure, even though they triggered the fast rate reduction. But if the current rates stay in place, some insurers are likely to suffer the consequences of their “dumping” policy. Specu-lation that the Direct insurance company fell vic-tim to such pricing policy is unfounded. Direct’s key problem were not rates but a bad business model. Distribution based solely on direct chan-nels has no chance of success under the current circumstances.

Motor damage insurance – rate growth is critical The long-term decline in motor damage insurance resulted in a negative prospect for 2011 which, unfortunately, materialized and the segment was in the red at the year-end. Current 2012 figures indicate slight growth with a chance of reaching “black zero” since indemnification costs are falling faster than premium revenues. The outcome of this trend will have a major impact on changes in provisions. Table 2 illustrates the development in recent years and estimates for this year. It clearly

shows that in addition to decreasing volumes of premiums written, average premiums per vehicle have also been falling. Even if this year’s results are in the black, an increase in rates is critical.

The industry is more than motor insurance

Let’s take a quick look at other product lines. The most important factor of life insurance is financial placement, which in 2011 contributed to generat-ing a profit, albeit significantly lower than in the previous year. Supplementary injury and sickness insurance is traditionally a stabilizing factor. Both showed solid results also as independent prod-ucts of non-life insurance. Of other non-life insurance products, property insurance tends to have the greatest impact on overall performance. In 2011, its effect was posi-tive and results surpassed those recorded in prior years. This year’s outlook is somewhat more con-servative, but still anticipating a profit. General li-ability insurance is the most beneficial contributor to insurers’ performance. Once again it demon-strates the attractiveness of linking property and liability for insurance companies and clients alike. Credit insurance has been weak in the past few years, most likely as a result of the worsening economic situation. Current figures for 2012 indi-cate the negative trend might see an upturn, but prognoses are volatile due to the sensitivity of this type of insurance to any external influence. The

forgoing applies also for insurance against finan-cial losses. Travel insurance is likely to weaken, although it should stay in the black. We are yet to learn the outcome of this summer season, as it is usually instrumental in assessing annual per-formance. In the end, this year’s results may be close to last year’s figures.

Busy year-end to come

Aside from the aforementioned factors, the last months of the year will be dominated by two major events. The first is the upcoming voiding of the exception from the gender equality direc-tive. The second, with approval still pending, is the planned restriction of commission from provision-making products as of 1 January 2013, pursuant to an amendment to Act No. 38/2004, on Insur-ance Intermediaries. Each of these events alone would result in a significant boost to operations of all distribution channels focused on life insurance, but their conjunction multiplies the effect. Con-cerns about potential misuse of this situation by some “intermediaries”, resulting in an accelerated turnover of policies, while deceptively referring to “EU regulations”, are well-founded. If market par-ticipants themselves do not succeed in banishing such practices, the already damaged reputation of the entire sector will suffer even more harm. But if we look back at 2012 and we can say that there is light at the end of the tunnel in this respect, it will be more important news than some improved indicator.

Table 1: Motor third-party liability insurance

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012* 11/10 11/06

Gross premiums [CZK million] 21,892 22,427 23,622 24,007 22,490 20,442 19,400 90.9% 93.4%

Number of vehicles [in thousand] 5,619 5,904 6,259 6,502 6,627 6,640 6,660 100.2% 118.2%

Average premium [annual] 3,896 3,798 3,774 3,692 3,394 3,079 2,913 90.7% 79.0%

Average premium – new policies 3,314 3,202 3,377 3,020 2,692 2,616 2,541 96.1% 78.9%

Gross claims [CZK million] 10,215 9,770 10,255 10,634 10,324 10,841 10,600 105.0% 106.1%

Number of claims 348,428 330,483 347,875 352,918 360,058 333,929 323,000 92.7% 95.8%

Average claim 29,318 29,564 29,478 30,131 28,647 32,466 32,817 113.3% 110.7%

* estimate Source: CIA, CNB

Table 2: Motor damage insurance

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012* 11/10 11/06

Gross premiums [CZK million] 15,283 15,986 16,767 16,601 15,525 14,880 14,400 95.9% 97.4%

Number of vehicles [in thousand] 1,167 1,249 1,428 1,431 1,445 1,551 1,600 107.3% 132.9%

Average premium [annual] 13,095 12,796 11,739 11,603 10,740 9,593 9,000 89.3% 73.3%

Average premium – new policies 8,658 8,701 10,031 9,854 7,282 6,782 6,237 93.3% 78.3%

Gross claims [CZK million] 9,706 9,480 10,186 10,269 11,130 11,077 10,300 99.5% 114.1%

Number of claims 293,810 298,322 330,478 346,628 405,382 399,967 395,000 98.7% 136.1%

Average claim 33,036 31,779 30,882 29,626 27,456 27,696 26,076 100.9% 83.8%

* estimate Source: CIA, CNB

40 Pojistný obzor 3/2012 Insurance Digest

Insurance Digest

Insurance Digest Pojistný obzor 3/2012 41

When we talk of climate change, we tend to think of the frightening scenarios of mel-ting ice-caps, rising sea-levels, growing car-bon emissions and the like. However, the last decades of climate research have been a great source of innovation. For example, the renewable energy industry is proving a rich breeding ground for innovative clima-te change mitigation technologies and the means of implementing them. Expertise in risk modeling and scenario-building is iden-tifying cost-effective climate adaptation measures globally, and surprisingly simple grassroots measures are already putting innovative protection measures in place.

Sobering

The current state of affairs in climate change is sobering. According to findings from the Intergovernmental Panel on Clima-te Change, the increase in the average glo-

bal temperature over the next century will be anywhere between 2°C and 6°C. Over half of the world‘s population is currently threatened by natural hazards. In economic terms, insured losses from weather-related disasters jumped from USD 5.1 billion per year in the period between 1970 and 1989 to USD 27 billion over the last two decades.

Future developments will only increase the losses from climate related events. In Eu-rope alone, losses from surge events along the North Sea coast are expected to more than quadruple from an average of USD 600 million to USD 2.6 billion towards the end of the century. Specific regional risks could cost emerging economies up to 19% of their GDP by 20301.

Climate is still going to change

Yet, even if all carbon emissions were stopped at once, the Earth‘s climate is still going to change. This means local popula-tions will still be exposed to the increasing costs of climate related risks. In order to keep these costs manageable and insurab-le, a two-pronged approach is needed: miti-gation efforts to reduce greenhouse gases,

and adaptation measures to help societies become more resilient to the changes which are on the way. The renewable energy industry is currently in the vanguard of technological innovation to combat climate change. Advances in so-lar, wind and hydro-electric technologies are being widely publicized and implemented.

However, to match the vibrancy of this in-dustry and ensure a financial basis for its success, risk managers need better under-stand the risks involved.

Surveyed

To this end, Swiss Re and the Economist Intelligence Unit2 recently surveyed nearly 300 senior-level energy executives in the renewable energy sector on the risks they face. Some results are predictable. Finan-cial risks, such access to capital, and ope-rating risks topped the perceived high risk areas. However, there were surprises. Poli-tical risks and regulatory changes ranked as highly as strategic business risks. Further, whereas respondents appeared to have plans and insurance in place for ope-rational and financial risks, 30% of respon-dents had no solution, or no idea of how

Climate change as a source of future innovation

DAVID BRESCH

HEAD SUSTAINABILITY

SWISS RE

The last decades of climate research have been a great source of innovation for insurers, the renewable energy industry, NGOs and governments.

Pho

to: S

wis

s R

e

David Bresch

1) http://www.swissre.com/rethinking/climate/2) http://www.swissre.com/clients/corporations_businesses/events/New_report_by_The_Economist_and_

Swiss_Re.html

The current state of affairs in climate change is sobering. According to findings from the Intergovernmental Panel on Climate Change, the increase in the average global temperature over the next century will be anywhere between 2°C and 6°C.

42 Pojistný obzor 3/2012 Insurance Digest

to deal with regulatory risk – highlighting the role governments need to play in crea-ting stability in this area. Insurers also have a large role to play. The study showed that insurance solutions currently constitute the main risk transfer mechanisms, with room for other risk transfer techniques, such as financial derivatives and bonds. The second part of dealing with climate change is climate adaptation. Here, risk ma-nagement expertise is playing a key role in helping decision-makers to prioritize cost effective measures to make their commu-nities resilient to climate risks. The role of these measures in keeping future risks ins-urable cannot be underestimated.

Risk expertise

There are currently several examples to illustrate how risk expertise can locate cost--effective adaptation measures and the role of insurance. For example, the Economics of Climate Adaptation, a study co-autho-red by Swiss Re, identified Southern Flori-da a prime example. Under a high climate

change scenario, annual economic losses from hurricanes in Florida are estimated to rise to a staggering USD 33 billion by 2030, or 10% of the region‘s total GDP. Where-as around 40% of this loss can be averted cost-effectively though measures such as local levees, beach nourishment programs or building improvements, the remaining 60% is unlikely to be averted cost-effecti-vely through adaptation measures. Traditi-onal insurance solutions and capital market risk transfers will need to cap losses; smo-oth out costs for stakeholders and protect local economies from the economic impact.

Developing world

Perhaps the most exciting and innovative work in climate adaptation and insurance protection is taking place in the developing world. Together with Oxfam and the World Food Programme Swiss Re‘s R4 - Rural Resilience3 Initiative is helping farmers from Senegal, Ethiopia and Haiti to secure their livelihoods in the face of climate risks, drought and disease. These programs are

pushing the boundaries of what is insurable by exploiting the potential of innovative in-dex-based solutions. For example, with the Ethiopia projects, labour based payment mechanisms have been introduced to provide crop protection in the face of drought. In an earlier project in Malawi, protection for Maize crops is lin-ked to a rainfall index. Browsing through the United Nations‘ Data-base on Local Coping Strategies4, one sees that adaptation measures can be as simple as beach and mangrove regeneration in Florida, or adapting imported sprinkler sys-tems in Kenya, or as complex as large infra-structure improvements - re/insurance so-lutions often present a pragmatic approach to complement these. The important thing is that governments, industry and NGOs are active in both mitigating and adapting to climate change. Through innovation and partnerships we can ensure that the effects of climate change will be manageable and insurable in the future.

3) http://www.swissre.com/rethinking/Insuring_the_uninsurable_Swiss_Re_breaks_new_ground_in_Haiti_and_Senegal.html

4) http://maindb.unfccc.int/public/adaptation/

Práce s požárními riziky a některé speciální rizikové zprávyV červnu 2012 vychází v nakladatelství Professional Publishing další kniha Jiřího Janaty „Práce s požárními riziky a některé speciální rizikové zprávy“. Publikace navazuje na dvě předchozí práce autora „Pojištění a management rizik v makléřském obchodě“ (2008) a „Metodika přípravy rizikové zprávy pro pojistné trhy“ (2010). V první se uvádějí základy oboru se zvýrazněním aspektů činnosti makléře, druhá se pak zabývá sestavováním zprávy o riziku v některých základních praktických aplikacích. Nová kniha se k problematice zprávy o riziku vrací. Rozšiřuje poznatky o postupy z požární oblasti, kterým náleží nejvyšší priority. Jsou navrženy periodické a každodenní inspekce, umožňující získat a trvale udržet nejvyšší standardy v protipožární prevenci. Příloha obsahuje fiktivní vzor zprávy o riziku pro společnost holdingového typu. Další složitou úlohou, u které bývá riziko požáru a výbuchu dominantní, je oblast chemického průmyslu. Také pro tuto záležitost se prezentuje vzor zprávy o riziku.

Autor: Ing. Jiří JanataVydal: Professional PublishingFormát B5, tuhá vazba140 stran, cena cca 200 Kč

Insurance Digest

POJISTNÝ OBZOR

Odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví

www.pojistnyobzor.cz

3/2012

Ročník LXXXIX

Vydavatel: Česká asociace pojišťoven

Redakční rada:

Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc., Mgr. Ondřej Karel,

Ing. Josef Keller, Marcela Kotyrová,

Ing. Marcela Machová, Ivana Menclová,

Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., PhDr. Miloš Novák,

Ing. Tomáš Síkora, MBA, Ing. Eva Svobodová,

Jaroslava Fašková, JUDr. Zuzana Hlaváčková,

Milan Káňa.

Šéfredaktor: Mgr. Jan Cigánik

Adresa: Gemini B, Na Pankráci 1724/129,

140 00 Praha 4

Telefon: (+420) 222 350 161

Fax: (+420) 221 413 400

E-mail: [email protected]

Grafická úprava, sazba, litografie: ENTRE s.r.o.,

Chodovecké náměstí 8, 141 00 Praha 4

Tisk: Východočeská tiskárna spol. s r.o.,

Husovo náměstí 54, 533 04 Sezemice (okres Pardubice)

ISSN 0032-2393

Distribuce, objednávky a předplatné přijímá jménem

vydavatele:

SEND Předplatné, Ve Žlíbku 1800, hala A3, 193 00

Praha 9 – Horní Počernice


Telefon: (+420) 225 985 225

Fax: (+420) 225 341 425

GSM: (+420) 777 333 370

SMS: (+420) 605 202 115

www.send.cz

Předplatné na Slovensku:

Magnet Press, Slovakia s.r.o.

Šustekova 8, 851 04 Bratislava

Telefon: (+421) 267 201 921


www.press.sk

Evidenční číslo: MK ČR E 1060.

Inzerce: Veškeré informace podá redakce.

Nevyžádané rukopisy nevracíme.

Přetisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a při

zachování autorských práv.

© Česká asociace pojišťoven

www.cap.cz

Cena výtisku: 78 Kč

Roční předplatné: 250 Kč

Pojistný obzor je členem Mezinárodní organizace

odborného pojišťovacího tisku.

www.piassurance.eu

SUDOKU

VÝSLEDEK OSMISMĚRKY Z MINULÉHO ČÍSLA

Tajenka: spoluúčast

www.pojistnyobzor.cz

Documents

Pojistný obzor - Worldwide Risk Solutions€¦ · OBSAH Ceny povinného ručení jsou na historickém minimu! strana 4 2011 – rok zisků i ztrát strana 18 Analýza směrnice IMD2: