Upload
flynn-christian
View
24
Download
3
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Porost. Porost ( dendr .) – obecné označení základní jednotky rozdělení lesa, pro kterou se určují taxační veličiny. Zásoba porostu – objem dřeva všech stromů tvořících porost (obvykle se uvažuje pouze objem hroubí). Metody stanovení zásob porostů. Podle způsobu zjišťování vstupních dat - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
1
Porost
•Porost (dendr.) – obecné označení základní jednotky rozdělení lesa, pro kterou se určují taxační veličiny
Zásoba porostu – objem dřeva všech stromů tvořících porost (obvykle se uvažuje pouze objem hroubí).
2
Metody stanovení zásob porostůPodle způsobu zjišťování vstupních dat
metody přímého měřenína celé ploše porostureprezentativní (matematicko – statistické)
na zkusných plochách (pásech)relaskopická
metody odhadu
3
Metody stanovení zásob porostůPodle způsobu výpočtu zásoby porostu
metody vycházející z přímého měření metody vycházející z měření tlouštěk a výšek
metoda objemových tabulekmetoda jednotných objemových křivekostatní metody (vzorníková, tarifová, …)
metody vycházející z měření jiných porostních veličinrelaskopická
metody vycházející z odhadumetoda růstových a taxačních tabulekokulární odhad
4
Metody přímého měření1. Průměrkování naplno – časově a měřicky velmi
náročná metoda, nejpřesnější ( 5%), užívá se v případech, kdy je nutné přesně zjistit zásobu (porosty nebo části porostů určené k těžbě) nebo na malých plochách (kde použití reprezentativních metod není technicky možné)
2. Reprezentativní metody – rychlejší, založeny na metodě náhodného výběru, přesnost 10 %, používají se jako nejčastější metoda zjišťování zásob
5
Reprezentativní metody
Využívá se poznatků matematické statistiky, kdy se měří jen určitá část stromového inventáře porostu – výběrový soubor, na jehož základě se odhaduje velikost zásoby celého porostu (nebo zásoba na 1 ha).
zkusné plochy kruhovézkusné plochy pásovérelaskopická stanovištěmetoda stromových rozestupů
Porostní veličiny se měří obvykle na zkusných plochách nebo stanovištích:
6
Teoretický základ reprezentativních metodCíl: určení zásoby porostu (porost – základní soubor).
Místo proměření všech stromů porostu je úlohou reprezentativních metod určit (odhadnout) skutečnou zásobu porostu (kterou neznáme) pomocí měření na určitém malém počtu n zkusných ploch (na výběrovém souboru).
Podmínkou je, aby chyba odhadu zásoby porostu nepřekročila relativní chybu s pravděpodobností P%.
x%
velikost výběru (zpravidla počet ploch)intenzita výběruzpůsob rozmístění prvků výběrového souboru v porostu
Co je nutné stanovit (vytyčovací údaje):
7
Teoretický základ reprezentativních metodvelikost porostu P = 15 ha, použijeme 10-ti arové plochy, tj. na celý porost bude teoreticky 150 ploch
skutečná hodnota zásoby - (získala by se změřením všech stromů porostu
–tj. všech 150 teoretických „zkusných
ploch“)
zásoba získaná z měření na 1. 10-arové plošce je x1
zásoba získaná z měření na 2. 10-arové plošce je x2
zásoba získaná z měření na 3. 10-arové plošce je x3
atd. pro všechny plochy
Průměr xi/N všech 150 ploch se rovná skutečné zásobě
Změříme jen takový počet ploch, pro které odchylka mezi průměrem SKUTEČNĚ ZMĚŘENÝCH PLOCH a hodnotou nepřesáhne přípustnou relativní chybu
8
Stanovení počtu ploch n (velikost výběru)
2
2x
x/ 22t
n%
%
t/22 kvantil Studentova rozdělení – koeficient spolehlivosti zaručující, že skutečná
chyba odhadu nepřekročí x% s pravděpodobností P = 1 - . Pro 1. aproximaci se používá hodnoty 1,96. Pokud vyjde hodnota n výrazně nižší než 30, zpřesněná hodnota se získá ve statistických tabulkách nebo pomocí funkce Excelu =TINV(prst = , volnost = n-1). Hodnota je obvykle 0,05 (znamená 5% riziko, že skutečná hodnota zásoby bude mimo hranice x% ).
x2 variační koeficient charakterizující relativní variabilitu (rozrůzněnost) zásoby
po ploše porostu
přípustná relativní chyba určení zásoby (zpravidla 10%)2x
9
Stanovení počtu ploch n (velikost výběru)
Velikost výběru závisí na:
přímo úměrně na variabilitě zásoby (čím více úroveň zásoby po ploše kolísá, tím větší výběr potřebujeme) – mírou je variační koeficient % – tuto hodnotu neznáme, nutno odhadnout (v praxi pomocí 5-ti stupňové škály rozrůzněnosti zásoby);
přímo úměrně na požadované spolehlivosti – mírou je hodnota t – čím vyšší spolehlivost požadujeme, tím vyšší je hodnota t (např. pro 90 % je 1,64, pro 95% je 1,96, pro 99% je 2,58, atd.);
nepřímo úměrně požadované přesnosti určení zásoby x% . Přesnost je dána tak, že vypočítaná hodnota zásoby se od skutečné nebude lišit o víc než , tedy čím je menší (a tedy požadovaná přesnost vyšší) tím větší výběr potřebujeme.
POZOR!! Velikost výběru nezávisí na velikosti základního souboru (např. velikosti porostu) – jeho velikost zpravidla neznáme nebo může být teoreticky nekonečně veliká!!!
10
Intenzita výběrun
ii 1
pn
i% 100N P
n
ii 1
p úhrnná výměra všech zkusných ploch
P výměra porostu
Intenzita výběru (podíl plochy porostu zaujatý zkusnými plochami) je měřítkem efektivity metody. Na rozdíl od počtu ploch závisí na velikosti základního souboru (ploše porostu). Čím je porost větší, tím je reprezentativní metoda efektivnější (při stejné variabilitě a požadované přesnosti)
V praxi se určuje hranice efektivity reprezentativních metod (zda se výběrová metoda „vyplatí“ nebo je již lepší použít celoplošnou metodu).
11
Rozmístění zkusných ploch v porostu
Výběr musí být
objektivní - neovlivněný „přáními“ měřiče, systematickými změnami ve struktuře porostu, apod.;
reprezentativní – musí odrážet vlastnosti celé plochy porostu.
rovnoměrný – podle čtvercové sítě (odstupy mezi plochami v obou směrech stejné) nerovnoměrný – podle obdélníkové sítě
Z praktického hlediska se nejlépe osvědčuje systematický výběr – pravidelná síť ploch rozložená po celé ploše porostu:
12
Rozmístění zkusných ploch v porostu
jednoduchý – náhodné umisťování ploch do porostu – nemusí vystihnout všechny změny zásobové úrovně a struktury porostu)
P(v ha)s(v m) 100
n
systematický rovnoměrný – nejlépe vystihuje variabilitu měřených veličin v porostu
systematický nerovnoměrný – nejsnazší na vytyčení
12
P(v ha)s (v m) 100
n s
13
Přesnost reprezentativních metod
xx
s % ns % . 1
Nn
1. Zásoba se vypočítá pro každou zkusnou plochu zvlášť (získají se hodnoty x1 (zásoba získaná z údajů první zkusné plochy), x2 (zásoba získaná z údajů druhé zkusné plochy), … , xn.
2. Vypočítají se průměr, směrodatná odchylka a variační koeficient výběrového souboru (sx%)
3. Stanoví se relativní střední chyba výběrového průměru
Je to teoretická chyba, ve které se skutečná chyba
vyskytuje v rozmezí 1 s pravděpodobností asi 68 %, vyskytuje v rozmezí 2 s pravděpodobností asi 95 %, vyskytuje v rozmezí 3 s pravděpodobností téměř 100 %,
x% 100
xs %xs %xs %
tuto část zanedbáme, je-li i% menší než 10%
14
Přesnost reprezentativních metodvariační koeficient zásoby souvisí z velikostí zkusných ploch (čím větší plocha, tím nižší variační koeficient) – větší zkusné plochy lépe vyrovnávají rozdíly ve struktuře porostu;
při stejné intenzitě výběru se přesnější výsledek získá vyšším počtem malých ploch než menším počtem větších ploch – větší počet malých ploch je reprezentativnější
větší zkusné plochy jsou efektivnější – práce s nimi je rychlejší
je nutné hledat kompromis mezi přesností výsledku a hospodárností práce
15
Přesnost reprezentativních metod
16
Kruhové zkusné plochyVýhody:
je možné je v terénu přesně vytyčitve srovnání s jinými plochami mají menší obvod (méně hraničních stromů)vytyčuje se jich větší počet než pásových, což znamená lepší reprezentativnost a možnost využít stratifikovaný (oblastní) výběr
Nevýhody:
vytyčování kruhových ploch je poměrně zdlouhavé (hlavně na svazích a v porostech s hustým podrostem)
17
Kruhové zkusné plochy –vytyčovací údaje
počet ploch
velikost ploch
intenzita výběru
odstupová vzdálenost
18
Počet ploch – podle vzorce pro velikost výběru nebo podle grafikonu
Kruhové zkusné plochy –vytyčovací údaje
19
Kruhové zkusné plochy –vytyčovací údaje
Velikost ploch – používají se standardizované velikosti ploch, optimální počet stromů na plochu je 15 – 25.
20
Kruhové zkusné plochy –rozmístění ploch
podle systematického výběru – pro homogenní porosty
podle oblastního (stratifikovaného) výběru – nehomogenní porosty, kde lze vylišit homogenní oblasti
21
Kruhové zkusné plochy – oblastní výběr
zjistí se plošné podíly (Wj) plochy jednotlivých částí (Pj) z celkové plochy (P), jejichž vlastnosti (především variabilita) se liší, podle vztahu Wj =, Pj/Ppro každou část se zjistí stupeň variability - Rj vypočítá se průměrná variabilita pro všechny části dohromady –určí se celkový počet zkusných ploch (n) – podle vztahů pro velikost náhodného výběru celkový počet zkusných ploch n se rozdělí úměrně podle jejich výměry a variability sledované veličiny podle vztahu
R
jj knn R
RWk
jjj
22
Kruhové zkusné plochy – oblastní výběr
23
Kruhové zkusné plochy – rozmístění ploch
s použitím „sítě“ postupem po taxační linii
24
Kruhové zkusné plochy – měření na plochách
25
Kruhové zkusné plochy – měření na plochách – korekce na svah