Porost

1

Porost

•Porost (dendr.) – obecné označení základní jednotky rozdělení lesa, pro kterou se určují taxační veličiny

Zásoba porostu – objem dřeva všech stromů tvořících porost (obvykle se uvažuje pouze objem hroubí).

2

Metody stanovení zásob porostůPodle způsobu zjišťování vstupních dat

metody přímého měřenína celé ploše porostureprezentativní (matematicko – statistické)

na zkusných plochách (pásech)relaskopická

metody odhadu

3

Metody stanovení zásob porostůPodle způsobu výpočtu zásoby porostu

metody vycházející z přímého měření metody vycházející z měření tlouštěk a výšek

metoda objemových tabulekmetoda jednotných objemových křivekostatní metody (vzorníková, tarifová, …)

metody vycházející z měření jiných porostních veličinrelaskopická

metody vycházející z odhadumetoda růstových a taxačních tabulekokulární odhad

4

Metody přímého měření1. Průměrkování naplno – časově a měřicky velmi

náročná metoda, nejpřesnější ( 5%), užívá se v případech, kdy je nutné přesně zjistit zásobu (porosty nebo části porostů určené k těžbě) nebo na malých plochách (kde použití reprezentativních metod není technicky možné)

2. Reprezentativní metody – rychlejší, založeny na metodě náhodného výběru, přesnost 10 %, používají se jako nejčastější metoda zjišťování zásob

5

Reprezentativní metody

Využívá se poznatků matematické statistiky, kdy se měří jen určitá část stromového inventáře porostu – výběrový soubor, na jehož základě se odhaduje velikost zásoby celého porostu (nebo zásoba na 1 ha).

zkusné plochy kruhovézkusné plochy pásovérelaskopická stanovištěmetoda stromových rozestupů

Porostní veličiny se měří obvykle na zkusných plochách nebo stanovištích:

6

Teoretický základ reprezentativních metodCíl: určení zásoby porostu (porost – základní soubor).

Místo proměření všech stromů porostu je úlohou reprezentativních metod určit (odhadnout) skutečnou zásobu porostu (kterou neznáme) pomocí měření na určitém malém počtu n zkusných ploch (na výběrovém souboru).

Podmínkou je, aby chyba odhadu zásoby porostu nepřekročila relativní chybu s pravděpodobností P%.

x%

velikost výběru (zpravidla počet ploch)intenzita výběruzpůsob rozmístění prvků výběrového souboru v porostu

Co je nutné stanovit (vytyčovací údaje):

7

Teoretický základ reprezentativních metodvelikost porostu P = 15 ha, použijeme 10-ti arové plochy, tj. na celý porost bude teoreticky 150 ploch

skutečná hodnota zásoby - (získala by se změřením všech stromů porostu

–tj. všech 150 teoretických „zkusných

ploch“)

zásoba získaná z měření na 1. 10-arové plošce je x1



atd. pro všechny plochy

Průměr xi/N všech 150 ploch se rovná skutečné zásobě

Změříme jen takový počet ploch, pro které odchylka mezi průměrem SKUTEČNĚ ZMĚŘENÝCH PLOCH a hodnotou nepřesáhne přípustnou relativní chybu

8

Stanovení počtu ploch n (velikost výběru)

2

2x

x/ 22t

n%

%

t/22 kvantil Studentova rozdělení – koeficient spolehlivosti zaručující, že skutečná

chyba odhadu nepřekročí x% s pravděpodobností P = 1 - . Pro 1. aproximaci se používá hodnoty 1,96. Pokud vyjde hodnota n výrazně nižší než 30, zpřesněná hodnota se získá ve statistických tabulkách nebo pomocí funkce Excelu =TINV(prst = , volnost = n-1). Hodnota je obvykle 0,05 (znamená 5% riziko, že skutečná hodnota zásoby bude mimo hranice x% ).

x2 variační koeficient charakterizující relativní variabilitu (rozrůzněnost) zásoby

po ploše porostu

přípustná relativní chyba určení zásoby (zpravidla 10%)2x

9

Stanovení počtu ploch n (velikost výběru)

Velikost výběru závisí na:

přímo úměrně na variabilitě zásoby (čím více úroveň zásoby po ploše kolísá, tím větší výběr potřebujeme) – mírou je variační koeficient % – tuto hodnotu neznáme, nutno odhadnout (v praxi pomocí 5-ti stupňové škály rozrůzněnosti zásoby);

přímo úměrně na požadované spolehlivosti – mírou je hodnota t – čím vyšší spolehlivost požadujeme, tím vyšší je hodnota t (např. pro 90 % je 1,64, pro 95% je 1,96, pro 99% je 2,58, atd.);

nepřímo úměrně požadované přesnosti určení zásoby x% . Přesnost je dána tak, že vypočítaná hodnota zásoby se od skutečné nebude lišit o víc než , tedy čím je menší (a tedy požadovaná přesnost vyšší) tím větší výběr potřebujeme.

POZOR!! Velikost výběru nezávisí na velikosti základního souboru (např. velikosti porostu) – jeho velikost zpravidla neznáme nebo může být teoreticky nekonečně veliká!!!

10

Intenzita výběrun

ii 1

pn

i% 100N P

n

ii 1

p úhrnná výměra všech zkusných ploch

P výměra porostu

Intenzita výběru (podíl plochy porostu zaujatý zkusnými plochami) je měřítkem efektivity metody. Na rozdíl od počtu ploch závisí na velikosti základního souboru (ploše porostu). Čím je porost větší, tím je reprezentativní metoda efektivnější (při stejné variabilitě a požadované přesnosti)

V praxi se určuje hranice efektivity reprezentativních metod (zda se výběrová metoda „vyplatí“ nebo je již lepší použít celoplošnou metodu).

11

Rozmístění zkusných ploch v porostu

Výběr musí být

objektivní - neovlivněný „přáními“ měřiče, systematickými změnami ve struktuře porostu, apod.;

reprezentativní – musí odrážet vlastnosti celé plochy porostu.

rovnoměrný – podle čtvercové sítě (odstupy mezi plochami v obou směrech stejné) nerovnoměrný – podle obdélníkové sítě

Z praktického hlediska se nejlépe osvědčuje systematický výběr – pravidelná síť ploch rozložená po celé ploše porostu:

12

Rozmístění zkusných ploch v porostu

jednoduchý – náhodné umisťování ploch do porostu – nemusí vystihnout všechny změny zásobové úrovně a struktury porostu)

P(v ha)s(v m) 100

n

systematický rovnoměrný – nejlépe vystihuje variabilitu měřených veličin v porostu

systematický nerovnoměrný – nejsnazší na vytyčení

12

P(v ha)s (v m) 100

n s

13

Přesnost reprezentativních metod

xx

s % ns % . 1

Nn

1. Zásoba se vypočítá pro každou zkusnou plochu zvlášť (získají se hodnoty x1 (zásoba získaná z údajů první zkusné plochy), x2 (zásoba získaná z údajů druhé zkusné plochy), … , xn.

2. Vypočítají se průměr, směrodatná odchylka a variační koeficient výběrového souboru (sx%)

3. Stanoví se relativní střední chyba výběrového průměru

Je to teoretická chyba, ve které se skutečná chyba

vyskytuje v rozmezí 1 s pravděpodobností asi 68 %, vyskytuje v rozmezí 2 s pravděpodobností asi 95 %, vyskytuje v rozmezí 3 s pravděpodobností téměř 100 %,

x% 100

xs %xs %xs %

tuto část zanedbáme, je-li i% menší než 10%

14

Přesnost reprezentativních metodvariační koeficient zásoby souvisí z velikostí zkusných ploch (čím větší plocha, tím nižší variační koeficient) – větší zkusné plochy lépe vyrovnávají rozdíly ve struktuře porostu;

při stejné intenzitě výběru se přesnější výsledek získá vyšším počtem malých ploch než menším počtem větších ploch – větší počet malých ploch je reprezentativnější

větší zkusné plochy jsou efektivnější – práce s nimi je rychlejší

je nutné hledat kompromis mezi přesností výsledku a hospodárností práce

15

Přesnost reprezentativních metod

16

Kruhové zkusné plochyVýhody:

je možné je v terénu přesně vytyčitve srovnání s jinými plochami mají menší obvod (méně hraničních stromů)vytyčuje se jich větší počet než pásových, což znamená lepší reprezentativnost a možnost využít stratifikovaný (oblastní) výběr

Nevýhody:

vytyčování kruhových ploch je poměrně zdlouhavé (hlavně na svazích a v porostech s hustým podrostem)

17

Kruhové zkusné plochy –vytyčovací údaje

počet ploch

velikost ploch

intenzita výběru

odstupová vzdálenost

18

Počet ploch – podle vzorce pro velikost výběru nebo podle grafikonu


19


Velikost ploch – používají se standardizované velikosti ploch, optimální počet stromů na plochu je 15 – 25.

20

Kruhové zkusné plochy –rozmístění ploch

podle systematického výběru – pro homogenní porosty

podle oblastního (stratifikovaného) výběru – nehomogenní porosty, kde lze vylišit homogenní oblasti

21

Kruhové zkusné plochy – oblastní výběr

zjistí se plošné podíly (Wj) plochy jednotlivých částí (Pj) z celkové plochy (P), jejichž vlastnosti (především variabilita) se liší, podle vztahu Wj =, Pj/Ppro každou část se zjistí stupeň variability - Rj vypočítá se průměrná variabilita pro všechny části dohromady –určí se celkový počet zkusných ploch (n) – podle vztahů pro velikost náhodného výběru celkový počet zkusných ploch n se rozdělí úměrně podle jejich výměry a variability sledované veličiny podle vztahu

R

jj knn R

RWk

jjj

22

Kruhové zkusné plochy – oblastní výběr

23

Kruhové zkusné plochy – rozmístění ploch

s použitím „sítě“ postupem po taxační linii

24

Kruhové zkusné plochy – měření na plochách

25

Kruhové zkusné plochy – měření na plochách – korekce na svah

Documents

Porost