Jednou ze silných a zároveň opomíjených stránek Prahy, nabízejících nové rozvojové možnosti, je Vltava. Krásná řeka protékající samým centrem Prahy s ideálními parametry pro bydlení, kulturní vyžití i konání farmářských trhů. 31 km řeky s minimální šířkou 40 m, mnoha ostrovy, mosty, náplavkami, s potenciálem konkurovat vysokým cenám pozemků a nedostatku místa v centrální Praze. Práce studentů Petra Hájka obsažené v tomto portfoliu nabízejí nový rámec uvažování o Vltavě chápané jako kvalitní urbánní prostor.

TÉMA 1 bydlení, rekreace ~ martin stoss 2 plovárna ~ kateřina zámečníková 3 kultura ~ štěpán matějka 4 ostrovy ~ vojtěch kratochvíl 5 hydroenergetika ~ pavlína sýkorová 6 příroda ~ jitka šívrová 7 mosty ~ patrik uchal 8 přívoz ~ magda nováková 9 tržnice ~ benedikt markel

VODOTEČE A VODNÍ PLOCHY V PRAZE

Vlta

va

B o tič

R o k ytka

Dale js ký p.

Lito vický p.

Ř íčanský p.

Motols ký p.

K unrati c ký p.

Be rounka

B rusn ice

Vrutice

L ipan

sk

ý p.

V inořský

p.

Mratíns ký p.

L ibušský p.

S vépra vický p.

P itkovický p

B ě chovický p.

R adotíns ký p.

S la tins ký p.

L hotecký p.

Z átiš ský p.

P rokopský p.

C hva lka

T řebor adický p.

K

opaninský p.

Zmrz

lík

plavební kanál

Š těrboholský p.B latovs k ý

p.

N ebušick ý p.

C holupický p.

D rahans ký p.

Ho s tavic ký p.

Koš íkovs ký p.

Lys olajs ký p.

J inočanský p.

Bohnický p.

Únětický p.

K omořanský p.

Horoušans ký p.

M irovický p.

Rudolfova š tola

J inonický p.

Š estajovic k ý p.

J irenský p.

Če r

tovka

Č imick ý p.

Š achets ký p.

C těnický p. C těnický p.

Berou

nka Bero

unka

J ire

ns ký p.

v.n.Hostivař

Džbán

Jiviny

Slatina

Šeberák

Po černický ryb.

Kyjský ryb.

Podleský ryb.

Č eněk

Vrah

Markéta

Hrn čířský ryb.

Olšanský ryb.

V Rohožníku

Ho řejší ryb.

Vodice

V Oboře

Libocký ryb.

Velký ryb.

Milí čovský ryb.

Sukov

Homolka

Br ůdek

Šeberovský ryb.

Hornomlýnský ryb.

Jordánek

Ková řský ryb. Nadýmač

Cukrovarský ryb.

Šmejkal

Dolnomlýnský ryb.

Borový ryb.

Jezírko

Sladkovský ryb.

Praha 6

Praha 5

Praha 4

Praha 8

Praha 12

Praha 10

Praha 20

Praha 22

Praha 9

Praha 14

Praha 13

Dubeč

Zličín

Zbraslav

Praha 15

Praha 21

Vinoř

Čakovice

Ř eporyje

Praha 11

Lipence

Praha 16

Dáblice

Libuš

Praha 7

Slivenec

Praha 3

Kolovraty

Praha 1

B ěchovice

Praha 19Troja

Suchdol

Praha 18

Klánovice

Královice

Praha 2

Satalice

Nedvězí

Velká Chuchle

Kolod ěje

K řeslice

Benice

Nebušice

Dolní Chabry

Dolní PočernicePraha 17

Lochkov

Březiněves

Lysolaje

Kunratice

Šeberov

Dolní Měcholupy

Št ěrboholy

Újezd u Průhonic

Přední Kopanina

Petrovice

mk40

vodní plochy a vodoteče

vodní toky povrchovévodní toky zatrubněné

hranice Prahy

hlavní vodní toky

Po černický ryb.

Rokytka

rozvodnice dílčích povodí

1-12-01-020/0

1-12-01-034/0

1-12-01-006/0

1-12-02-001/0

1-12-01-029/0

1-12-02-004/0

1-11-05-050/0

1-05-04-022/0

1-12-01-026/0

1-12-01-022/0

1-12-01-027/0

1-05-04-006/0

1-12-01-033/0

1-12-01-031/0

1-12-01-002/0

1-12-01-025/0

1-12-01-013/0

1-12-02-007/0

1-12-01-010/0

1-12-01-011/0

1-12-01-005/0

1-09-04-012/0

1-05-04-023/0

1-09-04-013/0

1-04-07-057/0

1-12-01-019/0

1-12-02-011/0

1-12-02-008/0

1-12-02-006/0

1-04-07-058/0

1-05-04-007/0

1-12-01-008/0

1-12-01-004/0

1-12-01-030/0

1-12-01-003/0

1-12-01-024/0

1-12-01-012/0

1-12-02-010/0

1-12-01-023/0

1-12-02-005/0

1-12-01-018/0

1-11-05-046/0

1-12-02-014/0

1-09-04-010/0

1-12-01-009/0

1-12-01-021/0

1-09-04-011/0

1-05-04-008/0

1-09-04-009/0

1-12-02-013/0

1-11-05-044/0

1-04-07-049/0

1-05-04-026/0

1-11-05-047/0

1-12-02-002/0

1-12-01-001/0

1-12-01-032/0

1-12-02-016/0

1-05-04-024/0

1-12-01-007/0

1-05-04-002/0

1-04-07-048/0

1-12-02-003/0

1-05-04-010/0

1-12-01-028/0

1-04-07-052/0

1-12-02-015/0

mk40

výpočtová záplavová čáraDHI Hydroinform a.s.

hranice záplavových území Q100

aktivní zóna záplavového území(ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb.)

(ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb.)

(průtok 5160 m3/s)

hranice Prahy

název městské částivodní toky a plochy

1-04-07-048/0 označení dílčích povodí

POVODNĚ

TERÉN

10 km

Cholupický přítok

BáňskýZáběhlický

BřežanskýLipanský Li

pene

cký

Kyjo

vský

KomořanskýCholupický

Šach

etsk

ý

Mlýnský

Loch

kovs

kýRadotínský

Písn

ický

Libušský

Lhotecký

VruticeLibe

řský

Zátišský

Mariánsko-lázeňský Bránický Kunratický

Rozt

ylsk

ý

Vest

ecký

Jinoč

ansk

ý

Dalejský

Oře

šský

Holy

ňský

Kluk

ovic

ký

Stod

ůlec

ký

Jinonický

Radlický

Botič

Pitk

ovic

kýDo

brá

voda

Milíč

ovsk

ý

Milíč

ovsk

ý

Háje

cký

Košík

ovsk

ý

Měc

holu

pský

Chod

ovec

ký

Slat

insk

ý

Pros

ecký

Svép

ravi

cký

Host

avic

ký

Vack

ovsk

ýM

alá

Roky

tka

MotolskýVětv

ený

Hlin

itý

Cibu

lka

Brusnice

Rokytka

Říč

ansk

ý

Haltýřský

Dejvický

Sedlecký

Mal

á říč

ka

Stro

mov

ka

ŠáreckýSobí

nský

Zličínský

Řeps

ký

Svět

lušk

a (H

vězd

a)

Zlod

ějka

Krůt

ecký

Nebu

šický

Lyso

lajsk

ý

BohnickýČimický

Vltava~

150 m3/s

Berounka~

35 m3/s

DÉLKY A PRŮTOKY

bydlení, rekreaceMartin Stoss1

Série rychlých obrazových analýz ověřujících některé z možných způsobů využití Vltavy, případně jejího okolí. Zaměřil jsem se zejména na témata související s bydlením.

LEGENDA

A) Ochranné přístavy V době povodní je nutné uklidit veškeré lodě (včetně houseboatů) na Vltavě do tzv. ochranných přístavů. V Praze se nacházejí dva takovéto přístavy - Holešovický a Smíchovský.

Jako poslední záchranu v případě, že nebyla loď včas odklizena do dedikovaného ochranného přístavu lze použít některá speciálně upravená kotviště (stání na nábřeží Edvarda Beneše).

Dá se tedy říci, že v současnosti omezuje maximální využitelnost řeky Vltavy kapacita dostupných ochranných přístavů.

B) Potenciálních lokalit pro umístění plovoucí vesnice lokality, v nichž se nacházejí, případně které jsou určeny k podobnému rozvoji

C) Vltva vs. jiné části města (Srovnání ploch)

D) „velká rozvojová území“ (1) stopy krajiny ve městě (2) povodňová území (3) původní řečiště (4) celoměstsky významná veřejná prostranství

Smíchovský přístav

Podolský přístav (neveřejný)

Holešovický přístav (veřejný)

Libeňský přístav (veřejný)

Kotevní stánína nábřeží Edvarda Beneše

Rašínovo nábřeží

Holešovické nábřeží

Železničnímost

Vinohrady 3,79 km2

Vltava 2,55km2

Hl. Nádraží 0,17km2

Staroměstské nám 0,018 km2

špička Císařského ostrova

Císařský ostrov 0,66 km2

Holešovický přístav, ca. 83 300 m2

Smíchovský přístav, ca. 144 000 m2

Kotevní stání na nábřeží Edvarda Beneše

1

2

34

A) B)

C) D)

PARAZIT

Bydlení na vodě jako parazit. Užírání veřejného prostoru. Může něco prostředí také dávat?

LOW COST

Martin Stoss

1 ~ BYDLENÍ, REKREACE

Low cost – je bydlení na Vltavě luxusní záležitost?

ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ

Bydlení na vodě vynucené prostředím. V Podmínkách ČR využití povodňových území, případně náplavek (obojživelné domy).

Martin Stoss

1 ~ BYDLENÍ, REKREACEREFLEXE

LÁZNĚ / HOTEL NA VESLAŘSKÉM OSTROVĚ

Hotelový, případně

lázeňský komplex.

Mohl by představovat

alternativu k rekreačním

pobytům v zahraniční.

BYDLENÍ NA VESLAŘSKÉM OSTROVĚ

Martin Stoss

1 ~ BYDLENÍ, REKREACE

Zkouška kapacity ostrova pro bytový projekt(situace převzata z části jiného projektu).

Rozloha ostrova: 36 150 m2

Zastavěná plocha: 10 500 m2

Podlažnost: cca 4–5 paterPočet obyvatel: cca 1000

POHYBLIVÁ JEVIŠTĚ NA VESLAŘSKÉM OSTROVĚ

Využití tribun původně určených pro veslařské závody nově jako hlediště. Jeviště by mohla přeplouvat. Vznikla by tak rychle přeměnitelná scéna (podobnost s otáčivým divadlem).

Bylo by patrně dobré se ještě zamyslet nad lepším využitím lineárního charakteru hlediště.

HYBRIDNÍ DOMY Martin Stoss

1 ~ BYDLENÍ, REKREACE

Soustava prvků, velikost umožňující snadou manipulaci (vytažení z vody v případě povodní) Kopíruje proud vody. Uklízení prvků v době povodňových stavů: vzlétnutí (v nábřežní zdi ukryta nádoba s heliem, helium v případě potřeby přečerpáváno hadicemi do balonů ukrytých v těle prvku). Prvky letící nad Vltavou by byly mimo jiné indikátorem povodně pro obyvatele Prahy.

Martin Stoss

HYBRIDNÍ DOMY

ANALÝZA PODZEMNÍCH PROSTORŮ

Martin Stoss

1 ~ BYDLENÍ, REKREACE

1. Ústí Botiče do Vltavy, v posledním úseku je koryto potoka zakryto.

Nachází se v blízkosti železničního mostu.

2. Kruhové otvory-bývalé sklady dřeva ve zdi náplavky. V současnosti galerie

Avoid

4. Tunel pod Křížovnickým náměstím (Karlovým mostem/Juditinym

mostem). Zbudován v roce 1846-1848 při výstavbě nábřežních zdí

3. Tunel, který dříve sloužil jako přístup k vodě pro plavení koní. Nachází se v

ose ulice Karolíny Světlé. V současnosti uzavřen.

5. Rudolfova štola. Slouží k zásobování rybníků ve Stromovce (Kralovské

oboře) vodou. Zbudována 1583-1593

1.

2.

3.

4.

5.

Čistička v Bubenči + celý kanalizační system (např. tunel pod letnou).

Vlt

ava

Botič

Rokytka

Šárecký potok

Kunratický potok

Hlubočepský potok

Lhotecký potok

Libušský potok

rekreaceKateřina Zámečníková2

ZADÁNÍHledejte nové formy využití Vltavy, zkoumejte nepodporované oblasti možného vývoje, limity a omezení.

FORMAInspirací návrhu je plovárna Rema Koolhaase z knihy Třeštící New York.

KONCEPTNalezení jiného prostoru, novátorská vize dle konstruktivistických architektů, nový prostor setkávání, jiný pohled na svět z hladiny Vltavy.

FORMAMožnost nastavitelnosti hladiny bazénu, tedy i hloubky ponoru ve vztahu k vodní hladině Vltavy. Šatny skryty v trupu “lodi”, zachovávají tak koncept inspirativní a jasné vize.

plavecký bazén

SCHEMA

plavecký bazén

2 ~ REKREACE

Kateřina Zámečníková

výhledy na Prahu z hladiny Vltavy

INSPIRACE / ANALÝZA VÝHLEDŮ

VÝHLEDY NA PRAHU Z HLADINY VLTAVY

funkčnízaniklé

2 ~ REKREACEANALÝZA REKREACE

Kateřina Zámečníková

Občanská plovárna

Štvanice

Libeňský ostrov

+

-

dlouhodobě užíváno a oblíbeno u návštěvníkuvelká frekventovanost pohybu obyvatel v lokalitěkrásný výhled na Prahu, atraktivní místokulturní památka

silnice narušuje soukromíhistorická památka = meze pro další výstavbu/přeměnufunkce zanikla

+

-

frekventovanost pohybu obyvatel v lokalitěumístění v centru, dobrá dostupnostfunkční dodnes

je potřeba něco přidávat? tenis, zimní stadion, koupaliště

dlohodobě užíván k rekreacioáza uprostřed průmyslufunkční dodnes

neatraktivní a znečištěné místojiž fungující tenis, vodní sporty, volejbal

+

-

ANALÝZA UMÍSTĚNÍ STAVBY

0 50 100 150 200

maximální délka

možnosti navrhovaných rozměrů/kapacita

27/250 osob

54/500osob

108/1000 osob

(m)

80/864 osob

maximální šířka = šířka zdymadla 13 m

navrhovaná délka

2 ~ REKREACEMOŽNÉ ZASTÁVKY, DIMENZE

Kateřina Zámečníková

letní provoz

fungující také v zimě

plavecký bazénlázně

zimní stadion

běžecké trasycyklotrasy

veslařský klub

horolezecká stěna

golf

míčové hry

park

tenis

tanecposilovna

ANALÝZA PROVOZŮ NA VLTAVĚ

polystyrenové kvádry 4 x 3,8 x 2 muspořádané do mřížky

zalijeme betonem a tím vytvoříme pevnou plovoucí konstrukci,ponor až 2m

skládání hmot, vytváření konstrukce na zpevněném plovoucím jádru

síran hlinitý, chlor

soda, modrá skalice, chlor

výtlak na bazén

odtok žlábky

odtok ze dna

vířivka / bazén

sběrná jímka lapač vlasů

čerpadlo

�ltr

2 ~ REKREACE

Kateřina Zámečníková

KONSTRUKCE

pohled

půdorys

řez A

řez B

řez A

řez

B

POHLED

PŮDORYS

ŘEZ A

ŘEZ B

ŘEZ A

ŘEZ

B

VÝKRESY

2 ~ REKREACEŘEZOPOHLED

Kateřina Zámečníková

kulturaŠtěpán Matějka3

Společenský život na VltavěCílem mého projektu je usnadnění organizování různých společenských i kulturních akcí pomocí flexibilního plovoucího systému, který by si každý organizátor mohl poskládat dle svého přání.

Během zkoumání možností zastavění řeky Vltavy pro kulturu jsem došel k několika závěrům, které jsou ale obecné a neo-mezují se pouze na moje téma.

Otevřenost – z urbanistického hlediska je Vltava v Praze (potažmo každá větší řeka ve městě) místem, kde cítíte velké uvolnění, zvláště pokud jste předtím absolvovali kličkování úzkými uličkami přeplněné lidmi. Je to místo, odkud se mů-žete skvěle zorientovat, aniž by jste byli na kopci. Zvláštní klid – Zvláště na náplavkách najdete specifickou atmosféru, která je naprosto odlišná od parků. Automobily i tramvaje jezdí pár metrů nad Vašimi hlavami, ale dole je uklidňující ticho.

Tichý pohyb – řeka má v sobě široké spektrum pohybů a dy-namiky, která ale neruší, naopak. Jednak můžete pozorovat lodě, pohyb na druhém břehu či mostech, rybáře nebo jen šplouchající vodu.

Směr (trasa) – výhodou blízkého okolí řeky je většinou rovný terén a jasně definovaná trajektorie (třeba: „jeďte pořád podél řeky a za půl hodiny tam budete...“). Navíc prochází středem města. Toho se dá využít jako pohodlný odvaděč ven z města.To jsou určité kvality, o kterých si myslím, že by si Vltava, alespoň z části, měla ponechat, resp. je dále rozvíjet. Pro předchozí teze se jeví ideální využít tohoto potenciálu k rela-xačním, sportovním a společensko-kulturním účelům.

Čeho můžeme dosáhnout?

Rozdělení x spojení – řeka rozděluje, ale pokud je něco na ní, tedy je to blíž než na protejší břeh, můžeme třeba docílit promíchávání dvou různých městských částí.

V současnosti je na Vltavě relativně bohatý společenský život, ale spíše charakteru zábavného než kulturního. Velké zaměření je samozřejmě na turisty, tomu odpovídají i ceny. Ale jsou i výjimky: divadlo na lodi, galerie pod širým nebem na náplavce a na Střeleckém ostrově letní kino nebo různé festivaly.

SITUACE

3 ~ KULTURA

VORY SETKÁVÁNÍ

Cíl / zjednodušit organizování různých akcí (kulturních i společenských) na Vltavě > více života na Vltavě a náplavkách

Uvědomuji si že, jednou z největších kvalit každé řeky ve městě je její zvláštní dynamika, klid a otevřenost vůči většinou uzavřené struktuře města. To přináší do městského prostředí zcela odlišný prvek, který nemá smysl nějakým způsobem rušit.

Proto navrhuji plovoucí systém, který se může pohybovat a jednodušše sk-ládat do ploch dle individuálních potřeb pořadatelů.

Inspirací pro mne je fenomén vorařství na Vltavě, tkeré se v Praze provo-zovalo ještě ve 40.letech 20.století.

Systém je navržen z pontonových jednotek, které můžou tvořit nové plo-voucí ostrovy, mola, scény, lávky,.... Tyto jednotky (základy) se dají opatřit zábradlím, sloupky a popř. i stříškou.

Mimo tyto základní moduly je sada speciálních pontonů (servisů) - toalety, umývárny, bary, pivní tanky, přechodové moduly, ...

Výhodou je, že např. postavený ostrov se nemusí pro přemístění bourat, pokud se vejde do zdymadel, tak ho můžou remorkéry odtáhnout celý.

1 ks 1 + 1 + ...

= nový ostrov .... + servis

KONCEPTINSPIRACE

Štěpán Matějka

INSPIRACE / KONCEPT

STANlehká plachta na duralových tyčích

ZÁBRADLÍlehké duralové zábradlí

PONTONponton z nízkohustého poly-etylenu (LLDP)

tyče2,5m dlouhé tyče především pro připnutí plachty. lze nahra-dit i dřevěnými sloupky.

2,2m2,2m

0,9m

200 kg

3,6 t

váha nosnost

C°- 40C° > + 60C°

teplotní rozsah

200 kg

4m2

plocha

/ schodiště / zvýšená komunikace / toalety

/ umývárna / pivní tanky / minibar - stánek

A. Kloubové spojení umožňuje soudržnost celého prameneB. Pontony servisních servisní modulů jsou

navrženy individuálně dle předpokládaného průměrného zatížení, tak aby podlahy byli na stejné úrovni se základ-ními jednotkamizákladním pontonů

140 mil. kč

Polovina střeleckého ostrova vyjde na 140 mil. kč

Cena jednoho pontonu: 40 000,- *

Cena není na první pohled malá, např. ponton o rozloze 1/2 Střeleckého ostrova vyjde na 140 mil. Kč. Proto navrhuji pronajímání za 20 Kč/m2 za den. **

100dní v roce za 20 kč/m2 = návratnost 5 let

* propočet zpočítá pouze se základním pontonem bez výbavy, servisních modulů, obsluhy a údržby a DPH. Vychází z maloobchodních cen a bez hromadné slevy.

** 20kč za m2 na den je částka menší než musí platit běžně v Praze restauratér za m2 venkovního posezení

Příklad ostatních nákladů:

malý člun: 70 000,-

B.

A.

EKONOMICKÝ KONCEPTZÁKLADNÍ MODUL

SERVISNÍ MODULY

TECHNOLOGIE

MODULY

P ...

36m2 24m2

400m2

72m2

(12km/h)100ks

800m2(12km/h)

200ks

(cca 50km/h)18ks

(cca 50km/h)15ks

Mělník5h 30min

Kralupy3h 10min

Roztoky1h 30min

Sedlec1h 15min Trója

45min

Střelecký ostrov0

Braník40min

Radotín1h 30min Zbraslav

1h 15min

Davle2h 30min

Slapy (Třebenice)4h

Štěchovice3h

Vrané n/Vltavou2h

Praha

LABE

BEROUNKA

Systém může být ručně přeskupován pomocí dlouhé tyče s  hákem, který je možné zaháknout vždy do každého rohu základního modulu.

Nejvhodnějším prostředkem k  manipu-laci se jeví tažení člunem nebo malým remorkérem. Je to sice pomalejší, ale prostorově méně náročné. Větší člun bez problému uveze až 200ks pontonů. Pro-blémem by zde mohli být některé užší úseky řeky. Plavební komory jsou bez problémů (nejmenší má 1370m2).Přeprava nákladním automobilem má snad jen výhodu v rychlosti, jinak bych ji používal pro dovoz z továrny

Rychlost přesunu Pontony je pochopitelně nutno kotvit, aby neuplavali. Nejsnadnější cestou je na břehu (a) ke stromům nebo připraveným kůlům, obdobně u náplavek ke zdím (b). Uprostřed řeky máme dvě možnosti: k pilířům mostů (c) nebo nejsložitější variantou do předpřipravených pilot pod hladinou (d).

* Tato varinta je dnes např. možná mezi Střeleckým ostrovem a  Smetanovým nábř. kde jsou navrtány piloty z koncertu Gorana Bregovice v roce 2010.

a)

b)

c)

d)

MANIPULACE KOTVENÍ

Štěpán Matějka

TYPOLOGICKÉ MOŽNOSTI / MANIPULACE 3 ~ KULTURA

180 t

11,5 t

52x

+ wc +4x 12x

=208m2

$ 2.08 mil

50

503035594975

??756690

5560

42

?? ?45

4345 31

653528

75

?

50

50

?

?

?

CENOVÁ MAPA PIVA

2523

22

20

22

22

23

75

90396630

3335

55

39

60

75

70

CZK

4x

8x10x

... -35 36-50 51-...

30 x9 x

ZÁBAVA A KULTURANEJČASTĚJŠÍ LOKACE

OSTROVY8 x

PRAVÝ

LEVÝ

10 x

35 x

KULTURA(DIVADLA, GALERIE, ,...)

ZÁBAVA(RESTAURACE, HOSPODY,...)

16 x 6 x 4 x 3 x 2 x

NEJČASTĚJŠÍ KULTURNÍ VÝJEVY

6 x

ZAJÍMAVÝ VÝHLEDY

ODPOLEDNE SLUNEČNO

DOPRAVA (TRAMVAJ)

KONTAKT S VODOU

NÁPLAVKA

DOMY HNED U VODY

Štěpán Matějka

ANALÝZY 3 ~ KULTURA

4 ostrovyVojtěch Kratochvíl

Největší přírodním fenoménem hlavního města Prahy je bezesporu řeka Vltava. V minulosti nestačily těsnému a životně důležitému styku města s řekou a ten byl proto násoben říčními rameny, zátokami, zastavěnými výběžky a ostrovy. V průběhu časů vytvořila Vltava, převážně při povodních bezpočet ostrovů. Některé zůstaly dodnes, jiné byly zničeny při dalších povodních. Některé pražské ostrovy vytvořila lidská ruka, když prokopáním většinou mlýnského náhonu, byla oddělena část země od pevniny. Zjistit přesný počet zaniklých ostrovů je nemožné.

(Pražské ostrovy, Josef Hrubeš – Eva Hrubešová 2007)

Nynější podoba, počet, hustota a hlavně lokace ost-rovů a poloostrovů na řece je něčím zcela unikátním. Ze všech řek významných evropských metropolí lze s pražskou Vltavou srovnávat pouze Paříž. Žádná jiná řeka nemá ostrovy tak silně definující strukturu koryta řeky jako pražská Vltava. Nejde pouze o počet či plochu ostrovů, ale hlavně o jejich umístění v rámci města a z toho plynoucí rozličné funkce. Žádný z pražských ostrovů či poloostrovů není prázdný, naopak mají svou pevnou pozici v rámci fungování města. Ostrovy Vltavy v Praze jsou jednou ze silných stránek Prahy a proto by neměly být považovány za samozřejmost, ale jejich vklad Praze by měl být stále zúročován.

3 Císařská louka 4 Podolí

1 Braník 2 Veslařský

ANALÝZA STÁVAJÍCÍCH OSTROVŮ

❹

❸ ❷

❶

❺ ❻

❼

❾

10

❽

2003 1880 III. voj mapování

5 Dětský

6 Slovanský

Vojtěch Kratochvíl

4 ~ OSTROVY

❶

9 Libeň 10 Císařský

7 Střelecký 8 Štvanice

ANALÝZA STÁVAJÍCÍCH OSTROVŮ

❹

❸ ❷

❺ ❻

❼

❾

10

❽

NÁVRH

NÁVRH

Vojtěch Kratochvíl

4 ~ OSTROVY

PLOŠNÁ ANALÝZA OSTROVŮ V EVROPSKÝCH MĚSTECH

Frankfurt

Berlin

Budapest Lyon Praha Rome

Paris

Bordeaux

Dresden

Warszawa

4 ~ OSTROVY

Vojtěch Kratochvíl

Plocha ostrovů

Poměr plochy ostrovů vůči rozměrům řeky

Počet ostrovů

hydroenergetikaPavlína Sýkorová5

Jedna z možných cest....

Vltava může být brána jako potenciální místo pro další rozvoj města.

„Parcela“ na Vltavě je atraktivní, plovoucí objekt je jedinečný svojí mobilitou, nabízejí se stále nové pohle-dy, vznikají nové vazby, plovoucí objekty mohou také reagovat na problém s nedostek místa v centrální části.

Výše zmíněné body ve mně však vyvolávají pocit, že plovoucí objekty můžou často působit jako parazit na řece, který si pro sebe bere jen to co chce – lukrativ-nost, atraktivnost, jedinečnost. Toto však může někdy být dost prvoplánové, proto se snažím uvažovat o Vltavě i z jiných pohledů– co nám může Vltava přinést víc než „JEN“ lukrativní parcely, jak jí můžem využít víc než jen jako plochu k dalšímu zastávění?

Odpověď nacházím v samotné podstatě řeky. Řeka jakožto zásobník vody je zároveň i zásobníkem velkého množství energie. Energie, která se dá využít , energie, která se dá distribuovat.

Vltava se tak stává velkým obnovitelným zdrojem města.

Mé další zkoumání a analýzy se tudíž zabývají Vltavou jako hydroenergetického potenciálu

• neznečištuji ovzduší kouřem, oxidy síry a dusíku, težkými kovy, atp.,• nedevastuji a neznečištuji krajinu (těžba uhli, uranu, jejich doprava),• neznečištuji povrchové ani podzemní vody (těžba uranu, uhlí),• jsou bezodpadové (popílek, radioaktivní odpad),• jsou nezavislé na importu surovin ze zahraničí (ropa, plyn, uhlí,• obohacený uran),• jsou pro široké oblasti vysoce bezpečné,• neničí trvale přírodní prostředi (trvalý zábor pudy), pouze jej• transformuji (vytvářením vodních ploch),• pružným pokrývaním spotřeby a schopností akumulace energie zvyšují• efektivnost elektrizační soustavy,• vysokým stupněm automatizace přispívají k vyrovnávání změn na tocích• a do určité míry i napomáhají při odvádění velkých vod,• vytvářeji nové možnosti pro revitalizaci dotčeného prostředí –• prokysličováním vodního toku.

• kontaminace vody ropnými produkty• ovlivnění hydrologie vodního toku• akustické projevy provozu MVE• dopad na faunu a floru řičního prostředí• vliv realizace stavby MVE na dotčené prostředí

+

-

voda energie

VODA JAKO OBNOVITELNÝ ZDROJ

HYDROENERGETIKA V ČR

PODÍL NA VÝROBĚ ELEKTRICKÉ ENERGIE (K ROKU 2005)

TECHNOLOGIE / DĚLENÍ• Specifičnost využívání vodní energie vyžaduje použití turbín

nejrůznejších typu, výkonů, rozměru a konstrukcí podle konkrétníchhydrologických a morfologických podmínek místa instalace.

• Členení vodních elektráren podle výkonu:Od 100 MW velké elektrárnyDo 100 MW střední elektrárnyDo 10 MW horní výkonová hranice pro malé vodní elektrárnyDo 1 MW MVE (malé vodní elektrárny) průmyslové, veřejné, závodníDo 100 kW MVE drobné,Do 35 kW mikrozdroje (starší verze)Do 2 kW mobilní zdroje 

PŘEKÁŽKY ROZVOJE

Překážky legislativnív současné době již nejsou tak výrazné, záslu-hou přijatého vodního zákona anového energetického zákona, kde však chybí některé prováděcí předpisy s výkladem. Vodohospodářské orgány schvalují stavbu bez větších problémů tam, kde je v provozu stávající vodohospodářské dílo (jez), nebo i tam, kde v minulosti bylo. Výstavba MVE v lokalitách, kde vodní dílo nikdy nebylo, je povolována jen vel-mi zřídka a nebo po splnění náročných technic-kých a legislativních podmínek.

Překážky majetkoprávnív uplynulých letech došlo u mnoha lokalit ke změnám majitelů v souvislosti s proběhlou privatizací a restitucí. Přesuny majetků souvise-jících s privatizací byly sice ukončeny již v roce 1998 a větší přesuny při restitucích by již také měly být ukončeny, ale v menší míře může ještě dojít k ojedinělým změnám majetku. Také došlo k určitým změnám v souvislostech se zestát-něním správ toků – hlavně v souvislostech s úhradou za využívání státních majetků.

Překážky ekonomickénejvíce ovlivňují výstavby MVE. Za současných podmínek je u nás jen velmi obtížné realizovat MVE s optimální dobou návratnosti, tj. pod 10 roků. Nejčastější dobou návratností investic MVE je dnes zhruba 12 až 15 roků a nejsou výjimky kdy původní projekt vychází s více než 15ti letou návratností.

• vysoké úrokové míry úvěrů,• neochota peněžních ústavů poskytnout dlouho-

dobé úvěry (více než 10 roků),• nízké výkupní ceny elektrické energie,• zvyšující se ceny technologií, stavebních částí i

služeb pro MVE.

Možnost pro část žadatelů získat státní podpory a nízkoúrokové půjčky od České energetické agentu-ry a Státního fondu životního prostředí.

vodní elektrátny ve vlastnictví ČEZ

vodní elektrátny v jiném vlastnictví

Pavlína Sýkorová

5 ~ HYDROENERGETIKAJEZY V PRAZE

jezy fungují jako místo pro vybudování malé vodní elektrárnyMVE využívají spádovosti vody na jezu k získání energie

❶ Trójský jez• mezi Císařským ostrovem a Trojou, součástí zdymadla Troja – Podbaba• původní jez byl vybudován v letech 1899 – 1902.• v letech 1974 – 1979 rozsáhlá rekonstrukce• má 3 pole o šířce 38m, jeho průtok je 830 m3/s a má průměrný spád 2,45m• při pravém břehu byla plavební komora pro vory dlouhá 409 m a široká 12 m

dnes po provedených stavebních úpravách slouží pro sportovní účely jako slalomová dráha

❷ Helmovský jez• vybudován mezi nábřežím kpt. Jaroše a Štvanicí a jako součást zdymadla

Štvanice• délka 288,5 m, spád 4,4 m, vytváří zdrž s plochou 44,25 ha• v severní částí jezu - propusť pro vory široká 12 m• je zde umístěna malá vodní elektrárna Štvanice

❸ Staroměstský jez• mezi Kampou a Novotného lávkou• nejstarším jezem v Praze• vznik v 13. století a také jediným, který si zachoval původní vzhled• jez zajišťoval vodu pro pohon Sovových mlýnů na Kampě, pro

Staroměstské mlýny• délka jezu je 321 m, plocha zdrže je 24,823 ha• objem zadržené vody činí 607 957,5 m3

❹ Štítkovský jez• vznikl již ve středověku, posléze drobná změna umístění• leží mezi Janáčkovým nábřežím a Slovanským ostrovem• jez má pevnou konstrukci, je 280,36 m dlouhý• plocha jeho zdrže je 83 ha a její objem činí 2 281 700 m3• uprostřed jezu je 12 m široká propusť pro vory• při pravém okraji pak plavební komora Mánes• v těsné blízkosti byl kdysi, dnes již zaniklý,

jez nazývaný Petržílkovský

❺ Modřanský jez• mezi Lahvicemi a Modřany• vybudován v letech 1978 – 1984

a je součástí Modřanského zdymadla• 81 m dlouhý, má 3 pole o šířce 27 m,

plocha zdrže je 74,2 ha a objem zadržené• rozdíl hladin 2,4 m• při pravém břehu na jez navazuje plavební komora

❶

❷

❸

❹

❺

MALÉ VODNÍ ELEKTRÁRNY V PRAZE

v Praze můžeme nalézt 4 malé vodní elektrárnyvšechny jsou situovány na místě pražských jezůvyužívají průtoku a spádu jezů

❶ Podbaba• MVE postavena r. 1995• součástí plavebních komor• 2 Kaplanovy přímoproudé turbíny v bočních stranách komory• výkon 1,3 MW• roční výroba elektřiny 6,49 GWh

❷ Trója• výkon 2 MW • ročně vyrobí 12,9 gigawatthodin elektřiny • roční spotřebě asi 5000 domácností• v místě Trójského jezu

❸ Štvanice• malé nízkotlaké jezové průtočné zařízení• vybudováno v letech 1913 - 14• 4m převýšení hladiny• pracují tři Kaplanovy přímoproudé turbíny • celkový výkon elektrárny činí 5,7 MW • výkon přibližně spotřebuje pražské pouliční osvětlení• v místě Helmovského jezu

❹ Modřany• nominální výkon 1,62 MW• 3 přímoproudé kolenové turbíny• roční výroba elektřiny 6,39 GWh• v místě Modřanského jezu

❺ Těšnov• zanikla roku 1929 • zánik díky zasypání Rohanského kanálu,

do nějž ústil odtok

❶

❷

❸

❹

❺

5 ~ HYDROENERGETIKA

Pavlína Sýkorová

PŘEHLED

Jezy v Praze1. Trójský jez2. Helmovský jez3. Staroměstský jez4. Šítkovský jez5. Modřanský jez

Vodní elektrárny v Praze• Podbaba• Trója• Štvanice• Modřany

Potenciální místa pro umístění vodní elekrárny• volné prostory v místě jezů –Staroměstský /Štítetský jez

Problémy a střety• situováno v centrální zóně – památkově

chráněné území• legislativní problémy

Řešení• Praha nemá místo pro výstavbu větších objektů pro

výrobu energie, které by prodávaly a distribuovaly energii městu ve velkém množství

• je zde však prostor pro výstavbu nezávislých jedno-tek, které spotřebují energii přímo na místě pro své účely, popřípadě přebytek posílají do veřejné sítě

• více viz. další stránky prezentace

SPOTŘEBA A EKONOMIKA

POTENCIÁL VLTAVY Z HLEDISKA HYDROENERGETIKY V PRAZE

• vodní energie proudí z Vltavy do Prahy 100 let

• v Praze celkem 4 malé vodní elektrárny, 0,5% roční spotřeby elektrické energie Prahy

• prostor pro získávání energie z Vltavy v Praze ve větším rozsahu a následovným prodejem elektrické energie a její distribucí do veřejné sítě je v Praze už vyčerpán

• je tu však prostor pro provozy, které energii zpracují přímo na místě, pro nezávislé jednotky

• v současné době jsou vyvíjeny nové technologie, které by měly umožnit umístění turbín a čerpání energie i v místech malého spádu či bez spádu, což umožní zcela nové využití

• může se zdát výkon vodních elektráren v metropoli za nedůležitý

• jejich výkon dohromady 8,47 MW (pozn. jeden blok elektrárny v Temelíně výkon 1000 MW)

• i přesto mají velký význem , neustále využívání ekologické energie

PLOVOUCÍ OBJEKTY – MOŽNOTI VYUŽITÍ

menší objekty: plovoucí svítící bóje – osvětlení nábřeží

plovoucí světelné objekty / reklamy na vodě

větší objekty: malé vodní elektrárny, které jsou spojeny s jinou funkcí, která je hlavním odběratelem vyrobené energie, objekt se tak stává energeticky samostatným. Přebytečná energie se odvádí do veřejné energetické sítě

EKONOMICKÉ HLEDISKOi přes neprodej el. energie do distribuční sítě se sníží může snížit náklady na energ. vstupy do vlastní výroby

ZELENÝ BONUS 1 340 Kč/MWh

Dostane provozovatel za to, že nezatě-žuje životní prostředí emisemi a navíc klade menší nároky na odběr elektřiny z fosilních, především uhelných zdrojů.

PŘÍMÝ ODBĚR ELEKTŘINY V MÍSTĚ VÝROBY

nedistrubuuje se, energie využitá přímo v místě

nezávislé energetické jednotky

PŘÍMÝ ODBĚR ELEKTŘINY V MÍSTĚ VÝROBY

nedistrubuuje se, energie využitá přímo v místě

nezávislé energetické jednotky

SPOTŘEBA ENERGIE V PRAZE

r. 2000 4 883 GWh

r. 2010 6 085 GWh

5 ~ HYDROENERGETIKA

Pavlína Sýkorová

NÁVRH, UMÍSTĚNÍ

NÁVRHVyužívám Štítkovský jez. Uprostřed tohoto jezu je vytvořeno pomocí betonových stěn zúžení. Toto zúžení bylo dříve užíváno pro splavení vorů. V současné době tento prvek však již nemá své využití. Na tyto betonové stěny tak umísťuji nový objekt ( stěny fungují jako základy konstrukce). Jedná se o objekt hybridní, kdy v „přízemí “ je umístěna malá vodní elektrárna, patro pak funguje jako hudební klub, který využívá energii, která je produkovaná zdrojem v přízemí. Objekt je spojen k břehu pomocí lávek. Objekt se tak stává nezávislým, co se týče energe-tických nároků. Přebytečnou energii, která nebude využita v rámci objektu, je možné distribuovat dále do sítě.

PROBLÉMY S UMÍSTĚNÍMZa současných technologií je pro generování energie třeba malýspád a průtočnost vody. Umístění je tak velmí limitující prvek.

❶ Využití stávajícího jezu V současnosti lze v Praze využít Staroměstský či Štítkovský jez.

❷ Nové plochyVytyčení nových ploch by s sebou přineslo zásah

do stávajícího stavu vodního toku. Vodní tok by

musel být upraven tak, aby v některých místech

byla zvýšena průtočnost a byl vytvořen minimální

spád. Tento zásah by se dal vytvořit pomocí uměle

vytvořených kanálů, omezení průtoku... a jiné. Celkově

by tyto investiční náklady převyšovaly samotnou

výnosnost zdroje energie. A stávající platné zákony by

tento záměr také nedovolily. Jedná se tak o

kontraproduktivní činnost.

= NEVHODNÉ !!!!!!

život ve vltavěJitka Šívrová6

Jako téma své práce jsem v průběhu semestru zpracová-vala život v Pražské části Vltavy, zejména život druhů ryb, které se vyskytovaly v minulosti, nebo vyskytují ve Vltavě v současnosti. Rybaření v Praze má dlouholetou tradici. První rybářský klub v Praze byl založen již v roce 1886. Český rybářský svaz sdružuje více než 250 tisíc členů organizovaných prostřednictvím 481 místních organizací, které jsou sdružené do 7 územních svazů. Územní svaz ČRS města Prahy má 56 místních organizací.

Rybářství v ČR legislativně upravuje zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství a jeho prováděcí vyhláška č. 197/2004 Sb., v platném znění.

Péče o životní prostředí a čistotu vod

ČRS průběžně sleduje kvalitu vody v rybářských revírech a snaží se předcházet haváriím. Aktivně se zapojuje do řešení problematiky zprůchodňování vodních toků, do řízení při povolování nebo změně povolení k provozu malých vodních elektráren, odběrech vody, úpravách koryt vodních toků, apod. ČRS se zabývá sledováním vývoje počtů rybožravých predátorů a vyhodnocováním jejich vlivu na společenstva volných vod. Zapojuje se do jednání s orgány státní správy ochrany přírody při řešení této problematiky.

Spolupracuje se státní ochranou přírody při záchraně ohro-žených druhů ryb a vodních organismů.

Situace na území hl. m. Prahy

V Praze a jejím blízkém okolí se nachází 32 mimopstru-hových a 13 pstruhových revírů. ( Rybářský revír je úsek tekoucí vody (řeka, potok), stojaté vody (rybník, jezero, tůň), případně kombinace obou typů vod, kde lze provádět lov ryb na udici.)

Koryto řeky Vltavy je v centrální části Prahy většinou upravené, po obou březích regulované a protože regulace byla prováděna před rokem 1935, je tato regulace zároveň památkově chráněna. Dno je v určitých částech upraveno a udržováno pro potřeby lodní plavby. Část jezů je migračně neprostupných, ryby se tudíž dostávají pouze po proudu dolů, zpět již nikoliv. To má negativní důsledky pro gene-tiku rybí populace. Na většině jezů jsou instalovány malé vodní elektrárny, které poškozují po proudu migrující úhoře a způsobují rozkolísání průtoků (stresový faktor). Z koryta byly odstraněny významnější překážky, proto je pro ryby téměř bez úkrytů, čehož využívají rybožraví ptáci, především kormoráni, kteří v rámci lovícího hejna natlačí ryby proti jezu, který ryby nemohou překonat a zde je zraňují a konzumují. Tím je narušena věková struktura rybího společenstva. Protože členitost koryta je téměř nulová, přirozená struktura dnového substrátu je narušena a existují bodové zdroje znečištění, je podlomena přirozená reprodukční schopnost rybího společenstva jako celku. Rybí společenstvo samot-

né je v úseku od soutoku Vltavy s Berounkou až po oblast Holešovic druhově poměrně bohaté, v cenných lokalitách, jako je např. Štvanice se vyskytují celoročně lososovité a jiné ekologicky náročné druhy ryb. Níže po proudu se situace úměrně zlepšuje. Hustota obsádky (abundance, biomasa) byla v minulosti již předmětem výzkumu.

V současné době je ve Vltavě v Praze možné ulovit 43 druhů ryb. Existuje určité procento ryb, které se rozmnožují a jejichž potomstvo v Pražské Vltavě přežívá. Jedná se pře-devším o ekologicky přizpůsobivé druhy s nízkými nároky, které nejsou z pohledu rybářského hospodaření většinou příliš cenné. Je to např. plotice obecná, jelec tloušť, cejn velký, nebo karas stříbřitý. Obecně můžeme konstatovat, že ve Vltavě pod Prahou a v dolní části Prahy (míněno po proudu Vltavy dolů) jsou podmínky pro výtěr zhoršené zaús-těním kanalizace, které přináší řadu polutantů, zejména pak rezidua antibiotik a látky hormonální povahy (antikoncepce), které mají negativní vliv na rybí obsádku a její rozmnožování.

Praha každoročně hostí mezinárodní sportovní rybářské soutěže, jako je Orvis cup, nebo fish festival. Ryby ulovené v průběhu závodů se pouští zpět do vody, později je sežerou kormoráni apod.

Jitka Šívrová

PŘEHLED ŽIVOČICHŮ

Jitka Šívrová

6 ~ ŽIVOT VE VLTAVĚ

PŘEHLED ŽIVOČICHŮ

Jitka Šívrová

6 ~ ŽIVOT VE VLTAVĚ

PŘEHLED ŽIVOČICHŮ

Jitka Šívrová

6 ~ ŽIVOT VE VLTAVĚ

PŘEHLED ŽIVOČICHŮ

{

{

{

{

VLTAVA 4 (401016)délka revíru: 9 kmrozloha: 86 hamimopstruhový revír

VLTAVA 6 (401018)délka revíru: 8 kmrozloha: 122 hamimopstruhový revír

VLTAVA 5 (401017)délka revíru: 9 km

rozloha: 170 hamimopstruhový revír

VLTAVA 7 (401019)délka revíru: 9 kmrozloha: 80 hamimopstruhový revír

málo dotčený (LC nebo LR/lc)

téměř ohrožený (NT nebo LR/nt)

zranitelný (VU)

ohrožený (EN)

kriticky ohrožený (CR)

vyhynulý v přírodě (EW)

vyhynulý (EX)

REFERENCE

http://cs.wikipedia.org/http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_ryb_Ceskahttp://www.mrk.czhttp://www.mrk.cz/r/atlasy/atlas_rybhttp://af.czu.cz/~kalous/kalous/data/http://www.rybsvaz.cz/http://rybareni.kx.cz/atlas.htmhttp://www.chytej.cz/http://www.zmorware.cz/diplomka/obsah2.htmhttp://www.iucnredlist.org/

KONZULTACEIng. Pavel Vrána, Ph.D. - ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZOdborný referent pro život. prostředí, čistotu vod, ichtyologii

Jitka Šívrová

STUPEŇ OHROŽENÍ DRUHŮ V ČR (DLE IUCN)

6 ~ ŽIVOT VE VLTAVĚRYBÁŘSKÉ REVÍRY V PRAZE

1.

2.

3.

4.

PODMÍNKY ŽIVOTA / LOKALITY

MÍRNÝ PROUD perlín ostrobřichý, ouklej obecná, hořavka duhová, cejn perleťový, okoun říční, candát obecný, koljuška tříostná

PROUDÍCÍ ČÁST ŘEKpstruh duhový, hrousek obecný, podoustev říční, ostroretka stěhovavá

PROHŘÁTÁ VODAamur bílý

STÍNjelec tloušť, karas obecný, candát obecný

HLOUBKAsumec velký, jelec tloušť,cejn velký

1. CÍSAŘSKÝ OSTROV+ propojení Stromovky s Trojou zelené nevyužívané prostranství návaznost na pražskou ZOO veřejně přístupnou částí ve vý zkumné stanici “akvárium ryb žijících ve Vltavě” ÚČOV

2. ŠTVANICE+ blízkost centra veřejná zeleň, park, místo pro relax, sport, místo vhodné pro vytoření například rybářské osady - dostupnost (vstup na ostrov, MHD)

3. STŘELECKÝ OSTROV+ historické jádro města stanoviště rybářů významné veřejné prostranství dobrý přístup

4. PODOLÍ+ mrtvá ramena Vltavy vytvářející příznivé podmínky pro život mnoha druhů ryb

ČISTÁ VODA, TVRDÉ DNO jelec proudník, jelec jesen, střevle potoční, parma obecná

STOJATÁ VODAbolen dravý, cejn velký, cejn perleťový, karas obecný, kapr obecný, tolstobik bílý, okoun říční, candát obecný, ježdík obecný

POROST VODNÍHO ROSTLINSTVAamur bílý, perlín ostrobřichý, štika obecná

MOSTNÍ PILÍŘE, PŘEKÁŽKY V TOKUjelec tloušť

UMÍSTĚNÍ ?PODMÍNKY ŽIVOTA DRUHŮ RYB

6 ~ ŽIVOT VE VLTAVĚ

Jitka Šívrová

PODMÍNKY ŽIVOTA / LOKALITY 6 ~ ŽIVOT VE VLTAVĚ

Jitka Šívrová

Úlohou bolo preveriť ďalšie možnosti využitia pražských mostov. Okrem základného zmyslu tj. fyzické prepojenie dvoch brehov, som sa pokúšal hľadať nové potenciály u vybraných mostov. Jedným z cieľov je aj zvýšenie aktivity na Vltave a oživenie verejného priestoru na brehu.

1 – TRÓJSKY MOST - DOK2 – NEGRELIHO VIADUKT - LÁVKA3 – HLÁVKOV MOST - ÚTROBY4 – ŠTEFÁNIKŮV MOST - LANOVKA5 – MÁNESOV MOST - KÚPALISKO6 – KARLOV MOST - NÁMESTIE7 – MOST LÉGIÍ - VYSUTÉ LÁVKY8 – VYŠEHRADSKÝ MOST - SAUNA9 – BARRANDOVSKÝ MOST - VYHLIADKA

mostyPatrik Uchal7 1

234

5

6

7

8

9

1 – TRÓJSKY MOST - DOK

Kvôli výstavbe nového Trójskeho mostu je ten starý, tramvajový, odsúdený na zánik. Navrhujem recyklovať starú konštrukciu mostu a využiť ho na nový účel - DOK. Jednoduchý žeriav jazdí po mostnej konštrukcii a manipuluje z loďkami, stohuje ich v priestoroch pod mostom. Tento zásah by mohol umožniť vytvorenie prekladiska aj pre nákladné účely - prekladanie konta-jnerov z vody na železničné koľajiská.

Patrik Uchal

2 – NEGRELIHO VIADUKT - LÁVKA

Medzi Karlínom a Holešovicami chýba prepojenie. Jednou z najjednoduchších možností, ako toto prepojenie zabezpečiť, je vytvoriť ho na Negrelliho viadukte. Stačila by obyčajná drevená rozoberateľná konštrukcia pripevnená na pylóny viaduktu. V krytom priestore pod klenbami by mohol vzniknúť trh, pre prechádzajúcich.

7 ~ MOSTY

Patrik Uchal

3 – HLÁVKOV MOST - ÚTROBY

Momentáne je toto miesto zabud-nuté, tmavé, čo sú vynikajúce podmienky pre bezdomovcov. “Vykuchaním” konštrukcie sa dovnútra dostane čerstvý vzduch a svetlo. Toto miesto zároveň spája dva zelené pásy porastené stromami na brehu Vltavy, Preto navrhujem rovnako zelenú spojku, s trávnikom, stromami a výhľadom na rieku.

4 – ŠTEFÁNIKŮV MOST - LANOVKA

Pri vyústení z Letenského tunela vzniká pre chodcov križovatka, ktorá znepríjemňuje výstup do Letenského parku. Lanovka toto prepojenie prekrvuje. Nástupná stanica sa nachádza na náplavke, jednotlivé stĺpy sú súčasťou konštrukcie mostu.

5 – MÁNESOV MOST - KÚPALISKO

Na Klárove je v blízkosti Mánesovho mostu časť brehu vhodná pre kúpa-lisko. Na Mánesov most uvažujem vytvorenie tribúny, ktorá by sprístupňovala ďalšiu hranu bazénu.

7 ~ MOSTY

Patrik Uchal

6 – KARLOV MOST - NÁMESTIE

V prehustenej zástavbe centra mesta, preplnenej turistami chýba voľná plocha, kde by sa človek zastavil, a v kľude by si vychutnal mestskú panorámu. Námestie pod Karlovým mostom by bol vítaný, kvalitný mestský priestor na mieste, kde je akútne potrebný.

7 – MOST LÉGIÍ - VISUTÉ LÁVKY

Střelecký ostov, Detský ostrov a Slovanský ostrov tvoria skvelé oddychové zóny v centre mesta. Ich problémom však je, že medzi sebou nie sú vôbec prepojené. Jednoduché prepojenie, ktoré by nenarušovalo lodnú dopravu, je vytvorenie vysutých lávok z Mostu légii na jednotlivé ostrovy.

7 ~ MOSTY

Patrik Uchal

8 – VYŠEHRADSKÝ MOST - SAUNA

Prenesenie nápadu “lietajúcej sauny” M3T architektov do Prahy. Sauna zavesená na železničný most, prístupná len na člne, okamžité schladenie sa vo Vltave.

9 – BARRANDOVSKÝ MOST - VYHLIADKA

Odpočívadlo pre motoristov prechádzajúcich cez Prahu. Jeho súčasťou je ďalekohľad s vyhliadkou na Vyšehrad.

7 ~ MOSTY

Patrik Uchal

NOVÁ TRASA PŘÍVOZU – P7

8 dopravaMagdalena Nováková

VLTAVA JAKO DOPRAVNÍ TEPNAVltava na pražském území spadá do Dolní Vltavy, ve smyslu vodní cesty.

DOLNÍ VLTAVA:- od soutoku Labe a Vltavy - pod hráz Slapské přehrady u Třebenic- 92,2 km- 20. léta 20. stoletíDolní vltava je vodní cesta mezinárodního významu - TŘÍDA IV.

TŘÍDA IV:Jedná se o vodní cestu s nejskromnějšími parametry. Vodní cesty této kategorie byly stavěny od počátku 20. století především v Německu. Parametry plavidel pro tuto třídu vycházejí z parametrů plavidel, navržených pro průplav Rýn-Herne, postavený v letech 1906-1914 v Ně-mecku. Na základě doporučení CEMT z roku 1954 se třída IV stala základem rozvoje plavební sítě v Evropě. V dnešní době se již nepovažuje za perspektivní a je doporučeno při rekon-strukcích zvýšit parametry takovýchto vodních cest alespoň na třídu Va.Návrhovým plavidlem pro tuto třídu je motorová nákladní loď Johann Welker s rozměry 80 x 9,5 metrů s nosností 1350 tun při ponoru 2,5 metrů. Splavná je pro lodě o rozměrech 110 x 10,6 metrů s ponorem 1,8 metru. Je zajištěň celoroční stálý ponor, cesta prakticky nezamrzá.

Dolní Vltava se dělí na 3 úseky:1. Mělník - Praha, Holešovice (Karlín) řkm 0 - 49,52. Vnitřní Praha (Holešovice - Smíchov) řkm 49,5 - 54,33. Praha (Smíchov) - Třebenice (Slapská přehrada) řkm 54,3 - 91,5

Plavba po Vltavě je regulována dopravními předpisy, které shrnuje plavební mapa, kde je vyznačena plavební dráha, kotviště, přednosti...

Každá vodní cesta je určena parametry:- plavební komora: 85 x 12 m; hloubka 3,5 m- podjezdná výška: 4,5 m - ponor: 1,8 m

DOPRAVA NA VLTAVĚ:- Pražská paroplavební společnost, a.s. - pravidelné linkové plavby- Evropská vodní doprava, s.r.o. - vyhlídkové plavby- První Všeobecná Člunovací Společnost, s.r.o. - Prague Venice, okružní a vyhlídkové plavby- Přívozy - Pražská integrovaná doprava - PID

ANALÝZA PŘÍVOZ

P2 funguje celkem bezproblémově, vetšinou se neřídí jízdním řádem, ale spíše zájmem. V Podhůří je celkem omezená možnost využití MHD (jeden autobus za hodinu), lidé tedy hojně využívají přívozu k přepravení na druhý břeh, kde MHD funguje pravidelně a bezproblémově. Velké procento užití zahrnují také návštěvníci ZOO v Troji.

P4 funguje jako jediný pouze sezónně. Nachází se v centru Prahy, kde spo-juje Střelecký, Slovanský a Dětský ostrov. Oblast je celkem bohatě přemostě-ná, užití přívozu pouze k přepravě zde není tak časté. Hojně využíván turisty.

P3 spojuje Žluté lázně s Lihovarem. Zastávka je přímo v areálu Žlutých lázní, dokážu si tedy představit hojně využívaný letní provoz. Bohužel je ale dočasně přesunuta na Veslařský ostrov, takže velký potenciál nevidím, snad jen ten, že v této oblastí není mnoho mostů, přívoz tedy opravdu funguje jako přemostění.

P5 je přívoz mezi Císařskou loukou, Výtoňí, Botelem Admirál a Jiráskovo náměstím. Cesta trvá 15 min a pro přepravu z místa na místo nemá velký potenciál. Už nástupní stanice na špičce císařské louky není uplně vhodná. Cesta je ale příjemná a lze poznat Prahu z jiné perspektivy.

8 ~ DOPRAVA

Magdalena Nováková

PARAMETRY VODNÍ CESTY - MOSTY

PARAMETRY VODNÍ CESTY – ZDYMADLA

PARAMETRY VODNÍ CESTY – PŘÍSTAVY

Magdalena Nováková

8 ~ DOPRAVA

LIMITY PRO PLAVBUPlavba je omezena Plavební vyhláškou č. 2/2003 Státní pla-vební správy ze dne 28. ledna 2003 o úpravě čl. 9.04 a čl. 9.07 Řádu plavební bezpečnosti.

Před dosažením nejvyššího povoleného vodního stavu vztahujícímu se k příslušnému úseku vodní cesty, kdy se již zakazuje plavba všem druhům plavidel, musí být plavidla odklizena včas do ochranných přístavů nebo jiných chráně-ných míst.

PLAVBA SE ZAKAZUJE:1. v úseku Vltavy Slapy -Třebenice ř. km 91,60 až Praha -Velká Chuchle ř. km 61,70 při vodním průtoku v profilu vodočtu Praha: 600 m3/s a vyšším

2. v úseku Vltavy Praha - Velká Chuchle ř. km 61,70 až Praha (Jiráskům most) ř. km 54,30 při vodním průtoku v profilu vodočtu Praha: 800 m3/s a vyšším

3. v úseku Vltavy Praha (Jiráskův most) ř. km 54,30 až Praha - Holešovice ř. km 46,00 při vodním průtoku v profilu vodočtu Praha: 600 m3/s a vyšším

4. v úseku Vltavy Praha - Holešovice ř. km 46,00 až Mělník ř. km 0,00 při vodním průtoku v profilu vodočtu Praha:

450 m3/s a vyšším

tržniceBenedikt Markel9

IDEOVÉ VZORYVztažným bodem tohoto projektu je vídeňský Naschmarkt. Toto denní tržiště si po staletí zachovalo svou funkci, ale jeho společenská role se v průběhu 80. a 90. let značně transfor-movala. Na začátku stála snaha o prodej kvalitních lokál-ních potravin. Ty bylo v mezisezónách potřeba doplňovat o importované produkty. Jelikož jsou čerstvé zemědělské produkty základní a bezpodmínečnou surovinou kvalitní gastronomie, začaly některé stánky Naschmarktu obsazovat malá pohostinství, kavárny a restaurace s celoročním provo-zem. Tím byla návštěva trhu povýšena z rutinního nákupu na společenskou událost. (Paradoxní paralela s vývojem sho-pping mall, jejíž nedílnou součástí je vždy sekce fast food).

Metaforickým vzorem plovoucí tržnice mi pak byly Vietnam-ské říční trhy symbolizující jednoduchost a spontaneitu ná-kupu a prodeje jako součásti života na řece a v její blízkosti.

POHNUTKYNekvalitní gastronomie, která nepracuje s čerstvými surovi-nami, ale ještě často „vaří z mrazáku nebo z prášku“ a po-znamenaní nekritičtí konzumenti, pro které je levné jídlo modlitbou a čerstvé jídlo přinejlepším obavou.

Snaha o vytvoření konkurence obchodních řetězců s potra-vinami, které sledují pouze tržní logiku, ve které je prioritou rozdíl ceny nákupu a prodeje.

Dosažení úrovně prodeje srovnatelné s tyrolským obchod-ním řetězcem mpreis.

Ten dokázal zastřešit všechny pozitivní aspekty, které lze v posledních letech v obchodním segmentu pozorovat jen ve fragmentární podobě. Požitek z kvalitních produktů a es-tetický prožitek z architektury vysoké úrovně činí z nakupo-vání příjemně strávený čas.

Nastolení nové možnosti populárním farmářským trhům. Prodej lokálních produktů jednou týdně na pár místech působí podobné problémy jako solární a větrné elektrárny české přenosové soustavě: musí za ně existovat alternativní zdroje v okamžiku, kdy nefouká vítr nebo nesvítí slunce.

Plovoucí tržnice reaguje na soudobé socioekonomické aspekty a trendy nakupování a životního stylu a nabízí rámcový koncept využití urbánní rezervy pražské Vltavy.

exchangesstock exchange

magasin de nouveautés

arcades

department storechain stores

galleria

museums

franchise

mail order/catalogue shopping

pedestrian mallrailway staion

supermarket

virtual shopping

strip malldrive thru

Wal-Mart discounters

churches

warehouse clubsoutlets

discounters

category killers

entertainment shopping

convenience store

duty-free

hypermarket superette

shopping mallairportshopping

superstore

agoramarketplace bazaarshop

0 1200 1500 1580 1600 1620 1640 1660 1680 1700 1720 1740 1760 1780 1800 1820 1840 1860 1880 1890 1920 1940 1960 1980 2000

OBCHODNÍ TYPOLOGIE – VÝVOJ, MILNÍKY

Zatímco v prostorových aspektech v typologii trž tržišť (tržní ulice a náměstí) a tržnic se mnoho nezměnilo, vývoj nových obchodních typů byl v posledních sto letech překotný. Trhy si postupně osvojily soudobé ekonomické a marketingové praktiky. Využívají virtuálního nakupování (bedýnky) a organizují se pomocí sociálních sítí. Často jsou symbioticky kombinovány s jinými komerčními aktivitami.

400 př. n. l. – řecká agora kombinace veřejného náměstí a tržiště

1100 až 1300 – nárůst obchodu způsobuje přibývání „krámů“

1568 – Royal exchange London 1657 – Bostonská radnice a tržiště

110 n. l. – Trajánův trh – řez halou

1502 – Vladislavský sál – dobový trh (1607) Evropa 17. století – Obchodů

9 ~ TRŽNICE

exchangesstock exchange

magasin de nouveautés

arcades

department storechain stores

galleria

museums

franchise

mail order/catalogue shopping

pedestrian mallrailway staion

supermarket

virtual shopping

strip malldrive thru

Wal-Mart discounters

churches

warehouse clubsoutlets

discounters

category killers

entertainment shopping

convenience store

duty-free

hypermarket superette

shopping mallairportshopping

superstore

agoramarketplace bazaarshop

0 1200 1500 1580 1600 1620 1640 1660 1680 1700 1720 1740 1760 1780 1800 1820 1840 1860 1880 1890 1920 1940 1960 1980 2000

Benedikt Markel

18. stol. – Foire St-Germain 1793 – první butiky 1852 – Au Bon Marché, Pažíž první obchodní dům

1928 – obch. d. Schocken, Stuttgart

1938 – Bílá Labuť Las Vegas – 2000

airport shoppingYorkdale Shopping Center – obrovské nároky na parkovací plochy

1899 – Carson Pirie Scott B.

1897 – Staroměstská tržnice

1819 Burlington Arcade (první pasáž 1786 Galerie des Bois v Paříži)

HISTORIE / SOUČASNOST

soudobé trhy, supermarkety a obchodní cetra

přehled ploch využívaných pro trhy od středověku až do 1/2 20. století

Produkní odvtví

Územn analytické podklady hl. m. Prahy 2010164

prodejní plochy je v jednotlivých mstských ástech však velmi odlišná. Zatímco v Praze 1 pipadá na jednoho obyvatele 6,5 m2, v Praze 8 pesahuje plocha pouze 0,8 m2.

Zásadní zmna ve struktue obchodní sít nastala koncem 90. let budováním prvních hypermarket a nákupních center. Jejich obliba postupn roste a z nakupování se stává aktivita spojená s trávením volného asu a se zábavou. Nkterá obchodní centra použitými stavebními konstrukcemi a architektonickou formou ztvárnní pipomínají spíše prmyslovou a skladovou zástavbu obtížn vlenitelnou do urbánního kontextu. V posledních letech dochází k opouštní velmi intenzívní výstavby nových velkoplošných nákupních center na okrajích msta, obchodníci pecházejí na nové koncepce a nové nákupní galerie a supermarkety jsou zaleovány do mstské struktury v rámci mstských center, nap. Fénix ve Vysoanech, Arkády na Pankráci a centrum na Chodov, ale i mimo tato centra. Pesto investoi využívají výhod nkterých již existujících nákupních koncentrací a realizují zde, resp. poítají s realizací nkterých specializovaných kapacit kompletujících nabídku tchto center – mj. Zliín, Letany.

Obr. Rozložení hlavních nákupních center a nákupních ulic

Zdroj: URM, przkum Souasný stav využití území 2008 a studie INCOMA 2007

Nejvtší plošné velkokapacitní nákupní centrum regionálního dosahu ve Zliín je realizováno ve tech lokalitách – Metropole, Avion Shopping Park a Globus o celkové kapacit 110 tisíc m2 maloobchodních prodejních ploch. Nákupní centrum TESCO s regionálním dosahem o kapacit 70 tisíc m2 maloobchodních prodejních ploch vyrostlo v Letanech, kde spolu s dalšími obchodními plochami v akovicích tato obchodní zóna dosáhla 85 tisíc m2. Další nákupní centrum o kapacit 46 tisíc m2 prodejních ploch vzniklo na erném Most. Postupn se rozrstá o další velkoprodejny typu IKEA, MAKRO, HORNBACH, SIKO a velikost celé zóny je již tém 110 tisíc m2. Vedle tchto nákupních center ve vnjším pásmu msta vznikly uvnit kompaktního msta nákupní komplexy sektorového významu jako Palládium v Praze 1 o kapacit 55 tisíc m2 vetn kanceláí, na Smíchov Nový Smíchov o kapacit35 tisíc m2 a na Chodov Centrum Chodov o kapacit 50 tisíc m2 prodejních ploch. Další centra obvodového významu jsou na Vinohradech, v Dejvicích, v Holešovicích, ve Vršovicích, v Hostivai, ve Štrboholích, na Novodvorské a na Pankráci. Nov byly oteveny Galerie Fénix, Arkády a Outlet Štrboholy a Kaufland na Vypichu, a ped dokonením je galerie Harfa. Problematická je stavba multifunkního centra COPA na Národní tíd, která nepostupuje podle pvodního harmonogramu, a to z více dvod. Existují další projekty výstavby nebo pestavby objekt na nákupní centra (kostel sv. Michala, centrum Krakov, Savarin a nkolik dalších), termíny realizací závisí do velké míry na celkové hospodáské situaci.

V Praze bylo k roku 2009 celkem 279,9 ha ploch pro obchodní zaízení všeho druhu.

V hlavním mst se sousteují prodejny všech velkých etzc psobících v eské republice. V posledních letech nkteré etzce však eský trh opustily, jiné pevzaly ást prodejní sít. Deset nejvtších firem potravináského obchodu má na území Prahy 19 % prodejen umístných na území R. Prodejny nepotravináských etzczastoupeny tém jednou tvrtinou (meno potem prodejen). Je zde provozováno 85 erpacích stanic, vtšina z nich nabízí krom pohonných hmot i doplkový prodej. (Zdroj:vlastní šetení URM/STR).

Obchod v Praze podle odhad vytváí 40 tisíc pracovních míst. Poet pracovník ve vybraných kategoriích prodejen je velmi odlišný, menší specializované prodejny mají 4 až 10 pracovník, velkoprodejny 60 až 130 pracovníka hypermarkety 150 až 250 zamstnanc. V obchodní síti psobí na jedné stran velké etzce, které jsou vlastnny mezinárodními spolenostmi, na stran druhé soukromé subjekty, které se asto specializují na oblast služeb.

Novým trendem je i prodlužování prodejní doby, a to od prodeje v sobotu a nedli až po „non stop“ prodejny. Pražská obchodní sí neslouží pouze Pražanm, hojn ji využívají obyvatelé Stedoeského kraje, kteí dojíždjí do hlavního msta za prací, a ostatní návštvníci msta. Velká nákupní centra vznikají také tsn za hranicemi hlavního msta (Prhonice-estlice) což vyvolává nároky na dopravní obslužnost, ochranu životního prostedí a obavy z likvidace drobné doplkové obchodní sít. Velké objekty vyhovují nemotorizovaným zákazníkm jen v nkterých pípadech, a to pouze tehdy, jsou-li umístny na kapacitních dopravních uzlech (metro, tramvaje, železnice). Jiné jsou dostupné jen individuální automobilovou dopravou. Dochází k problémm s parkováním a nkterá díve klidná místa se stávají dopravními tepnami. Nárst dopravy obtžuje okolní zástavbu. Pro srovnání s vybranými msty v R uvádíme za každé msto nejvtší nákupní centrum.

Pražská obchodní sí se skládá z tradiních obchod v centru msta, obchod soustedných v nákupních ulicích v centrálních ástech mstských ástí, z nákupních galerií a z velkokapacitních nákupních center a hypermarket. Sortimentní složení tradiních obchod v celomstském centru je specifické, což je dáno turistickým ruchem a menším podílem trvale bydlících obyvatel. To zpsobuje horší vybavenost obchody s potravinami, drogistickým zbožím a dalšími bžnými službami, pípadn jsou poskytovány za vyšší než obvyklé ceny. Více jsou zastoupeny prodejny módy s luxusním zbožím a prodej pro turisty (sklo, šperky, suvenýry). Nákupní ulice mimo celomstské centrum mají spíše lokální charakter, jejich výhodou jsou blízkost zákazníkm, nižší cenové relace a mnohdy osobnjší pístup k zákazníkm.

Všechny oblasti msta jsou již dnes rovnomrn pokryty možnostmi nákupu „do auta“ s dojezdovou vzdáleností do 20 minut. V poslední dob dochází k renovacím tradiních obchodních dom – Tesco (Máj) na Národní tíd, rekonstruovaný a nov otevený pod názvem MY a postupn je modernizován obchodní dm Kotva.

Maloobchodní sí a její rozvoj ovlivuje ada faktor. K tm pedvídatelným patí vková struktura obyvatelstva, zmny životního stylu a s tím související zmny ve struktue poptávky další globalizaní trendy. Mén pedvídatelné jsou vývoj cen a úrove píjm obyvatel.

Vývoj od r. 2008 Po boulivé výstavb nákupních center mezi roky 1999 až 2008 se výstavba znan zpomalila, do provozu byla uvedena Galerie Fénix, Galerie Arkády, Kaufland Vypich a Outletové centrum Štrboholy. Vtšina velkých etzcpsobících v eské republice je na území hl. msta zastoupena, podíl (meno potem prodejen) se pohybuje okolo 19 % u potravináského a 24 % u nepotravináského sortimentu. Na území Prahy je provozováno (podle zjištní URM) 85 erpacích stanic. Existuje nkolik projekt na výstavbu nebo pestavbu objekt na nákupní centra, realizace závisí na vývoji hospodáské situace. Po rozsáhlé modernizaci byl oteven obchodní dm MY (díve Máj, Tesco), probíhá rekonstrukce obchodního domu Kotva. Koncepce nákupních zaízení obchodních etzc se mní, vznikají menší supermarkety ve vnitní zástavb msta.

2.11.5 KOMERNÍ SLUŽBY Skupina odvtví náležejících do „komerních služeb“, která se stala nosným prvkem terciární sféry, reprezentuje významnou ást ekonomické základny Prahy (hodnoceno jak kvalitou, tak meno kvantitou). Mezi hlavní obory (innosti) patí: pronájem a správa nemovitostí; realitní innost; pronájem stroj, dopravních prostedk, zaízení a poíta; innosti v oblasti výpoetní techniky (hardware, dodávky a poradenství v oblasti softwaru); právní a úetní innosti; daové poradenství; przkum trhu a veejného mínní; poradenství v oblasti podnikání a ízení; holdingové spolenosti; architektonické a inženýrské innosti; geologický przkum; kartografické innosti, reklama). Velká ást z tchto inností patí do tzv. strategických služeb, jejichž úrove spolu s úrovní aktivit odvtví výzkumu a vývoje je mítkem vysplosti regionální (celostátní) ekonomiky, resp. úrovn „znalostní spolenosti“ (viz následující kapitola).

Rozložení hlavních nákupních center a ulic v Praze

Zvýrazněné veřejné prostory, ve kterých se odehrávaly denní a týdenní trhy jsou rovnoměrně rozložené po celém teh-dejším městě. Vše co člověk potřeboval k životu se muselo pořídit v docházkové vzdálenosti.Předměty každodenní potřeby se kromě trhů a tržnic daly v menší míře pořídit i v hokynářstvích, přirovnatelných k dnešním „večerkám“.Dřívější trhy a tržnice nahradily su-permarkety a hypermarkety. Nabízejí kompletní sortiment globalizovaného zboží pro každého kdo přijde. Potraviny v nich nakupuje ~ 90 % Čechů.

Paralelně se rozvíjí snaha o zdravý životní styl a společensky odpovědné nakupování lokálních produktů. Odráží ji roustoucí popularita „farmářských“ trhů. Jejich periodicita se zvyšuje: z prvních namátkových pokusů, přes měsíční a v současné době týdenní trhy. Po zbytek týdne se opět nakupuje v supermarketech. Je to předpoklad pro zřizování stabilních denních trhů/tržnic lokálních potravin?

Vltavská nábřeží jsou veřejným prosto-rem vhodným pro trhy. Důraz na kvalitní zemědělské produkty posiluje; schází jim však odbytiště. Mohla by nábřeží „obsluhovat“ plovoucí tržnice/tržiště?

LetnáNa Františku

ModřanyUhříněves

ProsekButovice

Horní PočerniceHostivař

Chodovská tvrzRadotín

BudějovickáPrůhonice

VršoviceSuchdol

Toulcův dvůrZbraslav

VysočanySluneční náměstí

Jižní městoGalerie Harfa

ČakoviceDolní Počernice

HolešoviceNáměstí Míru

KlánovicePankrác

Na KulaťákuJiřího z Poděbrad

KubáňKarlín

NáplavkaAnděl

1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 8000

9 ~ TRŽNICE

Benedikt Markel

TRHY V PRAZE

Producenti v České republice (duben 2011) Obchodovaný sortiment

Návštěvnost farmářských trhů v Praze (20 .5. 2011)

Bagety a sendvičeBiobedýnkaBramboryCereálieCibuleCukrovinkyDětská výživaDýně HokaidoČesnekHruškyJablkaJiné potravinyJiné produktyKosmetika a drogerieKoření a bylinyKrmivo

LuštěninyMasoMed a včelí produktyMeruňkyMléko, mléčné výrobkyMošty a sirupyMrkev, KarotkaNápojeObilovinyOsivoOvesOvoce a zeleninaPalivové dřevo, řezivoPečivoPšeniceRašelina

SenoTextilVínoZařízení a strojeŽitoŽivočišná výroba

Samospráva Unie/svazyManažerIniciátor

veø.sek.

unie

Provozovatel

KonceptProducent

Producent

Producent

TRŽNICE

spol

eèné

rozv

íjení

pro

jekt

u

Vzájemná komunikace

1 NÁZEV PRÁCE

Problémy současných trhů:Nejisté, nepravidelné příjmy Zájmy pořadatelů?Veliké dojezdové vzdálenostiPořádání trhů nákupními centry

KONCEPT: MARKTHALLE BRAUNSCHWEIGAutor: TU BraunschweigVedoucí: Prof. Berthold BurkhardtCelková plocha: 1.000 m2

Prodejní plocha: 600 m2

Velikost stánků: 10 - 30 m2

Šířka uliček: 2,50 mOdpad: 50 m2

Sklad: 25 m2

Chladírna: 50 m2

Mezisklad spedice: 25 m2

Elektro: 10 m2

Větrání a topení: 15 m2

Chladící centrála: 15 m2

Přístup: 5 m2

Kancelář: 20 m2

WC postiž.: 6 m2

WC Ženy : 15 m2

WC Muži: 15 m2

Šatna + umývárna.: 30 m2

Úklid: 5 m2

Pohostinství (50 Sezení): 70 m2

Kuchyně: 30 m2

KONCEPT MARKTHALLE ZÜRICHAutor: ETH Zürich Vedoucí: Prof. Dietmar Eberle Celková plocha: 2.360 m2

Prodejní plocha: 1.360 m2

Odpad: 40 m2 Sklad: 200 m2

Chladírna: 80 m2 Mezisklad spedice: 200 m2

TZB: 200 m2

Kanceláře: 200 m2

Veřejné WC: 80 m2

WC zaměst. Ž.: 5 m2 WC zaměst. M.: 5 m2 Šatna + umývárna.: 30 m2 Úklid: 80 m2

Restaurace celkem: 900 m2

Provozovatel: Plovoucí tržnice

Vlastník: soukromý / mìsto

øemeslné produkty

èerstvé zem. produkty

Bio-velkoobchod

producenti

plovoucí tržnice

gastronomie

ZÁKAZNÍK

Prov. náklady

komisní prodej

komisní prodej

bonusový systém: vìrnostní sleva 3-5 %

plat

ba z

boží

Pro

duce

nty

jsou

zej

mén

avý

robc

i bio

potr

avin

aa

regi

onál

ních

pro

dukt

ù

Vyb

aven

í stá

nkù

finan

cuje

Plo

vouc

í trž

nice

platba zboží

platí

plat

ba z

boží

KONCEPTY TRŽNIC ZŘIZOVANÝCH SE STÁTNÍ PODPOROU V NĚMECKU

9 ~ TRŽNICE

Benedikt Markel

Naši nejbližší západní sousedé rozvíjejí dlouhodobě strategie lokálního obchodu. Ty se plánu-jí už na úrovni maloměst a svazků obcí. Investorem tržnic jsou často municipality nebo svazy zelinářů, méně často potom soukromníci. Mezi největší býhody patří provozní doba totožná se supermarkety. S dodavateli jsou uzavírány smlouvy na principu komisního prodeje.

Zatímco pravostranná nábřeží s náplavkami, kde je vysoká frekvence pěších i návaznost na centrum se pro kotvení plovoucí tržnice zdají ideální, levý břeh Vltavy je poměrně nehos-tinný. Potenciál kotvení tržnice v návaznosti na Malou stranu spočívá v dobré viditelnosti a přitažlivosti pro turisty a v neposlední řadě nahrazení chybějícího obchodu s potravinami.

Náplavka Dvořákova nábřeží skýtá plochu 16 000 m2 a Rašínova dokonce 20 000 m2. Díky této velkorysé ploše se zde mohou od jara do podzimu konat víkendové farmářské trhy.

Doplněním 15 lodí spojeních v soulodí plovou-cí tržnice by se získalo 6 000 m2 plochy stabilní celoroční plovoucí tržnice. Z této plochy by mohlo 4 000 m2 sloužit čistě prodejnímu účelu. Zbylá plocha by se dělila mezi zázemí, vybavení a gastronomii.

Pro srovnání, hlavní plocha vídeňského Na-schmarktu je 9 000 m2.

Kombinací plovoucí tržnice a trhů na náplavce by se dalo docílit velikých víkendových nebo svátečních trhů.

Režim plovoucí tržnice by se mohl stanovovat pružně podle poptávky a komerční úspěšnosti, tržnice by se v případě potřeby mohla rozdělit na dva menší celky.

Potenciální vhodná stanoviště plovoucí tržnice

MOBILITA PLOVOUCÍ TRŽNICE / MOŽNOST PŘESKUPENÍ

❶

❸ ❹

❷

9 ~ TRŽNICE

Benedikt Markel

Jednotlivé tržní moduly mají rozměry běžného plavidla na Vlatvě, aby nebylo problémem překo-nat plavební komory. Plavební komora by mohla být vybavena malým jeřábem pro manipulaci s tržními moduly a jejich případnou evakuaci v případě povodně.

Základní varianty modulu: gastro/prodejce, propojený/přepažený

ATELIER PETRA HÁJKA A JAROSLAVA HULÍNA 2011

ATELIER PETRA HÁJKA A JAROSLAVA HULÍNA 2011