Potenciál cestovního ruchu

VÝZNAM KULTURNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU PRO

ČESKOU REPUBLIKU Jiří Vaníček

Vysoká škola polytechnická Jihlava24. května 2012

Potenciál cestovního ruchu

Potenciál CR je chápán jako výsledek zhodnocení komplexního okruhu územních podmínek a předpokladů pro další rozvoj CR. Celkový potenciál se skládá z dílčích potenciálů, tj. možností, které v území existují pro provozování konkrétních aktivit CRKategorie dílčích potenciálů se vyskytují ve třech hlavních formách:

a) jako vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu,například vhodnost krajiny pro cykloturistiku, pro zimní sporty, pro horolezectví apod.,

b) jako určitá relativně pevně daná atraktivita, která v obci existuje a je zajímavá pro návštěvníky, například kulturně historické památky a soubory, muzea a skanzeny apod.,

c) jako kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci odjinud.

Kultura a cestovní ruch

Pro kulturní organizace a instituce je podstatné, že jedním z nejrychleji rostoucích segmentů cestovního ruchu je kulturní turismus, tedy cestovní ruch zaměřený na poznání různých forem kultury navštívené země nebo oblasti.

Kulturní turismus můžeme definovat jako „formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni především možností poznávání kulturního dědictví a kultury dané země a jejích rezidentů“

Velmi průkazným indikátorem vzrůstajícího významu kulturního turismu jsou údaje o stále rostoucí návštěvnosti světových kulturních zařízení, památek a akcí (např. muzeí, zábavních parků a historických památek).


Podle odhadů UNWTO a americké Travel Industry Association je prvek záměrné a cílené účasti na dané formě kulturní aktivity přítomen přibližně u 60 % veškerých (více než jednodenních) cest mezinárodních turistů a u asi 35 % cest tvoří dominantní motiv a náplň cesty.Kultura je významným faktorem života občanské společnosti, který podstatnou měrou napomáhá její integraci jako celku. Přispívá k rozvoji intelektuální, emocionální i morální úrovně každého občana a plní v tomto smyslu výchovně vzdělávací funkci.

Kultura a cestovní ruchKultura však má nejen integrační, edukativní a reprezentační funkci, ale je i významným hospodářským odvětvím. Spotřebovává sice prostředky ze státního rozpočtu a z rozpočtů komunálních, avšak podílí se též na jejich vytváření přímo, prostřednictvím daňových výnosů odvětví kulturního průmyslu

Příspěvek kulturních průmyslů do hrubého domácího produktu se v zemích Evropské unie pohybuje od 0,8 % až do 3 % a nepřímo tím, že vytváří podmínky pro vznik příjmů státního i komunálních rozpočtů, např. daňovými výnosy kulturního turismu, jehož významným motivem je kulturní dědictví.

Součástí aktivní ekonomické funkce kultury je i to, že nabízí pracovní příležitosti pro řadu občanů.


Význam kulturního turismu v rámci odvětví je pro ČR klíčový a kulturní sektor by proto přirozeně měl být strategickým partnerem odvětví cestovního ruchu. Z těchto důvodů je potřebné, aby se orgány státní správy kulturou zabývaly. Jejich úlohou je především vytváření finančních, koncepčních, legislativních a do určité míry i organizačně institucionálních předpokladů pro zapojení občanů do kulturního dění. Především také posílit vědomí o obrovském potenciálu kulturního turismu, reflektovat jeho zvláštní postavení, odstranit bariéry v komunikaci a zajistit spolupráci mezi kulturou a cestovním ruchem, ošetřit a rozvíjet kulturně-historického dědictví a různé formy současné kulturní produkce.

Mezikulturní dialog – důležitá součást cestovního ruch

Pojmem „Kulturní cestovní ruchu“ můžeme chápat i obecněji jako formu a náplň jakékoliv formy cestovního ruchu. Například Deklarace „Life beyond Tourism“ („Mezikulturní dialog, život za cestovním ruchem“) je mezinárodní hnutí vytvořené a podporované Nadací Romualdo Del Bianco ve Florencii, která podporuje různé kulturní iniciativy, a směřuje k „novému cestovnímu ruchu“ založeném na hodnotách, více než na konzumním způsobu cestovního ruchu, který v současné době převládá. Deklarace byla slavnostně podepsána v rámci výročního „Kulatého stolu Nadace“ dne 16. března 2008 za účasti zástupců mezinárodních organizací UNESCO, ICCROM, UNWTO, Rady Evropy, ICOMOS, IUCN a ICOM i představitelů města


V tak silně globalizované mezinárodní komunitě, jako je ta, v níž v současné době žijeme, mohou turistické destinace – zejména ty, které patří mezi světově uznávané lokality zapsané do seznamu UNESCO a jsou velmi frekventovaným cílem turistů – hrát důležitou roli jako místa zlepšení vzájemného porozumění mezi různými kulturami a civilizacemi. Cestovní ruch je připraven tuto potřebu uspokojit rozsáhlou nabídkou zájezdů, ale často podporuje pouze takové to „bezduché“ cestování. To znamená, že cestování přestává být příležitostí k získávání skutečných znalostí. Místo toho je pouze zdrojem domnělých znalostí o navštívené destinaci, která však nebyla pochopena v celém kontextu – jinými slovy, zůstává v podstatě nepochopena.


A nikoli jen s ohledem na to, kdo nabídne lepší produkty a služby, ale především s ohledem na to, aby měl turista přístup k pravdivému pochopení historických, kulturních, společenských a sociálních potřeb. Měl by uspokojovat potřebu vzájemně se kulturně a společensky obohacovat a motivovat. Hybná síla ke zlepšení přichází spíše z naléhavé potřeby obohacovat se prostřednictví mezikulturního dialogu a ne jen horečného hledání nabídky stále více standardizovaných služeb.A tak při správném nakládání s turistovou investicí, jak časovou tak i finanční, pokud pomlčíme o ekonomických zájmech dané destinace, je hlavním přínosem právě dialog mezi jednotlivými kulturami.

Vývoj názorů historických měst na vztah památek a cestovního ruchu

První evropské symposium o historicky zajímavých městech, Split, 1971:Příslušná města by měla oprávněně očekávat pomoc státu pro svoji ochranářskou politiku, a vyjadřují přání, aby pro tento účel byl zřízen zvláštní finanční fond, a to pokud možno na evropské úrovni (evropský fond památkové ochrany).

Třetí evropské symposium o historických městech, Mnichov a Landshut, 1976:zrevidovat zásady integrované památkové péče v oblasti územního plánování i stavební činnosti, potřebu přerozdělit podstatné příspěvky z národního (nebo regionálního) rozpočtu, vyčlenit na obnovu architektonického dědictví.


Čtvrté evropské symposium o historických městech Fribourg, 1981: ochrana historických památek a rezervací představuje zásadní úkol s významnými sociálními a kulturními dopady a nepřímo ovlivňuje oblastí služeb, jako představuje například turistika. litují obecného nedostatku finančních prostředků věnovaných na památkovou péčiPáté evropské symposium o historických městech, Sevilla, 1985: uznává nepopiratelnou skutečnost, že prostředí s atraktivními historickými budovami přitahuje velký počet turistů a tak zvyšuje ekonomický potenciál této oblasti, doporučuje bankám a dalším finančním institucím, aby uvažovaly o větších investicích do opětného využívání historických budov a podporovaly imaginativní projekty integrované památkové péče.


Šesté evropské sympozium o historických městech, Cambridge, 1989: upozorňují, že CR je rozvíjející se odvětví průmyslu, a že historická města Evropy přitahují turisty ve stále větším a často alarmujícím počtu, jsou třeba radikální opatření na regulaci dopravy (negativní dopady svého působení v historických městech), zlepšit informační a průvodcovské služby pro návštěvníky, aby ti se mohli z návštěvy měst více těšit, více se dozvěděli, a tak se zvýšilo jejich respektování historické struktury měst zaváděly programy mimosezónních návštěv a návštěv okolních regionů historických center vyzvaly vlády států a mezinárodní agentury, aby akceptovaly společnou odpovědnost za evropské historické dědictví


Sedmé evropské symposium o historických městech, Istanbul,1992: je třeba dosáhnout soulad mezi ekonomickým vývojem a péčí o historické dědictví. je třeba zajisti účast obyvatel u všech rozhodnutí, jež mají dopad na kulturní a historické dědictví, zachování historického dědictví závisí na jeho smysluplném využívání při dané hustotě turistického ruchu v historických městech a čtvrtích je důležité, aby místní úřady měly pravomoc finančně přispívat z fondů navýšených o výnosy z turistického ruchu, péče o poklady minulosti představuje investici do budoucnosti,finanční prostředky jsou potřeba nejen pro obnovu tohoto dědictví, ale též pro jeho údržbu a správu,

Podíl kulturního cestovního ruchu na příkladu jižních Čech

Přes velké kulturní dědictví, které jižní Čechy mají k dispozici (dvě památky UNESCO, 7 městských památkových rezervací a řada městských památkových zón, největšího množství vesnických památkových rezervací a zón v ČR, hradů a zámků atd.) je převládající motiv k návštěvě jižních Čech příroda (čisté životní prostředí, lesy, vodní plochy a toky, klidné prostředí bez hluku, dobré podmínky pro aktivní rekreaci), teprve na druhém místě je kultura (historická města a památky, kulturní akce, zábava), jiné důvody jsou především služební cesty nebo návštěva přátel a příbuzných


Tomu odpovídají i hlavní aktivity návštěvníků při pobytu, které jsou uvedeny pro všechny návštěvníky (tuzemce i cizince) s rozdělením na letní a zimní průzkum. V kategorii kultura převládá návštěva kulturních památek. Proto se tak výrazně liší podíl těchto odpovědí v létě a v zimě.

Tomu odpovídají i hlavní aktivity návštěvníků při pobytu, které jsou uvedeny pro všechny návštěvníky (tuzemce i cizince) s rozdělením na letní a zimní průzkum. V kategorii kultura převládá návštěva kulturních památek. Proto se tak výrazně liší podíl těchto odpovědí v létě a v zimě.

Podíl hlavních motivů k návštěvě jižních Čech

56

64

36

24

8

11

0% 20% 40% 60% 80% 100%

cizinci

všichni

příroda kultura jiný


Hlavní aktivity návštěvníků jižních Čech při pobytu v regionu sport turistika kultura nákupy lov lázně

léto 22% 23% 37% 9% 8% 1% zima 26% 26% 21% 22% 3% 2%

celkem 24% 24% 31% 14% 6% 1%

Co se vám vybaví, když se řekne dovolená v jižních Čechách?

příroda, krajina památky, historická města

prázdniny, dovolená,

rekreace, klid

možnost sportovního vyžití, možnost turistiky

43 22 8 8

jiné zlepšení služeb, pohostinství

nic Temelín

8 6 4 1


Co se vám v jižních Čechách nejvíce libí?

příroda, krajina

památky, historická

města

jiné, nic, nevím

možnost sportovního

vyžití, možnost turistiky

zlepšení služeb

52 29 10 6 3


Podrobný průzkum mezi cizinci prokázal, že ve všech městech motiv návštěvy památek převládá nad aktivitami spojenými s pobytem v přírodě. Pro zahraniční turisty jsou historické památky větším lákadlem než pro tuzemské turisty.

Hlavní aktivity nerezidentů při pobytu ve městech jižních Čech

Odhad podílu kulturního a městského cestovního v ČR

Podíl Prahy na celkovém počtu zahraničních turistů v roce 2003 byl 47,1 %, pro tuto část turistů můžeme považovat jako hlavní motiv návštěvy kulturní CRV ostatních částech republiky předpokládejme, že podíl kulturního turismu u cizinců, jako v jižních Čechách a činí 36 %.

Znamená to, že kulturní a městský cestovní ruchu se na aktivním (příjezdovém) cestovním ruchu podílí asi 66%.

Odhad podílu kulturního a městského cestovního v ČR

U domácího cestovního ruchu v jižních Čechách je podíl kulturního cestovního ruchu asi 22%. Lze odhadnout, že podíl v Praze by byl vyšší, ale v jiných částech ČR nižší a že v celostátním měřítku by zhruba odpovídal situaci v jižních Čechách.Lze tedy říci, že pro zahraniční turisty jsou památky třikrát častějším motivem k návštěvě než pro domácí turisty.

Zcela právem můžeme říci, že památky a historická města jsou našim „mořem“ a že investice do obnovy památek se vyplatí především z hlediska devizových příjmů České republiky

Městské památkové rezervace a cestovní ruch

Výzkum jsme zaměřili i na postoje občanů k cestovnímu ruchu. V této oblasti jsme položili respondentům dvě otázky

První vyjadřovala subjektivní vnímání počtu turistů ve městě. Respondent si mohl vybrat jednu ze čtyř odpovědí: často, občas, zřídka, nikdy.

Spolu s průzkumem názorů obyvatel měst byl také zkoumán profil návštěvníka (turista + výletník). Pokusili jsme porovnat subjektivní vnímání počtu návštěvníků obyvatelem města a odhadnutým počtem návštěvníků stanovených z dotazníkového šetření mezi návštěvníky.

Jak často jste se setkal s turisty v historickém centru vašeho města?

U Českého Krumlova odpovědělo 98 % respondentů, že často.U druhého města s památkou UNESCO je to 89 %. Nejméně vnímají četnost turistů ve městě obyvatelé krajských měst.

Vztah mezi objektivním počtem návštěvníků a subjektivním vnímáním obyvateli města

Co udělat pro zvýšení návštěvnosti turisty?

Každý respondent mohl uvést maximálně tři odpovědi: a)budování infrastruktury a zlepšit pořádek a vzhled města, b)zlepšit propagaci města, jako destinace cestovního ruch, případně vybudovat další informační centrum ve městě, c)zavést dotace na opravy domů v historickém centru města.

Poznatky z výzkumu v MPR

Největší zájem o problematiku ochrany památek mají obyvatelé měst, která jsou na seznamu památek UNESCO.Nejmenší znalosti mají obyvatelé velkých krajských měst.Ve všech městech převládá názor, že prohlášení historického centra za MPR je pro město přínosem.


Byl zkoumán vztah obyvatel k jejich městu. Největší podíl odpovědí „Jsem hrdý na to, že bydlím v tomto městě anebo alespoň spokojený s životem v tomto městě“, byl u obyvatel Brna, které je druhým největším městem České republiky a důležitým kulturním a společenským centrem. Na druhém místě je Tábor a třetí Jihlava. Je patrné, že identifikace s městem, ve kterém občan bydlí, je závislá na mnoha faktorech a existence MPR není hlavním motivem. Nejvíce si přítomnost turistů uvědomují obyvatelé měst, která mají v historickém centru památku UNESCO. Nejméně si uvědomují přítomnost turistů obyvatelé krajských měst.


Relativní rozdíl počtu návštěvníků na jednoho obyvatele města ve zkoumaných městech je enormní.Zatím co u Brna jsou to asi 2 návštěvníci na obyvatele za rok, v Č. Krumlově je to téměř 90 návštěvníků. To je také důvod, proč v tomto městě na otázku „Co by město mělo dělat, aby k vám jezdilo více turistů?“ odpovědělo 38 % obyvatel, že si nepřejí, aby se počet turistů dále zvyšoval.

Děkujeme Vám za pozornost

Documents

Potenciál cestovního ruchu