Pot&Lesk - září 2009

září 2009

POT LESK&K l i c p e r o v a d i v a d l a

7.

U nás léto nekončí!

Daniela, kapustňáci, Lermontov, dermato-logický test a JustýnaNová divadelní sezóna je tady. Podobna ptačímu holátku obrůstá novými klicpeříčky... A první výstava teatrálního zvířectva nás čeká už v říjnu!Komedie NÁMĚSTÍ BRATŘÍ MAŠÍNŮ nasměruje prvně do Hradce DANIELU KOLÁŘOVOU a kapustňáky. Daniela je pro Čechy rodinné herecké stříbro, k tomu není třeba nic dodá-vat. Zato kapustňáci se na našich jevištích prosazují poměrně zřídka, neboť nemáme České moře...

Další torpédo z Vinohrad - tentokrát režisér Daniel Špinar - připravuje velkolepou ruskou kla-siku - Lermontovovu MAŠKARÁDU. Pánové, všichni si po tomto představení necháte narůst huňaté kotlety a při návštěvě Tesca budete mluvit ve verších, za to Vám ručím!!!

Možná jste taky četli o novém objevu kalifornských dermatologů. Ti zjistili, že OBČANŮM, KTEŘÍ SI KOUPÍ V KLICPEROVĚ DIVADLE PŘEDPLATNÉ, VÝRAZNĚ POMALEJI BLEDNE A VYDROLUJE SE PRÁZDNINOVÉ OPÁLENÍ... Fíha, to je poučné, viďte?

A co bych to byl za tatínka, kdybych se po prázdninách nevracel nadšený ze své dcery JUSTÝNY... Přidám tedy k dobru dvě její moudra. Když jsme se Justýny ptali, co se jí v noci zdálo, zda měla nějaký sen, tak odpověděla:„Mám jenom jeden sen. Mám ho v kapse.“

A když jsme se byli v holešovickém DOXu podívat na Entropu Davida Černého, změřila si to kontroverzní dílo pohledem a prohlásila:„Trochu to vypadá jako můj domeček.“

Takže tak. Milí přátelé, potiví a lesklí, vítejte v útrobách Klicperova krasohledu! Hodně štěstí a radosti do nové sezóny!

Váš David Drábek.

2.

POT LESK&

POT&LESK Klicperova divadla - 7 / 2009 3.www.klicperovodivadlo.cz

Z PRÁZDNIN…4/ Jak se topí Klicpera

KLICPEROVO OKÉNKO10/ Václav Kliment

Lněnička přichází

NA KAFI S LENKOU12/ V létě

ČEKÁNÍ NA VÁCLAVA14/ Vybrali jsme pro

Vás to nejlepší z festivalového programu

TĚŠTE SE!22/ Zkoušíme „Mašíny“!

PŘEDPLATNÉ28/ Připravili jsme v

sezóně 2009/2010

PŘEDSTAVUJEME34/ Jan Bílek – nový člen

souboru Klicperova divadla.

ObsahOBSAH A ÚVOD

4.

POT LESK&


Vlastimil Čaněk, bezkonkurenčně nejstarší vodák každého kempu.

Jak se topí Klicpera.DĚLO SE O PRÁZDNÍNÁCH

Především zásluhou kulturního a sportovního referenta Klicperova divadla Vojtěcha Bráníka Dvořáka se našemu divadlu povedl nevídaný kousek – v cel-kovém počtu 16 kusů (včetně příbuzných a přátel) jsme se statečně poprali s vltavskými vlnami a zpestřili si tak prázdninové lenošení nečekaně náročnou sportovní činností. Lodní deník, vedený dramaturgyní a kronikářkou výpravy Sloukovou, bohužel poskytuje o účastnících pouze kusé, ve většině případů nepub-likovatelné zkazky, i přesto se pokusíme na jejich základě průběh celé expedice zrekonstruovat.

21. 7. 2009HK – PHA – VYŠŠÍ BROD – ROŽMBERKV nelidských pět hodin ráno se účastníci zájezdu sešli na hradeckém nádraží, zava-leni napěchovanými batohy, stany, spacáky a příručními zavazadly. Jen Čepelka si vezl miniaturní sud, do kterého se mu vešla veškerá osobní výbava včetně neko-nečných zásob slivovice. Zanedlouho došlo k připojení pražské sekce a následnému kolektivnímu převlékání do stylových bílých dresů (autorkou Iva Hellingerová) se sloganem „Klicpéráci expedice Vltava 2009“. I bez nich bychom se ovšem nepoztrá-celi, neboť hlasité performance různého charakteru, školácké kouření na záchodku, nekontrolovatelné výbuchy smíchu, či diskuze s průvodčí, které nás provázely celou cestu, jasně dokazovaly, kdo je ve vagónu pánem. Převzetí lodí, vest, pádel a sudů proběhlo bez problémů a nezbylo než vrhnout se statečně do vln. Mazácká dvojice Dvořák-Slouková sice sjela jako první první jez, kolega Čaněk byl sice bezkonku-renčně nejstarším vodákem každého kempu, Vrběcký sice oslňoval svou čelov-kou a Kučová s Vodochodskou vrchním dílem plavek, Hellingerovic family sice vítězila nepřetržitým pobytem ve vodě, Číža s Bohouškem klidnou silou a Dvořák junior začleněním do kolektivu….. přesto se největší atrakcí dne stala kontroverzní posádka Zavičár-Richtermoc, nápadně připomínající oblíbenou filmovou dvojici Rákosník–Turek. Richtermocovy drsné povely natolik stupňovaly Zavičárův stres z vodního živlu, že se hláška „Pane Pávek – já nechci k Turkovi!“ okamžitě stala hitem výpravy.

- - Bohoušek se vydal na hrad. Zkoulel se z hradeb, ztratil hodinky a utržil škrá-bance různých tvarů, většinou rovných. - - Filip přemýšlí, že bude lákat děvčata na svůj apartmán Husky a motorový člun Záviš. - - Jana zkoumá svůj Tescostan za 199 Kč - - Zaměstnankyně penzionu Kámasutra v Rožmberku se z balkónu snaží komunikovat s pánskou částí souboru, především stydlivým Dvořákem. - -

Celá výprava zachycena těsně před vyplutím.

Bohouškova bezedná ledvinka skrývala mnohé poklady…

Ahóóój!

Pánská část souboru se snaží o dobytí rožmberského pensionu

I na tato těla se můžete těšit v našich inscenacích!

Stylová firemní trička vlastní výroby.

6.

POT LESK&


DĚLO SE O PRÁZDNÍNÁCH

22. 7. 2009ROŽMBERK – ČESKÝ KRUMLOVPo menší proměně lodních posádek jsme se utkali se zákeřným jezem, který Klicperovo divadlo porazil na skóre 5:3. Slovy kormidelníka Vrběckého: „Pohled na situaci po sjezdu šlajsny byl žalostný. Plocha pod jezem vypadala jako rybník při výlovu. Vodou se brodilo deset nešťastných lidí, kteří připomínali rybáře, zatahující sítě. Lovili lodě, barely a stany, děvčata si urovnávala pocuchané účesy. Situace byla nepřehledná. Zatímco někteří (Richtermoc) zuby drželi loď, pádla, barely a cigára, jiní (Čaněk) se unášeni proudem vzdalovali směr Krumlov. Do toho jsme vjížděli my, Vrbič a Záviš, ten den překřtěný na Štěpána Hilgerta. Projeli jsme naprosto profesionálně. Míra byl v extázi a rázem se stal nejlepším háčkem výpravy.“ Náš kolektiv se přirozeně stal ozdobou každého kempu, především díky neodolatelné interpretaci písní Dalibora Jandy a bratří Nedvědových, což dokonce vedlo k roz-poutání nebezpečného konfliktu s neznámým ctitelem poctivé české písničky. - - Klicperovo divadlo kolektivně zakoupilo zdánlivě voděodolná pouzdra na mince - - Markéta Krtek vyměnila kormidelníka. Čáňa totiž vzadu pádloval jako drak, v domnění, že ji dojede. - - Noční filosofická debata trojice Richtermoc- Tuzemák - Slouková zvolna přešla do ranní kempové talkshow - - Francouzská sekce byla opět velmi vymáchaná a veselá - - Oheň zhasnul, nebyla v mém stanu, ani ve svém a noc přešla k ránu… - -

Na každého jednou došlo…Vrbič – mapič – čelovkář

8.

POT LESK&


23. 7. 2009KRUMLOV – KORUNAMy pluli dál a dál, v zelenééé lesy…, ovšem mraky pluly též a byly čím dál černější. Na závěr pěkného dne stráveného v krumlovské pizzérii tedy přišel vodní sprint směr Koruna. Časovku včetně postavení stanů zvládli naši hrdinové na výbornou. Poté se vydali do nedaleké hospody, ukryli se na její zahrádce před bouřkou a vytvo-řili si tam soukromý bar, napěchovaný vlastním alkoholem. Následoval návrat do kempu, plný napjatého očekávání. Naše stanoviště se totiž mezitím proměnilo v brouzdaliště…. - - Dnes konečně začalo pršet. Háček, kterého prodali za startku, je rád, že přišla voda. A taky zelená, a taky hnědá a taky červená. Jen je zvědav, co bude dál. - - Turek celou cestu zpíval a obšťastňoval kolemjedoucí lodě a rafty. - - Čížek odmítá sjíždět další jezy - - Slouková tvrdí, že jestli to její stan přežije, bude až do smrti nakupovat v Tescu - - Bratři Dvořákové se vydávají za fanoušky FC Bohemians a až do ranních hodin halekají zelené chorály - - „Tam je to tak rychlý, že než bych se utopil, tak bych skončil na břehu!“(Bohoušek, Master of Jez) - -

24. 7. 2009 KORUNA – PHA – HKVracíme se beze ztrát na životech. Zvažujeme zařazení Měsíce nad řekou, Paní z moře a Rusalky do dramaturgického plánu příští sezóny. Už se těšíme na příští prá-dniny a plánujeme, jaký veletok pokoříme tentokrát.Ahóóóóój!

napsala Jana Slouková

Zpáteční cesta vlakem už byla výrazně poklidnější.

Zlatá Koruna hrála ve skutečnosti všemi barvami…

Držitel vodáckého titulu Skokan roku, Miroslav zvaný Záviš.

Tábor rozbit, sil ubývá…

DĚLO SE O PRÁZDNÍNÁCH

10.

POT LESK&


ZE ZÁHROBÍ

KlicperovookénkoVelevážené čtenářstvo,drazí měšťané hradečtí!

Pozdraviti bych vás chtěl na sklonku léta tohoto, kteréž mi překvapení nejedno při-neslo a snad navěky zapsáno bude v paměti mé neblaze. Coby kantor naučil jsem se ctíti čas prázdninový, tak jak to jen školáci či lid divadelní zná. Snad jako projev blahosklon-ného ocenění, že v sezóně příští v divadle mém hradeckém Hadriána mi uvedou, chtěl jsem přítomností svou oblažiti volný čas souboru tamějšího a zúčastniti se jeho prázdninových radovánek. Ach kdybych zpět vzíti mohl rozhodnutí toto… však pozdě lkáti a bycha honiti. Nejprve zkusil jsem s nimi živel vodní pokořiti. Prosím Vás, byste nyní posoudili náhodu, která mě mohla život státi. Slunce nemilosrdně bodalo a celá výprava pospíchala k Vltavě. Přeplněný vůz železniční, rychlejší než koňský omnibus, se zrovna prohýbal výletníky. Mezi nimi jsme seděli i my. Hradečtí obdrželi loďky a v oka-mžení vrhli se všichni hlava nehlava k řece. Plavidlo za plavidlem odráželo se od břehu, já jak vzduch čirý byl jsem přehlížen, snad bylo to tím, že oranžové vesty fešné se mi nedostalo. Loď poslední odplula ode břehu právě v okamžiku, kdy jsem – udýchaný – k ní dobíhal. Nervózně volal jsem z plných plic, by se vrátili pro mne, otce dramatu

českého, ale snad měli loď už dost přetíže-nou. Co jsem měl dělat, nu vydal jsem se podél toku po svých. Když tu co nevidím – plavidlo vpustilo se do jezu a uprostřed řeky proudu převrhlo se. Byl bych jistě v zmatku tomto utonul. Tak jsem, milí vlastenci, při vší smůle měl ještě z pekla štěstí. I další pokus můj sblížiti se se souborem hradec-kým nedopadl ve zdaru. Hluk a hlomoz nesl se pozdní tmou až k okénku mému, vyhlédl jsem a viděl veselé dostaveníčko v klubu diva-delním. Cože se to v nočním tichu dělo, kdo si to dovoloval rušiti klid a spánek počest-ných lidí? Již chtěl jsem pohnat drzouny k odpovědnosti a exemplárnímu potrestání. Zvláště toho vlasatého, co uprostřed kruhu stál a zběsile klátil pažemi. Snad na počest mou něco herci mí připravili, domýšlel jsem si s tichou nadějí a vydal se za nimi. Hned opili mě lihovinou čirou, do zpěvu bylo mi náhle, tu začal jsem s Andulka konopí močila a jinými rozpustilými popěvky stu-denta Škroupa, všici zalykali se blahem, však důvodem k tomu nebyl jsem já, ale malý Mikuláš, nově rozený to syn jednoho z kum-štýřů. Zhrzen odpotácel jsem se k domovu, se slovy čerstvému otci určenými: „Dobřes to, Tomáši, vyvedl; ale pro podruhé pamatuj,

že Václav Kliment Lněnička lépe by robátku sedělo!“ Zbytek času prázdnového raděj už jsem se svými druhy básnickými strávil. Také nebylo to však bez nepokoje. Tulák Mácha vytáhl mě na pouť dalekou. Osamělí kráčeli jsme stezkou ouzkou na rozlehlém temenu hor krkonošských pod vrcholkem Sněžky. Temné vlasy jeho syčely ve větru kolem bledých líc a pěkného čela, modré oko jeho nevýslovnou prozrazovalo touhu, ctižádostí mou bylo však jen vrcholu dobýti, daleko od divadla a lidí s ním spřízněných. Konečně obešli jsme skalinu a vrchol již se přibližoval. Však tu co nevidím – hřebenu po straně druhé dosíci chce dvojice jiná, z nástěnky divadelní mi známá. Předběhli nás zákeřně a vlajku na vrcholu hrdě vztyčili. Mácha vztekem a nevýslovnou touhou zlou zapálený vrhnouti chtěl se z tmavé hory,

nelze vypsati žalost, která srdce mé zas popadla. Zpátky jel jsme raděj dráhou lanovou s předse-vzetím, že prázdniny příští již Parnas literární neopustím a na hradecké hemžení shlížeti budu jen z busty mé, na divadle vyve-dené. Však ještě doprošovati se budou, by Klicpera s nimi čas volný potrávil!

Váš starý přítel

Václav Kl. KlicperaV Hradci Králové29. srpna l. P. 2009

12.

POT LESK&


NA KAFI S LENKOU

Milí laskaví čtenáři, musím se přiznat, že po letošních prázdninách se stávám ještě větší fata-listkou, než jsem byla předtím. Začínám věřit, že když si osud umane, dokáže vás zcela bezdů-vodně zdecimovat, a jindy zase naprosto nečekaně vás zvedne ze země, opráší vaše hadříky, utře nudli u nosu a uznale poplácá po rameni. A pak už je na vás, zda naivně uvěříte ve věčné poplácávání, či pochopíte, že osud vám to zase po nějaké době pěkně spočítá.

Když začaly prázdniny, málem jsem napsala dopis své psychiatrické paní doktorce. Témata byla tři. První je nezveřejnitelné, druhé mělo téma: „Moje finance“ a třetí: „Moje třídní nenávist.“

A navíc jsem věděla, že letos neuvidím moře, a to ve mně vždycky vzbuzuje pocit ukřivdění. Moře miluju nade vše, dokáže mne povzbudit i ukonejšit, naplnit mne pocity vznešenosti a velkorysosti.

Díky Bohu, mám však ještě další lásky. Lesy plné hub, které mám na dosah, a také Luhačovice, krásné město plné přátel. A právě v lesích a v Luhačovicích se na mne začal osud zase usmí-vat. Na Moravě jsem potkala kolegy z Uherského Hradiště, místní přítelkyně a konečně přá-tele astmatiky, kardiaky, alergiky, zkrátka chroniky všeho druhu. Je pravda, že všemožně sípají, kašlou, do schodů sotva lezou, ale když je potkáte po dešti pod širým nebem - je s nimi velká sranda. A protože letos na Jižní Moravě slunko pralo jako ve Splitu, setkávali jsme se hlavně v bazénu a U Sedlářů, což je vinárna, kde sedíte sice pod střechou, ale vše je otevřené, a tanečky se konají pod hvězdnou oblohou. Kolem jedenácté jsme vypuštěni do temné noci, jdeme do kopce ke svému krátkodobému bydlišti, a kdo je schopen, tiše si zpívá.

Jsou však mezi námi tací, kteří i v pokročilejším věku podléhají hravosti a soutěživosti. Patřím mezi ně a proto se zúčastňuji bowlingu a karetních her, které se tady smrskly na soutěž v „prší“. Mohu se pochlubit, u stolu jsem patřila k těm lepším. Pokud jde o koule a kuželky, tam jsou mé výkony velmi nevyrovnané, a tak jsem se podvakrát stala majitelkou ceny útěchy (Tužka Radegast a otvírák Radegast).

A pak jsem odjížděla, slunečný den naši zemi vybarvil dozelena i dozlatova, moravské ves-ničky byly čisťounké a plné květin, městečka jako vymalovaná a já trošku slzela, že moravská nářečí uslyším nejspíš zase až za rok.

Přivítaly mne Východní Čechy, hned jsem vyjela do Orliček a jala se houbařit. Košík křeme-náčů, košík hnědáčků, růžovky, prostě ráj. A moje duše okřívala, a i když tělo bolelo dál, už mi to tolik nevadilo. Pak přišla dobrá zpráva, díky čemuž jsem odsunula to smutné, co mne potkalo, a život se pomalu srovnal do přijatelných mezí. Houbařili se mnou kamarádi, hou-bařila se mnou vnoučata, všichni jsme byli úspěšní a omáčka nám chutnala.

Doma v Hradci jsem zjistila, že můj počítač vynechává při psaní písmenka a usoudila, že je to proto, že je plný prachu. A tak jsem logicky vzala vysavač a svou klávesnici jsem vyluxovala, až písmenka nadskakovala. A vidíte, píše jako nový. A tím chci říci, že když je vám osud nakloněn, projde vám i taková šílenost jako je luxování elektroniky.

Milí laskaví čtenáři a nezapomeňte: nashledanou v divadle!

Vaše Lenka

Na kafi s Lenkou

14.

POT LESK&


ČEKÁNÍ NA VÁCLAVA

Čeho se mimo jiné dočkáte během letošního Čekání na Václava? Ze 48 předsta-vení, které jsme pro vás v termínu od 28. září do 28. října přichystali, pro vás

vybíráme 12, které by rozhodně neměly uniknout Vašemu zájmu!

Čekání na Václava

1. 10. 2009 – 19.00SCÉNA V PODKROVÍPOVÍDÁNÍ V PODKROVÍ Lenka Loubalová představuje vynikající českou herečku DANIELU KOLÁŘOVOU!

Daniela Kolářová přijala roli v nově chystané inscenaci Davida Drábka Náměstí Bratří Mašínů. O svých prvních dojmech ze zkoušení v Klicperově divadle, o spolupráci s Davidem Drábkem a mno-hém dalším si bude povídat s Lenkou Loubalovou v rámci pravidelného cyklu Povídání V Podkroví.

4. 10. 2009 – 17.00STUDIO BESEDAJAN VODŇANSKÝ, PETR SKOUMAL:S ÚSMĚVEM IDIOTA ATD.

Po třiceti letech se V + S vracejí na místo činu s některými diváky, jejich dětmi a vnuky.Petr Skoumal a Jan Vodňanský hráli v Činoherním klubu v letech 1969 – 1974. Po prvním autorském programu S úsměvem idiota (květen 69) postupně následovaly dva další: Hurá na Bastilu (duben 70) a S úsměvem donkichota (listopad 70). Spolu s autory vystupovali v těchto programech Táňa Fischerová, Miloslav Štibich, Leoš Suchařípa a další.

16.

POT LESK&



4. 10. 2009 – 19.00HLAVNÍ SCÉNADIVADLO BEZ ZÁBRADLÍ PRAHAEUGENE O´NEILL:CESTA DLOUHÝM DNEM DO NOCI

Děj hry „napsané slzami a krví“ se odehrává v letním bytě rodiny Tyronů. Mary se právě vrátila z léčby závislosti na morfiu, ale James s Jamiem již tuší, že zcela vylé-čená není. Mezitím Edmund začal silně kašlat a později se u něj potvrdí tuberkulóza. Jamie a Edmund selhávají ve své kariéře. Všichni se hádají a alkohol teče proudem.

Tento den rodiny Tyronů ale není nevšední. Je to spíš dlouhá řada podobných dní, plná hořkosti, bojů a pod nimi skryté lásky…

Hrají: Jiří Bartoška, Zuzana Bydžovská, Michal Čapka, Filip Čapka, Zuzana Čapková Režie: Alice Nellis

8. 10. 2009 – 19.00STUDIO BESEDASTUDIO DVA PRAHAARNOŠT GOLDFLAM:DÁMSKÁ ŠATNA

Jestlipak víte, která míst-nost v divadle je opravdu ta nejdůležitější?Zajímavé srovnání inscenací hry, napsané původně pro herečky Klicperova divadla. V autorově režii je v Hradci na repertoáru již čtvrtou sezonu.

Hrají: J. Krausová, Z. Žádníková / Volencová, N. Divíšková / G. Vránová a A. KačerováRežie: Jakub Maceček

11. 10. 2009 – 19.00HLAVNÍ SCÉNADIVADLO KOMEDIE PRAHAJOSEF ŠKVORECKÝ:LVÍČE

Příběh flirtu mezi sebevědo-mým redaktorem a záhadnou slečnou se odehrává v atmo-sféře prázdninové Prahy šedesátých let. Na pozadí kabaretu tehdejší nakladatelské praxe prožívá Karel Leden životní otřes neúspěšného donchuana. Veden touhou porozumět slečně Stříbrné podstupuje cestu do nitra vlastní duše. Josef Škvorecký svůj román žánrově určil jako detektivku, jako „pokleslý žánr k vylíčení věcí, které nejsou nedůležité“, ale také jako moralitu o „cynismu z bezmoci pod vládou totalitní zvůle.“ Osobní existenciální drama se tak stává dobovou metaforou společenské tendence.

Hrají: Roman Zach, Gabriela Míčová, Hynek Chmelař, Martin Pechlát, Dana Poláková, Jiří Štrébl, Ivana Uhlířová, Vanda HybnerováRežie: Viktorie Čermáková

12. 10. 2009 – 19.00STUDIO BESEDAHADIVADLO BRNOVÁCLAV HAVEL:ŽEBRÁCKÁ OPERA

Téměř úsměvná hra Václava Havla v režii jeho nejvěrnějšího Andreje Kroba o věčných hrátkách o moc, majetek a peníze ve světě obráceném na ruby, kde

se ti nejmocnější navzájem tak obratně ukecávají, že by jim to mohl závidět kdejaký dnešní politik, kde pro svá přesvědčení umírají kapesní zloději na popravišti, prosti-tutky filosofují o problémech lásky, dcery donáší svým manželům na své tatínky, a kde ten, kdo neví, že slouží, slouží nejlépe.

Hrají: Ján Sedal, Cyril Drozda, Marie Ludvíková, Julie Válková j.h., Karel Beseda j.h., Ilona Baráth j.h., Eliška Mesfin Boušková j.h. a dalšíRežie: Andrej Krob

18.

POT LESK&



14. 10. 2009 – 19.00STUDIO BESEDASTRAŠNICKÉ DIVADLO PRAHAVLADIMÍR KÖRNER, EVA BERGEROVÁ:ÚDOLÍ VČEL

Původní scénář k slavnému filmu Františka Vláčila převedl Vladimír Körner do knižní podoby, ze které čerpala autorka inscenace. Příběh o tom, jak udělat člověka svatým, o neslu-čitelných podobách štěstí, o sváru ideálu duchovního a fyzického těla.

Hrají: L. Krbová, J. Novotný, J. Zadražil, J. Skopeček, J. Nohýnek a J. RacekRežie: Eva Bergerová

15. 10. 2009 – 19.00STUDIO BESEDASCÉNA KOLOWRAT – NÁRODNÍ DIVADLO PRAHAALEŠ BŘEZINA – JIŘÍ NEKVASIL:ZÍTRA SE BUDE…

Proces jako opera. Divadelně působivé zpracování nechvalně známého soudního procesu s Miladou Horákovou, který ji dovedl až na popraviště. Tento hudební příběh je sestaven ze šokujících dobových dokumentů a citací ze soudních spisů. Inscenaci vévodí především sugestivní výkony legendární Soni Červené a Jana Mikuška. Dílo Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila se setkalo s nebývale pozitivním přijetím diváků i kritiky a úspěšně se předsta-vilo na řadě domácích i zahra-ničních divadelních festivalů. Autoři získali za toto dílo Cenu Sazky a Divadelních novin a v anketě Divadelních novin byla vyhlášena jako druhá nejlepší inscenace roku 2008.

Hudba: Aleš BřezinaRežie: Jiří Nekvasil

19. 10. 2009 – 19.00HLAVNÍ SCÉNAKLICPEROVO DIVADLO HRADEC KRÁLOVÉVILÉM MRŠTÍK:PANÍ URBANOVÁ

Dramatická prvotina Viléma Mrštíka (1863) z roku 1889 zobrazuje život na morav-ském maloměstě, plný jalové nečinnosti, pitek, karbanu, nevěr a záletnictví, mrav-ního cynismu a marného snění. Téma hry, ztvárněné se šokující otevřeností, nová metoda zpracování a vyhrocenost dramatického konfliktu, zapříčinily fakt, že se Paní Urbanová ve své době setkala s příkrým odsudkem kritiky, která hru ozna-čila za „výstřelek naturalismu“ a „obrázek hniloby malovaný smrdutým blátem“. Důvodem byla především skutečnost, že hra v mnoha ohledech předstihla svou dobu.

Hrají: František Staněk, Helena Plecháčková, Jakub Tvrdík/ Lubor Novotný, Jan Sklenář, Kamila Sedlárová, Tomáš Lněnička, Marie Kleplová, Vojtěch Dvořák a Jan ČížekRežie: Martin Františák

sukcesměsíce

Divadelních

novin!

DERNIÉRA!

20.

POT LESK&



16. 10. 2009 – 19.00HLAVNÍ SCÉNAŠVANDOVO DIVADLO PRAHALARS VON TRIER:KDO JE TADY ŘEDITEL?

Skvělá dánská komedie od autora, který patří k nejvýraznějším filmovým tvůrcům dneška.Ravn je ředitelem a zároveň majitelem firmy, to ovšem před svými kolegy skrývá a vydává se již deset let za pouhého řadového zaměstnance. Všechna nepopulární rozhodnutí tak může svést na vymyšleného ředitele, kterého nikdo nikdy neviděl. Až nyní, když chce firmu prodat, je nutné najít někoho, kdo ředitele sehraje. A kdo je pro takovou roli lepší než neznámý a všemi podceňovaný herec! Ovšem nic není tak jednoduché, jak se na počátku zdálo…

Hrají: Michal Dlouhý, Kamil Halbich, Alexej Pyško, Klára Pollertová-Trojanová a dalšíRežie: Dan Hrbek

21. 10. 2009 – 19.00STUDIO BESEDATEATR MONTOWNIA VARŠAVA – POLSKOPAVEL KOHOUT:VÁLKA VE TŘETÍM POSCHODÍ

Tohle tu ještě nebylo! Je možné spojit absurdní montypythonovský humor s děsivou kafkovskou realitou? Samozřejmě - přesně to se povedlo a inscenace varšav-ského divadla se stala naprostou senzací! – Představení uvádíme s českými titulky.

Hrají: Izabela Dąbrowska, Rafał Rutkowski, Maciej Wierzbicki, Michał ŻurawskiRežie: Pavel Aiger

20. 10. 2009 – 19.00STUDIO BESEDADIVADLO PETRA BEZRUČE OSTRAVAJAN BALABÁN – IVAN MOTÝL:BEZRUČ?!

Kdo byl Petr Bezruč?!Jaký byl Petr Bezruč?!Byl vůbec Petr Bezruč?!Kde je Petr Bezruč!?

Ostravské pravdy o „Bezruči“!Vše sepsáno popředním českým prozaikem Janem Balabánem za notné podpory utajených archivních indicií dohle-daných Ivanem Motýlem! V ostrém a svižném zvuku kapely Magdon!

Hrají: J. Vápeník, L. Melník, S. Krupanská, Z. Przebindová, N. Lichý, J. Vlas, T. Krejčí, M. Čapková, T. Vilišová, F. Kapusta, M. Weber, J. Zahuta a dalšíRežie: Martin Františák

22.

POT LESK&


TĚŠTE SE!

Komedie, jakou svět ještě neviděl!

Na cestě k českému mořiSvětová premiéra Náměstí Bratří Mašínů na Hlavní scéně Klicperova divadla už 10. října!

Už před prázdninami jsme pro Vás začali zkoušet novou komedii Davida Drábka Náměstí Bratří Mašínů. Pokud se Vám líbily Akvabely a také Ještěři, pokud máte rádi dobrý humor, bláznivé a nepředstavitelné situace a přitom lehké mrazení na těle, nenechte si ujít naši první premiéru letošní sezony!

Do hlavní role svědkyně Jehovovy jménem Rita jsme obsadili vynikající českou herečku Danielu Kolářovou, jejím parterem na jevišti bude Miroslav Zavičár, který vystoupí v roli bezdomovce Jeronýma. Těšit se můžete také na bláznivou manželskou dvojici, kte-rou tvoří Dušan Hřebíček a Pavla Tomicová. Kromě toho budete mít možnost vidět nového člena souboru – Jana Bílka.

24.

POT LESK&


TĚŠTE SE!

první čtená „Mašínů“…

Bohoušek a David Drábek s usměvavýma očima.

Zleva inspice Markéta Turková a herci Dušan Hřebíček, Katka Francová a Petr Vrběcký.

Lubor Novotný a Daniela Kolářová. V pozadí Miroslav Zavičár a v popředí Pepa Čepelka alias Bohoušek.

Marta Zaoralová a Daniela Kolářová.

Nápověda Zdena Bidmanová a nový člen souboru Jan Bílek.

26.

POT LESK&


A přesně takhle musí svědkyně Jehovova držet transparent s nápisem - Konec světa se blíží.

„A tohle je Ríša nebo Míša?“

Dušan Hřebíček hraje stárnoucího kardiaka s chutí po životě.

Na Žofíně - bezdomovec Míra Zavičár a svědkyně Daniela Kolářová.

TĚŠTE SE!

… a tady už zkoušíme v prostoru.

„Jéje, já zasedla Ríšovi hlavičku.“Daniele Kolářové je s námi dobře.

v příštím čísle

rozhovor s

Danielou

Kolářovou!

Dušan a Pavla zkoušejí scénu, ve které hlídají své dva vnuky - Ríšu a Míšu.

28.

POT LESK&


PŘEDPLATNÉ 2009/2010

Předplatné Klicperova d i v a d l a na sezónu 2009/2010

Že ho ještě nemáte? Neváhejte!

Zeptali jsme se…Připravili jsme pro Vás rozhovor s Aničkou Němcovou, dlou-holetou předplatitelkou a od loňského roku i dobrovolnicí Klicperova divadla:

Jak dlouho jsi předplatitelkou Klicperova divadla?Teď to bude pátý rok.

Proč ses rozhodla pořídit si předplatné?V prváku jsem brala vše výhodné pro studenty VŠ.

Co je pro Tebe na tom nejlepší?No samozřejmě, že konečně unosím všechny svoje sukně! Ale také, že na začátku sezony zajdu do předprodeje a pak už si jenom hlídám program, který mi navíc chodí pravidelně poš-tou. Na představeních skupiny „V“ je super atmosféra (škoda jen, že sál je čím dál prázdnější). Vždycky potkám spoustu známých, po představení zajdeme na skleničku. Nevnímám to jako akci: Jdeme DO DIVADLA (což zavání školní nut-ností), ale jako: Jdeme do Klicperáku. To je tam, kde to dobře známe, kde jsou ti „naši“ herci. Také oceňuji dárkové a festivalové kuponky a výhodnou cenu předplatného. Moje mamka je taky předplatitelka. Někdy přijde unavená z práce, zcela bez kulturní chuti. Do divadla nakonec vždycky jde a vrátí se nadšená. Říká, že kdyby předplatné neměla, asi by si lístek sama koupit nešla.

Jaká inscenace Tě v minulé sezóně nejvíc oslovila?Věc Makropulos, Odcházení, Kdybys umřel, ale asi nejvíc Krajina Harolda Pintera (to už je předchozí sezona).

Můžeš předplatné doporučit?Můžu. Ráda a opravdu vřele.

Předplatné je tu!Klicperovo divadlo v Hradci Králové připra-vilo pro své diváky předplatné na novou sezónu 2009 / 2010!

Předplatné se všemi výhodami a bonusy zakoupíte již nyní v obchodním oddělení Klicperova divadla:

Švehlova 624telefon 495 512 857e-mail: [email protected]

podívejte se na další strany…

30.

POT LESK&


P – premiérová skupinaZačátky představení v 19.00 hodin,

hracím dnem premiér na hlavní scéně jsou soboty.

DEVĚT TITULŮ – CENY MÍST:Křeslo přízemí a křeslo balkon: 1.764,– Kč

I.místo přízemí a I.místo balkon: 1.620,– Kč

Hlavní scéna: David Drábek – NÁMĚSTÍ BRATŘÍ MAŠÍNŮ

Michail Jurjevič Lermontov – MAŠKARÁDAJiří Suchý / Jiří Šlitr – DOBŘE PLACENÁ PROCHÁZKA

Christopher Hampton – VALMONTMoira Buffini – KRÁL JE PANNA

Václav Kliment Klicpera – HADRIÁN Z ŘÍMSŮ

Kupony:První na výměnu za vstupenku do Studia Beseda, výběr ze dvou nových titulů: Magdalena Frydrych Gregorová – VLTAVÍNKY

nebo David Drábek – NOC OŽIVLÝCH MRTVOL. Druhý a třetí na výměny za vstupenky dle vlastního výběru na festivaly ČEKÁNÍ NA VÁCLAVA (28. 9. – 28. 10. 2009) a na Mezinárodní festival DIVADLO EVROPSKÝCH REGIONŮ

(21.- 30. 6. 2010)

SKUPINY: A – úterky, B – středy, C – čtvrtky a D – pátky

Začátky představení v 19.00 hodin.

DEVĚT TITULŮ – CENY MÍST:Křeslo přízemí a křeslo balkon: 1.584,– Kč

I.místo přízemí a I.místo balkon: 1.440,– Kč

Hlavní scéna: pro skupiny A a D: Karel Steigerwald – DOBOVÉ TANCE

pro skupiny A, B a C – David Drábek – JEŠTĚŘIvšechny sk.: David Drábek – NÁMĚSTÍ BRATŘÍ MAŠÍNŮ

Michail Jurjevič Lermontov – MAŠKARÁDA Jiří Suchý / Jiří Šlitr – DOBŘE PLACENÁ PROCHÁZKA



nebo David Drábek – NOC OŽIVLÝCH MRTVOL.Druhý a třetí na výměny za vstupenky dle vlastního výběru na festivaly ČEKÁNÍ NA VÁCLAVA (28.9. – 28.10. 2009) a na Mezinárodní festival DIVADLO EVROPSKÝCH REGIONŮ

(21. – 30. 6. 2010).

PŘEDPLATNÉ PRO SENIORYSKUPINY: d/1, d/2, d/3, d/4

Začátky představení v 17,30 hodin,hrací den pohyblivý.

SEDM TITULŮ – JEDNOTNÁ CENA: 700,– Kč

Hlavní scéna: pro skupiny d/1, 2 a 4: William Shakespeare – PERIKLES pro skupinu d/3: Karel Steigerwald – DOBOVÉ TANCE

všechny sk.: David Drábek – JEŠTĚŘI David Drábek – NÁMĚSTÍ BRATŘÍ MAŠÍNŮ

Jiří Suchý / Jiří Šlitr – DOBŘE PLACENÁ PROCHÁZKA Christopher Hampton – VALMONT

Kupony:Dva kupony na výměnu za vstupenky dle vlastního výběru na festivaly ČEKÁNÍ NA VÁCLAVA (28. 9. – 28. 10. 2009) a na Mezinárodní festival DIVADLO EVROPSKÝCH REGIONŮ

(21. – 30. 6. 2010).

Klasické sezonní předplatné pro dospělé


32.

POT LESK&


skupiny: ST/1 – 3Pro žáky II. stupně základních škol a studenty středních škol

dojíždějící z regionu severovýchodních Čech.

Začátky představení ve 14.30 hodin, hrací den pohyblivý,volný zasedací pořádek.

ČTYŘI TITULY – JEDNOTNÁ CENA: 320,– Kč

Hlavní scéna: William Shakespeare – PERIKLES

Karel Steigerwald – DOBOVÉ TANCEKarel Čapek – VĚC MAKROPULOS

Jiří Suchý / Jiří Šlitr – DOBŘE PLACENÁ PROCHÁZKA

skupina MPro žáky II. stupně základních škol.

Začátky představení v 17.30 hodin, hrací den pohyblivý,volný zasedací pořádek.

ŠEST TITULŮ – JEDNOTNÁ CENA: 480,– Kč

Hlavní scéna:Karel Steigerwald – DOBOVÉ TANCEKarel Čapek – VĚC MAKROPULOS

Michail Jurjevič Lermontov – MAŠKARÁDAJiří Suchý / Jiří Šlitr – DOBŘE PLACENÁ PROCHÁZKA

Václav Kliment Klicpera – HADRIÁN Z ŘÍMSŮ

Kupon na výměnu za vstupenku dle vlastního výběru na Mezinárodní festival DIVADLO EVROPSKÝCH REGIONŮ

(21. – 30.6. 2009).

skupiny: S a TPro studenty středních škol


OSM TITULŮ – JEDNOTNÁ CENA: 720,– Kč


všechny sk.: David Drábek – NÁMĚSTÍ BRATŘÍ MAŠÍNŮ Michail Jurjevič Lermontov – MAŠKARÁDA

Jiří Suchý / Jiří Šlitr – DOBŘE PLACENÁ PROCHÁZKAVáclav Kliment Klicpera – HADRIÁN Z ŘÍMSŮ



(21. – 30. 6. 2010).

skupina: VPro studenty vysokých škol


DEVĚT TITULŮ – JEDNOTNÁ CENA: 810,– Kč


všechny sk.: David Drábek – NÁMĚSTÍ BRATŘÍ MAŠÍNŮ Michail Jurjevič Lermontov – MAŠKARÁDA

Jiří Suchý / Jiří Šlitr – DOBŘE PLACENÁ PROCHÁZKAVáclav Kliment Klicpera – HADRIÁN Z ŘÍMSŮ




(21. – 30. 6. 2010).

Cykly pro mladé diváky


http://www.klicperovodivadlo.cz/

34.

POT LESK&


PŘEDSTAVUJEME

„Děti by mě zabily“S Janem Bílkem – novým členem hereckého souboru – jsem si povídala během zkoušky inscenace Náměstí Bratří Mašínů. Museli jsem dávat pozor, aby neprošvihl výstup. Sedíme poblíž scény na Besedě, abychom měli všechno pod kontrolou. „Dokud je za dveřmi Dušan, mám čas,“ upozorní mě Jan Bílek a sedáme si společně k oknu.

Jak jste se měl v létě?

Měl jsem se hezky. Opravoval jsem střechu na chalupě.

A kde máte chalupu?

V Jižních Čechách. V Mladé Vožici. Byl tam kdysi kmen jakýchsi Buziců, ale jmenuje se to Vožice. Nejspíš proto, že Mladí Buzici by znělo blbě.

Jo. To je pravda… V Náměstí Bratří Mašínů hrajete bezdomovce – mužíka, který si hájí svůj prodejní prostor, a také postavu…

Já to klidně řeknu. Takhle… když se mě ptají, koho že hraju, tak já říkám, že kupu hoven – ale jmenuje se to Muž zasypaný hnojem.

Jak se s touto postavou ztotožňujete?

Ale jo, docela jo. On je trošku jako já – zasypaný tím životem, kopou starostí. Ale já si nechci stěžovat! Já neměl krušný život, opravdu ne. Dobrý. Dobrý. Dobrý.

Hrál jste už někdy něco podobně obskurního?

Ne, to ne. Pokud nepočítám různý pejsky v loutkovém divadle a tak.

Mně přijde, že pes je ještě dobrý…

Víte, v loutkovém divadle může být člověk skutečně ledasčím. Představte si, že hrajete třeba prase. V Draku jsme naštěstí zas až takový prkotiny nehráli, tam to bylo dobrý.

Kolik let jste strávil v Draku?

Osmnáct let. To je jedna generace. Já vždycky říkám, že jsem se podílel na těch nejlepších inscenacích, které tam vznikly. A u některých jsem byl i jako spoluautor! Což mi sice nikdo nevymlouvá, ale oni to neradi říkaj, víte? Ovšem já se tím chlubím rád. No jo, to byla slavná éra Krofty, Matáska, Klímy…

Já jsem viděla Píseň života ze záznamu a strašně se mi to líbilo. Hrál jste v tom?

To víte, že jsem v tom hrál. To jsme natáčeli právě tady na Besedě.

To je super! A co jste tam hrál?

Takového toho idiota chechtavýho a na začátku tatínka, kterého potom zabijou. Ale ten Šašek mě hrozně bavil, chechtal jsem se jako ďábel! (předvádí a za chvilku potom

nás vykážou na chodbu, že prý rušíme průběh zkoušky)

Povězte mi, jaké je to být věrný 18 let jednomu divadlu. Nese to s sebou nějaká rizika?

Takhle, riziko to má určitě, ale řeknu vám, je to krásný. Patnáct let z těch osmnácti bylo opravdu skvělých. Ovšem po revoluci se situace změnila, najednou jsme získali pocit, že už nás Krofta tolik nepotřebuje. Do ciziny začal jezdit sám. Bylo to přirozené, že ve chvíli, kdy mohl ven, tak se stal úplně svobodným, ale pro nás to bylo zklamání. Zklamání, které vycházelo z toho, že jsme si byli po celou dobu všichni tak moc potřební a najednou už to tak nebylo.

Proto jste odešel z angažmá?

Ne, proto ne. Ale v okamžiku, kdy propustil mou ženu, která se mu přestala hodit jako typ, neměli jsme najednou dost peněz. Potřebovali jsme oba platy. Krofta mi tenkrát navrhnul, abych dělal v divadle něco jako public relations, ale já jsem říkal, ty vole, vždyť já umím akorát tak hrát a maličko režírovat loutky, ale nic víc neumím. Tak jsem v roce 1995 odešel. Mezitím se nějak v Draku vystřídalo vedení, do vedoucí funkce nastoupil Kuba Krofta, soubor se proměnil. Už to pro mě nebylo ono.

Co jste dělal pak?

Začal jsem fungovat na volný noze. Režíroval jsem po loutkových divadlech

36.

POT LESK&


PŘEDSTAVUJEME

– v Brně, Budějovicích, Mostě, něco jsem taky dělal pro Českou Lípu. Spolupracoval jsem vždy jak s profesionálními divadly, tak s amatérskými spolky. A živil jsem se především tím, že jsem hrál po školkách. Sám jsem si tvořil hry, psal. Ale to už nejde. Nejde to kvůli těm dětem. Možná to bude znít hrozně, ale já už ty děti nemůžu…

Už to vůbec neděláte?

Víte, já dostal takový dobrý nápad. Abych si mohl dopřát ten luxus, že budu hrát tady v činohře, a zároveň už nemusel po těch školkách jezdit, našel jsem si jednu paní, která si moc přála hrát něco pro děti a je to zároveň muzikantka, a já ji postupně všecko předávám (scénu, kostýmy, vlastně celý svoje inscenace) a ona mi platí jistou sumu z každýho výdělku.

To zní dobře.

No jo, to je docela na přilepšenou.

Tady v Klicperově divadle jste už ale hostoval, ne?

Hrál jsem v Morávkově Romeovi a Julii starého Kapuleta. To bylo jedinkrát. A pak jsem hrál činohru jinde. S amatérama máme soubor, který se jmenuje krásně – Samohana, jenomže nám umřel Josef Tejkl…

Loni jsem tady v Besedě viděla vaši Zemi pokladů…

Tahle inscenace a ještě Tejklův Asteroid Bejček to byly důvody, proč jsem začal stát o to zahrát si taky v činohře. A hlavně, já už prostě nemůžu dělat pro ty děti – jak já vidím dítě, tak se mi úplně stáhne hrdlo. Prosím Vás, neberte to tak, že nemám děti rád, jenom mě ta práce už začala strašně unavovat, to ježdění, ty učitelky… Já

nemůžu. Prostě už nemůžu. Mám pocit, že to dělá něco nezdravého s mým nitrem. Že by mě to jednoho dne zabilo. (předvádí smrt udušením) A na práci v Klicperově divadle se těším.

Není ještě brzo, abych se vás ptala, jak se vám tady líbí?

To nevím, ale líbí. A vůbec - Hradec Králové je klidné město, místo pro život. Sice jsem ortodoxní Pražák, ale teď už si užívám Prahy jenom tak, že tam jezdím na výlety, nikam nespěchám a jsem v klidu. A co se týče práce tady – jsem rád, že se setkávám s Davidem Drábkem, já už ho znal z Olomouce, tehdy jsem se chodil dívat na představení Studia

Hořící žirafy. To je neuvěřitelné, jak ten čas letí! Kolik už to může být let… já ani nevím. Ale každopádně je dobře, že je tady zase někdo mladý, kdo nám starým dokáže říct: „Běžte už prosím vás do prdele!“

Povězte mi - klidně troufale - co byste si v činohře rád zahrál?

To já neřeknu.

Řekněte…

Neřeknu, ale něco bych si zahrát chtěl. A když nějaká příležitost přijde, vždycky se ji rád chopím. Koneckonců jsou jenom dvě možnosti: buď to dopadne dobře nebo to

dopadne špatně. A další příležitost už přijít nemusí. Tak to je realita. A herecká přání? Ta už si v srdci nenosím. To už je pryč.

Dal jste to Draku?

Co?

To, co jste si nosil v srdci.

V Draku to bylo trošku něco jiného – Drak byl pro nás především zábavnej způsob života. V Draku se setkali (nechci to přehánět), ale nadprůměrně talentovaní a inteligentní lidé. Ale myslím, že jenom o kousek, což přesně stačilo, aby to bylo takový. A věřte mi, že to bylo moc krásný. Byli jsme k sobě slušní, měli jsme se rádi… tedy já neříkám, že každý každého miloval, někteří se asi rádi neměli… ale vždycky se táhlo za jeden provaz. To bylo na tom to příjemný.

Jak vás tak poslouchám, tak mě napadá, že vy nebudete solitér. Přiznejte se, že vy nějaký ten soubor potřebujete?

No určitě! Já jsem kolektivní člověk! To víte, že mi to poslední roky chybělo. Já mám takovou zvláštní posedlost – pomáhat druhým na jevišti. Ale ona to není pomoc, rozumějte, já to dělám pro sebe. Kdysi jsem dokonce dělával to, že jsem na scéně pořád někoho podpíral… Ale to už nedělám, nebojte se. Kolektiv, kolektivizace – to zní strašně – ale teprve pak jsem ve svým živlu.

připravila Magdalena Frydrych Gregorová

č. 7.POT&LESK Klicperova divadlaelektronický měsíčníkčíslo 7 / 2009

Další číslo vyjde 2. října na webových stránkách Klicperova divadla. Chcete si přečíst některé starší číslo POT&LESKu? Není nic snazšího! Navštivte nás na webových stránkách:www.klicperovodivadlo.cz

Obraz na titulní straně namaloval roku 1869 francouzský impresionista Frédéric Bazille.

Za redakci POT&LESKu: Magdalena Frydrych Gregorová, Jana Slouková, Jan Gregor.

http://www.klicperovodivadlo.cz

Documents

Pot&Lesk - září 2009