POVRCH EVROPY

PRO VÝUKU ZEMĚPISU NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

GEOLOGICKÝ VÝVOJ EVROPSKÉHO KONTINENTU

NEJSTARŠÍ ČÁST KONTINENTU TVOŘÍ PRAHORNÍ NEZVRÁSNĚNÁ ZEMSKÁ KŮRA (BALTSKÝ A UKRAJINSKÝ ŠTÍT). JEJICH VĚTŠÍ ČÁST JE PŘEKRYTA MLADŠÍMI HORNINAMI (VÝCHODOEVROPSKÁ PLATFORMA).

DALŠÍ ČÁSTI PEVNINY VZNIKALY VRÁSNĚNÍM ZEMSKÉ KŮRY V MLADŠÍCH OBDOBÍCH PŘI STŘETU LITOSFÉRICKÝCH DESEK

NA VYTVÁŘENÍ RELIÉFU EVROPY MĚLY NEJVĚTŠÍ PODÍL TATO VRÁSNĚNÍ:

KALEDONSKÉ VRÁSNĚNÍ – STARŠÍ PRVOHORY

VARISKÉ VRÁSNĚNÍ – MLADŠÍ PRVOHORY

ALPÍNSKO – HIMÁLAJSKÉ VRÁSNĚNÍ – DRUHOHORY A TŘETIHORY

KALEDONIDYOBLASTI VYVRÁSNĚNÉ KALEDONSKÝM VRÁSNĚNÍM

VARISCIDYOBLASTI VYVRÁSNĚNÉ VARISKÝM VRÁSNĚNÍM

ALPIDYOBLASTI VYVRÁSNĚNÉ ALPINSKO – HIMÁLAJSKÝM VRÁSNĚNÍM

uš – UKRAJINSKÝ ŠTÍTm – MEZIHORSKÉ DEPRESE

a – AULAKOGÉN = TEKTONICKÝ PŘÍKOP UVNITŘ PLATFORMY, VYPLNĚNÝ SEDIMENTY

HLAVNÍ STRUKTURNÍJEDNOTKY EVROPY

BĚHEM KALEDONSKÉHO VRÁSNĚNÍ VZNIKLY

SKANDY

SKOTSKÁ VYSOČINA

CUMBRICKÉ HORY

POHOŘÍ VYTVOŘENÁ VARISKÝM VRÁSNĚNÍM

SIERRA MORENA

KASTILSKÉ POHOŘÍ

KANTABERSKÉ POHOŘÍ

FRANCOUZSKÉ STŘEDOHOŘÍ

VOGÉZY

SCHWARZVALD

STŘEDONĚMECKÁ VYSOČINA HARZ

ČESKÁ VYSOČINA

SVATOKŘÍŽSKÉ HORY

URAL

POHOŘÍ VYTVOŘENÁ ALPÍNSKO – HIMÁLAJSKÝM

VRÁSNĚNÍM

ALPY

KARPATY

STARA PLANINA

RODOPY

PIRIN RILA

DINÁRSKÉ HORY

PINDOSAPENINY

PYRENEJE

SIERRA NEVADA

IBERSKÉ POHOŘÍ

SKANDENE(SKANDINÁVSKÉ POHOŘÍ – SKANDY)

• V PLEISTOCÉNU CELÉ ZALEDNĚNÉ

• DNES ZALEDNĚNY JEN VRCHOLOVÉ ČÁSTI

Galdhøpiggen 2 469 m n.m.

S K A

N D

E N

E

SCOTISH HIGHLAND(SKOTSKÁ VYSOČINA)

• PŘÍKOPOVÁ PROPADLINA GLEN MORE ODDĚLUJE DVĚ HLAVNÍ ČÁSTI -SEVEROZÁPADNÍ VYSOČINU A GRAMPIANY

S C O T L A N D

PŘÍKOPOVÁ PROPADLINA GLEN MORE

Ben Nevis 1 343 m n.m.

LE MASSIF CENTRAL(FRANCOUZSKÉ STŘEDOHOŘÍ)

• KOMPLIKOVANÁ STAVBA JE VÝSLEDKEM DLOUHÉHO A SLOŽITÉHO VÝVOJE

• NEJVYŠŠÍ A ZÁROVEŇ NEJMLADŠÍ VRCHOLY TVOŘÍ VULKÁNY STARÉ

7 000 AŽ 9 000 LET LE MASSIF CENTRAL

Puy de Sancy 1 866 m n.m.

NEJVYŠŠÍ ČÁSTI TVOŘÍ:

• KRKONOŠE

• HRUBÝ JESENÍK

• KRÁLICKÝ

SNĚŽNÍK

• ŠUMAVA

• KRUŠNÉ HORY

Sněžka 1 602 m n.m.

ČESKÁ VYSOČINA

ALPYALPI (it.), ALPES (fr.), ALPEN (něm.), ALPE (slo.)

Mont Blanc 4 807 m n.m.NEJVYŠŠÍ EVROPSKÉ POHOŘÍ

RELIÉF VÝRAZNĚ PŘEMODELOVÁN ČINNOSTÍ LEDOVCŮV PLEISTOCÉNU

SPLUŽSKÝ PRŮSMYK ROZDĚLUJE ALPY NA ZÁPADNÍ A VÝCHODNÍ

HORSKÝ LEDOVEC V OBLASTIMONT BLANCU

NEJZNÁMĚJŠÍ HORSKÉ SKUPINY ALP

• SAVOJSKÉ ALPY – Mont Blanc 4 807 m n.m.• PENNINSKÉ (WALLISKÉ) ALPY - Dufourspitze 4 634 m n.m.

Matterhorn 4 478 m n.m.• BERNSKÉ ALPY – Finsteraarhorn 4 274 m n.m.

Jungfrau 4 158 m n.m.

Eiger 3 970 m n.m.

• VYSOKÉ TAURY – Großglockner 3 797 m n.m.• DOLOMITY – Marmolada 3 342 m n.m.• JULSKÉ ALPY – Triglav 2 864 m n.m.

ZÁPADNÍ ALPY

VÝCHODNÍ ALPY

TRIGLAVJULSKÉ ALPY

MONTE CRISTALLODOLOMITY

VRCHOL MONT BLANCUGROßGLOCKNERVYSOKÉ TAURY

ALPSKÁ ÚDOLÍ JSOU DNES HUSTĚ OSÍDLENA – ALPY PATŘÍ MEZI NEJDÉLE A NEJHUSTĚJI OSÍDLENÁ POHOŘÍ NA SVĚTĚ

V ROCE 1991 BYLO V ÖTZTALSKÝCH ALPÁCHNALEZENO TĚLO ÖTZIHO - MUŽE Z LEDOVCE, KTERÝ ZDE ZAHYNUL ASI PŘED 5 000 LETY

ALPY BYLY VYUŽÍVÁNY PRO PASTVU, PRO TĚŽBU NEROSTNÝCH SUROVIN, BUDOVÁNÍ HYDROELEKTRÁREN A ZEJMÉNA BĚHEM 20. STOLETÍ SE STALY VÝZNAMNÝM CENTREM REKREACE A CESTOVNÍHO RUCHU.

ALPY JSOU TAKÉ KOLÉBKOU SVĚTOVÉHO HOROLEZECTVÍ

DOLOMITY

VYSOKÉTAURY

SESTUP Z MONT BLANCU V ROCE 1787

NOSIČI NESLI MIMO JINÉ I SKOPOVÉ KÝTY A VÍNO NA OSLAVU VÝSTUPU

ÚČASTNÍCI PRVOVÝSTUPU NA MATTERHORN V ROCE 1865

KARPATYZÁPADNÍ KARPATY

(Gerlachovský štít 2 655 m n.m.)

VÝCHODNÍ KARPATY(Pietrosul 2 305 mn.m.)

JIŽNÍ KARPATY(Moldoveanu 2 543 mn.m.)

EVROPSKÉ NÍŽINY

FRANCOUZSKÁ NÍŽINA

SEVERONĚMECKÁ NÍŽINA

STŘEDOPOLSKÉNÍŽINY

BALTSKÁNÍŽINA

DNĚPERSKÁNÍŽINA

KASPICKÁNÍŽINA

ČERNOMOŘSKÁNÍŽINA

RUMUNSKÁNÍŽINA

VELKÁUHERSKÁ

NÍŽINA

PÁDSKÁNÍŽINA

HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM EVROPSKÝCH NÍŽIN

KASPICKÁ NÍŽINA POUŠTĚ A POLOPOUŠTĚLOŽISKA ROPY A ZEMNÍHO PLYNU

BALTSKÁ NÍŽINA, STŘEDOPOLSKÉ NÍŽINY, SEVERONĚMECKÁ NÍŽINA

NEPŘÍLIŠ ÚRODNÉ PÍSČITÉ PŮDY - POZŮSTATEK PLEISTOCENNÍHO ZALEDNĚNÍ

DNĚPERSKÁ NÍŽINA, ČERNOMOŘSKÁ NÍŽINA, RUMUNSKÁ NÍŽINA, VELKÁ UHERSKÁ NÍŽINA

VELMI ÚRODNÉ STEPNÍ A LESOSTEPNÍ PŮDY PĚSTOVÁNÍ OBILNIN

FRANCOUZSKÁ NÍŽINA, PÁDSKÁ NÍŽINA INTENZIVNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ OBILNINY, VINNÁ RÉVA

ZCELA IZOLOVANĚ SE VYVÍJEL ISLAND

• POVRCH ISLANDU BYL FORMOVÁN SOPEČNOU ČINNOSTÍ

• NEJVYŠŠÍ VRCHOL ISLANDU JE SOPKA HVANNADALSHNÚKUR (2 119 m n.m.)

• DALŠÍ ZNÁMÉ SOPKY JSOU: HEKLA, ASKJA• VRCHOLOVÉ PARTIE HOR JSOU ZALEDNĚNÉ,

NEJVĚTŠÍ LEDOVEC JE VATNAJÖKULL.• NÍŽINY NA ISLANDU

LEMUJÍ POBŘEŽÍ, PRO ZEMĚDĚLSKOU VÝROBU SE PŘÍLIŠ NEVYUŽÍVAJÍ HVANNADALSHNÚKUR

ASKJA

HEKLA

Nejdůležitější informační zdroje

• PETRÁNEK, J., (1993): Malá encyklopedie geologie, JIH, České Budějovice.

• Kolektiv, (1998): Školní atlas světa, Kartografia, Praha.• KRÁL, V., (1999): Fyzická geografie Evropy, Academia,

Praha.• DIEŠKA, I., ŠIRL, V., (1989): Horolezectví zblízka, Olympia,

Praha.• Geografický místopisný slovník

Kontrolní otázky k učivu

• Čím je ovlivněna úrodnost půdy v evropských nížinách?

• Která vrásnění zasáhla území ČR?

• Popište geologický vývoj Evropy.

• Pojmenujte nejvyšší vrcholy významných evropských pohoří.

• Jaké tvary vytvořené působením ledovce najdete v Alpách?