PowerPoint Presentation · technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba

Leden 2016

20. vlna

Informace o projektu

xxx

Základní informace

Zadavatel výzkumu Česká televize

Realizátor výzkumu TNS Aisa

Termín sběru dat 23. 1. až 29. 1. 2016

Způsob sběru dat CATI (Computer Assisted Telephone Interview)

s využitím náhodného generování mobilních telefonních

čísel a pevných linek.

Počet respondentů 1200

Vážení Finální datový soubor byl převážen podle základních

sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj,

velikost místa bydliště a vzdělání).

V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé

volební chování respondentů, konkrétně účast či

preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013.

Statistická chyba ± 1,2 p.b. v případě, že názor zastává 5 % dotázaných

± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 25 % dotázaných




Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran v rozmezí

± 1,0 p.b. až ± 3,1 p.b.

3

Struktura váženého datového souboru

Pohlaví Muži Ženy

48,6 % 51,4 %

Věk

18-29 let 30-44 let 45-59 let

60+

17,4 % 28,9 % 23,5 % 30,2 %

Vzdělání Základní škola a SŠ bez maturity

Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola

46,5 % 34,9 % 18,6 %

Velikost místa bydliště

Méně než 1.000 1.000-5.000

5.000-20.000 20.000-90.000

Více než 90.000 Hlavní město Praha

17,0 % 21,8 % 18,3 % 18,2 % 12,5 % 12,2 %

Kraj

Hlavní město Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj

Plzeňský kraj Jihočeský kraj

Ústecký kraj Pardubický kraj

Liberecký kraj Královéhradecký kraj

Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj

Kraj Vysočina Zlínský kraj

Olomoucký kraj

12,2 % 12,2 % 2,8 % 5,5 % 6,0 % 7,7 % 4,9 % 4,2 % 5,2 %

11,2 % 11,6 % 4,8 % 5,6 % 6,1 %

4

Shrnutí výsledků

Shrnutí výsledků

Mezi nejsilnější politické subjekty patří dlouhodobě ANO a ČSSD.

Volební model z ledna 2016 potvrdil silnou pozici hnutí ANO, jehož preference jsou v posledních měřeních spíše stabilní a aktuálně dosahují 30 %. Druhé místo zaujímá s aktuálním ziskem 20 % preferencí ČSSD. Významný nárůst preference, o 2,5 p.b., zaznamenala ODS, která tak po delším časovém období vystřídala KSČM na třetím místě. Do PS PČR by se ještě dostaly již zmíněná KSČM a dále TOP 09 a KDU-ČSL, z nichž posledně jmenovaná zaznamenala mírný pokles v přízni voličů oproti minulému měření.

Ochota jít k volbám se po předchozím nárůstu opět přiblížila svému průměru.

Aktuální ochota jít k volbám dosahuje 67 %, což oproti minulému měření představuje mírné zhoršení o 3 p.b. Nicméně tato změna není statisticky významná.

Hodnocení politické situace dlouhodobě mírně posiluje.

Podíl občanů, kteří aktuálně hodnotí politickou situaci jako „velmi“ nebo „spíše dobrou“, dosahuje 36 %, což je hodnota nad dlouhodobým průměrem. Z dlouhodobého pohledu se zdá, že podíl občanů spokojených s politickou situací, byť s drobnými výkyvy, pozvolna stoupá. Oproti prvnímu měření v únoru 2014 narostl podíl o 14 p.b.

Důvěra ve vládu je z dlouhodobého hlediska stabilní.

Aktuálně vládě důvěřuje 45 % dotázaných, což je hodnota jen mírně nad dlouhodobým průměrem.

Polovina občanů ČR považuje bezpečnost silničního provozu za dobrou.

Konkrétně se jedná o 52 % dotázaných, kteří hodnotili situaci jako „velmi“ nebo „spíše“ dobrou. Se silničním provozem souvisí také bodový systém. 52 % respondentů se pak domnívá, že zmíněný bodový systém přispívá k bezpečnosti silničního provozu.

Mezi faktory, které nejvíce ohrožují bezpečnost provozu, respondenti nejčastěji řadí požití alkoholu a jiných omamných látek. Toto je problém pro 86 % z nich. Téměř polovina z dotázaných pak vnímá jako problém nevěnování se řízení.

Podle občanů České republiky by pak nejvíce k bezpečnosti silničního provozu přispělo zlepšení stavu vozovek a přehlednější značení, dále častější silniční kontroly a také opatření týkající se nových a nezkušených řidičů jako je změna fungování autoškol, přítomnost zkušeného řidiče na místě spolujezdce u začínajících řidičů nebo řidičský průkaz na zkoušku.

6

Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě

Volební model /aktuální měření

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 825 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 23. 1. až 29. 1. 2016 prostřednictvím technologie CATI.

Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1,0 % až ±3,1 %.

* SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5.5. 2015, předseda Tomio Okamura.

** Úsvit – Národní koalice, do června 2015 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie

První volební model roku 2016 ukazuje některé významné změny ve volebních preferencích. Hnutí ANO mírně posílilo svou silnou pozici lídra na současné politické scéně. Významně ale posílila ODS, konkrétně o 2,5 p.b., která tak se ziskem 10,5 % preferencí zaujímá v pořadí třetí místo. Také Piráti si připsali nárůst preferencí, a to o 1 p.b. Oproti poslednímu modelu z listopadu loňského roku je patrné oslabení především KDU-ČSL, která ztratila 1,5 p.b. Rovněž hnutí Úsvit-NK mírně oslabilo.

Hranici 5 %, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, by překročilo 6 politických stran nebo hnutí. Tento počet je při současném rozložení politických sil dlouhodobě neměnný.

Vývoj preferencí jednotlivých subjektů ukazuje graf na následující straně.

Rozdíl proti volbám

Posun v pořadí

Rozdíl proti listopadu 2015

30,0 %

20,0 %

10,5 %

9,5 %

9,0 %

5,5 %

3,5 %

3,0 %

2,5 %

2,5 %

4,0 %

ANO

ČSSD

ODS

KSČM

TOP 09

KDU-ČSL

SPD*

Úsvit-NK**

Piráti

Zelení

Ostatní

+1,0

+0,5

+2,5

+0,0

+0,0

-1,5

-0,5

-1,0

+1,0

+0,0

+11,5

-0,5

+3,0

-5,5

-3,0

-1,5

-*

-4,0

+0,0

-0,5

8

0 %

5 %

10 %

15 %

20 %

25 %

30 %

35 %

40 %

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

Říjen’1

5

Lis

topad’1

5

Pro

sin

ec’1

5*

Leden’1

6

ODS 10,5 %

Volební model /vývoj

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 825 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI.

Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,0 % až ±3,1 %.

* Trendový odhad (nedotazováno)

** SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5. 5. 2015, předseda Tomio Okamura.

*** Úsvit – Národní koalice, do června 2015 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie

V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24. 5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11. 10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18. 10. 2014

Z lednového volebního modelu roku 2016 je patrný pozvolný nárůst preferencí v současnosti nejsilnějšího hnutí ANO. ČSSD, KSČM a TOP 09 dosahují ve srovnání s listopadem 2015 stejných preferencí. Významné posílení v počtu hlasů je patrný u ODS, které v současnosti dosahují 10,5 %, což je nejlepší výsledek této strany od počátku tohoto měření. Mírný pokles dosahující 1,5 p.b. byl zaznamenán u KDU-ČSL, nicméně podobné změny, tedy nárůstu a poklesu svých příznivců, zaznamenává tato strana již od srpna 2015.

ANO 30,0 %

ČSSD 20,0 %

KSČM 9,5 %

KDU-ČSL 5,5 %

SPD** 3,5 %

Piráti 2,5 %

TOP 09 9,0 %

Úsvit-NK*** 3,0 %

Zelení 2,5 %

V1 V2

9

Volební model /vývoj pravice vs. levice

Při pohledu na politickou scénu a její hlavní hráče z hlediska pravo-levého rozdělení politického spektra je i přes drobné výkyvy patrná stabilní pozice KDU-ČSL. Dříve rovněž stabilní pravice, reprezentovaná v našem výzkumu ODS a TOP 09, v posledním měření významně posílila, což je dáno nárůstem preferencí ODS. U levicových stran a hnutí ANO hladina preferencí dlouhodobě více kolísá. V rámci posledních dvou měření se ale preference levice a hnutí ANO relativně stabilizovaly a vzájemně přiblížily.

V tomto výzkumu zahrnujeme pod pravici strany TOP 09 a ODS, pod levici strany ČSSD a KSČM. Hnutí ANO a strana KDU-ČSL jsou prezentovány samostatně.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 825 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI.

Poznámka: Výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,0 % až ±3,1 %.



0 %

5 %

10 %

15 %

20 %

25 %

30 %

35 %

40 %

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září’1

5

Říjen’1

5

Lis

topad’1

5

Pro

sin

ec’1

5*

Leden’1

6

ANO 30,0 %

Levice 29,5 % (ČSSD, KSČM)

Pravice 19,5 % (TOP 09, ODS)

KDU-ČSL 5,5 %

V1 V2

10

Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 825 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 23. 1. až 29. 1. 2016 prostřednictvím technologie CATI.

* Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

Aktu

áln

í vole

bní pre

fere

nce

Volební chování ve volbách do PS PČR v roce 2013

Z dlouhodobého pohledu se ukazuje, že struktura voličů jednotlivých stran zůstává v čase spíše neměnná. Pokud ale srovnáme aktuální volební preference s chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013, zjistíme, že jen asi polovina podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí v minulých volbách. Asi čtvrtinu jejího aktuálního elektorátu pak tvoří minulí voliči jiných stran, zbylá čtvrtina se voleb nezúčastnila. Srovnání současných preferencí s volebním chováním v roce 2013 tak ukazuje, že v případě voličů ANO se jedná o velmi heterogenní skupinu, na rozdíl od voličů tradičnějších, dlouhodobě vyprofilovaných stran (jako ČSSD, KSČM, KDU-ČSL nebo TOP 09).

U KDU-ČSL pozorujeme od září 2015 pozvolný nárůst podílu jejího voličského jádra (tedy těch, kteří stranu volili ve volbách v roce 2013), konkrétně o 14 p.b.

47

62

48

71

62

72

57

56

46

26

14

19

7

18

19

21

15

16

27

24

33

22

20

9

22

29

38

0% 20% 40% 60% 80% 100%

ANO

ČSSD

ODS

KSČM

TOP 09

KDU-ČSL

Úsvit-NK*

Piráti*

Zelení*

volil stranu volil někoho jiného nevolil, neví

11

Ochota jít k volbám

45 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 22 % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti.

Oproti listopadu 2015, kdy proběhlo poslední měření, jsme zaznamenali mírný pokles celkové ochoty účastnit se voleb. Pokles dosahující 3 p.b. je detailněji popsán na následující straně. Vyjma zmíněného poklesu došlo také k významnému přeskupení mezi odpověďmi „určitě ano“ a „spíše ano“. Podíl respondentů, kteří by se „určitě“ zúčastnili voleb poklesl z 51 % na 45 %, zatímco podíl těch, kteří by se voleb zúčastnili jen „spíše“ vzrostl z 19 % na 23 %.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 23. 1. až 29. 1. 2016 prostřednictvím technologie CATI.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

45%

22%

11%

21%

1%

určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

neví/bez odpovědi

12

Ochota jít k volbám / vývoj

Ukazuje se, že deklarovaná ochota jít k volbám do Poslanecké sněmovny PČR je dlouhodobě poměrně stabilní. Od dubna do listopadu 2015 jsme sice zaznamenávali její pozvolný nárůst, nicméně v lednovém měření roku 2016 došlo k poklesu ochoty jít k volbám o 3 p.b., čímž se hodnota opět více přiblížila svému dlouhodobému průměru.

Deklarovaná ochota zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR je prezentována jako součet odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.

Poznámka:




65 67 66

62 59

63 64 64 62

64 66 65

63 65 64

67 66 68

70 67

45 %

50 %

55 %

60 %

65 %

70 %

75 %

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září’1

4

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

Říjen’1

5

Lis

topad’1

5

Pro

sin

ec’1

5*

Leden’1

6

určitě ano + spíše ano

V1 V2

13

Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií

Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky, nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších. Statisticky významný pokles ochoty jsme zaznamenali pouze mezi podnikateli. Indikativní pokles lze pak najít téměř u všech sledovaných sociodemografických skupin, zejména mezi muži, lidmi ve věku 30 – 59 let a lidmi se základním vzděláním, vyučenými a nebo mezi vysokoškolsky vzdělanými a zaměstnanci.



45

50

39

37

42

45

52

32

52

65

44

49

45

22

20

24

33

23

18

19

22

25

19

22

13

24

11

8

13

10

13

15

5

14

8

5

13

15

7

21

21

22

19

21

22

22

31

14

10

20

22

23

1

1

2

1

1

2

1

1

1

1

1

1

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)

ekonomicky neaktivní

Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi

14

Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí

Pokud jde o voliče jednotlivých stran a hnutí, pak dlouhodobě největší ochotu jít k volbám, vyjádřenou součtem odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“, deklarují příznivci KDU-ČSL. U příznivců této strany ale došlo v lednu 2016 k mírnému oslabení ochoty jít volit, toto oslabení je však pod hranicí statistické významnosti.

Oproti minulému měření nedošlo ke statisticky významným změnám ani u jiných stran a hnutí.

Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje „určitě ano“ častěji než u celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám.




45

59

54

56

66

75

66

58

29

67

35

22

29

30

25

21

21

26

30

58

21

39

11

12

15

19

13

3

2

12

12

21

21 1

1

1

6

13

5

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

ODS

KSČM

TOP 09

KDU-ČSL

SPD*

Úsvit-NK*

Piráti*

Zelení*


15

Pevnost přesvědčení o volbě

O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je pevně rozhodnuto 36 % voličů, dalších 33 % by pak své rozhodnutí spíše neměnilo.

Přibližně zbylá třetina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní, připouští možnost změny a často osciluje mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení (viz. Proměny politických základen na straně 10).

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo 874 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 23. 1. až 29. 1. 2016 prostřednictvím technologie CATI.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

36%

33%

25%

5%

1%

jste pevně rozhodnut(a) volittuto stranu nebo hnutí

je pravděpodobné, že bystevolil(a) tuto stranu nebo hnutí

je možné, že Vaše rozhodnutívolit tuto stranu nebo hnutí seještě změní

je dost pravděpodobné, žeVaše rozhodnutí volit tutostranu nebo hnutí se ještě

změní

neví/bez odpovědi

16

44 39 41 41 43 42 42 42 42 41 42 39 39 41 44 37 38 39 38 36

28 30 30 31 32 29 29 34 30 31 25 32 31 27 28 32 31 31 28 33

23 24 25 23 20 25 23 21 24 23 28 24 25 24 23 25 24 24 28 25

5 6 5 5 5 4 6 3 4 5 4 5 5 7 5 6 7 6 5 5 1

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en'1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

Říjen’1

5

Lis

topad’1

5

Pro

sin

ec’1

5*

Leden’1

6

neví/bez odpovědi

je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí

jste pevně rozhodnutý/á volit tuto stranu nebo hnutí

Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj

Podíváme-li se na to, jak se pevnost přesvědčení o volbě mění v čase, vidíme, že voliči jsou ve svých rozhodnutích o volbě dlouhodobě poměrně konzistentní. Drobné výkyvy se pohybují pod hranicí statistické významnosti.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 874 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.



17

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií

Z hlediska sociodemografického členění lze konstatovat, že pevnost přesvědčení o volbě kopíruje věk a vzdělání; vycházíme přitom z dlouhodobého pozorování. Čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou „věrní“ jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním a vyučenými je sice nejmenší podíl voličů, ale ti patří častěji mezi pevně rozhodnuté). Nicméně mezi lidmi se základním vzděláním jsme oproti listopadu 2015 zaznamenali významně nižší podíl nejpevněji přesvědčených voličů, čímž se dříve zjištěné rozdíly v rámci jednotlivých kategorií vzdělání, alespoň pro toto měření, stírají.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 874 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 23. 1. až 29. 1. 2016 prostřednictvím technologie CATI.


36

38

34

22

27

38

51

35

37

36

30

39

43

33

34

32

34

37

34

28

32

35

31

36

32

29

25

24

27

36

29

21

19

28

23

24

27

25

24

5

3

7

7

6

6

2

4

5

8

6

3

4

1

1

1

1

1

1

1

1

1

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutíje pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutíje možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změníje dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změníneví/bez odpovědi

18

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí

Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně dlouhodobě vykazují voliči KSČM. Mezi další politické subjekty, které mají nejvíce pevně rozhodnutých voličů, patří hnutí ANO a ČSSD, k nimž se v posledním měření přidala KDU-ČSL. Aktuální měření ukazuje přesun pevně rozhodnutých voličů hnutí ANO k pravděpodobně rozhodnutým. A dále významný nárůst podílu pevně rozhodnutých voličů již zmíněné KDU-ČSL. A naopak podstatné snížení podílu pravděpodobně rozhodnutých voličů hnutí Úsvit-NK.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 874 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 23. 1. až 29. 1. 2016 prostřednictvím technologie CATI.



36

36

38

29

60

36

52

41

14

31

17

33

41

29

28

23

36

28

24

33

27

37

25

19

28

34

15

21

20

35

46

40

18

5

3

5

7

2

6

7

2

18

1

1

2

1

10

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

ODS

KSČM

TOP 09

KDU-ČSL

SPD*

Úsvit-NK*

Piráti*

Zelení*

jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí

je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí

je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

19

Detailní výsledky / hodnocení politické situace / důvěra v současnou vládu

42 41 40 40

44 41

45 45

36

46 44 43 42

46 44 43 42

38

44 45

25 %

30 %

35 %

40 %

45 %

50 %

55 %

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září’1

4

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

Říjen’1

5

Lis

topad’1

5

Pro

sin

ec’1

5*

Leden’1

6

Politické trendy

22 25

22 22

29 31 31

28

22

32 30

35

28 28 30

33 30 29

35 36

10 %

15 %

20 %

25 %

30 %

35 %

40 %

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září’1

4

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

Říjen’1

5

Lis

topad’1

5

Pro

sin

ec’1

5*

Leden’1

6

/Podíl občanů důvěřujících vládě

/Podíl občanů kladně hodnotících politickou situaci

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.


S politickou situací je nyní spokojeno 36 % občanů ČR. Z dlouhodobého pohledu se zdá, že podíl občanů spokojených s politickou situací, byť s drobnými výkyvy, pozvolna stoupá. Oproti prvnímu měření v únoru 2014 narostl podíl o 14 p.b. Na druhou stranu podíl občanů důvěřujících vládě je v dlouhodobém pohledu spíše stabilní. Aktuálně naměřená hodnota 45 % se pohybuje jen mírně nad dlouhodobým průměrem. Z posledních 2 měření se pak zdá, že dříve sledovaný pozvolný pokles se zastavil.

velmi dobrá + spíše dobrá

rozhodně důvěřujete + spíše důvěřujete

21

Politická situace

Při detailnějším pohledu na hodnocení politické situace je vidět, že 34 % občanů hodnotí současnou politickou situaci jako „spíše“ dobrou, další 2 % pak jako „velmi“ dobrou. Zároveň je nutno dodat, že 61 % občanů ČR však stále hodnotí současnou politickou situaci jako „velmi“ nebo „spíše“ špatnou. Oproti minulému měření došlo k nárůstu odpovědi „spíše špatná“, a to na úkor „velmi špatná“.


Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?

2%

34%

44%

17%

3%

velmi dobrá

spíše dobrá

spíše špatná

velmi špatná

neví/bez odpovědi

22

Politická situace / třídění dle sociodemografií Z demografického hlediska lze konstatovat, že negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, naopak spokojenost roste s věkem a vzděláním. Tyto poměry zůstávají v rámci sociodemografických skupin dlouhodobě neměnné. Oproti minulému měření jsme nezaznamenali žádné statisticky významné změny. Nicméně pokud srovnáme měření v posledním půlroce, zjistíme, že u mužů, lidí ve věku 30 – 44 let, lidí se základním vzděláním, vyučenými nebo vysokoškolsky vzdělanými a ekonomicky neaktivními se v současné době pohybuje jejich hodnocení nad průměrem sledovaného období.



2

2

1

1

1

1

2

1

2

1

1

3

2

34

38

30

30

32

35

38

31

31

45

33

33

35

44

40

49

47

48

44

40

45

46

42

45

44

43

17

17

18

19

16

18

17

20

18

11

18

19

17

3

3

2

3

3

2

3

3

3

1

3

1

3

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi

23

Politická situace / třídění dle volebních preferencí Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran a hnutí, pak není překvapením, že dlouhodobě nejspokojenější jsou voliči dvou hlavních vládních subjektů, tedy ANO a ČSSD. Oproti minulému měření jsme zaznamenali významný nárůst spokojenosti u příznivců KSČM. Nárůst, byť statisticky nevýznamný, jsme zaznamenali také mezi příznivci ČSSD. Spokojenost s politickou situací se u příznivců obou stran pohybuje nad průměrem v šestiměsíčním srovnání. Mezi dlouhodobě nejméně spokojené s politickou situací se pak řadí podporovatelé menších stran, jako jsou SPD, Úsvit-NK. U těchto subjektů není nespokojenost s aktuální politickou situací překvapující, vzhledem k tomu, že součástí politické identity těchto stran je, ač v různých podobách, i jejich opoziční role.




2

2

3

2

2

3

34

46

54

32

31

35

45

2

31

37

44

42

34

56

48

54

42

23

43

39

50

17

10

6

9

14

8

13

77

45

24

13

3

3

1

5

10

6

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

ODS

KSČM

TOP 09

KDU-ČSL

SPD*

Úsvit-NK*

Piráti*

Zelení*


24

Důvěra v současnou vládu

Více než polovina občanů vládě vyjadřuje nedůvěru: konkrétně 38 % občanů vládě „spíše“ nedůvěřuje a 16 % jí „vůbec“ nedůvěřuje. Naopak pouze 45 % občanů ČR „rozhodně“ nebo „spíše“ současné vládě důvěřuje.


Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě?

4%

41%

38%

16%

1%

rozhodně důvěřujete

spíše důvěřujete

spíše nedůvěřujete

vůbec nedůvěřujete

neví/bez odpovědi

25

Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografií Detailní pohled na sociodemografické charakteristiky ukazuje, že vládě důvěřují více muži než ženy. Důvěra ve vládu pak roste s věkem i vzděláním. Tato zjištění jsou platná dlouhodobě.

Ve srovnání s listopadem 2015 jsme zaznamenali významný pokles důvěry v současnou vládu mezi podnikateli.



4

6

2

2

3

3

7

4

4

2

3

6

5

41

44

39

31

37

44

50

37

43

50

42

25

44

38

33

42

50

40

37

28

37

37

39

37

47

37

16

17

14

16

19

15

13

20

14

8

17

22

12

1

3

1

1

1

2

2

2

1

1

2

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujete

vůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi

26

Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Důvěra ve vládu se do jisté míry shoduje s obecným hodnocením politické situace. Vycházíme přitom také z dlouhodobého srovnání těchto dvou hodnocení. Tato shoda se ukazuje hlavně při pohledu na voliče jednotlivých stran. Hodnocení je výrazně pozitivnější mezi sympatizanty stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Významný nárůst důvěry je v lednu 2015 možné sledovat mezi příznivci KSČM. Změny v hodnocení mezi příznivci ostatních stran a hnutí se pohybují pod hranicí statistické významnosti.




4

5

9

3

8

1

2

41

63

69

36

47

37

55

10

27

21

38

27

19

52

35

56

32

55

53

48

66

16

4

2

9

10

6

11

45

37

25

13

1

1

1

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

ODS

KSČM

TOP 09

KDU-ČSL

SPD*

Úsvit-NK*

Piráti*

Zelení*

rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujetevůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi

27

Detailní výsledky / bezpečnost silničního provozu / bodový systém / situace ohrožující bezpečnost silničního provozu / opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu

Bezpečnost silničního provozu

Aktuálním tématem 20. vlny Trendů Česka byla bezpečnost silničního provozu. Více než polovina občanů České republiky vnímá bezpečnost na silnicích jako dobrou, konkrétně 4 % jako „velmi dobrou“ a dalších 48 % jako „spíše dobrou“.


Otázka: Jak Vy osobně vnímáte bezpečnost silničního provozu v České republice? Je podle Vás…

4%

48% 37%

10%

1%

velmi dobrá

spíše dobrá

spíše špatná

velmi špatná

neví/bez odpovědi

29

Bezpečnost silničního provozu / třídění dle sociodemografií Významné rozdíly ve vnímání bezpečnosti silničního provozu je možno vidět při pohledu na sociodemografické skupiny. Muži vnímají vyšší bezpečnost na silnicích než ženy. Vnímání bezpečnosti také kopíruje věk a vzdělání. Čím jsou lidé starší, tím méně vnímají silnice jako bezpečné. U vzdělání pak platí, že čím vyšší vzdělání, tím více jsou silnice vnímány jako bezpečné. Zajímavý pohled na hodnocení pak představuje řidičská zkušenost. Řidiči motorových vozidel vnímají bezpečnost silničního provozu lépe oproti těm, kteří neřídí vůbec. Nutno poznamenat, že podíl řidičů v celkovém vzorku činí 68 %.



4

4

3

6

4

3

2

3

3

6

3

4

4

3

7

2

48

52

46

62

50

44

43

43

51

58

49

56

46

53

49

41

37

34

38

26

37

39

41

37

38

31

37

28

38

35

35

40

10

9

11

5

9

13

11

15

7

4

10

9

10

8

8

14

1

1

2

1

1

3

2

1

1

1

3

2

1

1

3

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


každý den, téměř každý den

méně často

vůbec

Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

.sta

tus

Řid

ičská

zkušenost


30

Bezpečnost silničního provozu / třídění dle volebních preferencí Mezi příznivci jednotlivých politických stran a hnutí není mnoho významných rozdílů, i tak je ale patrné, že vyšší bezpečnost silničního provozu je vnímána u příznivců KSČM, ODS a TOP 09.



4

2

2

3

9

6

4

6

48

50

47

60

54

55

56

61

78

50

47

37

36

44

28

27

35

26

20

17

39

43

10

12

6

8

8

3

9

19

5

5

10

1

1

1

2

1

5

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

ODS

KSČM

TOP 09

KDU-ČSL

SPD*

Úsvit-NK*

Piráti*

Zelení*


31

Bodový systém

Se silničním provozem souvisí také bodový systém. Ten podle 52 % dotázaných přispívá ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu.


Otázka: Přispívá podle Vašeho názoru současný bodový systém ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu?

12%

40% 28%

13%

7%

určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

neví/bez odpovědi

32

Bodový systém / třídění dle sociodemografií Při pohledu na různé sociodemografické podskupiny zjistíme několik odlišností. Muži vnímají bodový systém mírně pozitivněji, zejména je tato skutečnost patrná u odpovědi „určitě ano“. Naproti tomu lidé se základním vzděláním nebo vyučení jsou, pokud jde o bodový systém, skeptičtější. Největší rozdíly v postojích najdeme u věkových kategorií, kde platí, že s rostoucím věkem narůstá skepticismus vůči příspěvku bodového systému k bezpečnosti silničního provozu. Názor na bodový systém není v případě různé řidičské zkušenosti nijak významně diferencující. Není ale překvapením, že ti, kteří vůbec neřídí motorový prostředek, častěji volili odpověď „neví“.



12

15

9

14

16

12

8

11

12

15

16

11

8

15

12

9

40

38

43

50

40

35

38

37

44

42

41

32

41

36

42

45

28

25

30

24

28

32

26

27

27

29

27

24

29

29

32

22

13

17

9

8

12

17

15

17

11

9

12

27

11

17

8

12

7

5

9

4

4

4

13

8

6

5

4

6

11

3

6

12

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


každý den, téměř každý den

méně často

vůbec

Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

.sta

tus

Řid

ičská

zkušenost


33

Bodový systém / třídění dle volebních preferencí Při pohledu na příznivce jednotlivých politických subjektů se zdá, že názory na bodový systém respektují pravo-levé rozložení politického spektra. Zatímco více jak 3/5 příznivců pravice, tedy ODS a TOP 09, se domnívá, že bodový systém přispívá k bezpečnosti silničního provozu, tak mezi voliči hnutí ANO a také levice, tedy ČSSD a KSČM, je tento podíl jen kolem 50 %.



12

13

14

19

10

18

7

9

21

16

9

40

39

39

46

39

50

55

45

34

46

31

28

33

31

22

28

18

20

15

26

17

42

13

10

10

8

13

13

6

27

19

8

13

7

5

6

5

10

1

12

4

13

5

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

ODS

KSČM

TOP 09

KDU-ČSL

SPD*

Úsvit-NK*

Piráti*

Zelení*


34

Situace ohrožující bezpečnost silničního provozu

V rámci tématu jsme také zjišťovali, které z nabízených situací mohou mít, podle respondentů, největší vliv na bezpečnost silničního provozu. Téměř každý devátý respondent považoval za největší riziko alkohol nebo jiné omamné látky. Necelá polovina dotázaných pak na druhém místě vidí problematiku nevěnování se řízení (např. telefonování). Na třetím místě pak 2/5 občanů vidí nezkušenost řidičů (tedy např. čerství nebo sváteční řidiči).


Otázka: Nyní vám přečtu několik situací, které mohou mít vliv na bezpečnost silničního provozu.

Vyberte prosím situaci, která podle Vás představuje ...

86 %

49 %

41 %

38 %

36 %

24 %

21 %

60 %

10 %

8 %

9 %

9 %

požití alkoholu a jiných omamných látek…

nevěnování se řízení - např. telefonování…

nezkušenost řidiče - např. čerstvý držitel…

překračování povolené rychlosti

nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky

špatný technický stav vozovky

špatný technický stav vozidla

celkově vnímané riziko

největší riziko

Požití alkoholu a jiných omamných látek řidičem

Nevěnování se řízení - např. telefonování za jízdy

Nezkušenost řidiče - např. čerstvý držitel řidičského průkazu, sváteční řidiči apod.

Překračování povolené rychlosti

Nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky

Špatný technický stav vozovky

Špatný technický stav vozidla

35

Situace ohrožující bezpečnost s. provozu / třídění dle sociodemografií Pohled na sociodemografické skupiny ukazuje, že čím vyšší věk, tím více je vnímáno překračování rychlosti jako ohrožující bezpečnost silničního provozu. Mladí lidé jsou k překračování rychlosti shovívavější, naopak častěji považují za problematické požití alkoholu a jiných omamných látek.


Otázka: Nyní Vám přečtu několik situací, které mohou mít vliv na bezpečnost silničního provozu.


Obecná

popula

ce

Pohlaví Věkové kategorie

muž

žena

18-2

9

30-4

4

45-5

9

60+


86 84 87 91 86 84 84


49 47 51 46 52 45 51

Nezkušenost řidiče - např. čerstvý držitel řidičského průkazu, sváteční

řidiči apod. 41 44 39 46 44 37 40

Překračování povolené rychlosti 38 35 40 29 30 46 44

Nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky 36 39 34 38 40 39 30

Špatný technický stav vozovky 24 24 24 25 21 22 28

Špatný technický stav vozidla 21 23 19 24 21 21 18

Statisticky významně nižší oproti celkovému hodnocení

Statisticky významně vyšší oproti celkovému hodnocení

Pozn. Tabulka zobrazuje celkově vnímaná rizika. Seřazeno.

36

Situace ohrožující bezpečnost s. provozu / třídění dle sociodemografií Nepřizpůsobení rychlostí stavu vozovky je situace, která je častěji vybírána mezi vysokoškolsky vzdělanými. Na druhou stranu podle každodenních řidičů je častější příčinou nižší bezpečnosti silničního provozu nezkušenost řidičů (tedy např. čerství nebo sváteční řidiči).




Obecná

popula

ce Vzdělání

Ekonomický status

Řidičská zkušenost

ZŠ,

vyučen

matu

rita

VŠ

zam

ěst.

podnik

a-

tel/

-ka

ek.

neaktivní

každý

den*

méně

často

vůbec


86 88 85 82 86 82 87 86 85 86


49 45 51 55 46 49 53 47 51 49

Nezkušenost řidiče - např. čerstvý držitel řidičského

průkazu, sváteční řidiči apod. 41 44 42 34 41 40 43 46 39 38

Překračování povolené rychlosti 38 39 37 37 38 28 40 34 40 42


36 33 34 50 41 38 31 39 38 32

Špatný technický stav vozovky 24 27 23 20 23 29 25 24 22 26

Špatný technický stav vozidla 21 20 22 19 22 25 19 21 20 21



Pozn. Tabulka zobrazuje celkově vnímaná rizika. Seřazeno. *každý den/téměř každý den.

37

Situace ohrožující bezpečnost s. provozu / třídění dle volebních preferencí Mezi příznivci jednotlivých politických subjektů nenalezneme mnoho různých postojů. Nejvíce diferencující situace jsou tedy: nevěnování se řízení, nezkušenost řidiče a překračování povolené rychlosti.




Obecná

popula

ce Volební preference

AN

O

ČSSD

KSČM

TO

P09

OD

S

KD

U-Č

SL

SPD

Úsvit-

NK*

Zele

ní*

Piráti*


86 83 84 84 84 92 92 84 97 87 89


49 45 51 63 68 40 40 44 46 35 47

Nezkušenost řidiče - např. čerstvý držitel řidičského

průkazu, sváteční řidiči apod. 41 40 39 46 29 43 36 39 45 61 41

Překračování povolené rychlosti 38 41 40 38 29 36 61 42 17 27 23


36 37 40 35 39 39 32 44 42 55 42

Špatný technický stav vozovky 24 28 21 16 23 27 26 25 28 18 26

Špatný technický stav vozidla 21 20 22 19 20 20 13 21 10 14 33



Pozn. Tabulka zobrazuje celkově vnímaná rizika. Seřazeno.

38

Opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu

Zjišťovali jsme také, jaká opatření by podle respondentů mohla přispět ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Nejčastěji zmiňovaným opatřením bylo zlepšení stavu vozovek a přehledné dopravní značení, což by bylo pro 66 % dotázaných velmi přínosné a pro dalších 28 % trochu přínosné. Mezi vítaná opatření patří ještě častější silniční kontroly a také opatření týkající se nových a nezkušených řidičů jako je změna fungování autoškol, přítomnost zkušeného řidiče na místě spolujezdce u začínajících řidičů nebo řidičský průkaz na zkoušku.

Naopak jako nejméně přínosné opatření z nabízených vidí respondenti přísnější bodový systém pro začínající řidiče.


Otázka: Do jaké míry Vám každé z následujících opatření připadá přínosné z hlediska

zvyšování bezpečnosti silničního provozu?

66

51

55

48

49

33

38

34

28

31

28

36

29

33

30

45

36

36

39

35

5

12

11

17

18

21

24

27

28

32

1

1

5

2

3

1

2

3

5

2

0% 20% 40% 60% 80% 100%

66,1

50,9

55,0

48,2

48,6

32,7

38,3

34,2

27,7

30,7

Zle

pš

ení

sta

vu

vozo

vek,

pře

hl

edněj

ší

dopra

vní

znače

ní

Častě

jší

silnič

ní

kontr

oly

Zm

ěn

afu

ngo

váni

auto

škol -

např.

vyšší

počet

testo

vacíc

h jíz

d

Povin

ná

příto

mnos

tzkuše

ného

řidič

eja

ko

spolu

jezdc

e u

začín

ajícíc

h

řidič

ů

Řid

ičský

prů

ka

z n

azkouš

ku

pro

začín

ající

řidič

e

Lepší

osvět

a o

bezp

ečnos

tisilnič

níh

opro

vo

zu -

např.

pře

d

nášk

y,

TV

kam

paně

Pře

zk

ouše

ní

řidič

ův

auto

škole

od

urč

ité

věko

vé

hra

ni

ce

Vyšší

pokut

y

Odeb

rání

víc

e

bodů

Přísn

ějš

íbodo

vý

systé

m pro

začín

ající

řidič

e

velmi přínosné trochu přínosné nepřínosné neví/bez odpovědi

Zlepšení stavu vozovek, přehlednější dopravní značení

Častější silniční kontroly

Změna fungováni autoškol - např. vyšší počet testovacích jízd

Povinná přítomnost zkušeného řidiče jako spolujezdce u začínajících řidičů

Řidičský průkaz na zkoušku pro začínající řidiče

Lepší osvěta o bezpečnosti silničního provozu - např. přednášky, TV kampaně

Přezkoušení řidičů v autoškole od určité věkové hranice

Vyšší pokuty

Odebrání více bodů

Přísnější bodový systém pro začínající řidiče

39

Opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu / třídění dle sociodemografií

Ženy jsou v přijímání opatření více otevřené, častěji by volily většinu z nabízených opatření. Podobně otevření jsou lidé ve věku 30-44 let.




Obecná

popula

ce

Pohlaví Věkové kategorie

muž

žena

18-2

9

30-4

4

45-5

9

60+


66 69 65 70 61 66 69


55 53 57 60 50 54 58

Častější silniční kontroly 51 47 55 37 56 52 53


49 49 48 36 49 47 57

Povinná přítomnost zkušeného řidiče jako spolujezdce u začínajících řidičů

48 44 52 44 45 51 51


38 31 45 51 44 30 32

Vyšší pokuty 34 31 37 30 40 32 32

Lepší osvěta o bezpečnosti silničního provozu

- např. přednášky, TV kampaně 33 33 32 27 36 32 33


31 31 30 21 29 25 42

Odebrání více bodů 28 27 29 24 37 27 22



Pozn. Tabulka zobrazuje podíl respondentů, kteří vnímají opatření jako velmi přínosná. Seřazeno.

40

Opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu / třídění dle sociodemografií

Mezi těmi, kteří byli k nabízeným opatřením otevřenější, tj. častěji volili více z nabízených možností, jsou také lidé se základním vzděláním nebo vyučení a ti, kteří neřídí motorové vozidlo.







Obecná

popula

ce

Vzdělání Ekonomický

status Řidičská

zkušenost

ZŠ,

vyučen

matu

-ri

ta

VŠ

zam

.

podni-

kate

l /-

ka

ek.

neakt.

každý

den*

méně

často

vůbec


66 66 69 61 65 64 68 68 66 64

Změna fungováni autoškol - např. vyšší počet testovacích

jízd 55 59 53 51 56 44 56 51 55 60

Častější silniční kontroly 51 55 48 46 56 30 49 49 47 57


49 49 50 46 48 41 52 47 46 53

Povinná přítomnost zkušeného řidiče jako spolujezdce u

začínajících řidičů 48 56 43 38 48 36 51 43 47 57


38 45 35 29 41 29 37 33 34 49

Vyšší pokuty 34 36 33 32 38 26 32 33 27 42


- např. přednášky, TV kampaně

33 36 32 27 34 30 32 30 35 35


31 36 28 22 29 20 35 27 28 38

Odebrání více bodů 28 28 28 25 33 17 24 25 26 33

41

Opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu / třídění dle volebních preferencí

V případě příznivců jednotlivých stran a hnutí by více opatření volili voliči ANO a KSČM.







Obecná

popula

ce

Volební preference

AN

O

ČSSD

KSČM

TO

P09

OD

S

KD

U-

ČSL

SPD

Úsvit-

NK*

Zele

ní

*

Piráti*


66 65 63 71 64 76 63 72 73 63 56


55 59 60 67 48 51 53 41 55 43 34

Častější silniční kontroly 51 54 57 58 36 42 39 49 62 45 24


49 57 54 44 36 53 32 45 51 32 41

Povinná přítomnost zkušeného řidiče jako spolujezdce u

začínajících řidičů 48 51 51 60 40 37 43 28 54 56 23


38 35 41 42 30 33 14 45 43 46 35

Vyšší pokuty 34 40 33 28 28 34 23 50 42 31 27


- např. přednášky, TV kampaně 33 34 40 36 28 30 24 29 16 30 24


31 35 37 40 21 20 26 11 37 24 10

Odebrání více bodů 28 26 33 29 23 29 19 35 10 46 25

42

Přílohy

Organizační informace

Výzkumná agentura

Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu.

TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvality odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole.

Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou

Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem.

Realizační tým

TNS Aisa Česká televize

Ředitel společnosti TNS Aisa Bronislav Kvasnička

Vedoucí týmu ČT Renata Týmová

Vedoucí projektu David Fiala

Analytik ČT Martin Převrátil

Exekuce projektu Martina Hájková, Petr Šobotník

Analytik ČT Jiří Kubíček

Sběr dat Daniel Horna

Zpracování dat Petr Bucek

44

Termín realizace

Sběr dat jednotlivých vln byl realizován v následujících termínech:

20. vlna / leden’16 ……………………………………………………… 23. 1. – 29. 1. 2015

19. vlna / listopad’15 ……………………………………………………… 21. 11. – 27. 11. 2015

18. vlna / říjen’15 ……………………………………………………… 17. 10. – 23. 10. 2015

17. vlna / září’15 ……………………………………………………… 19. 9. – 25. 9. 2015

16. vlna / srpen’15 ……………………………………………………… 24. 8. – 30. 8. 2015

15. vlna / červen’15 ……………………………………………………… 20. 6. – 26. 6. 2015

14. vlna / květen’15 ……………………………………………………… 25. 5. – 31. 5. 2015

13. vlna / duben’15 ……………………………………………………… 20. 4. – 26. 4. 2015

12. vlna / březen’15 ……………………………………………………… 28. 3. – 3. 4. 2015

11. vlna / únor’15 ……………………………………………………… 16. 2. – 22. 2. 2015

10. vlna / leden’15 ……………………………………………………… 19. 1. – 25. 1. 2015

9. vlna / listopad’14 ……………………………………………………… 22. 11. – 28. 11. 2014

8. vlna / říjen’14 ……………………………………………………… 25. 10. – 31. 10. 2014

7. vlna / září’14 ……………………………………………………… 22. 9. – 28. 9. 2014

6. vlna / srpen’14 ……………………………………………………… 25. 8. – 31. 8. 2014

5. vlna / červen/červenec’14 ……………………………………………………… 28. 6. – 4. 7. 2014

4. vlna / květen’14 ……………………………………………………… 17. 5. – 23. 5. 2014

3. vlna / duben’14 ……………………………………………………… 22. 4. – 27. 4. 2014

2. vlna / březen’14 ……………………………………………………… 24. 3. – 30. 3. 2014

1. vlna / únor’14 ……………………………………………………… 18. 2. – 24. 2. 2014

45

Organizační informace

Metoda sběru dat

Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze.

Výběr respondentů

Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ - http://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.html - byly do generování zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon.

Kontrola sběru dat

Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí.

Vážení dat

Data byla vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013.

Zpracování dat

Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran.

46

http://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.html












Konstrukce volebního modelu

Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat.

Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřiná společnost TNS Infratest v Německu), která od roku 1996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: "Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům."

Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří:

nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 2 = 1, 2, 3),

uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 3 nebo Otázka 5)

a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 6 = 1, 2, 3)

Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 100 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie „Ostatní“.

Přesné znění otázek vstupujících do volebního modelu viz následující strany.

47

Dotazník

Otázka 1. Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? Řekl(a)

byste o ní, že je...

1 - velmi dobrá, 2 - spíše dobrá, 3 - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví

Otázka 2. Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České

republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví

Otázka 3.

Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní voleb:

Jakou politickou stranu nebo hnutí byste v takovém případě volil(a)?

Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se spíše nezúčastní nebo neví:

Pokud byste přece jen k volbám šel(šla), jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a)?

Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku

Otázka 4.

Pro respondenty, kteří v otázce 3 neuvedou konkrétní stranu vyjma těch, co nepůjdou k volbám:

Neuvedl(a) jste, jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a). Přesto, o jakých stranách

nebo hnutích byste reálně uvažoval(a), a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a)

volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští

týden, uvažoval(a) byste o volbě politické strany nebo hnutí...

1 - ano, 2 - ne, 3 - neznáte tuto stranu nebo hnutí; odmítá odpovědět, neví


Otázka 5.

Pro respondenty, kteří v otázce 4 uvedli více než jednu stranu, pro ostatní je tato otázka

zaznamenána automaticky: Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste

uvažoval(a) o následujících politických stranách nebo hnutích... Kdybyste si musel(a) zvolit pouze

jednu stranu nebo hnutí, které by to bylo?


48

Dotazník

Otázka 6.

Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 3 uvedou konkrétní

stranu: Je toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě

změnit?

Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 5 uvedou konkrétní

stranu / NEBO pokud se spíše nezúčastní voleb nebo neví a zároveň pokud v otázce 3 NEBO 5

uvedou konkrétní stranu: Bylo by toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné,

nebo by se Vaše rozhodnutí mohlo ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

1 - jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí, 2 - je pravděpodobné, že byste volil(a)

tuto stranu nebo hnutí, 3 - je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě

změní, 4 - je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní;

odmítá odpovědět, neví

Otázka 7. Zúčastnil(a) jste se posledních voleb do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla

současná vláda?

1 - ano, 2 - ne; odmítá odpovědět, neví

Otázka 8.

Pro respondenty, kteří se zúčastnili posledních voleb do PS PČR: Jakou politickou stranu

nebo hnutí jste v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 volil(a)?


Otázka 9. Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě?

1 - rozhodně důvěřujete, 2 - spíše důvěřujete, 3 - spíše nedůvěřujete, 4 - vůbec nedůvěřujete;


Nyní se budeme věnovat jinému tématu Otázka 10. Jak často řídíte motorový dopravní prostředek?

1 - každý den nebo téměř každý den, 2 - 1-3 týdně, 3 - 1-3 měsíčně, 4 - méně často, 5 – vůbec;


Otázka 11. Jak Vy osobně vnímáte bezpečnost silničního provozu v České republice? Je podle

vás…

1 - velmi dobrá, 2 - spíše dobrá, 3 - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví

49

Dotazník

Otázka 12. Přispívá podle Vašeho názoru současný bodový systém k zlepšení bezpečnosti silničního provozu?

1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne, odmítá odpovědět, neví

Otázka 13. Nyní Vám přečtu několik situací, které mohou mít vliv na bezpečnost silničního provozu. Vyberte prosím situaci, která podle Vás představuje ... A: největší riziko B: 2. největší riziko C: 3. největší riziko

1 - Požití alkoholu a jiných omamných látek řidičem 2 - Překračování povolené rychlosti 3 - Špatný technický stav vozidla 4 - Špatný technický stav vozovky 5 - Nevěnování se řízení - např. telefonování za jízdy 6 - Nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky 7 - Nezkušenost řidiče - např. čerstvý držitel řidičského průkazu, sváteční řidiči apod. odmítá odpovědět, neví

Otázka 14. Do jaké míry Vám každé z následujících opatření připadá přínosné z hlediska zvyšování bezpečnosti silničního provozu?

A: Častější silniční kontroly

B: Vyšší pokuty

C: Odebrání více bodů

D: Přísnější bodový systém pro začínající řidiče

E: Přezkoušení řidičů v autoškole od určité věkové hranice

F: Řidičský průkaz na zkoušku pro začínající řidiče

G: Povinná přítomnost zkušeného řidiče jako spolujezdce u začínajících řidičů

H: Změna fungováni autoškol - např. vyšší počet testovacích jízd

I: Zlepšení stavu vozovek, přehlednější dopravní značení

J: Lepší osvěta o bezpečnosti silničního provozu - např. přednášky, TV kampaně

1 - velmi přínosné, 2 - trochu přínosné, 3 – nepřínosné; odmítá odpovědět, neví

50

Dotazník

Seznam zobrazovaných stran a hnutí – pro otázky 3, 4, 5, 8.

Aktiv nezávislých občanů

ANO

Piráti - Česká pirátská strana

ČSSD - Česká strana sociálně demokratická

DSSS - Dělnická strana sociální spravedlnosti

Hlavu vzhůru - volební blok

KDU-ČSL - Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová

Klub angažovaných nestraníků (KAN)

Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska

KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy

LES - Liberálně ekologická strana

NS-LEV 21 - Národní socialisté – Levice 21. Století

Občané 2011

ODS - Občanská demokratická strana

Romská demokratická strana (RDS)

SPO - Strana práv občanů

Strana soukromníků České republiky (SsČR)

Svoboda a přímá demokracie1

Svobodní - Strana svobodných občanů

Strana zelených (SZ)

Suverenita - Strana zdravého rozumu

TOP 09

Úsvit – Národní koalice 2 3 4

Volte Pravý Blok - www.cibulka.net

politické hnutí Změna

jiná strana nebo hnutí { VYPIŠTE }

{ NENABÍZEJTE } žádnou, k volbám by nešel(la)

{ NENABÍZEJTE } odmítá odpovědět

{ NENABÍZEJTE } neví

1 Nedotazováno v otázce č.8, strana založena v květnu 2015. 2 V otázce č.8 dotazován původní název „Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury“. 3 Do června 2015 (vlna 15) dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie. 4 Do listopadu 2016 (vlna 19) dotazováno pod názvem Úsvit – Národní koalice (dříve Úsvit přímé demokracie)

51

Slovníček základních pojmů

CATI

Je zkratka z anglických slov Computer Assisted Telephone Interview. Jedná se o dotazování respondentů pomocí telefonních linek. V případě tohoto konkrétního výzkumu šlo o náhodné generování pevných i mobilních čísel tak, aby každé číslo mělo stejnou pravděpodobnost se do výzkumu dostat.

ESOMAR

Světová organizace pro výzkum veřejného mínění a marketingový výzkum. Založena v roce 1948, jako European Society for Opinion and Marketing Research. Sídlí v Amsterdamu - www.esomar.org.

SIMAR

Neziskové sdružení českých výzkumných agentur www.simar.cz. Založeno v Praze v roce 1994.

Náhodný výběr

Postup založený na matematické statistické teorii pravděpodobnosti. Jednotky jsou do výběru zahrnuty na základě pravděpodobnostních pravidel a procedur.

Reprezentativní vzorek

Reprezentativní je taková skupina, která svým složením kopíruje složení celé populace, na kterou se výzkum vztahuje.

Statistická chyba

To je chyba, které se dopouštíme tím, že výsledky dosažené na výběrovém vzorku zobecňujeme na celou populaci.

Vážení dat

Pomocí tzv. vážení upravujeme strukturu výběrového vzorku tak, aby odpovídala struktuře celé populace (např. vzhledem k pohlaví, věku apod.).

Volební model

Je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat.

Volební potenciál

Představuje v daný okamžik maximální hypotetický podíl hlasů, který může každý politický subjekt získat. Součet potenciálů jednotlivých subjektů je více než 100%, jelikož každý oprávněný volič je zahrnut v potenciálu všech subjektů, o kterých v daný okamžik uvažuje.

Volební preference

Jsou pouze deklarovaným postojem celé dospělé populace. Mimo konkrétní strany zahrnují i odpovědi typu „nevím“ nebo „voleb bych se nezúčastnil(a)“. Součet odpovědí je v tomto případě roven 100%. Preference ale v žádném případě v sobě nezohledňují případnou pevnost rozhodnutí. V této souvislosti tak jednoznačně nelze hovořit o rozložení sil jednotlivých politických uskupení.

52

http://www.esomar.org/

http://www.simar.cz/

Documents

PowerPoint Presentation · technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba