Oeskoslovensk5

M I K R O B I O L O G

ro~nik 1. (1956) - - ~. 4

I E

P o z n ~ m k y k 6i~t6ni o d p a d n i c h r o d ml~k~rensk~ch pomoci Oospora lactis

MILOSLAV SVOBODA a JAROM:[R ~ALPLACHTA

Vs~zkumn~ fistav pro ml~ko a vejce, Brno

Do$lo 6. 4. 1955

~iw odpadnlch rod prfimyslu potravins je zs probl6mem. U ns se touto ot~zkou zab~cal zejm6na Jons (1950, 1951, 1952).

Princip jeho zpfisobu 6i~t6n[ odpadnlch vod spoSiv~ v prokvaw uhlohydr~tfi a jin:~ch zkvasiteln:~ch lhtek vhodn~mi druhy pllsfiovit:~ch mikroorganismfi (Oospora lactis), kter6 p~evhd6jl ty to lh tky v bu- n~Snou bflkovinu a vytvh~ejl dlouh~ spletit~ mycelia. K prokva~en~m vodhm se p~id~vh vs mlSko do pH 9--10. Kombinaci dlouhomycelnat~?ch plisnl s vg~penat~ml solemi vznik~ hustsf kalov~r mrak, ktersf rychle ssed~ ke dnu ns a s trhuje s sebou prakt icky veltker~ pevn6 suspensoidy, 6im~ se kapalina vySe~i. VySe~eng~ odpadnl voda se z hlavni k~d~ vypou~tl do akumula6nl n~lr~e, kde so mlsi s poto6nl vodou, p~i 6em~i se jeji alkalita m~ sniP!it pod pH 8, Teprve pak se vypouw do ve~ejn~ho recipientu. Usazen:~ kal se filtruje p ~ s kalolisy a zfsk~vh se v podob~ pevn4 hmoty.

Ji~ p~i pa tentovhni tohoto zpfisobu 6i~t~ni odpadnich r o d (Jong~ 1951) bylo upozorn~no na mo~- nosti jeho pou~itl pro rfizn4 odpadnl vody potravin&~sk~ho prf~myslu. Podle sd61eni au torova (Jon~w 1950, 1952) bylo pou~iito t~to metody s velmi dobr~mi vsfsledky v poloprovoznhn a~ provoznlm m~Htku p~i 6i~t~ni odpadnlch r o d ml~ks dro~dh~sksfch a na butanolov~ch v~palclch. Na zhklad6 provoznich pokusfi s 6i~it~nlm odpadnich vod ml~kg~rensk~?ch Jong~ (1952) pak konsta tuje : ,,(~iht~nl je v p~im~ souvistosti hl~vn~ s obsahem laktosy. Je to o~hzka nejen kvan~ita~ivni (nmo~stvi ~t~pi~eln~ laktosy), ale i ot~zka kval i ta t ivnlch zm6n (ostatnl organick~ lg~tky ~it~pl se souSasn~ a l~pe za p~itomnosti laktosy). Zkyslg~ syrov~tka se 5istl s men~im efektem. Desinfek~nl prost~edky sni~ujl 5isticl efekt, nikoliv vw zvl~dt~ podstatnit. ~t~penl laktosy v plnoprovoznich pokusech je ni~w ne~ bylo mo~no podle laboratornlch pokush dosg~hnout. Srd~eni duslkat~ch lhtek je pozoruhodn~ vysok~."

V roee 1954 jsme se fi6astnili prov~ovs Jons metody v praxi (Marek, Svoboda a spol. 1954). Zna6n6 koliss 6istieich fiSinkfi odpadnich vod ml6ks sk~ch p~i pou~iti t6to metody ns m~lo k tomu, ~e jsme si podrobn~ji v~iimali 6i- nitelfi, podilejlcleh se na dosahovan~eh v~sledcich 6istirny. V~imali jsme si p~edn~ mikroorganismu, kter6mu Jons167 (1950, 1951, 1952) p~isuzuje schopnost zkvasit laktosu obsa~enou v odpadnieh ml6ks vods Cetni auto~i do~li toti~. k zs ~e pro Oospora lactis je laktosa w zdrojem v ~ i v y (J6rgensen 1909, Janke 1924, Teiehert 1902, Lembke a Delitsch 1943). Zd~ se tedy, ~e pod ns Oospora lactis jsou zahrnuty rfizl~ druhy a variety, co~ konstatoval ji~ JSrgensen (1909). Pon~vad~ ddaje v literature nebyly mnohdy zcela jasn~ formulovs roz- hodli jsme se prozkoumat fysiologiek6 vlastnosti kmene Oospora lactis pou~it~ho k 6i~tl!nl ml6ks odpadnich rod.

Materidl a metody

Mikroorganismus a kultiva~ni metodika. K pokus fm jsmo pou~tvali ku l tury 0, lactis na hikm6m sladinkov~m agaru. P~i z~v~reSn:~ch pokusech jsme pou~ili p~e6ii~t~n~ kul tury (rozsev na desky a odpich z ojedin61~ kolonie).

176

Pro inokulaci jednotl iv~ch pokusfi jsme p~ovedli kul turu s ~tikmdho sladinkov6ho agaru na melasovou sladinku frakciovan~ sterilovanou, 4 - -6 Bg ~ o pH 6 s 1 % siranu amonn6ho a 0 , 1 % sti~ednlho fosfo- reSnanu amormdho nebo 0,2 ~o fosforeSnanu sodn6ho v Erlenmeyerov~ch bafik~eh o obsahu 300 a~ 1000 ml. Po 6- -7denni stacion~-ni kul t ivaei jsme odlili ~ivn~r substrht , myceli~lnl p f i k r ~ k u rozm61nili a vzniklou karl naoSkovali substr~t ve v6tran~ch bafik~ch. Pokusy jsme konali p~i 27 att 30 ~ nebo pH teplot6 laborato~e. Jako kultivaSnich nhdob jsme pou~ivali varn~ch nebo Erlenmeyerov~ch banitk obsahu 1, 5 nebo 10 litfft. Pro pokusy se stacionhrnl kult ivaci jsme pou~ili Fernbachovy bafiky o prf im~m dna 16 em. Mno~stvi subst rh tu se pohybovalo od 0,25 do 4 litrfi.

K vi~trhni jsme pou~ivali proudu sterilniho vzduchu z l abora tomi tlakov6 v:~v~vy. ~ist:~ substrs a prfib6h kva~enl jsme kontrolovali na mikrobiologickou 6istotu plotnovou metodou (Vintika 1951). K srh~enl l ~ n y jsme pou~Avali odp6fiovaelho tuku.

Schopnost 0. lactis odbour~vat primo laktosu jsme zkou~teli na syrovhtce nez~ed~n6 a z~ed6n6, steri- lisovan6 v autokl~vu, pasteurisovan6 pH 80 ~ a syrovd, pHpadn~t jeht~ naoSkovan6 smetanov:~m zhkysem. Ds jsme konali pokusy i na syntet iek6m subst rh tu podle Niklase a n a odpadni ml6khrensk6 vod6.

Substr~t podle Niklase ms toto slo~oni: kyselina citronov~ 1,0 %; (NH,)~SO~ 0,6 ~o; popton 0,1 ~o; (NI-Ia)2HPOa 0,075 %; K.zSO a 0,02 ~/o; MgSO4 0,03 ~/o; CuSO4 0,00015 ~/o; ZnSO4 0,0001 ~/o; FeSO4 o,00Ol %.

Analytickd metody. TitraSnf kyselost jsme m6~ili spot~ebou 0,10 a~ 0,25 N NaOH na 10--100 ml substr~tu, pH jsme zjihfovali na pH-met ru so sklen~nou elektrodou. Laktosu jsme stanovili podlo Oohra (Laxa 1944). I~ozpustn6 bilkoviny jsme stanovili ve filtrg~tu substr~tu.

V~sledky Tab. 1. Kul t ivace O. lactis na sterilnl syrovg~tce o rflzn6 kyselosti. Teplo ta labora torn l (18--23~

O6kovttno primo celou kul turou O. lactis na ~iikm6m slad. agaru

Substrht

Kysel~ syrovg~tka

Sladkh syrovhtka

Spot~eba ml 0,25 1~ N a 0 H na 100 ml

substrg~tu pH Laktosa Celkov6

bilkoviny

t rv~ni pokusu v hodin~ch

0 24 76 24 0 24

0,49 0,50

0,62 0,65

27 21 1,--

12 6 0,5

I

0 24 76 I 0

4,4 4,6 7,5 3,8

5,3 6,2 7,6 4,7

3,8

4,7

Kultivace O. lactis na sterilni syrovs o rfiznd kyselosti se projevuje p~edn6 rfizn:~m sps rozru~eni kyseliny v substrs pfitomnd. Obsah laktosy a bilkovin zfist~vs v podstat~ nezm~n6n (tab. 1).

Tab. 2. Kult ivace O. lactis na sterilni a nesterilni syrovgLtce. Syrovg~tka nosterilnl naoSkovgma 1 ~o smetanov6ho z~kysu. Teplota laboratornL O6kov~no pf'imo celou kul turou O. lacti8 na ~ikm$m slad.

agaru

Substrht

Sterilni syrovhtka

Nesterilnl syrovt~tka

Spot~eba ml 0,25 N NaOH na 100 ml

subs t rh tu pH Laktosa ~o

t rvhn i pokusu v hodinhch

0 22 42 66 90 0 22 42 66 90 0 22 42 66 90

20 -- 13 3 1

27 21 16,5 19 21

4,4 4,3 5,8 6,4 6,7

4,2 4,1 5,1 4,7 4,2

4,28 4,19 4,28 -- 4,19

4,55 4,-- 3,81 -- 3,04

Pfi sledovs zm6n zpfisoben:~ch O. lactis ve sterilnl a nesterilni syrovs (tab. 2) bylo zji~ft~no, ~e u sterilnl syrovs do$1o tdm6~ k fiplndmu odbourhnl pHtomnd kyseliny, ani~ se pfi tom prakticky zm~nil obsah laktosy. U nesterilni syrovs

177

byla laktosa odbours163 a ns toho nastal po poSs poklesu kyse- losti jeji op&n3~ vzestup.

Tab. 3. Kult ivace O. lactis na nez~ed~in4 a z~ed~nd syrovAtce frakcionovan6 sterilisovan& Syro'r z~ed6na 1 : 6

TrvAni pokusu Spot~eba ml O, 10 N Laktosa l~ozpustnd SubstrAt v hod. p H NaOH na 100 ml bilkoviny

substr~tu ~o ~o

SyrovAtka nez~ed6n~

Syrov~tka z~ed~nA

0 24 45 69

117

0 24 45 69

117

4,15 4,40 4,60 4,45 4,50

4,95 4,95 5,20 5,20 6,70

6,40 5,32 4,78 4,95 4,89

0,70 0,43 0,43 0,43 0,05

I 3,71 3,66 3,62 3,52 3,52

0,43 0,45 0,43 0,47 0,45

0,41 0,43 0,43 0,43 0,43

0,17 0,14 0,12 0,10 0,06

Nez~ed~ns syrovs se b~hem aerace mirn~ infikovala. Proto byla laktosa 5s odbour~v~na. U syrovs z~ed~nd, kde ilffekce prok~zs nebyla, se obsah laktosy prakticky nezm~nil (tab. 3). Pokles kyselosti souhlasi s ns p~edchs jicich pokusfi.

Tab. 4. St~cionhrni kult ivace O. lactis na zfed6n6 syrovAtce, frakcionovan~ sterilisovand. Syrov~tka z~ed6na 1 : 6

Spot~eba ml 0,10 N ] Subst r~t TrvAnl pokusu p H NaOmi na 10 ml Laktosa Rozpus tn~ch

v hod. substrAtu ~o bilkovin ~o

Z~ed6nA 0 4,7 0,75 t 0,61 0,16 syrov~tka 117 7,7 0,05 ] 0,63 0,16

Z v~sledkfi je z~ejmd (tab. 4), ~,e obsah laktosy a rozpustn3~ch bflkovin se ne- zm~nfl ani po 5 dnech kultivace O. lactia, p~i 5em~ vw byla odbours t d m ~ v~kers kyselost.

Tab. 5. I~ultivace O. lactis na subst rs podle Niklase. Substr~t frakcionovan6 sterflisovAn. SubstrAt s 1 ~o lakt~sy m61 pH upraveno p~ici~nim NH4OH na 4,8. Substrht bez laktosy m~l pH upraveno

pomocl N H a 0 H n a 8,5 a pak okyseleno kyselinou m165nou n a pH 4,7

Spot~eba ml 0,10 N ] Dusik celkem SubstrAt Trvknl pokusu pH NaOH na 10 ml Laktosa ~0 ~o

v hod. subst rh tu

Subs~rAt s l % laktosy

Substr~t bez laktosy

0 24 45 69

117

0 24 45 69

117

4,8 4,9 5,1 5,2 5,4

4,7 5 , - -

5,2 6,2 7,6

6,77 6,02 5,26 4,62 2,36

8,06 6,66 5,26 2,04 0,43

0,90 0,89 0,87 0,87 0,87

m

0,03 0,03 0,03 0,03 0,03

0,04 0,04 0,04 0,04 0,04

I

178

Na Niklasov~ syntetickd pfd~ (tab. 5) jsou potvrzeny v:~sledky p~edch&zejicich pokusfi.

Tab. 6. Kultivace O. lactis na syrov@ syrov&tce. Syrov~tka z~ed~na 1 : 5

Spot~eba ml 0,10 N Laktosa Rozpustn6 Substr~t Trv~ni pokusu pH NaOH na 10 ml v hod. I substr~tu % bilkoviny %

iN'aoSkov. I O. lactis

I

NenaoSkov. O. lactis

0 24 46 94

142

k 0 I 24 I 46

94 142

I

4,7 3,7 3,8 4,3 4,2

4,5 4,2 3,9 3,4 3,5

1,07 1,61 1,40 1,72 2,79

0,96 1,61 3,01 9,10 9,46

0,87 0,76 0,62 0,25 0,12

0,87 0,87 0,58 0,12

0,17 0,17 0,17 0,14 0,14

0,17 0,17 0,17 0,14 0,14

Z tab. 6 je z~ejm@, ~e 0. lactis odbours163 kyselinu vytvo~enou jin~mi mikro- organismy. Nebyla-li do syrov~ z~ed~n6 syrov&tky naoSkov&na 0. lactis, zvy$ovalo se ns mno~stvi kyseliny vznikld rozbours laktosy. Lakf~sa byla tedy odbours163 i bez p~itomnosti 0. lactis. 0bsah rozpustn~ch bilkovin zfistal t6m~ nezm~n~n.

Tab. 7. Kultivace O. lactis na sterilnl a surov6 odpadni vodfi. Odpadni voda z ml4kg~renskd jimky zati~ena syrov~tkou (pomfir 6 drift vody, 1 dil syrovhtky). Sterilisace. V druh6 variant~ pokusu tot6~t, avhak

substr~t nesterilisovhn

Spot~'eba ml 0,10 lq Laktosa Rozpustn6 Substr~$ Trv~n_i pokusu pH Na0H na 10 m l

v hod. substr&tu % bilkoviny %

Sterilis. odp. voda naoSkov. O. lactis

Nesteril. odp. voda neoSkov. O. lactis

0 46 70

0 46

5,4 5,3 5,4

5,1 3,9

0,75 0,43 0,43

0,64 1,18

0,60 0,60 0,55

0,64 0,32

0,13 0,11

0,16 0,08

Byla-li ml6k&rensk~ odpadul voda sterilisovs a pak naoSkovs O. lactis, k odbours laktosy dow a~ po infekci substrs (provzdu~fiov~nlm). Po 70 ho- din~ch provzdu~fiovs 5inil pokles laktosy pouze 0,05 %. Na stejn6m, av~ak ne- sterilnim substrttu, bylo mo~no zaznamenat ji~ po 46 hodins 50% pokles obsahu laktosy.

Diskuse

Z pokusfi je z~ejm@, ~.e pou~it3~ mikroorganismus Oospora lactis nem~ vlastnosti, kter6 mu byly p~isuzov~ny. P~esto vw p~i ~i~t~ni odpadnich vod ml6ks timto zpfisobem bylo dosa~eno pom~m~ dobrdho 5isticiho dSinku.

179

Ml~ks odpadni vody jsou nejvice zne6i~t~ny ls organick:~mi, a to hlavn~ laktosou, bilkovinami a rfizn:~mi mikroorganismy. Jak ukazuji v~sledky naw pokusfi, je laktosa, kter l nejvice zat~uje pt~islu~n6 odpadni vody, touto mikroflorou rozbour~vs na kyselinu ml~6nou a i na jin~ kyseliny. Pravou p~i6inou rozbours163 laktosy je tedy pflvodni mikroflora odpadnich vod ml~ks Teprve vznikl~ kyseliny jsou mikroorganismem O. lactis b~hem procesu stravovs po pi~ipad~ po zavs ks neutralisovs Z n~ich pokush je tak6 z~ejm6, ~e tak zvan6 ,,~ezs k~d~" stejn~ jako snahy o kontinus proces jsou pln~ opr~vn~n~. P~i t~chto pochodech jde v podstat~ o snahu prodlou~.it kvaw na 48 i vice hodiu a o postupnd p~ids163 odpadnl vody neprokvaw k odpadnlm vods ji~. 5s162 prokva~en:~n. Tim se pro odbourhvs laktosy fi6eln~ vyu~.iv~ mikroflory, kter~ se samovoln~ prosadila b~hem 6isticiho procesu.

Pokud se t~ks sni~.eni obsahu bilkovin, je z~ejm~ i z naw pokusfl, ~e b~hem 24 hodin nemohlo dojit i za optims podminek k 61 a~ 79% sni~eni obsahu bilkovin zpfisoben6mu fermentaci, co~ jsou hodnoty ud&van~ jako minimum a prfim~r sni~eni (Joniw 1951). To lze vysv~tlit pouhou sedimentaci prokvi~en:~ch odpadnlch vod, jeji~ d6inek je urychlovs p~ids vs ml~ka. Nutno t6~ zdfiraznit, ~.e Jons (1951) konal pokusy p~ev~.n~ s odpadnimi vodami z v~roby s:~rfi. P~i po6s odb~ru vzorkfl, p~i provzdu~fiovs tvo~il syrov~ prach pravd~podobn~ podstatnou 6s odebran:~eh vzorkfi, zatim co p~i odb~ru vzork~ po vlpn~ni a sedimentaci byly tyro jemn~ suspensoidni 6s str~.eny ke dnu vytvo~en:~m kalov~m mrakem.

Velkd kollss 6is~icich fi6inkfi Jons167 metody lze vysv~tlit nestejn:~m obsahem mikroorganismfi v odpadnich vod~ch, rfiznou aktivitou mikroorganismh, nestejnou dobou kvasn~ho procesu, rfiznou bakterijni 6istotou zs kultury O. lactis a pak teprve t ~ m~nliv:~m organick~m slo~.enim ml~kirensk~ch odpadnich rod.

U zkysl$ syrovs je 6istici fi6inek merdli, pon~vad~ vytvo~ens kyselina m166ns brzdi dalw mikrobni destrukci laktosy. To je vw znlmo na p~. u bakterii ml~6ndho kyss Je to t4~ patrno na p~. v pokusech uveden:~ch v tabulce 1. Zatim co v pokusu se sladkou syrovs odbours tRra6nl kyselosti prob~hlo b~hem 24 hodin z 50 ~/o, v pokusu s kyselou syrovs za tut6~ dobu nebylo odbours

~ani 25 %. Tyto rozdily je me,no pozorovat i ve zm6nlch pH. Vliv desinfekSnlch prost~edkfi se p~edn~ mohl projevit ha mikroflo~e odbourl-

vajici laktosu. Oospora lactis podle liters fidajfi (Jons 1943) je vfiSi desin- fek6nim prost~edkfim zna6n~ odolns

J o n ~ (1951) se domnivs ~te i ostatni organick6 l~tky se v p~itomnosti laktosy w souSasn~ a 16po. Jeliko~i druhou hlavni organickou slo~kou odpadnich r o d ml6ks jsou bilkoviny, p}edpokl~d~me, ~.e pod slovy ,,ostatni organick~ l~tky", jsou min~ny p~edevw bilkoviny. Zdo pak upozorliujeme na ng~zor Pionflv (1952), ~e se a~ dosud nopoda~41o v odpadnlch vod~ch ml6k~rensk~ch odboura~ pomoci rychl~ fermentace souSasn~ lak~osu a dusikat~ l~tky, a to pro rflzn6 fysiologick6 po~adavky mikro- organismfl, d6astnicich se rozkladu laktosy a bilkovin.

Dosa~.en:~ 6isticl fi6inek, nep~ihli~.Ime-li k myln~mu vs~kladu jeho vzniku, byl za ~ehdej~iho stavu zajist~ fisp~chem v t o m t o oboru. V~imneme-li si vw obsahu laktosy v odpadnich vods kter~ byly 6i~t~ny p~i v:~zkumu t~to melody, musime kons~atovat, ~e koncentrace laktosy v nich (0,33 a~ 0,75 ~/o) odpovids asi 7 a~ 16 % jejich zati~.eni syrovltkou. Ss Jons (1951) v~ak p~ipou~ti, ~e i p~i ~s pod- chyceni syrovs v s:~rs163 a tvarohs163 p~ijde do odpadnich rod asi 15 a~ 30 ~/o syrov~tky. Dosahovalo-li se p~i 7 a~ 16 ~/o zati~eni odpadnich vod syrovgtkou sni~eni jejich zne6i~t~nl o 50 a~ 70 ~ BSK, pak je z~ejm6, ~e p~i vy~him obsahu syrovs by se rate bilance je~t~ vice zhor~tila. Nutno si uv~domit, ~e zbytek 30 a~. 50 % BSK je vzhledem k po6~teSnlmu vysok4mu stavu BSK sts je~t~ enormnim zati~enim (ku p~. sni~enl z 6.108 na 1.313 BSK, nebo z 5.532 na 2.036 BSK).

180

Tento stav lze t~ko obhs ns Le ,,v odpadnlch vods vy6i~f~n3~ch ~outo metodou zfist~vajl hlavn~ l~tky nile molekul~rnl, kter6 se d~le hnilobn~ nerozkl~laji, takLe vy6i~t~n6 vody jsou l~pe zpracovateln6 pH do6iw163163 (Jons 1952). Naopak v literature se setks s n~zorem pr~v~ opa6n3~m. ,,Jestli~.e prov~dlme pouze fermentaci laktosy, dochs k po~4te6nimu naru$ovs d.uslkat:~ch ls (jako v:~sledek mikrobniho metabolismu), kter6 ds163 vznik 6etn~m molekuls polypeptidfi, jeL prfib~hem samo6iw Madou p~fli~ velk:~ po~adavek na biolo- gickou spot~ebu kysliku," (Pien 1952). Je ~edy pravd~podobn6, Le prs zbytek takto naruw duslkat~ch ls pfipadn~ spole6n~ s laktosou, zb3brajlcl v od- padnich vods po skonSenl 6isticiho procesu, je p~i6inou tak vysok6ho BSK vy- 6i~t~n~ch rod.

Sv6 pokusy a ns zve~ejfiujeme ve snaze p~isp~t k dal~Imu fisp~n~mu vs~voji 6i~t~ni odpadnlch rod ml6k&rensk~ch. Jons metod& 6iw odpadnlch rod ml6ks byla u ns v letech sv6ho vzniku prv:~m, v provozu skute~n~ ov~- ~en~m zpfisobem, kter~ m~l ~irw zam~enl, totiL vyu~.itl 6isticlch procesfi k vs~rob~ krmiv. Je t~eba usilovat o to, aby cenn~dh zku~enostl, nabyt~ch pfi pokusech s ni jakoL i p~i jejl kritice, bylo vyuLito k dal~imu v~voji jak v 6i~t~ni odpadnich rod, tak i k jejich p~ipadndmu vyuLiti.

Objasn~ni funkce Oospora lactis pfi 6i~t~nl odpadnlch rod ml6ks primo vybizi k prov~eni fysiologick~ch schopnosti tohoto mikroorganismu pfi 6iSt~ni difusnich a t~izkolisov~ch rod cukrovarsk)~ch. Je moLn6, ~.e n&leLit6 osv~tleni t~chto schopnosti by podstatn~ p~isp~lo k zlepSeni cel4ho 6isticiho prooesu.

Souhrn

Analysovali jsme pravg pfi6iny dosahovan:~ch 6isticich fi6inkfi odpadnich vod ml~ks 6iw pomoci Oospora lactis.

Na zs pokush jsme dosp~li k ns Le pouLit:~ kmen O. lactis nems on~ch fysiologick~ch vlastnosti, k~er6 u n~j byly p~edpokl~ls Proks jsme neschop- nost O. lactis odbours p~imo laktosu ve v~tw mnoLstvich. Probrali jsme i ots moLn~ho zkva~ov~ni bilkovin.

Z na~ieh pokusfi je z~ejm~, Le odbours163 laktosy v odpadnlch vods je zpfi- sobeno jinshni, tam p~itomn:~mi mikroorganismy. Teprve 6innosti t6chto mikro- organismfi vznikls kyselina je odbours163 pomocl O. lactis. Krom~ toho O. lactis hraje podpflrnou roli p~i zachycovs suspendovan:~ch organick:~ch l~tek pomoci vlgknit6ho mycelia pfi zavs

Zaujali jsme rovn~L kritick6 stanovisko k ostatnim v:~kladfim 6isticiho procesu (ne~kodnost zb~rajicich balastnich, nile molekul~rnlch ls

Uveden6 v:~sledky vybizeji k p~ezkou~eni fysiologick:~ch vztahfi O. lactis i vfi6i sacharose.

L i t e r a t u r a

Janke, A.: Allgemeine technische Mikrobiologie. Dresden 1924. J o n ~ , V.: Technologie dro~d52stvL I . Olomouc 1943. Jongd~, V.: OiJt~nt a zu~itkovdn4 od4x~dn~ch rod pr~myslu v~ ivy . Prfimysl v:~.ivy 1 : 18, 1950. J o n ~ , V.: Zp4sob v~roby ldtek bohat~ch na bilkoviny s tup~v i t~m kvaJenlm za sou~asr~ho chemickgho

a bioloyickdha ~igt~nl prokvd~enOch kapalin. (~s. patent 82908. Praha 1951. JOhn, V.: Zdvgre~nd zprdva o provoznlm v~zkumu $i~t~n~ odpadnlch rod mldkdrenskgch za r. 1951. (Nepu-

blikovhno.) Jongdt, V.: ~ i ~ n ~ a zu~itkovdnl odpadntch rod nddkdren. Prhmysl potravin 3 : 265, 1952. JSrgensen, A.: Mikroorgani~men d~r Gdrungsindustrie. Berlin 1909. Lafar, F.: Handbuch der tevhnischen Mykologie. Jena 1904--1907. Laxa, O.: Chemie mldka. Metodika. Praha 1944.

181

Lembke, A., 1)elitsch, H.: Ergebnisse der theoretischen und angewandten Mikrobiologie. I . Systematik tier Schimmelpilze. ~'eudamm 1943.

LShnis, F.: Handbuch der landwirtscha/tlichen Balcteriologie. Berlin 1910. Marek, E., Svoboda, M., ffelinek, K., ~alplachta, J . : Pr~tzkum konstrukvl technick~ch za~izeni pro

~ifft~nl ot~padnlch rod mldkdrensk~ch cestou chemicbou a ]ysikdlni. Z~v6reSnh zprfiva za r. 1954. (Nepublikovgmo.)

Orla-Jensen, S.: Die Bakteriologie in der Milchwirtscha/t. Jena 1913. Pein, J.: L'indnstrie laiti6re. No 75, 1952. Teichert, K.: BeitrSge zur Biologic einlger in Molk~ciproduk, ten vorkommendcn Schimmelpilzc. 1. Milch-

zeitung (51) 1902. Ref. Zbl. Bak~er. II . Abt., 10 : 219, 1903. Vintika, g.: Metodika mikrobiologiclzdho zkougcn~ nddka. Praha 1951.

I~ B0~pocy OtIHCTRII CTOtIItl)IX BO~ aaBo~oB nO nepepaSoTne Moaona n p ~ nOMOU~g Oospora lactis

M. Cso6oOa u H. lIla.~n.~axma

P e a m ~ e

M~,~ npo~sBe~H aHa~H3 HCTI4HHYvIX peay~BTaTOB OqHCTHH YI~)H IIoMoII~H Oospora lactis CTO~IHHX BO)I 3aBO~OB ~IO ~Iepepa6oTl(e MoJIoKa.. Ha OCHOB~IHHH C05CTBeHHIalX OIIt,ITOB c~pa~I~HBaHH~I Mt,I npHui~n ~ aa~oqeHi~IO, qTo npH~eUaBmHflCa ~ a oToro mTa~IM O. lactis He oSzia~aeT Teu~ qbHsHo~or~qecnH~H CBOflCTBaYIH, uaJIa~He I{OTOpI,IX y Hero ~pe;Ino~ara~oc~,. M~ ~ o n a a a ~ Hecnoc06UOCTL O. l~ctis He~Iocpe~cTneHHo yCTpaIIHT~, ~aKTosy B 6o~bm~x RO~'IHqecTBaX. M~ p a c c ~ o T p e ~ TaIr BOHpOC BOSMO;~HOrO c6pa~{HBaHH~ 6e~t{OB~X Beu~eCTB.

I t a OCHoBaHHH C05CTBeHHI~IX IIaCTOFIII~HX H upemHuX OH~TOB H C ytleTO~ ~aHH~X ~ T e p a T y p ~ ~w npnxonuM K :~aH~oqeHmo, ~T0 ycTpaHeH~e ~aHT03~ H3 CT0qH~X B0~ BLI3hIBaeTcH apyrHM~ H a X 0 ~ M ~ C ~ B BO~e M~4~poopraHi43~ia~i~4. To~IbHo HHC~OTa, BO@HHHalOIKaH B pe3y~,TaTe ~eu~e~OCTH aTUX MHnpoopraHaaMoB, ycTpauaeTcu rrpu nouoU~H O. lactis . HpoMe T0rO O. lact is ~rpaeT BCriOMOraTe~ihHyIO pooH, 1]p~ rlp~6aB~eHHH HsBeCT~, 3a~epmHBa~ qaCTHII~ B3Bec~ opraH~- qecHHx BeUleCTB B CBOeM BOTIOHHHCTOM MHRe~HH. M~I OTHeC~IHCI, I~pHTHtIecHH H K OCTa~IbHhIM MOMeHTaM TO~IHOBaHHH O~HCTHTeJIhHOrO HpOIIOCC~t (~eSBpO~HOCTI~ OCTaJII~HI~IX ~aYIJIaCTHI~IX HHSHO- Mo~e~y~spu~x BelIIeCTB). Om~TOM, Ho~Iy~IeHHt~M HpH HpHMeHeHHH O. lact is 3 ~ O~HCT~r~ CTOtIHt~IX BO~ 3aBO~OB, nepepa6aT~Ba~OUiHx Moztor;o, a Ta~r rtprt I~pHTYlqecKoI?I HpOBep~e ~TOrO cnoco6a, ~0mno BOCrIO~o~aT~,Ca He T O ~ O ~ U O~HCT~r~ CTOqH~X BOX, ~O H np~ OtII~CTI~Te~H/~IX pa6oTax HO ~aro~os~e nop~os . IIprmeaem~rae pe,~y~TaT~ wpegyr0T nepec~oTpa ~8~o~orHqec~Hx OTHO- meHui~ 0 . lactis H ~ caxapoae.

Some Observa t ions on the Cleansing of D a i r y Sewage b y Means of 0 o s p o r a laet is

M. Svoboda and J. ~alplachta

S u m r r / a r y

Analyses were made in an a t tempt to determine the real reasons wily O. lactis has a cleansing effect on dairy sewage. On the basis of our own fermentation experiments we arrived at the conclusion that the strain of 0 . lactis used does not possess those physiological properties, which it was supposed to have. We demonstrated the inability of O. lactis to destroy large amounts of lactose directly. We also studied the question of the possible fermentation of proteins. From our own experiments, and from our own and other experiences, we conclude tha t lactose in sewage waters is decomposed by other microorganisms which are present. Only the ac id which is produced by the activity of those microorganisms is destroyed by the O. lactis. O. lactis moreover participates in the precipitation of suspended organic mat ter with the help of its myuelia during t reatment with lime. We are also rather critical with regard to the explanations of the cleansing process (harmlessness of the remaining ballast mat ter and the mieroorganie matter). Experience with the application of the method employing O. laetis for the cleansing of dairy sewage and a critical evaluation of this method allow the conclusion to be drawn that it may be used for the cleansing of sewage waters and also for cleansing processes in the production of fodder. The results obtained require a revision of the physiological relationships of O. lactis to saccharose.

182