Embed Size (px)
Citation preview
ODBORNÁ KVALIFIKACEPEDAGOGŮ ZUŠ
Poměrně velký počet pedagogů na školách nemáodbornou kvalifikaci pro druh práce, který vykonávají.Údaje o jejich počtech se již několik let pohybují mezi13–15 %. Vysoký počet pedagogů bez odborné kvalifika-ce a nedostačující studijní kapacity pro její doplnění vedlyk novele zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pra-covnících (zákonem č. 422/2009 Sb., z 27. 11. 2009),kterou se prodloužila možnost zaměstnávat nekvalifiko-vané pedagogy o pět let. Další zmírnění podmínek záko-na se také očekává od další novely, která je v současnédobě projednávána zákonodárnými orgány. I nadálevšak zůstávají ustanovení tohoto zákona velmi přísnáa nejsou ojedinělé případy, kdy je absolvent dvou vyso-kých škol s pedagogickým zaměřením nucen zahájitalespoň středoškolské vzdělání, aby získal kvalifikaci prosvé současné pracovní zařazení.
Z tohoto hlediska je pro základní umělecké školy velmivýznamná a zajímavá anomálie, kterou najdeme v usta-novení zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracov-nících. Ten naštěstí vychází z toho, že pro vyučováníodborných uměleckých předmětů je důležitější talent neždosažené vzdělání. Kvalifikace zde proto není kritériempro zařazování do platové třídy. Také proto, že proněkteré obory vyučované na ZUŠ ani neexistuje vysoko-školské vzdělání pro přípravu vyučujících pedagogů.
Zatímco u většiny pedagogických pracovníků jiných typůškol jsou podmínky odborné kvalifikace velmi přísnéa kvalifikaci lze získat jen přesně definovaným studiem,u ZUŠ (také u středních odborných škol, konzervatořía vyšších odborných škol) existuje příjemná možnost
výjimky. Ředitelé těchto škol mohou v odůvodněných pří-padech rozhodnout, že upouštějí od předpokladu splně-ní odborné kvalifikace u učitele uměleckého předmětu,který vykonává umělecko-pedagogickou činnost, pokudje nebo byl výkonným umělcem.
Pojem „rozhodnutí“ ředitele školy máme spojen sesprávním řízením, ale v tomto případě o správní řízenínejde. Na tento dokument je kladen jen jediný požada-vek – musí být vydán písemnou formou. Pokud takovétorozhodnutí ředitel školy vydá, pak je příslušný učitelpovažován pro pracovněprávní účely za plně kvalifikova-ného a nelze po něm nadále požadovat splnění předpo-kladu odborné kvalifikace, a to ani v budoucnu.
Odpověď na otázku, kdo je výkonným umělcem, najdemev jiném právním předpisu, v § 67 zákona č. 121/2000 Sb.,autorský zákon, v platném znění:
Umělecký výkon a výkonný umělec
(1) Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudební-ka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jinéosoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinakprovádí umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury.Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty, anižjím provádí umělecké dílo.
(2) Výkonný umělec je fyzická osoba, která uměleckývýkon vytvořila.
Tato velmi široce pojatá definice výkonného umělceumožňuje řediteli školy uplatnit od 1. 1. 2005 velkouvstřícnost či benevolenci při rozhodnutí, že na určitéhopedagoga tuto definici vztáhne.
§
www.rizeniskoly.cz 1
PRACOVNÍ PRÁVO
Platy zaměstnanců ZUŠa jejich specifikaPaedDr. Jan Mikáč, poradenské služby ve školství
Poskytování platu v základních umûleck˘ch ‰kolách (dále jen „ZU·“) je témûfistejné jako v jin˘ch typech ‰kol a pfiíspûvkov˘ch organizacích. Malé odchylky set˘kají jen poÏadavku na odbornou kvalifikaci uãitelÛ ZU·.
ZUS_09_11_zlom 31.8.2011 14:13 Stránka 1
Forma rozhodnutí není předepsána, kromě písemnéformy. Vzhledem k závažnosti dopadu rozhodnutí se aledoporučuje, aby ředitel svoje rozhodnutí řádně odůvod-nil a opřel je o konkrétní údaje.
¤editel ZU· Brno, Baru‰ãina 34, pfiíspûvkové orga-nizace, podle ustanovení § 10 odst. 2 zákona ã. 563/2004 Sb., o pedagogick˘ch pracovnících,v platném znûní, sv˘m rozhodnutím upou‰tí u pe-dagogického pracovníka Filipa Marka, nar. 23. 2.1979 od poÏadavku splnûní odborné kvalifikace,vzhledem ke skuteãnosti, Ïe pracovník je uãitelemumûleckého pfiedmûtu, vykonává umûleckopeda-gogickou ãinnost a Ïe je (byl) v˘konn˘m umûlcem.
Za umûleck˘ v˘kon pracovníka se ve smyslu usta-novení § 67 odst. 1 zákona ã. 121/2000 Sb., autorsk˘zákon, v platném znûní, povaÏuje dlouholetá umû-lecká ãinnost pedagoga jako ãlena Pûveckého sborumoravsk˘ch uãitelÛ, v letech 1999–2011, doloÏenápísemn˘m potvrzením tohoto sboru.
Odborná kvalifikace, potřebné vzdělánía zařazení do platové třídy
Poměrně často chybují ředitelé ZUŠ tím, že pedagogy bezodborné kvalifikace ponechávají v nižší platové třídě nežpedagogy, kteří odbornou kvalifikaci získali. Pro zařaze-ní do platové třídy není kvalifikace ani stupeň dosaže-ného vzdělání rozhodující. Vždy je rozhodující nejnároč-nější práce, která je po zaměstnanci požadována. Příkladyprací jsou uvedeny v nařízení vlády č. 222/2010 Sb.,o katalogu prací ve veřejných službách a správě.
Na mírnější podmínky zákona o pedagogických pracovní-cích vůči učitelům ZUŠ navazuje podobná úprava v pra-covněprávních a platových předpisech, kterou lze zohled-nit specifikum uměleckého školství – pedagoga lzezařadit do platové třídy, pro kterou nemá požadovanévzdělání.
Pro zařazení učitele ZUŠ do 11. nebo 12. platové třídy byměl tento pedagog dosáhnout vysokoškolské vzdělánív magisterském studijním programu nebo vysokoškolskévzdělání v bakalářském studijním programu (§ 2 odst. 1nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech veveřejných službách a správě).
Ale hned následující text uvádí jinou možnost, viz § 3:
(3) Nemůže-li zaměstnavatel obsadit pracovnímísto zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdě-lání, a nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, můžezaměstnavatel zaměstnance výjimečně zařadit do pla-tové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělánía) až na dobu 4 roků,
b) na dobu delší, jestliže předchozí praxí nebo podobu výjimečného zařazení podle písmene a) pro-kázal schopnost k výkonu požadované práce.
To, že pedagog nedosáhl požadovaného vzdělání, se najeho platu projeví jinak než zařazením do platové třídy. Jetotiž vždy nezbytné provést odpočty roků ze započitatel-né praxe, které stanovuje § 4 odst. 7 písm. a) až d) naří-zení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech veveřejných službách. Ty jsou povinné, neprominutelnéa musí se provést všem zaměstnancům, i těm, kterýmpřed existencí tohoto nařízení vlády provedeny nebyly.Odpočtem let z celkové započitatelné praxe se platověodlišují zaměstnanci zařazení do stejné platové třídy, ales různým stupněm dosaženého vzdělání.
Výjimečné zařazení do platové třídy by mělo být z důvo-dů prokazatelnosti opět doloženo písemným vyjádřenímředitele ZUŠ, ve smyslu:
Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe jako zamûstnavatelnemohu obsadit pracovní místo zamûstnancems potfiebn˘m vzdûláním, v˘jimeãnû Vás pro sjedna-n˘ druh práce zafiazuji podle ustanovení § 3 odst. 3písm. a) nafiízení vlády ã. 564/2006 Sb., o platov˘chpomûrech ve vefiejn˘ch sluÏbách a správû, v plat-ném znûní, do 12. platové tfiídy, i kdyÏ pro ni nespl-Àujete potfiebné vzdûlání.
ROZSAH PRACOVNÍ DOBYA PŘÍMÉ PEDAGOGICKÉČINNOSTI
Velmi často se rozsah pracovní doby sjednává v pracovnísmlouvě ne ve vztahu ke 40hodinové pracovní doběpodle zákona č. 262/2004 Sb., zákoníku práce (§ 79a 80), ale nevhodně ve vztahu k rozsahu přímé pedago-gické práce podle nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stano-vení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, příméspeciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologic-ké činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění.
Pokud je ve smlouvě uveden rozsah pracovní doby správ-ně, tedy podle zákoníku práce, ve vztahu ku 40 hodinámpracovní doby, může ředitel školy určovat učiteli ZUŠ prokaždý školní rok jiný rozsah přímé pedagogické práce,buď 23 hodin při individuální výuce, nebo 21 vyučova-cích hodin při výuce skupinové, konečně i 22 při vhod-né kombinaci obou způsobů výuky. A to bez souhlasuzaměstnance.
Pokud je ale ve smlouvě sjednán rozsah pracovní dobyjinak, např. pracovní doba se sjednává v rozsahu40 hodin týdně, tj. 21 vyučovacích hodin, pak obsahsmlouvy nelze měnit bez souhlasu zaměstnance a 21 vy-učovacích hodin bude představovat vždy plný úvazek
§
Speciál pro ZU· 1/112
PRACOVNÍ PRÁVO
ZUS_09_11_zlom 31.8.2011 14:13 Stránka 2
učitele a každá vyučovací hodina navíc bude muset býtproplacena příplatkem 200 %.
Na některých ZUŠ, vybavených pro potřebu výukymoderními technologiemi, může být zřízena funkcemetodika informačních a komunikačních technologií, tzv.správce počítačové sítě, podle § 3 odst. 4 nařízení vládyč. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací,přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímépedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pra-covníků, v platném znění. U tohoto pracovníka není sta-noven žádný požadavek na vzdělání ani na specializačnístudium, ale ihned při zahájení činnosti se mu snižujerozsah přímé pedagogické práce, rozsah snížení je dánpočtem žáků. Je to jediná výhoda, výkon této činnostinezakládá nárok na poskytování specializačního příplatkupodle § 133 zákoníku práce, ani na zařazení do 13. pla-tové třídy.
SPECIALIZAČNÍ PŘÍPLATEK
Vydání Rámcového vzdělávacího programu pro základníumělecké školy 1. 9. 2010 odstartovalo přípravné práceZUŠ na svých vlastních školních vzdělávacích progra-mech (dále jen „ŠVP“). Podle § 185 odst. 1 školskéhozákona budou ZUŠ pracovat podle vlastních programůnejpozději od 1. 9. 2012. A to souvisí s odbornou pří-pravou pracovníků, kteří budou pověřeni zpracovánímŠVP a koordinací prací na škole. Zkušenosti z jiných typůškol, které podle ŠVP již pracují, ukazují na nezbytnostodborného proškolení těchto pracovníků.
Tito tzv. koordinátoři ŠVP by měli absolvovat studiumpodle § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávánípedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariér-ním systému pedagogických pracovníků. Absolvovánímstudia získají předpoklady pro výkon specializované čin-nosti, v tomto případě pro tvorbu a následnou koordina-ci ŠVP. Při výkonu této činnosti vzniká nárok na poskyto-vání specializačního příplatku podle § 133 zákoníkupráce ve výši 1 000–2 000 Kč měsíčně, ale teprve poabsolvování uvedeného studia. A je nutné připomenout,že za tuto činnost nelze poskytnout 13. platovou třídu,ani snížit rozsah přímé pedagogické činnosti.
Specializační příplatek náleží i dalším absolventům speci-alizačního studia podle § 9 vyhlášky, v podmínkách ZUŠpřichází v úvahu ještě koordinátor v oblasti informačnícha komunikačních technologií. Naplánování tohoto studiav rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je
žádoucí i proto, že Česká školní inspekce od roku 2010během inspekčních kontrol zjišťuje, zda se systém vzdělá-vání na škole zaměřuje na rozšíření specializací pedago-gických pracovníků (Kritéria hodnocení podmínek, prů-běhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školnírok 2010/2011, ČŠI č.j. ČŠIG-1753/10-G21).
Na závěr několik poznatků z mé kontrolní činnosti naZUŠ. Výčtem chyb a nedostatků se ZUŠ nijak neodlišujíod ostatních škol, uvádím několik nejčastějších a nejzají-mavějších:
� dokumenty jsou vyhotovovány se zpětnou účinností(platové výměry, dohody, smlouvy);
� odměna z dohod o provedení práce nedosahuje mini-mální mzdy (podle mzdových listů pobíral pedagogodměnu z dohody o provedení práce ve výši 6 Kč zahodinu práce);
� odměna z dohod je stanovena nehospodárně, přílišvysoká (podle mzdových listů pobíral externí mzdovýúčetní odměnu z dohody o provedení práce ve výši 2 000–2 300 Kč za hodinu práce);
� dohody se zaměstnanci ZUŠ jsou uzavírány na stejnýdruh prací, které má zaměstnanec sjednán v pracovnísmlouvě, obvykle jde o snahu obejít zákoník prácea neproplácet přesčasovou práci;
� zápočet praxe je proveden chybně, nebo není sledo-ván, následkem toho jsou chybně stanoveny termínyplatových postupů;
� pracovní náplně nejsou zpracovány;� pracovní náplně nejsou zpracovány podle katalogu
prací;� mimořádné odměny pedagogům jsou poskytovány
za práce pro cizí organizaci, např. vystoupení naakcích obecního úřadu, na svatebních obřadech;
� dokumentace související se zpracováním platů nenína škole k dispozici, má je externí mzdová účetní(výkazy P1-04, mzdové listy ...);
� evidence pracovní doby není v souladu s výplatami;� kontrola ředitelem školy je nedostačující ( je proplá-
cen jiný počet hodin, než je uvedeno v evidenci pra-covní doby, plat je proplácen podle jiného úvazku, nežje uvedeno v pracovní smlouvě, mimořádná odměnaje vyplacena v jiné výši, než byla navržena);
� práce přesčas a přespočetná není evidována a neníproplácena, nebo je místo ní poskytována mimořádnáodměna.
Závěrem nezbývá než upozornit, že tato pochybení lzesnadno zjistit a pro ředitele školy představují určité riziko.
�
www.rizeniskoly.cz 3
PRACOVNÍ PRÁVO
Potřebujete radu odborníka? Využijte naši písemnou poradenskou linku. Tato služba je poskytována všem předplatitelům zdarma.Dotazy přijímáme písemnou formou prostřednictvím formuláře na webových stránkách www.otazkyodpovedi.czOdpověď zpracuje odborník na příslušnou problematiku a zašleme Vám ji zpět.
ZUS_09_11_zlom 31.8.2011 14:13 Stránka 3
V každém kraji jsou nyní dvě až tři pilotní ZUŠ připrave-ny poskytnout své zkušenosti s tvorbou školních vzdělá-vacích programů (dále jen „ŠVP“) a jejich ředitelé či koor-dinátoři jsou proškoleni tak, aby mohli předávat svézkušenosti dál. Každý z deseti tisíc učitelů ZUŠ v Českérepublice obdržel krátké motivační DVD (aby vědělproč), všem školám byl poskytnut Manuál pro tvorbuŠVP (aby věděly jak). Aktualizuje se přehled nejčastějšíchproblémů ve zpracovaných ŠVP, aby se jim mohli v dal-ších ZUŠ při tvorbě vyhnout.
Realizační tým navštěvuje podle předem určeného har-monogramu jednotlivé pilotní ZUŠ a poskytuje jim servispro případné úpravy ŠVP. Mohli bychom ještě podrobně-ji popisovat, co všechno projekt Pilot ZUŠ, který navázalna reformní práce zahájené již v roce 2005, přinesl. Je alejasné, že na začátku musela být nějaká vize. Něco, co při-mělo více než čtyřicítku ředitelů a učitelů přijmout roli„detektorů změn“ a pustit se (a to zcela zadarmo) donelehké práce na reformě, jejíž budoucnost v té doběbyla dost nejasná. Jaká to tenkrát byla vize?
PROČ RVP A ŠVPNejprve je třeba si říci, co bylo zadáním Ministerstva škol-ství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) k prove-dení reformy a co se považovalo z pohledu státu provzdělávání za žádoucí (a to nejen pro ZUŠ). V zásadě šloo provázání českého školství s principy evropské dimen-ze ve vzdělávání. O pochopení, že přísná subordinace
vzdělávacího procesu nemůže v globalizovaném světěstačit a že je třeba ji nahradit širší participací těch, kteří vevzdělávání hrají nějakou roli. Proto se přistoupilo k tzv.dvoustupňovému kurikulu, kdy stát nastavuje pouhýrámec (zásady, principy, minima), aby mohl vzniknoutdostatečný prostor k spoluúčasti učitelů, rodičů, místníkomunity, odborné veřejnosti, zaměstnavatelů atd.
Vzdělávání by tak mohlo včas reagovat na aktuálnípotřeby společnosti (tím ovšem není myšleno pouzetupé podléhání diktátu úspěšné zaměstnatelnosti). Jakkdysi uvedla na jednom semináři tehdejší ministryněškolství Petra Buzková: „Při tak rozsáhlé a složité akci,jakou je reforma obsahu vzdělávání, platí víc než jindyono známé: kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledádůvody. Naše vzdělávací soustava je stará dáma, kteráleccos pamatuje, a její podoba nemá jen jednu tvář. Je tozahrádka s mnoha různými rostlinami a to, co je pro jed-noho příliš rychlé, jde podle jiných neskutečně pomalu.Co je podle mínění jedněch bezbřehý liberalismus, je prodruhé nepříjemné omezování pedagogické svobody.Nezbývá, než trpělivě hledat optimální stav. Zdá se, žemodel dvoustupňového kurikula (RVP na úrovni státu –ŠVP na úrovni školy) by k nalezení řešení mohl vést.“
Na stejném semináři ji doplnil tehdejší ředitel Výzkum-ného ústavu pedagogického v Praze, PhDr. JaroslavJeřábek, CSc.: „Ekonomové dávno vědí, že stát je špat-ným hospodářem, pokud se snaží nahlédnout do každé-ho podniku. My bychom měli vědět, že stát je špatnýmvzdělavatelem, pokud se pokouší dohlédnout a regulovat
TÉMA MùSÍCE
Speciál pro ZU· 1/114
Reforma v ZUŠ je víc než jen příležitost udělat siškolu podle svéhoBc. Jiří Stárek, manažerprojektu Pilot ZUŠ, ředitelZUŠ Hostivař, Praha 10
„Hor‰í neÏ b˘t slep˘“, je vidût a nemít Ïádnou vizi. Reforma základního umûleckého‰kolství je v plném proudu. Rámcov˘ vzdûlávací program pro základní umûleckévzdûlávání (dále jen „RVP ZUV“) je hotov. Nevznikal pouze na v˘zkumnémpracovi‰ti, ale za spolupráce fieditelÛ a uãitelÛ pilotních ‰kol ze v‰ech ãtrnácti krajÛ.
ZUS_09_11_zlom 31.8.2011 14:13 Stránka 4
vzdělávání na každé škole. Proto i ve většině zemí úvahyo budoucnosti vzdělávání jsou založeny na postupnérealizaci participačního modelu, kdy stát vymezuje nazákladě toho, že financuje vzdělávání, na základě toho,že je schopen formulovat jeho nejobecnější principy, žeformuluje pouze základní rámec obsahu vzdělávánív jeho oborech, a ponechává obrovskou pedagogickouautonomii těm subjektům, kde se vzdělávání realizuje –školám.“
Zadání státu tedy bylo srozumitelné, a měly-li být ZUŠvnímány jako samozřejmá součást vzdělávací soustavyČeské republiky, nezbývalo, než toto zadání bezproblé-mově přenést i do jejich prostředí. To slovo „bezproblé-mově“ není nepodstatné. Svoji motivační roli zde určitěsehrávala i jistá existenční obava z historicky se opakují-cích ataků na to, že ZUŠ nejsou školy, ale spíše jakésizájmové kroužky, volnočasové umělecké aktivity, kterés regulérní školou mají málo společného. Toto mylnénahlížení na umělecké vzdělávání v ZUŠ má své kořenyv normalizačních dobách minulého století, kdy „umělec-ká činnost“ na Lidových školách umění byla politickyambivalentní a suplovala tak malou pestrost v nabídcerůzných zájmových kroužků.
Podobný pocit jisté neukotvenosti ve vzdělávacím systé-mu pociťovaly při tvorbě rámcového vzdělávacího pro-gramu (dále jen „RVP“) např. i mateřské školy a není bezzajímavosti, že i zde proběhla reforma „bezproblémově“.Zkrátka: kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledádůvody. Obava o vlastní existenci ale není dostatečnýmdůvodem pro nastavení dlouhodobé vize, která by v hori-zontu několika generací učitelů ZUŠ naplňovala jejichočekávání. Jaká to tenkrát byla vize?
CO JE CÍLEM UMĚLECKÉHOVZDĚLÁVÁNÍ?
Se značnou mírou nadsázky jsem na nejrůznějších před-náškách a seminářích učitele provokoval definicí toho,v čem reforma v ZUŠ spočívá: „Smyslem vzdělávání naZUŠ již není naučit hrát dítě na housle!“ Po této větěvždy následovala krátká pauza, v níž dali přítomní najevojisté rozhořčení. Jak by to tedy mělo být? Smyslem vzdě-lávání na ZUŠ je prostřednictvím hraní na housle vytvo-řit osobnost, která zastává určité hodnoty, životnípostoje, ze které se stane díky hraní na housle „krásnýčlověk“. V tu chvíli přišlo davové uklidnění: „Přesně tak tomyslíme také.“ Stačilo tedy pouze upozornit, že reformapřináší možnost, abychom si tento náš skutečný cíl – i přiveškerém nacvičování stupnic, přednesů, etud, soutěženía známkování u postupových zkoušek – mohli znovu při-pomenout.
Takto srozumitelně se vysvětlovalo a konsenzuálně přijí-malo zadání státu k vytvoření RVP ZUV, které vychází zevšeobecně platného evropského vzdělávacího kontextu.Z potřeby dát vzdělávání jistou iniciační podobu a od
pouhého jednosměrného předávání poznatků vést žákyi k naplňování hodnotných životních postojů. Uspokojo-vání vzdělávacích potřeb by mělo probíhat tak, že úlohaučitele by se posunula od snahy, „aby žák věděl“,k tomu, „aby žák chtěl vědět“. Od doporučujících radpana Komenského tedy nic tak odlišného.
NA JAKÝCH PRINCIPECH BYMĚLO UMĚLECKÉ VZDĚLÁVÁNÍFUNGOVAT
Dalším aspektem „státní zakázky“ na změny ve vzdělává-ní byl způsob, jakým by mělo vzdělávání probíhat. „Jeobecně známo, že je mnohem snazší pracovat s faktya mnohem obtížnější je pracovat s myšlenkami, že jemnohem jednodušší pracovat s dílčími poznatky než pře-dávat žákům ucelené obrazy světa. Ale šuplíky, které setýkají jednotlivých oborů nebo předmětů vzdělávání,jsme si v podstatě vytvořili my a nefungují v dětských hla-vách, kde ono poznání je v každém případě integrované.Dále jde o to, že dosavadní standardní postupy uplatňo-vané ve vzdělávání, tzn. paměť, memorování by měly býtdo budoucnosti nahrazeny doménami novými, tzn. tvoři-vostí, invencí, experimentem, schopností domýšlet věcido ucelených souvislostí,“ řekl k tomu dále PhDr. JaroslavJeřábek, CSc. V základních uměleckých školách je právětvořivost přirozenou náplní i součástí studia – stačilo tedyopět si to pouze připomenout.
Onu „státní zakázku“ pro vytvoření RVP ZUV bych uza-vřel požadavkem, aby poskytované vzdělání nebylo jen„pro vzdělání“, ale aby vždy mohlo odpovědět na různéotázky, které si žák klade. Proč se vůbec chodí do školy?Proč se učím zrovna tuto látku? Proč se tomu věnujemetak krátce nebo dlouho? K čemu mi to bude v budoucípraxi? V čem mi to pomůže lépe zvládnout dospělý život?Učitel jako osoba hodná důvěry a respektu, by měl umětnabídnout odpovědi. S výroky „máme to v osnovách, při-kazují nám to učební plány“ si v 21. století již nevystačí.Ostatně jedním z nedostatků, který dosud provázel celoukurikulární reformu v ČR, byly nedostatečné odpovědiprávě na tyto otázky.
CO CHCEMERVP dostaly zmíněné principy do vínku, při tvorbě svéhoRVP ZUV je ZUŠ musely přijmout a respektovat. Zásad-ním požadavkem státu tedy byla liberalizace vzdělávací-ho procesu a maximální podpora vzdělávací autonomieve školách. K tomu bylo zapotřebí vrátit profesní odpo-vědnost učitelům a umožnit jim zavádění nových forema metod do výuky. Důležitým prvkem reformy byl i posunv uvažování o tom, co je smyslem vzdělávání na ZUŠ.Pochopení, že škola, která skutečně plní onu „státní za-kázku“ a poskytuje kvalitní vzdělávání, není ta, která utržínejvíce cen v soutěžích a největší procento jejich žáků jepřijato na konzervatoře; je to ta, která v co největší možné
TÉMA MùSÍCE
www.rizeniskoly.cz 5
ZUS_09_11_zlom 31.8.2011 14:13 Stránka 5
míře směřuje žáky k osvojování si klíčových kompetencí,které RVP ZUV ( jako zásadní kurikulární dokument proZUŠ) nyní definuje.
Rovný přístup k uměleckému vzdělávání v ZUŠ se zdásamozřejmostí, ale i zde bude k dokonalému naplnění„státní zakázky“ zapotřebí určitého posunu v uvažování.Posledním principem, na kterém je RVP ZUV postaven, jeudržování a rozvíjení kulturních tradic. Bez ohledu naspolečensko-politické prostředí jdou ZUŠ, s ohledem nacharakter své vzdělávací činnosti, v této oblasti již dlouhopříkladem. Nelze ovšem popřít, že bez již zmiňovanépodpory autonomie škol by se tento požadavek státuv budoucnu naplňoval v multikulturním prostředío mnoho obtížněji. V příslušné kapitole RVP ZUV týkajícíse principů, na nichž je dokument postaven, se dáleuvádí: „Smyslem základního uměleckého vzdělávání jenejen poskytnutí základů uměleckého vzdělání v jednotli-vých uměleckých oborech, ale především pěstovánípotřebných vlastností a žádoucích životních postojů žákůprostřednictvím vlastní tvorby a setkávání se s uměním.“
ANALÝZA UKÁZALA,KUDY SE DÁT (A NEDAT)
Aby bylo zřejmé, do jaké míry se základního uměleckéhovzdělávání týkají požadavky definované evropskými insti-tucemi, byla vypracována podrobná SWOT analýza ZUV.Šlo o to, aby bylo možné navrhnout vyváženou podobudokumentu, který umožní provést změny tam, kde jejich zapotřebí, ale přitom nepoškodí to, co už dobře fun-guje – abychom zkrátka nevylili vaničku i s žákem. Analý-za zůstala otevřená v průběhu celé tvorby RVP ZUVa upravovala se podle aktuálních reakcí z učitelskéhoi ředitelského terénu.
Neoddiskutovatelnými přednostmi, které bylo třebazachovat a posílit, patří podle této analýzy předevšímkomplexnost a systematičnost vzdělávání, jeho dostup-nost, odborné zajištění výuky, možnost individuálníhopřístupu k žákům a naplňování principu celoživotníhovzdělávání. Vedle zachovávání tradice uměleckého vzdě-lávání, datující se od konce 17. století, se hlavním cílemjevily i kultivace a rozvíjení kulturního života v danémregionu.
A na jaké nedostatky analýza ukázala? Nereálně nastave-né a obtížně splnitelné učební plány, nízkou variabilitumožností výuky hudební nauky, její příliš teoretickéa abstraktní pojetí, neuspokojivé procento absolventů,kteří se po ukončení studia věnují umělecké činnosti(v jakékoli formě), zkreslené a často až zdeformovanéhodnocení významu a smyslu uměleckých soutěží, nedo-statečnou flexibilitu ve vnímání nových uměleckých smě-rů a disciplín, nedostatečnou počítačovou gramotnostučitelů a jejich nevyhovující legislativní i odborné znalostijak o vzdělávání na ZUŠ, tak v pedagogice obecně (to jeale spíše problém škol, které pedagogy připravují).
CO MŮŽE RVP ZUV PŘINÉST
Jaké příležitosti by tedy měl RVP ZUV otevřít a kteréoblasti podporovat nebo i legalizovat? Měl by umožnitpoužívání netradičních metod a forem pedagogicképráce a zavádění inovativních výukových postupů,decentralizovat výukové obsahy pro větší sepětí s praxí,integrovat umělecké obory i jednotlivé předměty a nadruhé straně profilovat školy v návaznosti na specifikaregionu i na složení pedagogického sboru. Měl by taképodpořit hypermediální tendence ve společnosti, uměníi pedagogice, aktivizovat síť uměleckých rad na všechúrovních a vedle definování základních atributů ZUVa správné odborné terminologie i legalizovat současnou,dobře fungující a osvědčenou praxi, která je v současnos-ti často v rozporu s požadovanými normami. Předpoklá-dá se i zvýšená aktivita v procesu dalšího vzdělávánípedagogických pracovníků na školách, rozšiřující senabídka i větší mediální podpora vzdělávání na ZUŠ.
Vědomi si zadání a vybaveni množstvím podkladů, pustilise členové realizačního týmu projektu Pilot ZUŠ společ-ně s koordinátory (většinou řediteli) pilotních škol dotvorby RVP ZUV. Výběr pilotních škol byl zcela transpa-rentní a pozdější vývoj potvrdil, že jakékoliv účelovésestavování vzorku pilotních škol by bylo ke škodě.S žádostí o doporučení škol do projektu jsme oslovili Čes-kou školní inspekci, MŠMT, Asociaci ZUŠ ČR, Ústředníuměleckou radu ZUŠ ČR, zástupce zřizovatelů a další orgá-ny a organizace. Vznikl tak seznam škol, který nejvýstižnějicharakterizoval tento segment vzdělávání v příslušnémkraji. Poté se přistoupilo k dalšímu členění tak, aby se natvorbě RVP ZUV podílela jak škola velká, tak malá, školasoukromá, církevní, škola zřízená krajem nebo obcí, školařízená hudebníkem, výtvarníkem, tanečníkem nebo diva-delníkem (každá umělecká profese totiž do určité míryovlivňuje podobu manažerského přístupu při řízeníškoly), škola sloučená s jiný typem školy (ZUŠ a ZŠ) atd.
Kritérií pro zařazení do pilotních škol bylo více. To sku-tečně podstatné ale bylo, že každý kraj takto získal třireprezentanty v podobě pedagogických sborů pro mož-nost spolupodílet se na tvorbě konkrétních textů v RVPZUV. Zvolená cesta tvorby zásadního kurikulárníhodokumentu, tzv. zespoda, se ukázala jako správný krok.Musím osobně přiznat, že si dnes dovedu představiti pohodlnější cesty, jak něco takového vytvořit, ale nejsemsi jist, zda by výsledek (RVP ZUV) byl tak „bezproblémo-vě“ přijímán, jako je tomu nyní při tvorbě ŠVP.
Znali jsme zkušenosti, které získali kolegové z předcho-zích prací na RVP jiných typů škol. Proto jsme věděli, žeexistují v zásadě tři nebezpečí, kterých je potřeba sevyvarovat, chceme-li dotáhnout tvorbu RVP ZUV dozdárného konce. Jaké jsme si vzali poučení?
1. Debatujte s odbornou veřejností dříve nad obsahynež nad učebními plány. V opačném případě sek obsahu, tedy k diskuzi o skutečné reformě výuky, jižnikdy nedostanete;
TÉMA MùSÍCE
Speciál pro ZU· 1/116
ZUS_09_11_zlom 31.8.2011 14:13 Stránka 6
2. Hlídejte postoj klíčových osob, včetně zadavatele.Tzv. předstíraná změna je největší demotivátor provšechny, kteří se do reformy aktivně pustí;
3. Pozor, abyste pro stromy brzo nepřestali vidět les!Jinak řečeno, při veškerých vášnivých debatách o kon-ceptu dokumentu, pilování jednotlivých vět, nastavo-vání závazných parametrů, určování smysluplnýchobsahů a reálných vyučovacích hodin je nutné, abystenepřestali myslet na to podstatné, tedy „proč“? Mys-let na to, že i samotný dokument RVP ZUV je jenompouhým prostředkem k něčemu většímu, na čem nyníspolečně pracujeme. Jak řekl jeden z pilotních kolegů:„Ač se toho profesně určitě nemůžeme dožít, hýbemedějinami uměleckého vzdělávání v českých zemích,což je mimořádně vzrušující.“
DNEŠEK ZHODNOTÍBUDOUCNOST
V současné době všechny ZUŠ usilovně pracují na tex-tech svých ŠVP. Do konce školního roku 2011/2012 jižmnoho času nezbývá a honba za jakýmikoliv užitečnýmiinformacemi se stupňuje. Z monitorovacích návštěv pilot-ních škol a podrobného studia jejich ŠVP již dnes mámeřadu poznatků, díky kterým můžeme upozornit na nej-častěji se opakující nedostatky.
Jako podstatná se ukazuje nedostatečná konkrétnostvýchovných a vzdělávacích strategií. Věty „motivujemežáky k tomu, aby...“ nehovoří jasně o tom, co skutečněprokazatelně děláme. Často stačí větu pouze vhodně pře-formulovat, aby se nevytratil její smysl a uváděná strategiepak byla zjistitelná, pozorovatelná a hodnotitelná. Formu-lace by měly být natolik jasné, aby nebylo potřeba další-ho dovysvětlování. Není potřeba, aby strategií bylomnoho. Jde o to, aby jejich počet umožňoval jejich přijetí(zapamatování) učiteli a ti je následně skutečně používali.
Podobně je tomu u formulací školních výstupů. Školnívýstupy jednotlivých předmětů ( jejich vzdělávací obsah)by měly být formulovány tak, aby byly pozorovatelné(viditelné) a daly se tak následně hodnotit (např. „Žákpředvede, vyjmenuje, namaluje.“). To určitě nesplňují slo-vesa, např. „žák rozvíjí, seznamuje se, osvojuje si, zná“ atd.U učebních plánů je nezbytné vždy přidělovat hodinovédotace k jednotlivým předmětům v daném ročníku.Nastavení vyučovacího předmětu v ŠVP musí mít smysl –didaktickou opodstatněnost, tedy především jasně defi-novaný vzdělávací obsah a určenou hodinovou dotaciv příslušném ročníku. Předmět je ohraničen minimálníčasovou dotací půl hodiny a má přidělený vzdělávacíobsah vyjádřený školními výstupy. Takový předmět se paktaké uvádí na vysvědčení. V kapitole hodnocení je potřeb-né popsat nejen zásady hodnocení žáka (principy, nakterých je toto hodnocení postaveno), ale také způsobyhodnocení ( jak hodnocení provádíme, jak často –v jakých časových intervalech, jakou formou apod.).
Na začátku celé reformy byla nějaká vize. Když jsempřebíral vysokoškolský diplom na Pedagogické fakultě UK,naklonil se ke mně jeden z profesorů a řekl: „Pracujte natom, aby z vás ředitelů a učitelů byly skutečně sebevědoméosobnosti, to je to, co české školství potřebuje nejvíce.“Myslím, že učitel, který bude mít možnost si sám napsatosnovy, podle kterých pak bude učit, začne své práci vícevěřit. Ředitel, který nebude muset předstírat, že plnímnohdy nereálně nastavené učební normy a bude mítmožnost tyto normy upravovat podle potřeb dětí i míst-ní reality, nebude muset lhát. A lidé, kteří nemusejí lháta své práci věří, jsou pak lidé samostatní a předevšímsebevědomí. Pro učitelský stav je reforma velká příleži-tost osvobodit se od paradigmat minulých století, zapo-menout na své nevolnictví a nebýt pouhými učiteli klaví-ru, ale stát se (nejen pro žáky) skutečnými osobnostmi.To je pro existenci základních uměleckých škol z pohledu„sub specie eternitatis“ možná dnes to nejdůležitější.Zkrátka horší než být slepý, je vidět a nemít žádnou vizi.
�
TÉMA MùSÍCE
www.rizeniskoly.cz 7
Nabídka vzdělávacích programů NIDV pro ZUŠ září 2012 – leden 2012
Využití nových metod a forem ve výuce klávesových nástrojů na ZUŠ – Jazzový klavírDatum a čas konání: 1. října 2011, 9.30-14.30Místo konání: ZUŠ Sokolov, Staré nám. 37
Využití nových metod a forem ve výuce vpěveckém oddělení hudebního oboru na ZUŠ(celostátní program)Datum a čas konání: 14. října 2011, 8.30-15.30Místo konání: Třeboň, ZUŠ, Hradební 24, 379 01 Třeboň
Výtvarné techniky – MikulášDatum a čas konání: 19. října 2011, 14.00-17.00Místo konání: NIDV Ústí nad Labem
Využití nových metod a forem ve výuce dechovýchnástrojů na ZUŠ – Hra na zobcovou flétnuDatum a čas konání: 19. října 2011, 10.00-15.00Místo konání: ZŠ a ZUŠ Karlovy Vary, Šmeralova 15
Bližší informace o vzdělávacích programech naleznetena stránkách www.nidv.cz
VZDĚLÁVÁNÍ
ZUS_09_11_zlom 31.8.2011 14:13 Stránka 7
CÍLOVÁ SKUPINA A ZÁKLADNÍPRINCIPY PROJEKTU
Projekt je určen vedoucím pracovníkům, ale také peda-gogům základních uměleckých škol (dále jen „ZUŠ“)v celé České republice (dále jen „ČR“) s výjimkou Prahy.Základní pracovní metodou je sdílení zkušeností podvedením školitelů z řad pilotních ZUŠ, které spolupraco-valy na tvorbě rámcového vzdělávacího programu prozákladní umělecké vzdělávání (dále jen „RVP ZUV“)a které mají několikaleté zkušenosti s tvorbou ŠVP.
PRAKTICKÉ POMŮCKY PROJEKTUPRO KOORDINÁTORY ŠVP
Šablona pro vytvoření ŠVP
V rámci projektu byla vytvořena a školám poskytnutaŠablona pro vytvoření ŠVP. Nejedná se o vzorový ŠVP,který si školy pouze přizpůsobí, nýbrž o povinnou strukturu
ŠVP, která je převedena do podoby komplexního doku-mentu s předdefinovanými kapitolami. Školy tím obdr-žely kostru ŠVP, která jim zaručí, že na nic důležitého přitvorbě nezapomenou. Součástí šablony jsou i metodicképokyny k jednotlivým kapitolám, které vycházejí z poža-davků RVP ZUV, z doporučení v Manuálu pro tvorbu ŠVPa ze zkušeností z pilotních škol. Díky šabloně mají školyušetřenu i práci na grafickém zpracování dokumentu čina tvorbě jeho obsahu s čísly stránek (generuje se auto-maticky). Šablonu lze stáhnout na stránkách projektu:www.nidv.cz/cs/projekty/projekty-esf/podpora-zus.ep
Zásobník aktivních sloves
Na stránkách projektu lze také nalézt Zásobník aktivníchsloves. Tento materiál vznikl na základě požadavkůi praxe pilotních škol. Jedná se o pomůcku pro tvorbuosnov jednotlivých vyučovacích předmětů – konkrétněpro formulování ročníkových výstupů v jednotlivých vyu-čovacích předmětech. Tyto školní výstupy mají být formu-lovány jako činnosti žáka, kterými prokazuje osvojenéznalosti a dovednosti. Zásobník aktivních sloves se
VZDùLÁVÁNÍ
Speciál pro ZU· 1/118
NIDV představuje projektESF na podporu ZUŠpři tvorbě školníhovzdělávacího programuLuboš Lisner, manažerprojektu, NIDV
V rámci Operaãního programu Vzdûlání pro konkurenceschopnost NIDV realizujeprojekt Metodická podpora pedagogÛ základních umûleck˘ch ‰kol v oblasti fiízenízavádûní ‰kolních vzdûlávacích programÛ. Zkrácen˘ název projektu zní Podpora ZU·,ãímÏ je vyjádfien jeho hlavní cíl – zvy‰ovat znalosti a dovednosti pedagogÛ základníchumûleck˘ch ‰kol v oblasti tvorby ‰kolního vzdûlávacího programu (dále jen „·VP“).Partnerem projektu je Asociace základních umûleck˘ch ‰kol âeské republiky.
ZUS_09_11_zlom 31.8.2011 14:13 Stránka 8
skládá z cca 100 aktivních sloves a z ukázek jejich použitív textu. Tento materiál slouží jako pomůcka v situaci, kdyse hledá „to správné slovo“. Jeho účelem rozhodně nenísnaha za každou cenu využít co nejvíce rozmanitých slov,ke kterým se teprve následně hledají obsahy. Při formulo-vání ročníkových výstupů je tedy nutné v první řaděvědět, co konkrétně chceme, aby žák uměl, a teprvepotom hledat co nejpřesnější slovní vyjádření.
PŘÍMÉ VZDĚLÁVACÍ AKCE PRO ZUŠ
V září 2011 začínají v rámci projektu Podpora ZUŠ přímévzdělávací akce pro ZUŠ: konference, semináře, řízená set-kání a terénní konzultace. Tyto akce jsou zaměřeny odobecných principů a požadavků RVP ZUV přes metodikutvorby ŠVP až k supervizi jednotlivých školních dokumentů.
Vzdělávací konference
V září 2011 se v každém kraji uskuteční jednodenní kon-ference. Jejich cílem je zopakování obsahu a principůRVP i ŠVP, vysvětlení případných nejasností, upozorněnína úskalí tvorby a na často vyskytující se problémy. Před-pokládá se, že díky informacím od realizačního týmu pro-jektu ESF Pilot ZUŠ (VÚP/MŠMT) a s přispěním pomů-cek již uvedených školy započaly práce na svých ŠVP.Tudíž nepůjde pouze o přednášky, ale také o diskusi.Účastníci konference by měli odejít s jasnou představou,co je z hlediska RVP ZUV po školách požadováno a naco se mají zaměřit, aby nedělali zbytečnou práci.
Semináře pro management ZUŠa koordinátory ŠVP
V říjnu 2011 proběhnou dvoudenní semináře, jejichžzáměrem je výměna zkušeností s tvorbou jednotlivýchkapitol ŠVP, a to pod vedením lektorů z řad pilotníchškol. Součástí budou i odpovědi na dotazy k jednotlivýmkapitolám a k možnostem jejich zpracování. Účastnícisemináře by měli odejít s jasnou představou, jak co neje-fektivněji postupovat při tvorbě jednotlivých kapitol, cose osvědčilo pilotním i ostatním školám, co lze a co nelze,
jaké jsou alternativy zpracování a jak se orientovat v šab-loně pro tvorbu ŠVP.
Řízená setkání
V lednu a v únoru 2012 budou školám nabídnuta půl-denní (např. dopolední) řízená setkání. Podstatou je sku-pinová supervize rozpracovaných ŠVP (cca šesti škol)pod vedením lektora. Řízená setkání budou tedy nejvícevyhovovat školám, které mají svůj ŠVP v rozpracovanémstádiu. Účastníci těchto setkání by měli odejít s inspirací,jak danou kapitolu či daný problém vyřešili v ostatníchškolách. Obzvláště přínosná budou tato setkání pro pe-dagogy, kteří jako jediní ve své škole vyučují např. tanec čihru na hoboj...
Terénní konzultace
Školy, které budou mít svůj ŠVP již téměř hotový, budoumoci v únoru až v květnu 2012 využít terénních konzul-tací. V tomto případě půjde o řešení konkrétních otázeka problémů ohledně jejich ŠVP přímo ve škole. Konzul-tant si nejprve prostuduje ŠVP dané školy a poté ji navští-ví s hodnocením a s náměty na vylepšení. Po terénní kon-zultaci by měly být školy schopny úspěšně dokončit prácina svém ŠVP.
Systém řízených setkání a terénních konzultací bude ZUŠ blíže představen na valné hromadě Asociace základ-ních uměleckých škol ČR, která se uskuteční ve dnech20.–21. října 2011 v Teplicích.
VÝZKUMV první polovině roku 2012 proběhne výzkum, jehožcílem je zmapovat problematiku procesu přípravy ŠVPna ZUŠ a následně zpracovat strategická doporučení napodporu probíhající kurikulární reformy a dalšího vzdě-lávání pedagogických pracovníků ZUŠ.
VZDùLÁVÁNÍ
www.rizeniskoly.cz 9
AKTUÁLNÍ INFORMACE O PROJEKTUjsou dostupné na stránkách www.nidv.cz/cs/projekty/projekty-esf/podpora-zus.ep.
Kontakty:Luboš Lisner, manažer projektu Mgr. Eva Keclíková, manažerka [email protected], +420 606 636 872 [email protected], +420 775 571 667
Mgr. Pavla Matoušková, manažerka [email protected], +420 777 737 594
Partnerem projektu je Asociace základních uměleckých škol ČR.
ZUS_09_11_zlom 31.8.2011 14:13 Stránka 9
VZDùLÁVÁNÍ
Speciál pro ZU· 1/1110
Datum Název akce Kraj
9. 9. 2011 Konference Karlovarský, Pardubický, Jihočeský, Liberecký
16. 9. 2011 Konference Jihomoravský, Středočeský, Olomoucký, Královéhradecký
23. 9. 2011 Konference Moravskoslezský, Zlínský, Ústecký, Plzeňský, Vysočina
30. 9. 2011 Seminář pro management ZUŠ Zlínskýa 1. 10. 2011 a koordinátory ŠVP
7. 10. 2011 Seminář pro management ZUŠ Jihomoravský, Středočeský, Královéhradecký, a 8. 10. 2011 a koordinátory ŠVP Moravskoslezský, Ústecký, Jihočeský, Plzeňský,
Pardubický, Vysočina
14. 10. 2011 Seminář pro management ZUŠ Jihomoravský, Středočeský, Královéhradecký, a 15. 10. 2011 a koordinátory ŠVP Moravskoslezský, Ústecký, Jihočeský, Plzeňský,
Karlovarský, Olomoucký, Liberecký
leden – únor 2012 Řízené setkání nad Všechny kraje – operativní domluva konkrétních termínůrozpracovaným ŠVP (1 den) s jednotlivými ZUŠ
únor – květen 2012 Terénní konzultace k ŠVP (1 den) Všechny kraje – operativní domluva konkrétních termínů s jednotlivými ZUŠ
Středočeský krajMgr. David Němečektel. 775 755 021e-mail: [email protected]
Jihočeský krajMgr. Eva Kopúnovátel. 775 571 636e-mail: [email protected]
Plzeňský krajSEKRETARIÁTtel. 377 473 608e-mail: [email protected]
Karlovarský krajMartin Plitztel. 602 427 503e-mail: [email protected]
Ústecký krajMgr. Kateřina Šramčíková tel. 775 755 024e-mail: [email protected]
Liberecký krajIng. Jana Otavovátel. 775 571 607e-mail: [email protected]
Královéhradecký krajMgr. Hana Žatečkovátel. 775 571 665e-mail: [email protected]ý krajMgr. Libuše Machatátel. 775 571 616e-mail: [email protected]
VysočinaIng. Dagmar Šrubařovátel. 725 875 771e-mail: [email protected]
Jihomoravský krajPaedDr. Jarmila Blažkovátel. 775 755 029e-mail: [email protected]
Olomoucký krajDagmar Očenáškovátel. 731 503 728e-mail: [email protected]
Zlínský krajIng. Kateřina Machůtel. 775 571 634; e-mail: [email protected]
Moravskoslezský krajDanuše Lewinskátel. 775 571 654e-mail: [email protected])
KONTAKTY NA REGIONÁLNÍ MANAŽERY
Potřebujete radu odborníka? Využijte naši písemnou poradenskou linku. Tato služba je poskytována všem předplatitelům zdarma.Dotazy přijímáme písemnou formou prostřednictvím formuláře na webových stránkách www.otazkyodpovedi.czOdpověď zpracuje odborník na příslušnou problematiku a zašleme Vám ji zpět.
ZUS_09_11_zlom 31.8.2011 14:13 Stránka 10
INOVACE A INSPIRACE ZE ·KOL
www.rizeniskoly.cz 11
Historie hudební školy E. Marhuly je bohatá. A jaká jesoučasnost? Co je na této škole tak zajímavé, že se k ní,během těch desítek let, nejenom vrací tolik absolventů,ale přicházejí stále noví a noví žáci? Protože se snažímebýt školou kreativní.
Obor, který na naší škole převažuje, je obor hudební. Jerozdělen do oddělení klávesových nástrojů, strunnýchnástrojů, oddělení dechových a bicích nástrojů, oddělenípěveckého a oddělení teoretických předmětů. Jednou zezvláštností výuky na naší škole je zaměření na jazzovoua taneční hudbu. Rovněž se u nás, jako na jedné z málaškol v České republice, vyučuje Úvod do skladebnýchnauk. Ve spolupráci s ostravským QQ studiem jsme předčasem otevřeli nové studijní zaměření Technika zvukové-ho záznamu.
Kromě výuky sólové hry klademe důraz především nakomorní a souborovou hru, o čemž svědčí řada úspěš-ných (a mezi žáky oblíbených) komorních seskupenía souborů různého zaměření. Za všechny jmenujmeAkorband – akordeonový orchestr, Bluesband – kytarovýsoubor, kapely Magnolia nebo Kalamita.
Tyto soubory se pravidelně účastní nejrůznějších soutě-ží, přehlídek a festivalů, nejen u nás, ale i v zahraničí.Mezi nejúspěšnější pak patří soubor bicích nástrojů BumBum Band (několikanásobný vítěz ústředního kola soutě-ží základních uměleckých škol v komorní hře bicíchnástrojů) a zejména Ostravský dětský sbor, který vzniklv roce 1964 z Dětského sboru Československého rozhla-su. Pod vedením sbormistrů – zakladatele Jaromíra Rich-tera a jeho pokračovatele Mgr. Milana Chromíka, se z něj
podařilo vybudovat naše přední sborové těleso repre-zentující českou hudební kulturu doma i v zahraničí.Repertoár sboru představuje v současné době duchovnískladby, renesanční polyfonie a východní pravoslavnéliturgie, díla současných českých a evropských autorů,řadu úprav lidových písní, spirituálů a tzv. populárníchžánrů. Ostravský dětský sbor se za dobu své existencezúčastnil řady festivalů, soutěží a koncertních turné(Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Holandsko, Itálie,Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, Špa-nělsko, Švýcarsko, Velká Británie a Japonsko), na nichžzískal řadu prestižních ocenění.
Velkou pozornost věnujeme již těm nejmenším v příprav-né hudební výchově, kterou navštěvuje v několika skupi-nách asi 85 žáků s různým učebním plánem a jejichžvystoupení během školního roku patří k těm nejobdivo-vanějším.
Na naší škole však vyrůstá i řada nadějných sólovýchhudebníků, o čemž svědčí nejenom řada ocenění ze sou-těží, ale i nespočet koncertních vystoupení a dalších aktivit.
Jak už bylo zmíněno, jednou ze zvláštností výuky na našíškole je zaměření na jazzovou a taneční hudbu. I díkytomu vznikla, původně skromná a nevelká, nesoutěžnípřehlídka Jazztalent, která se pravidelně koná v ostrav-ském hudebním klubu Parník a stala se, za 13 let své exi-stence, jednou ze stěžejních přehlídek mladých hudeb-níků v našem regionu.
Také taneční oddělení je nedílnou součástí chodu školya v posledních letech se rozrůstá velmi rychlým tempem.
„...a tak si tady žijeme(my z Marhulky)“
Základní umûlecká ‰kola Eduarda Marhuly je nejstar‰í ‰kolou svého druhuv Ostravû, v roce 2007 oslavila 100 let své existence. Ve ‰kolním roce 2010/2011 jsmevyuãovali na osmi místech poskytovaného vzdûlání celkem 729 ÏákÛ ve dvouoborech – hudebním a taneãním, s kter˘mi pracovalo 40 pedagogÛ. Chod ‰kolyzaji‰Èovali 4 správní zamûstnanci.
Hana Čašová,zástupkyně ředitelky ZUŠ E. Marhuly v Ostravě –Mariánských Horách
Mgr. Pavla Kovalová,tajemnice Múzy a ředitelka
ZUŠ E. Marhuly v Ostravě –Mariánských Horách
ZUS_09_11_zlom 31.8.2011 14:13 Stránka 11
Celá řada výborných ocenění na nejrůznějších soutěžícha přehlídkách po celé republice svědčí o rostoucí úrovninašich tanečníků.
Díky všem výsledkům a pořádaným aktivitám má školakrajskou spádovost. Významnou událostí pro naší školubylo sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy(dále jen „MŠMT“) z 11. 12. 2006, že jsme byli vybráni jakopilotní škola pro tvorbu školního vzdělávacího programupro základní umělecké vzdělávání (dále jen „ŠVP ZUV“).
Naše škola se z pověření MŠMT stala součástí týmu 44 pilotních škol z celé České republiky, které pracovalyna přípravě a tvorbě ŠVP podle rámcového vzdělávacíhoprogramu (dále jen „RVP“) ZUV.
Následně jsme byli zařazeni do souboru pilotních škol,které v rámci projektu financovaného z prostředků Evrop-ských sociálních fondů MŠMT, jehož realizátorem je Výz-kumný ústav pedagogický v Praze, tvořily od 27. 05. 2009vlastní ŠVP podle pilotní verze RVP ZUV v rámci individu-álního projektu národního Pilot ZUŠ. Dne 31. 5. 2010 bylpod č.j. 12 955/2010-22 vydán RVP ZUV. Nyní probíháfáze tvorby ŠVP.
Zkušenosti, které jsme takto získali, jsme nabídli ostatnímškolám v rámci projektů nazvaných Podpora rozvoje klí-čových kompetencí řídících a budoucích řídících pracov-níků ZUŠ (dále jen „Podpora“) a Artprogram (více nawww.artprogram.cz). Několik pedagogů naší školy seaktivně zapojilo do práce a stali se garanty svých oborů.Svými radami a zkušenostmi byli a stále jsou nápomocnisvým kolegům z celého kraje.
Smyslem obou projektů je dosáhnout toho, že za dobutrvání projektu nebude v Moravskoslezském kraji(a mezi vybranými školami okolních krajů) ani jedináškola, která by mohla cítit nedostatek informací o rám-covém vzdělávání a o tom, jak napsat svůj ŠVP. Finančně jsou projekty zajištěny z grantů, jejichž poskyto-vateli jsou MŠMT (Popdora) a Moravskoslezský kraj (Art-program) v rámci podpory dalšího vzdělávání pedago-gických pracovníků.Aktivně se snažíme reflektovat nové trendy ve vzdělávánía zavádíme je do výuky. Chceme být školou, která ctí vícenež stoletou tradici, ale zároveň školou moderní. Školou,která ve své nabídce oslovuje široké spektrum jak dětí, tak dospívající mládeže (www.zus-ostravamarhory.net).A tak si tady, my z Marhulky, žijeme.
�
INOVACE A INSPIRACE ZE ·KOL
Speciál pro ZU· 1/1112
Nabídka vzdělávacích programů NIDV pro ZUŠ září 2011 – leden 2012
Využití nových metod a forem ve výucetanečního oboru na ZUŠ – Hudba a tanecstarých časůDatum a čas konání: 22. října 2011, 9.00-14.00Místo konání: ZŠ a ZUŠ Karlovy Vary, Šmeralova 15
Nové inspirace v hudební výchově – modernípojetí hry na klarinetDatum a čas konání: 7. listopadu 2011, 8.00-12.30Místo konání: ZUŠ Harmonie, Zlín - Prštné, B.Němcové 258
Výtvarné techniky – vánoční inspiraceDatum a čas konání: 8. listopadu 2011, 14.00-17.00Místo konání: NIDV Ústí nad Labem
Cesta ke školnímu vzdělávacímu programuv základním uměleckém vzděláváníDatum a čas konání: 9. a 10. listopadu 2011, 10.00-13.00Místo konání: Kazdův dvůr, Skalná-Vonšov 1(u Františkových Lázní)
Využití nových metod a forem ve výucesmyčcových nástrojů na ZUŠ (celostátníprogram)Datum a čas konání: 10.-11. listopadu 2011Místo konání: Mlýnhotel Vílanec u Jihlavy
Výtvarné technikyDatum a čas konání: září 2011 až prosinec 2011(bude upřesněno), 9.30-14.30Místo konání: ZŠ a ZUŠ Karlovy Vary, Šmeralova 15
Využití nových metod a forem ve výucestrunných nástrojů na ZUŠDatum a čas konání: bude upřesněnoMísto konání: Liberec, učebna ZUŠ
VZDĚLÁVÁNÍ
Bližší informace o vzdělávacích programech naleznete na stránkách www.nidv.cz
ZUS_09_11_zlom 31.8.2011 14:13 Stránka 12
Co je v pohádceVáclav Fischer
V pohádce je jako v ráji, všechno se tam může stát,
drak princezně v černém háji ze šlehačky staví hrad.
Ohniváku kape z šosu a vodník je na suchu
živáček vzal smrtce kosu, kráva lítá ve vzduchu.
S pohádkou se dobře žije,i největší filuta,
s kterým jindy čertík šije,mlčí, ani nedutá.
Nad pohádkou dech se tají,v pohádkách se všechno smí,
čerti s andílky si hrají,pejsci o kočičkách sní.
Když jsme před osmnácti lety začínali v Jeseníku s kurzem„Hrátky s hudbou – zpívání pro rodiče a děti“, byl to,i v měřítku naší republiky, zcela ojedinělý pokus nabíd-nout rodinám aktivní využití společného času a možnostbýt s dětmi jinak, než je běžné. Kdyby nám tehdy někdořekl, že se stane postupně kurzem velmi oblíbenýma vyhledávaným a že se jím budou inspirovat i v dalšíchměstech naší vlasti, znělo by to našim uším podobně jakota pohádka ve verších uvozující toto malé ohlédnutí,pohádka, které uvěří jen malé děti.
Zdálo se totiž, že se v dnešní době stěží najde alespoňpár rodin, které by bavilo společně si hrát s hudbou,zkoušet si pohybové ilustrace k ní, těšit se z obrázkůmapujících právě probírané téma, učit se neznámýmlidovým i umělým písničkám, říkadlům a hrám, objevo-vat svět barev hudebních nástrojů i geniální jednodu-chost a přístupnost Orffova instrumentáře, vnikat dozákladů rytmických či pěveckých dovedností a tak sepomocí nenásilných postupů pomalu připravit třeba i navstup do základní umělecké školy.
V minulých letech se našlo takových rodin vždycky ales-poň patnáct, mezi nimi i takové, které přijížděly na náškurs ze vzdálenějších vesnic, a vytvořilo společenství lidí,ve kterém se cítili dobře nejen rodiče a děti, ale také uči-telé různých typů škol, kteří vnímají tato setkání jakoinspiraci pro svou práci a určitou formu náslechovýchhodin.
Aktivně prožité chvíle s dětmi se totiž nesmazatelně vpi-sují do vzpomínek obou stran a připravují prostor i proméně „populární“ okamžiky rodinného života, společen-ství „jiných“ dětí a „jiných“ rodičů zase pomáhá vyjítz určité izolace, kterou někdy maminky na mateřskédovolené trpívají, a vidět věci objektivněji.
Kurz Hrátky s hudbou navštěvovaly po určitou dobui děti z jesenického dětského domova, což bylo pro všech-ny velmi důležité i po sociální stránce – ta hrála, a stálehraje, velmi důležitou, a vedoucí kurzu vědomě budova-nou, roli.
Od prvního nápadu a hledání té nejlepší podoby pravi-delných setkání uplynulo už opravdu osmnáct let, myš-lenka, která stála u zrodu tohoto kurzu, je ale pořádstejná – umožnit dětem a jejich rodičům (či prarodičům)co nejhezčí vstup do nádherného a mnohovrstevnatéhosvěta hudby, který by mohli podniknout společně,a spojit se tak v úplně jiné rovině než v běžném životě.Kurz je od počátku určen pro děti předškolního a mlad-šího školního věku, tzn. dětem od tří až čtyř let po dětidesetileté, přihlášení rodiče jsou připraveni na to, že dětipouze „neodevzdají“, ale budou se aktivně zapojovat doděje a zároveň děti trochu hlídat.
Mladší sourozenci pochopitelně také nechybějí a dotvá-řejí tak kolorit našich setkání nejen svým pláčem či smí-chem, ale také bojem o „nejlepší“ bubínek nebo zaparko-vanými kočárky a dudlíky padajícími na zem v nejméněočekávaných okamžicích.
Scházíme se po celá ta léta vždy ve středu jednou začtrnáct dní od září až do května následujícího rokuv podvečerní hodině, to se ukázalo jako organizačnězvládnutelné pro vedoucí kurzu i rodiny samotné. Dík za
www.rizeniskoly.cz 13
KLIMA ·KOLY
Hrátky s hudbou plnoletéRafaela Drgáčová,zakladatelka a vedoucíkurzu, ústřední metodičkahudební nauky, vyučujícína ZUŠ v Jeseníku
ZUS_09_11_zlom 31.8.2011 14:13 Stránka 13
V květnu 2006 proběhla na Základní umělecké škole(dále jen „ZUŠ“) J. R. Míši v Orlové-Porubě ustavujícíschůze zájmového sdružení právnických osob MÚZA.K registraci členských škol na krajském úřadě Moravsko-slezského kraje (dále jen „KÚ MSK“) bylo zapotřebí při-ložit jejich ověřené zřizovací listiny, schůzí schválené Sta-novy a jména osob zmocněných jednat za sdružení. Těmibyly ředitelky Blanka Zátopková – předsedkyně Krajskéumělecké rady MSK a Pavla Kovalová – zástupkyně školMSK sdružených v Asociaci základních uměleckých škol
České republiky. V současné době MÚZA sdružuje48 škol z celkového počtu 52 základních uměleckýchškol Moravskoslezského kraje (dále jen „ZUŠ MSK“)všech zřizovatelů.
Důvody k založení MÚZY byly hlavně ty, že ředitelé:
� chtěli podpořit společné akce škol, prezentovat práciZUŠ na veřejnosti různými uměleckými formami;
� cítili potřebu dalšího vzdělávání, požadovali seminářek pracovněprávním předpisům i problematice řízeníškol, chtěli ovlivnit činnost škol zvlášť v oblasti vytváře-ní specifických výchovných a vzdělávacích programů;
� pochopili, že založením sdružení se otevírá možnost zís-kávat finance z jiných zdrojů: akreditovat na Minister-stvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“)vzdělávací semináře dle potřeb škol, dosáhnout nafinance z Eurofondů (více na www.muzamsk.cz).
dlouholetou podporu tomuto atypickému kurzu i za to,že se můžeme scházet v akusticky vynikajícím sále jese-nické Kaple, patří pořadateli – Městským kulturním zaří-zením Jeseník, u kterého se jednotlivé rodiny vždy nazačátku školního roku přihlásí a zaplatí kurzovné na celýškolní rok. Model volného vstupu s jednorázovým vstup-ným se neosvědčil.
Podle výše uvedených skutečností je jistě zřejmé, že přinašich setkáváních nemůže jít o výuku v klasickém slovasmyslu, i když se pracuje v určitých tematických celcích,např. roční období, řemesla, zvířátka, zdraví a nemoc atd.S ohledem na široké věkové rozpětí účastníků ( někdyi šedesát let) a jejich počet (nejméně dvacet lidí v sále)musí mít vedoucí kurzu nejen značně pevné nervy, ale
také velkou škálu náhradních činností a her, pokud by sepřipravená hodina, sestavená z kratších celků zaměře-ných na rozvoj pěveckých, rytmických a pohybovýchdovedností, začala z nějakých důvodů „hroutit“, i to seale občas stává a musí se s tím počítat.
Odměnou za náročnou přípravu na tato setkání a usta-vičné hledání nových cest k hudební výchově je ale dlou-holetý pocit smysluplnosti a radosti z toho, že se, ač seto zdálo před osmnácti lety jako utopie či pohádka, kupo-divu najde ještě stále dost těch, kteří odloží svůj stud,nechají se vést do světa hudby, fantazie a hravosti a bavíje vymýšlet si, co se asi pak stane s hradem ze šlehačkya čím utřeme Ohniváku jeho kapající šos...
�
Speciál pro ZU· 1/1114
KLIMA ·KOLY
MÚZA žije, tvoří, pracuje
Múza – je umûlcova inspirace, umûlecké nadání, ale MÚZA – je také sdruÏeníZákladních umûleck˘ch ‰kol Moravskoslezského kraje.
Blanka Zátopková,předsedkyně Múzy a ředitelkaZUŠ J. R. Míši v Orlové
Mgr. Pavla Kovalová,tajemnice Múzy a ředitelka
ZUŠ E. Marhuly v Ostravě –Mariánských Horách
ZUS_09_11_zlom 31.8.2011 14:13 Stránka 14
www.rizeniskoly.cz 15
KLIMA ·KOLY
První společná akce členů MÚZY proběhla dne 31. květ-na 2007 v rámci 46. ročníku Mezinárodní interpretačnísoutěže a festivalu Beethovenův Hradec. Byla to koncert-ní přehlídka Beethoveniáda žáků ZUŠ MSK. Další roknásledovala přehlídka Schubertiáda. Tradicí se pak stalyod roku 2009 Múziády, při kterých se koná též oceněnínejúspěšnějších žáků krajských kol soutěží vyhlašovanýchMŠMT.
Dopolední program Múziády je vždy motivovánvýznamnými výročími hudebních skladatelů (2009 –Händel, Haydn, Mendelssohn-Bartholdy, Martinů, 2010 –Schumann, Chopin, Čajkovskij a Fibich, 2011 – Mozart,Dvořák, Bartók). V odpoledním programu se představujíkrajští vítězové jednotlivých soutěží a z celého dne jepořízen záznam na DVD. Přehlídka probíhá v romantic-kých prostorách Červeného zámku v Hradci nad Moravicí.
V roce 2009 jsme uskutečnili I. koncert učitelů Morav-skoslezského kraje. Konal se v Krnově, další proběhlyv roce 2010 v Opavě a v roce 2011 v Českém Těšíně. Kon-certy se uskutečňují v rámci Dne hudby.
Ve spolupráci s Národním institutem dalšího vzděláváníOstrava se podařilo radě MÚZY zajistit cyklus seminářůpro ředitele ZUŠ MSK: 2006 – Těrlicko, 2007 – DolníBojanovice, 2008 – Řeka, Rožnov pod Radhoštěm a Kroměříž.
Již v průběhu roku 2007 začali ředitelé dnešních pilotníchZUŠ –Pavla Kovalová (ZUŠ E. Marhuly Ostrava – Mari-ánské Hory) a Jiří Taufer (ZUŠ Rýmařov) připravovat vespolupráci s panem Hynkem Böhmem (z Institutu Euro-Schola v Třinci) projekty ušité na míru vzdělávacím potře-bám sdružení. Podrobně se seznámili s dotační politikouEvropské unie v období 2007 – 2013 a s možnostmi zís-kat dotace pro vzdělávací činnost. Začali zpracovávatpodklady pro projekty zaměřené na další vzdělávánípedagogických pracovníků (dále jen „DVPP“). Úsilí sezdařilo a v současné době probíhají pro ředitele a učiteleZUŠ dva rozsáhlé projekty.
Hlavním cílem obou probíhajících projektů je zlepšita rozvíjet klíčové kompetence pedagogických pracovní-ků a jejich vedení s důrazem na realizaci probíhající kuri-kulární reformy v ZUŠ. Sdružení MÚZA získalo pro svouinstituci i pro všechny prováděné vzdělávací programyakreditaci na MŠMT.
Velmi důležitou skutečností je také, že odbornými garan-ty v projektech MÚZY jsou učitelé-odborníci z pilotníchškol, kteří mají již bohaté zkušenosti se zaváděním svýchŠVP. Takto jsou provázány nejen teoretické výstupy
projektu, ale veškeré semináře jsou vhodně propojenys praktickými zkušenostmi. Těchto 15 garantů – expertůna odborné části ŠVP – organizuje pro své kolegy ze školodborné semináře a tvoří metodické centrum. Zájemcůmposkytují informační servis.Projekt č. 1 Podpora rozvoje klíčových kompetencí řídí-cích a budoucích řídících pracovníků ZUŠ (Moravskos-lezský, Zlínský a Olomoucký kraj) téměř dokončil vzdělá-vání vedoucích pracovníků na nové podmínky, které douměleckého školství přináší kurikulární reforma.
Návazný projekt č. 2 Artprogram je určen pouze školámMoravskoslezského kraje. Je zaměřen na to, aby pomocíDVPP připravil podmínky pro tvorbu a implementaci ŠVPpro celé kolektivy ZUŠ. Od března 2010 se tak kantořitěchto ZUŠ začínají na dvoudenních seminářích sezna-movat s problematikou kurikulární reformy a docházítak k jejímu postupnému oddémonizování i mezi řado-vými učiteli.
V současnosti je již projekt ve dvou třetinách své realiza-ce a můžeme konstatovat, že nepochybně přináší svéovoce v podobě návrhů ŠVP. Lektoři, kteří se pohybují pocelé republice, potvrdili, že vzdělávací nabídka a mírainformovanosti o kurikulární reformě v Moravskoslez-ském kraji momentálně převyšuje zbytek České republi-ky. Lze tedy předpokládat, že ŠVP našich ZUŠ budoupatřit k republikové špičce.
V průběhu školního roku 2011/2012 dojde k ukončeníposlední třetiny projektu. Půjde zejména o dokončenívzdělávání pro školní týmy a také o vzájemnou výměnuzkušeností, institucionalizovanou pod názvem bench-learning.
Jako náhradu za skončený projekt Podpora budeme veškolním roce 2011/2012 realizovat Artprogram 23. Jetaktéž financován prostřednictvím Moravskoslezskéhokraje. Rozdíl mezi tímto projektem a těmi předchozímitkví především v klíčových aktivitách. Předchozí projektyjsou cíleny výhradně na kurikulární reformu na ZUŠv MSK, zatímco tento nový projekt počítá s tím, že ŠVPuž máme většinou dobře napsané a můžeme se kroměreformy věnovat i jiným věcem, které ke své práci nutněpotřebujeme.
Zveme rovněž všechny k návštěvě stránek projektů ZUŠMoravskoslezského kraje – www.artprogram.cz, kterékromě své projektové funkce také hraje roli jakési nefor-mální platformy základního uměleckého vzdělávánívýchodu České republiky.
�
w w w . r i z e n i s k o l y . c z
ZUS_09_11_zlom 31.8.2011 14:13 Stránka 15
V jednom z prvních článků jsem si tehdy trochu „zavěštil“a napsal: „Základní umělecké vzdělávání čeká zásadnízměna. Nejen v postupech a metodách práce učitele,v přístupech a chápání hodnocení, ale především ve vní-mání smyslu a významu, který tento typ vzdělávánídětem přináší. Hlavní změna by ovšem neměla proběh-nout pouze v textu onoho dokumentu – v rámcovémvzdělávacím programu pro základní umělecké vzdělává-ní. Změny se musejí dostavit především v zažitých způso-bech vlastního uvažování nás pedagogů. Při tomto úkolubude ovšem nejdůležitější přístup, osobnost a postoj ředi-tele školy. Z manažerského hlediska totiž není nic horší-ho než to, když osoba, která má změny u učitelů prosa-dit, je sama zpochybňuje nebo bagatelizuje. Takovýtopřístup je většinou způsoben strachem těch, kteří se obá-vají, že připravované změny nezvládnou. Pak by se námale mohl naskytnout smutný pohled na učitele, kteří sena reformu těší nebo ji vnímají jako příležitost, ale jsouod začátku demotivováni přístupem vedení.“
Mé věštění tehdy vycházelo více ze zkušeností kolegů,kteří reformu a princip dvoustupňového vzdělávacíhokurikula zaváděli na jiných typech škol před námi, a mělitak jistý empirický předstih. Nechci a ani nemohu posu-zovat, do jaké míry se má „věštba“ naplnila (doufám, ženikoliv). Co ale mohu s jistotou potvrdit je fakt, že nás –ředitele – nemotivoval nikdo.
Když probíhala v 80. letech reforma školství v západníchzemích, vystoupil tehdy ve Francii v televizi (v hlavnímvysílacím čase) odpovědný ministr a oznamoval národu,jak důležitou změnou je právě zahájená reforma ve vzdě-lávání. U nás? Při vědomí hojné fluktuace ministrůa ministryň školství ve vládách za posledních dvacet let,z nichž každý přišel se svou zaručenou koncepcí, je
celkem zázrak, že se kurikulární reforma ve všechtypech škol nakonec dokončila.
Ředitelé škol měli v té době dvojí úkol (a to nejen naZUŠ). Přesvědčit své kolegy učitele o tom, že tvorbaŠVP je pro ně takřka historická příležitost udělat siškolu podle svého a zároveň totálně manažersky nevy-hořet při obrovském návalu práce navíc, kterou na něreforma navalovala.
33. prezident Spojených států amerických Harry S. Tru-man prohlásil: „Zjistil jsem, že vynikajícím lídrem je člo-věk, který dokáže přimět jiné lidi k tomu, aby dělali něco,do čeho se jim nechtělo, a aby to navíc dělali rádi.„ Jakoby tento muž již v 50. letech minulého století vystihl mana-žerské trendy, které přijdou na řadu až o mnoho desíteklet později. Pro ředitele, kteří dostali za úkol vytvořit nasvých školách ŠVP, ovšem představovalo „lídrovství“ v tuchvíli hodně vzdálenou metu. Je vůbec možné dlouhodo-bě řídit školu, dbát o kvalitu vzdělávání, zajišťovat veš-kerý provoz, motivovat všechny zúčastněné k zvládnutípřicházejících změn a s každým novým ministremneztrácet naději, že předchozí práce nebyla zbytečná?Jaký je správný manažerský přístup, který umožní ředite-lům škol, aby i po několika letech ve funkci neztratili prvot-ní elán, fyzicky se totálně nezhroutili, psychicky nevyhoře-li a stále byli pro své učitele těmi, kteří je „...přimějí, abydělali něco, do čeho se jim nechtělo, a aby to dělali rádi“?Receptem by mohla být aplikace leadershipu. Způsobu,ke kterému přistupují představitelé prosperujících nadná-rodních společností se stovkami zaměstnanců s miliardo-vými obraty a ke kterému mají ředitelé ZUŠ nejblíže! A v čem? O tom si povíme příště.
�
Speciál pro ZU· 1/1116
KLIMA ·KOLY
Leadership v ZUŠ„reforma jako dobrý důvod začít“
Bc. Jiří Stárek, ředitel ZUŠ Hostivař,Praha 10
JiÏ v roce 2008 jsem zahájil sérii ãlánkÛ o jednom z nejnovûj‰ích trendÛ v oblastimanagementu – Leadership. V té dobû jiÏ bylo jasné, Ïe samotná tvorba ‰kolníchvzdûlávacích programÛ (dále jen „·VP“) na jednotliv˘ch ‰kolách bude vyÏadovatmimofiádné manaÏerské dovednosti.
ZUS_09_11_zlom 31.8.2011 14:13 Stránka 16
