PRACOVNÍ LISTYDĚJEPIS

Vyučující: Mgr. David Jašek

Ročník: 1.

OBSAH

Na cestě k novověku26. Humanismus a renesance27. Zámořské objevy28. Evropská reformace a protireformace29. Raně novověké státy30. České země v předbělohorském období31. České stavovské povstání32. Třicetiletá válka33. Kultura a umění raného novověku

Evropa v 17. a 18. století34. Anglická revoluce35. Vrcholně novověké státy36. Habsburská podunajská monarchie37. Evropské války a války v zámoří38. Kultura a umění vrcholného novověku39. Osvícenství40. Tereziánské a josefovské reformy.

Doporučená literatura:• Čornej, Petr a kol.: Dějepis pro střední odborné školy. SPN, Praha 2002 a další vyd. • Beneš, Zdeněk: Dějepis pro střední odborné školy I. SPL, Praha 2001 a další vyd. • Čapek, Vratislav – Pátek, Jaroslav: Dějepis pro střední odborné školy. Scientia, Praha 2001 a další vyd.

Pozn. Pracovní listy jsou kompilovány ze sekundární literatury učebnicového charakteru, nejedná se o autorskou práci. Jsou určeny pouze pro výuku.Obrazový materiál je postahován z volných zdrojů.

1

26. HUMANISMUS A RENESANCE

Cvičení č. 1. - 1. Co to byla Jednota bratrská? 2. Co bylo cílem návrhu mírové unie Jiřího z Poděbrad? 3.Jakým zemím vládl král Vladislav II. po roce 1490? 4. Jaké formy podníkání se rozvíjely za jeho vlády? 5.Napište, co se stalo: 1500, 1526. 7. Vysvětlete pojmy: personální unie, stavovská monarchie, husitskákultura, pozdní gotika.

Renesance• označení kultury, která trvala od 14. - 16. století a tvořila předěl mezi středověkem a novověkem

• vzniká v severní Itálii, v prostředí italskýchměstských států, které byly republikami avýznamnými obchodními centry – hospodářskáprosperita a politická svoboda vedla v těchtoměstech ke vzniku renesanční kultury

• Benátky, obchod s kořením a luxusnímiorientálními látkami

• Janov, obchod s obilím, dováženým zestřední Asie

• Florencie, bankovnictví, sklářství

• termín odvozen z it. rinascimento, znovuzrození, vesmyslu znovuzrození antiky, tj. obnovení antickékultury a antického vztahu člověka ke světu –renesanční vzdělanci sami svou dobu chápali započátek nového věku lidstva

• v užším smyslu výraz renesance používáme pro označení renesančního malířství, sochařství aarchitektury – pro renesanční písemnictví používáme výraz humanismus

• humanismus a renesanci ukončily náboženské války 17. století

2

Humanismus• označení literárních a myšlenkových proudů v rámci renesance – označení

renesančního písemnictví

• termín odvozen z lat. humanus, lidský, resp. humanitas, lidství – život není jenpřípravou na život věčný, ale má svou vlastní hodnotu, objevení individalitylidského života a lidského svobody

• renesanční písemnictví je ve svých počátcích charakterizováno zájmem o antickáliterární díla, objevují se překlady antické literatury z řečtiny do latiny, samapravopisná norma latiny je upravována podle antického vzoru

• od poloviny 14. století vznikají první díla italské renesanční literatury, národní jazykse stává jazykem spisovným

Cvičení č. 2. Z díla Picca della Mirandoly (1463-1494) O důstojnosti člověka, který jepovažován za manifest humanismu. Jaké je podle autora postavení člověka ve světě? Včem se liší od středověkého vztahu člověka ke světu?

• Umístil jsem tě [člověka] doprostřed světa, abys odtud mohl snadnějiobhlédnout všechno, co je na světě. Neudělali jsme tě ani nebeským, anipozemským, ani smrtelným, a tak čím svobodněji a poctivěji budeš sám sebeutvářet a přetvářet, tím spíš nabudeš podoby, kterou si vyvolíš.

• rozhodující úloha v šířeníhumanistických myšlenek sehrálvynález knihtisku (tisk pomocípohyblivých liter, písmenek), kterýzlevnil knihu a učinil ji dostupnou proméně majetné, vynálezcem JohannesGuttenberg, kolem 1450

3

Francesco Petrarca (1304-1374), italský spisovatel a básník, spolu s Dantem pokládán za duchovního otce humanismu a renesance. Tvůrce sonetu jako básnického žánru a jeden z nejvýznamnějších autorů evropské milostné poezie

Picco della Mirandola(1463-1494), Uffizi, Florencie

Dobový knihtisk Litera sem, litera tam

Cvičení č. 3. Podtrhněte v textu věty, v nichž se hovoří o nejslavnějším Guttenbergově tisku. • Vynálezcem knihtisku byl Němec Johannes Guttenberg z Mohuče (dnešní Mainz). Před Gutenbergem

byl v Evropě rozšířen pouze tisk v blocích (deskotisk), kdy se stránka včetně písma i obrazukompletně odlila, či vyřezala ze dřeva, a pak vytiskla. Pro každý tisk musela být tedy vytvořenazvláštní deska, což bylo značně zdlouhavé a nákladné. Gutenberg přišel s myšlenkou sestavit stranuz jednotlivých znaků (písmen), které se daly opětovně seskupit a použít znovu na jinou stranu, cožcelý tisk podstatně zefektivnilo a urychlilo. Gutenbergův vynález umožnil tisknout množství celýchknih ve velkých sériích (dříve byly tištěny pouze části ). Gutenberg, který byl původně brusičemdrahokamů a zlatníkem, využil svých zkušeností a začal odlévat písmena z kovu. Vylepšil takétiskařský lis a vytvořil novou tiskařskou barvu na bázi fermeže. Po roce 1450 začal Gutenbergpracovat na svém nejznámějším díle – tištěné bibli (tzv. Gutenbergova bible). Během tvorby sezadlužil a tiskárna připadla jeho věřiteli, mohučskému měšťanu Johannu Fustovi. Vedením dílny bylpověřen bývalý tovaryš, část učňů odešla do jiných měst. Nový způsob tisku tak přestal býttajemstvím jedné tiskárny, brzy se rozšířil po celém světě. Gutenberg prožil zbytek života v chodobě,až na sklonku života ho přijal ke svému dvoru mohučský arcibiskup. Zde také v roce 1468 zemřel.Tisk 42řádkové bible (tj. se stranami o 42 řádcích textu) byl nejslavnějším Gutenbergovým činem.Tisklo se na pergamen nebo na papír, a to dvěma barvami – černou a červenou. Text písmem irozvržením napodoboval rukopisy. Ilustrace a iniciály byly do tisku doplněny ručně. Do dnešních dobse dochovalo několik papírových a pergamenových úplných výtisků bible a množství zlomků.

zdroj: www. dejepis.comMalířství

• italští malíři znovuobjevují krajinu, která se stává součástí jejich obrazů, obracejípozornost k člověku, usilují o přesné, realistické zachycení proporcí lidského těla,vedle aktu (mužského a ženského) jsou typickým prvkem portréty

• námětem výjevy z křesťanské a antické mytologie, k nim se přidávají i světskátémata

• důležitý je objev perspektivy (místo středověké plochosti iluzivnost prostoru,předměty se úměrně se vzdáleností od pozorovatele zmenšují)

• fresky, tj. malby na stěnách a kupolích chrámů, ale i světských staveb, nově objevenou technikouolejomalby se neprve malovalo na dřevěné desky, později na plátno

• Massacio – počátek renesance, první použil perspektivu, florentští malíři 15. století, vrcholrenesančního malířství (Boticelli, Raffael, Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarotti)

4

Athénská škola, freska Raffaela Santiho (1483-1520),plně vystihuje myšlenkový svět renesance a humanismu: kolem dvou ústředních postav, jimiž jsou dva největší antičtí filosofové - Platón a Aristotelés - je seskupena v alegorických postavách veškerá lidská moudrost. Užití perspektivy je tu přímo názorné

Leonardo da Vinci (1452-1519) pojal podobiznu Cecilie Gallereaniové jako Dámu s hranostajem. Obraz nejen dokládá skutečnost, že teprve renesance dovedla umění portrétu k dokonalosti, nýbrž také vypovídá o tehdejší módě: uhlazené vlasy jsou sčesané z čela a spoutané módní čelenkou, šaty opustily gotický střih a začaly zdůrazňovat jen určité proporce; pozvolna mohutnějí rukávy

Sochařství• materiálem bronz, mramor nebo dřevo, sochy stály volně v prostoru• důraz na realistické zobrazení nahého lidského těla v přirozeném postoji či

pohybu (nutnost studia anatomie), ve výrazu tváře jsou znát emoce• po vzoru antiky jezdecké pomníky a busty

Stavitelství• místo principu vertikály (gotika) princip horizontály

(stavba rozložena do šířky), klenba završenamohutnou kupolí, pravoúhlá okna, balustráda(kuželkovité zábradlí), arkády (oblouky umístěné nasloupech, které dotvářejí podloubí, často v patrechnad sebou), kruhové oblouky namísto lomených,schodiště samostatným architektonickým prvkem

• souměrnost, jednoduchost tvarů, pravidelnost

proporcí

• budovy ztrácejí svou obrannou funkci,mají reprezentovat – vznik nových typůbudov, jako je zámek, palác, radnice,městský dům, či vila na předměstí

• staví se z kamene i z cihel, zdi se omítají ajsou zdobeny mramorovým obkladem aštukem – objevuje se nový druh fasády,sgrafito – do spodní, tmavé vrstvy omítkyse ze svrchní, světlé vrstvy omítky za vlhkaproškrabují vzory

5

Renesanční arkády a balustráda nádvoří zámku v Hustopečíchnad Bečvou

Florentská katedrála Santa Maria del Fiore Filippa Brunelleschiho (15. stol.) se skládá z několika částí. Zatímco vysoká zvonice (vlevo) má gotická okna, mohutná kupole náleží renesanci. Obě složky spojuje chrámová loď

David Michelangela Buonarrotiho (1475-1564) není jenom oslavou fyzické krásy, ale i velkolepou alegorií síly lidského rozumu; tím, čím David porazil Goliáše, je především lidský důvtip, rozvaha a odhodlanost, jež lze v Davidově tváři rozpoznat

Renesance byla dobou silných osobností, prosazujícíchse nejen silou ducha, ale i silou zbraní. Výraz obličeje benátského vojevůdce Bartolomea Colleoniho, jak jej zobrazil Verrocchio (1436-1488), je jakoby protipólem výrazu Davidova: vojevůdcova tvář je plná emocí, vzrušení a lze z ní vyčíst i brutalitu

Zaalpská renesance a humanismus• renesanční kultura vrcholí v Itálii kolem roku 1530, od

počátku 16. století se šíří za Alpy i do zbytku Evropy, a tozejména na dvorech evropských panovníků a vysokéšlechty

• zaalpský humanismus se šíří díky zájmu o studium latiny ařečtiny, které učencům lépe umožnilo poznat i původní textBible – městským školám vyučujícím latině a řečtině sepodle řeckého vzoru začalo říkat gymnázia, univerzitámakademie

• nejvýznamnějšími zaalpskými malířiHieronymus Bosch, Albrecht Dürer

• rozvoj přírodních věd, počátkymoderní astronomie, fyziky abiologie – v díle Mikuláše Koperníka(1473-1543) geocentrismusnahrazen heliocentrismem

Cvičení č. 3. Z Machiavelliho Vladaře. Jak si má podle autora počínat vladař, aby siho poddaní vážili? Vypište z textu a formulujte svými slovy.

• Vážnost si panovník získá i tím, dovede-li být skutečným přítelem iskutečným nepřítelem, to jest když bez dlouhých rozpaků zaujme otevřenéstanovisko pro jednu stranu a proti druhé … vladař si musí dávat pozor,aby se k přemožené odpůrce nikdy nespolčoval, není-li to naprosto nutné, snikým mocnějším než je on sám. Po vítězství … zůstaneš jeho zajatcem.Vladař se má též projevit jako milovník umění a věd, má zaměstnatproslulé muže a prokazovat pocty vynikajícím umělcům. Má povzbuzovatměšťany, aby se pokojně věnovali svému zaměstnání …, aby se nikdo nebálzvelebovat majetek z obavy, že mu bude odňat, nebo otevřít si dílnu zestrachu před daněmi. Má odměňovat přičinlivé občany a vůbec každého,kdo zamýšlí tak či onak přispět k rozkvětu města nebo státní moci. Kromětoho má v příhodných ročních dobách pořádat pro lid slavnosti a jinépodívané.

6

Typická sgrafitová výzdoba fasády, Český Krumlov

Niccolò Machiavelli (1469-1527), italský politik, diplomat a spisovatel, s jeho jménem spjat "machiavellismus" jako označení cynického jednání v politice ("účelsvětí prostředky")

27. ZÁMOŘSKÉ OBJEVY

Cvičení č. 1. - 1. Kdy a kde vzniká renesanční kultura a co je jejím cílem? 2. Jaký je rozdíl mezi humanismem arenesancí? 3. Co byla zaalpská renesance? 4. Jaké jsou hlavní prvky renesanční architektury? 5. Vysvětletepojmy: knihtisk, freska, sgrafito, heliocentrismus.

Zámořské objevy• přelom 15. a 16. století, začátek novověku, spojen s objevy nových zemí v důsledku zámořských

plaveb

Příčiny zámořských plaveb• hledání nového spojení s Indií, které by vyřadilo Araby jako prostředníka dálkového obchodu mezi

Evropou a Dálným Východem (dovoz koření, luxusního zboží – hedvábí, sklo, koberce, porcelán,drahokamy)

• hledání nových zdrojů zlata a stříbra, neboť v Evropě prudce klesla jejich těžba a chyběly peníze, zakteré by se mohlo nakupovat luxusní zboží a koření z Indie a Číny

• touha po poznání světa, spojená se šířením zvěstí o bohatství neznámých zemí• christianizace nových zemí• na počátku 15. století k dalekým námořním plavbám existovaly technické předpoklady, jako

používání kompasu, astrolábu (přístroj k určování zeměpisné šířky), astronomických tabulek (polohahvězd), karavel (plachetnice, hluboký kýl, kormidlo, pohon větru), střelné zbraně (děla, muškety)

• Populárním čtivem se v této době staly cestopisy,

nejznámějším z nich je Milion Knihu sepsal talskýspisovatel Rusticello na základě příběhů, které muvyprávěl Marco Polo během jejich společného pobytu vevězení. Marco Polo byl synem benátského kupce,společně se svým otcem a strýcem se kolem roku 1275vypravili na Východ . Tzv. „hedvábnou stezkou“ doputovaliaž do Číny. Zůstali zde několik let, Marko Polo se dokoncestal velvyslancem chána Kublaje (Kublajchána),zakladatele čínské(mongolské) říše a dynastie Jüan, jehoždědečkem byl slavný Džingischán. Většina současníků sedomnívala, že příběhy z cest jsou pouhým výmyslem,teprve o mnoho let později byla kniha vzata na milost.Kromě toho, že v ní lze nalézt pravdivé zeměpisné údaje,vybízela také k dalším objevitelským cestám.Také dnes seobjevují názory, že Marco Polo byl ve skutečnosti nejdál vKonstantinopoli, a pro vyprávění o cizích krajích našelinspiraci v perských a arabských průvodcích.www.dejepis. com

7

Mapa cesty Marka Pola, 13. stol.

Objevné plavby Portugalců• podnikány směrem na jih (obeplutí Afriky) a pak dále na východ, hlavním cílem objevit cestu kolem

„černého“ světadílu do Indie• 1487-88 Bartolomeo Diaz obeplul jižní cíp Afriky, který byl nazván Mysem dobré naděje a otevřel

cestu do Indie• 1498 Vasco da Gama doplul do Indie• počátek 15. století, doplutí na Moluky ve východní Asii (Indonésie), které byly hlavním zdrojem

koření – Portugalci tak nahradili Araby v obchodu s kořením • v polovině 17. století ztrácejí v těchto oblastech vliv ve prospěch Anglie a Nizozemí

Objevné plavby Španělů• předpokladem dokončení reconquisty, tj. vytlačení Arabů z Pyrenejského poloostrova

• 1479 sjednocení Aragonie a Kastílie, začátek vzniku nového státu, Španělska (sjednocenídokončeno za Karla V. v roce 1516)

• 1492 dobytí Granady, poslední arabské pevnosti na Pyrenejském poloostrově, dokončeníreconquisty

• odchod nejen muslimských Arabů, ale i Židů do severní Afriky• Židé a muslimové, kteří zůstali, byli nuceni přijmout křesťanskou víru

• podnikány směrem na západ, cílem obeplout Zemi a doplout tak západní cestou do Indie

• 1492, Kryštof Kolumbus, Janovan ve službáchšpanělského krále, doplul k Bahamskýmostrovům a objevil nový kontinent

• domorodce nazval Indias, odtud Indiáni– domníval se, že doplul do Indie

• nově objevenému kontinentu se začalříkat Nový svět

• na počátku 15. století dostal názevAmerika, na paměť italského cestovatelea spisovatele Ameriga Vespucciho, kterýho popsal

8

Zámořské cesty Portugalců a Španělů

• 1494, dohoda v Tordesillas, Španělsko a Portugalsko si rozdělili sféry vlivu – dělící linie vedoucí odseveru na jih Atlantikem stanovila, že všechna nově objevená území západně od linie budoušpanělské, východně od linie portugalské (Afrika, Asie)

• smlouva byla příčinou mnoha sporu, ostatní námořní mocnosti (Francie, Anglie, Nizozemí) jinikdy neuznaly, v roce 1750 byla zrušena

• 1519-1522, FernaoMagalhães[magaljanš],portugalský námořníkve službách Španělska,obeplul svět a podal vpraxi první důkaz okulatosti Země

Cvičení č. 2. Z Deníku Kryštofa Kolumba. Jak Kolumbus popisuje vzhled domorodců? Můžete podle popisunakreslit, jak vypadali.

• Brzy uzřeli nahé lidi a admirál se blížil k zemi v ozbrojené loďce ve společnosti Martína AlonsaPinzóna a Vicente Yaňeze, jeho bratra, jenž byl kapitánem Niňy. Admirál rozvinul královskou vlajku aoba kapitáni mávali dvěma vlajkami se zeleným křížem… Když vystoupili na břeh, viděli svěže zelenéstromy, mnoho vodstva a rozmanité plody… když všichni klečíce na zemi a líbajíce ji se slzami radostivzdali díky Pánu našemu za nesmírnou milost, kterou jim prokázal, admirál povstal a dal tomuostrovu jméno San Salvador… Na tom místě se ihned shromáždilo mnoho lidí z ostrova. To, conásleduje, jsou vlastní slova admirálova… „Já,“ praví, „poznav, že jsou to lidé, kteří by se spasili aobrátili k našemu svatému náboženství lépe láskou než násilím, abych si je přátelsky naklonil,daroval jsem několika z nich červené čepice a skleněné korálky, které si zavěsili na krk a jinédrobnosti nepatrné ceny, z kterých se velice radovali; a stali se tak našimi velikými přáteli, že to bylos podivem. Přicházeli pak, plovouce k lodím, kde jsme bydleli, a přinášeli papoušky, vlákna bavlníku vklubíčkách, oštěpy a spoustu jiných věcí… Všichni chodí nazí, jak je matka porodila, i ženy, a jedna znich byla velmi mladá… a všichni jsou velmi dobře stavění, krásného těla a milé tváře. Mají hrubévlasy, skoro jako koňské žíně, krátké, spadající přes obočí, až na několik čupřin, které sčesávajídozadu a nechávají dlouhé, nikdy jich nestříhajíce. Někteří se malují šedivou barvou… jiní bílou nebočervenou nebo jinou; někteří si malují tvář, jiné celé tělo, nebo jen oči, nebo jen nos. Nenosí zbraní aani jich neznají: ukázal jsem jim meče a oni uchopivše je za ostří, z neznalosti se pořezali. Nemajížádného druhu železa… Viděl jsem, že někteří z nich mají na těle stopy po zranění, a ptal jsem se jichpomocí posunků, co znamenají; dali mi na srozuměnou, jak do jejich země přišli lidé z jinýchsousedních ostrovů, s úmyslem, aby je odvlekli, a jak se bránili… Jsou… nadaní, neboť pozoruji, žerychle opakují vše, co jim říkám…

9

Smlouva z Tordesillas, 1494

Nové koloniální mocnosti• Nizozemí, od 80. let 16. století postupně vytlačují Portugalce z východní Asie, hlavním opěrným

bodem Jáva• Anglie, pirátské plavby (přepadávání španělských karavel) se proměňovaly v plavby objevitelské a

kolonizační – kolonizace severní Ameriky (1627, založení Virgínie, první anglické kolonie), v dalšíchstoletích kolonizace Afriky a Středního a Dálného východu

• Francie, kolonizace severní Ameriky (1535, část území dnešní Kanady)

Cvičení č. 3. Z Rozpravy o osidlování Západu (1584) anglického šlechtice Waltera Raleigha. Formulujte svýmislovy, na co poukazuje v úryvku jeho autor.

• Sáhnete-li Filipovi [tj. španělskému králi] na Indie, sáhli jste na zřítelnici jeho oka; neboť odejmete-limu poklad, který je jeho nervus belli a který má takřka celý ze západních Indií, rozpustí brzy plukysvých zkušených žoldnéřů, upustí od záměrů, které chtěl provést, scvrkne se jeho moc a síla, opadnejeho pýcha a jeho tyranství zmizí nenávratně.

Důsledky zámořských objevů• začátek kolonialismu, tj. snahy ovládnout nová území, podřídit je pod vládu vlastního panovníka a

hospodářsky je vytěžit – kolonie zdrojem surovin a levné pracovní síly• 1519-1521 Herman Cortés dobyl říši Aztéků v Mexiku• 1531-1535 Francisco Pizarro dobyl říši Inků v Peru• kolem 1550 dokončeno vyvrácení říše Mayů ve Střední Americe

• rozvoj otroctví – zotročeno nejen původní indiánské obyvatelstvo, ale z Afriky dováženi do Amerikyčerní otroci, kteří nahrazovali při otrocké práci místní Indiány

• změna obchodních tras – upadá obchod ve Středomoří (úpadek Janova a Benátek), roste význampřístavních měst na pobřeží Atlantiku (Lisabon, Sevilla, Antverpy), hlavní důraz na dálkový obchodmezi Evropou, Asií a Amerikou (tzv. obchod do trojúhelníku)

• z Evropy potraviny, zbraně, pivo, rum a látky, domestikace koně a princip kola• z Ameriky nové plodiny (brambory, kukuřice, slunečnice, kakao, tabák), cukr, káva, bavlna,

zlato, stříbro, drahokamy• z Indie bavlna a koření, z Číny hedvábí, porcelán• z Afriky otroci, slonovina, vzácná dřeva

• migrace chorob – z Evropy do Ameriky chřipka, spalničky a neštovice (masové vymírání), z Amerikydo Evropy syfilis (léčila se rtutí)

• christianizace Nového světa, spojena s masovou genocidou původního obyvatelstva

Cvičení č. 4. Co říká o škodlivosti tabáku anglický matematik a geograf Thomas Harriot (1560-1621)?• Je to rostlina, kterou domorodci zasévají na zvláštní místa a nazývají ji Uppowoc... Její listy suší a

roztloukají na drť a pak ji nasáváním s hliněných dýmek vdechují čili kouří, čímž jim vniká do žaludkua do hlavy; takto pročišťuje přebytečné šťávy flegmy i jiné škodliviny a rozvírá všechny póry aprůduchy těla.

10

28. EVROPSKÁ REFORMACE A PROTIREFORMACE

Cvičení č. 1. - 1. Vyjmenujte alespoň tři příčiny zámořských plaveb. 2. Jaký byl rozdíl mezi portugalskými ašpanělskými námořními plavbami? 3. Napište, kdo byli: (min. 2 věci) Vasco da Gama, Kryštof Kolumbus,Fernao Magalhaes. 4. Jaké oblasti kolonizovali Angličané, Francouzi a Nizozemci? 5. Co to byl tzv. obchod dotrojúhelníku? 6. Co se stalo: 1492, 1519-1522?

Reformace• náboženské a sociální hnutí, které usilovalo o nápravu poměrů v církvi a o návrat k původnímu

apoštolskému křesťanství• ve 14. a 15. století probíhala v českých zemích (husitská revoluce), v 16. století ve zbytku Evropy• důsledkem reformace vznik nových, křesťanských protestantských církví a rozštěpení západního

křesťanství na katolictví a protestantství

Hlavní znaky protestantských církví• přijímání pod obojí• důraz na Bibli jako hlavní autoritu ve věci víry• větší význam laiků v církvi, menší význam kněží (důraz na osobní vztah člověka k Bohu bez

prostřednictví církve)• odmítání odpustků, zpovědi a celibátu, výzdoby kostelů obrazy a sochami• bohuslužby v národních jazycích

Luterská reformace

• spojená se jménem německého kazatele Martina Luthera (1483-1546)• 1517 přibil na vrata kostela ve Wittenbergu 95 tezí, v níž kritizoval praxi

křesťanské církve, zejména prodej odpustků• přihlásil se k učení Jana Husa, zavedl přijímání pod obojí způsobou• za základ víry prohlásil bibli – celou bibli přeložil z původních jazyků do

němčiny, čímž položil základy spisovné němčiny (jeho překlad se dodnespoužívá v reformovaných německých církvích)

• Lutherovy některé pozdní spisy jsou zabarveny antisemitsky

• stoupencům Lutherova učení, kteří vytvořili samostatnou církev, se říkalo luteráni

11

Martin Luther na obraze Lukáše Cranacha st. z r. 1529

• vleklé války v německých zemích mezi katolíky (římský císař Karel V., část šlechty a měst) a luterány(říšská knížata, lutherská města a venkov)

• příčina válek – náboženské důvody, sekularizace církevního majetku (v říši církev vlastnilakolem 1/3 pozemků), řešení poddanské závislosti – četná selská povstání

• války byly ukončeny r. 1555 mírem v Augsburgu, který byl výsledkem dohody mezi říšskýmpanovníkem Karlem V. a luterskými knížaty

• přijata zásada cuius regio, eius religio (čí země, toho náboženství) – všichni poddaníměli vyznávat stejné náboženství jako jejich vrchnost

• luterskými zeměmi zejména sever Německa, Skandinávie, Skotsko a Uhry

Cvičení č. 2. V čem spočívá podle Martina Luthera poslání reformace?• Kázat a trpět, to je naše poslání, nikoli útočit a bránit se pěstí. Vždyť Kristus a jeho apoštolové

nebořili žádné kostely a neničili obrazy, nýbrž získávali srdce lidí božím slovem. Kostely a obrazypotom padly samy. Tak si máme počínat i my: nejprve osvobodit od klášterů a popství lidská srdce.Až ta od nich odpadno a kostely a kláštery osiří, ať si pak s nimi zeměpáni dělají, co budou chtít. Conám záleží na dřevu a kamení, nepřilneme-li k nim srdcem.

Kalvínská reformace• spojena se jménem francouzského reformátora Jana Kalvína (1509-1564), který

působil v Ženevě • rozšířila se ve Francii, Nizozemí a Švýcarsku• puritáni, stoupenci kalvinismu v Anglii

12

Jan Kalvín na mědirytu René Boyvina, 1562

Cvičení č. 3. Co Jan Kalvín vytýká katolické církvi? Formulujte svými slovy. • Žalujeme na vás, že jste zvrátili

službu boží, ze které zůstává u vásjen prázdné jméno bez obsahu.Pokud jde o pastýřskou péči o lid,už děti pozorují, že biskupové akněží jsou němé figurky; asmrtelníci ze všech stavů zakoušejí,že se mají k světu, jen když jde o lupa sousto... Pozvedáme hlasu protozlořečenému kupčení s mešnímiobřady a stěžujeme si, že opolovinu Večeře Páně byl připravenkřesťanský lid. Odsuzujemezločinné klanění se obrazům...Učíme, že se odpustky s hroznounestoudností navěsily na křížKristův.

Náboženská situace v českých zemích v 16. století• dodržována kompaktáta, tzn. vedle katolíků oficiálně existovala husitská (kališnická) církev, která

se ovšem pod vlivem luterství rozštěpila na novokališnickou církev (novoutrakvisté, příklon kluterství) a starokališnickou církev (staroutrakvisté)

• šíření luterství, zejména mezi německými obyvateli českých zemích

• působení Jednoty bratrské, které vycházela z učení Petra Chelčického • stála mimo kompaktáta, proto často pronásledována• hlavním představitelem Jan Blahoslav, biskup Jednoty bratrské,

který přeložil Nový zákon do češtiny (překlad později vzat do Biblekralické), autor Gramatiky české a dalších spisů

• na jižní Moravě působili novokřtěnci, kteří byli vyhnáni ze západní Evropy –

křest přijímali až v dospělosti, říkalo se jim habáni (z něm. haushaben, mítdomov)

Katolické protireformace• cílem zabránit šíření reformace, obnovit moc a jednotu katolické církve, a to i důrazem na vlastní

náboženskou reformu

13

Jan Blahoslav (1523-1571), biskup Jednoty bratrské

• Tridentský koncil, sever Itálie, 1545-1563• definoval nauku katolické církve ve sporných otázkách

(svátost, spasení)• odstranil svatokupectví (prodej odpustků)• sjednotil podobu bohoslužeb v katolické církvi (konaly se

latinsky, spojení zpěvu a slova, okázalost rouch a gest, důrazna vnější efekt – sochařská a malířská výzdoba chrámů)

• vypracovány seznamy libri prohibiti (seznamy zakázanýchknih)

• založení jezuitského řádu (Tovaryšstva Ježíšova) Ignácem z Loyoly (1491-1556)

• misijní práce, učitelská činnost, u nás po roce 1556 na pozváníFerdinanda I.

• založení jezuitské koleje – Klementina v Praze, olomoucké jezuitskékoleje (1573 povýšena na univerzitu, 2. nejstarší u nás)

Cvičení č. 4. Z Naučení o poslušnosti Ignáce z Loyoly. Co je podle Ignáce podmínkou vstupu do řádu?• Při vstupu do řádu, nebo od vstupu do něho, se musím ve všem a na vše zříci vlastní vůle před

Bohem, Pánem naším, a před svým představeným. Musím toužit, abych byl spravován a veden tímpředstaveným, který hledí na zapírání vlastního soudu a rozumu. Musím činit ve všem, v čem neníhříchu, vůli jeho a ne svoji. Je trojí způsob poslušnosti: 1. když se mi poručí pod poslušností; a ten jedobrý; 2. když se mi jen nařídí, abych učinil to či ono; a tento je lepší; 3. když činím to neb ono, ježtopostřehuji nějaké znamení od představeného, ačkoliv mi neporoučí ani nenařizuje; a tento jemnohem dokonalejší.

14

Tridentský koncil, detail nástropní fresky Jana Lukáš Krackera (1719-1779)

Znak jezuitů; IHS je latinská zkratka Ježíšova jména v řečtině

29. RANĚ NOVOVĚKÉ STÁTY

Cvičení č. 1. - 1. Jaký je rozdíl mezi reformací a protireformací? 2. Napište, kdo byli: (min. 2 věci) MartinLuther, Jan Kalvín, Jan Blahoslav, Ignác z Loyoly. 3. V jakých zemích se rozšířilo lutherství a kalvínství? 4.Vysvětlete zásadu „cuius regio eius religio“. 5. Co se stalo: 1517, 1555?

Evropa v raném novověku• ekonomika

• převažuje zemědělství, šlechta začíná podnikat na feudálních velkostatcích (dobytkářství,chov ovcí, rybníkařství, vinařství), v řemeslech přechod od cechovní výroby k manufakturnívýrobě

• z lat. manu facere, pracovat rukama – velké dílny, v nichž se práce rozdělila na dílčíúkony, čímž se omezil počet zmetků, snížily se náklady, dělníci pracovali za mzdu(začátek raného kapitalismu)

• tzv. cenová revoluce – demografický růst málo potravin časté hladomory, zejménana venkově

• politika – postupný pokles moci Španělska a Portugalska, vzestup Anglie, Nizozemí a Francie• náboženství – rozšíření evropské reformace, náboženské boje mezi protestanty a katolíky• kultura – rozšíření renesance za Alpy

Španělsko • koncem 15. stol. dokončení reconquisty, na začátku 16. století dokončeno sjednocení Španělska a

vzniká raně novověký stát, který se stává největší koloniální mocností• Karel V. (1516-1556), habsburský rod

• kolonializace střední a jižní Ameriky, spojená s genocidou (tj. masivním vyhlazovánímpůvodního domorodého obyvatelstva

• oporou moci katolická církev a katolická inkvizice (kontrola pravé víry)• jako císař svaté říše římské ukončil náboženské války v Německu uzavřením augsburgského

míru (1555), na němž byla přijata zásada „cuius regius eius religius“

15

• Filip II. (1556-1598), habsburský rod• za jeho vlády hospodářský a mocenský úpadek Španělska, způsobený poklesem výroby

(dovoz většiny zboží) a válkami s Anglií a Turky• centralizace, snaha o posílení centrální správy a rekatolizace, nastolení jednotného

katolického náboženství• 1581 po prohrané válce s Vilémem Oranžským ztráta Nizozemí

• 1588 porážka tzv. „neporazitelné“ španělské armády na moři Anglií, ztráta námořnípřevahy

Cvičení č. 2. Co je podle Filipa II. motivem náboženských reforem? Formulujte svými slovy.

• Zkušenosti z minulosti ukazují, že k náboženské přeměně nedochází beze změny ve státě a nezřídkachuďasi, lenoši a pobudové si náboženství berou za záminku, aby na sebe strhli majetek bohatých.

Nizozemí• součástí Svaté říše římské (severní část) a Španělska (jižní část),

historicky území dnešní Belgie, Nizozemska, Lucemburska aseverní části Francie

• rozvinuté zemědělství, řemeslo a obchod, na jihu manufakturnívýroba kvalitního sukna (Flandry, Brabantsko), na severu rybolov,stavba lodí, manufturní výroba levných látek (barchet), papíru,octu, dehtu, obchod s Pobaltím a Ruskem

• jižní část katolická, severní část protestantská (kalvínovci)• 1566 celonárodní povstání tzv. gézů („žebráci“) proti Španělsku v

čele s Vilémem Oranžským – politický odpor proti Habsburkům(proti centralizaci) se spojil s náboženským odporem protikatolíkům (proti rekatolizaci)

16

Říše Habsburků na počátku 16. století

• 1581 porážka Habsburků, vítězství vojsk Viléma Oranžského• v severní části vzniká Spojené Nizozemí, v jehož čele stojí

Vilém Oranžský – po jeho smrti se prohlašuje za republiku,náboženská tolerance

• jižní část jako tzv. Španělské Nizozemí zůstává až do konce18. století součástí Svaté říše římské

• rozvoj zámořského obchodu (Afrika, Indie, Indonésie), obchodní

přístav a burza v Amsterdamu• 1602 založení Východoindické společnosti (monopol na obchodování s Indií, Japoneskem,

Čínou)• 1621 založení Západoindické společnosti, obchodování s Amerikou, zakládání nových osad v

severní Americe, např. Nový Amsterdam (dnešní New York)

Cvičení č. 3. Z listu Viléma Oranžského císaři Maxmiliánovi II. z roku 1568. Podtrhněte v textu místa, kdeautor hovoří o zachování náboženské svobody.

• A aby tento vévoda z Alby [španělský místodržící] dal co nejvíce vyniknout svým krvelačným atyranským sklonům, dal v krátké době, během jediné noci ve všech provinčních městech zatknoutvysoký počet těch, jež považoval za podezřelé ve víře, dal je vyvést z jejich domů a uvrhnout dovězení a pak s nimi nakládal podle své vůle a libosti a ve svůj prospěch si přivlastnil a zkonfiskovalmajetek těch, kteří takto byli vyhnáni, zabiti, odsouzeni a popraveni proti právu a běžnému zvyku.Takto uvrhl bohaté provincie nejen do krajního nevolnictví a otroctví i do stále větší nouze, kalamitya nevýslovného nebezpečí, ale snaží se i nadále přivést tyto země do největší bídy, ba dokonce kobecnému zmaru a zničení v případě, že jeho ukrutné počínání nebude s boží pomocí ve spojení sjinými vhodnými prostředky překaženo. A to všechno se stalo přes velikou věrnost, kterou zdejšízemě provždy prokazovaly Jeho katolickému Veličenstvu a nebožtíku Karlovi V., a přesto, že pomohlymnoha velkými finančními příspěvky jdoucími do několika miliónů. Uvedené země se rovněž nabídly,že zaplatí tři milióny zlatých, aby za ně mohly zůstat svobodné ve svém svědomí a že kromě toho vevšech politických otázkách chtějí být poslušné Jeho Veličenstva. Jestliže tedy tohle je rebelie neboneposlušnost, … pak je to samo o sobě více zřejmé a jasné, než aby to bylo třeba dokazovat dlouhýmpsaním.

Francie• náboženské spory mezi kalvinisty (hugenoty, jih a jihovýchod Francie) a

katolíky, 1562-1598• 1572 bartolomějská noc, povražděno několik tisíc předních

francouzských hugenotů (23.8.-24.8.) – noc po svatbě JindřichaNavarrského (hugenot) a Markéty z Valois (katoličky), která mělapřinést usmíření

• spory ukončila až vláda Jindřicha IV. Navarrského (1589-1610)• 1598 vydal edikt nantský, který zaručoval mír mezi katolíky a

hugenoty na území Francie• zakladatel nové dynastie Bourbonů, založena Východoindická

společnost, kolonizace severní Ameriky (území dnešní Kanady)

• v 16. století probíhá francouzská renesance, zámky a městské paláce vrenesančním slohu, např. zámek Chambord na řece Loiře

17

Jindřich IV. Navarrský (1589-1610)

Zámek Chambord ve střední Francii

Cvičení č. 4. Z ediktu nantského (1598) Jindřicha IV. Navarrského. Jakým způsobem se edikt vyrovnává skřivdami, ke kterým došlo za náboženských válek?

• Jindřich, z Boží milosti král Francie a Navarry, všem současným a budoucím, pozdrav… tímto věčnýma neodvolatelným ediktem jsme pravili, prohlásili a nařídili, pravíme a prohlašujeme: 1. Předně, ževzpomínka na všechny věci, které se staly z té či oné strany od počátku měsíce března r. 1585 až donaší korunovace, a během předchozích zmatků a při jejich příležitosti, bude vymýcena a utlumena,jako by se nic nestalo. A našim generálním prokurátorům ani jakýmkoli jiným osobám veřejným anisoukromým nebude dovoleno v jakékoli době, byť to bylo z jakéhokoliv důvodu, činit o tom zmínku,soudní řízení nebo žalobu, byť to bylo na jakýchkoli tribunálech či soudech. 2. Zakazujeme všemnašim poddaným, byť byli jakéhokoli stavu či povahy, obnovovat paměť toho, napadati se, pociťovatzášť, haniti ani drážditi jeden druhého vyčítáním toho, co se stalo, byť by to bylo pro jakoukolipříčinu a záminku, diskutovati o tom a příti se…., ale nařizujeme mírniti se a žíti pokojně navzájemjako bratři, přátelé a spoluobčané, pod pohrůžkou provinilým, že budou potrestáni jako rušitelé mírua veřejného klidu. 3. Nařizujeme, že náboženství katolické, apoštolské a římské bude zavedeno aobnoveno ve všech místech a končinách tohoto našeho království a krajů nám podřízených, kde jehovýkon byl přerušen, aby tam bylo pokojně a svobodně vykonáváno bez jakéhokoliv rušení čipřekážky. … 6. A abychom neponechali žádnou příčinu zmatků a různic mezi našimi poddanými,dovolili jsme a dovolujeme oněmosobám řečeného náboženství, žít abydlet ve městech a místech tohotonašeho království a krajů námpodřízených, aniž by byli vyslýcháni,obtěžování a aniž by byli nucenikonat něco kvůli náboženství protisvému svědomí, ani že z tohotodůvodu nebudou vyšetřováni vdomech a na místech, kde budouchtít bydlit, chovajíce se v ostatnímpodle toho, co je obsaženo v tomtonašem ediktu.

Anglie• omezení moci zemského sněmu (přestal se scházet), posílení absolutní vlády panovníka• Jindřich VIII. Tudor (1509-1547)

• 1534 založil samostatnou anglikánskou církev (protestantskou),angličtí panovníci počínaje Jindřichem současně hlavou anglikánskécírkve

• ryze osobní důvody, z prvního manželství neměl syna, papežnechtěl povolit rozvod

• mezi měšťany se šířilo hnutí, které požadovalo očistit novoucírkev od zbytků katolicismu, tzv. puritáni (purus, čistý,angličtí kalvinisté)

• Anglie protestantskou zemí, nikoli Skotsko (katolíci a kalvínovci) aIrsko (katolíci), náboženské spory (až do konce 20. století)

18

Bartolomějská noc, dobová malba Francois Dubois

Jindřich VIII. Tudor (1509-1547) od Hanse Holbeina mladšího

• Jindřich VIII. vešel do povědomí i díky tomu, že měl šest manželek. Je třeba upozornit, že tenkrát nebylo tak jednoduché dát serozvést – musel s tím souhlasit sám papež. Právě tento nesouhlas způsobil odtržení Anglie od katolické církve a vytvořenícírkve anglikánské. Jindřich VIII. byl ženatý nejprve s Kateřinou Aragonskou (1509 – 1533), se kterou se rozvedl, aby se mohloženit s Annou Boleynovou, která byla roku 1536 obviněna z incestu a velezrady a popravena. Jindřich se poté oženil s JanouSeymourovou, která ovšem zemřela ihned po porodu roku 1537. To Jindřicha zřejmě ranilo a truchlení trvalo až do roku 1540,kdy se oženil s Annou. Bylo to velmi krátké manželství – trvalo pouhých šest měsíců. Měsíc poté se Jindřich oženil s KateřinouHowardovou. Zanedlouho nato se začaly šířit zvěsti o její nevěře. Poté, co tato byla dokázána, byla roku 1542 KateřinaHowardová popravena. Poslední Jindřichovou ženou byla Kateřina Parrová. To už byl ale král příliš starý a nemocný, aby mohlzplodit tak dlouho toužebně očekávaného syna.

zdroj: www.dejepis.com

• Alžbeta I. (1558-1603), dcera Jindřicha VIII., období její vlády alžbětinská doba

• kulturní a hospodářský vzestup Anglie, • zlatá doba anglické dramatiky, W. Shakespeare aj., anglická renesance a

humanismus• podpora pirátství, přepadávání španělských lodí (Au, Ag), nejslavnějším pirátem

mořeplavec Francis Drake• 1588 porážka španělské námořní armády v kanálu La Manche, konec její neporazitelnosti,

na moři postupně získávají převahu Angličané• četná irská povstání proti nadvládě Anglie, zejména velké povstání 1593-1603, krutě

potlačeno (masové zabíjení, včetně žen a dětí)• kolonizace severní Ameriky a Indie

• Walter Raleigh [rely], první anglická kolonie Virginie (virgin, panna)• 1600 vznik Východoindické společnosti, která organizovala pronikání Angličanů do

Indie

Východní Evropa• pronikání osmanských Turků, zabrání velké

části Uher v čele s hlavním městem Budínem(nově v Prešpurku, dnešní Bratislavě), stáléohrožení habsburské monarchie

• vznik polsko-litevského státu (1569), který se stávástavovskou republikou (Rzecz Pospolita; moc náležíšlechtě, formální postavení panovníka)

• Moskevská Rus, vláda Ivana IV. Hrozného (1533-

1584), růst absolutní vlády na úkor ruské šlechty,tzv. bojarů, ruský panovnický absolutismusnazýváme samoděržaví

19

Polsko-litevská unie v době největšího územního rozmachu kolem r. 1600

Územní expanze Osmanské říše v jihovýchodní Evropě

30. PŘEDBĚLOHORSKÉ OBDOBÍ

Cvičení č. 1. - 1. Napište, kdo byli (min. 2 věci): Karel V., Vilém Oranžský, Jindřich IV. Navarrský. 2. Kdo založila v jaké zemi anglikánskou církev? 3. Jakým zemím vládli Habsburkové na počátku 16. století? 4. Jaký jerozdíl mezi centralizací a rekatolizací? 5. Vysvětlete pojmy: bartolomějská noc, edikt nantský, gézové,puritání.

Habsburská monarchie• 1526-1918, zahrnovala české

země, rakouské země, uherskékrálovství, habsburský panovníkcísařem svaté říše římské (do roku1806)

• centralizace (budování jednotnécentrální správy), rekatolizace(šíření katolického křesťanství) avleklé války proti Turkům

Ferdinand I. (1526-1564)• 1526 bitva u Moháče, smrt Ludvíka Jagellonského, vymření Jagellonců po meči – novým

panovníkem zvolen českými stavy Ferdinand I. z rodu Habsburků• centralizace soustátí, tj. vytváření jednotných centrálních úřadů pro všechny tři části říše ve Vídni,

která byla sídlem panovníka• rekatolizace – znovu obsazení pražského arcibiskupství, pozvání jezuitského řádu (u nás v té době

asi jen 15 % katolíků, zbytek protestanté)• omezování moci českého zemského sněmu, omezení moci měst (omezení samosprávy, větší daňové

zatížení) – snaha přeměnit stavovskou monarchii, v níž panovnická moc je omezena mocí zemskéhosněmu, na monarchii absolutní (neomezená samovláda)

20

Cvičení č. 2. Z tzv. volebního reversu Ferdinanda I. Habsburského. Vypište věci, ke kterým se při svém zvolenína český trůn Ferdinand I. ve svém slavnostním slibu českým stavům zavázal. My Ferdinand z božie milosti král Český … oznamujme tímto listem všem: Že přiřkli jsme kompaktáta mezisvatým koncilium basilejským a slavným královstvím českým a markrabstvím moravským zjednaná aučiněná, aby zase v svú pevnost vstúpila a přivedena byla a skutečně zachována … a máme jich přitom hájitia brániti proti každému a před otcem svatým papežem to jednati, aby Čechům a Moravanům to bylo vskutku potvrzeno... item přiřkli jsme, aby takový arcibiskup byl dán a spůsoben byl k kostelu pražskému,kterýž by Čechy i Moravany při kompaktátech zachoval … item přiřkli jsme korunu Českú držeti, a zachovati,všecky pány, rytířstvo, města Pražská a jiná města i všecku obec též koruny, při právích, řádích, privilegiích,svobodách … zachovati a obhajovati … item přiřkli jsme žádných cizozemcův, duchovních ani světských naúřady zemské, dvorské ani městské ani duchovní nesázeti než Čechy … item přiřkli jsme, že nemáme žádnýchzemí, knížectví, měst, zámkův, hradův, manův a jiných všelikých zboží k České koruně příslušejících od korunyodtrhovati ani odcizovati nižádným obyčejem ani žádnými věny … item přiřkli jsme mince české žádnýmobyčejem nepolehčovati ani neponižovati.

Maxmilián II. (1564-1576)• 1575 Česká konfese, dohoda českých protestantských

náboženských směrů na společném vyznání víry (tj. konfesi),která byla panovníkem ústně schálena

• náboženská tolerance• vedle katoliků a starokališníků (spadali pod

kompaktáta) nově zlegalizována činnost novokališníků(novoutrakvisté, luteráni) a Jednoty bratrské

21

Znak Maxmiliána II.

Rudolf II. (1576-1611)• 1583, přesídlil z Vídně do Prahy, Praha hlavním politickým a kulturním

centrem střední Evropy, hovoříme o tzv. rudolfinské Praze• 1609 Majestát na nábožensku svobodu (tzv. Rudolfův majestát), písemně

potvrdil Českou konfesi, tj. rovnost všech protestantských církví akatolické církve

• spory o moc s bratrem Matyášem, ztráta vlády v Rakousích, Uhrách a naMoravě (1608), později i v samotných Čechách, ve Slezsku a v Lužicích(1611)

Matyáš (1611-1617)• po nástupu na trůn přesídlil z Prahy do Vídně• za jeho vlády se prohloubily náboženské spory v říši, vznikly nepřátelské spolky knížat a měst,

Katolická liga a Protestantská unie, které spolu válčily v první fázi třicetileté války

Cvičení č. 3. Z Majestátu na náboženské svobody Rudolfa II. Kdy byl Majestát vydán? Co potvrzuje? V jakésouvislosti je v Majestátu zmíněn císař Maxmilián? Co je „strana pod jednou“ a co „strana pod obojí“?My Rudolf Druhý, z boží milosti volený římský císař, po všecky časy rozmnožitel Řiše, a uherský, český,dalmatský, chorvatský etc. král, … k věčné paměti činíme tímto listem všem: Jelikož jsou toho všickni třistavové království našeho Českého, těla a krev Pána Ježíše Krista pod obojí přijímající, věrní Naši milí, … přiNás, jakožto králi českém, toho se vší ponížeností a poddaností snažně vyhledávali, aby při té obecní konfesíčeské, kterouž někteří augšpurskou jmenují, na sněmě obecném léta tisícího pětistého sedmdesátého pátéhosepsané a Jeho milosti císařské císaři Maxmiliánovi … podané … zůstaveni byli, a též náboženství svékřesťanské pod obojí volně a svobodně, bez překážky každého člověka, provozovati mohli, to vše aby od Násjim stavům dostatečně potvrzeno bylo … Majíce My to vše s nejvyššími ouředlníky a soudci zemskými aradami Našimi království českého v Našem císařském a královském bedlivém uvážení, nepominuli jsme naponíženou a poddanou prosbu týchž pánův … pod obojí tělo a krev Pána Ježíše Krista přijímajících a k téžkonfesí se přiznávajících, věrných poddaných svých milých, všem třem stavům … léta tohoto tisícíhošestistého devátého mandáty svými královskými rozepsati, … že při tomto sněmu ten artikul o náboženství kzavření … položiti, kterak by všickni i jeden každý obzvláště, jako strana pod jednou tak i pod obojí, a kteřížse k též konfesí, nám předešle od nich podané, přiznávají, náboženství své beze všech překážek a oustiskůvode všech lidí buď duchovních anebo světských vykonávati mohli, je v tom náležitě opatřiti chtíti ráčíme...

Kultura v 16. století

Školství • existence katolických a protestantských městských škol (latina, jazyky, počty, psaní) a gymnázií

(příprava pro studium na univerzitě), budovány jezuitské gymnázia• vysoké školství – Karolinum, pražská univerzita pod kontrolou kališníků, Klementinum, katolická

univerzita, založená jezuity při kostele sv. Klimenta, 1573 jezuitská univerzita v Olomouci

22

Rudolf II. na dobovém portrétuHanse von Aachen

Písemnictví• velká úloha knihtisku, který se rozvíjel zásluhou tiskařů Jiřího Melantricha z Aventina a Daniela

Adama z Veleslavína• z dějepisné literatury Kronika česká Václava Hájka z Libočan (hojně čtená, zejména v barokní době)• 1579-1594 Bible kralická, šest dílů, překlady členy Jednoty bratrské pod vedením Jana Blahoslava,

tištěná v Kralicích na Moravě

Stavitelství a výtvarné umění• renesance, 1. pol. 16. století, Letohrádek královny

Anny (Belveder) u Pražského hradu (manželkaFerdinanda I.), šlechta místo hradů staví zámky, vrenesančním stylu města (Telč, Dačice), paláce veměstech, často zdobené sgrafity (kresby,vyškrabávané do dvouvrstvé omítky)

• manýrismus, 2. pol. 16. století, spojovací článekmezi renesancí a barokem, u nás zejména nadvoře Rudolfa II.

• odklon od renesanční harmonie aperspektivnosti, alegorie, hádankovitost,protáhlé obrysy postav, kresba nenírealistická, ale je záměrně zkreslována(kreslí se vnitřním zrakem, ne podleskutečnosti)

• malíři Giuseppe Arcimboldo (alegorie zkvětin, živočichů, zeleniny, inspiroval seSalvátor Dalí), Hans von Aachen (portréty)

• umělecká sbírka Rudolfa II. (Dürer, Bosch,da Vinci aj.), mineralogické sbírky a sbírkykuriozit, botanická zahrada, zvěřinec pro exotickou zvěř

• rudolfinská věda – astronomové Tycho de Brahe, Johannes Kepler,lékař Tadeáš Hájek z Hájku, krátce i Giordanno Bruno

Židé a Romové

• nadále vyčleněni na okraj společnosti, za Rudolfa II. v čele pražské židovskénáboženské obce Rabbi Löw, stvořitel bájného Golema

23

Letohrádek královny Anny, zvaný Belveder se nachází ve východní části Královské zahrady Pražského hradu

Měšťanský dům v Telči, sgrafitová výzdoba

Sgrafitové psaníčka

Sgrafitové psaníčka

Rudolf II. na Arcimboldově portrétu, 1590

El Greco, Svatý Martin a žebrák. Práce slavného manýristického malíře jsou charakteristické až nepřirozeně protáhlými postavami a ztemnělým pozadím

Parmigiannino, Madona s dlouhým krkem, 1534

31. ČESKÉ STAVOVSKÉ POVSTÁNÍ32. TŘICETILETÁ VÁLKA

Cvičení č. 1. - 1. Napište, kdo byli (min. 2 věci): Ferdinand I. Habsburský, Rudolf II., Jan Blahoslav 2. Jakézemě zahrnovala habsburská monarchie od roku 1526? 3. Vysvětlete pojmy: centralizace, rekatolizace,manýrismus. 4. Jaký byl vztah mezi Českou konfesí a Rudolfovým Majestátem? 5. Jaký je rozdíl mezistavovskou monarchií a absolutní monarchií?

České stavovské povstání• povstání českých protestantských stavů proti katolickému panovníkovi

Ferdinandu II. • 1618-1620• příčinou úsilí panovníka o rekatolizaci českých zemí

Ferdinand II. (1617-1637)• rekatolizace, porušován Rudolfův Majestát, uzavřeny

evangelické kostely v Broumově a Hrobech

• květen 1618 sjezd protestantských stavů do Prahy, 23.5.1618, v reakci na zákaz sněmu císařem 2. pražskádefenestrace, vyhození královských místodržícíchViléma Slavaty, Jaroslava Bořity z Martinic a písařeFabricia z oken Pražského hradu, začátek českéhostavovského povstání (1. fáze třicetileté války)

24

Defenestrace královských místodržících z okna Pražského hradu se stala námětem mnoha výtvarných děl jak v 17. století, tak i později. Vyobrazení z dobového letáku

Římský císař a český král Ferdinand II. (1617-1637)

• zvolena zemská rada 30 direktorů (nová vláda), vytvoření českéhostavovského vojska pod velením Jindřicha Matyáše Thurna, sesazenFerdinand II., novým králem zvolen protestant Friedrich Falcký (1619-1620), „zimní král“

• 8. 11. 1620, bitva na Bílé hoře,porážka českých stavů vojskyKatolické ligy, konec českéhostavovského povstání

• 21. 6. 1621 poprava 27 českých pánů (kat Mydlář) naStaroměstském náměstí v Praze (Václav Budovec z Budova,Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, lékař Jan Jesenius)

25

Korunovační medaile Friedricha Falckého

Poprava na Staroměstském náměstí v Praze

Stejně jako defenestrace z května 1618 stala se i bitva na Bílé hoře námětem četných vyobrazení. Jedním z nejznámějších je i rytina Jana Sadelera, vzniklá hned v roce 1621, která dobře zachycuje způsob boje tehdejších vojsk. Najatí žoldnéři postupovali v tercii neboli ve španělském čtverci, v každé kolem 3 tisíc vojáků, uvnitř kopiníci (6 metrů dlouhé kopí), okolo mušketýři (pušky), kryti dělostřelectvem. Jezdectvo se přiblížilo vždy na 50 metrů od nepřítele, vystřelilo salvu z mušket, pak se vzdálilo nabít, mezitím střídaladruhá řada, třetí řada atd. Muškety byly málo účinné (malá průraznost, na 50 metrů neprostřelila zbroj, zdlouhavé nabíjení). Bitvy byly dlouhé, několikadenní, vojáci mohli ve formacích chodit na 100 metrů od sebe, aniž by se střetli. Modernizaci armády provedli ažŠvédové (3 x rychlejší nabíjení mušket, jezdectvo místo mušket používalo palaše - jezdecké kordy). Ve válce se nevydržovali žádní zajatci - po bitvě se zpravidla popravovali

Důsledky porážky českých stavů: • konfiskace, tj. zabavení majetku odsouzených povstalců (ve prospěch katolické šlechty – Valdštejni,

Lobkowiczové, Lichtenštejnové a cizích vojevůdců – Buquoyové, Gallasové, kteří od panovníkaobdrželi inkolát – státní občanství, ¾ šlechtického majetku změnilo majitele)

• vydaná nová ústava, tzv. Obnovené zřízení zemské, 1627 (pro Moravu 1628)• za jediné povolené náboženství v zemi prohlásila katolické náboženství• uzákoňovala dědičné právo Habsburků na český trůn, volba panovníka zrušena

• rekatolizace, tj. přestupování protestantů na katolickou víru (vynucováno státem, vypovězeníprotestantských kněží, místo nich jezuité, konec protestantského školství)

• emigrace, tj. nucený odchod ze země – kolem 200 tisíc protestantských exulantů, kteří odmítlipřestoupit na katolicku víru, mezi nimi J. A. Komenský

Cvičení č. 2. Z Obnoveného zřízení zemského vydaného pro Čechy v roce 1627. Čeho setýká uvedený úryvek?

• … stavům a obyvatelům království tohoto volení krále dříve nepřináleží, lečbyžádného víceji dědice z královského kmene, rodu, semene a krve, mužskéhoneb ženského pohlaví, před rukama, ani v očekávání nebylo, anebo poslednídědic anebo dědička téhož království od svého práva dobrovolně upustili, ajeho se odřekli; jako i také často jmenované království v tom způsobu sevynacházelo, že by týž dědic nebo dědička z příčiny nedostatku na rozumu … kkralování a správě spůsobný nebyl a nebyla a k tomu od něho, nebo od nížádný dědic v živobyti nepozůstával, anebo takového dědice nebo dědičkynaděje a čáky žádné nebylo...

Cvičení č. 3. Z Patentu Ferdinanda II. z 31. července 1627. Co nařizuje patent Ferdinanda II.? Co se stane vpřípadě, že nařízení patentu šlechtic nebo měšťan neuposlechne?

• Aby nyní zmíněné naše dědičné království České zase mohlo dojít blahobytu, v němž bylo za časůblahé paměti našeho předka, zvěčnělého císaře Karla IV., tedy jsme i neuložili … nic většího aniobsažnějšího než skutečně následovati chvály a slávy hodný příklad blahé paměti císaře Karla IV. … vochraně a provádění svatého jedině spasitelného katolického náboženství a jako on vědoměnedovolovati, aby byla zaváděna kacířství nebo bludy v zmíněném našem dědičném královstvíČeském, nebo, poněvadž si ony bludy dovedou tajně počínati, naříditi, aby všechny sekty a bludykatolickému náboženství odporující byly se zcela chvalitebnou horlivostí odstraňovány a přísnětrestány … Kdyby se někdo v stanoveném termínu šesti měsíců s námi v naší svaté katolické vířenesrovnal, jsme zcela rozhodnuti a chceme, aby bylo konečně vysvětleno mocí tohoto císařského akrálovského patentu, že po uplynutí stanoveného šestiměsíčního termínu nedovolujeme anepřipouštíme, aby jediný (takový člověk) dále bydlel v často zmíněném našem dědičném královstvíČeském a své statky tu osobně vlastnil, nýbrž aby titíž pak odešli z často řečeného našeho královstvíČeského, své statky však aby byli povinni prodati svým příbuzným nebo jiným katolickýmobyvatelům …

26

Titulní list Obnoveného zřízení zemského (pro Čechy)

Třicetiletá válka• 1618-1648, evropský válečný konflikt, který začal českým stavovským povstáním a skončil

uzavřením vestfálského míru• náboženská válka, konflikt mezi katolickou Evropou (Španělskem, habsburskou podunajskou

monarchií, Bavorskem) a protestantskou Evropou (protestantskými zeměmi ve Svaté říši římské,Nizozemí, Skandinávie)

• politická válka, přerozdělení moci v Evropě a v zámořských koloniích, na straně protestantů v závěruválky katolická Francie

Průběh• 1618-1623, válka česko-falcká (poraženy protestantské stavy ve Svaté říši římské, 1625-1629, válka

dánská, 1630-1635, válka švédská, 1635-1648, válka švédsko-francouzská• Dánsko, Švédsko a Francie byly hlavními zeměmi, které bojovaly proti španělským a rakouským

Habsburkům • 1648 vestfálský mír, uzavřený ve vestfálských městech Münster a Osnabrück, zásada cuius regio,

eius religio

27

Důsledky • české země pod nadvládou Habsburků, kteři vytvářejí absolutní monarchii, dokončena rekatolizace,

ztráta Horní Lužice a Dolní Lužice (připojeny k Sasku)• Evropa nadále rozdělena mezi protestanty a katolíky, uznána nezávislost Nizozemí, vznik Švýcarska• demografický pokles (asi o 1/3, u mužů o ½, v severoněmeckých zemích až o 2/3)• absolutizace státní moci, přechod od stavovských monarchií k absolutním monarchiím

Osobnosti

Albrecht z Valdštejna (1583-1634)• český šlechtic, od Jednoty bratrské přestoupil na katolickou víru, jezuitská univerzita v Olomouci, na

straně císaře, zbohatl po konfiskacích• vrchní velitel císařských vojsk a Katolické ligy, vítězství ve válce česko-falcké, dánské, švédské • první, kdo začal vydržovat stálou žoldnéřskou armádu (až 100 tisíc vojáků), a to nikoli z císařské

pokladnice, ale ze zisků z nepřátelského území• 1634 zavražděn v Chebu (císařskými důstojníky pro podezření ze zrady)

Cvičení č. 4. Z Valdštejnova vojenského řádu a ze Zprávy ze Slezska v době Valdštejnova tažení proti Dánsku.Srovnejte oba dva úryvky.

• Nikdo nesmí pod trestem smrti ukrást pluh ani poškozovat to, coje obecně užitečné, ani ničit zrní či mouku. Poddané a obyvatelenašich zemí nesmí nikdo při taženích utiskovat, bít, plenit, nýbržvše jim řádně zaplatit.

• Ve Slezsku dělají přátelé více škody než nepřátelé a mezicísařskými vojáky koluje výrok: „Když si to nevezmeme my, sebereto nepřítel.“ Valdštejnští přišli do této země v zuboženém stavu,ale nyní začínají být tak panovační, že dokonce berou městůmklíče od bran a hledají peníze u obyatel.

Jan Amos Komenský (1592-1670)• poslední biskup Jednoty bratrské, donucen k emigraci, kromě

pedagogických spisů a knihy Labyrint světa a ráj srdce (kritikaspolečnosti) hlavním díle Obecná porada o nápravě věcí lidských

• pohřben v Naardenu v Holandsku Cvičení č. 5. Z Komenského Všeobecné porady o nápravě věcí lidských z roku1645. Jaké Komenského myšlenky jsou podle vás dnes aktuální? (V případě, žežádné, formulujte proč?)

• Jsme všichni v Evropě na jedné lodi a hledíme na ostatní světadíly, jak se na svých lodicích potácejíoceánem (vnitřních) vlastních pohrom … První, ne-li jediné, co má bý pro nás všechny cílem, je štěstílidského rodu … Čeho si přejeme, jest, aby plně a k plnému lidství mohl být vzdělán ne jeden člověkneb několik jich nebo mnoho, nýbrž všichni lidé vespolek i každý zvlášť, mladí i staří, bohatí i chudí,urození i neurození, mužové i ženy, zkrátka každý, komu se dostalo údělem narodit se člověkem …Duchovní kultura a válka nemohou jít ruku v ruce; ve jménu kultury vás zapřísáhám snažně,vládcové, abyste ve svých zemích obnovili mír, jedinou záruku štěstí. Složte zbraně a odějte serouchem míru. Přešly doby války, nyní nadešel čas pokoje. Přešly doby ničení, nadešel čas budování.

28

Zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu, vyobrazení z roku 1920

Detail Rembrandtova obrazu Starýmuž, zřejmě znázorňujícího Komenského

33. KULTURA A UMĚNÍ RANÉHO NOVOVĚKU

Cvičení č. 1. – 1. Jak souvisí české stavovské povstání a třicetiletá válka? 2. Kdo byli (min. 2 věci): FriedrichFalcký, Albrecht z Valdštejna, Jan Amos Komenský. 3. Jaké byly důsledky Obnoveného zřízení zemského? 4.Vysvětlete pojmy: rekatolizace, konfiskace, emigrace, inkolát. 5. Jaký je rozdíl mezi stavovskou monarchií astátní monarchií? 6. Na jaké zásadě byl založen vestfálský mír a co znamenala?

Baroko• umělecký sloh raného novověku, název pochází patrně z portugalštiny, „nabubřelý, kroucený,

směšný“• 1600-1750, vznikl v Itálii, poslední jednotný sloh, který se prosadil v celé Evropě• 2 hlavní linie barokního slohu:

• klasicizující baroko – protestantské země, Francie, spojovník mezi renesancí a klasicizmem• radikální baroko – katolické země, tj. Španělsko a španělské kolonie v Jižní Americe,

Bavorsko, habsburská monarchie

Architektura a stavitelství • monumentalita, snaha ohromit člověka, důraz na citovost,

exaltovanost, církevní chrámy měly působit jako obraz nebepřenesený na zem, paláce a zámky reprezentovat bohatství amoc vlastníků

• elipsovitý půdorys staveb, základním prvkem křivka

• častým prvkem kopule, průčelí zdobeno pilíři,polosloupy (pilastry) a sochami (andílci, atlantipodpírající balkóny a okna), časté zlacení a štukatérskávýzdoba

29

Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze, pohled z Petřin

Chrám sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze

• interiéry z drahých materiálů – zlato, vzácná dřeva, barevné mramory • církevní stavby, zámky, paláce a ostatní světské stavby

• architekti – Bernini,

náměstí sv. Petra v Římě, JanBernard Fischer z Erlachu (zámekSchönbrunn ve Vídni), bratřiDietzenhoferové (oba chrámy sv.Mikuláše v Praze), Carlo Lurago(Klementinum)

• barokní gotika – specifický styl českého barokního stavitelství, stylovějednotné prolnutí gotiky a baroka, spjatý se jménem Jana BlažejeSantiniho

• barokní dostavby gotických klášterů, např. Sedlec u KutnéHory, Kladruby, kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Sochařství• náboženské náměty, často zázračná

zjevení či mučednická smrt svatých,exaltovanost v tváři, okázalá gesta,pohyb drapérií (zřasení rouch)

• vedle plastik morové a mariánskésloupy

• Matyáš Bernard Braun, výzdoba zámkuKuks u Dvora Králové

30

Interiér chrámu Sv. Mikuláše na Malé Straně

Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, postavený v letech 1721-1723, je jednou z charakteristických ukázek české barokní světské architektury

Poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u města Žďár nad Sázavou patří mezistavby české barokní gotiky. Santiniho dílo bylo roku 1994 zařazeno na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO

Čtveřice barokních atlantů od Matyáše B. Brauna na portálu pražského Clam-Gallasova paláce

Morový sloup Panny Marie Neposkvrněné v Kutné Hoře je dílem jezuitského sochaře Františka Bauguta. Vznikal mezi léty 1713-1715 jako připomínka morové epidemie, během níž v roce 1713 zahynulo více než tisíc lidí

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze byl vztyčen na poděkování za úspěšnou obranu pražského předměstí před Švédy na podzim roku 1648. Po vzniku samostatného Československa byl v listopadu 1918 stržen davem, který v něm spatřoval symbol svrženého habsburského režimu

M. B. Braun: Alegorie Pýchy v Kuksu

Malířství • církevní a biblické motivy, témata z dějin, zejména antických,

krajiny, lovecké scény, portréty• technika šerosvitu – prostor malby vytvářen kontrastem světla a

stínu, celý obraz jakoby ponořen do temného pozadí,exponovaná místa osvětlena

• nejčastěji fresky, malba se stává iluzionistickou (malbanapodobených stavebních prvků – klenby, žebra, pilastry)

• Caravagio, Rembrandt, Rubens, Velasquez, u nás Petr Brandl aKarel Škréta, Václav Hollar (rytiny)

Literatura• citovost, smysl pro přírodu, otázky týkající se smyslu života a vztahu člověka a Boha

• Jan Amos Komenský (1592-1670), poslední biskup Jednoty bratrské, důraz na výchovu a vzděláníjako cestu k nápravě světa

• učebnice a pedagogické spisy, nagpř. Brána jazyků otevřená, Svět v obrazech (učebnicejazyků)

• Labyrint světa a ráj srdce (1623), stylizace autora do role poutníka, který se špatněnasazenými brýlemi mámení – tj. klamu – prochází městem, představujícím svět, a vidíspolečnost plnou přetvářky, neupřímnosti, honby za penězi

• Bohuslav Balbín (1621-1688), jezuitský kněz a historik, Obrana jazyka

slovanského, zvláště pak českého (oslava českých tradic a českýchdějin, zemské vlastenectví), Bedřich Bridel (1619-1680), meditativníbásnická skladba Co Bůh? Člověk?

• barokní drama, život člověka chápán jako plný utrpení, strádání, vhledání jistot pozemského života se člověk obrací k Bohu – Calderón(zakladatel španělské dramatiky)

31

Technika šerosvitu je založena na kontrastu mezi světlem a tmou. Mezi prvními ji začal uplatňovat italský malíř Caravaggio (1573-1610)

Paris a Helena Karla Škréty, 1672. Dvojportrét hraběte Berky z Dubé a jeho manželky Anny

Freskový výzdoba Václava Vavřince Reinera

Balbínův barokní portrét ze Zlatokorunské klášterní školy

Hudba• typická zpěvnost, líbivost, citové působení na posluchače, vzniká opera jako hudební žánr• Johannes Sebastian Bach, Georg Friedrich Händel, u nás Adam Michna z Otradovic, František

Ladislav Míča, autor první české barokní opery O původu Jaroměřic (1730)

Zemští patroni• úcta k českým světcům, zvlášť silný byl kult sv. Václava, ale i sv. Vojtěcha a sv. Ludmily; na Moravě se

rodí kult sv. Cyrila a Metoděje• katolická zbožnost se obracela i k Panně Marii jako ochránkyni domova a rodiny – mariánský kult

Cvičení č. 2. Z Balbínovy Obrany jazyka slovanského, zvláště pak českého (1673). Vypište z textu tři Balbínovyvýtky, adresované vídeňské centrální vládě. Jak rozumite větě, že se „národ nutí k novému jazyku, k novýmzákonům a novým řádům?“

• Do jakého nebezpečí se vrhá panovník, do jakého i vlast, že bude stržena do někdejšího utrpení, kdyžse všechno jakoby v nové vlasti obrací v pravý opak, když se národ nutí k novému jazyku, k novýmzákonům a řádům? Takový stav je nebezpečnější než každé bezvládí! Ó dome starý, jak nestejnorodývládce vládne tobě! Ó proslulý pastýři ovcí! Ó ty svým důmyslem velký (protože mnozí tě považují zadůmyslného, ale moudrým tě nikdo nenazve)! Ó, pravím, ty velký reformátore státu! Starý dům akrálovství jsi zbořil, nové nepostavil. Běda tobě! Jak se jednou ospravedlníš ze svých zločinů vlasti,jak králům, jejichž dědictví (jež se zakládá na zámožnosti poddaných, jak míní rozvážnější politikové)jsi tak potupně utratil! Šlechtu jsi potlačil, z královských měst nadělal městečka, z městeček vesnice,z vesnic rozbořené chatrče, v nichž bydlí lidé polonazí, otrhaní, hladem skoro umoření, všechpotřebných věcí zbavení! Ó ty pravý otče vlasti! Žádný statkář by nedovolil se svým statkem takhospodařit, jako ty hospodaříš z českým královstvím, kdysi bohatě kvetoucím, jehož všechny ozdoby,ochrany, důchody jsou vydány v plen (neboť nemohu jinak pojmenovat násilná vydírání) a jsoudenně před našima uchvacovány, když vídeňský dvůr, zváben sladkostí českých peněz, každodenněnanasytným volá: „Přinášej! Přinášej!“

32