12
prameny ducha

Prameny ducha

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Průvodce prameny ducha, kterými se můžete léčit v Litomyšli.

Citation preview

Page 1: Prameny ducha

prameny ducha

Page 2: Prameny ducha

Tradiční lázně jsou zaměřeny na léčbu a rekonvalescenci těla,Litomyšl je však místem, kde lze obnovit síly duševní. K láznímpatří neodmyslitelně i léčivé prameny. Takovým pramenem všaknemusí být jenom voda z termálního zdroje, duši léčí předevšímpozitivní energie, zklidnění, pozapomenutí na starosti a dobránálada, někdy pomůže i dobré jídlo a pití. Pro vaši snazší orien-taci jsme proto vybrali v Litomyšli místa, kde stačí jen být a dočlověka „natéká“ čistá duchovní energie. Nechť jsou tyto pramenyducha  pro vás inspirací k zastávkám a spočinutím. Najdete-livšak jiná místa pro vás účinnější, neváhejte nechat i takový vášpramen tryskat do své duše plnou silou.

Procházka lázeňskou kolonádouPomyslná litomyšlská kolonáda vede uličkami staré části města mimoruch hlavního náměstí. Začínáme od pošty, domu, jehož bohatá historiesahá až do roku 1505. Poštovní úřad tu byl zřízen v roce 1754, bývalazde však také ubytovna, kde přenocovaly významné osobnosti. Napří-klad císař Josef II., velitel rakouských vojsk Ludwig August von Benedeknebo pruský korunní princ Bedřich Vilém, pozdější císař Fridrich III.Budova pošty byla zachycena na vůbec první exteriérové daguerrotypii,pořízené na našem území. V domě naproti byly biskupem Albertem zeŠternberka zřízeny veřejné lázně a říkalo se mu „v lázních“ i dlouho pojejich zrušení. Jednalo se o lázně tělesné, pro lázně ducha je zajímavějšísoučasné využití — zachoval se tu „mléčný bar“, jaký v druhé polovinědvacátého století nechyběl v žádném městě. S dávkou nostalgie zdelze lacino obstarat snídani či svačinu ze sortimentu majonézových sa-látů. Domy nad poštou pamatují komunitu Jednoty českých bratří, kteřív Litomyšli nalezli podporu Kostků z Postupic.

Pramen biskupa Jana AugustyPozůstatky českobratrského horního městana Jiráskově uliciJednota českých bratří přivedla do Litomyšle řadu pozoruhodných osob-ností a zaslouží si krátké zastavení. Využít k němu můžete vinotékudomu čp. 11, kam jsme umístili Pramen biskupa Jana Augusty. V Lito-myšli žil Martin Kabátník, kterýpodnikl v letech 1491–1492 cestudo Svaté země a Egypta, aby tupátral po obcích původních křes-ťanů. Jeho cestopisy vyšly poprvéknižně v roce 1518. Působil zdei významný lékař Jan Černý-Niger,Marta z Boskovic tu napsalav roce 1507 dopis králi, ve kterémse zastávala bratří a stala se tak

Page 3: Prameny ducha

jednou z prvních českých žen angažujících se ve veřejném dění. Bratřizaložili vlastní školu i špitál a v roce 1503 sem byl povolán tiskař Pavelz Meziříčí, aby založil jednu z prvních českých tiskáren. Od roku 1532 bylv Litomyšli duchovním správcem biskup Jan Augusta, osobnost jedna-jící s Lutherem, Kalvínem, císařem Karlem V. i králem FerdinandemI. Ferdinand I. však byl velkým odpůrcem Jednoty a vypověděl bratryze země. Jan Augusta byl na jaře 1548 zajat a 16 let vězněn na Kři-voklátě. Mimo jiné se od něj zachovalo mnoho krásných duchovníchpísní, které se v evangelické církvi zpívají dodnes.

Pramen 1 art pro uměníMáchadlo a Mariánská uliceZabočíme do Mariánské ulice a zastavíme se u starého máchadla.Koncem 18. a začátkem 19. století se stala módou jakási společenskázábava či zdravotní kratochvíle, kdy paní a dívky chodily před snídanípít svěží léčivou vodu. MagdalenaDobromila Rettigová navrhla měš-ťankám ve své „kafíčkové společ-nosti” zavedení tohoto zvykui v Litomyšli. Zřízení studánkyv podzámčí  se ujala  manželkapurkmistra  Marie Rollerová.  Pra-men byl napájen zámeckou vodoua vyzdoben  obrázkem PannyMarie. Nad studánkou byla par-ková úprava s řadou laviček, před-stavujících posezení jako v lázních. Vzniklé jezírko bylo pozdějivyužíváno k máchání prádla. Dnes je upraveno podle architekta AlešeBuriana a můžete v něm pozorovat ryby zapůjčené místním vyhláše-ným rybářstvím. Naproti sídlí rozsahem nevelká, hodnotou vystavova-ných děl však naprosto mimořádná Galerie Zdeňka Sklenáře. Názevaktuální výstavy visí nad vchodem, je-li otevřeno, neváhejte vstoupit.Občerstvit se můžete v restauraci Malý svět s výtečnou mezinárodníkuchyní a posezením uvnitř, na ulici i na střešní terase. S dezertemvšak počkejte, o několik domů dále sídlí výrobna francouzských dortůa koláčů Petit Plaisir, která pro lázeňské hosty připravila dortík „Lázeň-ský švihák“.Na konci klidné Mariánské ulice za prkennou ohradou naleznete dalšípramen ducha na kolonádě –  1 art pro umění. Prostor o velikosti10 x 10 m, tedy jeden ar, ponechal majitel, galerista Zdeněk Sklenář,nezastavěný a ve vzniklé zahrádce můžete čerpat duševní energiiplnými doušky. Naproti vstupte do dvorku kavárny Mandala, vybrat simůžete například z mnoha druhů ochucených káv.

Pramen Josefa VáchalaUlice Josefa Váchala a navazující ulice Boženy NěmcovéPříčně na ulici Mariánskou navazuje ulice Váchalova, která je PramenemJosefa Váchala. „Ani tak neškodí ženské, jako pivo plzeňské“, napsalJosef Váchal ve svém Krvavém románu. V rozumném množství se alekonzumaci tohoto nebezpečného moku netřeba vyhýbat, obzvláště je-li tak dobře čepované jako v hospůdce Na sklípku. Název tato literárníkavárna převzala z Váchalovy knihy, která je zde spolu s dalšími samo-zřejmě k dispozici. Vaše duše se může občerstvit její četbou nebo čet-bou dalších váchalovských mouder, vyvedených do sgrafit na fasádáchcelého bloku domů.

Page 4: Prameny ducha

Na konci Váchalovy ulice sivšimneme domu s nápisemTunel. Zde býval hostinec,v němž měl sídlo obrozeneckýspolek zvaný Beseda. Byly zdepořádány české přednáškyo aktuálních událostech, častodoplňované hudebními vystou-peními, číst zde bylo možno nej-přednější české časopisy.Scházeli se zde profesoři reálky a gymnázia, mimo jiné sem pravi-delně docházel i Alois Jirásek. Studenti chodili spíše do protějšíhohostince, pojmenovaného Na Smetišti. Vedle něj pak měl ateliér malířAntonín Dvořák (nezaměnit, v Litomyšli se narodil jiný hudební skla-datel!). Míjíme fortnu, schodiště vedoucí k zámku, bistro U Fortnys klasickou českou kuchyní a zastavíme se u dnes opuštěného domus vinnými hrozny na průčelí. V hostinci U Hroznu se s červenými če-pičkami na hlavě scházela veselá pánská společnost, nazvaná Kosíhnízdo. Založili ji v roce 1889 Quido Šimek, Jan Martínek, Jan Krahulec,Josef Šťastný a Josef Žďárský. Každý však měl nějakou přezdívku,například hostinský Hynek Vandas se stal pro spolek rytířem Sou-dkem z Bryndalovic. To už jsme v ulici Boženy Němcové, která ústído Toulovcova náměstí.

Pramen rytíře ToulovceToulovcovo náměstí, Restaurace Pod KlášteremV rohovém domě vpravo žila a také zemřela Magdalena DobromilaRettigová, obrozenecká buditelka a autorka první české kuchařky.Toulovcovo náměstí je Pramenem rytíře Toulovce. Vavřinec Toulovecz Třemošné byl sice rytířem lou-peživým, získané bohatství všakpoužil k vybudování městskéhošpitálu a kostela Rozeslání sva-tých apoštolů. Jistě mu protobylo odpuštěno a vy na něj mů-žete vzpomenout v dobrém připosezení na zahrádce restau-race Pod Klášterem. Čepují zdekvasnicové pivo, a pokud se vámstane, že po jeho konzumacispatříte rytíře Toulovce živého, nemusí to být přelud. Rytíř Toulovecnyní provází městem a vy se jeho výkladu také můžete zúčastnit.

Pramen Matěje KudějeHostinec „U Černého orla”Pomyslná kolonáda dále opět vede ulicí Boženy Němcové, za restau-rací U Komínků narazíte na starobylý hostinec U Černého orla, v němžse nachází Pramen Matěje Kuděje. Tento humorista a přítel JaroslavaHaška zde sedával se svou veselou stolní společností, v divadelnímsále hráli litomyšlští ochotníci a zajížděli sem i divadelníci odjinud.Zöllnerova společnost zde vystoupila s Josefem Kajetánem Tylem,s jinou hereckou společností přijel Václav Thám. Litomyšlští ochotnícitu vystupují dodnes a hospoda je stále oblíbeným místem umělců,filosofů i pouhých žvanilů. V roce 1992 se zastavil v hostinci KarelKryl a na zdi lokálu zanechal svou kresbu. Památného dne za ranního

Page 5: Prameny ducha

kuropění na schodech předhostincem nakladatele LadislavaHoráčka a starostu MiroslavaBrýdla napadlo obnovit v Lito-myšli lázně. Jinak sedávaliu stolu u okna v zadním sále,kde bylo oblíbené místo i malířeBohdana Kopeckého, seděl tuBohumil Hrabal a za velkéhohorka v červenci  1995  se zdeneplánovaně a ke zděšení ochranky usadil španělský král Juan Carlos I.s královnou Sofií. S chutí se občerstvil pivem, což můžete i vy. K pivudoporučujeme domácí tlačenku s cibulí.

Pramen Josefa PortmanaŠantovo náměstí a konec kolonádyHned v sousedním hotelu Aplaus lze ochutnat něco z vysoké gastro-nomie. Restaurace hotelu totiž figuruje na předních místech Maure-rova výběru a patří mezi nejlepší v Pardubickém kraji. Skutečnýmbalzámem na duši je za pěknéhopočasí posezení na vyvýšenéterase nad Šantovým náměstím—  Pramen Josefa Portmana.Patří k hotelovému baru, v jehožprostorách bývalo skutečnéumístění legendární hospodyNa sklípku, kde se „příležitostněrůzní mazavkové scházeli“. Na li-tomyšlské pivo sem chodívali místní učitel, knihovník a kniho-mol Josef Portman, nadšený obdivovatel, sběratel a nakonec i vyda-vatel díla Josefa Váchala. Z terasy budete mít další část kolonády jakona dlani. V domě čp. 170 žil a pracoval jazykovědec Quido Hodura,hned ve vedlejším domě se narodil Jan Hiller, první vzdělavatel Če-skoslovenské obce sokolské. Nad náměstím se majestátně tyčí go-tický kapitulní chrám Povýšení svatého Kříže, založený spolus augustiniánským klášterem litomyšlským biskupem a kancléřemcísaře Karla IV. Janem ze Středy. Krásné pískovcové schodiště předkostelem bylo důvodem, proč si Litomyšl pro svůj svatební obřads manželkou Elou vybral český malíř a grafik Max Švabinský. Po levéstraně kostela nenápadně stojí opuštěný dům, který je však bývalouslavnou Augustovou tiskárnou. Ta sehrála velmi významnou úlohuzejména v době národního obrození. Ze Šantova náměstí vychází ně-kolik uliček, jimiž se následně můžete vydat. Růžovou do svého bytuchodíval malíř Bohdan Kopecký, nachází se zde Vinotéka Tašner,kterou také rád navštěvoval. Uličkou s ponurým názvem Umrlčí kdysiprocházely smuteční průvody, dnes tu naleznete dvorek s příjemnýmbarem Underground, kde je také výborně postaráno o dětské náv-štěvníky, a hned vedle malý „Obchůdek”, plný malých a ještě menšíchdrobností, pokladů a dobrot pro radost těla i duše. Socha svatého Flo-riána v ulici Rektora Stříteského byla kdysi součástí kašny na náměstí.Kolonáda ale pokračuje kolem základní umělecké školy BedřichaSmetany do ulice Šmilovského, zde minete minigalerii Gravitace a do-stáváte se na konec u relaxačního centra Savitar, v němž konečněúplně duševně občerstveni můžete ulevit i utrmácenému tělu.

Page 6: Prameny ducha

Prameny mimo kolonádu

Pramen Boženy Němcovéstřešní vyhlídka hotelu Zlatá Hvězda, Smetanovo náměstíBožena Němcová v Litomyšli pobývala dvakrát, poprvé se jí zdenarodil syn Karel, při druhém pobytu, kdy redigovala Babičku jakosoučást souborného vydání svých sebraných spisů v Augustovětiskárně, bydlela v tehdejšímhostinci U Modré hvězdy. Časemse z hostince stal hotel, takébarva získala vyšší hodnotu, alevýhled z dnešního hotelu ZlatáHvězda na celé Smetanovo ná-městí je stejně úchvatný. Objed-náte-li si speciální lázeňskýnápoj, bude vám jej číšník napožádání servírovat dokonceve střešní prosklené vyhlídce.

Pramen Julia MařákaCafé Julius Mařák, Smetanovo náměstíV domě čp. 100 na Smetanově náměstí se narodil slavný českýkrajinář Julius Mařák. Není zde žádné jeho muzeum, zato se můžetepři posezení na venkovní zahrádce Café Julius Mařák kochat výhledemdo náměstí, zejména na marián-ský sloup a na plastiku  DNAvodopád  Jiřího Davida. Ta jeumístěna na průčelí protilehléhodomu, v němž sídlí Galerie Miro-slava Kubíka. Vystavováno zdebývá především soudobé umění,vzbuzující  protichůdné emoce.I ty jsou však součástí duševníterapie.

Měšťanský pramenCAFE 59 a Vinotéka Pulkrábek, Smetanovo náměstíVůně jedinečné kávy, exkluzívní dortíky, francouzské palačinkya sklenka dobrého vína… Dříve se zde v podloubích samého středuměsta o nedělích procházeli litomyšlští měšťané a ve všedních dnechzde korzovali studenti gymnasiaa učitelského ústavu. Křesílkakavárny a cukrárny CAFE  59pod podloubím stejně jako za-hrádka Vinotéky Pulkrábek zvouk posezení s jedinečným výhle-dem na skvost renesanční archi-tektury, bohatě zdobený důmU Rytířů. Ten byl postaven v 16.století a stal se také námětemjedné z povídek Aloise Jiráska.Dnes je sídlem městské galerie, jejíž výstavy rozhodně vaší duši prospějí.

Page 7: Prameny ducha

Pramen Magdaleny Dobromily RettigovéChocco Caffé, Smetanovo náměstíSe sladkostmi se musí opatrně, ale vyhlášenou „pralinkárnu“ ChoccoCaffé byste si neměli nechat ujít. Posezení uvnitř nebo pod sluneč-níkem na letní zahrádce vám přinese kýžený odpočinek a hustáhorká čokoláda v těle rozlijeblažený pocit. Koneckonců čo-koláda je skutečným lékem narozjitřené nervy. Můžete sivzpomenout na MagdalenuDobromilu Rettigovou, kteráv Litomyšli jedenáct let učilahospodyňky vařit, protože „...ažpotud více lidu se shání po dob-rém a chutném obědě, než ponejkrásnější básni“.

Pramen Zdeňka KopalaKomenského náměstíLitomyšlský rodák prof. Zdeněk Kopal byl významný astronom, kterýse zabýval zejména teorií dvojhvězd, podílel se ale také na vesmír-ném projektu Apollo. Narodil se v Havlíčkově ulici, též nazývané Dolní.Domy celé této čtvrti až po nábřežní uliciBernardka byly v sedmdesátých letechdvacátého století zbourány a nahrazenypanelovou výstavbou. Té padla za oběťi židovská synagoga z roku  1910.Na místě rodného domu Zdeňka Kopalaje dnes plastika avantgardního českéhoumělce Federica Díaze, na místě bývalésynagogy je pamětní stéla, připomínajícínacisty vyvražděné litomyšlské Židy.Nábřeží řeky Loučné je upraveno archi-tektem Josefem Pleskotem jako odpočin-ková zóna, vyzývající k procházkáma meditaci. Od Smutného mostu u hoteluDalibor můžete projít k secesní budově Smetanova domu, střediskubohatého litomyšlského kulturního života. Otevřen byl v roce 1905,dříve na tomto místě stál stejnému účelu sloužící letohrádek Karlov,v němž poprvé koncertoval maličký Bedřich Smetana. Název Karlovsi zachovala současná restaurace v přízemí Smetanova domu s pří-jemnou venkovní zahrádkou. Na náměstí před Smetanovým domemstojí za povšimnutí pomník Jana Amose Komenského. Koule o prů-měru 2,5 m z dílů měděného plechu symbolizuje Zemi se stylizova-nými výjevy ze života Komenského a jeho díla, vyrobena byla podlenávrhu Aloise Meteláka. Pokračujte dále proti proudu řeky Loučnépo Vodních valech, krátce nahlédněte do boční uličky na respiriumpedagogické školy — odpočinkovou zónu pro studenty s kašnou a la-vičkami architektů Burian-Křivinka, a navštivte kavárnu Bobo Cafe,kde najdete příjemný odpočinek před cestou za dalšími prameny.

Page 8: Prameny ducha

Pramen rektora StříteskéhoKlášterní zahradyKlášterní zahrady, ležící na vyvýšenině nad městem, jsou místem pro-dchnutým duchovní atmosférou. Vyplňují prostor mezi dvěma kos-tely, chrámem Povýšení sv. Kříže na straně jedné a na druhé kostelemNalezení sv. Kříže. Ten byl sou-částí piaristického kláštera s ko-lejí, jejímž posledním rektorembyl kněz a filosof František Am-brož Stříteský. Kdysi tu býval hř-bitov, později farní zahrada,časem místo zpustlo a veřej-nosti se otevřelo až na sklonkudvacátého století po úpravě ar-chitekty Zdeňkem Sendlerem,Václavem Babkou a Radko Kvě-tem. Nyní tu návštěvník najde altán s výhledem na město, „šachov-nici” s trvalkami i květinové záhony. Plochy trávníků jsou určenyk volnému pohybu a lze na nich spočinout tělu i duši. V centru zahradse nachází bazén s mlhovištěm a sousoší, které městu daroval sochařOlbram Zoubek. Jsou zde však i jiné plastiky – Šik Zoubkova synaJasana a Židle Magdaleny Jetelové, proslavená také svojí čtyřicetiki-lometrovou plavbou po Vltavě při pražských povodních v roce 2002.Nápoje a pokrmy zakoupené v Klášterním sklípku si můžete přenésti na trávník.

Pramen Bedřicha SmetanyZámecké návršíAreál litomyšlského zámku byl v roce  1999  zapsán na seznamUNESCO. Nádherný renesanční zámek s bohatou sgrafitovou výzdo-bou je obklopen zahradami. V areálu se nachází také objekt bývaléhopivovaru, ve kterém se narodilhudební skladatel Bedřich Sme-tana, jízdárny (nyní multifunkčníspolečenské centrum), konírnya kočárovny. Zámek nabízí dvěprohlídkové trasy, jejichž hlav-ními lákadly jsou unikátní ba-rokní divadélko se zachovalýmioriginálními kulisami a klasi-cistně vyzdobená kaple s jedi-nečnými varhanami. Navštívitje možno i městskou obrazárnu ve druhém patře nebo zámecké skle-pení, kde se nachází stálá expozice soch Olbrama Zoubka a vinotékase speciální řadou vín Chateau Litomyšl. Při prohlídce soch se sklen-kou vína k vám bude prostřednictvím audioprůvodce promlouvat sámMistr Zoubek.

Pramen Terézy NovákovéPortmoneum, restaurace Na VeselceV roce 1920 pozval milovník umění Josef Portman do Litomyšle ma-líře, grafika a spisovatele Josefa Váchala a požádal ho o vyzdobenísvého domu. Josef Váchal žádosti vyhověl a dvě místnosti včetněstropů pokryl nástěnnými malbami. Řezbami a malbami přeměnil

Page 9: Prameny ducha

na umělecké dílo také venkov-ský nábytek. Pobyt v Litomyšlijej inspiroval k napsání Krvavéhorománu, v němž „okresní měs-to L.“ popsal jako „staroslávnoukrasavici“, město „neobyčejněkulturní a lázeňské“. Portmanůvdům zde nazval Portmoneema milovníka své tvorby proměnilve škudlivého hraběte Portmona.Prohlídka fantaskních výjevů na stěnách dnešního  Portmonea –musea Josefa Váchala bezpochyby prověří vaši duševní stabilitu a pojeho návštěvě budete rozhodně potřebovat něco ostřejšího. Naštěstíhned v blízké restauraci Na Veselce na vás čeká pivní pálenka, kteroučíšník přinese do zahrady s houpačkami a grilem. Pro zklidnění dušedoporučujeme četbu některého z románů Terézy Novákové, napsa-ného právě v protějším domě.

Prokešův pramenAntik Hotel Sofia Litomyšl s Galerií SofiaPomník na počátku Lidické ulicepřipomíná Václava Prokeše,který na tomto místě postavilv letech 1881–1882  městskýchudobinec. S chudobou je veta,v domě dnes sídlí domov proseniory a v těsném sousedstvívyrostl Antik Hotel Sofia s Gale-rií Sofia. Výstavní prostor s pra-videlnou  činností je součástíbaru, kde si člověk u sklenkyvína uvědomí, že i přes všechny starosti vždycky může být ještě hůř.

Pramen národního obrozeníMěstský hřbitovPodobně jako vyšehradský Slavín je i litomyšlský hřbitov místem od-počinku mnoha velkých osobností našeho národa a je zde také řadavýtvarně zajímavých náhrobků. Procházka cestičkami tak může býtpoutí historií stejně jako návště-vou galerie umění s výrazně bla-hodárným účinkem na duši.Seznam osobností by byl dlouhýa návštěvník jej najde na tabuliu vstupu do hřbitova. Připo-meňme však alespoň Magda-lenu Dobromilu Rettigovou,Quidona Šimka, Huberta Gor-dona Schauera, Aloise VojtěchaŠmilovského či Zdeňka MatějeKuděje. Je zde pochována dcera Aloise Jiráska Mařenka, Maryčka a Lila,dcery Terézy Novákové, spisovatel Viktor Kamil Jeřábek, řada výtvar-níků od Františka Ropka přes Karla Šťastného, Josefa Voleskéhoa Pravoslava Martínka až po Bohdana Kopeckého a Ludmilu Jandovou.Nad hrobem malíře Josefa Matičky se sklání plastika Múzy sochařeOlbrama Zoubka, jeho další socha Smíření je u vsypové loučky.

Page 10: Prameny ducha

Na hrobu MUDr. Evžena Freybergera jsou náhrobní desky ve tvaruotevřené knihy a Aeskulapova hůl, dílo akademického sochařeFrantiška Jandy. Hřbitovní kostel sv. Anny je barokní stavbou z let1670–72, postavit jej dala manželka hraběte Jana Bedřicha z Traut-mannsdorfa Marie Anna.

Sluneční pramenSportovní areál, restaurace Na VýsluníLitomyšl disponuje velkoryse pojatým sportovním areálem, v němžje venkovní plovárna (architekti Hrůša-Pelčák) i krytý bazén (Stavbaroku 2011, atelier D.R.N.H.), krytý zimní stadion (Burian-Křivinka),letní stadion s umělým trávní-kem, běžeckým oválem a dalšímiatletickými sportovišti. Výtvarněpojatou tribunu architektonic-kého ateliéru Burian-Křivinkaa hemžení sportovců můžetepozorovat při posezení na teraseletní restaurace Na Výsluní,která vám k tomu nabídne ste-aky na grilu a dobře vychlazenépivo. Za výhled na panoramaLitomyšle s věžemi kostelů platit nemusíte.

Líbánkový pramenV Líbánkách, Černá horaLitomyšlská část s romantickým názvem V Líbánkách nabízí vycházkunejen pro zamilované. Odpočinková trasa vede mezi zahrádkářskýmikoloniemi, přes tzv. Primátorskou hráz, chránící město před „stoletouvodou“, kolem parkurového zá-vodiště do lesoparku Černá hora.Pro poučení zde na stezkách in-formační tabule představujímístní faunu a floru, zpěv ptac-tva a božský klid však nepotře-buje výkladu. Dojít můžete ažk bohužel dnes již zrušené vý-letní restauraci. Cestou zpět sezastavte v „designové“ spor-tovní hale brněnských archi-tektů Hrůši a Pelčáka, s výzdobou abstraktními malbami PetraKvíčaly. Odpočinout duši zde můžete při hře bowlingu, squashe čitenisu, nebo jen posezením ve sportovním baru s výhledem na potícíse hráče na venkovních antukových dvorcích.

Page 11: Prameny ducha

Prameny v blízkém okolíPři vícedenním pobytu v Litomyšli doporučujeme navštívit též pra-meny v blízkém okolí. Vydat se můžete pěšky, na kole a v nejhoršímpřípadě se k některým lze přiblížit i autem.

Pramen filosofů49°53'3.987"N • 16°16'12.706"E • 2,3 km z centra Litomyšle, směr Vysoké Mýto

Nedošínský hájNedošínský háj byl v 19. století romantický park, kam vyráželi stu-denti filosofického ústavu za zábavou a litomyšlští měšťané na ne-dělní pikniky. Byly zde četné altánky, temply, dokonce výletnírestaurace s tanečním parketema pochopitelně i lázně. Do roku1856 bylo toto místo dějištěmstudentských majálesů, kterébyly také podkladem pro Jirá-skovu Filosofskou historii. Dnessice zbyla již jen kamenná ka-plička sv. Antonína nad prame-nem výtečné vody, Nedošínskýháj je ale stále ideálním místempro odpočinek ducha. Procházkatřeba i s kočárkem vede po upravené cestě pod vysokými stromy sezeleným podrostem, mezi potůčky a tůněmi, s bohatým zpěvem ptac-tva. Pro množství vzácných živočichů a rostlin je háj státní přírodnírezervací a stezka je opatřena devíti informačními tabulemi. Roman-tici mohou pátrat po zbytcích staveb a představovat si jejich dřívějšípodobu.

Pramen Lukáše Pakosty49°52'24.981"N • 16°17'30.746"E • 1,9 km z centra Litomyšle, směr Morašice

Šibeniční vrch„Šibeniční vrch“ býval místem popravčím, o život zde byli připravenii vůdcové velkého selského povstání z roku 1680 v čele s LukášemPakostou. Kolem tří tisíc bylo sedláků, kteří se tehdy bouřili proti ne-snesitelným poměrům a chtělivyjednávat s vrchností. Ta jeuklidnila slibem nápravy, prozačátek ale zatkla a popravilaorganizátory vzpoury. MatějAbrahám a Jan Černý byli sťatimečem, Jiří Lorenc oběšen,Lukáš Pakosta byl zlámán v kolea pro výstrahu vyzdvižen na kůl.Hrabě Trautmannsdorf nechalu piaristů za popravené sloužitšest set mší a přeci jen vydal mírnější poddanský řád s nižšími robot-ními povinnostmi. „Vidět a zemřít”, dal by se s dávkou ozdravného cy-nismu parafrázovat známý výrok při pohledu na údolí s Litomyšlí,okolní vesničky rozeseté po horizontu a za dobré viditelnosti dokoncei na panorama Orlických hor. Duši i tělu prospěje procházka polní ces-tou do nedalekého Nedošínského háje se zastávkou v Agropenzionuu Háje, kde je možno ochutnat domácí bio produkty.

Page 12: Prameny ducha

Pramen Solomona Bőhma49°53'5.256"N • 16°18'10.384"E • 2,5 km z centra Litomyšle

Židovský hřbitovSolomon Bőhm byl v roce 1942 posledním pochovaným na židovskémhřbitově. Nyní téměř zapomenutý hřbitov z roku 1876 leží uprostředluk severně od středu města, kam se dostanete příjemnou procházkous krásnými výhledy po stežníkuna konci Zahájské ulice. Židovskákomunita v Litomyšli byla zcelazlikvidována za druhé světovéválky, hřbitov není udržován a ná-hrobky postupně mizí pod listíma hlínou. Málo navštěvované, alemimořádně působivé místo,ideální pro meditaci a duševní re-laxaci.

Pramen Českých bratří49°52'11.237"N • 16°12'11.599"E9,3 km z centra Litomyšle, za obcí Morašice, směr Újezdec

Růžový paloučekPark porostlý galskými růžemi je přímo nabitý duchovní energií.Magický význam mu přisuzují nejrůznější pověsti, z nichž nejznámějšípopsal Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Podle ní se tu poporážce českého stavovského po-vstání loučili členové Jednotybratrské s vlastí před odchodemdo exilu. Z jejich slz zde měly vy-kvést růže, také tu prý zakopalinikdy nenalezený zlatý kalich. Pa-louček se brání všem narušitelům,růže odtud nelze vzít a přesaditjinam. Podle další pověsti by sezde po velké bitvě mělo sejítsedm králů, kteří na rozkvetlémpaloučku sjednají věčný mír. To se mohlo stát, když se v roce 1994 v Li-tomyšli konalo setkání sedmi středoevropských prezidentů. NávštěvaRůžového paloučku se bohužel nevešla do programu a tak šance nanaplnění pověsti zůstala promarněna. Růžový palouček byl ve druhépolovině 19. století místem mnoha shromáždění. Ze sibiřské mědi,věnované československými legionáři, zde vytvořil památník AloisMetelák. Má tvar čtyřhranného sloupu s kalichovitým vyústěním, nakterém je umístěna zlacená zeměkoule o půlmetrovém průměru.Na všech stranách sloupu jsou reliéfy se symbolickými vyobrazeními,vztahujícími se k Jednotě bratrské. Místo je od roku 1989 kulturnípamátkou a rozhodně stojí za návštěvu, i když je nejvzdálenějšímlázeňským pramenem.

Vaše starosti se v lázních ducha samy nevyřeší, věřte však, žese získaným odstupem, se silou načerpanou v Litomyšli a s pozi-tivním přístupem bude jejich řešení mnohem snazší. Na duševní bázně, v Litomyšli lázně!

www.lazneducha.cz