lovk zrun (Homo habilis) je jedna z lini rodu Homo a hypotetick
pedchdce dnenho lovka, kter il v dob ped 2,7 - 1,5 miliony let na
zem vchodn Afriky. Jeho pojmenovn vychz z doklad, dle kterch na
rozdl od australopithk dokzal nejen pouvat, ale i vyrbt primitivn
nstroje.
Australopithecus je rod vymelch lidoop, kter pat k linii vedouc
k lovku. V pekladu znamen jin opice, protoe il na jihu Afriky.
Pstn kln je univerzln nstroj mandlovho tvaru ze starho a stednho
paleolitu. Byl pouvn k sekn, bodn a ezn. Slouil k prav ulovench
zvat, nebo k oddlen masa od ke. Patil i mezi zbran. Jeho prez je
oboustrann vyklenut, spodn st je tup. Horn st je ostr, hrotitho i
ovlnho tvaru. Dr se v ruce. Tento nstroj je velice symetrick. Nkdy
je t pirovnvn ke kapce vody.
Medvd jeskynn (Ursus spelaeus) je druh medvda, ijcho v Evrop v
obdob pleistocnua vymelho ped koncem posledn doby ledov, asi ped
10-12 tisci lety.
esk nzev medvd jeskynn, je stejn jako latinsk nzev Ursus
spelaeus odvozen z faktu, e se pozstatky po tchto zvatech naly pevn
v jeskynch. Proto se pedpokld, e zve strvilo o mnoho vce asu v
jeskynch, ne jeho dnen ijc pbuzn medvd hnd, kter tato msta vyhledv
pouze pro svj zimn spnek.
Mamut - Mammoth
Mamut (z ruskho ) je vyhynul rod z eledi slonovitch a du
chobotnatc. Mamuti tedy byli podobn dnenm slonm. Mamuti mli dlouh
zahnut kly a seversk druhy dlouh chlupy. V dob ledov obvali severn
oblasti Evropy, Severn Ameriky a severn Asii.
Velikost
Vtinou se mamuti povauj za mnohem vt ne dnen sloni. Tato chyba
dokonce vedla k pouvn slova mamut ve stejnm smyslu jako obrovsk.
Nejvt z mamut, mamut csask (Mammuthus columbi imperator) z
Kalifornie, sice v kohoutku dosahoval vky nejmn 4 metr a mamuti
vili i 6 a 8 tun, ale vtina druh mamut byla velk jen asi jako dnen
slon indick. Na Wrangelov ostrov u beh vchodn Sibie byly tak
nalezeny foslie trpaslich druh mamut.
