Click here to load reader
Upload
others
View
5
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
03.03.2021
1
Technická kybernetika
Identifikace systémů,
algebra blokových schémat
Akademický rok 2020/2021
Připravil: Radim Farana
Obsah
• Linearizace.
• Analytická identifikace.
• Experimentální identifikace.
• Algebra blokových schémat.
• Základní přenosy regulačního obvodu.
2
LinearizaceStatická charakteristika.
Regresní metoda (metoda statistické linearizace).
Nastavíme určitou hodnotu vstupní veličiny a čekáme na ustálení výstupní veličiny, tak
postupně získáme jednotlivé body.
Většina systémů obsahuje hysterezi, proto je důležité získat body nejprve pro
zvyšování hodnot vstupní veličiny.
u
y
03.03.2021
2
Linearizace
Druhou sérii bodů získáme pro zmenšování hodnot vstupní veličiny.
Regresní metoda spočívá v proložení přímky nejpravděpodobnějšími hodnotami.
Minimalizujeme součet kvadrátů odchylek:
2
1
1
N
i
ii ukyS
u
y
iy
ii yu , Předpokládáme normální rozdělení
pravděpodobnosti odchylek
Linearizace
uu, yu – pracovní bod.
uky 1
uii yyy
N
i
iu
N
i
iu
uN
u
yN
y
1
1
1
1
Hledáme koeficient k1, který bude minimalizovat součet kvadrátů odchylek.
min2
1
1
N
i
ii ukyS
uii uuu
Linearizace
Regresní metoda = metoda nejmenších čtverců.
integrál – sčítání spojité, lineární operace,
součet – operace lineární, součet diskrétní,
diferenciace – lineární operace.
*
ik
S
1k *ik
1dk
dS
1k *ik
2
1
2
dk
Sd
1k
03.03.2021
3
Linearizace
))((21
1
1
i
N
i
ii uukydk
dS
N
i
iii ukuy1
2
1 0)(
N
i
i
N
i
ii
u
uy
k
1
2
11
minimum0)(2 2
12
1
2
i
N
i
udk
Sd
min2
1
1
N
i
ii ukyS
Mechanický systém
8
bp
tftxctxbtxm ppp
PPP csbmssF
sXsG
2
1
)(
)()(
Mechanický systém
9
Porovnání se standardním tvarem
12221
sTsT
k
nnn
Pck
11
P
nc
mT
P
Pn
P
P
P
nmc
bc
b
c
m 1
2
12
Na koeficient tlumení má největší vliv viskózní tlumení. Můžeme získat
všechny typy proporcionálních soustav se setrvačností druhého řádu.
PPP csbmssF
sXsG
2
1
)(
)()(
03.03.2021
4
Experimentální identifikace
10
Pokud regulovaná soustava je nekmitavá proporcionální a má přechodovou
charakteristiku hS(t) pak nejjednodušší identifikační metoda spočívá v určení
doby průtahu Tu a doby náběhu Tn na základě úseků, které vytne tečna vedena
inflexním bodem na časové ose a ustálené hodnotě hS(∞). Součet obou dob je
doba přechodu Tp. Náhradní přenos má pak tvar
)(thS
t0 Tu Tn
Tp
S
)(Sh
sT
n
Su
sT
ksG
e
1)(
1
Experimentální identifikace
11
Použijí-li se pro experimentální identifikaci doby t0,33 a t0,7 (obr. 4.14b), pak
lze použít náhradní přenos proporcionální regulované soustavy se setrvačností
1. řádu a dopravním zpožděním
sTS
d
sT
ksG 1e
1)(
1
1
,498,0498,1
,245,1
7,033,01
33,07,01
ttT
ttT
d
t 0 t0,33
S
)(Sh
t0,7
)(7,0 Sh
)(33,0 Sh
)(thS
příp. náhradní přenos proporcionální regulované
soustavy se setrvačností 2. řádu a dopravním
zpožděním
sTS
d
sT
ksG 2e
12
2
1
.937,0937,1
,794,0
7,033,02
33,07,02
ttT
ttT
d
Experimentální identifikace
12
Identifikaci nekmitavých integračních regulovaných soustav s přenosem
sTS
d
sTs
ksG 1e
)1()(
1
1
lze provést na základě jejich přechodových charakteristik hS(t). Fyzikální rozměr
koeficientu přenosu k1 je dán poměrem fyzikálního rozměru výstupní veličiny
yS(t) = hS(t) k fyzikálnímu rozměru akční veličiny Δu(t) násobeného rozměrem
času.)(thS
t0
k1
)( 1 uk
Td1+T1
1Td1
03.03.2021
5
Algebra blokových schémat
Velikou výhodou popisu vlastností lineárních dynamických
členů pomocí přenosů je možnost používání blokových
schémat, ve kterých každý člen je vyjádřen blokem s vepsaným
přenosem, sčítání či odčítání veličin je vyjádřeno sumačním
uzlem, a větvení veličin informačním uzlem.
13
U s( )G s( )
Y s( )
a) b)U s1( )
U s2( )
U s3( )
Y s( ) Y s( )
c) Y s( )
Y s( )
Y s( )
Vyjádření: a) dynamického členu blokem, b) sčítání či odečítání veličin
sumačním uzlem, c) větvení veličin informačním uzlem
Algebra blokových schémat
14
Pro blok platí
)()()( sUsGsY
pro sumační uzel
)()()()( 321 sUsUsUsY
Ze sumačního uzlu může vycházet pouze jeden výstup.
Vyplněný segment vyjadřuje znaménko minus. Někdy místo
vyplněného segmentu se znaménko minus napíše u příslušné
veličiny
Sériové zapojení
15
Pro sériové zapojení bloků platí
)()()()()(
)(
)()()(
)()()(
)()()(
321
11
122
23
sGsGsGsGsU
sY
sUsGsX
sXsGsX
sXsGsY
U sériového zapojení platí, že výsledný přenos je dán součinem
jednotlivých přenosů (na pořadí nezáleží).
03.03.2021
6
Paralelní zapojení
16
G s1( )Y s1( )
Y s( )
G s3( )
U s( )G s( )
Y s( )Y s2( )
G s3( )Y s3( )
U s( )
U s( )
U s( )
G s2( )
Pro paralelní zapojení bloků platí
)()()()()(
)(
)()()(
)()()(
)()()(
)()()()(
321
33
22
11
321
sGsGsGsGsU
sY
sUsGsY
sUsGsY
sUsGsY
sYsYsYsY
U paralelního zapojení platí, že výsledný přenos je dán součtem
jednotlivých přenosů s uvažováním příslušných znamének u
součtového uzlu.
Zpětnovazební zapojení
17
G s1( )U s( ) X s1( ) Y s( )
G s2( )
U s( )G s( )
Y s( )
X s2( )
±
PŘÍMÁ VĚTEV
ZPĚTNOVAZEBNÍVĚTEV
Zpětnovazební zapojení bloků je velmi důležité celou teorii
automatického řízení. Platí pro něj vztahy
)()(1
)()(
)(
)(
)()()(
)()()(
)()()(
21
1
22
21
11
sGsG
sGsG
sU
sY
sYsGsX
sXsUsX
sXsGsY
U zpětnovazebního zapojení je výsledný přenos dán přenosem v přímé
větvi podělený záporným (u kladné zpětné vazby), resp. kladným (u
záporné zpětné vazby) součinem přenosů v přímé i zpětnovazební větvi
zvětšeným o jedničku.
Základní úpravy blokových schémat
18
Přesunutí informačního uzlu před blok
GY
Y
U
G
Y
Y
UG
Přesunutí informačního uzlu za blok
YUG
U
YU
U
G
1G
03.03.2021
7
Základní úpravy blokových schémat
19
Přesunutí sumačního uzlu před blok
YG
U2
U1
Y
U2
U1G
1G
Přesunutí sumačního uzlu za blok
YG
U2
U1
YG
U2
U1
G
Základní úpravy blokových schémat
20
Přesunutí bloku z paralelní větve
U Y
G2
G1
U YG2 G1
1G2
Přesunutí bloku ze zpětnovazební větve
U Y
G2
G1
U YG2 G1
1G2
Příklad 1
21
Blokové schéma je třeba zjednodušit za předpokladu, že za výstupní
veličiny jsou uvažovány obrazy Y a E.
Z důvodu jednoduchosti a přehlednosti u přenosů a obrazů veličin není
uváděna nezávisle proměnná – komplexní proměnná s.
W G R
Y
V
G S
G MČ
G P
E
03.03.2021
8
Řešení příkladu 1a
22
a) Nejdříve předpokládáme, že výstupní veličina je Y a vstupní veličina
W, a proto uvažujeme V = 0. Postupná úprava a zjednodušení blokového
schématu je:
YRG SG
W
MČG
SRGGW Y
MČG
Z posledního schématu již plyne výsledný přenos
MČSR
SRwy
GGG
GGG
1
Získali jsme přenos řízení uzavřeného regulačního obvodu.
Řešení příkladu 1a
23
Nyní jako vstupní veličina je uvažována V a výstupní Y.
GS GMČ
V Y
GR
GP
GS GMČ
V Y
GR
GP
G G GR S MČ
V YGP
Vstupní veličina W = 0 a
sumační uzel se
znaménkem minus se
přesune
Výsledný přenos má tvar
(na pořadí přenosů
v součinu GRGSGMČnezáleží)
MČSR
Pvy
GGG
GG
1
Získali jsme přenos poruchy uzavřeného regulačního obvodu.
Řešení příkladu 1a
24
Pro výstupní veličinu Y platí rovnice VGWGY vywy
které odpovídá zjednodušené blokové schéma
Gvy
GwyW
V
Y
03.03.2021
9
Řešení příkladu 1b
25
b) Nyní předpokládáme, že výstupní veličina je E. Pro vstupní veličinu
W za předpokladu V = 0 je výchozí blokové schéma:
pro vstupní veličinu V za předpokladu W = 0 je výchozí blokové
schéma:
GMČ GR
W E
GS
GMČ GR
V E
GS
GMČGP
Řešení příkladu 1b
26
Pro obě bloková schémata lze napsat výsledné přenosy přímo
MČSR
weGGG
G
1
1
MČSR
MČPve
GGG
GGG
1
Pro výstupní veličinu E platí rovnice
VGWGE vewe
Gve
GweW
V
E
Získali jsme odchylkový přenos řízení a odchylkový přenos poruchy.
Příklad 2
27
Pro následující zapojení je třeba určit výsledný přenos Gwy
GK
GRW
GSY
03.03.2021
10
Řešení příkladu 2a
28
Sumační uzel mezi bloky s přenosy GR a GS se postupně přesune tak,
aby pak již bylo možné jednoduše určit hledaný přenos Gwy.
Na základě pravidel pro paralelní a zpětnovazební zapojení lze psát
GRW
GSY
G
GK
R
GRW
GSY
G
GK
R
SR
SRSK
SR
SR
R
Kwy
GG
GGGG
GG
GG
G
G
W
YG
111
Řešení příkladu 2b
29
Výsledný přenos Gwy můžeme získat ještě snadněji. Blokové schéma
upravíme
GK
GRW
GSY
W
WGG
GGGGW
GG
GGW
GG
GGY
SR
SRSK
SR
SK
SR
SR
111
Pro výstupní veličinu Y (tj. její obraz) platí
Otázky?
30