Prezentace Linuxu

Linux Fedora

Prezentace Linuxu1

Zameno na distribuci

Prezentace Linuxu

2

Pehled distribuc3Zdroj: http://www.linux.cz/

Zkladn popis

Pehled distribuc4Zdroj: http://www.linux.cz/Distribuce pro pokroilej uivatele

Tyto distribuce jsou rozshlej, jsou ureny pro pokroilej uivatele, kte dobe zvldaj administraci Linuxu z pkazov dky a jsou obeznmeni s architekturou a strukturou Linuxu.

Vhody operanho systmu Linux5 Modern operan systm Bez vir a spywaru Zcela ovladateln Kancelsk nstroje (Office) Velk mnostv aplikac Variabiln a pizpsobiteln Vceuivatelsk a vcelohov Vzdlen sprva a pouit Kvalifikovan podpora a dokumentace Dostupn v etin Pro vechny zdarmaZdroj: http://www.linux.cz/

Vhody operanho systmu Linux6 Modern operan systmZdroj: http://www.linux.cz/Linuxje modern operan systm (OS), jehoovldn je stejn pvtiv jako u jinch systma kterobsahuje velk mnostv ovladapro nejrznj standardizovan hardware.Najdete v nm podporu pro irokou kluUSBzazen, podporu Bluetooth a IrDA, akcelerovanch grafickch karet (nVidia,ATIa dal), disk SATA i ATA, vypalovacch mechanik a mnohho dalho. Linux byl prvn dostupn operan systm bc na PC v 64bitovm mdu a bn podporuje vceprocesorov potae.Vhody operanho systmu Linux7 Bez vir a spywaruZdroj: http://www.linux.cz/Na Linuxu nen zpravidla nutn pouvatdn komplikovan zabezpeovac nebo antivirov systm.Linux je sm o sob velmi dobe zkonstruovn a odolv mnoha znmm bezpenostnm komplikacm (nap.virm). Aktualizace systmu jsou dostupn zdarma a vas kadmu bez rozdlu.

Vhody operanho systmu Linux8 Zcela ovladatelnZdroj: http://www.linux.cz/Linuxneodesl dn citliv informacebez vaeho vdom. V naprost vtin ppadsystm nevyaduje restartk projeven zmn.Chovn Linuxu je za kadch okolnost pedvdateln, ovladateln a dohledateln. S Linuxem se nedostanete do situace, kdy byste nemohli pijt na to, co a jak systm nebo aplikace dl. Vechny sluby, kter na systmu b, mte pln pod kontrolou.

Vhody operanho systmu Linux9 Kancelsk nstroje (Office)Zdroj: http://www.linux.cz/Mezi aplikacemi kad vt linuxovdistribucenajdetekancelsk balk, tzv. office.Nejastji se pak jedn oOpenOffice.org, obsahujc vechny kancelsk nstroje, na kter jste zvykl -editor text(Write),tabulkov procesor(Calc), nstroj protvorbu prezentac(Impress),grafick editor(Draw),editor matematickch rovnic(Math) a v nejnovj verzi idatabzi(Base).

Vhody operanho systmu Linux10 Velk mnostv aplikacZdroj: http://www.linux.cz/V kad linuxov distribuci naleznetevelk mnostv nejrznjch aplikac.Prohlee internetu,pehrvae multimdi, kancelsk software,potovn klienty, nejrznj editory (vetngrafickchi3D), programovac nstroje (IDE, kompiltory), komunikan nstroje (ICQ, Jabberapod.), hry a dal - kter jsou schopny uspokojit vechny bn poteby pi prci s potaem. Pesto vs ale neomezuje pouze na tyto jako jedin mon, ale umouje vm vybrat si ty, kter vm nejvce vyhovuj. Naprost vtina tchto aplikac je k dispozici zcelazdarma.Pokud hledte vhodnou nhradu aplikac zkuste se podvat do natabulky ekvivalentnch aplikac.

Vhody operanho systmu Linux11 Variabiln a pizpsobitelnZdroj: http://www.linux.cz/Linuxlze vkonov i vzhledov pizpsobitkadmu poadavku.

Linux je mon pouvat na velkm mnostv zazen odPDA, pes notebooky, stoln potae a po specializovan servery. Dky jeho zaloen vak nen poteba se na kadm uit novmu zachzen. Stle se jedn o principiln stejn systm.Flexibilita Linuxu umouje, e pi zmn hardwaru nebo celho potae nemuste peinstalovvat cel systm.

Vhody operanho systmu Linux12 Vceuivatelsk a vcelohov Zdroj: http://www.linux.cz/Nemuste se pihlaovat a odhlaovatpi administraci systmu.Pracovat me i nkolik lid najednou.

Na Linuxu me existovat a pracovat velk mnostv uivatel, a to i zrove. Uivatel mohou sdlet stejnou plochu, stejn tak jako mt svoji plochu zcela oddlenou. Pi administraci systmu nen teba se odhlaovat a znovu pihlaovat, i kdy bn nepracujete jako administrtor. Na Linuxu me bet zrove velk mnostv aplikac od rznch uivatel.

Vhody operanho systmu Linux13 Vzdlen sprva a pouit Zdroj: http://www.linux.cz/Na Linuxuje mon pracovat vzdlen, a to mnoha rznmi zpsoby.Z pkazov dky, v kompletnm grafickm rozhran, nebo sputnm konkrtn aplikace. Pomoc vzdlen sprvy vm v zkuenj kolega nebo kamard me snadno pomoci s kadm problmem, kter ete. V rmci Linuxu si mete na svm potai spustit nejrznj druhy slueb jako nap. webov (HTTP) nebo souborov (FTP) server. Nikdo vs vak nenut tyto sluby poutt a vyuvat.

Vhody operanho systmu Linux14 Kvalifikovan podpora a dokumentaceZdroj: http://www.linux.cz/S Linuxem pracuje na celm svt velk mnostv lid, vetn odbornk, kte jsou ochotni se s vmi podlit o svoje zkuenosti.Vtinu dokumentace naleznete na internetu.A to a u v rmci rznch strnek, v diskusnch frech nebo v nejrznj veejn publikovan dokumentaci, kter je mnohdy u soust vaeho systmu. een vtiny svch problm tak naleznete na internetu, nemuste se nikde doproovat, za nic platit. Odmnou vem ostatnm bude to, e jednou vy pomete eit stejn problm nkomu jinmu. Podporu si ale samozejm mete i koupit jako slubu.Vhody operanho systmu Linux15 Dostupn v etinZdroj: http://www.linux.cz/Vtina aplikacna vs bude mluvit esky.

A je anglitina hlavnm pouvanm jazykem, Linux je tzv. mezinrodn. To znamen, e v jedn instalaci mete mt nainstalovan jak kompletn esk, tak nap. i nmeck i hebrejsk prosted.

Mezi jazyky a prostedmi se lze libovoln pepnat.

Vhody operanho systmu Linux16 Pro vechny zdarma V podstatvechny linuxov distribuce jsou k dispozici zdarma, protoe se jedn osvobodn software.Nejsnadnji dostupn jsou ve formCDneboDVDobraz, kter lze sthnout z internetu. Mnohdy si vak mete objednat dodn a dom, a to za cenu potovnho a cenu mdia. Nebo si mete koupit krabicov verze, kter za mrn vy cenu pidvaj k samotnmu systmu rzn bonusy, jako jsou titn pruky, podporu apod. Pokud chcete, je mon Linux, s clenou podporou a doplky, zakoupit u specializovanch distributor. Je vak na vs, zda hodlte za podporu platit. Systm samotn je vdy, jakotosvobodn software, zdarma. U nebudete muset pemlet nad leglnost softwaru nebo vhrkami odBSA. Nebudete potebovat registran kl ani ovovn pravosti. Budete moci vyuvat vhody leglnhoOSbez jakchkoli obtujcch omezen.Zdroj: http://www.linux.cz/

Portable Linux17

http://www.stanford.edu/~pgbovine/cde.htmlhttp://www.portools.com/http://www.afterdawn.com/software/general/download_splash.cfm/vlc_linuxhttp://portablelinuxapps.org/Projekty portable software zpstupuj nkter bn aplikace na penositeln zazen (USB flash disk, USB disky, CD, DVD apod.). Tyto programy jsou tedy alternativou pro uivatele, kte potebuj pracovat na cestch, ale na potach, kter jej neobsahuj nebo kam je nen mon bnm zpsobem nainstalovat. Bez prtah tak mte k dispozici nejen program, na kter jste zvykl, ale i sv nastaven.

Zdroj:

http://technet.idnes.cz/software.aspx?r=software&c=A060117_205840_software_dvr

Linux Fedora18

Fedoraje kompletn operan systm Linux (tzv. distribuce), kter vznikla jako nekomern odno Red Hat Linuxu. Vyvj ho komunita vvoj za podpory firmy Red Hat. Na zklad Fedory pak Red Hat pipravuje sv komern distribuce Red Hat Enterprise Linux. Fedora je znma svou pokrokovost a zpravidla pin v kad verzi nkolik zsadnch novinek. Distribuce je znan univerzln, se znatelnm zamenm na pouit na osobnch potach.Zkladn charakteristika distribuce

Univerzln pouiteln Linuxov distribuce vhodn i pro zanajc uivatele Dostupn zdarma pro vechny hlavn platformy x86 (PC), x86_64 (AMD64, Intel Core 2), PowerPC (star Mac, ale i jin) Kvalitn integrovan desktopov prostedGnome,KDE,Xfce Mnostv voln dostupnch aplikac pmo v distribuci - vetnOpenOffice.orga vvojovho prosted Eclipse 3D efekty a prhlednost grafickho rozhrann NTFS, WIFI, prce nkolik uivatel narz a jejich rychl pepnn distribuce soustedc se na nov a vvojov technologieLinux Fedora19

Instalace Fedory na lokln disk

Instalace Fedory na USB diskFedora vs Ubuntu

Test

bootovac CDhttp://fedora.cz/20

http://forum.fedora.cz/

http://tucnak.info/

Diskusn frahttp://linuxexplore.wordpress.com/

Fedora - manul21

ke staen

ke staen

Fedora 1522Fedora23

Kancelsk balk Open Office je dostupn i v systmu Linux, navc v penosn verzi (portable). Na obrzku je sputn z USB disku.

esk strnky vnujc se Linuxu24 Root AbcLinuxu Linuxsoft Linuxzone

Zklady prce se systmem25Od zatku je Linux koncipovn jako vceuivatelsk operan systm, s clem umonit pstup vce uivatel k jednomu potai. Uivatel pistupuje k potai pomoc terminlu - neinteligentn "zobrazovac zazen. Stisky klvesnice jsou peneny do vzdlenho potae a zpt je odeslna odezva, kter se zobraz na obrazovce. Uivatelsk ty (user account)et jednoznan definuje uivatele a jeho pracovn prosted ty se zapisuj do souboru /etc/passwd

Uivatelsk et obsahuje tyto poloky: uivatelsk jmno (login name) skupina 3-8 znak heslo (password) je uloeno v zakdovan podob v souboru /etc/passwd heslo m mt alespo 6 znak, rozliuj se mal a velk psmena uivatelsk slo UID (user identification) primrn skupina GID (primary group identification) kad uivatel je lenem alespo jedn skupiny uivatel. lenstv v dalch skupinch je uloeno v souboru /etc/group Pepnn mezi skupinami je pkazem newgrp Zkladn pojmy

Zklady prce se systmem26Doplujc uivatelsk daje

jmno, pjmen,... domovsk adres (home directory) absolutn cesta k adr., kt. se nastav jako bn shell jmno a cesta k souboru, kter se spust jako shell (interpret pkaz), pokud nen jinak uvedeno pouije se /bin/sh

superuivatel - root, uivatelsk slo (UID) 0

Zkladn pojmy

Pihlen do systmu 27login: - zadat jmno tu, zadvat malmi psmeny !! Password: - zadn hesla k tu

po spnm pihlen se vype info o ase poslednho pihlen

dle se nastav: UID, GID, promnn HOME, PATH, SHELL, TERM, MAIL, LOGNAME, nastav se domovsk adres, spust se shell a vypisuj se zprvy sprvce systmu ze souboru /etc/motd

Zmna hesla se provd pkazem passwd

Odhlen ze systmu pkazem exit nebo logout

Zkladn pojmy

Zadvn pkaz shellu28Shell vypisuje vlastn prompt a oekv pkazy.

Dlaj se rozdly mezi malmi a velkmi psmeny !!!

Pkazy lze zadvat do zsoby, pkazy se pamatuj pkaz se odele klvesou ENTER Posledn znak se mae spec. znakem erase, dek se mae znakem kill (^U) Nastaven spec. znak pro terminl zjistme pkazem stty -a Bc proces nsiln ukonme znakem intr (^ C nebo klvesa DEL) Vstup z klvesnice ukonme znakem eof (^ D) Vstup na obrazovku se zastav znakem stop (^ S), obnov se znakem start (^ Q) Speciln znak susp pozastav bc proces (^ Z), Obnoven procesu provedeme pkazem fg

Zkladn pojmy

Npovda 29UNIX je vybaven sadou manulovch strnek npovdu k pkazu vypeme pkazem man pkaz

Vechny odkazy na zadan text zjistme pkazem apropos text

Vstupy a vstupy pkaz kad proces m v UNIXu automaticky pstup ke tem zvltnm souborm :

standardnmu vstupu (0) standardnmu vstupu (1) standardnmu chybovmu vstupu (2) Zkladn pojmy

Procesy 30V UNIXU mohou soubn bet stovky proces. Od jednoho programu me v jednom okamiku bet vce kopi jako procesy (dynamick bc instance programu). Kad proces je jednoznan identifikovn slem procesu PID. Proces 0 se vytvo pi zavdn systmu a nic nevykonv - idle task Proces 1 se nazv init a je pedkem kadho z proces.

Informace o procesech se vype pkazem: ps (s parametrem -ax se vype info o vech procesech) ps -ax procesm poslme signly pkazem

kill kill -9 pid ukon proces Zkladn pojmy

Systm soubor 31Fyzickch zpsob ukldn soubor existuje vce:

BSD - systm 4,2 Sum Microsystems - ext2fs Oper. systmy typu UNIX nezapisuj data na disk v okamiku vydn poadavku k zpisu, ale a pozdji, v systmu b dmon (proces ekajc v pamti na uritou udlost - nco jako TSR), kt. tento zpis zajiuje. Adrese a soubory DOS pevzal souborov systm od UNIXu jsou vak tyto rozdly: Jmno souboru je max. 255 zn. Rozliuje se mezi malmi a velkmi psmeny. Jmno souboru sm obsahovat libovoln znaky, teka je jako kad jin znak, me obsahovat i mezeru. Zvltn vznam maj soubory zanajc tekou (nap .profile), jsou obdobou skrytch soubor z DOSu adrese se v zpisu cesty oddluj normlnm lomtkem "/" Pojmy aktuln, koenov adres, absolutn cesta, relativn cesta - maj stejn vznam jako v DOSu. Adres automaticky obsahuje dv poloky: . aktuln adres, .. nadazen adr. Zkladn pojmy

Pkazy pro prci s adresi: 32pwd - vype cestu k aktulnmu adresi cd - zmna aktulnho adrese, bez parametr nastav adres domovsk mkdir - vytvoen adr. rmdir - zru zadan przdn adr. rm - zru soubor. cp - kopruje soubor mv - pesune soubor (pejmenuje) Zkladn pojmy

Reprezentace souboru na disku 33Informace o souborech jsou soustedny do tzv. seznamu i-uzl (i-node). Jeden soubor je popsn prv jednm i-uzlem.

i-uzel obsahuje:

diskovou adresu uloen dat velikost souboru na disku neobsahuje jmno souboru Zkladn pojmy

Reprezentace adrese na disku 34Adres je zvltn ppad souboru:

Obsahuje jmno souboru a slo i-uzlu. Koenov adr. je adres jako kad jin. Na soubor obsahujc poloky koenovho adrese ukazuje vdy i-uzel 2 Na jeden fyzick soubor na disku me ukazovat vce ne jedno jmno. V systmu UNIX mme vdy pouze jeden koenov adres - jeden logick adresov strom, i kdy je pipojeno vce fyzickch disk. Zkladn pojmy

Odkazy 35Odkaz (link), v kadm i-uzlu je uloen poet odkaz. Na tento i-uzel pi vytvoen novho souboru se do i-uzlu tohoto souboru ulo 1 Je mono vytvoit dal odkaz na tato data pod jinm jmnem - pkazem ln

ln existujc soubor nov odkaz - ln jmno1 jmno3

Podrobnj informace tkajc se do souboru zskme pkazem: ls -l

pst. prva 2 vlastnk skupina velikost datum jmeno1 pst. prva 2 vlastnk skupina velikost datum jmeno3

Vechna jmna si jsou rovnocenn. Pkaz rm zru jmno (odkaz na i-uzel) a v i-uzlu sn poet odkaz o 1, pokud m poet odkaz hodnotu 0, i-uzel zru. Tmto odkazm se k tvrd odkazy (hard link) - na rozdl od symbolickch odkaz tvrd odkazy je mono tvoit pouze v rmci jednoho fyzickho systmu soubor. Nov vytvoen odkaz nle vlastnku souboru bez ohledu na to, kdo odkaz vytvoil. Zkladn pojmy

Odkazy a adrese 36Vytvome-li nov adres , vytvo se jeho i-uzel a dv adresov poloky (. a ..). Toto jsou tvrd odkazy na vlastn i-uzel a na i-uzel nadzenho. Adr. sla i-uzl se jmny adres zjistme pkazem: ls -ild Symbolick odkazy Pouvaj se astji ne tvrd odkazy. Pkazem ln -s vytvome symbolick odkaz jmno2 nsledovn: ln -s jmno1 jmno2 tuto situaci lze zobrazit nsledovn: Pouit symbolickho odkazu znamen textovou nhradu jmna odkazu jeho obsahem pklad : ln jmno2 jmno3 nsledovn pkaz: rm jmno2Zkladn pojmy

Speciln soubory 37Speciln soubor pedstavuje rozhran ovladae zazen. Ovladae (drivery) zazen jsou soust jdra systmu a byly do nj zaazeny v prbhu kompilace. Speciln soubor ukazuje na i-uzel dvou monch typ:

i-uzel pro blokov zazen i-uzel pro znakov zazen blokov zazen

(block device) zazen s pmm pstupem, kter penej data po blocch (disk). Znakov zazen (character device) penej data po znacch (sriov linka). Rozhran jdra vi ovladam zazen popisuje tabulka blokovch a tabulka znakovch zazen. Administrtor vytv speciln soubor pkazem

mknod: mknod /dev/ttyS1 c 4 65

Pkaz vytvo speciln soubor ttyS1 v adr. /dev, ur, e jde o znakov zazen (c), tomuto zazen je pidleno hlavn slo (major number) 4 vedlej slo (minor number) 65. Hlavn slo koresponduje s pslunm zznamem v tabulce zazen a vedlej slo indikuje jednotku zazen. Speciln soubor se zpravidla umisuje do adrese /dev. Zkladn pojmy

Speciln soubory 38Pklad typickch spec. soubor v Linuxu:

/dev/console konzole potae (obrazovka a klvesnice) /dev/fd0 disketa . 0 /dev/hda1 prvn IDE disk a jeho prvn oblast /dev/lp1 paraleln rozhran odpovdajc LPT1 /dev/tty1 prvn virtuln konzola Pojmenovan roura (FIFO)

Pojmenovan roura (pipe) pat mezi speciln soubory. Pouv se pro penos dat a synchronizaci mezi dvma procesy. Struktura je frontou FIFO. Rouru vytvme pkazem:

mknod jmno p mknod trubka p

vyzkoume:

man mknod > trubka & pesmrovn vstupu do trubky more trubka rm trubka Zkladn pojmy

Struktura systmu soubor a superblok39Kompletn systm soubor obsahuje tyto komponenty:

zavdc blok - me obsahovat zavdc program superblok - popisuje systm soubor seznam i-uzl datov bloky Struktura typickho adresovho stromu

sten obecn pehled:

/ koen adr. stromu /vmlinuz, /linux, /unix soubor s obrazem jdra systmu zavdnho do pamti /bin obsahuje zkladn pkazy a systmov pkazy /boot obsahuje programy nezbytn pro zaveden OS /dev adres specilnch soubor /etc adres vtinou konfiguranch soubor /home adres domovskch adres uivatel /lib adres sdlench knihoven a modul jdra /mnt pomocn adr. pro doasn pipojovn jinch syst. soubor /proc /root domovsk adr. uivatele rootZkladn pojmy

40/sbin adres se syst. programy nezbytnmi pro zaveden a zkl. drbu systmu /tmp veejn adr. pro pomocn doasn soubory /usr adres se soubory, kt. jsou typicky nemnn a nejsou potebn pro zaveden syst.

bin dal, pevn uivatelsk programy etc konfig. adr. pro programy uloen v systmu soubor /usr include hlavikov .h soubory pro C peklada lib knihovny a kompiltory, pp. spustiteln soubory local programy lokln instalovan v rmci instituce man manulov strnky sbin syst. programy src zdrojov soubory X11 X-Windows /var pracovn a administrativn soubory systmuZkladn pojmy

Struktura systmu soubor a superblokPstupov prva41 Zkladn pojmy pro vlastnka souboru pro skupinu vlastnka pro ostatn informace zapsan v i-uzlu pro vyhodnocen pstupovch prv:

vlastnk souboru - slo UID uivatele, kt. soubor vytvoil skupina vlastnka - seln GID skupiny, do kter byl uivatel v okamiku vytven souboru pihlen

pstupov prva - jsou uloena ve 12 bitech

Pstupov prva se specifikuj pro 3 rzn kategorie:

vlastnk (user) - co s objektem me vlastnk provdt skupina (group) - co s objektem mohou provdt uivatel skupiny, jej GID je zapsno v i-uzlu ostatn (others) - co s objektem mohou provdt ostatn

Pstupov prva42 Zkladn pojmyVe vech vlastnickch skupinch je mono povolit nebo zakzat stejn operace rwx.

Rozliujeme, zda jde o soubor nebo adres.

Pro soubor se operace definuj nsledovn: r soubor je povoleno st w do souboru je povoleno zapisovat x soubor je povoleno spustit

Pro adrese: r adr. je povoleno vypsat w do adr. je povoleno zapisovat, vytvet a ruit soubory x do adr. je mono vstoupit (pomoc cd), lze zpstupnit i-uzly soubor, na kt. adr. odkazuje

Zjitn pstupovch prv pkazem ls -l soubor .... vpis tohoto typu: -rwxr-x--x 1 novak student .... minus na za. uruje, e jde o soubor prvn trojice (rwx) uruje pstupov prva pro vlastnka druh trojice (r-x)uruje prva pro skupinu tet trojice (--x)uruje prva pro ostatn

Pstupov prva43 Zkladn pojmyPstupov prva adrese zjistme pkazem: ls -ld adres vsledek: drwxr-x--x 2 novak student ... znak d oznauje, e jde o adres

Pklady vyhodnocovn pstupovch prv:

vytvoit soubor mohu v adresi, do kterho mm prva (w) a (x) zruit soubor libovolnho vlastnka mohu v adresi, kam prva (w) a (x) st soubory mohu tehdy, pokud mm prvo vstupu (x) do adrese a prvo ten (r) souboru zapisovat do souboru mohu tehdy, pokud m prvo vstupu (x) do adrese a prvo zpisu (w) do souboru spustit soubor mohu tehdy, pokud mm prvo vstupu (x) do adrese a prvo spustit (x) soubor.

Soubor po sputn b pod UID toho, kdo jej spustil. Zdroj: http://www.gybon.cz/~rusek/vyuka/linux.html

Doporuen virtuln stroj44

VMware Server je aplikace pro vytvoen virtulnho potae, na kter lze nainstalovat libovolnou verzi systm Windows, Linux, MS-DOS a dal operan systmy. Program disponuje tak technologii, kter mu umouje optimalizovan vyuvat vce procesor.VMware Player slou ke spoutn pedem pipravench virtulnch systm v jednom PC. Virtuln stroj lze pipravit napklad v aplikaci VMware Workstation. Sputn systmy nelze upravovat i nastavovat, ale lze je vyut pro testovn softwaru v jinch operanch systmech, apod.VMware WorkstationAplikace umoujc sputn vce operanch systmu souasn na jednom potai. Na potai b jako zkladn operan systm Windows a uivatel m monost nainstalovat jakkoliv operan systm od MS-DOS 6.0, pes Win98 a Win2000, Linux a po Novell. Tyto systmy se spout zvl v samostatnm okn. Ped staenm je teba se zaregistrovat.http://www.slunecnice.cz/vyhledavani/?qs=vmware&search.x=0&search.y=0&search=Vyhledat1)2)Doporuen virtuln stroj45

VMware WorkstationFedora 15

WindowsDoporuen virtuln stroj46

Virtualizace s pomoc VMwareKrok jedna: tvome virtuln PC VMware WorkstationK vytvoen virtulnho PC potebujeme zmnn programVMware Workstationa libovolnou linuxovou distribuci. V na ukzce nm k tomuto elu poslou distribuceFedora. Instalace virtualizanho programu je snadn, bohuel nen zdarma a a se vs bude dotazovat na sriov slo, sta kliknout na poloku SKIP. Program se pak ji spust a budete ho moci 30 dn pouvat. Pro vytvoen virtulnho potae, klikneme na hlavn obrazovce na poloku New virtual Machine. Na dal obrazovce nechme zakrtnuto typycal a pokraujeme. Nyn vybereme cestu k linuxov distribuci, kterou jsme si sthli. Dle se pak ji sta proklikat nkolika okny, ve je ji v zkladu dobe pednastaveno. Virtuln pota tak mme vytvoen a mme dv monosti. Bu ho meme spustit pmo v programuVMware Workstation, kter nm ale za 30 dn vypr, i ho spustit ve voln staitelnm programuVMware Player. K naemu elu zvolme radji monost druhou.


Virtualizace s pomoc VMwareKrok dva: spoutme virtuln PC VMware PlayerKde sputn PC vytvoenho v prvnm kroku nm poslou druh program, nazvanVMware Player. Jeho instalace je opt nenron, bohuel ped n musme z potae odstranit program z VMware Workstation. To ale nevad, virtuln PC mme vytvoen a tak tento program nebudeme ji dle potebovat. A budeme mt nainstalovanVMware Player, meme se pustit do provozu virtulnho potae. Nahoe v okn VM Playeru vybereme ikonu s obrzkem pooteven sloky (open) a najdeme n adres s vytvoenm virtulnm potaem. Tam vybereme soubor s koncovkou VMX a klikneme na OK. Virtuln pota by se nm ji ml spustit. V programu VMware Player nen teba nic nastavovat a meme se ji pmo pustit do instalaceLinuxu!


Virtualizace s pomoc VMwareKrok ti: instalujeme Linux FedoraPokud jste zvldli prvn dva kroky, tet ji pro vs bude hrakou. Po sputn virtulnho PC by se nm ml zat instalovatLinux. Prvn obrazovka je v anglitin, nen vak dvod vet hlavu. Prostm stiskem klvesy F2 si mete z nabdky jazyk zvolit etinu. Dle se pak sta proklikat nkolika okny a je to. Pokud si nebudete jisti, jak naloit s rozdlenm disk, nechte oznaenou volbu asistovan pout cel disk. Jinak ji sta zhruba pl hodiny pokat aLinuxse vm bez problm nainstaluje. Distribuce Fedory je navc velice hezky graficky zpracovan a ve vtin vc podobn Windows. V zkladu navc obsahuje spousty program, napklad pro pravu obrzk i program pro komunikaci nejen po ICQ. S internetem byste tak problm mt nemli,VMware Playervs automaticky spoj s vam internetem ve Windows.


Virtualizace s pomoc VMwareVhody a nevhodyVhody jsou celkem jasn. Mete si zcela beze strachu zaexperimentovat s jakmkoli operanm systmem. Vae innost v nm nijak neovlivn chovn vaeho hlavnho operanho systmu a vy si ho tedy nepokodte, tak jak by se to mohlo stt pi klasick instalaci na pevn disk. Pro testovn i ozkouen novch vc je tak een od firmy VMware zcela ideln. Nevhod pak ani nen tolik, kolik by se mohlo zdt, vlastn jen jedna. Nronost na vkon PC a msto na disku je zcela zvisl na tom, kter operan systm chcete virtualizovat. Lokalizace do etiny sice chyb, ale to lze programu odpustit, nebo vc, kter budete potebovat peloit, je naprost minimum.Suma sumrumChcete-li si vyzkouet Linux i jin operan systm, een od spolenosti VMware vm k tomu skvle poslou. VerzeWorkstation, kter slou pro tvorbu virtulnch pota, sice nen zdarma, ale d se nahradit produktem opt od stejn firmy, VMware Server. Hledte-li cestu, jak bezbolestn a snadno vyzkouet jin operan systmy,VMware WorkstationaVMware Playervm k tomu skvle poslou.


Alternativn program

Microsoft Virtual PC 2007Microsoft Virtual PC 2007je aplikace pro vytvoen nkolika virtulnch PC v jednom potai, kter emuluj i hardware ve skutenm potai. Takto vytvoen virtuln PC lze vyut pro instalaci jinch operanch systm (MS-DOS, Windows, OS/2), testovn program, spoutn starch aplikac apod.

Sthnout program Microsoft Virtual PC 2007

Velikost: 29,69 MBLicence: MS EULAPodporovan jazyky: anglitinaOperan systmy: Vista-32, Win XP, Win 2000, Win 2003

Documents

Prezentace Linuxu