Marketing území

Ing. Michaela Holá 1, doc. Ing. Vít Hromádka, Ph.D. 2

Abstrakt

Základy marketingu území se vyvíjí již od 19. století, kdy se města snaží nalákat příliv nových obyvatel, turistů nebo investorů. Od konce 20. století se přechází ke konzistentnímu a integrovanému přístupu k řešení problémů měst. Městský marketing byl k rozvoji dovedenzměnami v oblasti politiky, demografie a technologie, které zapříčinili neustálé soutěže mezi městy, regiony a ekonomickými zdroji. Pro udržení konkurenceschopnosti, jsou města nucena svá rozhodnutí přizpůsobit potřebám a přáním cílových skupin. Za cílové skupiny považujeme obyvatele měst, investory a turisty. Za městskou samosprávu můžeme pohlížet jako na podnik a na město jako jeho marketingový produkt. Podnikatelský přístup ke správě a řízení, vedoucí k rozvoji měst, je prokazatelný při městské konkurenceschopnosti, zvýšení jeho efektivnosti řízení a hospodárnosti.

Abstract

Principles of Marketing area is evolving since the 19th century, when the city tries to lure the influx of new residents, tourists and investors. Since the end of the 20th century passes in a consistent and integrated approach to solving urban problems. City marketing has brought him to the development of changes in politics, demography and technology that caused the constant competition between cities, regions and economic resources. To remain competitive, cities are forced to adapt their decisions to the needs and desires of the target groups. Target groups consider urban residents, investors and tourists. The urban self-government can be seen as an enterprise and the city as its marketing product. Entrepreneurial approach to governance, leading to urban development is provable in urban competitiveness, increase its efficiency and cost control.

Úvod

Pro vytvoření představy o marketingu území v praxi se článek zaměří na město Brno a jeho vývoj týkající se maloobchodních sítí. Pro ukázku jakým způsobem se město může snažit o jeho rozvoj, byl využit plánovaný záměr budoucí výstavby polyfunkčního domu v centru města Brna. [1]

Marketing území a jeho rozvoj

Cílem marketingu je najít způsob, jak uspokojit přání a potřeby spotřebitelů nabídkou služeb nebo produktů. Je důležité si uvědomit, že nabízený produkt je možné prodat, jen když nabídka odpovídá potřebám místního trhu. A proto většina subjektů přizpůsobuje nabídku podle potřeby konkrétních spotřebitelů. Hledají se odpovědi na otázky: kdo, kde, kdy, jak, za kolik a proč? Odpovědi na tyto otázky hledáme pomocí marketingových analýz, jsou nám schopné udělat konkrétní představu o místní poptávce a definovat optimální produkt.Nejznámější analýzou používanou v marketingu je SWOT analýza.

1 Michaela Holá, Ing., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavební ekonomiky a řízení, Veveří 331/95, 602 00 Brno, hola.m@fce.vutbr.cz2 Vít Hromádka, doc. Ing., Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavební ekonomiky a řízení, Veveří 331/95, 602 00 Brno, hromadka.v@fce.vutbr.cz

V marketingu pojem „produkt“ může znamenat, jak hmotný statek, tak i nehmotný statek(služby, myšlenky, osoby a organizace k uspokojení potřeb spotřebitelů).

V dnešní době je vysoká konkurence, trh je přesycen a nabídka převyšuje poptávku. Proto je důležité, aby podniky disponovali inovativními metodami jak nabídnout přitažlivý produkt a získat spotřebitele na svoji stranu. [2]

Marketing, který se soustředí na spotřebitele, se vyvíjí ve třech fázích:

1. Porozumět zákazníkovi a segmentovat trh.

2. Definovat blízkou konkurenci a přizpůsobit se konkurenčnímu prostředí.

3. Konečnou fází je se prosadit na trhu s cílem prodat produkt.

Marketing se soustředí na bližší poznání a přizpůsobení se trhu a poznání výhodné nabídky. Tyto postupy nám umožňují dosáhnout stanoveného cíle a rozpoznat potřebné prostředky pro jejich dosažení.

V obr. 1 jsou přehledně vypsány jednotlivé metody a postupy využívané v územnímmarketingu. [2]

Obr. 1: Postupy a metody územního marketingu

Zdroj: Zúbková, 2008. Upraveno autorkou.

Územní marketingová strategie je založena na vhodném výběru klíčových produktů a tržních segmentů. Při strategii je nutné stanovit pořadí priorit. Zahrneme zde první úroveň příležitosti, kde uvádíme cílový záměr, vhodnou strategii, politickou podporu v souladu s investičním záměrem. Klíčovým bodem je určit, které odvětví, produkty a segmenty se stanou prioritní. A proto je nutné, aby zainteresované osoby definovaly své priority od samého počátku.

V souvislosti s ekonomickou konkurenceschopností regionů se územní marketing odlišujeod marketingu výrobků a firemního marketingu. Pokud se na trh zavádí nový výrobek nebo

služby, podnik zde bude ovládat nabídku a výrobek. U územního marketingu řídíme pouze část nabídky. Ve skutečnosti, nabízí spojení hmotného majetku (infrastruktura, zlepšení pozemků, přírodní zdroje, atd.) a služby, co vyplývají z minulých, současných nebobudoucích projektů, které pořádají veřejné, soukromé a občanské instituce.

Základem územního marketing je, že se na formování trhu nepodílí jen správní jurisdikce. Je snahou se více zaměřit na potřeby klientů ve vymezené zeměpisné oblasti. Ve skutečnosti to jsou nahromaděné aktivity a příležitosti, zaměřené na klienty, jejichž potřeby byly dříveidentifikovány. Součástí je hodnocení výhod investování do vymezeného území. Posuzuje secelkové ekonomické prostředí a vztahy na trhu a území, kde jsou vymezeny administrativní hranice. [3]

Organizování územního marketingu:

Postupujeme po jednotlivých krocích, kde se ptáme na otázky nebo řešíme problematické činnosti provázejících přípravu investičního záměru.

1. Jak se řídí územní marketingové úsilí?

2. Jak definovat území - důraz na dílčí oblasti nebo lokality?

3. Jaké jsou konkurenční výhody?

4. Jak definovat svou pozici na trhu?

5. Rozvoj územní marketingové strategie.

6. Řízení a koordinace akčního plánu.

7. Sledování, hodnocení a nápravná opatření. [3]

Městský marketing

Důležitým pojmem, o kterém je vhodné se zmínit je městský marketing. Městský marketing je cílené využití marketingových nástrojů pro vytváření nových zákazníků. Nové zákazníky získáváme prostřednictvím nové nabídky zboží nebo služeb, které vytvářejí jak hodnotu pro zákazníky tak i hodnotu pro město jako celek. [4]

→ Management městského marketingu:

stanovuje marketingové cíle města,

plánuje a provádí jednotlivé činnosti, aby bylo dosaženo stanovených cílů,

provádí kontrolu dosažených cílů. [4]

Analýza území

V rámci analýzy území se provádí podrobná diagnostika. Úkolem diagnostiky je získat kvalitativní a kvantitativní údaje z následujících oblastí:

1. Geografie území: stav životního prostředí, geografické vazby na okolní regiony, situování území v širším geografickém území.

2. Funkce území: mezinárodní vazby, regionální vztahy, vazby na další městské části, konkurence územních celků nebo měst.

3. Demografie: přírůstek a úbytek obyvatelstva, skladba věkového složení a kvalifikace obyvatelstva.

4. Ekonomika území: zaměstnanost, cena pracovní síly, hlavní ekonomické sektory.

5. Technická a sociální infrastruktura: doprava, telekomunikace, zdravotnictví, školství, inženýrské sítě, kultura.

6. Ekonomické aktivity: podpora nových ekonomických aktivit od orgánů státní správy a samosprávy, obchod a služby.

7. Investice: úvěry a úroková míra.

8. Image území. [2]

Po provedení analýzy území bude dalším krokem marketingový postup, který se skládá ze šesti etap:

1. Definovat atraktivnost zóny v daném území.

2. Segmentace území.

3. Diagnostika konkurence.

4. Určení pozice.

5. Začátek a samotná koordinace činností.

6. Kontrola a konečná korekce. [2]

Účastníci regionálního rozvoje

Jako nejdůležitější účastníky označíme podnik, veřejný sektor a soukromé domácnosti.Vztahy mezi jednotlivými subjekty jsou znázorněny v obr. 2. [5]

Obr. 2: Účastníci regionálního rozvoje

Zdroj: Ježek, 1998. Upraveno autorkou.

Soukromá domácnost:

Soukromé domácnosti svým chováním ovlivňují regionální rozvoj. Vystupují jako finální spotřebitel, který rozhoduje o využití dostupného zboží nebo služeb. Dále mohou ovlivňovat rozvoj nabídkou pracovní síly a jako poskytovatelé podnikových aktivit a kapitálu.

Důležitou stránkou u tohoto subjektu je migrace, což znamená dojíždění do zaměstnání, kulturou, zábavou, na nákupy zboží nebo služeb. [5]

Podniky:

Hlavním a nejdůležitějším rozhodnutím podniku je výběr lokalizace jejich sídla. Podnik může mít pouze jedno sídlo nebo se může rozdělit do několika závodů.

Podniky se na samotném rozvoji podílejí výběrem své lokalizace. Dalším opravdu významným bodem, kterým ovlivňují prostorovou strukturu, je vytváření odbytové a nákupní sítě nebo skladová politika. V neposlední řadě zpětně ovlivňuje prostorovou strukturu mzdovápolitika, kde působí na regionální důchod a vymezuje okruh pro získání pracovní síly. Výše regionálního důchodu určuje poptávku po dalších produktech. [5]

Veřejný sektor:

Stát praktikuje prostorové rozhodnutí několika způsoby. Rozhoduje o lokalizaci veřejných zařízení a určuje kvalitu různých míst. Strukturuje politické a sociální rámcové podmínky pro soužití lidí a jejich hospodářské aktivity.

Velice důležitým úkolem veřejného sektoru je tvorba infrastruktury, která formuje prostorový vývoj. Daná podoba infrastruktury určuje, že různá území jsou lépe vhodná pro některé aktivity než jiná území.

Důležité si je uvědomit rozdílnost úrovní územní správy a samosprávy nebo veřejných funkcí, které mívají rozdílné cíle a společně si konkurují svými zdroji a kompetencemi. Tak jako ostatní aktéři dělají prostorově relevantní rozhodování, která jsou velmi blízce svázány s ostatními aktéry. [5]

Využití nezastavěného území v městě Brno na ulici Koliště

Jedná se o území na rohu ulice Koliště a Cejl, dosud je prostor využíván jako parkoviště na zpevněné ploše. Firma K+Vlhká s.r.o. má záměr na tomto území vybudovat polyfunkční dům, který bude nést název Edison Centrum. Investorem výstavby je skupina investorů CERE Invest. V obr. 3 můžeme vidět přesné umístění polyfunkčního domu, v obr. 4 je znázorněna dispozice polyfunkčního domu. Název Edison Centrum je vybrán podle Edisonovy parní elektrárny, která byla umístěna v místě budoucího polyfunkčního domu. [6]

Obr. 3: Umístění Edison Centrum

Zdroj: Oznámení EIA, 2010.

Edison Centrum je jedinečná budova v centu Brna, která nemá v tomto městě zatím obdoby. Výstavba centra byla velmi dlouho diskutována mezi představiteli památkové ochrany města Brna, zda je možné nebo není kontroverzní budovu začlenit do původní zástavby, která se nachází v památkové rezervaci města Brna. Po dlouhých diskuzích se dostalo k rozhodnutí, že Edison centrum nebude narušovat historický ráz dosavadního okolí. [6]

Obr. 4: Dispozice Edison Centrum

Zdroj: Oznámení EIA, 2010.

Edison Centrum:

Investor CERE Invest:

Skupina holandských investorů, kteří se od roku 1999 zaměřují na developerské projekty konané v České republice a Slovensku. Investoři se zaměřují na luxusní developerské projekty v atraktivních lokalitách, celkové náklady developerských projektů dosahují 290 milionů EUR. Skupina investorů spolupracuje s GEREO Services, který rozvíjí a řídí jejich investice pomocí manažerského týmu specialistů. Jejich úkolem je starat se o projekty na území České a Slovenské republiky. Manažerský tým pracuje na projektu od jeho samotného počátku, přes jeho identifikaci, tvorbu obchodního plánu, projekci, management výstavby až po jeho prodej. [6, 7]

Architekt projektu: Ing. Arch. David Titz

Na projektu Edison Centrum pracoval architektonický ateliér ARCHicon s.r.o. v čele s Ing. Arch. Davidem Titzem, který vypracoval návrh a dokumentaci projektu. Společnost se zaměřuje jak na malé projekty týkající se rekonstrukce bytové jednotky, až po velké projekty administrativních, občanských a bytových domů nebo obchodních středisek. [6, 7]

Popis polyfunkčního domu Edison Centrum:

Při pohledu na průčelí polyfunkčního domu je bezpochyby jasné, že byla budova inspirována vynálezcem Thomasem Alva Edisonem. Napovídá tomu i umístění budovy, které je v bezprostřední blízkosti již zbořené budovy parní elektrárny, kterou realizoval tento celosvětově známý vynálezce. V obr. 5 se můžeme přesvědčit o vzpomínce na vynálezce, průčelí budovy nám připomíná tvar žárovky, jež byla asi nejznámějším vynálezem Thomase Alva Edisona. Další velice kontroverzním symbolem budovy je tvar housenky nebo někdo

může říci tekoucí vody, který se rozprostírá po celé délce budovy. Tvar housenky můžeme vidět v obr. 6. [7]

Obr. 5: Průčelí Edison Centrum

Zdroj: Deník.cz, 2010.

Obr. 6: Letecký pohled Edison Centrum

Zdroj: CERE Invest, 2010.

Využití Edison Centrum:

Budova bude mít celkem devět pater, čtyři podzemní a pět nadzemních. Celých šest pater budovy bude určen pro parkování, čtyři podzemní a dvě nadzemní patra s více jak 400 parkovacími místy. Dále se budova bude skládat ze dvou pater nákupní galerie a tři patra pro administrativu. Vrchní dvě patra budou vyhrazena pro bydlení a kulturu. Polyfunkční budova bude nabízet 13 000m² k pronájmu. Dispozice domu je přehledně vidět v obr. 7.

ARCHicon přichází s konstrukční novinkou, budova bude vybavena takzvaným organickým skleněným pláštěm, která bude plnit dvě funkce. První funkcí je zvuková ochrana. Druhou funkci plní dvojitý plášť budovy, v zimě bude budovu oteplovat skleníkovým efektem a v létě ochlazovat prouděním vzduchu.

V dnešní době, kdy je pozorně kontrolováno znečištění neustále přibývající výstavbou, má budova velký klad, bude navržena jako inteligentní zelený dům, který nebude vytvářet žádné znečištění. [7, 8]

Obr. 7: Schéma Edison Centrum

Zdroj: Oznámení EIA, 2010.

Analýzy používané v marketingu území

Demografická analýza

Další velice vhodnou analýzou, která se využívá při marketingu území, je demografická analýza.

→ Vychází z pojmu demografie → Démos – lid, Graféin – popisovat.

Tato analýza se zabývá rozborem složek demografické reprodukce, vyhledává charakteristické znaky demografických události, zkoumá jejich průběh v čase a vytváří demografické ukazatele. Ukazateli jsou veškerá data vztahující se k procesům demografické reprodukce. Tyto ukazatele získáváme z čítání lidu, který se provádí v pravidelných časových intervalech.

Důležitou proměnou v demografické analýze je čas. Rozlišujeme generaci, kde je soubor osob narozených ve stejném roce. Další časovou proměnou je kohorta, což je soubor osob, u kterých v jednom roce došlo ke stejné demografické události. [9]

Ukazatelé:

úmrtnost,

porodnost,

sňatečnost,

rozvodovost,

nemocnost a

potratovost. [9]

Při řešení demografické analýzy se zabýváme strukturou obyvatelstva. Je to jeden ze základních výchozích informací. Pro zobrazení se používá věková pyramida, která nám ukazuje věkovou strukturu řešeného území.

Podle svého zpracování určuje:

Přepočtený počet osob v daném věku nebo věkové skupině většinou na 100 nebo 1000 obyvatel → relativní věková struktura.

Přesný počet osob v daném věku nebo věkové skupině → absolutní věková struktura.[10]

V analýze rozlišujeme ženské a mužské pohlaví, mezi nimi se vyskytují velké rozdíly v úmrtnosti. Kdyby se obě pohlaví počítala dohromady, způsobilo by to zkreslení výsledných dat. V rámci demografické analýzy mluvíme tedy o struktuře obyvatelstva podle věku a struktuře obyvatelstva podle pohlaví, ale je nutné s nimi počítat současně, z důvodu jejich blízkého propojení. [10]

Edison Centrum a demografická analýza:

Při řešení projektu Edison Centrum nás bude zajímat demografická analýza v okolí polyfunkčního domu, který se nachází v části Brno – střed. Dům klientům nabízí, jak je již dříve zmíněno nové prostory pro administrativu, kulturu, obchody a také hlavně obytné prostory. Můžeme pro okolí ulice Koliště, Cejl a Vlhká počítat s přírůstem mladého a perspektivního obyvatelstva. Tudíž nás bude zajímat nárůst obyvatelstva a to z hlediska věkové struktury a jejich finančních tříd.

SWOT analýza

SWOT analýza je metoda, během níž jsme schopni identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti nebo hrozby. Je velmi často využívána v marketingu. Tato analýza se provádí ve spojení s určitým projektem, podnikatelským záměrem, s určitým typem podnikání, politikou. Analýza je ve své podstatě všestranná a využitelná pro mnoho řešených situací. Díky tomu je možné komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti.

Tvůrcem analýzy je Albert Humphreym, který vedl v 60. a 70. letech 20. století výzkumný projekt na Stanfordově univerzitě. [11]

Základem analýzy je klasifikace a hodnocení vybraných faktorů rozdělených do čtyř hlavních skupin. Proti sobě se postaví, faktory silných a slabých stránek projektu, které odpovídají na vnitřní strukturu analýzy. Dále se proti sobě postaví faktory příležitostí a hrozeb, určující vnější podmínky okolí. V konečné fázi analýzy se hodnotí vzájemný střet všech faktorů, který nám poskytne kvalitativní informace o zamýšleném projektu. [11]

SWOT analýza Edison Centrum:

Podle daných pravidel určených pro SWOT analýzu jsou vytvořeny silné a slabé stránky, které vyplívají z vnitřní struktury projektu. Dále jsou vyhodnoceny příležitosti a hrozby projektu. Celé schéma je v tab. 1. Podle provedené analýzy lze přibližně vyhodnotit, jak se asi

bude projekt chovat na určeném území. Také lze posoudit, jaká rizika hrozí investorům při prosazení projektu Edison Centrum.

Tab. 1 – SWOT analýza Edison centrum

Silné stránky Slabé stránky Atraktivní vzhled budovy Stylový název polyfunkční budovy, podle

slavného vědce Nízké náklady na provoz budovy Budova je nezávadná pro životní prostředí –

dokladem je EIA dokumentace Výhodná geografická poloha – budova je

umístěna v centru města Všestranná využitelnost objektu:

velké množství parkovacího stání část určená pro kulturu obchodní část administrativní využití velice lukrativní nabídka bydlení

Důvěryhodný investor

V okolí budovy je vysoká dopravní frekvence

Vysoká hlučnost v okolí Smog v okolí Nedůvěra lidí k novým věcem Nedostatek zájemců o bydlení v dané

lokalitě Vysoké náklady projektu Dlouhodobá návratnost projektu

Příležitosti Hrozby Příliv nové struktury obyvatelstva Příliv zahraničních společností Zvýšení hodnoty okolních realit Zvýšení přitažlivosti okolí

Legislativa Vstup nové konkurence na území Nezájem o nově vzniklé prostory Snížení prodejních cen

Památková péče a jejich nařízení

Zdroj: Vytvořeno autorkou, 2013.

SWOT analýza řešeného území:

V obr. 8 je mapa řešeného území, na mapě vidíme lokalitu, kde se bude nacházet polyfunkční dům. Umístění je přímo u středu centra Brna, na první pohled se může zdát lokalita jako velice lukrativní a žádaná pro investory, ale opak je pravdou. Území je ohraničeno ulicemi Koliště, kde se bude nacházet zamýšlená stavba, dále ulicemi Milady Horákové, Merhautova, Vranovská, Cejl, Zábrdovická, Bubeníčkova, Otakara Ševčíka, Olomoucká a ulice Křenova.

Ve většině měst je běžné, aby nemovitosti umístěné u centra byly prodejné za nejvyšší ceny, bohužel zde je to jinak. V této oblasti lze průměrně pořídit m² nemovitosti za 35 tis. Kč, pro srovnání lze na kraji města pořídit nemovitost průměrně m² za 45 tis. Kč. Je vidět, že rozdíl je zde značný. Cenová nerovnováha je způsobena vysokou kriminalitou v tomto území. Tento faktor způsobuje tuto lokalitu za neatraktivní.

A proto je výstavba polyfunkčního domu jako velice slibný začátek, který by nalákal do řešené lokality nové investory a nové obyvatele. Bohužel jediná stavba nemůže vše změnit, mělo by se zamýšlet ve změně rázu celého území. Velice se zde nabízí přesunutí průmyslové části na periferii města, jak je zvykem v moderních městech. Průmyslové oblasti představují tmavě šedá pole, které můžeme vidět v obr. 8. [12] Tato změna se nabízí jako velice reálná a opodstatněná, i proto že v budoucnu se bude přesouvat hlavní nádraží města Brna a továrny umístěné v lokalitě by již neměli přímé spojení dodávek surovin, potřebné pro jejich výrobu.

Obr. 8 – Mapa celého území

Zdroj: Seznam.cz, s.r.o., 2011.

V tab. 2 je zpracována SWOT analýza pro celé území ohraničené ulicemi Milady Horákové, Merhautova, Vranovská, Cejl, Zábrdovická, Bubeníčkova, Otakara Ševčíka, Olomoucká a ulice Křenova. V tabulce jsou vypsány slabé a silné stránky lokality a také jsou popsány jednotlivé příležitosti a hrozby, které daná lokalita nabízí.

Tab. 2 – SWOT analýza celého území

Silné stránky Slabé stránky

Vzdálenost do centra města Blízká dostupnost MHD Široká občanská vybavenost Výhodná geografická poloha

Vysoká dopravní frekvence Vysoká hlučnost v okolí Smog

Vysoká kriminalita Nedostatek zájemců o bydlení v dané

lokalitě

Příležitosti Hrozby

Příliv nové struktury obyvatelstva Příliv zahraničních společností Zájem nových investorů Zvýšení hodnoty okolních realit

Legislativa Nezájem o nově vzniklé prostory

Památková péče a jejich nařízení Strach lidí z nebezpečného území

Zdroj: Vytvořeno autorkou, 2013.

Závěr

Do dnešní doby bylo území, kde dojde k výstavbě Edison Centrum velmi neoblíbené pro nové investory. Tento jev potvrdí i údaje o cenách nemovitostí, lze zde koupit byty s nejnižšími cenami v městě Brně, i když se nachází v samotném centru. Jedním z faktorů, který tento jevzpůsobuje je problém vzrůstající kriminality v daném území. Při oceňování majetku tyto jevy sráží cenu nemovitostí o velké procento. Tento problém se město Brno snažilo již několikrát

vyřešit, ale bohužel bez žádného úspěchu. A proto můžeme doufat, že projekt Edison Centrum je prvním z mnoha změn, které lze v dané lokalitě provést.

Jedním z dalších možností, jak udělat území přitažlivým, je možnost přesunutí dosavadníchprůmyslových prostorů do periferie města. Tím by vznikla možnost pro výstavbu nových obytných, administrativních nebo komerčních staveb. Takovou změnu by jistě město v nejbližším období uvítalo, vzrostli by tím ceny prodeje nemovitostí a okolí by se stalo lákavým pro nové investory a příliv nového obyvatelstva.

Literatura:

[1] JEŽEK, Jiří (2010): Aplikace městského marketingu v praxi: vývoj, očekávání, realita (kritický pohled). E+M EKONOMIE A MANAGMENT, 2010, S123-134.

[2] ZÚBKOVÁ, Mária (2008): Územný marketing ako nástroj podpory rozvoja uzemia. Bratislava: Slovenská štatistická a demografiská spoločnosť, 2008, s. 144-147. ISSN 1336-7422.

[3] Morocco Economic Competitiveness Program (2011): Territorial Marketing: région de l´oriental. Rabat, 2011.

[4] BRAUN, Erik (2008): City marketing: Towards an integrated approach. Rotterdam, 2008. ISBN 978-90-5892-180-2.

[5] JEŽEK, Jiří (1998): Prostorová a regionální ekonomika. Plzeň: Nakladatelství Západočeské univerzity, 1998, s. 7-18. ISBN 80-7082-483-2.

[6] TAUŠOVÁ, Zuzana. Deník.cz. U Koliště má vzniknout obří housenka [online]. 2010 [cit. 27. 9. 2013]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/u-koliste-ma-vzniknout-obri-housenka20101107.html

[7] CERE Invest, s.r.o.: Edison Centrum. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.cereinvest.cz/edison-centrum-projekt-9.html

[8] Ing. Pavel Cetl a kol. Oznámení EIA. ARCHicon, s.r.o. Brno, 2010. Dostupné z: http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_JHM898

[9] Demografie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 31. 7. 2013 [cit. 27. 9. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Demografie#Demografick.C3.A1_anal.C3.BDza

[10] Struktura obyvatelstva. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 24. 12. 2011 [cit. 27. 9. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Struktura_obyvatelstva

[11] SWOT analýza. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 30. 7. 2013 [cit. 27. 9. 2013]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT

[12] Seznam.cz, s.r.o. 2011. Seznam: Mapy. Dostupné z: http://www.mapy.cz/#x=16.630814&y=49.195491&z=14