Příspěvky na sociální zabezpečení a úvod do problematiky penzijních systémů

Příspěvky na sociální zabezpečení a úvod do problematiky penzijních systémů

Vysoká škola ekonomická

24. dubna 2002

---------------------------------------------

Vladimír Bezděk

Česká národní banka

email: [email protected]

Struktura přednášky

• Příspěvky na sociální zabezpečení:- základní přístupy k sociálnímu zabezpečení (SZ); na co vše

se SZ vztahuje; velikost příspěvkové sazby; mezinárodní srovnání

• Úvod do problematiky penzijních systémů:- proč zrovna penzijní systémy (PS); základní pojmy;

mezinárodní komparace; možné přístupy k reformě PS; popis PS v ČR; simulace vývoje PS v ČR; reforma PS v ČR

1. Systém sociálního zabezpečení• Teorie: tzv. Bismarck vs. Beveridge model sociální politiky =>

„kontinentální“ vs. „anglosaský“ přístup v moderním novodobém pojetí.

• Bismarck model: počátek 80. let 19. stl. v Německu; Rakousko-Uhersko koncem 80. let 19. stl. Princip příspěvků zaměstnanců a zaměstnavatelů do veřejných fondů. Základ současné evropské kontinentální sociální politiky - široký rozsah, snaha o „pojistný“ přístup, poměrně nákladný systém.

• Beveridge model: Anglie 40. léta 20. stl. Princip spíše sociální sítě (=> zaměření spíše na občany pod definovanou hranicí chudoby; spíše paušální dávky než pojistný přístup). Základ současné sociální politiky v anglosaských zemích (USA, Anglie, Irsko, Austrálie, Nový Zéland atd.). Menší ambicióznost systému znamená i nižší nároky na veřejné rozpočty.

• Celková sociální politika státu je tvořena systémem sociálního zabezpečení; systémem sociální péče a pomoci a systémem státní sociální podpory. Poslední dva jsou ovšem financovány ze všeobecných daňových zdrojů.

Sociální zabezpečení v ČR• Dávky poskytované systémem sociálního zabezpečení

(zákon č. 589/1992 Sb. v aktuálním znění):

Systém důchodového pojištění (starobní, invalidní, sirotčí, vdovské/vdovecké důchody); systém nemocenského pojištění; státní politika zaměstnanosti.

• Sazby pojistného: 26% zaměstnavatel (19,5% důchodové

pojištění; 3,3% nemocenské pojištění a 3,2% státní politika zaměstnanosti) a 8% zaměstnanec (6,5% důchodové pojištění; 1,1% nemocenské pojištění a 0,4% státní politika zaměstnanosti).

• Administrátor systému: Česká správa sociálního zabezpečení - ČSSZ.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

• Systém veřejného zdravotního pojištění (z. č. 592/1992 Sb.):

Pojistné 13,5% (zaměstnavatel 9%; zaměstnanec 4,5%).

• 2001: 9 zdravotních pojišťoven (1 státní - VZP).

Základní data o sociálnímzabezpečení v ČR

• Data za rok 2000 a (2001) • Výdaje státního penzijního systému: 190,1 mld. Kč (204,5 mld. Kč).

• Výdaje systému nemocenského pojištění: 27,3 mld. Kč (29,7 mld. Kč)

• Výdaje systému státní politiky zaměstnanosti: 9,1 mld. Kč (9,3 mld. Kč)

• Výdaje systému zdravotního pojištění: 116,1 mld. Kč (131,2 mld. Kč)

--------------------------------------------------------------------------------------------

• Celkové veřejné výdaje „Social security a welfare“ = celkové náklady sociální politiky (ovšem bez výdajů na systém zdravotního pojištění): 290,7 mld. Kč = 14,8% HDP.

• Celkové veřejné výdaje na zdravotnictví: 130,6 mld. Kč = 6,7% HDP.

Zdroj dalších číselných informací: Ministerstvo financí (www.mfcr.cz nebo v tištěné podobě Státní závěrečné účty) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz)

Srovnání příspěvků na SZ• Metodologie OECD pro rok 1997.

• Obtížnost srovnání v základních parametrech, protože systémy SZ se značně liší stát od státu (např. v podílu vlády na systému apod.).

• ČR se jeví jako velmi extrémní země z hlediska váhy příspěvků na SZ v rámci OECD.

• Problematika „daň“ vs. „nedaň“.

• Otázka daňové incidence u příspěvků na SZ.

• Problematika celkového daňového zatížení faktoru práce.

Data pro rok 19971) % z HDP % z celkovýchvládních příjmů

Austrálie, Nový Zéland - -Dánsko 1.6 3.1Korea 2.1 9.1Mexiko 2.7 15.9Island 2.8 8.8Irsko 4.5 12.8Turecko 4.7 17.2Kanada 6.0 16.3Velká Británie 6.0 17.0USA 6.8 24.7Portugalsko 8.9 25.9Norsko 9.6 22.5Japonsko 10.4 36.5Lucembursko 11.8 25.8Finsko 11.9 25.2Řecko 12.4 30.7Španělsko 12.4 35.0Švýcarsko 13.1 37.9Polsko 13.2 32.3Maďarsko 14.0 35.8Belgie 14.8 31.9Itálie 15.1 33.6Rakousko 15.2 34.2Německo 15.6 41.6Švédsko 15.9 29.8

Česká republika 17.2 43.8Nizozemí 17.7 40.7Francie 19.2 41.6OECD průměr 2) 10.6 25.5OECD Evropa 12.0 29.0EU 15 12.2 28.6Zdroj: OECD Revenue Statistics 1999Poznámky: 1) tučně vytištěné hodnoty jsou za rok 1996

2) jde o neváž ený aritmetický průměr

Vývoj tendencí ve zdanění v zemích OECD od roku 1955

Vývoj složené daňové kvóty a jejích komponent v letech 1955 – 1996, EU 15% z HDP 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1996SLOŽENÁ DAŇOVÁ KVÓTA 26,0 26,0 28,0 31,4 34,3 37,2 40,2 41,0 42,4

Kategorie 1000 9,0 8,8 8,8 10,5 12,2 13,1 14,1 14,4 14,7„DPPO“ --- --- 1,9 2,1 2,1 2,2 2,6 2,7 3,1„DPFO“ --- --- 7,2 8,7 10,7 11,4 11,8 11,5 11,3

Kategorie 2000 4,1 4,8 6,3 7,3 9,3 10,6 11,4 11,5 12,2Kategorie 3000 1,0 0,9 0,4 0,5 0,5 0,6 0,6 0,4 0,4Kategorie 4000 2,1 2,0 1,8 1,7 1,6 1,5 1,5 1,7 1,8Kategorie 5000 10,1 10,1 10,5 11,3 10,5 11,3 12,5 12,8 13,0

„DPH“ --- --- 3,8 4,9 5,3 6,1 6,7 7,4 7,5„SD“ + cla --- --- 6,1 5,8 4,7 4,8 5,1 4,7 4,9

Kategorie 6000 0,4 0,3 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 0,2 0,3Zdroj: OECD Revenues Statistics 1998

• Výrazný růst celkového zdanění (1996 vs. 1955 + 16,4 p.b.).• Polovinu z tohoto růstu (+ 8,1 p.b.) způsobil růst pojistného na sociální

zabezpečení (kategorie 2000).• Hlavní důvody jsou zřejmé: jednak růst modelu tzv. sociálního státu a také

postupné stárnutí populace a s ním spojené fiskální procesy.• Dalších téměř 6 p.b. růstu se rekrutuje v oblasti přímých daní (kategorie 1000).

Problematika daňového zatížení práceDaňové zatížení průměrných mezd(1 osoba, žádné další daňové úlevy)Data pro rok 1994 Daň jako

% hrubémzdy

Daňvčetně

PSZ jako% hrubé

mzdyAustrálie 21,0 22,4Rakousko 1,9 20,9Belgie 12,2 15,3Kanada 10,8 16,2Dánsko 29,9 36,8Finsko 28,5 36,1Francie 1,8 20,4Německo 8,3 27,7Řecko (1993) 0,5 16,3Island 3,3 3,6Irsko 15,5 23,2Itálie 13,0 23,0Japonsko 3,0 10,0Mexiko 7,1 12,2Nizozemí 5,1 37,9Nový Zéland 24,3 24,3Norsko 16,1 23,9Portugalsko 3,7 14,7Španělsko 6,1 12,7Švédsko 28,8 30,8Švýcarsko 5,7 16,0Turecko 26,0 31,1Velká Británie 15,7 24,1USA 11,3 19,0ČR 9,4 22,7Maďarsko (1992) 15,5 26,5Polsko (1993) 17,2 17,2Slovenská republika 7,9 19,9OECD průměr 1) 12,5 21,6Zdroj: The Tax/Benefit Position of ProductionWorkers (1995)Poznámky: 1) jde o nevážený aritmetický průměr

The tax burden on low and middle wagesSingle

individual (nochild, earning

67% of theAPW)

Marriedcouple (two

children, butsingle earner

APW)Implicit tax rate in 1999

Belgie 51 41Dánsko 41 31Německo 47 35Řecko 35 37Španělsko 33 30Francie 40 39Irsko 22 20Itálie 44 37Lucembursko 30 11Nizozemí 40 34Rakousko 42 32Portugalsko 30 26Finsko 43 40Švédsko 49 45Spojené království 26 24USA 29 25Japonsko 18 15

ČR2001 (odhad) 41 38Průměr EU-15 38,2 32,1Zdroj: Evropská komise „The contribution of public finances to growthand employment: improving quality and sustainability“; březen 2001.

The tax burden on labour is defined as income tax plus social securitycontributions less cash benefits as % of labour costs.The implicit tax rate is the ratio between taxes on employed labour(personal income taxes on labour income and social securitycontributions) and total labour costs.

Problematika daňového zatížení práce - pokračování

• Levá tabulka na předchozím obrázku určuje relativní význam daně z příjmu (mzdy) a pojistného pro celkovou úroveň zdanění (průměrně vydělávajícího jedince).

• Zachycuje ovšem daně a pojistné placenou pouze zaměstnancem, nezohledňuje platby (zejména pojistné) hrazené za zaměstnance zaměstnavatelem.

• Druhá tabulka na předchozím obrázku zohledňuje celkové daně a pojistné (placené zaměstnancem i zaměstnavatelem). Zobrazuje tedy tzv. IMPLICITNÍ DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ PRÁCE nebo také celkovou EFEKTIVNÍ DAŇOVOU SAZBU.

• Zatímco první tabulka naznačuje důležitost zahrnutí pojistného placeného zaměstnancem při rozboru daňového zatížení (z jeho pohledu), tak druhá tabulka ukazuje důležitost daní a pojistného placeného zaměstnavatelem při hodnocení celkového daňového břemene na faktoru práce.

• Makroekonomicky je relevantní celkové daňové zatížení práce - tj. druhá tabulka. Zatížení je celkově dosti vysoké s vyššími hodnotami u zemí s tradičně štědrou sociální politikou (4 skandinávské země, Belgie, Německo, Francie, Itálie). Odhad pro ČR naznačuje nadprůměrné hodnoty => práce je u nás vysoce daňově zatížena. Hodnoty pro liberální ekonomiky (USA, Spojené království, Irsko) i Japonsko jsou výrazně nižší => kontinentální Evropa výrazně zdaňuje práci => jeden z důvodů strukturálních obtíží?!

2. Úvod do problematikypenzijních systémů

• Význam penzijních systémů pro veřejné finance

• Základní pojmy z oblasti penzijních systémů

• Základní mezinárodní komparace penzijních systémů

• Možné přístupy k reformám penzijních systémů

• Stručný popis penzijního systému v ČR

• Rámcová simulace vývoje penzijního systému v ČR

• Současný stav a návrhy reformy penzijního systému v ČR

Význam penzijních systémů pro veřejné finance

• Penzijní systémy (PS) představují obecně významnou složku veřejných financí

• V případě ČR v roce 2000 odpovídaly výdaje státního PS: - 9,7% HDP, nebo také

- cca 2/3 z výdajů na „Social security and welfare“, nebo také

- cca 45% z výdajů na „Social security and welfare“ a zdravotnictví, nebo také

- více než 1/5 z celkových výdajů veřejných rozpočtů ČR

• Tento význam se bude dále zvyšovat v důsledku nezvratitelného procesu stárnutí populace (ageing).

• Proces stárnutí populace je společný mezinárodní fenomén a bude mít v dlouhém období výrazné dopady na veřejné finance - nejde jen o PS, ale např. i výdaje na zdravotnictví či péči o staré občany. V penzijních systémech lze ovšem očekávat největší a nejvíce viditelné dopady.

• Proto se penzijní problematika dostává v posledních letech na čelní místo při diskusích o fiskální politice, a to jak na úrovni jednotlivých národních vlád, tak i nadnárodních organizací (Světová banka, MMF, EU (resp. Evropská komise), OECD apod.).

Základní pojmy v oblasti PS• Penzijní systémy lze třídit a klasifikovat podle řady různých hledisek, např.:

• ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ - Průběžné financování (pay-as-you-go (PAYG)): základem je tzv. mezigenerační solidarita, kdy důchody

současných penzistů jsou hrazeny z příspěvků placených ekonomicky aktivní generací. Často bývá (není to ovšem pravidlem) i tzv. vnitrogenerační solidarita, kdy v důsledku příjmové redistribuce výše důchodu neodpovídá pojistně matematickým pravidlům.

- Fondové financování (fully funded (FF)): postrádá prvky solidarity => výše důchodu jedince je determinována pouze úsporami na jeho individuálním penzijním účtu.

- „Deriváty“ PAYG a FF: například PAYG s tzv. nárazníkovým fondem (buffer fund): klasický PAYG, který v minulosti dosahoval, nebo nyní dosahuje finančních přebytků, jež tvoří rezervní fond, který je investován na kapitálovém trhu a přináší do systému dodatečný úrokový výnos. Dalším derivátem je tzv. zdánlivě příspěvkový systém (notional defined contribution system - NDC): z hlediska financování jde o PAYG, ovšem z hlediska vazby mezi výší důchodu a příspěvky placenými jedincem do systému se snaží zavést určité prvky (zdánlivého) fondového přístupu (tzv. imaginární osobní účty).

• ZPŮSOB KONSTRUKCE DÁVEK - Dávkově definované systémy (defined benefit, DB): v podstatě garantují občanovi výši jeho důchodu mnoho

let dopředu před samotným odchodem do důchodu.

- Příspěvkově definované systémy (defined contribution, DC): určují výši příspěvkové sazby, kterou musí občan platit, ovšem negarantují výši jeho budoucích důchodů.

Obecně lze konstatovat, že PAYG financované systémy bývají z hlediska konstrukce dávek dávkově definované, naopak FF financované systémy mají podobu příspěvkově definovaných penzijních schémat (výjimky samozřejmě existují).

• NÁCHYLNOST K RŮZNÝM DRUHŮM RIZIKA - Demografické riziko: stárnutí populace = střední délka života a (nebo trvale nízká) míra porodnosti. Jak PAYG,

tak i FF systémy podléhají tomuto riziku, ovšem PAYG patrně ve vyšší míře. FF systém je částečně citlivý na prodlužující se střední délku života a v dlouhém období nelze vyloučit vliv možného poklesu nabídky pracovních sil na snížení míry výnosnosti kapitálu.

- Politické riziko: výše důchodů může být ovlivněna politickými rozhodnutími. Podléhají mu oba základní typy financování PS, PAYG možná „o něco více“ než FF. U FF systémů jde o to, že aktiva penzijních fondů mohou být v důsledku změny legislativy použita na jiné než pouze penzijní účely (vzdělávání, bytová politika apod.). V případě PAYG systémů bývá v praxi výše dávek výrazně ovlivňována politickými rozhodnutími (změnou legislativy), často v důsledku neudržitelného finančního vývoje.

- Riziko kapitálového trhu: riziko fluktuace výnosové míry penzijních fondů; riziko inflace (v případě vyjádření budoucích penzí v nominálních hodnotách); kurzové riziko (v případě mezinárodní diverzifikace investic). Těmto rizikům podléhá plně FF penzijní systém, částečně ovšem i PAYG systém (v případě globálních mezinárodních finančních krizí s negativním dopadem na ekonomický růst a zaměstnanost). Navzdory vyššímu riziku FF systémů je ovšem dlouhodobá výnosová míra penzijních fondů obecně vyšší než tzv. vnitřní výnosová míra PAYG schémat.

- Riziko dlouhověkosti: penzijní úspory mohou být teoreticky plně vyčerpány ještě za života daného jedince. Tomuto riziku podléhá plně FF systém (důvod: morální hazard a nepříznivý výběr na trhu anuit), naopak PAYG systém je vůči němu imunní.

• EKONOMICKÉ IMPLIKACE PAYG A FF PENZIJNÍCH SYSTÉMŮ - Redistribuce: mezigenerační a vnitrogenerační. Redistribuce je podstatou PAYG systému, naopak chybí u FF

systémů.

- Míra výnosnosti PAYG a FF systémů: souvisí s redistribucí, empiricky se prokázalo, že pro starší generace je výhodnější PAYG systém, kdežto mladší a budoucí generace jsou „čistými plátci“ do PAYG systémů => vnitřní míra výnosu PAYG systému se v čase snižuje a může být dokonce i záporná. Dlouhodobě je daná tempem růstu reálného objemu mezd (lze aproximovat tempem růstu reálné mzdy a mírou růstu populace). Míra výnosnosti FF systémů je daná výnosy z investovaných úspor na finančních trzích. Empirické studie v mnohých zemích naznačují, že v posledních cca 3 desetiletích je míra výnosu u FF systémů vyšší než u PAYG schémat.

Reálná tempa růstu mezd a reálné úrokové sazby z desetiletých vládních obligací Německo Japonsko UK USA

Období Růstmezd

Úrokovásazba

Růstmezd

Úrokovásazba

Růstmezd

Úrokovásazba

Růstmezd

Úrokovásazba

1953-1962 8,4 3,8 9,5 5,3 5,8 1,0 2,7 1,4 1963-1972 6,1 3,9 7,7 4,3 5,2 2,5 1,8 -0,6 1973-1982 3,4 3,0 2,2 2,8 1,3 -1,2 -1,2 2,9 1983-1992 2,7 5,0 1,3 3,5 2,7 4,1 1,0 5,0 1953-1974 7,1 3,8 8,5 4,6 5,4 1,7 2,2 0,3 1974-1995 2,6 4,0 1,8 3,0 1,3 1,9 -0,1 4,1 1953-1995 4,8 3,9 5,0 3,8 3,6 1,8 1,0 2,3 Zdroj: Thompson (1997), založeno na tabulce 1, strana 24 Poznámka: Zvýrazněné hodnoty představují situaci, kdy reálné úrokové sazby byly vyšší než reálné tempo mezd. Je nutné poznamenat, že interpretacehodnot v tabulce je komplikována tím, že předpoklad o stacionárním vývoji populace není ve zkoumaném období často dodržen. Zatímco v prvnípolovině sledovaného období byl zaznamenáván obecně pozitivní růst populace, od osmdesátých let můžeme ve vyspělých zemích sledovat značnézbrždění této dynamiky, stárnutí populace a někde i absolutní pokles počtu obyvatel.

- PS a trh práce: PAYG systémy v praxi často podporují předčasný odchod do důchodu (ať už v důsledku populistických politických opatření - „řeší“ se tímto způsobem nezaměstnanost nebo vzorec, podle kterého se počítá výše

penze, neodpovídá pojistně-matematickým principům). PAYG systémy bývají také často obviňovány z podpory šedé ekonomiky (v důsledku slabé vazby mezi odváděnými příspěvky a dávkou považují lidé příspěvky do systému spíše za daň (než pojištění) a snaží se dani vyhnout => růst šedé (nezdaněné) ekonomiky).

Skutečný a zákonem stanovený věk pro odchod do důchodu vevybraných OECD zemích (roky) USA Finsko Francie SRN Nizozems

ko Španěls

ko Japonsk

o Skutečný věk 62,8 60,9 59,9 60,8 60,8 62,5 64,8 Zákonem stanovenývěk

65 65 60 65 65 65 60

Zdroj: Casey (1997), tabulka 1.4, strana 13

- PS a úspory: složitá otázka, mnohé teoretické předpoklady je obtížné potvrdit v praxi (hypotéza životního cyklu, Ricardiánská ekvivalence…). Hlavní názorový proud v současnosti: změna PAYG systému na FF nemá na národní úspory sama o sobě žádný vliv ( soukromých úspor je kompenzováno veřejných úspor). Rozhoduje způsob financování „tranzitivního“ deficitu: vyvolá-li alespoň částečně vládní fiskální konsolidaci, mohou (není to ovšem jisté) celkové národní úspory vzrůst.

- PS a ekonomický růst: idea: (částečná) privatizace PAYG systému vyvolá prostřednictvím trhu práce a snad i národních úspor pozitivní impuls pro hospodářský růst (vyšší úroveň potenciálního produktu). Současný závěr: nelze přesvědčivě empiricky prokázat.

- PS a finanční trhy: FF systém by měl, na rozdíl od PAYG systému, vytvořit či prohloubit trh finančních investic => prohloubení a zefektivnění kapitálových trhů. Současný názor: navzdory obtížné empirické verifikaci se prosazuje spíše mírný optimismus ohledně tohoto aspektu.

Základní mezinárodní komparace PS• Podobně jako v případě příspěvků na sociální zabezpečení jde o velmi obtížnou úlohu (v různým

zemích je různý podíl vlády a soukromého sektoru na penzijním zabezpečení obyvatel; jsou různě vysoké dávky; různé

příspěvkové sazby na různě definované základny pro odvod příspěvků; existují různé typy dávek atd.). Srovnání je proto nutné brát pouze jako orientační, navíc jde v důsledku současných reforem o značně volatilní údaje.

Earnings-related (ER) pilíře ve státních penzijních systémech vybraných OECD zemích Země Počet ER schémat Příspěvková sazba Způsob

financování Druh

systému Zákonný věk pro odchod do

důchodu Průměrné replacement

ratio Způsob indexace

dávek Rozsah pokrytí

systémem USA 1 hlavní systém – OASI: Old

Age and Survivors Insurance 12.4%, rozloženo mezi zaměstnancea zaměstnavatele

PAYGs nárazníkovýmfondem

Dávkovědefinovanýsystém

65let u mužů a žen, do roku2022 se má zvýšit na 67 let

43% z posledního platupřed odchodem do důchodu

Podle vývojeinflace

Asi 77% všech mužů ažen v důchodovém věkumá nárok na tuto penzi

Japonsko 5 schémat pro různé sektoryv ekonomice

17.35%, rozloženo stejnoměrně mezizaměstnance a zaměstnavatele



60 u mužů i žen, budezvýšeno na 65 do roku 2014(muži), resp. 2019 (ženy)

30% průměrného platu Podle vývojeinflace

100% mužů a žen

Německo Různá schémata pro různésektory a zaměstnání

20.3%, rozloženo stejnoměrně mezizaměstnance a zaměstnavatele +podpora ze státního rozpočtu (20%ročních penzijních nákladů)

PAYG Dávkovědefinovanýsystém

63 u mužů a 60 pro ženy,bude zvýšeno na 65 do r.2009 (muži), resp. 2018(ženy)

53% hrubé mzdy Podle vývoječistých mezd(jediná země zeskupiny G7)

100% u mužů; ženyv domácnosti mohouzískat vdovecký důchod

Francie Více než 500 plánů V různých schématech různá sazba,v průměru asi 20% + podpory zestátního rozpočtu


Obvykle 60 let pro muže iženy

70% průměrné hrubé mzdyvypočtené z 25 nejlepšíchvýdělečných let jedince

Od roku 1993podle vývojeinflace

100% mužů i žen

Itálie Mnoho schémat s jednímdominantním systémem

28.25% (19.36% zaměstnavatelé a8.89% zaměstnanci); v roce 1999mělo být zvýšeno na 32.69%

Notionalfunding

Příspěvkovědefinovanýsystém

60 let pro muže a 55 let proženy, je zvyšováno na 65/60do roku 2001

Plná penze odpovídá asi78% hrubého celoživotníhoprůměrného výdělku


100% mužů i žen

Spojenékrálovství

SERPS (State Earnings RelatedPension System) s možností„vyskočit“ z tohoto státníhosystému

2-10%, záleží primárně na tom, zda-li jednotlivec využil možnosti opustitstátní pilíř nebo ne


65 let pro muže, 60 pro ženy– bude zvýšeno na 65 od2010 do 2020

25% hrubého průměrnéhovýdělku vypočteného za 20nejlepších výdělečných letjedince


99% mužů a asi 75% žen

Kanada 2 schémata (1 pro provinciiQuebec a druhé pro zbytekKanady)

6%, rozloženo stejnoměrně mezizaměstnavatele a zaměstnance, doroku 2016 se má zvýšit na 10.1% by2016



65 let pro muže i ženy 25% průměrné hrubé mzdy Podle vývojeinflace

98% mužů a asi 85% žen

Rakousko Mnoho schémat 22.8% (10.25% zaměstnanci a12.55% zaměstnavatelé)


65 let pro muže, 60 pro ženy– bude zvýšeno na 65 meziléty 2024 a 2033)

49% průměrné mzdy Podle vývoječistých mezd

Švédsko 1 ER systém pro zaměstnance,který bude do roku 2019sloučen s dnešním universálnímsystémem flat-rate penzí

19% (16% do notionally fundedpilíře; a 2.5% do plně fondověfinancovaného pilíře (osobní penzijníúčty)

Notionalfunding a plně fondovéfinancování

Příspěvkovědefinovanýsystém

65 let pro muže i ženy 55% průměrné mzdy Podle vývojeinflace

100% mužů i žen

Švýcarsko Jedno schéma 8.4% rozloženo stejnoměrně mezizaměstnavatele a zaměstnance +podpora z veřejných rozpočtů (20%z penzijních nákladů)


65 let pro muže a 62 let proženy

20% průměrné mzdy Aritmetickýprůměr vývojeinflace a mezd

Zdroj: Bezděk (2000). Vysvětlivky: průměrné replacement ratio = poměr mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou

Čistá současná hodnota státních penzijních systémů (% z HDP 1994)1.5% produktivita3% diskontní míra

1.5% produktivita5% diskontní míra

1.0% produktivita3% diskontní míra

2,0% produktivita3% diskontní míra

USA -69 -23 -62 -78Japonsko -159 -70 -151 -237SRN -134 -62 -111 -163Francie -198 -102 -185 -212Itálie -131 -60 -135 -124Spojené království -36 -24 -58 -9Kanada -192 -101 -183 -205Austrálie -181 -97 -161 -206Rakousko -188 -93 -159 -224Belgie -282 -153 -257 -312Dánsko -416 -235 -363 -482Finsko -181 -65 -159 -205Island -138 -66 -116 -165Irsko -28 -18 -46 -6Nizozemsko -124 -53 -113 -137Nový Zéland -401 -213 -345 -471Norsko -254 -124 -227 -287Portugalsko -234 -109 -207 -265Španělsko -220 -109 -195 -249Švédsko -273 -150 -252 -298

Zdroj: založeno na Roseveare, Liebfritz, Fore a Wurzel (1996), Tabulka 1, strana 13.Poznámka: Čistá současná hodnota zaměstnaneckých a zaměstnavatelských příspěvků mínus penze placené do roku 2070, plus existující aktiva

penzijního systému (USA: 5.8% HDP, Japonsko: 37.1%, Kanada: 5.7%, Finsko: 25%, Švédsko: 18%).

Základním problémem státních PAYG systémů je jejich dlouhodobá finanční neudržitelnost v současné podobě, viz odhady tzv. implicitního dluhu. Ty jsou sice značně závislé na vstupních parametrech (diskontní sazba, tempo produktivity práce apod.), ovšem přesvědčivě dokreslují, že s určitou výjimkou Velké Británie, Irska a snad i USA se v penzijních systémech ve stávající podobě skrývá značné riziko pro veřejné finance a ekonomiku vůbec.

Public pension expenditure projections 2000-2050 (as % of GDP, before tax)2000 2050

Belgie 9.3 12.6Německo 10.2 13.2Dánsko 10.3 14.6Řecko 12.6 24.8Španělsko 9.4 17.7Francie 12.1 n.a.Irsko 4.6 9.0Itálie 14.2 13.9Lucembursko 7.4 9.3Nizozemí 7.9 13.6Rakousko 14.5 15.1Portugalsko 9.8 14.2Finsko 11.3 16.0Švédsko 9.0 10.0Spojené království 5,1 3.9Zdroj: Public finance in EMU – 2001; European Commission 2001.

• V průměru pro země EU15 platí, že se v horizontu cca 50 let zvýší v důsledku procesu stárnutí obyvatelstva jejich fiskální výdaje na veřejné PS o zhruba 3-5 p.b. ve vztahu k HDP. Stárnutí obyvatelstva bude mít negativní dopad také na veřejné výdaje ve zdravotnictví - zde např. OECD odhaduje růst o cca 2-3 p.b. k HDP. Vzroste pravděpodobně také váha výdajů na péči o staré spoluobčany; naopak poněkud klesnout by mohly veřejné výdaje na vzdělání (rodí se méně dětí).

• Z výše uvedené tabulky je patrné, že nejmenší problém s veřejnými penzijními výdaji bude mít Spojené království (jako jediné zemi se predikuje pokles významu penzijních výdajů), Švédsko (patrně důsledek přijatých reforem), Irsko (sice značný růst výdajů, ale z nízké výchozí základny) a poněkud překvapivě také Rakousko a Itálie.

• Poznámka: veřejné výdaje na PS v ČR představovaly v roce 2000 asi 9,7% HDP (8 EU zemí má vyšší podíl a 7 zemí nižší podíl => jsme přesně uprostřed evropského „balíku“, ačkoliv naše demografické situace je poněkud příznivější než v západní Evropě… Navíc v případě ČR jde o výdaje „after tax“, což zkresluje srovnání (uměle nižší hodnota).

Možné přístupy k reformám PS• V praxi existuje značně rozmanitá škála možných přístupů k reformám penzijních

systémů (různé přístupy ve vyspělých zemích; rozvíjejícím se světě (např. Latinská Amerika) či transformujících se ekonomikách střední a východní Evropy.

• Různé názory na rozsah, způsob provedení a design penzijních systémů mají i různé mezinárodní organizace (Světová banka, ILO (Mezinárodní organizace práce), OECD a EU).

• Jakkoliv jsou přístupy k reformě PS v různých zemích různé, lze při podrobném studiu jednotlivých reforem v různých částech světa pozorovat (možná poněkud překvapivě) určitý konvergenční trend v reformách => prvky „a la Latinská Amerika“ se vyskytují i v Evropě a opačně…

• Neexistuje „ideální“ (geniální či dokonalý) PS.

• Je obtížné vytyčit všeobecně akceptovatelná kritéria, kterých by penzijní reforma měla dosáhnout, mohou ovšem jimi být například:

- zajištění finanční udržitelnosti PS v dlouhém období

- odstranění (nebo výrazné snížení) negativních dopadů na trh práce (předčasné důchody; finanční znevýhodňování pozdějších odchodů do důchodu)

- diverzifikace rizik v rámci PS => nespoléhat se příliš (či dokonce výhradně) pouze na PAYG nebo FF, ideální je určitá kombinace => vícepilířový systém.

- řešení interních problémů PS (např. nadměrná redistribuce apod.)

- reformovaný PS by měl ponechat důležitá rozhodnutí na občanovi (např. věk odchodu do důchodu apod.) => vyšší flexibilita systému.

Penzijní systém v ČR• Skládá se ze dvou pilířů: státní povinný PAYG systém a soukromě spravovaný systém

dobrovolného penzijního připojištění.

• Základní charakteristika soukromého penzijního připojištění: - založen koncem roku 1994

- jde o soukromě spravovaný a dobrovolný systém

- stát jej podporuje státním příspěvkem a daňovými úlevami

- Data ke konci roku 2001 (Asociace penzijních fondů: www.apfcr.cz):

* 14 penzijních fondů (z původních 44 v roce 1994)

* celková aktiva fondů: 55,0 mld. Kč (2,6% HDP)

* 2,508 mil. účastníků

- Systém je charakteristický:

* probíhajícím procesem konsolidace vlastnictví penzijních fondů (pokles jejich počtu v důsledku fůzí)

* zvyšuje se vliv zahraničních renomovaných vlastníků penzijních fondů

* probíhají postupné legislativní úpravy (posílení prvku dlouhodobosti systému, zvyšování bezpečnosti

systému, upřesňování investičních pravidel, zvýšené nároky na informační povinnost apod.).

- Hlavní potíže systému:

* celkově malý význam v celém PS

* nízká průměrná měsíční úložka (rok 2001: 366 Kč = cca 2.5% průměrné mzdy)

* nepříznivá věková struktura účastníků v systému - malá účast mladé a střední generace (podíl účastníků

mladších 30, resp. 40 let je pouze 9%, resp. 14%. Naopak lidé starší 60 let tvoří 17% účastníků systému).

Státní penzijní systém• Typický PAYG financovaný.

• Příspěvková sazba 26% z hrubé mzdy (19,5% platí zaměstnavatel a 6,5% platí zaměstnanec).

• Poskytuje 4 druhy dávek:

* starobní důchody (72% celkových výdajů státního penzijního systému)

* invalidní důchody (17%)

* vdovské / vdovecké důchody a sirotčí důchody (dohromady nazývané pozůstalostní důchody a činí 9%).

Administrativní náklady systému představují zhruba 2% jeho celkových výdajů.

• Systém poskytuje průměrný důchod ve výši cca 44% průměrné hrubé mzdy, resp. 57% průměrné čisté mzdy.

• Vyplácené dávky jsou de facto osvobozeny od placení DPFO => důchody se nedaní.

• Systém je povinný a pokrývá prakticky celé obyvatelstvo.

• Finanční náročnost systému roste rychleji než příjmy => prohlubují se deficitní tendence, a to navzdory řadě dílčích úsporných opatření přijatých v devadesátých letech. Jejich úsporný vliv na systém byl více než převážen růstem intenzity předčasných odchodů do důchodu, růstem nezaměstnanosti a zbržděním inkasa pojistného v důsledku nedávné ekonomické recese.

Příjmy(mld. Kč)

Výdaje(mld. Kč)

Saldo(mld. Kč)

Příjmy(% z HDP)

Výdaje(% z HDP)

Saldo(% z HDP)

1996 133,9 129,5 +4,4 8,5 8,3 +0,31997 146,3 152,8 -6,5 8,7 9,1 -0,41998 156,3 168,8 -12,5 8,5 9,2 -0,71999 161,8 181,3 -19,4 8,6 9,6 -1,02000 170,5 190,1 -19,7 8,7 9,7 -1,02001 186,0 204,5 -18,5 8,7 9,5 -0,9Zdroj: Státní závěrečné účty 1996 – 2001, MF ČR

Hlavní potíže státního penzijního systému:• Vysoká příspěvková sazba (26%). V kontextu celého systému sociálního a zdravotního pojištění se jedná

dokonce o 47,5%, což je mezinárodně téměř unikátní - viz předchozí obrázky o efektivní míře zdanění práce.

• Zvýhodnění OSVČ při placení pojistného (existuje u nich tzv. strop pro placení příspěvků na rozdíl od „normálních“ zaměstnanců.

• Existence rozsáhlých tzv. náhradních dob pojištění (studium VŠ, vojenská služba, mateřská dovolená, „oficiální“ nezaměstnanost…).

Výše hrubé mzdy(k průměrné mzdě)

Podíl důchodu jedincek jeho mzdě

50% 81%70% 63%

100% 49%150% 36%200% 28%

Zdroj: Koncepce dalšího pokračování důchodové reformy, MPSV, březen 2001.

• Nadměrná míra redistribuce: jak mezigenerační (systém je nevýhodný pro mladší a budoucí generace), tak i vnitrogenerační (zhruba 50% vyplácených důchodů je v pásmu 10% kolem průměrného důchodu, což zdaleka neodpovídá způsobu rozdělení příjmů obyvatelstva v ekonomicky aktivním věku.

• Předčasné odchody do důchodu: systém není odolný vůči populistickým politickým rozhodnutím (novela zákona z roku 1995, která věk pro odchod do důchodu, se z politických důvodů „změkčila“ usnadněním předčasných důchodů. Štědrost zákona byla snížena až v polovině letošního roku.

Rok „Normální“ starobnídůchodci

„Předčasní“ starobnídůchodci

1996 48846 108681997 56514 243181998 59299 555351999 51609 579282000 39297 57051Zdroj: Koncepce dalšího pokračování důchodové reformy,MPSV, březen 2001.

• Mezinárodně zcela atypické daňové ošetření státního penzijního systému v ČR, kdy pojistné na důchodové pojištění je daňově odečitatelnou položkou ze základu pro daň z příjmu fyzických osob, ovšem vyplácené důchody se v podstatě nedaní => jde o atypicky nesymetrické ošetření...

Simulace vývoje státního penzijního systému v ČR• Jde o velmi dlouhodobé simulace (cca 50 let) => zásadní poselství jsou spíše trendy než

konkrétní úrovňové hodnoty.

• Výsledky jsou dosti citlivé na vstupní parametry: odhad dlouhodobého makroekonomického vývoje (reálný ekonomický růst, míra nezaměstnanosti, produktivita práce a její

vztah k vývoji mezd, reálných úrokových sazeb…) a demografických projekcích.

Zdroj: Koncepce dalšího pokračování důchodové reformy, MPSV, březen 2001.

Výhled penzijního systému do roku 2030

-6

-5

-4

-3

-2

-1

0

2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030

% z

HD

P

27

30

33

36

39

42

45

% z

hru

bé

mzd

y

Deficit systému (levá osa)

Potřebná přísp. sazba (pravá osa)

• Predikcemi vývoje státního penzijního systému v ČR se zabývala řada institucí (MPSV, MF/OECD, MMF, WB) i nezávislých analytických pracovišť (např. Patria Finance). Jejich modely byly postaveny často na rozdílných makroekonomických předpokladech i demografických projekcích, a přesto poskytovaly velmi podobné výsledky => to potvrzuje poměrně vysokou robustnost odhadů a potvrzuje to též názor, že penzijní systém v ČR se musí brzy výrazně modifikovat (otázkou ovšem zůstává JAK?).

Očekávaný deficit penzijního systému v ČR

-8

-7

-6

-5

-4

-3

-2

-1

02000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

% z

HD

P

MPSV

Vlastní model

Věková struktura české populace

0

10

20

30

40

50

60

1997 2007 2017 2027 2037 2047

% z

pop

ulac

e ce

lkem

0 - 21 let 22 - 60 let 61a více let

Implicitní dluh státního penzijního systému

0

50

100

150

200

250

300

350

1997 2007 2017 2027 2037 2047

% z

HD

P

Pesimistická var.

Základní scénářOptimistická var.

Citlivost implicitního dluhu na vývoj průměrnéreálné mzdy, základní scénář

0

50

100

150

200

250

300

350

1997 2007 2017 2027 2037 2047

% H

DP

w = 1/2 produktivity práce

w = 2/3 produktivity prácew = produktivita práce

Citlivost implicitního dluhu na vývoj HDP,základní scénář

0

50

100

150

200

250

300

350

1997 2007 2017 2027 2037 2047

% z

HDP

g = 2%

g = 3,5%g = 5%

Citlivost implicitního dluhu na vývoj reálné úrokové sazby na vládní obligace, základní scénář

0

50

100

150

200

250

300

1997 2007 2017 2027 2037 2047

% H

DP

r = 1%

r = 3%

r = 5%

Implicitní dluh státního penzijního systému, základní scénář

- podle typu indexace důchodů -

-50

0

50

100

150

200

250

1997 2007 2017 2027 2037 2047

% z

HD

P

Cenová indexaceCeny + 1/3 reálných mezdCeny + 1/2 reálných mezdCeny + 2/3 reálných mezdMzdová indexace

Implicitní dluh státního penzijního systému, základní scénář

- podle důchodového věku -

0

50

100

150

200

1997 2007 2017 2027 2037 2047

% z

HDP

65/61-65 let od roku 201965/65 let od roku 202562/57-61 od roku 2007

Příspěvková sazba nutná pro rovnováhu státního penzijního systému, základní scénář

25

35

45

55

65

75

1997 2007 2017 2027 2037 2047

Přísp

ěvko

vá sa

zba

v %

Změna každý rok

Změna pouze v roce 2002

Vládní koncepce návrhu důchodové reformy v ČRKriterium I. pilíř II. pilíř III. pilíř

Státní důchodovépojištění

Zaměstnanecképřipojištění

Penzijnípřipojištění

Životní pojištění

Státní garance Ano Ne Ne NeOsobní rozsah Všichni výdělečně činní Skupiny osob

podle zaměstnáníIndividuální Individuální

Účast osob Povinná Dobrovolná Dobrovolná DobrovolnáFinancování PAYG FF FF FFVztah příspěvku adávek

DC DC DB DC i DB

Výše dávek Závislá na výšizaplacených příspěvků,jejich „zhodnocení“ a nadobě dožití (NDC)

Závislá na výšizaplacenýchpříspěvků



Solidarita Mezigenerační avnitrogenerační

Žádná Žádná Žádná

Daňová zvýhodnění Ano Ano Ano AnoStátní příspěvek Ne Ano NeSpráva systému Veřejná Soukromá Soukromá SoukromáZdroj: Koncepce dalšího pokračování důchodové reformy, MPSV, březen 2001.

Cílový stav:

• Dávky z I. pilíře cca 3/4 celkového příjmu z penzijního systému.

• Zavedení systému zaměstnaneckých penzijních fondů (ZPF).

• Odloučení státního PS od státního rozpočtu pomocí vybudování tzv. Sociální pojišťovny.

Některá úskalí vládního návrhu• Reforma je založena na nedostatečně dlouhém projekčním horizontu (pouze do roku

2030). To je ve srovnání s mezinárodními zvyklostmi nepostačující a hrozí riziko zvolení nevhodné (např. nedostatečné či dokonce špatně strukturované) reformy z dlouhodobějšího pohledu.

• Reforma vykazuje nízkou provázanost s budoucím vývojem v celkových veřejných financích (resp. jakkoliv reformu plánuje a organizuje MPSV, zásadním způsobem by se na ní mělo podílet i MF jakožto hlavní správce veřejných rozpočtů).

• Nedostatek údajů o finančním dopadu některých navrhovaných reformních opatření. Neumožňuje tak posoudit dlouhodobou účinnost navrhovaných opatření a tudíž ani míru jejich adekvátnosti (dostatečnosti) vzhledem k procesu stárnutí populace.

• Sporný návrh pro zavedení dalšího dobrovolného soukromého penzijního pilíře - zaměstnavatelských penzijních fondů (bude to skutečně v konečném důsledku efektivní?; problematika daňových podpor, bude dostatečná kontrola stovek nových subjektů? apod.).

• Absence alespoň rámcových informací o možné budoucí výši důchodů ze státního I. pilíře. To je téměř nejzákladnější informace, nezastupitelná pro občana při zvažování případné účasti v dobrovolných soukromých penzijních schématech. Zde musí být vládní informační politika mnohem jasnější a otevřenější...

Zdroje informací

• Standardní literatura ke kursu VF_418 Daňová teorie a politika

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

• Zajímavé zdroje pro případné zájemce k problematice penzijních systémů a jejich vlivu na veřejné finance a fiskální politiku:

* www.worldbank.org

* www.imf.org

* www.oecd.org

* http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications_en.htm

* www.mfcr.cz

* www.mpsv.cz

* www.cnb.cz

Na těchto stránkách pak hledat zejména sekce „publikace“, „research“ apod., kde je k dispozici řada zajímavých výzkumných prací (jednotlivců nebo institucí).

Documents

Příspěvky na sociální zabezpečení a úvod do problematiky penzijních systémů