Na pozvání Aničky a Stanislava jsme přijali pozvání na kávu. Já jsem to trochu

chtěl, protože jsem se tam nedávno krátce zastavil a viděl tu nádhernou

sbírku hrnečků

Pro Aničku jsem její sbírku rozšířil o čínský

porcelán

Část sbírky

• Příběh jednoho hrníčku.• Bylo…nebylo.

• V jednom rozsáhlém a krásném zámku, uprostřed hrabství, žil pan hrabě se svou rodinou, obklopen

služebnictvem. Jeho hrabství se rozkládalo na všechny strany daleko od jeho krásného sídla.

Oplývalo rozlehlými polnostmi, hustými lesy a mnoha rybníky. Měl několik dětí a také hodně sloužících. Jedním z mnoha byl také kastelán

zámku pan Josef. Byl to velmi hodný pán, který pocházel z chudé rodiny v naší vesnici a občas jak

mohl, tak pomáhal svým známým a vzdálené rodině věcmi, které byly na zámku odloženy.

Jednou, když mladý hrabě při snídani, shodil se stolu hrnek s kávou, u kterého se urazilo ouško a

proto hrníček byl odnesen do odpadu, mu bylo líto jen tak krásný hrníček vyhodit, uschoval ho a při příležitosti, kdy rodině dával nějaké obnošené šaty,

tak jim dal i tento hrníček. Tam se hrníček dochoval mnoho let a potom byl darován Aničce

do její krásné sbírky.

Předválečné kávové konvice

Část sbírky Aničky

Jeden komplet uložený v

polici

Druhý komplet sbírky.

Anička má ráda květiny,

tak jí připomenu jaro

Vnučka má ráda babičku

Jak vidíte, tak Anička má již několik set různých hrníčků, každý má svou

historii. Některé velmi zajímavou, některé krátkou, ale většina

má svou historii veselou. Bohužel je jich také několik s

historií velmi smutnou. Pokud máte doma nějaký hrníček,

který má svou zajímavou historii a jste ochotni se s ním

rozloučit a udělat darováním radost, tak

jej darujte Aničce, která si ho bude vážit a dá mu čestné místo v její nádherné sbírce.

Tak zase někdy příště.

A.J.