Click here to load reader
View
222
Download
0
Embed Size (px)
Procesn prvoProcesn prvo
Mgr. Miroslav Frdek
Osnova Osnova
I.I. Obecn o ochran prvObecn o ochran prv
II.II. Podmnky zenPodmnky zen
III.III. Systm soudnch procesSystm soudnch proces
IV.IV. Legisakn proces Legisakn proces
V.V. Formulov procesFormulov proces
VI.VI. Extraordinaria cognitio Extraordinaria cognitio
VII.VII. Reskriptov procesReskriptov proces
I. Obecn o ochran prvI. Obecn o ochran prv
Prvu jednoho odpovd povinnost
druhho (omisivn, komisivn), toto prvo,
kter se zakld na prvn norm je
oznaovno jako nrok. Pokud vak
nrok odpovdajc povinnosti nen splnn,
je otzkou:
Kdo vynut jeho splnn?
Svpomoc
je donucen osoby oprvnn, kter si
vlastn moc vynucuje urit chovn, i
jednn na osob povinn
pedstavovala v nejstarch dobch
vznamnou lohu pi domhn se svch
prv, dvodem bylo rodov zzen a
institut odplaty talio.
Postupem asu byla svpomoc omezovna
(ius praetorium) nap. rznmi interdikty
Omezen svpomoci
Prvn omezen svpomoci ji v LDT:
in ius vocatio
Naopak svpomoc zstala u:
fur nocturnus
brn-li se zlodj za svtla se zbran, me bt zabit,
ale brnc se mus volat o pomoc a pivolvat svdky
Svpomoc se pipoutla:
u nutn obrany
pi odmtn dostavit se ped soud
Omezen svpomoci - pokraovn I.
Lex Iuliae de vi publica a lex Iuliae de vi privata tyto zkony trestaly nsil pi svmocnm dobvn si prv
Decretum divi Marci pod hrozbou ztrty pohledvky a pokuty bylo vitelm zakzno nutit dlunka k vydn jeho vc nebo k svmocnmu odebrn jeho vc. Stejn prava i ve Justininovch Novellch a Konstituci z r. 389 n. l.
Zakazovala se jen svpomoc de vi (nsilm)
U sebeobrany platila zsada vim vi repelere licet
Ingerence sttu do sporIngerence sttu do spor
Omezenm svpomoci vyvstala otzka,
kdo bude poskytovat ochranu prvm
Zsada Kde nen alobce, nen soudce
actor actio, petito, vindicatio reus
sententia
Iurisdictio Iurisdictio Soudn pravomoc-
iurisdictio mli:
krlov
konsulov
praetor (U,P)
kurult aedilov (trh)
csa (princeps)
soudn prefektov,
duumvirov, quatuorvirov,
sprvci provinci
za domintu delegovan
soudci
? iudex privatus ?
msk soudn procesmsk soudn proces
Soudn proces - je postup soudu, kter se
skld z uritch kon jejich clem je
vynesen rozsudku. Co je vak v m soud?
Fzovitost soudnho zen Fzovitost soudnho zen
msk soudn zen se dlilo na dv stadia:
1. stadium in iure ped prvem, na
prvu, odehrvalo se ped soudnm
magistrtem
2. stadium apud iudicem (iudicium) se
odehrvalo ped soudcem iudex privatus
Dle existovali arbiti rozhod nap. u
spor o vytyen hranic, obvykle byli 3,
zen pak nebylo iudicium, ale arbitrium
In iureIn iure
Je zen, kter bylo zahjeno ped magistrtem, elem tohoto zen bylo zjitn, zda jsou v danm ppad dny zkonn podmnky pro to, aby mohlo bt zahjeno zen a zda strany maj procesn zpsobilost.
Magistrt uril jak je prvn nrok jedn strany a jak nmitky vzn druh strana
zen in iure konilo litiskontestac prohlen stran, kter schvlil magistrt, e tu existuje prvn spor a jeho vyeen je peneseno na soudce - iudex privatus
Apud iudicemApud iudicem
Je zen ped iudex privatus, provd se
dkazy a prvn pe je zakonena nlezem
(rozsudkem) sententia iudicis, kterm
jsou strany vzny
II. Podmnky zenII. Podmnky zen
Zpsobilost stran ta v sob zahrnuje:
prvn subjektivitu zpsobilost k P a P
zpsobilost k prvnm konm vlastnmi P nabvat P a P
postulan zpsobilost zpsobilost obracet se na soud
Zpsobilost soudu ta v sob zahrnuje:
vcnou pslunost iudex unus
mstn pslunost actor sequitur forum rei
zvl. mstn pslunost forum rei sitae, forum delicti comissi
III. Systm soudnch procesIII. Systm soudnch proces
dn mimodn
extraordinaria cognitio
legisakn
reskriptov
IN AI sumrn
l.a. rozhodovac episcopalis audentia
l.a. exekun
formulov
IN AI
IV. Legisakn procesIV. Legisakn proces
Je nejstar forma soudnho zen, kter
ovldal velk formalismus, pod ztrtou
nepiznn nroku musely strany
pednet pesn dan formulace a
provdt rozlin symbolick kony.
Actor musel svj nrok pednst
doslovnou citac zkona, odtud nzev
zen lege agere alovat slovy zkona.
Legisakn proces Legisakn proces pokraovn I.pokraovn I.
Konec legisaknho zen pinesl a v pol. 2.
stol. lex Aebutia tento zkon zavedl pro
soukromoprvn spory monost, aby mt
oban, vedle legisaknho zen, mezi sebou
podstupovaly proces, kter nese oznaen per
formulas sive per concepta verba zen per
formulas formulov zen.
Leges Iuliae iudiciorum privatorum pak
odstranily legisakn zen a vhradnm typem
zen byl jen formulov proces
Druhy legisaknho zenDruhy legisaknho zen
A) Rozhodovac
l. a. sacramento
actio in rem
actio in personam
l. a. per iudicis arbitrive postulationem
l. a. per condictionem
Druhy legisaknho zen Druhy legisaknho zen
pokraovn pokraovn
B) Exekun
l. a. per manus iniectionem
l. a. per pignoris capionem
Legis actio sacramentoLegis actio sacramento
Je nejstar a hlavn l.a., pouiteln na nroky veho druhu.
Druhy:
actio in rem vcn aloba pouvan ve sporech o vlastnictv meum esse. Pouvala se vindikace a contravindikace a pak byla alovan strana vyzvna k uzaven procesn szky sacramenta. Ve sporech jejich hodnota pesahovala 1000 ass bylo sacramentum 500 ass, ve sporech jejich hodnota byla do 1000 ass aa ve sporech o est a svobodu bylo sacramentum 50 ass. Po uzaven sacramenta pikl praetor jedn z procesnch stran spornou vc, tato strana vak musela dt jistotu, e ji v ppad prohry vyd i s plody od litiskontestace
actio in personam osobn aloba
L. a. per iudicis arbitrive L. a. per iudicis arbitrive
postulationempostulationem
postulare poadovat
jde o l. a., kter byla zavedena pro nkter
actio in personam, podle LDT se jej
pomoc alovaly nroky z verblnch
kontrakt; pokud alovan popel
alobcv nrok. Navrhl alobce
praetorovi, bez formalit a sacramenta, aby
v jejich sporu dosadil iudex privatus
L. a. per condictionem L. a. per condictionem
Tato l.a. usnaduje dobvn abstraktnch civilnch nrok, ale aby mohla bt aplikovna je u n stanovena podmnka, e je mono pro uplatnn nroku pout i obou pedchozch l. a..
alobce vyzve alovanho, kter popel jeho nrok, aby se za 30 dn (die condicto) znovu dostavil ped praetora, kter dosad soudce, nen zde sacramento, ale pokuta, kter pipadne vtzi sporu.
L. a. per manus iniectionem
Jde o soudn vykonvac alobu, kter vede k personln exekuci. Upravuje ji ji LDT.
30 dn (dies iusti) po rozsudku i uznn dluhu vyzve vitel dlunka na soud a vlo na nj ruku manus iniectio, tmto okamikem dlunk ztrc indicatus prvo hjit se sm, ale me se ho zastat vindex. Nezastane-li se ho vindex, pak magistrt pikne dlunka viteli do domc vazby na 60 dn.
3 po sob jdouc trn dny pak chod vitel ped magistrta a veejn vyhlauje dlunou stku.
Pokud nikdo dlunka nevykoup, pak jej sm prodat trans Tiberiam, nebo jeje sm usmrtit (LDT III)
L. a. per pignoris capionem
Jedn se o mimosoudn vjimenou
majetkovou exekuci.
Ppustn jen v ppadech pohledvky
veejn i sakrln povahy. Vitel mohl
po pronesen pedepsan formule ped
svdky svmocn odebrat dlunkovi jeho
vci.
Formulov procesFormulov proces
Vznikl ze soudn praxe cizineckho praetora. Na nj se nejastji strany obraceli ve sporech obliganch, obchodnch a smnnch.
Vdy byla min. jedna strana cizinec, nedaly se tedy aplikovat l.a. principy formalismus.
Z povahy spornch vc, bylo poteba rychle a bez zbytench formalit vyeit spor neformlnost.
Fze formulovho procesuFze formulovho procesu
In iure zen ped praetorem bylo
volnj praetora nevzaly normy ius
civile,uroval jak se bude v druhm stadiu
postupovat.
Apud iudicem rozhodovali lidov
soudci rekupertoi, porotce (iudex).
Soudce byl vzn nvrhem (formul),
kter mu vypracoval praetor
In iure In iure
Toto zen ped praetorem bylo volnj ne u l. a. procesu.
Nebyl vzn normami ius civile, dle sv vahy rozhodoval jak prvo se bude v druhm stadiu aplikovat.
Praetor vypracoval pro soudce instrukci formuli, kterou byl soudce vzn.
Soudci (apud iudicem) se tak stali vce zvisl na praetorovi
In iure In iure -- pokraovnpokraovn
Instrukce byla vypracovna na zklad vslechu
spornch stran.
Obsahovala strun vylen skutkovho zkladu
sporu a jeho prvn hodnocen (kvalifikaci).
Tato instrukce byla soudci v druhm stadiu dna
v psemn podob a dostala nzev formula nebo
concepta verba (slovn shrnut).
Formule na konci obsahovala pkaz k
odsouzen nebo osvobozen alovanho a to
podle toho, co se uke v druhm stadiu
odpovdajcm pravd
In iure In iure pokraovn I.pokraovn I.
