Click here to load reader

Procesní právo - is.muni.cz · PDF fileLegisakční proces –pokračování I. Konec legisakčního řízení přinesl až v pol. 2. stol. lex Aebutia –tento zákon zavedl pro

  • View
    222

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of Procesní právo - is.muni.cz · PDF fileLegisakční proces...

Procesn prvoProcesn prvo

Mgr. Miroslav Frdek

Osnova Osnova

I.I. Obecn o ochran prvObecn o ochran prv

II.II. Podmnky zenPodmnky zen

III.III. Systm soudnch procesSystm soudnch proces

IV.IV. Legisakn proces Legisakn proces

V.V. Formulov procesFormulov proces

VI.VI. Extraordinaria cognitio Extraordinaria cognitio

VII.VII. Reskriptov procesReskriptov proces

I. Obecn o ochran prvI. Obecn o ochran prv

Prvu jednoho odpovd povinnost

druhho (omisivn, komisivn), toto prvo,

kter se zakld na prvn norm je

oznaovno jako nrok. Pokud vak

nrok odpovdajc povinnosti nen splnn,

je otzkou:

Kdo vynut jeho splnn?

Svpomoc

je donucen osoby oprvnn, kter si

vlastn moc vynucuje urit chovn, i

jednn na osob povinn

pedstavovala v nejstarch dobch

vznamnou lohu pi domhn se svch

prv, dvodem bylo rodov zzen a

institut odplaty talio.

Postupem asu byla svpomoc omezovna

(ius praetorium) nap. rznmi interdikty

Omezen svpomoci

Prvn omezen svpomoci ji v LDT:

in ius vocatio

Naopak svpomoc zstala u:

fur nocturnus

brn-li se zlodj za svtla se zbran, me bt zabit,

ale brnc se mus volat o pomoc a pivolvat svdky

Svpomoc se pipoutla:

u nutn obrany

pi odmtn dostavit se ped soud

Omezen svpomoci - pokraovn I.

Lex Iuliae de vi publica a lex Iuliae de vi privata tyto zkony trestaly nsil pi svmocnm dobvn si prv

Decretum divi Marci pod hrozbou ztrty pohledvky a pokuty bylo vitelm zakzno nutit dlunka k vydn jeho vc nebo k svmocnmu odebrn jeho vc. Stejn prava i ve Justininovch Novellch a Konstituci z r. 389 n. l.

Zakazovala se jen svpomoc de vi (nsilm)

U sebeobrany platila zsada vim vi repelere licet

Ingerence sttu do sporIngerence sttu do spor

Omezenm svpomoci vyvstala otzka,

kdo bude poskytovat ochranu prvm

Zsada Kde nen alobce, nen soudce

actor actio, petito, vindicatio reus

sententia

Iurisdictio Iurisdictio Soudn pravomoc-

iurisdictio mli:

krlov

konsulov

praetor (U,P)

kurult aedilov (trh)

csa (princeps)

soudn prefektov,

duumvirov, quatuorvirov,

sprvci provinci

za domintu delegovan

soudci

? iudex privatus ?

msk soudn procesmsk soudn proces

Soudn proces - je postup soudu, kter se

skld z uritch kon jejich clem je

vynesen rozsudku. Co je vak v m soud?

Fzovitost soudnho zen Fzovitost soudnho zen

msk soudn zen se dlilo na dv stadia:

1. stadium in iure ped prvem, na

prvu, odehrvalo se ped soudnm

magistrtem

2. stadium apud iudicem (iudicium) se

odehrvalo ped soudcem iudex privatus

Dle existovali arbiti rozhod nap. u

spor o vytyen hranic, obvykle byli 3,

zen pak nebylo iudicium, ale arbitrium

In iureIn iure

Je zen, kter bylo zahjeno ped magistrtem, elem tohoto zen bylo zjitn, zda jsou v danm ppad dny zkonn podmnky pro to, aby mohlo bt zahjeno zen a zda strany maj procesn zpsobilost.

Magistrt uril jak je prvn nrok jedn strany a jak nmitky vzn druh strana

zen in iure konilo litiskontestac prohlen stran, kter schvlil magistrt, e tu existuje prvn spor a jeho vyeen je peneseno na soudce - iudex privatus

Apud iudicemApud iudicem

Je zen ped iudex privatus, provd se

dkazy a prvn pe je zakonena nlezem

(rozsudkem) sententia iudicis, kterm

jsou strany vzny

II. Podmnky zenII. Podmnky zen

Zpsobilost stran ta v sob zahrnuje:

prvn subjektivitu zpsobilost k P a P

zpsobilost k prvnm konm vlastnmi P nabvat P a P

postulan zpsobilost zpsobilost obracet se na soud

Zpsobilost soudu ta v sob zahrnuje:

vcnou pslunost iudex unus

mstn pslunost actor sequitur forum rei

zvl. mstn pslunost forum rei sitae, forum delicti comissi

III. Systm soudnch procesIII. Systm soudnch proces

dn mimodn

extraordinaria cognitio

legisakn

reskriptov

IN AI sumrn

l.a. rozhodovac episcopalis audentia

l.a. exekun

formulov

IN AI

IV. Legisakn procesIV. Legisakn proces

Je nejstar forma soudnho zen, kter

ovldal velk formalismus, pod ztrtou

nepiznn nroku musely strany

pednet pesn dan formulace a

provdt rozlin symbolick kony.

Actor musel svj nrok pednst

doslovnou citac zkona, odtud nzev

zen lege agere alovat slovy zkona.

Legisakn proces Legisakn proces pokraovn I.pokraovn I.

Konec legisaknho zen pinesl a v pol. 2.

stol. lex Aebutia tento zkon zavedl pro

soukromoprvn spory monost, aby mt

oban, vedle legisaknho zen, mezi sebou

podstupovaly proces, kter nese oznaen per

formulas sive per concepta verba zen per

formulas formulov zen.

Leges Iuliae iudiciorum privatorum pak

odstranily legisakn zen a vhradnm typem

zen byl jen formulov proces

Druhy legisaknho zenDruhy legisaknho zen

A) Rozhodovac

l. a. sacramento

actio in rem

actio in personam

l. a. per iudicis arbitrive postulationem

l. a. per condictionem

Druhy legisaknho zen Druhy legisaknho zen

pokraovn pokraovn

B) Exekun

l. a. per manus iniectionem

l. a. per pignoris capionem

Legis actio sacramentoLegis actio sacramento

Je nejstar a hlavn l.a., pouiteln na nroky veho druhu.

Druhy:

actio in rem vcn aloba pouvan ve sporech o vlastnictv meum esse. Pouvala se vindikace a contravindikace a pak byla alovan strana vyzvna k uzaven procesn szky sacramenta. Ve sporech jejich hodnota pesahovala 1000 ass bylo sacramentum 500 ass, ve sporech jejich hodnota byla do 1000 ass aa ve sporech o est a svobodu bylo sacramentum 50 ass. Po uzaven sacramenta pikl praetor jedn z procesnch stran spornou vc, tato strana vak musela dt jistotu, e ji v ppad prohry vyd i s plody od litiskontestace

actio in personam osobn aloba

L. a. per iudicis arbitrive L. a. per iudicis arbitrive

postulationempostulationem

postulare poadovat

jde o l. a., kter byla zavedena pro nkter

actio in personam, podle LDT se jej

pomoc alovaly nroky z verblnch

kontrakt; pokud alovan popel

alobcv nrok. Navrhl alobce

praetorovi, bez formalit a sacramenta, aby

v jejich sporu dosadil iudex privatus

L. a. per condictionem L. a. per condictionem

Tato l.a. usnaduje dobvn abstraktnch civilnch nrok, ale aby mohla bt aplikovna je u n stanovena podmnka, e je mono pro uplatnn nroku pout i obou pedchozch l. a..

alobce vyzve alovanho, kter popel jeho nrok, aby se za 30 dn (die condicto) znovu dostavil ped praetora, kter dosad soudce, nen zde sacramento, ale pokuta, kter pipadne vtzi sporu.

L. a. per manus iniectionem

Jde o soudn vykonvac alobu, kter vede k personln exekuci. Upravuje ji ji LDT.

30 dn (dies iusti) po rozsudku i uznn dluhu vyzve vitel dlunka na soud a vlo na nj ruku manus iniectio, tmto okamikem dlunk ztrc indicatus prvo hjit se sm, ale me se ho zastat vindex. Nezastane-li se ho vindex, pak magistrt pikne dlunka viteli do domc vazby na 60 dn.

3 po sob jdouc trn dny pak chod vitel ped magistrta a veejn vyhlauje dlunou stku.

Pokud nikdo dlunka nevykoup, pak jej sm prodat trans Tiberiam, nebo jeje sm usmrtit (LDT III)

L. a. per pignoris capionem

Jedn se o mimosoudn vjimenou

majetkovou exekuci.

Ppustn jen v ppadech pohledvky

veejn i sakrln povahy. Vitel mohl

po pronesen pedepsan formule ped

svdky svmocn odebrat dlunkovi jeho

vci.

Formulov procesFormulov proces

Vznikl ze soudn praxe cizineckho praetora. Na nj se nejastji strany obraceli ve sporech obliganch, obchodnch a smnnch.

Vdy byla min. jedna strana cizinec, nedaly se tedy aplikovat l.a. principy formalismus.

Z povahy spornch vc, bylo poteba rychle a bez zbytench formalit vyeit spor neformlnost.

Fze formulovho procesuFze formulovho procesu

In iure zen ped praetorem bylo

volnj praetora nevzaly normy ius

civile,uroval jak se bude v druhm stadiu

postupovat.

Apud iudicem rozhodovali lidov

soudci rekupertoi, porotce (iudex).

Soudce byl vzn nvrhem (formul),

kter mu vypracoval praetor

In iure In iure

Toto zen ped praetorem bylo volnj ne u l. a. procesu.

Nebyl vzn normami ius civile, dle sv vahy rozhodoval jak prvo se bude v druhm stadiu aplikovat.

Praetor vypracoval pro soudce instrukci formuli, kterou byl soudce vzn.

Soudci (apud iudicem) se tak stali vce zvisl na praetorovi

In iure In iure -- pokraovnpokraovn

Instrukce byla vypracovna na zklad vslechu

spornch stran.

Obsahovala strun vylen skutkovho zkladu

sporu a jeho prvn hodnocen (kvalifikaci).

Tato instrukce byla soudci v druhm stadiu dna

v psemn podob a dostala nzev formula nebo

concepta verba (slovn shrnut).

Formule na konci obsahovala pkaz k

odsouzen nebo osvobozen alovanho a to

podle toho, co se uke v druhm stadiu

odpovdajcm pravd

In iure In iure pokraovn I.pokraovn I.

Search related