Zdravím všechny čtenáře Profashion.

Možná Vás napadlo, co dělá Jean-Claude Van Damme na obálce Profashion? Tentokrát se nejedná o přímou produkci Profashion, ale o fotografii z archívu Petra Volgemuta, kterému se jako jednomu z mála fotografů poštěstilo při návštěvě téhle super star ulovit pár jedinečných fotografií. Více se dočtete v naší pravidelné rubrice, v níž Vám představujeme osobnosti fotografů. V dalších měsících se však již můžete znovu těšit na vlastní produkci časopisu, kde, jak doufám, představíme práci Petra Volgemuta přímo na klíč pro Profashion. Každý měsíc, kdy Vám píši tento úvodní text, se nese v nějakém duchu. Říjnové číslo pro Vás bylo naplánováno tak, že jsme chtěli otevřít novou rubriku o stravování a životním stylu BIO, k čemuž nám do karet nahrávalo hned několik spojení včetně fotoprodukce se spisovatelem Michalem Vieweghem, který právě tento měsíc uvede do kin svůj Román pro muže a následně vydává novou knihu Bio manželka. Bohužel však ne všechno klaplo tak, jak by mělo, proto se k tomuto novému tématu vrátíme až v dalším měsíci. A jak už to bývá, když se pokazí jedna věc, pokazí se i další. Slib nové multimediální podoby Profashion se v září 2010 také nenaplní. Budiž omluvou, že čekání na novou podobu Profashion bude odměněno milým překvapením, na které se vyplatí si počkat. Takže po prázdninách přicházíme s tak trochu nenaplněnými sliby. To však neznamená, že toto číslo našeho časopisu bude pro Vás věrné i pro nové čtenáře nezajímavé! Kromě již zmíněného fotografa přinášíme spoustu nových pravidelných rubrik, ve kterých Vám představíme další brněnskou reklamní agenturu Media Age, koncept nového vozu Renault, či nejdražší vanu světa, seriál s fitness centrem Z4Y o nezbytnosti bílkovin pro život. V další rubrice Vám prozradíme, jestli jsou v sexu lepší blondýnky, brunetky, nebo zrzky, poradíme Vám 5 triků, jak si udržet lásku, představíme Vám v sekci hudba zpěváka Ozzyho Osbourna, dozvíte se, jak je to s inteligencí delfínů a přinášíme mnoho dalšího zajímavého čtení, kde si, jak doufáme, každý z Vás najde ty své oblíbené články. A jelikož slibem nezarmoutíš, dávám si pro Vás čtenáře nová předsevzetí do následujícího měsíce. Uděláme další kroky k vylepšení redakce a posílení našeho týmu v podobě nových tváří a dopisovatelů. Kromě již zmíněného seriálu na téma BIO pro Vás připravujeme také rubriky z oblasti personalistiky či rozjezd naší slibované reality video show Z4Y.Hodně štěstí do měsíce září, úspěšný začátek školního roku a co nejméně chladných dnů, kterými nás straší meteorologové Vám přeje celý tým Profashion.

Tvými modely jsou největší hvězdy světového show

businessu. Jak ses dostal k fotografování vůbec a

následně k focení koncertů?Od šesti let jsem byl vrcholový sportovec a bohužel jsem musel

kvůli zranění přestat sportovat úplně. Přemýšlel jsem o nějaké

náhradě a vzhledem k tomu, že jsem dělal i grafiku a měl vybavení,

bylo focení nejlepším nápadem. Zpracovával jsem fotky, znal

základy focení, takže to šlo jednoduše. Jak říká Annie Leibovitz:

„Fotografování vám umožňuje vyjít ven, být sám, ale za nějakým

účelem.“ Je to výborný relax a na každý zajímavý okamžik v životě

mám památku. Každou svoji fotku mám spojenou s příběhem a

zážitkem, i když sama o sobě nemusí být nijak zajímavá (třeba

když vám Ozzy Osborne chrstne plnej kýbl vody do objektivu).

Jsem muzikant, miluji muziku a díky focení jsem u ní alespoň

částečně mohl zůstat. Vím, jak se muzikant cítí na pódiu, co zažívá

a jak si představuje, že by u toho chtěl vypadat. Vždycky jsem

miloval koncertní fotografie a od prvního okamžiku, co jsem vzal do

ruky foťák, jsem věděl, jak to dělat. Velkou nevýhodou focení

koncertů světových hvězd je krátký čas na práci, protože máte

povoleny pouze dvě nebo tři první písničky, takže se toho někdy

moc stihnout nedá, zvlášť pokud třeba pořád bliká stroboskop nebo

je kapela v kouři. Ideální je, když pracuju pro pořadatele a můžu

fotit, jak dlouho chci a kde chci.

Která z hvězd, jakou jsi kdy fotil, pro tebe byla

srdcovou záležitostí?

Děláš si zálusk na nějakou konkrétní osobnost?

Miluju skvělé koncertní kapely jako třeba AC/DC, Bruce

Springsteena, naprosto mě dostala Tina Turner, protože to, co loni

předváděla na pódiu v sedmdesáti letech, bylo neuvěřitelné a

myslel jsem, že už ji nikdy neuvidím. Navíc jsem měl možnost jako

jeden z mála na světě fotit z první řady, takže to byl pro mě jeden z

největších zážitků. Muziky mám naštěstí rád spousty, takže si to

užívám skoro vždycky. Podařilo se mi fotit v New Yorku přímo pro

Roberta Craye, geniálního kytaristu a mého velkého oblíbence,

držitele Grammy, který hostoval například s Tinou Turner, Rolling

Stones, hraje na všech možných koncertech „guitar legends“

nejlepších kytaristů s Ericem Claptonem, Bryanem Mayem z

Queen, B.B.Kingem a dalšími. To se mi třepaly ruce, abych to

nezkazil, protože fotit přímo pro světovou hvězdu se vám nepodaří

jen tak, třeba už nikdy. Naštěstí jsem dostal pochvalu. Nejsem

novinář, takže dostat se k velkým hvězdám můžu jen na základě

své práce, což se mi v tomto případě povedlo.

Už jsem fotil všechny, které mám rád. Nemá smysl si dělat zálusk,

protože k někomu se dostat je nemožné. Byl bych rád, kdyby se mi

podařilo s nějakou světovou kapelou strávit více času jako třeba

Annie Leibowitz s Rolling Stones, ale je to čím dál těžší a

nedostupnější. Rád fotím jakékoliv herce, jsou fotogeničtí. Koho mi

osud přihraje, je mi jedno, nechám se překvapit. Těším se teď na

Lady Gaga.

určitě nikdo nikdy nefotí, mám skoro stejný brýle jako on a budeme

vypadat jako „sunglass brothers“. Tak jsem někomu dal foťák, aby

nás vyfotil. Druhý den se přišel podívat na přípravu přenosu České

Miss. Byl jsem překvapený, že si mě pamatoval. Zeptal se, pro koho

fotím, chtěl se přesvědčit, že nejsem z bulváru, podíval se na moje

fotky, pochválil mi je a z ničeho nic poslal pryč bodyguarda, sedl si

ke stolu na místo, kde nebude nic zavazet a řekl mi, že si dá čaj a

během toho ho můžu fotit. Choval se naprosto přirozeně, jako bych

tam nebyl, žádné pózování. Potom se mě zeptal, jestli to bylo dobré

a poděkoval mi. Fotky vidět ani vybírat nechtěl, řekl, že mi věří.

Vzhledem k tomu, že zrušil všechny rozhovory a odmítl všechna

ostatní média, bylo to pro mne, v pozitivním slova smyslu, naprosto

nepochopitelné

Dostal jsem nabídku od managementu České Miss udělat

zajímavější fotografie, než jsou běžné fotoreporty nebo fotografie à

la bulvár, protože znali moje fotky. Fotil jsem jak natáčení

adrenalinových disciplín, tak celou několikadenní přípravu finále

včetně přímého přenosu. Bylo to velice zajímavé a chtěl bych

mimochodem každému pochybovači říct, ať zapomene na jakékoliv

zákulisní tahy, nic podobného nepřicházelo v tomto případě v

úvahu. .

Vzhledem k tomu, že často fotím v šatnách, kde je třeba jen jedna

čtyřicetiwattová žárovka, musím bohužel mít nejlepší techniku,

rychlé full-frame Nikony s nejsvětelnějšími objektivy. Foťáky si beru

většinou dva nebo tři, je potřeba být dobře připraven na všechno,

většinou mám jen několik vteřin. Venku za dobrého světla nebo v

ateliéru můžete ale klidně fotit s čímkoliv za pár tisíc, je to úplně

jedno. Je neuvěřitelné, kolik fotografů stráví čas zbytečným

To mě přivádí k otázce – Stal ses dvorním fotografem

poslední České Miss. Jak se k tobě tahle nabídka

dostala?

Jakou techniku a sklo používáš na takto náročné

focení v terénu?

Jaké vlastně jsou světové hvězdy, jak vnímají tvoji

společnost?To vlastně nikdo nemůže vědět, až na nejužší okruh jejich blízkých,

jinak je to jen divadlo a marketing. Když máte náhodou možnost s

někým takovým být o samotě, jsou super. Na záchodě zároveň se

mnou vykonávali potřebu třeba Michael Stipe (REM), Bruce

Dickinson (Iron Maiden) a spousta muzikantů světových kapel, ke

kterým jsem se dostal na pár festivalech. Žádnou vědu z toho

nedělali. Byl jsem ověšenej foťákama a vždycky na mě v prvním

okamžiku s hrůzou vyvalili oči, ale pokaždé jsme u toho v pohodě

pokecali. Hlavně se nesmíte chovat jako úchylní paparazzi nebo mít

debilní dotazy na soukromí.

S muzikanty je většinou sranda a jsou v pohodě, dají si s vámi pivo,

pokecají, pokud dobře znáte jejich muziku, jste jejich.

Samozřejmě je potřeba umět dobře anglicky. Roisin Murphy se se

mnou před koncertem bavila, jako bychom se znali a celý koncert

se mi nakrucovala do objektivu. Může to být samozřejmě ale i

naopak. Je třeba si uvědomit, že ty největší hvězdy absolvovaly

tisíce focení, fotografové jsou navíc pro ně díky paparazziům

většinou to největší zlo, takže se taky podle toho chovají. A vůbec

se jim nedivím, každý je otravuje. Naprosto mě ale dostal Jean-

Claude Van Damme. Při natáčení upoutávky na Českou Miss jsme

na něj se štábem Novy s hrůzou čekali, nikdo netušil, jestli vůbec

bude mít náladu, protože mu díky dopravní zácpě uletělo letadlo a

do Prahy přiletěl později. Všichni byli překvapení, když přišel ve

výborné náladě, ochotně udělal vše, co si režisér vymyslel a po

rozhovoru pro Nova Cinnema, který trval mnohem déle, než bylo

domluveno, se sám nabídl, že se se všemi ze štábu vyfotí. Když

jsem je vyfotil, řekl mi, že se s ním musím vyfotit taky, protože mě

© f

oto

: Pavel Bera

n

řešením techniky, přemýšlením, který objektiv je ostřejší, která

značka je lepší a podobnými kravinami. Nic blbějšího než

fotografické blogy českých rozumbradů snad nemůže být. Všichni

řeší „čím“, místo „co“ a „jak“.

Koncertní fotky mají největší koule a je to navíc super zábava,

zvlášť když se vám ta hudba líbí. Třeba fototesty začínajícím

modelkám se s tím vůbec nedají srovnávat, to by mě nebavilo.

Kromě koncertů rád fotím všeobecně lidi při nějaké činnosti,

portréty. Musí mě přestat vnímat, potom jsou fotky přirozené.

Snažím se o oční kontakt, protože to je nejtěžší. Rád fotím třeba

přípravy módních přehlídek, člověk se dozví zajímavé věci, divadlo

nebo na cestách bezdomovce. Přestal jsem fotit ve studiu, nechci

být někde zavřený, fotím proto, abych se dostal ven. Dobrou

přirozenou stylizovanou studiovou fotku, která není statická umí

navíc jen opravdoví machři. Krajiny ani brouky jsem nikdy nefotil.

Jenom to ne! Nejsem a nechci být, protože bych ztratil svobodu.

Peníze za focení nejsou důležité. Mám svoji firmu a naštěstí se tím

nepotřebuji živit. Neznamená to ale, že fotím míň nebo to flákám,

právě naopak. Neumím fotit na povel za peníze a plnit pokyny

nějakého nevkusného arogantního strupa. Fotím pouze pro ty,

kterým se líbí můj styl a proto si mě berou. Focením se bohužel u

nás nedá vydělat tolik peněz, kolik bych si představoval, a na

dlouhodobý odjezd do Londýna nebo New Yorku jsem tady už příliš

zakořeněný, i když jeden nikdy neví. Naprosto mi vyhovuje dělat si

jen co chci, to je k nezaplacení.

Vždycky se mi líbily fotky Annie Leibovitz, aniž bych vůbec tušil,

kdo to fotil. Nemyslím tím ale její stylizované fotky pro Vanity Fair

za statisíce, tomu se nedá nikdy vyrovnat, ale její starou práci pro

časopis Rolling Stone. Žádné vzory ani inspiraci nemám, nikdy

jsem se o fotografy nezajímal, podle jména jich neznám ani deset,

českých jen pár, které potkávám. Fotím za tak specifických

podmínek (v naprosté většině špatných), že málokdy můžu ovlivnit

výsledek při samotném focení tak, abych se mohl někomu

přibližovat nebo něco kopírovat. Dělám si to, jak chci, jak to cítím a

buď se to někomu líbí nebo ne.

Jde o to, co je to úspěšná fotografie. Pokud je měřítkem finanční

stránka, tak je nejdůležitější mít takové zakázky, za které jsou vám

ochotni zaplatit hodně peněz. Umělecké fotografii nerozumím,

takže ji nemůžu hodnotit. Pro mě je úspěšná fotografie taková,

která se líbí jak mně, tak tomu, kdo si ji objednal, a hlavně tomu,

kdo na ní je. Na rozdíl od klasických profesionálních fotografů si

mohu dovolit fotit pouze to, co mě baví, takže největším úspěchem

je pro mě pochvala. Pokud za to ještě dostanete dobře zaplaceno,

tím líp. Těší mě, že osobnostem, které již byly foceny

profesionálními fotografy stokrát, se líbí moje fotky nejvíc a často

nechápou, jak se mi to povede za pár vteřin a není potřeba být

hodiny v ateliéru.

Co fotíš nejraději?

Jsi fotografem na plný úvazek?

Klasická otázka – máš nějaký fotografický vzor,

někoho, kdo tě svojí prací inspiroval?

Jaký je tvůj recept na úspěšnou fotografii?

S nástupem digitální fotografie se dnes spousta

fotografů začala věnovat také samotné úpravě

fotografií a zanesení svého rukopisu i do grafického

zpracování fotek. Jak je to s tebou?

Jaké jsou tvé ambice coby fotografa a vize do

budoucna?

Jak vnímáš v této branži a ve tvém zaměření

konkurenci?

Vím o tobě, že sis vyzkoušel sám i práci modela, jak

ses cítil jako fotograf v téhle obrácené pozici?

Co ti práce fotografa přinesla?

Fotografie si upravuji a zpracovávám výhradně sám, protože je to

součástí mého rukopisu. Snažím se momentálně o co nejrychlejší a

nejjednodušší zpracování, protože už mě to při tom množství

nebaví. To ale není záležitost poslední doby nebo digitální techniky,

fotky se upravovaly odjakživa, jen se to dělalo jiným způsobem,

různými postupy při vyvolávání fotek, domalováváním, volbou

materiálu a podobně. Klasickým příkladem je Jan Saudek. Digitální

technika vše jen zjednodušila a zrychlila, bohužel je to ke škodě. V

soušasné době je to vítězství Photoshopu nad umem. Některé

softwary jsou zadarmo, upravovat a fotit dnes může každý. Z

vyretušovaných krásek, které nemají se svojí podobou moc

společného a připomínají voskové figuríny, je mi na blití. Snažím se

o co nejpřirozenější fotky, nevyhlazuju obličeje, nenafukuju prsa,

neměním úsměvy, nezvětšuju oči, rty a podobně. Módní fotky jsou

jeden obrovský podvod, to se mi nelíbí. Co je třeba proboha na

krásných mladých holkách vylepšovat?! 95% mých fotek je

momentálně bez retušování, jen výjimečně něco opravím, jen

oddělám beďara, který by tam ale za týden už nebyl.

Hlavně se tím nadále bavit a samozřejmě se snažit o co nejlepší

výsledek. Pořád se učím, jsem na začátku, bude zajímavé, kam se

fotografie posune. Začíná éra 3D fotek, kvalitních kamer, ze

kterých není problém dělat fotky. Fotografové ze staré školy jsou

sice z technických novinek na mrtvici, ale klasická fotografie je již

dávno vyčerpaná, všechno již bylo tisíckrát opakováno. Fotek je

všude tolik, že zmizela jedinečnost, vytrácí se umění. Potřeboval

bych do budoucna víc času, protože jsem schopen udělat jen

zlomek toho, co nafotím, desetitisíce fotek jsem ještě ani

neprohlédl.

Je mi to úplně jedno, ať si každý dělá, co chce. Já žádnou

konkurenci v pravém slova smyslu ani mít nemůžu, mě nikdo o

práci připravit nemůže. O ostatní se nestarám, ani na to nemám

čas, dělám si svoje. Co ale nechápu, jak někdo může dělat

paparazzi a škodit lidem, kteří něco umí, to je hnus.

Proboha, já můžu se svým ksichtem jedině strašit děti a ne dělat

modela. :) Ještě když jsem hodně cvičil, nechal jsem se jen vyfotit,

abych měl památku. Potom jsem to použil na propagaci kosmetiky

Oranjito, kterou vyrábíme, protože jsem nemusel nikomu jinýmu

platit. I když jako většina fotografů nesnáším, když mě někdo fotí,

byla to zábava. Ne už tak pro modelku, která to se mnou fotila,

protože když jsem jí kapal med na obličej, celá otekla. Do té doby

nevěděla, že má alergii na med. Jednou jsem se vsadil, že půjdu na

přehlídce spodní prádlo, naštěstí si to nepamatuju, protože jsem

měl deset panáků, jinak bych se propadl hanbou.

Především neuvěřitelnou spoustu zážitků na celý život. Za rok toho

zažiju co jiní ani za deset let. Seznámím se se zajímavými lidmi,

podívám se na zajímavá místa, co víc si člověk může přát. Je to

výborná zábava, ke které nikoho nepotřebujete a nikdo vám ji

n......í. Je to jen na vás.

Autor: Petr Korytar - Profashion.cz

© f

oto

: Petr

Volg

em

ut

© f

oto

: Petr

Volg

em

ut

© f

oto

: Petr

Volg

em

ut

© f

oto

: Petr

Volg

em

ut

© f

oto

: Petr

Volg

em

ut

© f

oto

: Petr

Volg

em

ut

© f

oto

: Petr

Volg

em

ut

© f

oto

: Petr

Volg

em

ut

© f

oto

: Petr

Volg

em

ut

© f

oto

: Petr

Volg

em

ut

© f

oto

: Petr

Volg

em

ut

© f

oto

: Petr

Volg

em

ut

© f

oto

: Petr

Volg

em

ut

© f

oto

: Petr

Volg

em

ut

KONEC

Více na: www.fotky-celebrity.cz

© f

oto

: Petr

Volg

em

ut

Říká obchodní ředitel brněnské komunikační agentury

Media Age a reklamní matador David Holman v našem

zářijovém rozhovoru. My jsme si povídali ještě za

slunečného počasí, vy si náš rozhovor přečtete už v

sychravém září, ale přesto by vám měl vyvolat

alespoň úsměv na rtech. Posuďte sami:

Je to otázka důvěry, klienti jednoduše věří, že se nám

dá věřit. Neuvěřitelní bychom měli být jen v nasazení,

kreativitě a příznivých cenách.

Každý account manager si aspoň jednou řekne, že by

vedl reklamní agenturu lépe než její šéf. Málokteří

však najdou potřebnou odvahu odejít a zkusit si to

sami, aniž by kradli klienty agentuře, ze které

odchází. A právě dva takoví odvážlivci postavili před

pěti lety Media Age zcela od základu. V tomto smyslu

jde, přinejmenším v Brně, o ojedinělý úspěch.

Media Age je založena na píli, entuziasmu a

znalostech. To ale není přidaná hodnota, to je základ.

Za svého druhu přidanou hodnotu se dá považovat

naše vzdělávací marketingové centrum pro

pracovníky marketingu Media Age Marketing

Centrum.

Ano, pokud vím, žádná reklamní agentura se na

Moravě ničemu podobnému nevěnuje. Pořádáme

semináře, workshopy a konference určené převážně

marketingovým manažerům, ale byly zde i projekty

zaměřené na PR a momentálně se chystáme do

veřejné správy konferencí Komunikující město.

Proč si klient vybere zrovna Media Age?

Jak vznikla agentura Media Age?

V čem je Media Age lepší než jiné brněnské

agentury? Nabízí klientům určitou přidanou

hodnotu?

Jak probíhá provoz tohoto centra v praxi? Na

Moravě je to vcelku ojedinělý projekt.

Jak by mělo tedy Brno podle vás

komunikovat?Nechápu komunikaci měst jako úzké téma pro

reklamní kreativce. Věrohodná komunikace zahrnuje i

otevřené procesy veřejné správy, ezakizaci, čili

zavádění elektronických nástrojů pro transparentní

správu veřejných zakázek, jde i o zveřejňování

obchodních smluv, v neposlední řadě o veřejná

projednávání, komunitní plánování, seriózní

průzkumy veřejného mínění, přehledné internetové

stránky, otevřenou informační politiku, … A pak teprve

nějaká ta kreativní mašle od reklamní agentury. Brno

čeká v tomto smyslu ještě dost práce. Zatím se víc

soustředí pouze na ty mašle. Ale i v tom se hledá a

šlape trochu dopředu, do boku a občas vzad. Třeba

poslední pokus Brna o reklamní slogan „Žít Brno“ je

spíš takové zaškobrtnutí, než krok vpřed.

Dotýká se vůbec pilné agentury Media Age

krize?

Jaký je váš vztah k pražským agenturám a

klientům? Cítíte někdy tu pověstnou rivalitu?

Kdo je pro vás nejlepším a nejhorším

klientem?

A baví vás ještě po tolika letech práce v

reklamě?

Krize se nás dotýká. Přivedla nám nové zákazníky.

Podobně jako povodeň hasičům. My ovšem na rozdíl

od nich s klienty zůstaneme, i když voda opadne. Krize

samozřejmě ubrala rozmáchlých projektů, ale přihrála

nám klienty, kteří dokáží ocenit efektivitu.

Já miluju pražské klienty a z pražských agentur mám

nejraději Media Age – Praha. Rozdělování agentur na

regionální = mimopražské a celostátní = pražské mi

trochu vadí. Ale budiž, říkám si, jsme regionální

agentura, vždyť máme také „regionální“ pobočku

konkrétně v Praze. Většina takzvaných „regionálních“

agentur má klienty působící celostátně a jejich

reklamní kampaně nejsou o nic méně celostátní, než

ty pražské. No vidíte, ona ta rivalita asi opravdu

existuje.

Nejlepší klient je ten, který spolupracuje na kampani a

nechce jen kampaň pro kampaň. Ví, co dělá a ví, proč

to dělá a k tomu ještě poslouchá, co si o tom myslí

agentura. A naprosto nejhorším klientem je ten, který

zadává spoustu práce , a má problém za ní platit. Ale

ideálních klientů je přesně tolik, kolik je ideálních

agentur. Až je potkám, dám vám vědět.

Baví, protože je to disciplína, ve které přeskakujete z

jednoho oboru do druhého a vždy vás na něm zajímá

jen to hlavní. Něco nového se neustále dozvídáte.

Slovy básníka: Jste jako řeka, která plyne, jen břehy

mívá jiné.

Není tedy reklama taková navoněná

zdechlina, jak říká název Toscaniho knihy?

A proč se nakonec nevěnovat radši

zemědělství než reklamě?

Toscani jistě ví o čem mluví, sám se prodáváním

„navoněných mršin“ živil velmi úspěšně. Reklama je

navoněná. Ale zdechlina? Tyhle kontroverzní výroky

jsou jen jedna z vůní, které Toscani používá, když

prodává sám sebe.

Myslíte, proč nám navoněná mršina voní lépe, než

čerstvě pohnojené pole? Můj psychoanalytik si myslí,

že moji generaci tak poznamenal pan Vajíčko a

Honzíkova cesta. A co ten váš?

Autor: Kristýna Vobecká, Profashion.cz

KONEC

Renault ukazuje, že rozhodně není zkostnatělou automobilkou, která razí

stále stejný designový jazyk. Potvrzuje to představením konceptu DeZir,

který si svoji oficiální premiéru odbude na domácím Pařížském autosalonu.

Jelikož jsme v době boomu hybridů a elektromobilů, tak se není co divit, že

Renault DeZir jezdí na elektřinu. Elektromotor má umístěn uprostřed vozu a

poháněna je pouze zadní náprava. Díky této koncepci má DeZir ideální

rozložení váhy, takže v zatáčkách se bude chovat neutrálně.

Maximální rychlost, které dosáhne DeZir je 180 km/h. Zajímavou hodnotou je

však zrychlení z 0 na 100 km/h. Této rychlosti dosáhne za rovných 5 vteřin,

což na elektromobil je výborný výsledek. Existují samozřejmě i rychlejší

elektromobily (Tesla Roadster 2.5), které zvládnou stovku za méně než 4

vteřiny.

Těchto výkonů dosahuje DeZir nejenom díky výkonnému elektromotoru (150

koní), ale také kvůli jeho nízké hmotnosti. Tu má na svědomí kevlarová

karosérie, díky které má celý vůz 830 kg. Použitý kevlar umožnil do konceptu

efektivně zapracovat výsledky z aerodynamického tunelu. Aerodynamický

odpor se v tomto případě rovná 0,25.

Kdo vlastní stojí za tímto konceptem, který nevypadá vůbec jako z Francie?

Na svědomí ho má Laurens van der Acker. Tento designér dříve pracoval

například v Mazdě a mezi jeho umělecká dítka patří například Nagare styl. Teď

však bude Renaultu pomáhat vytvořit novou designovou automobilů.

Elektromobil Renault DeZir je možné nabíjet 3 různými způsoby, které jsou

identické s ostatními koncepty Z.E. (Fluence, Zoe, Twizy). Můžete tedy nabíjet

klasicky ze zásuvky (tzv. plug-in) na plnou kapacitu za 8 hodin, nebo využít

„rychlonabíječky“ na nabití akumulátorů (na 80% kapacity) za 20 minut, či

systému Quickdrop. Poslední zmiňovaný způsob „nabití“ spočívá ve výměně

vybitých akumulátorů za nové na speciálních dobíjecích stanicích Renaultu.

Akumulátory jsou zde použity typu li-ion, tedy konstrukce, kterou využívá

většina „současných“ elektromobilů.

Na jedno nabití dokáže DeZir ujet až 160 km. Tedy za předpokladu, že za

volantem nesedí milovník rychlé jízdy. V případě, že majitel vozu bude chtít

tento sportovní elektromobil využívat k rychlé jízdě (kdo by taky chtěl jezdit

se sportovním vozem pomalu), tak se dojezd povážlivě sníží.

Klasickému plug-in dobíjení ještě sekunduje rekuperace kinetické energie,

která je u tohoto konceptu vyřešena setrvačníkem KERS. Ten se využívá

hlavně v závodech F1, ale pomalu se začíná dostávat i do jiných vozidel.

Na první dojem mi název DeZir značí něco exotického z dálného východu.

Avšak pravda je trochu jiná. Vývojáři konceptu šáhli po francouzském slově

„désirer“, které znamená „toužit“ a střihli ho s písmenem „Z“, které má značit

„zero emissions“, tedy nulové emise.

Celý koncept na mě působí mixem vozů Mazda RX8 (přední vystouplé

blatníky), Audi R8 (výrazný stříbrný pás na boku), a to oboje smíchané ve

mazďáckém stylu Nagare.

Zajímavým prvkem celého konceptu jsou dveře otevírající se směrem vzhůru.

Na tom by nebylo nic divného, protože tento typ se u konceptů používá běžně.

Jenže u Renaultu DeZir se levé dveře otevírají směrem v před a pravé dveře

vzad. Opravdu jsou vyvojáři v Renaultu tak kreativní, že se snaží do konceptů

nacpat co nejvíce nepoužitelných prvků? Nebo tím něco sledují?

KONEC

zdroj: www.koncepty.cz, autor článku: autor: Ondřej Martinek

Stylové hovení si v koupeli je rituál, kterému

se muže oddávat takrka denne každý z nás.

Jen ti opravdu majetní si ovšem budou moci

doprát koupele v obrím krystalu v cene témer

1 milion USD.

Hned na úvod musíme upresnit, že firma

Baldi, která za výtvorem stojí, pochází z Itálie

a je již dlouhou dobu známá jako výrobce

domácích potreb, nábytku, lamp i

príslušenství ze vzácných materiálu. Tím

nemáme na mysli bežnou lampu z kusu

ohnutého drátu, ale skutecná mistrovská

díla, nakonec, posudte sami.

Další podobná vana (ano, jsou opravdu

jenom dve na svete) se objevila na akci

Salone del Mobile v roce 2008, kde si

okamžite získala srdce jistého ruského

magnáta, který za ni neváhal vysázet na

drevo 700 000 EUR. Kus, jenž máte dnes

pred sebou, je hlavne dobrou reklamou pro

svého majitele - firmu Harrod.

Mimochodem, druhý kus není prvnímu nijak

prehnane podobný, takže se rozhodne nedá

mluvit o nejaké sériovosti výroby. Novinka

byla sekána diamantem a ponechána zvencí

zámerne velmi hrubá, aby bylo možno

obdivovat krásu prírodního krištálu. Komu by

se cena zdála nízká a koupelna stále jaksi

prázdná, muže si k vane porídit i krištálové

umyvadlo. (Pro vyložené sociální prípady tu

pak je vana z malachitu za 222 000 USD.)

KONECZdroj: www.menstyle.cz

Blondýny versus brunety jsou stále oblíbeným tématem diskuzí, zvláště mezi muži. Muže ale opravdu barva vlasu napovědět, jak si daná slečna povede v posteli?

Barva vlasu vypovídá o vašem charakteru

Blondýny potřebují něhu

Brunety vědí, co chtějí

Zrzky jsou dračice

Černovlásky chtějí být loveny

Výsledek? Nejlepší v sexu jsou zrzky!

Naše odpověd zní: ANO. Barva vlasu dokáže opravdu hodně vypovědět o povaze i chování v sexu. Zvláště pokud se jedná o ženu přebarvenou – právě potřeba vyjádřit, jaká žena skutečně je, vede i k potřebě změnit barvu vlasu. Proto pokud se například žena přebarví na blond, touží po milostném vzplanutí, po něžnostech a romantice, kdežto obarvení na hnědo signalizuje touhu po pevném svazku. Možná už partnera máte a cítíte, že nastal čas posunout vztah dál – začít bydlet spolu, vdát se nebo si pořídit potomka. Pakliže jste sama a stala jste se tmavovláskou, dáváte tím okolí najevo, že už máte nezávazných vztahu dost a že o sex na jednu noc vážně nestojíte. Neplatí to však pro ženy přebarvené na černo – tato barva vlasu signalizuje tajuplnost, ale také individualismus (žije hlavně pro sebe) a občas i samotářství.

Blondýny se chtějí cítit jako princezny, chtějí prince, který je bude na rukou nosit. Dokážou se bavit – a to i v posteli. V otázce netradičních poloh ci praktik ale bývají konzervativní. Pokud je ale budete uctívat tak, jak si přejí, ceká vás v sexu ráj na zemi.

Brunety jsou ženy empatické, přirozeného chování, které již vědí, co od života chtějí a nepotřebují si nic dokazovat. Sex s nimi bývá perfektní – nebojí se totiž říct, co se jim líbí a chtějí, aby milování vždy přineslo pocit uspokojení nejen jim, ale i jejich partnerovi. Hnědá barva je barva země, proto bývají brunetky stálé, věrné, vždy připraveny rozežhnout teplo rodinného krbu.

Říká se, že zrzky jsou vášnivé. A je to pravda. Zrzky touží po vzrušení, rády v sexu experimentují a nedají se odbýt pětiminutovou rychlovkou. Jsou nejen náruživé, ale i náročné, srší energií a v sexu pro ne není nic tabu. Pokud jejich představy nesplníte, rychle vás vymění za někoho jiného.

Černovlásky si rády ponechávají svá tajemství, působí proto na některé muže jako magnet. Chtějí být dobývány, chváleny. Ne všechny se ale v sexu chovají stejně. Lze je rozdělit na dva typy – černovlásky, které se oblékají převážně do tmavého oblečení, jsou konzervativní, v sexu neoplývají nijak valnou fantazií a nevyžadují jej tolik, jako například zrzky. Jedná-li se ale o černovlásku, která se nebojí barev, nebude to s ní v posteli tak zlé. Rozhodne ale necekejte něžnosti. Ani ona je tolik nevyhledává.

Jak tedy vidíte, nejlepší v posteli jsou jednoznačně zrzky. Samozřejmě, že budou vždy existovat výjimky, vždy ale bude platit, že nejen barva oblečení, ale i vlasu, o nás mnohé vypovídá.

KONECAutor článku: Petra Zemanová, foto: www.marvel.com

Delfíni z Institute for Marine Mammal Studies v Mississippi jsou trénováni, aby si ponechali veškeré odpadky, které

spadnou do jejich bazénu, a to do té doby než se objeví trenér, u kterého mohou odpadky vyměnit za ryby. Delfín

jménem Kelly je už ve svém výcviku o krok dále. Když je do vody hozen papír, schová si jej pod kámen na dno

bazénu, a jakmile se objeví trenér, odtrhne kus papíru a odevzdá jej výměnou za rybu. Pak se vrátí, utrhne další

kousek a dostane tak novou porci ryby, atd. Toto chování je zajímavé hlavně z toho důvodu, že nasvědčuje tomu,

že Kelly vnímá pojetí budoucnosti a také je schopna vědomě oddalovat pocit uspokojení. V podstatě ona trénuje

člověka.

I přesto, že delfíni nemají ruce, jsou schopni používat k řešení problémů nástroje. Vědci například pozorovali

delfína, který se pokoušel chytit vzpouzející se murénu. Aby ji vylákal z úzké štěrbiny, strkal do ní bodlinatým

tělem z mrtvé ropušnice. V Austrálii si zase delfíni skákaví při shánění potravy na mělčině umisťují na své rypce

mořské houby, aby si je tak chránili před poškozením od trnů, jedovatých ryb a rejnoků. Dosud byla schopnost

používat nástroje považována za výsadu primátů a částečně i některých druhů ptáků.

Mnoho druhů delfínů žije v početných společenstvích, kde život ve skupině vyžaduje značné dorozumívací

schopnosti. Delfíni používají pro vzájemnou komunikaci tři frekvenční rozsahy včetně pro člověka neslyšitelných

ultrazvuků, užívají rozmanitou kolekci mlaskání, klikání a hvízdání. Neexistují žádné přímé důkazy o vlastním

jazyku delfínů, ale výzkum v této oblasti je teprve na samém počátku. Vědci se pokoušejí zachytit veškeré zvuky a

signály těla, které delfíni vydávají či kterými disponují, a následně se je snaží rozluštit.

Lou Herman z Kewalo Basin Marine Laboratory v Havaji společně se svým týmem vytvořil znakový jazyk pro

komunikaci s delfíny, a výsledky byly pozoruhodné. Ne jenom, že delfíni porozuměli významu jednotlivých slov, ale

také chápali význam uspořádání slov ve větě. Například, obvykle reagovali správně a okamžitě na příkaz „dotkni

se létajícího talíře ocasem a pak jej přeskoč". To vše nasvědčuje tomu, že delfíni jsou skutečně schopni rozumět

tomu, co je po nich vyžadováno, a nejedná se pouze o naučené triky.

V přírodovědném programu BBC Wildlife on One: „Dolphins - Deep Thinkers?" jeden z delfínů Lou Hermana

Akeakamai sledovala Davida Attengorougha na obrazovce pod vodou. Nikdo netušil jak na něj bude reagovat, ale

hned jak se David objevil na obrazovce, začala správně reagovat na jeho znakovou řeč a dokonce se pokusila jej

napodobovat.

Doposud se většina vědců soustředila především na kulturní přenos chování matky na mláďata, a nový výzkum

vedený Stanem Kuczajem a jeho týmem odhalil překvapující výsledky. Vědci vypozorovali, že mláďata během hry

spíše napodobují a učí se od delfínů věkově přibližně stejně starých. Ať už mláďata delfínů proplouvají bublinami

nebo balancují s chaluhami na konci rypce, nejvíce se učí složitějším hrám ve společnosti svých vrstevníků.

Většina savců si ráda hraje - ale delfíni se ve svých hrách snaží neustále se zlepšovat. Mládě kosatky se například

naučilo pomocí ryby jako návnady přilákat racky na hladinu vody. Když rackové přistáli na vodě, kosatka se je

pokusila chytit přímo do tlamy, bez toho že by je nejdříve usmrtila. Jakmile zvládla tuto dovednost, ještě ji

zdokonalila: místo čekání až racci přistanou na hladině, se je pokusila chytit během jejich sestupu, a to když byli

více než metr vzdáleni od hladiny vody. Mnohokrát se jí to nepovedlo, ale trénovala tak dlouho, až se celá akce

začala dařit. A tak čím dál častěji to byli právě naivní mladí rackové, kteří byli chyceni a následně pak několikrát

vyhozeni do vzduchu. Dalším stupněm obtížnosti se stali zkušenější starší rackové. Tak jako u dětí, nejen samotný

výsledek, ale celá aktivita musela být zábavná.

Jednoho krásného dne roku 1997 vědci pracující na pláži Pereirinha na jižním pobřeží Brazílie zpozorovali malého

pejska, který se vydal do moře a plaval směrem k delfínům. K překvapení pozorujících badatelů se delfíni k psovi

přiblížili a začali ho vyhazovat do vzduchu. Zdálo se, že se psu tato hra líbí, protože si vydržel hrát víc než jednu

hodinu. Od té doby už bylo pozorováno více psů, kteří se pokoušejí navázat kontakt s delfíny.

KONEC

Zdrojové články: The Guardian Science a BBC Science & Nature

Delfínovití (Delphinidae) jsou čeledí řádu

kytovců. Jsou příbuzní s velrybami a

sviňuchovitými.

Většina druhů této čeledi se vyskytuje na

otev řeném mo ř i , na rozd í l od

delfínovcovitých. I když několik druhů,

například orcela tuponosá, se zdržuje u

pobřeží či v říčních tocích.

Jednotlivé druhy měří od 1.2 metrů k 7

metrům a váží od 40 kg po 4.5 tuny.

Většina druhů však váží 50 až 200 kg.

Vyskytují se celosvětově, nejčastěji v

mělkých mořích. Všechny druhy se řadí

mezi masožravce.

Dieta v překladu znamená životní způsob, životní styl.

U někoho kdo se řídí přirozeným životním stylem,

nemůže vzniknout nadváha. Tedy u toho, kdo se

denně pohybuje a kdo se stravuje stejně jako naši

předkové už před čtyřmi miliony let. Jí tedy až 40 krát

víc vitaminů a asi 3x více bílkovin, než se dnes

doporučuje a než je realita. Kdo chce zhubnout,

potřebuje vitaminy a bílkoviny. Potřebuje jich více,

mnohem více. Bílkoviny nasycují, vytváří imunitní

systém, vytváří svalstvo spalující tuky, neukládají se

jako tuky, přináší vnitřní pohon a radost ze života.

Hubněte správnm způsobem a vyhněte se tolik

známému jo-jo efektu, tj. Opětovnému nabrání

přebytečných kil. Nejčastější chybou při dietách je

příliš nízký přísun bílkovin. Podíl bílkovin bývá v

úspěšných dietách až 30% z celkového denního

příjmu energie.

Bílkoviny vytvářejí svaly. Čím více svalové hmoty

máte, tím více kalorií spálíte. Den co den. Můžete o to

více jíst bez toho, že byste přibrali. Svaly dokonce

spalují kalorie ve chvíli, kdy vaše tělo není fyzicky

aktivní. Diety chudé na bílkoviny odbourávají na

prvním místě právě svalovou hmotu. Začarovaný

kruh se uzavirá a výsledkem jsou znovu nabraná kila

v podobě neaktivní hmoty tuku.

Na redukci hmotnosti neaktivní tukové tkáně je

nejlepší kombinace - jídlo bohaté na bílkoviny a

přesně dávkovaný pohyb, odpovídající intenzitě

spalování.

Přínosy zvýšeného přijmu bílkovin ve stravě pro tělo

jsou mnohé. Bílkoviny sytí, zvyšují termogenezi

organizmu (tzn. Kalorie se ztratí ve formě tepla přes

pokožku). Bílkoviny chutnají. V případě civilizačních

onemocnění hrají bílkoviny důležitou roli u

metabolického syndromu, diabetu typu druhého

stupně a poruchy metabolizmu tuků. Jejich kladný

přínost pak spočívá v úpravě krevního cukru a tuků.

Odpověď je – v tukové buňce. Zde a nikde jinde. Ale

cesta sem, tedy cesta k cíli, vede přes svaly, přes krev

a přes hlavu.

Forever young – být navždy mladý, je snem celého

lidstva již od počátku existence. A cesta k tomuto snu

vede přes tajuplné slovo „štíhlý“. A také přes slovo

„fit“. Cílem není totiž být jenom štíhlý. Podívejme se

na všechny modelky, které hladoví, aby byly hubené.

Nejsou ale vůbec fit, a vystavují se dokonce nebezpečí

onemocnění. Ke slovu štíhlý patří dodatečně vždy i

slovo „fit“

Zestárnout je výmysl lidí. Údajně nezvratný úpadek

těla a duše po třicítce, je čistě lidský výmysl. Když se

zbavíte své nadváhy, což jde celkem jednoduše, bude

KDE A JAK SE STANE ČLOVĚK ŠTÍHLÝM ?

život snadnější. Budete dělat úplně automaticky

mnoho věcí mnohem správněji bez toho, že byste se

namáhali. Budete vždy šťastnější a veselejší, a právě

proto půjdete stále touto cestou.

Slovo protein pochází z řečtiny a v překladu znamená

„první“, „nejdůležitější“. Člověk se skládá z 20% z

bílkovin, ty tvoří 20 stavebních látek, aminokyselin.

Devět z nich si tělo neumí vytvořit samo. Musíte je

pravidelně servírovat na svém talíři ve formě ryb,

drůbeže, vajec, luštěnin, klíčků, řas, mléčných a

sójových produktů, ořechů a semínek. Další

neméněcennou variantou je bílkovinnový prášek.

Devět esenciálních aminokyselin : histidin, isoleucin,

leucin, lysin, metionin, fenylalanin, treonin, tryptofan

a valin se starají o svaly spalující tuky, o účinný

imunitní systém a dobrou náladu.

Zdrojů bílkovin je tedy více a záleží na jejich takzvané

biologické hodnotě, tj. Takové hodnotě, kterou je tělo

schopné využít pro svoje svaly. Lidský organismus

tvoří své tělesné buňky mnohem snadněji z

živočišných bílkovin než z rostlinných. Vejce má

například biologickou hodnotu 100, to znamená, že

tělo využije 100% bílkovin z vejce. Steak už má jen

80% a fazole pouhých 72% využitelnosti bílkovin.

Kombinací určitých potravin můžete dosáhnout

biologickou hodnotu dokonce nad 100%. Kombinace

vajec a brambor dělá biologickou hodnotu 134, vejce a

mléko 120, mléko a pšeničná mouka 126 anebo fazole

a kukuřice 102. Tyto kombinace mají ale vysoký podíl

sacharidů. Jednoduchým řešením pak je kvalitní

bílkovinnový prášek, který má biologickou hodnotu

rovněž nad 100.

ŠTÍHLÉ TĚLO POTŘEBUJE BÍLKOVINY

Pomocí bílkovin nejlépe dosáhnete efektu

nasycenosti. Obsahuje– li jídlo příliš málo bílkovin,

vaše tělo signalizuje hlad tak dlouho, dokud se jeho

bílkovinové zásobníky znovu nenaplní. Bílkoviny jsou

životně důležité. Vy a váš imunitní systém, vaše svaly,

vaše orgány, vaše pokožka a úroveň vašeho štěstí,

které máte, se skládají z 24 malých bílkovinových

částic - aminokyselin. Ráno mezi šestou a devátou

hodinou je váš metabolismus nejaktivnější.

Metabolizmus znamená proměnu živin na energii.

Bílkoviny jsou tak klíčem k úspěchu, k dosažení větší

síly metabolizmu. Devět esenciálních aminokyselin

určuje váš život, vaši mladistvost, jak tělesnou tak i

duševní. Rozhodují o bdělosti, únavě a náladě.

Koncentrace těchto aminokyselin v krvi silně kolísá

během dne podle toho, co jíte. Určují tak jak jste

naladění, jestli svižně, tvořivě, rozhodně,

koncentrovaně, uvolněně či ospale.

Autor: Mgr. Michal Kroupa, fitness trenér a výživový poradce ve fitness klubu ZONE4YOU

Hledejte v partnerovi to nejlepší Zpočátku si negativních vlastností partnera příliš nevšímáte – on se díky tomu cítí báječně a o to více dokáže ze sebe vydat to nejlepší. Časem ale láska slábne a misky vah se přehoupnou – najednou váš štve každá maličkost. Jenže, kdo z nás je dokonalý? Nikdo. Pokud začnete v hlavě střádat seznam partnerových negativ, jen se tím posunujete blíže k hádkám či dokonce rozchodu. Přepněte proto raději na program pozitivního myšlení a snažte se všímat si na něm toho dobrého – a vždy, když vás něčím naštve, si právě jeho lepší vlastnosti připomenout. Neustálá kritika nikam nevede – naopak občasná chvála dostane partnera přesně tam, kde ho chcete mít – do starých kolejí lásky a spokojenosti.

Chybou špatné či nedostatečné komunikace často vznikají omyly a hádky, které by normálně vůbec nemusely vzniknout. My ženy máme například tendenci myslet si, že muž by měl odhadnout nebo dokonce vědět, co si žena zrovna přeje, jenže muži číst myšlenky opravdu neumí. Pokud jim to neřeknete na rovinu, nenapadne je, že po třetí vyprávíte o svatbě kamarádky proto, že se chcete sama vdávat. Mluvte proto s partnerem o tom, co si přejete, jak vidíte svou budoucnost, zkrátka o všem. Abyste ale udržela jeho pozornost, nezacházejte zbytečně do nejmenších detailů! Zatímco ženy jsou orientovány na detaily, muži na celek.

Mluvte otevřeně, ale věcně

Na začátku vztahu je všechno krásné – milujete se, partner vám připadá téměř dokonalý, děláte pro sebe první poslední. Jenže nic není stejné jako na začátku. Co dělat, aby láska po letech nevyprchala?

Naučte se správně hádat Je normální, že na některé věci máte zcela odlišné názory. Je také v pořádku si tyto názory občas trochu živěji vyměnit. Hádka vás může dokonce i posunout vpřed, pokud při ní nezvyšujete hlas, vzájemně se neshazujete, nepředhazujete si staré křivdy, neskáčete si do řeči. Snažte se tyto pravidla dodržet a naučte se hledat kompromisy.

S kompromisy souvisí i další lásku vábící trik. Plňte svému partnerovi jeho přání. Vždycky se chtěl proletět helikoptérou? Absolvujte let s ním. Přestože létání zrovna nemilujete, bude vám vděčný jako nikdy před tím. Na oplátku chtějte také splnit nějaký sen.

Přílišné lpění na partnerovi lásku dusí. Každý potřebuje trochu volnosti, každý má právo i na svůj osobní život. Věnujte se proto svým koníčkům, řekněte alespoň občas na partnerovo pozvání na rande „ne“ – mnohem více si pak bude vážit každého „ano“. Pakliže už spolu bydlíte, neodsouvejte své plány do pozadí jen proto, abyste byli s partnerem. Chvíle odloučení způsobí, že se na vás parnter bude více těšit. Žen, které mají své vlastní koníčky, si navíc muži mnohem více váží. Nikdo přece nechce mít na krku klíště!

Plňte si vzájemně své sny

Mějte také svůj vlastní život

KONECAutor článku: Petra Zemanová, http://www.profashion.cz

Ozzy Osbourne má mnoho mediálních tváří -

je uznávaným praotcem heavy metalu,

zfetovanou máničkou balancující na pokraji

smrti i brblající komickou figurkou z

televizního seriálu. Jeho hudební výkony

často kolísají, nicméně se nikdy nevzdal

rocku a své image. Možná i proto je Ozzy víc

než jen zpěvák, je symbolem celé éry a

životního postoje. A v nejednom českém

městě dnes najdete někoho, kdo slyší na

přezdívku Ozzy.

Ozzy Osbourne se narodil v britském Birminghamu

roku 1948 v dělnické rodině. Ze střední školy „vyletěl“

v patnácti, pracoval v továrnách a na jatkách a

potloukal se s kamarády. S bývalým spolužákem

Tommim Iommim pak založil skupinu, která vycházela

ze syrového blues (jejich nejstarší písničky obsahovali

např. i sóla na harmoniku). Když Geezer Butler napsal

text Black Sabbath podle jednoho hororového filmu, o

názvu kapely bylo rozhodnuto.

Rok 1969 byl rokem hippies, folku, soulu a klasického

rocku. Ale Black Sabbath chtěli hrát jinak a mnozí je

považovali za šílence. První singl Evil Woman logicky

propadl, byl příliš temný a zběsilý.

Kombinace zdánlivě monotónních, brutálních riffů,

neučesanosti a naříkavě vykřikovaných depresivních

textů skupinu bavila a natočila v tom stylu geniální

album Black Sabbath (1970), které tehdejší kritika

spíše odsoudila, ale dnešní kritici se naopak shodují,

že šlo o revoluci v dějinách hudby.

Když pak natáčeli druhou desku Paranoid, ve

studiu na poslední chvíli vymysleli stejnojmenný

singl. Jeden z největších hitů světa prý vznikl za půl

hodiny.

Následovaly další desky Master of Reality, Volume 4

či Sabbath Bloody Sabbath, ale na konci

sedmdesátých let vězel Ozzy tak hluboko v

drogách, že ho vlastní spoluhráči vyhodili.

Osbourne začal vydávat sólo alba (první bylo

Blizzard of Ozz) a stále měl úspěch, nicméně

hudebně už zásadní nebyla.

Američtí křesťané brzy začali protestovat proti

Osbournově chování (slavné kousání do netopýra)

a údajnému satanismu. Ozzy však vždy tvrdil, že

jde o legraci.

V devadesátých letech zaujalo album No More

Tears a na vrchol se vrátil s mimořádnou deskou

Ozzmosis. Také začal pořádat obří festival Ozzfest s

manželkou Sharon.

Později se objevil v televizním seriálu The

Osbournes (2002-2005) a mnozí se začali ptát,

jestli není psychicky narušený. Řada rozhovorů a

televizních vystoupení ho ukázala jako zmateného,

pomalu a nejistě artikulujícího člověka a objevily se

spekulace, jestli netrpí nějakou vážnou nemocí.¨

Ozzy vydává první nahrávky s Black Sabbath - píše

se rok 1970. Eponymní nahrávka se ten samý rok

dočká platinové desky.Ozzy vydává s Black

Sabbath 10 nahrávek.Black Sabbath dodnes po

celém světě prodali přes 100 miliónů kusů svých

desek.

Black Sabbath podnikli několik celosvětových

turné. V roce 1975 vystupují na California Jam před

250 000 fanoušky.V roce 1979 se Ozzy vydává na

sólovou dráhu.

Ozzy vydává své první sólové album, vychází v

roce 1981 a jmenuje se Blizzard Of Ozz. Album brzy

dosáhne čtyřnásobné platinové desky.Během této

dekády Ozzy vydá sedm alb, přičemž každého z

nich se prodá přes 2 milióny kusů.Na sólové dráze

Ozzy celkem prodá přes 70 miliónů svých desek.V

roce 1983 Ozzy koncertuje na pódiu US Festivalu

před 250 000 lidmi.V roce 1985 Ozzy vystupuje na

legendárním benefičním koncertě Live Aid.V roce

1989 Ozzy vystupuje na Moskevském mírovém

festivalu. Byl to první velký rockový koncert

západní hvězdy na území SSSR.

Sólo kariéra

KONEC

Autor článku: Petr KorytarFoto: www.ozzy.com

Ozzy během deváté dekády vydal pět alb. Každé z

nich se stalo multiplatinovým. Koncertuje na

nejrůznějších místech celého světa pro milióny

svých fanoušků. Všechny jeho vystoupení jsou

vždy jistě vyprodána. Ozzy vyhrál v roce 1993

Grammy v kategorii "Best Metal Performance" díky

své "I Don´t Want To Change The World"

Ozzy v roce 1996 založili společně s Sharon, svou

ženou a manažerkou v jedné osobě, OZZfest, první

národní hudební festival věnovaný hard rocku,

který měl hledat a představovat nové talenty.

Ozzyho vystoupení na tomto festivalu navštívilo

1,4 miliónu lidí. Ozzfest se koná vždy jednou

ročně.Část zisku z OZZfestu Ozzy poukazuje na

nejrůznější charitativní účely, mj. na Lifebeat.

Ozzy se dočká vlastní hvězdy na pověstném

hollywoodském Chodníku slávy (2002).Ozzy vydal

během svého dvacetiletého působení u firmy Epic

12 alb.Ozzy v roce 2000 obdržel Grammy v

kategorii Best Metal Performance jako člen Black

Sabbath za "Iron Man".Téměř milión fanoušků

navštívilo pátý ročník Ozzfestu 2000.Ozzy byl

společně s Black Sabbath hlavní hvězdou letošního

ročníku Ozzfestu. Přes milión fanoušků navštívilo

tento vyprodaný 27denní hudební festival.

Známá režisérka Penelope Spheeris natočila

celovečerní dokument z OZZfestu pojmenovaný

"We Sold Our Souls For Rock´n´Roll". Poprvé byl

uveden na známém filmovém festivalu v Sundance

(2001). Ozzy se objevil ve filmu Little Nicky

režiséra Adama Sandlera.Ozzy se dočkal nominace

na MTV Movie Awards 2001 za svou roli v Little

Nicky v kategorii "Best Cameo".Playstation 2

připravila o Ozzym celou hru, bude se jmenovat

" O z z y O s b o u r n e ´ s B l a c k S k i e s “ .

P

Fenoménální megaparty TRANSMISSION

přivítala za dobu své existence již více než

50.000 návštěvníků z domova i ze světa, a

letos přichází se svým sedmým vydáním.

Všichni již netrpělivě čekají, jaké hvězdy

letošní vydání s tématem Future Cities

přinese. V sobotu 6. listopadu 2010 přivítá

pražská O2 arena sedm speciálních hostů z

měst budoucnosti, kteří vám dají ochutnat té

nejlepší taneční hudby, kterou baví miliony

fanoušků na celém světě.

Po obrovském úspěchu na loňském vydání se

na Transmission jako první vrací oblíbenec

domácího publika, skvělý holandský

producent a DJ Sander van Doorn, který se

stejně jako Markus Schulz pyšní umístěním v

první desítce TOP 100 DJs časopisu DJ Mag.

Dalším vystupujícím nebude nikdo jiný, než

rezident Transmission, americký DJ a

producent Markus Schulz, který po

obrovském úspěchu hymny pátého vydání

The New World (videoklip na Youtube shlédlo

více než 2,2 mil. uživatelů) složil i pro letošní

edici oficiální hymnu s názvem Future City,

ke které bude opět na Transmission natočen

oficiální videoklip. Dále vystoupí na Grammy

nominovaný, DJ a producent Andy Moore.

Da lš ím respektovaným DJem a

producentem bude britský Simon Patterson.

Tuto absolutní DJskou špičku podpoří norský

DJ a producent Boom Jinx, který se proslavil

především hudbou k slavnému seriálu CSI:

Miami. Těšit se můžete také na holandské

tranceové duo W&W. A až z daleké Austrálie

přiletí neméně známý a vysoce uznávaný DJ

a producent Jaytech. Své speciální

vystoupení připravuje VJ´ské trio Vision

Impossible, kteří pro Transmission vždy

vytváří originální projekce k danému tématu.

Tato sestava tak opět slibuje skvělé hudební

a vizuální zážitky.

Vstupenky na sedmou edici Transmission

jsou v prodeji v síti Sazka Ticket za

současnou cenu 1090 Kč do konce srpna,

která se bude každý měsíc zvyšovat až na

konečných 1390 Kč. V sekci shop na

www.unitedmusic.cz jsou také v prodeji All

inclusive VIP vstupenky za 3500 Kč na, které

nabízejí neomezenou konzumaci nápojů a

přístup na luxusní terasu s omezenou

kapacitou. Vstupenky kategorie Golden do

klubového patra za 4600 Kč můžete

rezervovat prostřednictvím emai lu

klimesova@best.sazka.cz nebo kupovat na

pokladnách O2 areny každý všední den od 13

do 18 hodin.

KONEC

Dbá vaše firma spíše na svůj vnitřní

řád, nebo na svou image? Vnitřní

život většiny českých firem se nese

spíše v neformální atmosféře. Co je

to firemní identita? Každá firma má

možnost vytvořit svou vlastní

identitu. „Takzvaná Corporate

Identity (CI) se skládá z mnoha věcí,

třeba i zdánlivých detailů,“ vysvětluje

personalista Jan Klos.

pohodlí a někteří mohou mít problém i s dodržováním

kodexu oblékání. „V teplých dnech se někteří lidé

vydávají do kanceláří v šortkách a sandálech a

nepřijde jim to divné,“ říká Klos.

„Oblékání nebo třeba slovník je stejně důležitá a

samozřejmá věc, jako že přijdete do práce včas. Je to

výraz profesionality a zároveň soudržnosti ve firmě.

Firma, která úspěšně trvá na svých vnitřních

kodexech, je firmou silnou, konkurenceschopnou a

sebevědomou,“ říká Klos.

Podniková kultura je důležitá věc, ale nejde

naočkovat. Firma je živý mechanismus, který se

vyvíjí, dospívá a přizpůsobuje svému okolí. Ve firmě,

ve které už dlouho fungují nějaká pravidla, je těžké

zavádět pravidla nová. „Vydat se na novou cestu

vyžaduje schopného manažera, který všechny

strhne,“ tvrdí Jan Klos. „Těm, pro které je dress code

něčím zbytečným, by měl nadřízený vysvětlit, proč je

to pro firmu důležité.“

„Základním stavebním prvkem důvěryhodné CI je

jednotná životní filozofie, kterou sdílí všichni ve firmě.

Tedy to, jak se vyjadřují, o čem přemýšlí, co je pro ně

důležité, jak se oblékají i kde se stravují,“ říká Klos.

Firemní identita je soubor psaných a nepsaných

pravidel, která je nutné chápat a dodržovat. Mezi

psanými pravidly, která určuje výhradně

zaměstnavatel, je například dress code, tedy kodex

oblékání. Mezi nepsanými pravidly může být i

zasedací pořádek na pracovních poradách nebo třeba

témata, o kterých se ve firmě

nemluví, a podobně. „Není mnoho

českých firem, které by důsledně

dbaly na svou korporátní identitu.

Vnitřní život českých firem se nese

spíše v neformální atmosféře.

Větší důraz se zde klade na

korporátní image, tedy způsob,

jakým se f irma projevuje

navenek, a hlavně: jak je vnímána

svými klienty a konkurencí,“ říká

Klos. Podle něj mají Češi rádi svojeKONEC

Zdroj: www.beautyart.info

Na vině jsou kyseliny

Jablíčko před spaním zuby nevyčistí, ale naopak

poškodí

Většina lidí netuší, že ovoce a ovocné šťávy jsou bohaté nejen na

vitamíny, ale obsahují také množství kyselin, které naleptávají

zubní sklovinu. Kromě výše zmíněného ovoce a ovocných šťáv

představují velké riziko také sycené limonády, a to jak v klasické,

tak i v light variantě. Bohaté na obsah kyselin je také červené a bílé

víno. V neposlední řadě je nutné dávat pozor na tolik oblíbené

dětské ovocné šťávy, které sice neobsahují barviva a často ani

přidaný cukr, ale dětské zoubky poškozují stejně jako třeba kolové

nápoje.

Poškození zubní skloviny působením kyselin představuje často

podceňovaný problém

První příznaky poškození zubní skloviny jsou často tak nenápadné,

že jim nevěnujeme dostatečnou pozornost. Postupné ztenčování

zubní skloviny se projevuje průsvitností na hranách předních zubů,

po čase ovšem může vést až k výrazné změně tvaru zubu.

Průvodním jevem poškozené zubní skloviny také často bývá

zvýšená citlivost zubů. Nebezpečí ztenčování zubní skloviny spočívá

především v tom, že se jedná o nevratný proces a tedy trvalé

poškození chrupu.

Při častém požívání potravin a nápojů s vyšším obsahem kyselin je

vhodné dodržovat pravidla, která pomohou erozi zubní skloviny

předcházet. Sklovina by měla být vystavována vlivu kyselin na co

nejkratší dobu - dlouhé vychutnávání a usrkávání ovocných džusů

zubům nesvědčí. Zubní lékaři proto doporučují pít ovocné nápoje

brčkem.

KONEC

"Je opravdu důležité, aby si lidé bezprostředně po konzumaci

kyselých potravin a nápojů nečistili zuby, protože ztráta tvrdých

zubních tkání se tak zbytečně urychluje. S čištěním chrupu

doporučuji vyčkat alespoň 30 minut, aby se mohl uplatnit

neutralizační vliv sliny. Neutralizaci je možné také urychlit tím, že si

po "kyselém útoku" na naše zuby vypláchneme ústa neutrální

tekutinou, například vodou. Výhodná může být i žvýkačka bez

cukru, protože podporuje sekreci sliny do dutiny ústní a tím

neutralizaci urychluje."

"Vedle reálného rizika vzniku eroze zubní skloviny vlivem

obsažených kyselin existuje ještě další problém a tím jsou zbytky

cukrů z jablek a dalšího ovoce ponechané v ústech a v mezizubních

prostorech, které mohou být zodpovědné za vznik a progresi

zubního kazu" razantně vyvrací známý mýtus doktor Korábek.

Důsledná a přitom šetrná péče specializovanými přípravky dokáže

zubní sklovinu posílit, a tím preventivně působit proti jejímu

ztenčování. Důležité je vybírat měkké zubní kartáčky a pasty se

zvýšenou dostupností fluoridu sodného a přitom nízkou abrazivitou.

Dopřávat si ovocné nápoje a ovoce před spaním také

není ideální. Bude tedy třeba zapomenout na

oblíbenou pověru našich maminek o jablíčku na noc,

které vyčistí zuby.

Vybírejte pečlivě

Zdroj: Petr Mrkvica

Nadace Taťány Kuchařové – Krása pomoci vznikla v červnu 2008

a naše pomoc směřuje především k cílové skupině seniorů, na

kterou se v minulosti při pomoci druhým, zapomínalo. Z Fondu

seniorů podporujeme organizace a projekty jejichž náplní je

péče o seniory v domácím či ústavním zařízení.

Darované prostředky putují na aktivizační programy pro

seniory, pečovatelské služby a osobní asistenci, nákup vybavení

a kompenzačních pomůcek a dobrovolnické programy.

Aktivizační programy slouží seniorům k neustálému ověřování

vlastních schopností, možností a zájmů. Zabraňují tak stagnaci

a chátrání především duševního stavu člověka. Slouží k rozvoji

nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností.

Podporují jejich sociální začleňování. Kvalitní aktivizační

program je důležitý pro fyzický i duševní stav seniorů, poskytuje

nutnou dávku fyzické činnosti, adekvátní mentální stimulaci a

příležitost pro seznamování – sdílení zejména s vrstevníky a

společenský život. Aktivizační programy mohou pomoci při

hledání cesty ze sociální izolace k aktivnímu začlenění do

společnosti.

Osobní asistence a pečovatelská služba zajišťuje seniorům, kteří

mají problémy se sebeobsluhou z důvodů stáří nebo těžké

nemoci, setrvat v domácím prostředí. Cílem těchto služeb je

zachovat, popřípadě zlepšit podmínky pro kvalitní život seniorů,

omezit nutnost jejich umísťování do ústavní péče, zachovat

pocit vlastní hodnoty a důstojnosti, přispívat k udržení či

zlepšení jejich soběstačnosti, a v neposlední řadě posilovat pocit

potřebnosti. Díky práci osobních asistentů a pečovatelů mohou

senioři důstojně žít v domácím prostředí, pracovat a

plnohodnotně se zapojit do společnosti.

Přispíváme na kompenzační pomůcky seniorům a zdravotnické

vybavení v sociálních a zdravotních zařízeních pro seniory. Pro

udržení dobrého fyzického a psychického stavu je potřeba

pracovat s nejmodernějšími kompenzačními pomůckami, které

pomáhají předcházet nepříznivým vlivům a umožňují seniorům i

v pokročilém věku a při nejrůznějších zdravotních problémech

cítit se lépe.

Cílem dobrovolnických programů je probudit v seniorech, kteří

prožívají poslední období svého života v osamění a žijí v

sociálním vyloučení, zájem o jejich osobu, který povede k

naplnění jejich psychosociálních potřeb. Dobrovolníci jsou často

jediným spojením se světem „tam venku“ a jsou to většinou

lidé, kteří jako jediní o ně projevují osobní zájem. Senioři

mnohdy nemají nikoho, kdo by se jim individuálně věnoval a měl

čas jenom pro ně. Dobrovolníci fungují jako přátelští a empatičtí

společníci, jež se snaží v seniorech probudit zájem o sebe sama.

Číslo účtu: 43-2710620297/0100

www.krasapomoci.cz

© foto

: K

are

l Cudlín

© foto

: N

ikola

Tace

vski

© fo

to: Š

těpánka

Ste

in &

Salim

Iss

a -

Litt

le H

anoi,

Pra

ha 2

008

© fo

to: D

avi

d K

raus

hospitalizovaným dětem maximálně zpříjemnit období strávené v nemocnici. Úprava lůžkového oddělení

navázala na rekonstrukci ambulantní části kliniky, která byla provedena v rámci projektu „dětský svět Farma“ v

roce 2007.

řekla při předání prostor Chantal Poullain Polívková.

doplnil MUDr. Vladimír Volf, Ph.D. primář Kliniky dětí a dorostu FNKV.

Projekt „Svět v oblacích“ byl vytvořen podle výtvarného návrhu Kristiny Kolářové, absolventky Vyšší odborné

školy Umělecko-průmyslové v Praze – obor design herních a dekorativních předmětů, která výtvarně řešila již

celou řadu dětských koutků a mateřských škol. Lůžková část, které se proměna týkala, je rozdělena na 1. lůžkové

oddělení pro větší děti a dorost (děti starší tří let) a 2. lůžkové oddělení pro kojence a batolata (do tří let věku). V

obou odděleních byly použity veselé barvy, které se prolínají celým pavilónem. Motiv světa v oblacích je

nejvýraznější v herně pro větší děti, která je vybavena funkčním barevným nábytkem, jako jsou stoly, židle,

knihovna, police, pohodlný gauč a lavice, do které se dají uložit hračky. Děti zde najdou balóny, duhu, ptáky,

letadla a jiné mobilní prvky. Hračky pro oddělení věnovala firma Pompo spol. s.r.o. Na jednom z balónů je k vidění

autorská kresba pana Němečka, autora časopisu Čtyřlístek, která je vytvořena speciálně pro tento projekt. Na

celém oddělení jsou nainstalované nové barevné ochranné lišty na zdi, které mají jak funkční, tak dekorativní

charakter. Každý pokoj má svou barvu a je vyzdoben obrázky a dřevěnými dekoracemi, aby působil útulněji.

Chodba je vybavena novými skříňkami a židlemi. Samozřejmě je také vyzdobena dětskými obrázky a dřevěnými

dekoracemi. Ve vyšetřovnách jsou umístěny mobilní hračky, které odpoutávají pozornost dětí od vyšetření či

jiného lékařského zákroku. Rekonstrukcí prošla I nově zřízená část v přízemí. V jejím rámci zde umístěny nové

praktické přebalovací pulty, nad kterými jsou umístěny dřevěné kolotoče pro miminka, nové židle a nábytek.

Snaha zlepšovat prostředí dětských oddělení českých nemocnic tak, aby se v nich malí pacienti cítili opravdu co

nejlépe, je však vzhledem k omezenému státnímu rozpočtu prakticky závislá jen na podpoře lidí, kteří mají stejný

cíl. Nadaci Archa Chantal se v tomto roce podařilo zrekonstruovat toto oddělení díky benefičnímu koncertu Ivy

Bittové, na kterém se vybralo přes 115 000 Kč, a projektu Rádia City Rozsviťte s námi Prahu, kdy se pomocí DMS

zpráv vybralo na tento projekt 141 642 Kč. Zbývající část pokryly dary ostatních dárců. Naše díky patří i firmě A-

CARE, která dlouhodobě podporuje činnost nadace. Nadace Archa Chantal mnohokrát děkuje všem, kteří

podpořili realizaci projektu „Svět v oblacích“.

„Svět v oblacích je jeden z téměř tří desítek dětských světů, které Nadace Archa od roku 1993, kdy byla založena,

ve státních zdravotnických zařízeních v České republice vytvořila. Veškerá naše snaha směřuje k vytvoření

podmanivého prostředí pozitivně působícího na dětskou psychiku. Změnou neutěšeného prostředí v útulná,

příjemná místa se malý pacient stává součástí kouzelného světa. Touto hrou se dítě lépe vyrovná s pobytem v

nemocnici, zbaví se stresu a překoná odloučení od rodičů,“

„Díky spolupráci s Nadací Archa Chantal se nám již dříve podařilo zútulnit ambulantní příjem v přízemí a jsem rád,

že nyní můžeme veřejnosti představit i nové interiéry lůžkových oddělení. Jako lékař mohu potvrdit, že psychika

hraje při léčbě důležitou roli, a proto věřím, že nové prostory přispějí k rychlejší a snadnější léčbě našich dětských

pacientů. V barevném a veselém prostředí se nakonec dobře cítíme i my, zdravotnický personál,“

Praha, 29. června 2010: Nově

vybavené prostory lůžkového oddělení

Kliniky dětí a dorostu ve FN Královské

Vinohrady symbolicky předala

dětským pacientům Chantal Poullain

Polívková. V rámci projektu „Svět v

oblacích“ zde Nadace Archa Chantal

vytvořila prostředí, které by mělo

NADACE ARCHA CHANTAL, číslo účtu 27-9427940297/0100, www.archa-chantal.cz

principy a kde člověk je chápán jako duchovní entita, jehož

nesmrtelná duše prochází vývojem a po smrti člověka znovu

inkarnuje. Zde na Zemi je proto, aby podle míry dosavadního

vývoje posloužil na duchovní cestě druhým a dobral se své

individuální potřebné míry poznání a posunul se k vyšší kvalitě. Z

tohoto pohledu je pak věk zájemce o studium je zcela libovolný,

studují u nás jak mladí tak důchodci..

Co je tedy předmětem studia ve vaší škole?Látka je rozvržena do dvou studijních roků. V prvním ročníku si

studenti "osahají" ekliptiku, její rozdělení na živly, kvality a polarity.

Pak probíráme významy planet, znamení, domů a také aspekty -

významné úhlové vzdálenosti mezi planetami. Tuto malou

astrologickou násobilku zvládne snadno každý a pak už přecházíme

k praxi, nejprve k výpočtům a pak k výkladům osobních horoskopů.

Vždy to, co probereme v teorii, ověřujeme na příkladech horoskopů

všeobecně známých lidí. A ještě bych chtěl podotknout, že ani těm,

kteří neoplývají matematickými schopnostmi, nejsou brány

klasické astrologie uzavřeny. V ceně CD od nás studenti obdrží

volně šiřitelný astrologický program, který za několik sekund

horoskop vypočte a vykreslí. Zatímco v prvním ročníku probíráme

zejména horoskopy statické - osobní, v ročníku druhém se už

soustřeďujeme na horoskopy prognostické a partnerské.

Neopomineme samozřejmě ani tak oblíbenou astromedicínu,

astrometeorologii, elekční astrologii a několik hodin věnujeme také

zkoumání osudů celých národů a států - mundánní astrologii.

Letos počtvrté naše Škola klasické astrologie otevírá Postgraduální

studium, které je však otevřeno pro všechny vážné zájemce o

astrologii nejen pro naše studenty. V postgraduálním studiu

budeme věnovat pozornost spojení astrologie s duchovními a s

terapeutickými naukami, zaměříme se také na astroekonomii, na

horární astrologii, provedeme srovnání západní astrologie s

astrologií indickou a čínskou.

Kvalita a spolehlivost astrologické práce velmi závisí

na vstupních údajích. Jak se vypořádáváte s platností

a přesností výchozích dat?R.S.: Pro astrologa není smutnější události než "pláč na

nesprávném hrobě", kdy se vykládá horoskop sestavený pro

nesprávný čas narození. Například posunutí o ”pouhou” půlhodinu v

čase narození, může dát výkladu úplně jiný směr . Astrolog proto

musí mít ve své nástrojové výbavě škálu metod pro zpřesnění

údajů, ze kterých se horoskop sestavuje. K tomu by navíc měl

používat zdravý astrologický rozum a měl by být schopen posoudit,

zda jeho výklad odpovídá realitě.

Z.B.: Proto učíme naše žáky samostatně myslet a ve druhém

ročníku máme zařazeno studium škály korekčních metod. Mezi nimi

je i naše původní astrogenetická korekční technika, která je

doplňkem metod klasických a umožňuje i lidem, kteří ani přibližně

neznají čas narození, dobrat se tohoto okamžiku a nalézt ten pevný

astrologický bod, od kterého se vše odvíjí.

Jak se díváte na problém osudu a svobodné vůle?R.S. Stavíme se k tomuto problému čelem a rozhodně nepopíráme

determinaci člověka, jinak by ani astrologie nemohla fungovat.

Určitou osudovost tedy připouštíme, avšak rozhodně ne

stoprocentní. Každý z nás má individuální výbavu do života, která je

do značné míry určena stavem Sluneční soustavy v okamžiku

prvního samostatného nádechu vztaženým na místo narození -

tedy osobním horoskopem. Ale každý člověk má určitou míru

osobní svobody pro rozhodování v kritických situacích a ani

budoucnost není "ve hvězdách", ale zejména v rukách člověka

samotného ! Každý si svými myšlenkami a hlavně činy svou

budoucnost modifikuje.

Mezi astrology v České republice se po dlouhá léta

aktivně projevují dva významní členové a

spoluzakladatelé Astrologické společnosti ČR – Ing.

Richard Stříbný ( tajemník ASČR 54 let) a Ing. Zdeněk

Bohuslav (předseda ASČR, 64 let). Jsou známí jak z

mnoha článků, vystupování v rádiích, v televizi a z

přednáškových akcí, tak z jejich pedagogických

aktivit. Tvrdí, že ve své škole přináší univerzální

astrologické vzdělání pro zájemce o tuto královskou

nauku, učí samostatnému astrologickému myšlení,

hovoří jasným a srozumitelným jazykem. Proto jsme s

nimi připravili rozhovor na téma k dnešnímu stavu

astrologie.

Je něco co by se dalo vymezit jako základní dělící

prvek v astrologii a jejích jednotlivých směrech ?

Často se hovoří o tradičním, psychologickém,

karmickém, humanistickém či transpersonálním

přístupu. ZB.: Pomineme-li snahy o osobní zviditelnění a z toho vyplývající

různé originální názvy ”škol”, pak základní dělicí čarou je filosofický

názor na smysl člověka a jeho existenci na Zemi. Tím mám na mysli,

zda se připouští či odmítá existence nesmrtelné složky člověka. Při

přijetí představy nesmrtelné složky člověka (nazvěme ji pracovně

třeba duše nebo duch) je vytvořen prostor pro hledání a rozvoj

duchovního rozměru lidského bytí. Pak dosavadní zdánlivá

osudovost a funkce člověka jsou najednou bohatší jak co do

perspektiv, tak co do možností sdělení, která astrologie může dát. A

to jak v osobní rovině tak při zkoumání světa kolem nás. To vše je v

klasické astrologii uloženo jako základní filosofická linka, o kterou

se některé směry díky odlišnému světonázoru nemohou opřít.

R.S.: Klasická astrologie, kterou učíme v naší škole, dokáže vytvořit

nejen psychologický profil jedince, ale může zkoumat zdroje jeho

financí, jeho zdravotní a profesní dispozice, vyhodnotí vztahy k

okolí, potomstvo atd. I když se naše filosofické premisy mnohdy liší

od některých psychologizujících škol, které neberou teorii

reinkarnace v potaz, my rozhodně nejsme žádní fanatici, kteří by

své přesvědčení žákům vnucovali. Oba dva jsme vědecky vzdělaní

lidé, kteří se snaží na druhé působit spíše silou argumentů a

experimenty než jen vírou. Zdůrazňujeme nutnost osobního

prověřování hlásaných ”pravd”. Tento přístup se nám osvědčuje,

protože se nám často stává, že k nám přicházejí absolventi škol

jiných a s potěšením zjišťují, že u nás se setkávají se snadno

srozumitelnými a pochopitelnými principy, které jim otevírají

astrologické poznání a na nichž mohou dále sami stavět.

Jací lidé k vám přicházejí ? R.S.: Jsou to především lidé, kteří dávají přednost jednoduchým a

logickým formulacím, které nejsou šroubované, příliš abstraktní či

vyžadující "uměleckou" fantazii . Studentům se snažíme se podávat

informace tak, aby si ze získaných znalostí budovali pevný systém

stavebních kamenů vlastního astrologického myšlení. Nenutíme je

tedy učit se kvanta textů zpaměti, biflovat a papouškovat prázdné

věty, učíme je porozumět základním významům jednotlivých prvků

astrologického systému, skládat je dohromady, odvozovat z jejich

kombinací - tedy samostatně myslet. Navíc naše škola je živá, v

úvodu každé hodiny odpovídáme na dotazy, probíráme aktuality a

řešíme problémy studentů. Krédo naší Školy klasické astrologie je –

Hloupý není ten, který se ptá, byť sebenaivněji, ale ten, který

něčemu nerozumí a mlčí…

Z.B.: Vycházíme přitom z principů hermetické filosofie, kde se

předpokládá, že mikrokosmos a makrokosmos se řídí stejnými

Proč se podle vás mají lidé astrologii učit ?R.S. Já bych navrhoval astrologii učit alespoň v nějaké jednodušší

podobě již na základních nebo středních školách. Mladí lidé, kteří z

počátku mívají černobílé vidění, by pochopili, že odlišnosti v chování

spolužáků jsou dány pozicemi planet už v okamžiku jejich narození

a to by je podle mého názoru vedlo k mnohem větší toleranci a

nesmírně by to obohatilo jejich další život jako individualit a v

konečném důsledku by tak byla obohacena celá společnost.

Z.B. Astrologie je vskutku královským nástrojem poznání a měla by

se šířit, bude to vskutku prospěšné celému lidstvu. My dva jezdíme

pravidelně na astrologické konference do celého světa a jsme

schopni říci, že astrologie díky využití moderních informačních

technologií a statistických výzkumů jako obor vzkvétá a bude mít

lidem co říci i ve třetím tisíciletí.

Autor článku: Richard Stříbrný, www.stribrny.cz

KONEC

Brno navigátor

Internetový navigátor prezentující špičkové brněnské provozy

Už víte kam v Brně... tak si to užijte!

TopTep.cz…vytvořen jen pro Vás.

TopTep.cz – to nejlepší co tepe Brnem

www.toptep.cz