Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057

Výuková centra

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

Buněčné organismy dělíme na dvě nadříše:

PROKARYOTA (PROCARYOTAE)

EUKARYOTA (EUCARYOTAE)

PROKARYOTA

STAVBA PROKARYOTNÍ BUŇKY

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

PROKARYOTA jednobuněčné organismy zřejmě nejstarší organismy (3,5mld let) nikdy netvoří funkčně a tvarově diferencované

„tkáně“ ( ty jsou pouze u eukaryot )

( přechod mezi buňkou eukaryotní a prokaryotní neexistuje )

bakterie a sinice

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

Stavba prokaryotní buňky obal prokaryotní buňky se skládá

ze tří vrstev:slizovitá vrstvana povrchunemusí se vyskytovat u všech bakterií

buněčná stěnatvořena polysacharidem – PEPTYDOGLYKANEM

fce: pevný obal buňky, určuje její tvar a představuje mechanickou a chemickou obranu

cytoplazmatická membránafosfolipidová vrstvasemipermeabilní (polopropustná)řídí příjem a výdej látek do buňky

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

TOK LÁTEK Difuze- probíhá po koncentračním spádu- bez dodání energie- z místa s větší koncentrací do místa s menší koncetrací

Aktivní transport probíhá proti koncentračnímu spádu

- spotřeba energie

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

Stavba prokaryotní buňky četná, krátká, jemná a křehká

vlákna trčící z povrchu buňky všemi směry se nazývají – fimbrie

- navázání na povrch jiných buněk

organelou pohybu je duté, spirálně stočené vlákno – bičík

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

Stavba prokaryotní buňky- bakteriální prostor buňky

vyplňuje cytoplazma

- v cytoplazmě se vyskytují důležitá proteosyntetická tělíska - ribozomy

- jadernou hmotu představuje „nukleoid“ - do kruhu stočená dvoušroubovice DNA

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

Rozmnožování prokaryot nejtypičtějším způsobem je dělení

1) replikace DNA (zdvojení) 2 molekuly DNA

2) růst buňky do délky

3) uprostřed buňky se utvoří přepážka

4) buňka se rozdělí na dvě dceřinné b.

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

SYSTÉM PROKARYOT Říše ARCHEA Říše BACTERIA

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

ř.: ARCHEA (archebakterie) Organismy žijící v běžném prostředí, ale i vyhledávající stanoviště s

extrémními podmínkami (pH, teplota, vysoký obsah solí)

Význam v globálním ekosystému ( tvoří 20% biomasy )

Součástí biogeochemických cyklů prvků S, N, C

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

ř.: BAKTERIE – malý exkurz do historie

V roce 1859 Louis Pasteur dokázal, že kvašení způsobují bakterie, a že tyto bakterie nevznikají spontánně z neživé hmoty. Pasteur také prosazoval názor, že mikroorganismy včetně bakterií způsobují nemoc.

Robert Koch byl průkopníkem v oblasti lékařské mikrobiologie a studoval původce cholery, TBC a anthrax. Při výzkumu TBC s konečnou platností dokázal, že bakterie jsou původci této nemoci, za což dostal v roce 1905 Nobelovu cenu. Takzvané Kochovy postuláty jsou výčtem čtyř kritérií, která jsou nutná k tomu, aby byl daný patogen uznán za původce určité nemoci.

Bakterie poprvé pozoroval roku 1676 nizozemský přírodovědec Antoni van Leeuwenhoek

Jaký druh léků používáme proti nemocem bakteriálního původu?

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

ANTIBIOTIKA

roku 1928 objevil Alexander Fleming penicilin

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

BAKTERIE heterotrofní, autotrofní organismy

plazmidy

za nepříznivých podmínek buňka vytvoří další obaly a změní se ve sporu

(jsou velmi odolné odolávají extrémním teplotám -190°C, 100°C )

za příznivých podmínek spora přijme vodu a stane se životaschopnou

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

BAKTERIEU tvaru těla rozlišujeme

2 typy:

kulatý – koky tyčinkovitý

Dalším důležitým taxonomickým znakem je počet bičíků:

A - monotricha

B - lofotricha

C - amfitricha

D - peritricha

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

Význam bakterií Komenzálové (kůže, trávicí s.) Symbionti (hlízkovité bakterie) Destruenti ( koloběh látek - dekompozitor) Průmysloví producenti (kvasinky)

Paraziti zajímavost

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

VYUŽITÍ BIOCHEMICKÉ AKTIVITYMIKROORGANISMŮ K PRODUKCI POTRAVIN

Surová potravina (SUBSTRÁT), je očkována mikroorganismy (STARTOVACÍ KULTURA),které ji přemění na žádaný produkt

Nakládaná zelenina (kvašáky) Kysané zelí Olivy Sójová omáčka Sýry Jogurt a další kysané mléčné výrobky Salámy Lactobacillus spp.

Pediococcus cerevisiae Aspergillus glaucus

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

KONZERVANTY látky prodlužující trvanlivost potravin zamezují růstu mikroorganismů, které by mohly být pro lidský

organismus škodlivé

PŘÍRODNÍ KONZERVANTY:

kuchyňská sůl, ocet

SYNTETICKÉ:

oxid siřičitý, kyselina propionová, kyselina sorbová, kyselina

benzoová a jejich soli a estery, parabeny (soli kyseliny phydroxybenzoové)

- u citlivých osob možnost alergické reakce

KONZERVANTY S KARCINOGENNÍMI ÚČINKY• E 210 kyselina benzoová• E 211 benzoan sodný• E 213 benzoan vápenatý• E 214–E 217 soli kyseliny

hydroxybenzoové

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

BAKTERIE způsobující onemocnění

Borrelia burgdorferi Treponema pallidum Neisseria gonorrhoea Neisseria meningitidis Salmonella Staphilococus aureus S. pneumonie Clostridium tetani C. botulinum

Mycoplasma pneumonie Shigella dysenteriae Yersinia pestis Bacillus anthracis

© Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057

Výuková centra